středa
1. února 2023
svátek slaví Hynek
Z expozice
© Foto: Martin Mičánek



Prázdninový výlet na Ostrov lidových krojů

OSTROV U BOHDANČE: Kroje jsou specifickým výrazem místní kultury, udrželi jsme si k nim dodnes vřelý vztah a někteří je při příležitosti rozmanitých slavností stále s hrdostí oblékají. Také proto nás zaujala zpráva o nově otevřeném Muzeu Ostrov lidových krojů (MOLK), které disponuje největší soukromou sbírkou historických venkovských oděvů v České republice. Unikátní expozice je navíc úplně první veřejnou prezentací všech krojových oblastí naší země. Že se jedná o opravdu mimořádnou záležitost, dokládá i ocenění v letošním jubilejním 20. ročníku prestižní soutěže Glorea musaealis, kterou pořádá každoročně Asociace muzeí a galerií − v kategorii „Muzejní počin roku 2021“ se muzeum umístilo na vynikajícím druhém místě. O rozhovor jsme požádali ředitele MOLK Jana Mičánka, duší historika, jinak lesního inženýra, aby nám svůj krásný, ale nákladný projekt blíže představil. V případě tohoto místního patriota a podnikatele se nejedná o jediný příspěvek k lokální kultuře…

Autor článku: 
Irena Koušková

Muzeum se nachází v areálu bývalého poplužního dvora Ostrov, který zrekonstruovala firma Less v letech 20052008. Leží v malé vesničce Ostrov nedaleko Bohdanče, Zbraslavic a Zruče nad Sázavou v okrese Kutná Hora. Expozice lidových krojů byla slavnostně otevřena 4. září 2021, kdy byl zahájen zkušební provoz muzea. V MOLK je nainstalováno na 260 úplných lidových krojů na figurínách, z čehož 40 kompletů tvoří kroje z německých oblastí. Celkem expozice představuje téměř 4 000 exponátů, z toho je například 64 zlatých ženských čepců, 300 ženských šátků, 100 párů historické krojové obuvi a mnoho dalšího. Expozice krojů je doplněna historickými předměty, které sloužily ke zpracování textilních surovin, předení a tkaní. Návštěvníci zde najdou i doprovodnou sbírku šátků, krajek s ukázkou jejich výroby, stuhy, čepce, panenek v krojích a dalších doplňkových předmětů.

 

Pane Mičánku, na Ostrovsku a Bohdanečsku jste znám nejen svými podnikatelskými aktivitami, ale také zájmem o krajinu, v níž žijete a kterou přetváříte i ctíte, ačkoli jste rodák z Brna… Společně s rodinou jste vydal před pár lety hned dvě knihy, které pojednávají o historii Bohdanče a Ostrova. Souvisí s tímto vaším zájmem také muzeum lidových krojů? Co vás k historickým venkovským oděvům vlastně přivedlo? Byla to náhoda? Jaký je váš vztah k tomuto regionu?

Projekt Muzea lidových krojů vznikl díky souběhu několika náhod. První byla rekonstrukce a restaurování areálu ostrovského poplužního dvora, tvořeného komplexem historických budov, převážně sloužících zemědělským hospodářským účelům. Vzniklo tak zvláštní místo, mající kouzlo a atmosféru spojení přírody, práce našich předchůdců a jejich kultury.

Další událostí byla náhodná možnost získat sbírku lidových krojů, kterou vytvořila zesnulá Ivana Buková a kterou jsme koupili od její maminky V. Čurdové. Tato sbírka tvoří základ dnešní expozice v Ostrově (asi 18 %).

Za další náhodnou okolnost můžeme označit fakt, že můj dědeček Martin Ševela vydal jednu z prvních publikací (U žúdra), zabývajících se lidovými kroji a zvyky na Kyjovsku.

Můj vztah ke zdejšímu regionu může charakterizovat dávný rozhovor s mým synem. Bylo mu tehdy asi osm let a zeptal se mě, jestli bude mít také děti.

„Ano, doufej, že ano. Mít děti je jeden z mála důvodů, proč jsme na světě,“ říkám mu moudře. „Prostě až budeš velikej, tak si najdeš ženu, kterou budeš mít rád, a budete mít spolu děti.“

„Jakou ženu?!“ zděsil se.

„No to já nevím, ale už je asi někde na světě. Počkej, až ji potkáš. Určitě poznáš, že je to ona,“ říkám.

„To jako myslíš úplně cizou ženskou? Ale jak můžu mít s cizou ženskou děti?!“ říká synek drtivě logicky.

„To je tak vždycky, tak je to na světě zařízený, to prostě nejde jinak. Podívej se na mě, taky jsem musel najít maminku, a když jsme se měli rádi, tak ses nám narodil,“ říkám poučně.

„Ale tatínku, to není spravedlivý, když tys mě měl s maminkou a já budu muset hledat úplně cizou ženskou!!“.

Mojí maminkou je sice Brno a Morava, ale mojí ženou a celoživotní láskou se stal zdejší kraj. Máme spolu spoustu dětí a uvedené knihy i Ostrov a zdejší muzeum jsou některými z nich.

 

Mecenáši se někdy pouští do projektů zvelebujících rodnou krajinu nebo pečující o tradiční kulturu také z toho důvodu, že mají pocit, že musí své domovině něco vrátit, že hodně získali a mají co předat zpět. Je to také váš případ? Považujete se za mecenáše?

Mecenáš je člověk, který podporuje (zpravidla finančně) někoho jiného (zpravidla umělce). Termín mecenáš ve spojení s mojí osobou je zcela nepatřičný. Všechno dělám především pro sebe, pro svoje potěšení a radost. Je samozřejmě vynikající a příjemné, pokud tím udělám radost i někomu jinému.

 

Jakými cestami se jednotlivé exponáty do muzea dostávaly, abyste opravdu postihli celou pestrost jednotlivých krojových oblastí? Je s nějakým krojem spojen třeba zajímavý příběh? Doplňujete stále sbírky? Máte na to prostory?

Je třeba odlišit sbírku a expozici. Expozice je tvořena našimi vlastními sbírkovými předměty, ale také exponáty zapůjčenými z muzeí Čech, Moravy a také z Německa (asi 15 % expozice) a zápůjčkami od soukromých osob. Sbírka je tvořena našimi vlastními kroji v expozici a rozsáhlou kolekcí v depozitáři. Sbírku a tím i expozici muzea neustále doplňujeme, a to jak dary, tak novými nákupy a hodláme v tom pokračovat i v budoucnosti. Vážně uvažujeme o dalším rozšíření výstavních prostor, kterých máme v Ostrově potenciálně dostatek.

 

Většina krojů pochází z 19. nebo zač. 20. století, tudíž na nich už zapracoval zub času. Opravy krojů jsou ale velmi náročné jak časově, tak co do zručnosti pracovníků, i finančně. Spolupracujete s restaurátory?

Ano, dlouhodobě spolupracujeme s restaurátory a specialisty pro jednotlivé krojové součástky. Restaurování, opravy a rekonstrukce lidových oděvů je často náročná a po odborné stránce i obtížná práce. Spolupracujeme s odborníky, kteří se zabývají obuví, jinými pro krajky a výšivky atd. I tak zdánlivě prosté věci, jako je bílení, škrobení a žehlení textilu je často velice složitá operace. Nemluvě o tak speciálních věcech, jako je například údržba a restaurování voskových částí pentlení, lidových šperků, zlatých čepců apod.

Při restaurování se lze setkat i se zajímavými příběhy. Příkladem může být chodská kordule, kterou pro nás renovovala paní Jana Knejflová-Fajtová, profesionální restaurátorka textilu. Ve výplni jelítek pro zavěšení sukní objevila makulaturu ze starých novin, na nichž bylo uvedeno datum jejich vydání – 2. srpna 1874. Díky takovéto náhodě bylo možné určit naprosto přesně rok vzniku zmíněné krojové součástky. Úžasné.

 

Na jaké kousky ze své sbírky jste opravdu hrdý? Je to unikátní sbírka bot, nebo kroje německy mluvícího obyvatelstva, moravských Charvátů a slezských Poláků? Kdo vám ji pomohl odborně zakládat a spolupracujete třeba s Ústavem lidové kultury?

Spolupracujeme dlouhodobě s Mgr. Janem Kučou, jedním z nejlepších odborníků na problematiku lidových krojů v České republice. Tato součinnost vedla nakonec k tomu, že se Mgr. J. Kuča stal kurátorem našich sbírek. Není ovšem jediným odborníkem, se kterým dlouhodobě konzultujeme a spolupracujeme. Z dalších mohu uvést například doc. PhDr. Irenu Štěpánovou, CSc., PhDr. Martina Šimšu, Ph.D. – ředitel NÚLK, PhDr. Daniela Dědovského, Ph.D., a mnozí další.

V našich sbírkách najdete desítky skutečných unikátů. Pokud mám uvést příklady, tak mezi ně jistě patří kompletní svatební pentlení nevěsty, družiček a ženicha ze Strání, hanácká úvodnice z Kojetína (pozn. red.: krásně vyšívaná plachta, která se dávala ženě do výbavy. Když měla dítě, ke křtu je nesli v úvodnici.). Jistě sem náleží celá kolekce krojů z německy mluvících oblastí, dámský kožich z Horňácka a tak bych mohl pokračovat.

 

Chloubou muzea Ostrov lidových krojů je podrobná mapa krojových oblastí Česka. Jak vznikala?

Vznikla tak, že jsme ji spolu s Mgr. Janem Kučou nakreslili. Můžeme být myslím hrdí na to, že se jedná o první takovéto dílo v České republice. Důležitá je také mapa odkládání (zániku) lidových krojů dle jednotlivých oblastí. Prostřednictvím této mapy si můžeme učinit představu o tomto procesu v prostoru a čase.

 

Na eshopu https://www.eshop-muzeumkroju.cz/ je k dostání mimo jiné Atlas lidových krojů ČR, unikátní publikace, která poprvé představuje lidové kroje všech oblastí Čech, Moravy a Slezska včetně německy mluvících menšin. Obsahuje 202 barevných ilustrací ženských a mužských svátečních krojů jednotlivých regionů a slovní popis. V atlasu najdeme také mapu krojových oblastí, jazyků a časovou mapu prezentující odkládání krojů. K dispozici je ve třech jazykových mutacích. V čem je vaše kniha jiná než doposud vydané odborné práce o lidových krojích?

Atlas lidových krojů České republiky je vlastně prvním pokusem o představení krojů všech oblastí naší země veřejnosti. Podobná publikace zatím na našem trhu neexistovala. O tom, že na trhu něco podobného chybělo, svědčí fakt, že se kniha velmi dobře prodává.

 

Kdy a proč se vlastně kroje začaly odkládat?

Proces odkládání tradičních venkovských oděvů začal již hluboko v osmnáctém století a probíhal během následujících cca dvou set let. Opouštění krojů souviselo s širšími procesy probíhajících změn na českém venkově – s industrializací, zrušením poddanství v roce 1848 a počínající převahou módy městského oblečení. Venkované, často z dnešního pohledu paradoxně, opouštěli svoje tradiční oděvy proto, že se za ně styděli. Prostě přijeli do města a byli tam za burany.

 

Předpokládám, že vy sám tu a tam obléknete kroj. Pokud ano, jaký je to pocit? Platí, že se člověk cítí docela jinak? Že šaty z vás dělají (jiného) člověka? 

Strávil jsem v kroji většinu svého života. Byla jím lesnická uniforma. A ano, cítil jsem se v ní jinak než v civilu.

 

https://www.muzeumkroju.cz/

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Na základě hodnocení dotační komise Odboru mezinárodních vztahů a EU Ministerstva kultury, které se uskutečnilo počátkem ledna 2023, získalo podporu 135 projektů v celkové výši 107 649 667 Kč.

Dotační titul Mobilita vznikl na podporu projektů konaných v zahraničí a na mezinárodní spolupráci. Podporuje aktivity zasíťování, ať už formou odborných konferencí, stáží či workshopů a profesních akcí orientovaných na stimulaci mezinárodní spolupráce, profesního růstu a rozvoje.

„Mezinárodní spolupráce v oboru přináší nenahraditelnou zkušenost, která tvorbu posouvá dál. Důležitou přidanou hodnotou pak je prezentace české kultury v zahraničí a navázání kontaktů pro spolupráci do budoucna,“ podotýká ministr kultury Martin Baxa.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
01.02.2023

ČR: Celou řadu nových dokumentárních seriálů, pokračování oblíbených cyklů i solitérů připravila do vysílání Česká televize. Vysokou úrovní zpracování navazují na dlouholetou tradici a výjimečné postavení ČT v tomto žánru. Jejich tvůrci se zaměřili na sociální a společenskou problematiku, na portréty významných osobností, na historická a válečná témata. Prostor dostanou také divácky oblíbené cestopisy.


 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
31.01.2023

ČR: Přinášíme nový redakční žánr – PODCAST MÍSTNÍ KULTURY – dialogy s lidmi, kteří mají, co říci. Naším historicky prvním hostem je současný ministr kultury ČR Martin Baxa (1975). Následující rozhovor, k němuž vás zve rozhlasová publicistka a dokumentaristka Hana Soukupová, nabízí celou řadu témat – od těch radostných, jako jsou umělecké zážitky a návštěvy kulturních institucí, až po problémy spojené s financováním kultury v době energetické krize. Ministerstvo sice hospodaří s nejvyšším rozpočtem v historii, ale kýženého 1% státního rozpočtu se stále nedaří dosáhnout.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Články a komentáře
01.02.2023

ZLÍNSKÝ KRAJ: Do celostátní soutěže o titul Historické město roku 2022 je za Zlínský kraj nominováno město Valašské Meziříčí. Do Zlínského kraje tento titul putoval již dvakrát, poprvé v roce 1998 zvítězilo město Kroměříž, podruhé v roce 2012 titul získalo město Uherské Hradiště. Ve Zlínském kraji se letošního ročníku zúčastnila dvě města – Uherské Hradiště a Valašské Meziříčí. Celostátní vítěz soutěže a držitel titulu Historické město roku 2022 bude vyhlášen Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska v dubnu 2023.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
31.01.2023