neděle
19. ledna 2025
svátek slaví Doubravka

Instituce a kulturní zařízení

Paramisa (Chytrý hloupý Rom) na festivalu Líšeň sobě

BRNO: Divadlo Líšeň obnovilo hru Paramisa (Chytrý hloupý Rom) vytvořenou společně s romskými umělci. Kromě představení připravuje pro diváky workshop romského tance a hudby. Program uvede 19. 8. na festivalu Líšeň sobě.

19.08.2022
Autor článku: 
Matěj Nárožný

Inscenace Paramisa (Chytrý hloupý Rom) vznikla v roce 2005 a byla v několika tanečních a hudebních obsazeních uváděna do roku 2015. Je společným dílem Divadla Líšeň a romských tanečníků, muzikantů a dalších tvůrců. Zahájila mnohaletou spolupráci Divadla Líšeň s romskými umělci, z níž vznikly další hry a projekty zaměřené na romskou kulturu. “K této ucelené dramaturgické linii se rádi vracíme, protože spolupráce s našimi romskými přáteli nás velmi těší a inspiruje,” říká režisérka a autorka inscenace, Pavla Dombrovská. V současné době uvádí Divadlo Líšeň Paramisu jako součást svého rozsáhlého projektu Provokující divadlo podpořeného fondy EHP, představení v rámci projektu doprovází workshopem romského tance a hudby.

Divadelní tvorba Divadla Líšeň vznikající ve spolupráci s Romy byla zařazena do mezinárodní sbírky RomArchiv, která dokumentuje romské aktivity zejména v uměleckých oborech. Divadlo Líšeň v RomArchiv

 

Divadlo Líšeň:

PARAMISA – CHYTRÝ HLOUPÝ ROM
Cikánsko-gádžovská polívka z líšeňského papiňáku

19. 8. v 19.00, Zahrada Orlovny, Holzova 10, Brno-Líšeň, Festival Líšeň sobě

O hře:

Scénář a režie: Pavla Dombrovská (na motivy Romských pohádek Mileny Hübschmannové)
Hudba: romská lidová hudba (upravil Milan Horváth)
Choreografie: Monika Balogová
Kostýmy: Eva Krásenská, Barbora Křístková, Šárka Jelínková
Loutky a masky: Antonín Maloň a Ignác Zima


Svérázný, energický jevištní rej vznikl ve společném tvůrčím střetu líšeňských divadelníků a romských umělců - muzikantů a tanečníků. Tradiční romský tanec a lidové melodie se na jevišti potkávají s principy českého lidového divadla.

Paramisa je o romském chlapci, jenž našel svou životní lásku a utkal se o ni s drakem. Ač jím byl roztrhán na tisíc kousků, nakonec dostal to, co chtěl. Dokonce mnohem víc. Text hry vznikl na motivy autentických, syrových a ústní tradicí uchovávaných příběhů lidových romských vypravěčů, které ve své sbírce Romské pohádky vydala naše přední romistka Milena Hübschmannová.

Slovo PARAMISA (pohádky) znamená v romském prostředí vyprávění, jež jsou určena především dospělým. Jsou metaforou spletitého a mnohdy nepředvídatelného reálného života, v němž ne každá láska končí šťastně a ne každý hrdina vítězí díky svým vlastním schopnostem. V tomto duchu se nese také inscenace divadla Líšeň.

Více o inscenaci na webu divadlolisen.cz

Festival Líšeň sobě

Festival pořádaný třináct let stejnojmenným spolkem představuje tvorbu místních umělců a souborů i hostů, sdružuje obyvatele Líšně a oživuje její krásná a významná místa. Kromě zábavy nabízí i prostor pro diskuzi o podobě a správě veřejného prostoru.
Divadlo Líšeň je spolupořadatelem Festivalu Líšeň sobě.

Vstupné na festival je dobrovolné.

Zapomeňte na davy: 5 nejlepších míst na kolo na Zlínsku a Luhačovicku

ZLÍNSKO-LUHAČOVICKO: Na Karlštejně a v Rychlebských horách bude v létě úplně každý. Jestli hledáte místo, kam si udělat výlet na kolo a neprodírat se přitom davy, mělo by ve vašem hledáčku přistát Zlínsko a Luhačovicko. Nabízí krásnou krajinu Bílých Karpat a Vizovických vrchů, je dost daleko od shonu velkoměst, a navíc si po celém dni na kole můžete zajít do lázní nebo wellness.

Autor článku: 
Kristýna Klejnová

Kde to vůbec je?

Zlínsko a Luhačovicko leží na Východní Moravě, až u samých hranic se Slovenskem. Největším městem je baťovský Zlín, najdete tu nejkrásnější moravské lázně Luhačovice, Vizovice nebo Valašské Klobouky s typickými valašskými dřevěnicemi. Vlakem se pohodlně dostanete do Zlína, Luhačovic, Vizovic nebo Uherského Brodu. Je to kraj, který leží na pomezí Valašska, Slovácka a Hané.

Víte že: Destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko vydala nového průvodce Kam na kolo na Zlínsku a Luhačovicku?

  1. Po Baťově nedokončené železnici

Že by byl Zlín svou polohou tím pravým místem pro budování obuvnického impéria, se bohužel nedá říct. Baťa proto přemýšlel, jak své továrny propojit s okolním světem. Vznikl Baťův kanál, začala se stavět dálnice i železniční náspy, které měly propojit Zlín se Slovenskem. Po nich tu dnes zůstala pouze torza tunelů v krajině. Udělejte si výlet Baťovskou nedokončenou železnicí z Vizovic, projeďte tunelem uBlanka a užijte si výhledy na valašské vesničky rozeseté pod vámi.

      2. Krajinou jezer k Baťovu kanálu

Železnice z Vizovic do Horní Lidče sice nikdy nevznikla, zato Baťův plavební kanál ano. Dnes je to skvělé místo pro výlety na lodích i na kole. Abyste měli trasu trochu zajímavější, vyrazte k Baťovu kanálu z Otrokovic nebo Napajedel. U Spytihněvi potkáte malebnou krajinou plnou jezer, které tu zbyly po těžbě štěrkopísku. U Spytihněvské plavební komory se můžete napojit na cyklostezku kolem Baťova kanálu nebo si tu jen tak sednout a kochat se krajinou.

      3. Na Vršatská Bradla

Tam, kde se Zlínsko a Luhačovicko dotýká hranic se Slovenskem, stojí na skalách rozvaliny starého hradu. Krajina plná rozeklaných skal, horských luk a lesů kolem Vršatských Bradel je typickým příkladem toho, jak vypadají Bílé Karpaty. Na pořádně dlouhý výlet se sem můžete vydat z Valašských Klobouk, cestou objevit pozorovatelnu Durch, vrch Královec, vesničku Červený Kameň nebo hrad v Brumově – Bylnici.

Náš tip: Ze Vsetína do Trenčína se buduje nová cyklostezka Bevlava. Propojuje Bečvu, Vláru a Váh, vede z větší části lesem a dá se po ní krásně projet Vlárským průsmyke, který odděloval Moravu od Uher.

       4. Za výhledy na paseky kolem Zlína

Jak už jsme si řekli na začátku, Zlín z pohledu dopravy nepatří mezi nejdostupnější místa. Jeho poloha města sevřeného v hlubokém údolí je však skvělá pro cyklistické výlety. Sednete na kolo a za 15 minut jste v hlubokém lese nebo na pasekách, které kdysi poskytovaly místním všechnu obživu. Naplánujte si výlet na hrad Malenovice, na Zlínské filmové ateliéry na Kudlově nebo na Pasekářskou stezku kolem Zlína. Nebudou tu davy lidí a můžete si kdykoliv udělat přestávku a pokochat se krásnými výhledy.

       5. Velkým lázeňským okruhem kolem Luhačovic

Také Luhačovice leží pěkně ukryté v náruči Bílých Karpat a Vizovických vrchů. Krásnou krajinu plnou tajemství můžete objevit na trase Malého nebo Velkého lázeňského okruhu, které vedou přímo z Luhačovic. Jsou skvělé na horská kola nebo elektrokola. Až je budete mít hotové, můžete si zajít do některého z místních wellness center nebo na proceduru do lázní. Destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko je spolufinancována z rozpočtu Zlínské kraje.

Bečva času 2022

HUSTOPEČE NAD BEČVOU: Bečva času 2022 - envirofest. Plyne čas, plyne řeka, plynou naše životy. Inspirativní festival končícího léta na krásném místě. Filozofie festivalu Bečva času 2022 je tedy zcela jasná - hledání možností, jak žít v harmonii se Zemí, ale i se sebou samými. Pojďte se setkat v krásném prostředí u štěrkového jezera v Hustopečích nad Bečvou, kam jsme festival přesunuli, kvůli většímu propojení s přírodou.

od 09.09.2022 do 11.09.2022
17:00
Autor článku: 
Bára Španihelová

Čeká vás hodnotný hudební a doprovodný program, který budeme v průběhu času doplňovat. Midi lidi, Dva, Bratři, Koňe a Prase, Wolf Lost In The Poem, Lucie Redlová, Cesar Chunk, básnická čtení a další. Jóga, dýchání, meditačně-hypnotická seance, jamování-nástroje sebou.

 

Hlavní téma diskusí a přednášek: Bečva dva roky poté, přehrada Skalička, voda v krajině. Další témata: Valašsko z lufta, Ves Mír 432 Hz, konopí - rostlina budoucnosti.

Workshopy: výroba barefoot, zábavně-vzdělávací workshopy pro děti.

Jurty, stánky ekologických a neziskových organizací, MINT Market v malém, oheň, tanec, zpěv, bubnování.

Stánky s nejchutnějším veganským a vegetariánským občerstvením, dobré pivo, víno, kvalitní lihoviny, poctivá káva, čajovna, nealko nápoje.

 

Pro obyvatele Hustopeč a Milotic vstup zdarma!

Festival proběhne ve spolupráci s městysem Hustopeče nad Bečvou a výletní restaurací Jachta. 

 

VSTUPENKY na Bečvu času 2022:

online: https://www.smsticket.cz/vstupenky/29472-becva-casu-2022-envirofest

offline ve Výletní restaurant Jachta, obchodu VALEKO ve VM a v Lovemusic v Brně

 

 

V PŘEDPRODEJI:

na celou akci do 14. srpna - 490,- (čti za hubičku)

na celou akci od 15. srpna do 7. září - 590,-

na jeden den do 7. září - 300,-

NA MÍSTĚ:

na celou akci - 690,-

na jeden den - 390,-

 

www.envirofest.cz
https://www.facebook.com/zdravabecva
https://www.facebook.com/events/756085712229543
 

Rodina je základ sváru? Do českých kin míří třetí cyklus krátkých filmů z FAMU

PRAHA, ČR: Kolekce obsahuje i světovou premiéru hraného filmu Barbory Chalupové (Zákon lásky, V síti) a ceněný film Diany Cam Van Nguyen Milý tati. Uvedení na desítkách festivalů má za sebou i animovaný film Sestry, zatímco Vinland byl poprvé uveden na MFF Karlovy Vary. Leila Basma, režisérka dokumentu Projekt Adam Basma, svůj další film vyvíjí pod hlavičkou Cannes Court Métrage Focus Script Program.

25.08.2022
Autor článku: 
Sabina Coufalová

Jaké to je vyrůstat bez otce? Lepší nebo horší než s mámou, která je až příliš odevzdaná konspiracím, které do ní hustí její přítel? Kolik šikany je člověk schopen podstoupit, aby zabezpečil své nejbližší? A co se může zrodit z nemluvné sesterské péče?

Filmy ve třetím pokračování cyklu krátkých filmů FAMU v kině letos spojuje téma rodiny – ve všech jeho odstínech, od svárů po příkladnou lásku, a taky v různých stylových podobách – od dokumentu, přes hraný film, po animaci. „Točit o rodině je nuda,“ říká postava v dokumentárním portrétu Projekt Adam Basma, který zároveň tuto tezi vyvrací. Pět filmů z dílen studentek a studentů FAMU naopak potvrzuje, že jedno z nevyčerpatelných témat lze stále pojímat originálně, dramaticky poutavě i pomocí průrazného stylu.

Kolekce obsahuje pět titulů. Za svůj hybridní kraťas Milý tati získala jeho autorka Diana Cam Van Nguyen Českého lva i Cenu české filmové kritiky. Pro vyjádření blízkosti - tentokrát mezi sourozenci - využila animaci i Andrea Szelesová, autorka filmu Sestry. Dokument Projekt Adam Basma se bezmála detektivně vydává po stopách významného libanonského tanečníka, jehož úspěch byl spojený s odvržením vlastní rodinou. 

Hraným filmem se představí režisérka Barbora Chalupová, její snímek Con Spiro se odehrává v covidovém bezčasí, kdy rodinu ohrožují nejen vzájemné šarvátky, ale zejména sebeutvrzování v konspiračních teoriích. Dramatický rámec používá i Vinland, příběh o vykořisťovaných dělnících, kteří se s vidinou utopické budoucnosti neváhají podvolit otrokářským metodám svých zaměstnavatelů.

„Filmy, které vznikají na FAMU, svojí vizualitou obvykle počítají s uvedením na plátně a formát bloku krátkých filmů je divácky příjemný. Pásmo FAMU v kině je zároveň objevitelským zážitkem, neboť ukazuje variabilitu tvůrčích metod i režijních přístupů nejmladší generace filmařek a filmařů,“ zve do kina také děkanka FAMU Andrea Slováková. 

„Třetí ročník FAMU v kině navazuje na předchozí dvě kurátorsky vybraná pásma tematicky kolem motivu rodiny, která do velké míry formuje způsob, jakým žijeme, milujeme a jaký zaujmeme postoj ke světu. Může být ale i původem našich nejhlubších traumat. Pět žánrově různých snímků volně zobrazuje rodinné vztahy a věříme, že se v určitých aspektech najde každý divák. Těší mě, že po předchozích ročnících postihnutých pandemií má pásmo opět příležitost dostat se k co nejširší veřejnosti,“ dodává Jana Michalcová, vedoucí projektu FAMU v kině 3.

Do projektu se zapojují desítky kin po celém Česku, jejich přehled najdete na webu distributora (https://www.aerofilms.cz/famu-v-kine-03/). Slavnostní premiéra proběhne 25. srpna v kině Aero v Praze.

 

Celková stopáž 105 min.

Přístupné od 15 let.

Distribuční premiéra 25. 8. 2022.

Fb: https://www.facebook.com/FAMUvkine/  
event premiéra: https://www.facebook.com/events/759688831914185 

 

FAMU v kině 03
Con Spiro, režie Barbora Chalupová, 2022, WP
Milý tati, režie Diana Cam Van Nguyen, 2021
Projekt Adam Basma, režie Leila Basma, 2020
Sestry, režie Andrea Szelesová, 2021
Vinland, režie Martin Kuba, 2022

Koláž v zahradě Rothmayerovy vily – Světová architektura

PRAHA: Muzeum města Prahy zve na mezinárodní výstavu Koláž v zahradě Rothmayerovy vily – tentokrát na téma Světová architektura. Letošním tématem chceme vzdát hold architektům Otto Rothmayerovi a slovinskému architektovi Jože Plečnikovi, kteří svojí prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěli k současnému vzhledu Pražského hradu.

od 04.08.2022 do 02.09.2022
Autor článku: 
Martina Moravcová

Otevřená výzva všem autorům koláží – profesionálním výtvarníkům i amatérům – oslovila během dvou měsíců více než 60 kolážistů opravdu z celého světa. V zahradě Rothmayerovy vily, která je sama o sobě uměleckým dílem, se tak sešla výtvarná díla mj. z Japonska, Maroka, Singapuru, Kostariky, Ukrajiny i Britské Kolumbie. 

O tom, že koláž je uměleckou disciplínou, která skutečně nezná hranic, svědčí i věkové rozpětí zastoupených tvůrců. Nejmladší vystavovatelce je pouhých 5 let, autorka koláže vybrané na plakát k letošnímu 1. ročníku výstavy Vlasta Šorfová pro změnu oslavila 78. narozeniny. Paní Šorfová z Frýdku-Místku se věnuje koláži již od roku 2006 a do loňského nultého ročníku Koláže v zahradě Rothmayerovy vily nikdy nevystavovala, tvořila pouze tzv. „do šuplíku“. 

Koláže budou v zahradě vystaveny po celý měsíc od 4. srpna do 2. září 2022. 

Spolupořadatel Czechcollagecollective (Jitka Kopejtková a Jan Schejbal) připravil k výstavě též doprovodné programy – komentované prohlídky zahradou a workshopy koláže vedené Jitkou Kopejtkovou.

Workshopy se budou konat přímo v zahradě v podloubí vily. Při nepřízni počasí se workshop neuskuteční. Maximální počet účastníků je 10 osob. Rezervace doprovodných programů je nutná, a to prostřednictvím e-mailu jitkakopejtkova@seznam.cz nebo telefonu +420 603 505 788.

 

Termíny veřejných workshopů a komentovaných prohlídek (2022):

10. 8. od 17.00 hod. – komentovaná prohlídka

13. 8. od 14.00 hod. – workshop koláže Jana Kaplického

17. 8. od 17.00 hod. – komentovaná prohlídka

24. 8. od 17.00 hod. – komentovaná prohlídka

27. 8. od 14.00 hod. – workshop koláže v architektuře

31. 8. od 17.00 hod. – komentovaná prohlídka

 

Vstup do zahrady Rothmayerovy vily a na venkovní výstavu koláží je zdarma, a to vždy v úterý, ve čtvrtek a o víkendu. Více informací najdete na webových stránkách Muzea města Prahy.

 

ROTHMAYEROVA VILA

Rodinný dům nechal postavit v letech 1929–1930 pro svou rodinu architekt Otto Rothmayer. Vila dnes patří k důležitým památkám české meziválečné architektury a díky zachovalosti domu, interiérů i zahrady je současně unikátním svědectvím o pracovním prostředí, intelektuálním zázemí a životním stylu rodiny Rothmayerových.

muzeumprahy.cz

 

 

 

Edukační program pro děti v Památníku T. Bati

Autor článku: 
Zuzana Bílá

ZLÍN: Baťův Památník zve přes letní prázdniny k návštěvám také rodiny s dětmi a příměstské tábory! Vedle stávajících komentovaných prohlídek je totiž novinkou edukační program určený dětem předškolního věku a žákům prvního stupně. Hlavní osou programu s lektorkou je speciální pracovní sešit – komiks o historii Památníku.

Během letních prázdnin jsou dveře zlínského Památníku Tomáše Bati otevřeny také rodinám s dětmi. Aby si i ti nejmenší návštěvníci odnesli z prohlídky smysluplný zážitek, vznikly pro ně nově speciální prohlídkové trasy. Děti mohou poznat, jaký byl osud této výjimečné architektonické stavby, kdo byl Tomáš Baťa nebo František Lýdie Gahura, proč se Památníku říká „zářící krystal“ a další zajímavosti. S ohledem na charakter místa projdou děti společně s edukátorkou prostor Památníku a jeho bezprostřední okolí. Připravena je pro ně zážitková tvůrčí hra za využití hravých edukačních listů, od kterých se odvíjí poutavé a interaktivní úkoly.

Děti se mohou těšit na komiks a kreslení, prostorovou tvorbu nebo koláže v Infopointu Památníku (ve vedlejší budově gymnázia TGM, nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín), kde si užijí tvořivou dílnu v dětském koutku.

Kapacita edukačního programu je 20 dětí s doprovodem. Délka programu je 45 minut strávených v Památníku a 45 minut koncipovaných v Infopointu. Programem děti provede zkušená lektorka Památníku Tomáše Bati.

Cena programu je 49 Kč za dítě, k čemuž je doprovod jednoho dospělého k dítěti zdarma. Případně každá další osoba jako doprovod navíc je za 49 Kč.

Nejbližší možné termíny: úterý 9. 8. 2022 v 9:00 a v 11:00, úterý 16. 8. v 9:00 a v 11:00, sobota 20. 8. v 10:00. Začátek programu je v Infopointu Památníku.

Edukační program v Památníku Tomáše Bati je přes letní prázdniny ideální příležitost k návštěvě pro děti s rodiči či prarodiči nebo pro příměstské tábory.
S příchodem školního roku mohou program využít také školní skupiny – edukace je vhodná pro různé věkové kategorie dětí a různé typy škol; od mateřských škol po 1. stupeň škol základních.

Více informací: www.pamatnikbata.eu

22. ročník Filmového festivalu Litoměřice s tématem Rituály zahájí snímek Hranice lásky

LITOMĚŘICE: Od 26. do 28. srpna proběhne 22. ročník Filmového festivalu Litoměřice – FIFELI. Přehlídka aktuální, experimentální i kultovní filmové tvorby z Česka i zahraničí je jedinou ucelenou událostí svého druhu na severu Čech. Festival nabídne ve třech dnech přes 20 projekcí, debaty s tvůrci a masterclass či koncert kapely Bert & Friends. Festivalovým dějištěm bude jako již tradičně Kino Máj, letní kino na Střeleckém ostrově a letos nově Divadlo K. H. Máchy. Předprodej vstupenek je spuštěn v síti GoOut. Místní kultura je mediálním partnerem festivalu.

od 26.08.2022 do 28.08.2022
Autor článku: 
Klaudie Osičková/ika

FIFELI 2022 v pátek 26. srpna zahájí za přítomnosti delegace tvůrců intimní české drama Tomasze Wińskiho Hranice lásky (2022, KVIFF Cena mezinárodní kritiky FIPRESCI - Hlavní soutěž). Horká novinka z Varů bude na festivalu uvedena exkluzivně před vstupem do kin na podzim tohoto roku. Křehkou poetickou komedií Zahrada (1995, 5 Českých lvů, Zvláštní cena poroty KVIFF) se za přítomnosti režiséra Martina Šulíka festival se svými diváky v neděli 28. srpna rozloučí.

“Festival je srdeční záležitostí pořadatelů a zejména diváků, kteří si pochvalují přívětivou atmosféru, dobré technické vybavení, odvážný program a krásu města Litoměřic. To vše dohromady tvoří Filmový festival Litoměřice více než 21 let jedinečnou kulturní akcí svého druhu v Ústeckém kraji a jsme rádi, že přes všechny vnější okolnosti se jedná o tradici nepřerušenou”, říká jeho ředitelka Hana Galiová, která festival koordinuje už sedmým rokem. 

Vedle zahajovacího a zakončovacího slavnostního večera návštěvníky čeká vybraná kolekce filmů z posledních šedesáti let, které se setkávají s letošním tématem Rituály. ,,Rituály nejčastěji vnímáme jako akt, který nám umožňuje překročit určitou hranici, přijmout změnu nebo získat kontakt s mýtickým světem i se sebou samým. Každá společnost má jiné rituály a každá je vnímá trochu jinak. Do programu jsme vybírali filmy, které s tímto tématem pracují doslovně, ale také poměrně volně nebo skrytě,” vysvětluje dramaturg festivalu Lukáš Janičík. Diváci tak uvidí šamanský rituál ve filmu Objetí hada (2015) nebo obětní v Proutěném muži (1973). Samostatné komentované pásmo o rituálech Jižní Ameriky a Afriky ve filmu potom povede filmový historik a pedagog David Čeněk. V satirické komedii o síle dezinformací Kdyby radši hořelo (2022), která měla letos světovou premiéru na Berlinale, se události točí kolem velikonočních oslav na malé české vesnici. V emotivním dokumentárním snímku Děti mlhy (2021) se diváci stanou svědky tradice únosu mladých dívek za účelem sňatku ve vietnamské komunitě Hmongů. Kultovní pohádku Juraje Jakubiska Perinbaba (1985) organizátoři promítnou z 35mm kopie a na diváky tak čeká dnes již nevšední zážitek klasického filmového promítání.

,,Pro nás je důležité udržovat původní zážitek z filmové projekce v živé paměti a připomínat si, odkud kinematografie vlastně pochází. S postupem času, kdy nás digitální obraz již zcela pohltil, zapomínáme na to, že existoval ještě jiný svět s filmovým zrnem, specifickou estetikou barev a škrábanci (které skutečně milujeme). Mnozí mladší návštěvníci navíc už ani kina v téhle podobě nezažili. Snažíme se proto každý rok z 35mm kopií promítat a uvádět filmy tak, jak byly původně natočeny a jak je ve své době diváci viděli,” dodává Lukáš Janičík.

Festival nezapomíná ani na tvorbu nastupující generace filmových tvůrců, nabídne tak pásmo filmů studentů FAMU , například oceňovaný anidok Diany Cam Van Nguyen Milý tati.

Sobotní noc 27. srpna v litoměřickém letním kině na Střeleckém ostrově zahraje v rámci festivalu originální kapela Bert & Friends. Součástí doprovodného programu budou DJs MK2 a Kachnizon v pátek v noci a DJ sety a performance umělkyně Anny Ruth v sobotu 27. 8.

Pořadatelem festivalu je Kinoklub Ostrov, finančně jej podpořilo Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, město Litoměřice. Partnery festivalu jsou Městská kulturní zařízení Litoměřice, Velvyslanectví USA v Praze, Goethe-Institut, Slovenský filmový ústav, Filmová kancelář Ústeckého kraje, kino Ponrepo, pražírna Zoban a manufaktura Koldokol.

Mediálními partnery festivalu jsou radio Wave, 25fps, Cinepur, Uličník, Místní kultura a Proti šedi.

Kompletní program je k dispozici zde: https://fifeli.cz/program/22/komplet/

www.fifeli.cz / facebook / instagram

Prázdninový výlet na Ostrov lidových krojů

OSTROV U BOHDANČE: Kroje jsou specifickým výrazem místní kultury, udrželi jsme si k nim dodnes vřelý vztah a někteří je při příležitosti rozmanitých slavností stále s hrdostí oblékají. Také proto nás zaujala zpráva o nově otevřeném Muzeu Ostrov lidových krojů (MOLK), které disponuje největší soukromou sbírkou historických venkovských oděvů v České republice. Unikátní expozice je navíc úplně první veřejnou prezentací všech krojových oblastí naší země. Že se jedná o opravdu mimořádnou záležitost, dokládá i ocenění v letošním jubilejním 20. ročníku prestižní soutěže Glorea musaealis, kterou pořádá každoročně Asociace muzeí a galerií − v kategorii „Muzejní počin roku 2021“ se muzeum umístilo na vynikajícím druhém místě. O rozhovor jsme požádali ředitele MOLK Jana Mičánka, duší historika, jinak lesního inženýra, aby nám svůj krásný, ale nákladný projekt blíže představil. V případě tohoto místního patriota a podnikatele se nejedná o jediný příspěvek k lokální kultuře…

Autor článku: 
Irena Koušková

Muzeum se nachází v areálu bývalého poplužního dvora Ostrov, který zrekonstruovala firma Less v letech 20052008. Leží v malé vesničce Ostrov nedaleko Bohdanče, Zbraslavic a Zruče nad Sázavou v okrese Kutná Hora. Expozice lidových krojů byla slavnostně otevřena 4. září 2021, kdy byl zahájen zkušební provoz muzea. V MOLK je nainstalováno na 260 úplných lidových krojů na figurínách, z čehož 40 kompletů tvoří kroje z německých oblastí. Celkem expozice představuje téměř 4 000 exponátů, z toho je například 64 zlatých ženských čepců, 300 ženských šátků, 100 párů historické krojové obuvi a mnoho dalšího. Expozice krojů je doplněna historickými předměty, které sloužily ke zpracování textilních surovin, předení a tkaní. Návštěvníci zde najdou i doprovodnou sbírku šátků, krajek s ukázkou jejich výroby, stuhy, čepce, panenek v krojích a dalších doplňkových předmětů.

 

Pane Mičánku, na Ostrovsku a Bohdanečsku jste znám nejen svými podnikatelskými aktivitami, ale také zájmem o krajinu, v níž žijete a kterou přetváříte i ctíte, ačkoli jste rodák z Brna… Společně s rodinou jste vydal před pár lety hned dvě knihy, které pojednávají o historii Bohdanče a Ostrova. Souvisí s tímto vaším zájmem také muzeum lidových krojů? Co vás k historickým venkovským oděvům vlastně přivedlo? Byla to náhoda? Jaký je váš vztah k tomuto regionu?

Projekt Muzea lidových krojů vznikl díky souběhu několika náhod. První byla rekonstrukce a restaurování areálu ostrovského poplužního dvora, tvořeného komplexem historických budov, převážně sloužících zemědělským hospodářským účelům. Vzniklo tak zvláštní místo, mající kouzlo a atmosféru spojení přírody, práce našich předchůdců a jejich kultury.

Další událostí byla náhodná možnost získat sbírku lidových krojů, kterou vytvořila zesnulá Ivana Buková a kterou jsme koupili od její maminky V. Čurdové. Tato sbírka tvoří základ dnešní expozice v Ostrově (asi 18 %).

Za další náhodnou okolnost můžeme označit fakt, že můj dědeček Martin Ševela vydal jednu z prvních publikací (U žúdra), zabývajících se lidovými kroji a zvyky na Kyjovsku.

Můj vztah ke zdejšímu regionu může charakterizovat dávný rozhovor s mým synem. Bylo mu tehdy asi osm let a zeptal se mě, jestli bude mít také děti.

„Ano, doufej, že ano. Mít děti je jeden z mála důvodů, proč jsme na světě,“ říkám mu moudře. „Prostě až budeš velikej, tak si najdeš ženu, kterou budeš mít rád, a budete mít spolu děti.“

„Jakou ženu?!“ zděsil se.

„No to já nevím, ale už je asi někde na světě. Počkej, až ji potkáš. Určitě poznáš, že je to ona,“ říkám.

„To jako myslíš úplně cizou ženskou? Ale jak můžu mít s cizou ženskou děti?!“ říká synek drtivě logicky.

„To je tak vždycky, tak je to na světě zařízený, to prostě nejde jinak. Podívej se na mě, taky jsem musel najít maminku, a když jsme se měli rádi, tak ses nám narodil,“ říkám poučně.

„Ale tatínku, to není spravedlivý, když tys mě měl s maminkou a já budu muset hledat úplně cizou ženskou!!“.

Mojí maminkou je sice Brno a Morava, ale mojí ženou a celoživotní láskou se stal zdejší kraj. Máme spolu spoustu dětí a uvedené knihy i Ostrov a zdejší muzeum jsou některými z nich.

 

Mecenáši se někdy pouští do projektů zvelebujících rodnou krajinu nebo pečující o tradiční kulturu také z toho důvodu, že mají pocit, že musí své domovině něco vrátit, že hodně získali a mají co předat zpět. Je to také váš případ? Považujete se za mecenáše?

Mecenáš je člověk, který podporuje (zpravidla finančně) někoho jiného (zpravidla umělce). Termín mecenáš ve spojení s mojí osobou je zcela nepatřičný. Všechno dělám především pro sebe, pro svoje potěšení a radost. Je samozřejmě vynikající a příjemné, pokud tím udělám radost i někomu jinému.

 

Jakými cestami se jednotlivé exponáty do muzea dostávaly, abyste opravdu postihli celou pestrost jednotlivých krojových oblastí? Je s nějakým krojem spojen třeba zajímavý příběh? Doplňujete stále sbírky? Máte na to prostory?

Je třeba odlišit sbírku a expozici. Expozice je tvořena našimi vlastními sbírkovými předměty, ale také exponáty zapůjčenými z muzeí Čech, Moravy a také z Německa (asi 15 % expozice) a zápůjčkami od soukromých osob. Sbírka je tvořena našimi vlastními kroji v expozici a rozsáhlou kolekcí v depozitáři. Sbírku a tím i expozici muzea neustále doplňujeme, a to jak dary, tak novými nákupy a hodláme v tom pokračovat i v budoucnosti. Vážně uvažujeme o dalším rozšíření výstavních prostor, kterých máme v Ostrově potenciálně dostatek.

 

Většina krojů pochází z 19. nebo zač. 20. století, tudíž na nich už zapracoval zub času. Opravy krojů jsou ale velmi náročné jak časově, tak co do zručnosti pracovníků, i finančně. Spolupracujete s restaurátory?

Ano, dlouhodobě spolupracujeme s restaurátory a specialisty pro jednotlivé krojové součástky. Restaurování, opravy a rekonstrukce lidových oděvů je často náročná a po odborné stránce i obtížná práce. Spolupracujeme s odborníky, kteří se zabývají obuví, jinými pro krajky a výšivky atd. I tak zdánlivě prosté věci, jako je bílení, škrobení a žehlení textilu je často velice složitá operace. Nemluvě o tak speciálních věcech, jako je například údržba a restaurování voskových částí pentlení, lidových šperků, zlatých čepců apod.

Při restaurování se lze setkat i se zajímavými příběhy. Příkladem může být chodská kordule, kterou pro nás renovovala paní Jana Knejflová-Fajtová, profesionální restaurátorka textilu. Ve výplni jelítek pro zavěšení sukní objevila makulaturu ze starých novin, na nichž bylo uvedeno datum jejich vydání – 2. srpna 1874. Díky takovéto náhodě bylo možné určit naprosto přesně rok vzniku zmíněné krojové součástky. Úžasné.

 

Na jaké kousky ze své sbírky jste opravdu hrdý? Je to unikátní sbírka bot, nebo kroje německy mluvícího obyvatelstva, moravských Charvátů a slezských Poláků? Kdo vám ji pomohl odborně zakládat a spolupracujete třeba s Ústavem lidové kultury?

Spolupracujeme dlouhodobě s Mgr. Janem Kučou, jedním z nejlepších odborníků na problematiku lidových krojů v České republice. Tato součinnost vedla nakonec k tomu, že se Mgr. J. Kuča stal kurátorem našich sbírek. Není ovšem jediným odborníkem, se kterým dlouhodobě konzultujeme a spolupracujeme. Z dalších mohu uvést například doc. PhDr. Irenu Štěpánovou, CSc., PhDr. Martina Šimšu, Ph.D. – ředitel NÚLK, PhDr. Daniela Dědovského, Ph.D., a mnozí další.

V našich sbírkách najdete desítky skutečných unikátů. Pokud mám uvést příklady, tak mezi ně jistě patří kompletní svatební pentlení nevěsty, družiček a ženicha ze Strání, hanácká úvodnice z Kojetína (pozn. red.: krásně vyšívaná plachta, která se dávala ženě do výbavy. Když měla dítě, ke křtu je nesli v úvodnici.). Jistě sem náleží celá kolekce krojů z německy mluvících oblastí, dámský kožich z Horňácka a tak bych mohl pokračovat.

 

Chloubou muzea Ostrov lidových krojů je podrobná mapa krojových oblastí Česka. Jak vznikala?

Vznikla tak, že jsme ji spolu s Mgr. Janem Kučou nakreslili. Můžeme být myslím hrdí na to, že se jedná o první takovéto dílo v České republice. Důležitá je také mapa odkládání (zániku) lidových krojů dle jednotlivých oblastí. Prostřednictvím této mapy si můžeme učinit představu o tomto procesu v prostoru a čase.

 

Na eshopu https://www.eshop-muzeumkroju.cz/ je k dostání mimo jiné Atlas lidových krojů ČR, unikátní publikace, která poprvé představuje lidové kroje všech oblastí Čech, Moravy a Slezska včetně německy mluvících menšin. Obsahuje 202 barevných ilustrací ženských a mužských svátečních krojů jednotlivých regionů a slovní popis. V atlasu najdeme také mapu krojových oblastí, jazyků a časovou mapu prezentující odkládání krojů. K dispozici je ve třech jazykových mutacích. V čem je vaše kniha jiná než doposud vydané odborné práce o lidových krojích?

Atlas lidových krojů České republiky je vlastně prvním pokusem o představení krojů všech oblastí naší země veřejnosti. Podobná publikace zatím na našem trhu neexistovala. O tom, že na trhu něco podobného chybělo, svědčí fakt, že se kniha velmi dobře prodává.

 

Kdy a proč se vlastně kroje začaly odkládat?

Proces odkládání tradičních venkovských oděvů začal již hluboko v osmnáctém století a probíhal během následujících cca dvou set let. Opouštění krojů souviselo s širšími procesy probíhajících změn na českém venkově – s industrializací, zrušením poddanství v roce 1848 a počínající převahou módy městského oblečení. Venkované, často z dnešního pohledu paradoxně, opouštěli svoje tradiční oděvy proto, že se za ně styděli. Prostě přijeli do města a byli tam za burany.

 

Předpokládám, že vy sám tu a tam obléknete kroj. Pokud ano, jaký je to pocit? Platí, že se člověk cítí docela jinak? Že šaty z vás dělají (jiného) člověka? 

Strávil jsem v kroji většinu svého života. Byla jím lesnická uniforma. A ano, cítil jsem se v ní jinak než v civilu.

 

https://www.muzeumkroju.cz/

 

Festival Hudební Kroměříž u příležitosti oslav 5. výročí chystá velkolepý program plný hvězd, jako je V. Hudeček, K. Kněžíková, A. Plachetka nebo PKF – Prague Philharmonia

KROMĚŘÍŽ: Letní Hudební akademie Kroměříž a její souběžný festival Hudební Kroměříž už po páté přiváží do města špičkové interprety české i mezinárodní scény klasické hudby. Atraktivní program pro veřejnost obsáhne od 12. do 20. srpna koncerty, besedy a přednášky s výraznými hudebními osobnostmi.

od 12.08.2022 do 20.08.2022
Autor článku: 
Kateřina Martykánová/ika

Letní hudební akademie Kroměříž a její doprovodný festival klasické hudby Hudební Kroměříž jsou už pátým rokem zárukou toho nejlepšího, co může svět klasické hudby regionu nabídnout. Letošní jubilejní ročník navíc přináší program plný dalších zvučných jmen interpretů, která slibují nevšední hudební zážitky.

Celý festival otevře 12. srpna zahajovací koncert „Le retour de la Paix“ (Návrat Míru) v Rotundě Květné zahrady, kde se poprvé představí kroměřížský zámecký orchestr Collegium Colloredo (houslisté Tomáš Netopil a Jana Chytilová Anýžová, violoncellista Michal Raitmajer, loutnista Karel Fleischlinger, cembalistka Barbara Maria Willi) společně se sopranistkou Markétou Klaudovou. Na programu jsou mimo jiné skladby z kroměřížského hudebního archivu.

Hostem festivalu bude houslový virtuos Václav Hudeček, který v červnu oslavil významné životní jubileum. „Právě k této příležitosti pořádáme 14. srpna ve Skleníku Květné zahrady Slavnostní symfonický koncert. Spojuje nás podpora začínajících hudebníků,“ uvedla za organizátory výkonná ředitelka LHAK Jana Kubáčová. Kromě oslavence vystoupí Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila a dva laureáti předchozích ročníků Letní hudební akademie – houslista David Hernych a nizozemský violoncellista s českými kořeny, Tomáš Prechal. V průběhu večera zazní skladby Antonína Dvořáka, Johannese Brahmse, Edwarda Elgara a Antonia Vivaldiho.

Václava Hudečka bude možné potkat i o den dříve na besedě „Život s houslemi“ v kině Nadsklepí. Zpovídat jej bude dirigent Tomáš Netopil.

Bohatý program festivalu uzavře výjimečný koncert „Návrat Amadea“, který se bude konat 19. srpna ve Skleníku Květné zahrady. Programem připomene Formanův slavný film natáčený také v Kroměříži. Účinkovat budou sopranistka Kateřina Kněžíková, violoncellistka Michaela Fukačová, barytonista Adam Plachetka, houslista Fedor Rudin, violista Pavel Nikl a doprovodí je jeden z nejlepších českých orchestrů PKF – Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Tomáše Netopila. Slovem provedou David Mareček a Lukáš Mareček. Koncert plný mozartovských melodií bude doplněn skladbami Antonína Dvořáka. Součástí večera je vyhlášení laureátů letošní akademie. O scénické zpracování večera se postará režisérka Národního divadla v Praze a Brně, Magdalena Švecová.

Na programu festivalu Hudební Kroměříž jsou i další koncerty, na kterých se představí letošní studenti Letní hudební akademie Kroměříž, beseda „Život s folklorem“, kde bude hostem Tomáše Netopila hudebník, umělecký vedoucí Hradišťanu, skladatel a folklorista Jiří Pavlica, a přednáška „Život na zámku“ odhalující tajemství hudebního archivu kroměřížského zámku. Kompletní program a předprodej vstupenek je k dispozici na webu hudebnikromeriz.cz.  

Organizátoři pro letošní ročník přicházejí s novinkami v systému prodeje vstupenek a nabízejí jejich výhodné balíčky. Návštěvníci si tak mohou vybrat z cenově zvýhodněných balíčků na besedy či koncerty v Květné zahradě, množstevní slevy na Slavnostní symfonický koncert nebo unikátní zlaté vstupenky z limitované edice, nabízející vip místa v první řadě či setkání s umělci po koncertě.

 

Více informací na www.academykromeriz.com a www.hudebnikromeriz.cz.

 

Zvýhodněné balíčky vstupenek

  • Balíček vstupenek na 3 akce v kině Nadsklepí se slevou 50 Kč

besedy s Václavem Hudečkem, Jiřím Pavlicou a klavírní recitál Iva Kahánka

  • Balíček vstupenek na 3 koncerty v Květné zahradě se slevou 100 Kč

zahajovací koncert, Slavnostní symfonický koncert, Návrat Amadea

  • Limitovaná edice zlatých vstupenek na „Slavnostní symfonický koncert“ a na koncert „Návrat Amadea“. Na každý z nich bude v prodeji pouze 8 zlatých vstupenek, které svým držitelům zajistí místa v první řadě, občerstvení o přestávce a neformální setkání s umělci po skončení koncertu.

Pod Eiffelovou věží v Paříži vyrostla česká výstava streetartových děl

ZAHRANIČÍ: Na plotě českého velvyslanectví ve Francii, které se nachází pod pařížskou Eiffelovou věží, vyrostla v minulém týdnu česká výstava streetartových děl. Umělecký projekt, za nímž stojí kurátor Pavel Šťastný se svým týmem, vznikl k současnému předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

Autor článku: 
Robin Suchánek/ika

Společná malba mladých českých umělců, nazvaná „Galerie Le Mur - Liberté et énergie“, která nově zdobí plot českého velvyslanectví v Paříži, má délku 50 metrů.

„Rád bych, aby české předsednictví dalo Evropě novou energii a kultura je toho nedílnou součástí. Proto realizujeme tak velkou malbu na plot naší ambasády. Výtvarník Pavel Šťastný mnohokráte zpracovával témata Václava Havla, takže bylo hned jasné ho pověřit realizací díla v rámci CZ PRES EU a Havlova apelu „Repenser reconstruire renforcer l ´ Union Européenne“,“ říká Michal Fleischmann, velvyslanec České republiky ve Francii a stálý delegát ČR při UNESCO.

Malba vznikla barvami Dulux na českých ekodeskách PackWall z recyklovaných obalů z nápojových kartonů.

Kurátorem projektu je výtvarník Pavel Šťastný. Na společné malbě se podíleli mladí čeští umělci – Lenka Brázdilová, Pavla Šťastná, Oskar Šťastný a studenti Školy a Akademie Michael.

„Vážím si toho, že mě pan velvyslanec pro tento projekt oslovil. Společně jsme vymysleli témata výstavy „Liberté et énergie - Pour une Europe durable“. Část výstavy se malovala v České republice a část se domalovala přímo v Paříži. Jedním z témat je slogan českého předsednictví “Evropa jako úkol”, což je myšlenka prvního českého prezidenta Václava Havla. Výstava nám umožnuje představit mladé české umělce, kteří časem budou zdobit francouzské galerie,“ říká kurátor projektu a výtvarník Pavel Šťastný, který je mimo jiné autorem loga Občanského Fóra. Byl také kurátorem společné malby na Lennonově zdi v Praze, symbolu svobody pro Českou republiku.

Světelné LED efekty vznikly díky novému českému systému Spectoda. V Paříži je realizovala Anna Veselá a Matěj Suchánek.

Na projektu spolupracoval český kulturní producent Robin Suchánek a tým společnosti Plechárna Design Factory.

Video: https://www.facebook.com/100011649184201/videos/1086320812287697/

„Mohlo by se zdát, že nejnáročnější na celém projektu bylo přepravit výstavu včetně konstrukce z Prahy do Paříže. Opak je však pravdou. Jelikož během dnů, kdy jsme výstavu instalovali, bylo na sluníčku přes den okolo 45 - 50 °C, pracovali jsme na tom především ve večerních a nočních hodinách, ale myslím, že výsledek stojí za to. Poděkováním všem zúčastněným bylo především to, že si instalaci fotili turisté od první chvíle, kdy jsme ji začali instalovat. Vážím si toho, že mě Pavel Šťastný k tomuto zajímavému projektu přizval,“ říká český kulturní producent Robin Suchánek.

Celý kulturní projekt vznikl ve spolupráci s panem Janem Horníkem, místopředsedou Senátu Parlamentu ČR.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení