KUNÍN: Výstava připomíná akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939 v čase nejvyššího ohrožení vlasti plně podpořila svou vlast, národ a jazyk. Na zámku v Kuníně přes léto ožívají příběhy starých šlechtických rodů. Během prohlídek zámku se návštěvníci od průvodců dozvídají mnoho zajímavostí ze života majitelů tamního zámku od doby baroka až do 20. století.
Nyní se však mohou návštěvníci formou výstavy seznámit rovněž s osudy starých šlechtických rodin, které se po Sametové revoluci vrátily zpět do své vlasti a svých historických sídel.
Výstava Šlechta v boji za českou státnost připomíná akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939 v čase nejvyššího ohrožení vlasti plně podpořila svou vlast, národ a jazyk.
Prostřednictvím rodokmenů přinášejí jednotlivé panely výstavy základní informace o signatářích prohlášení české historické šlechty, jejich rodech, předcích, potomcích a dalších příbuzných, rodinném zázemí i rodových sídlech.
Na výstavě se mohou návštěvníci seznámit s rodokmeny 33 šlechtických rodů, jejichž zástupci se přihlásili k českému národu. Výstava byla už k vidění mimo jiné na zámku Potštejn, v Mladotově domě na Pražském hradě, na zámcích Lysice, Mělník, Rychnově nad Kněžnou, Dobříši, Blatné, Boskovicích či Orlíku. Autorem výstavy je Jan Drocár.
Šlechtické rody zámek v Kuníně rovněž často navštěvují osobně. Z historických českých a moravských rodů zámek návštívili příslušníci 10 rodin: Schwarzenberg, Kinský, Lobkowicz, Czernin, Bořek-Dohalský, Belcredi, Strachwitz, Mensdorff-Pouilly, Podstatzky-Lichtenstein či Podstatzky-Thonsern.
Nechyběli zde ani příslušníci dalších známých rodů ze zahraničí: Waldburg-Zeil, Loudon, Thun-Honenstein, Czeike z Badenfeldu, nedávno třeba Vetter von der Lilie, Pranckh.
Výstava bude přístupná v půdních prostorách zámku až do konce zámecké sezony.
Srdečně s poděkováním
Jaroslav Zezulčík
Kastelán zámku Kunín
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.