Instituce a kulturní zařízení

Většina vinobraní má podobný základní koncept. Velmi zjednodušeně se jedná o společenskou akci s možností ochutnávat víno a burčák, k tomu zakousnout něco dobrého, a to vše s doprovodným kulturním programem. Každá tato událost je ale trochu jiná a hledá si svůj způsob, jak zaujmout. Některým dodává na atraktivitě jedinečné místo konání, netradiční výhledy či nečekaný program. A jaké tedy jsou ty menší unikáty?

 

Trojské vinobraní (10. září)

Možná pro někoho trochu překvapivě, ale hned několik vinobraní se koná také přímo v Praze. To v pražské Troji určitě není zanedbatelná akce, ale pravá vinařská slavnost, jak má být. Letos se tak můžeme těšit již na 24. ročník a opět ji tradičně hostí působivý areál barokního Trojského zámku, kde kromě stánků s převážně českým vínem a různým občerstvením, kterých je opravdu dostatek, nechybí ani zajímavý kulturní program. Vinice v Troji mají dlouhou historii. V současnosti zde najdeme hned tři vinařství – Salabka, Vinice sv. Kláry a nejmladší Vinařství Zilvar.

 

Karlštejnské vinobraní (24. – 25. září)

Když ještě chvílí zůstaneme v Čechách, tak narazíme hned na další zajímavé vinobraní, tentokrát v obci a na hradě Karlštejn. Náš možná nejznámější hrad je neodmyslitelně spjat s císařem a králem Karlem IV. a v tomto duchu se nese také místní vinobraní. Bohatý historický program, gotické odívání, výuka historických tanců, souboje šermířů a mnoho dalších vystoupení přenese návštěvníky do doby dávno minulé. K tomu samozřejmě nechybí ochutnávky vín a burčáků a mnohé gastronomické speciality. Vrcholem programu je pak průvod Karla IV. s chotí Eliškou Pomořanskou a družinou královských dvořanů.

 

Retro vinobraní (17. září)

Teď už se ale přesuneme na Moravu, kde se každoročně koná většina vinobraní. Málo koho nejspíš překvapí, že za vinobraním na jižní Moravě zamíříme nejprve do Valtic. Kde jinde by se měl konat tento hlavní vinařský svátek než právě v hlavním městě vína. Kromě tradičního vinobraní na zámku se tu ale pořádá i jedno takové speciální a tím je Retro vinobraní a mistrovství ve sběru hroznů. Jedná se o jedinečnou vinařskou akci svého druhu, navíc v retro stylu. Návštěvníci si oblečou montérky, zástěry, rádiovky a šátky jako správní brigádníci z 50. a 60. let a vydají se sbírat hrozny do vinohradu. Nechybí samozřejmě dobroty jako čerstvý burčák, chleba se škvarkovou pomazánkou nebo poctivý guláš. O zábavu je zde postaráno a navíc lze zažít něco netradičního.

 

Bzenecké krojované vinobraní (16. – 17. září)

Vinobraní nechybějí ani na Slovácku, v další významné vinařské oblasti. Pokud se kromě dobrého vína chcete seznámit také s místním osobitým folklórem, tak vyrazte třeba do Bzence. Zdejší vinobraní je unikátní zejména slavnostním průvodem krojovaných, v němž nechybí Bacchus s nymfami a hraběnka se správcem. Těšit se také můžete na lákavou přehlídku souborů a muzik a samozřejmě také ochutnávku burčáků a vín slováckých vinařů v búdách, jak zde nazývají zdejší sklepy. Nechybí dále ani jarmark řemeslných výrobků, různé výstavy, koncerty, ale i pouťové atrakce a taneční veselice. Zkrátka pořádná porce zážitků a dobrého vína.

 

Královopolské vinobraní (9. – 11. září)

K jižní Moravě samozřejmě neodmyslitelně patří také Brno. Stejně ale jako v případě Prahy si ho mnozí s vínem nespojují, a proto zde možná ani nečekají vinobraní. Opak je pravdou, Brno jako centrum Moravy, má nesmazatelnou vinařskou historii, kterou každoročně oslavují Královopolským vinobraním. V letošním roce je navíc spojena se 700. výročím narození Jana Jindřicha Lucemburského, moravského markraběte, který ve 14. století významným způsobem přispěl k rozvoji vinohradnictví na Moravě. Kromě možnosti ochutnat víno a pobesedovat s vinaři a dozvědět se tak něco o jejich víně, je připraven také bohatý program. Rytířské turnaje, taneční vystoupení folklorních souborů, cimbálová muzika, atrakce pro děti, ohňová show nebo sabráž sektů, na to vše a mnohem více zde můžete narazit.

 

Přehled vinobraní na Moravě i v Čechách naleznete na webu Vína z Moravy, vína z Čech.

 

 

 

 

Vinobraní se konají téměř ve všech vinařských obcích a městech a každé vinobraní je trochu jiné a něčím zvláštní. Existují ale tři, které se právem řadí mezi nejoblíbenější v republice a opravdu stojí za návštěvu. Jaké to jsou?

 

Znojemské historické vinobraní (9. – 11. září)

Vinobraní ve Znojmě je největší a spolu s tím Pálavským zároveň nejznámější v naší republice. Každoročně se sem sjíždějí desetitisíce návštěvníků, kteří si tuto velkolepou akci nechtějí nechat ujít. Čeká je tu velkolepá historická slavnost, rytířské turnaje, historické tržnice s ukázkami řemesel, vojenská ležení a bohatý kulturní program, který probíhá na několika místech. Na každém náměstí se něco děje a téměř všude lze ochutnat něco dobrého a zažít a vidět něco zajímavého. Návštěvníci se mohou zastavit nejen na hlavních scénách na Masarykově a Horním náměstí, kde vystoupí hvězdní umělci, ale také zavítat na Vinný trh, do uličky chudiny, nebo k rotundě sv. Kateřiny kde se koná regionální festival VOC vín. Základním pilířem historického programu je pak unikátní průvod krále Jana Lucemburského, který je lákadlem pro milovníky výpravných historických slavností. Jde o monumentální divadlo za účasti více než 450 kostýmovaných postav. V pátek tradičně za svitu pochodní projde městem průvod, zakončený ohňovou show na hlavní tribuně. Sobotní odpolední průvod graduje historickou scénou. Víno a burčák je k dostání nejenom u stánků a na různých degustacích, ale jsou otevřeny také desítky mázhauzů, kde rádi nalejí každému, kdo má na něco chuť.

 

Pálavské vinobraní (9. – 11. září)

Pálavské vinobraní je tradiční festival vín, gastronomie a kultury s prestižní vinařskou soutěží a exkluzivním uměleckým programem ve městě vína v Mikulově. Patří mezi nejznámější a nejvíce navštěvované vinobraní. Oblibu si získalo nejen mezi lidmi žijícími v okolí, ale sjíždějí se sem návštěvníci z celé republiky a často i ze zahraničí. Všichni zde chtějí nejenom ochutnat dobrá vína, ale strávit příjemné chvíle v krásném historickém městě s bohatým kulturním doprovodem. Součástí programu jsou koncerty hvězd české i slovenské hudební scény, stánky s vínem, burčákem a gastronomickými specialitami, pochodňová show, průvod královské družiny, spousta krojů, řemeslná tržnice, národopisné soubory, cimbálová muzika i dechová hudba. Po dobu vinobraní také probíhá v hlavním sále zámku veřejná ochutnávka vín z Národní soutěže vín Mikulovské vinařské podoblasti.

 

Mělnické vinobraní (16. – 18. září)

Vinobraní ale není jen doménou Moravy a nemusí se za ním cestovat výhradně tam. I na území Čech se koná několik zajímavých akci. Navštívit kolébku vinařské tradice v Čechách a vychutnat si atmosféru tradičních slavností vína i krásného historického města na soutoku Labe a Vltavy lze také v Mělníku. V průběhu tří víkendových dnů vystoupí na dvou hudebních scénách řada kapel a souborů a k dostání je víno i burčák vyhlášených mělnických vinařů, ale i okolních vinařství z vinařských Čech. Nechybí ani oblíbené gastronomické speciality. Dobová scéna na nádvoří zámku Mělník zase návštěvníky přenese do různých období a stylů. Pro rodiny s dětmi je připravena dětská scéna s bohatým hudebním i divadelním programem a výtvarnými dílnami. Vyvrcholením bohatého sobotního programu je průvod Karla IV., který tradičně zakončí ohňostroj. K vinobraní na Mělníku patří již tradičně také zóna s pouťovými atrakcemi a během slavností jsou otevřeny památky a jiné zajímavosti města.

 

Více informací o moravských a českých vínech a další tipy kam na vinobraní najdete na www.vinazmoravyvinazcech.cz.

 

 

 

 

 

Lepší dárek k výročí si Farma v jeskyni nemohla přát. Commander, autorské divadelní představení, vrchol stejnojmenného uměleckého projektu, mělo úspěšnou premiéru letos 13. června, v podzimní části nové divadelní sezóny budou diváci moci zhlédnout ještě jedenáct jeho repríz, a sice 31. srpna, 1., 13. a 14. září, 5., 6., 25., 26. a 27. října a 23. a 24. listopadu. V září soubor Commandera představí i německému publiku v LOFFT – DAS THEATER v Lipsku. V září a listopadu jsou zároveň připraveny speciální dopolední reprízy Commandera pro střední školy doprovázené debatami, přednáškou a workshopem.

„Na výročí jako reminiscenci moc nevěříme. Baví nás jít stále dopředu, takže „oslavujeme“ novým projektem Commander. Vznikl silný umělecký film a pohybové představení, které již Českou republiku začaly reprezentovat na zahraničních festivalech a paralelně se budou pravidelně reprízovat v DOXu. Díky podpoře našich partnerů jsme mohli dotáhnout obě části projektu, uměleckou i edukativní, do rozsáhlé podoby. Mám radost, že provokativní téma online radikalizace dětí, které zpracováváme, už nyní zaujalo tolik lidí a rezonuje.. Že nám to není jedno. Zároveň mě jako umělce těší pracovat ve svěžím a dynamickém spojení více žánrů, bez jazykové bariéry. I díky tomuto projektu se já a moji skvělí spolupracovníci více posouváme k filmové tvorbě, které se i po tanečním filmu Efeméry chci vedle divadla více věnovat," říká umělecký ředitel a režisér Farmy v jeskyni Viliam Dočolomanský.

Jeden večer – dvě umělecké formy. Jedno téma – dva světy. Audiovizuální projekce s dětskými herci – a pohybové divadlo. On-line radikalizace dětí vs. nedospělé chování společnosti. Dvě exkurze na odvrácenou stranu našeho světa, před kterou zavíráme oči. Obě vytvořil identický kreativní tým, každá ale přistupuje k tématu zcela unikátním způsobem. Dynamika pohybu performerů, tep živé hudby a zneklidňující obrazy společně vytváří nevšední vhled do digitální temnoty, o které většina z nás nemá a možná ani nechce mít tušení. Divadelní představení, stejně jako projekt celý, je dílem režiséra souboru Farma v jeskyni Viliama Dočolomanského. Inscenaci doprovází vzdělávací aktivity - od září se rozběhne edukační program, který čítá celkem 40 workshopů zdarma ve spolupráce s deseti školami, připraveno je také školení pro pedagogy.  Film Commander už stačil získat ocenění za nejlepší krátký edukační film od Prague International Film Festival.

Asi se zabiju, než mi bude třicet. - Cool. Tak hlavně vem někoho s sebou.

Víte, o čem si děti na internetu píší? V on-line světě stoupá vlna radikalizace a extremismu mezi dětmi a dospívajícími. Láska je láska a sračky. Ať žije nenávist! Jsou to jen děti. Proč necháš svoji ségru chodit s tím židákem? Stali se oběťmi manipulace, nástroji cizích cílů. Vždycky jsem ozbrojenej aspoň nožem… Ponořte se s námi do digitální temnoty, o které většina z nás nemá a možná ani nechce mít tušení. Když už v tak zkaženém světě žijeme, je vůbec ještě násilí hřích? Jak daleko má dvanáctiletý kluk od takových slov k činům?

„V dubnu roku 2020 se v médiích objevila zpráva, že estonská policie dopadla vůdce mezinárodní extremistické on-line organizace. Zjistilo se, že pod přezdívkou Commander se skrývá třináctiletý Estonec, který organizaci založil v 11 letech. Tato šokující zpráva pro nás byla impulsem, abychom začali zkoumat, jak se mladí lidé k takto extrémním názorům v on-line světě dostávají, proč se to děje a kam to může vést,“ popisuje genezi projektu Viliam Dočolomanský. Commander se však nezabývá příběhem dětského radikálního vůdce, který byl pro tvůrce jen prvotním impulsem ke zkoumání naší společnosti a principů vedoucí k polarizaci a on-line radikalizaci dospívajících. Farma v jeskyni v něm upozorňuje na skryté a opomíjené nebezpečí, s nímž se děti a mladí lidé v on-line prostředí setkávají, i na důsledky, jež to pro náš svět může mít.

„Projekt Commander je výjimečný hned z několika důvodů. V první řadě poukazuje na zcela reálný a zásadní společenský problém on-line radikalizace dospívajících, kterému se u nás zatím zdaleka nevěnuje pozornost, jakou by si zasloužil. Tvůrci z Farmy v jeskyni ho zkoumají a odhalují prostřednictvím několika uměleckých i vzdělávacích forem a tento mimořádně komplexní a v České republice jedinečný přístup jim dává možnost oslovit široké publikum a přimět ho přemýšlet o tom, co tento fenomén pro naši společnost znamená,“ dodává Jana Tomas Sedláčková z Nadace PPF, za jejíž podpory projekt Commander vznikl.

Projekt má dvě části – uměleckou a edukativní, kdy každá přistupuje k tématu zcela jiným způsobem. Umělecká část klade důraz na vysokou uměleckou hodnotu a prožitek diváka mezitímco edukační část odpovídá na otázky, které si děti i rodiče mohou k problematice klást. Uměleckou část projektu tvoří divadelní představení, umělecký film s dětskými herci a videoinstalace, která byla součástí výstavy Nadějné vyhlídky v Centru současného umění DOX. Edukativní část projektu sestává ze série videí na O2 Chytrá škola a workshopů pro děti.

Členové souboru Farma v jeskyni se v rámci výzkumu, který vždy předchází uměleckému zpracování tématu, zaměřili na širší problematiku a možnosti prevence on-line radikalizace. Ke spolupráci na projektu Commander přizvali řadu expertů, například odbornici na radikalizaci a extremismus PhDr. Barboru Vegrichtovou, Ph.D.,MBA, která ke spolupráci říká: „Jsem z projektu nadšená. Této problematice se věnuji dlouhodobě na akademické i preventivní úrovni a považuji ho za velmi originální, původní a bohužel, musím z pozice experta říct, i za ojedinělý a průkopnický. Líbí se mi právě to, že projekt v sobě snoubí umělecký počin a velké poselství v oblasti edukace, osvěty a prevence.“ Dalšími odborníky zapojenými do projektu jsou psycholožka a socioložka Karolína Presová, lektora digitální gramotnosti Michala Kučeráka, či norský novinář a experta Øyvinda Strømmena, který byl poradcem při procesu s extremistou Andersem Breivikem. 

Za 20 let své existence Farma v jeskyni reprezentovala Českou republiku na 3 kontinentech, ve více než 24 zemích a 60 městech. Soubor je držitelem mnoha mezinárodních i českých ocenění: nejprestižnější evropská oborová cena – XII. Europe prize theatrical realities pro režiséra Viliama Dočolomanského, Fringe First Award, Total theatre award, Hlavní cena Alfréda Radoka, opakovaná nominace na Státní cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla a mnoho dalších. Za svůj první film Efeméry získala Farma v jeskyni v roce 2021 Cenu pro nejlepší performery a Cenu diváka na festivalu Screendance v americkém Idahu. 

Projekt Commander vzniká v koprodukci s Centrem současného umění DOX a LOFFT – DAS THEATER a za podpory Nadace PPF, Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Evropského sboru solidarity a města Lipsko. Partnery projektu jsou O2 Chytrá škola, Prague Music Performance a Stable-Studios.

 

Kontakty

FB Farmy v jeskyni: https://www.facebook.com/farmavjeskyni/

IG Farmy v jeskyni: https://www.instagram.com/farminthecave/

IG projektu Commander: https://www.instagram.com/project_commander/

Youtube Farmy v jeskyni: https://www.youtube.com/user/FarmInTheCave/videos

LinkedIn Farmy v jeskyni: https://www.linkedin.com/company/farm-in-the-cave-farma-v-jeskyni/

Účast je mezinárodní. Začněme veřejným prostorem. Figurální sochař Ruslan Vysokikh studuje pražskou Akademii výtvarného umění v ateliéru socha Tomáše Hlaviny, původně pochází z Ukrajiny. Melanka Yuei se spolupracovníky realizují ideu ukrajinského novináře a fotografa Olese Krompliase. Jejich monumentální figury budou na čas konkurovat pardubickému památníku Rudoarmějce. Projekt War is Near, má slovy Melanky Yuei má siluetami lidských postav připomínat kolemjdoucím, že válka je blízko a za pokojné nebe nad námi je placena vysoká cena. Ke komentované prohlídce s tvůrci k sochám se můžete připojit v pátek 26. srpna v 18 hodin. Vycházíme z Pernštejnského náměstí 49, kde ve dvoře sídlí naše galerie.

Ale už v 16 hodin na témže místě se setkáme s performerem Ondřejem Vicenou, jenž měl během covidové pauzy v Art Space NOV výstavu a s diváky se potkal jen virtuálně. 26. srpna se pardubickému publiku představí v celé své kráse. Ondřej Vicena se mezitím stal uznávaným odborníkem na design brýlí, vyrábí jedinečné obroučky a zároveň je autorem expozice brýlových obrouček v chebském Retromuseu.

Program bude pokračovat v pátek 27. srpna v 16 hodin odpoledne. Rakele Tombini přijíždí z Říma. Není v Čechách žádným nováčkem, první výstavu zde měla už v roce 2008. V Pardubicích provede performanci nazvanou Spící hermafrodit, kterým navazuje na klasická sochařská díla a také na svou fotografickou sérii aktů vzniklých během covidu.
O hodinu a půl později vystoupí finský peformer a konceptuální umělec Pasi Mäkëla. Pasi pobývá v Praze, mimo jiné hraje v kontroverzní hře Kacířské eseje Studia hrdinů o filozofu Janu Patočkovi, kde spolu s ním performuje také Miroslav Petříček. Zabývá se výrazovým tancem butó, podobně jako třeba Miloš Šejn nebo Jindřich Max Pavlíček.
Nebyl by to festival performance, kdyby se ho nezúčastnil Jiří Surůvka, asi nejpůsobivější český performer. Proslul jako člen kabaretu Návraty mistrů zábavy a jako ostravský Batman. Reprezentoval Česko na benátském bienále v roce 2001, v Ostravě řadu let pořádal známý festival performancí Malamut. Jiří Surůvka je autorem okřídlené věty, že každé město má takového Batmana, jakého si zaslouží. Pokud vím, v Pardubicích zatím žádný neoperuje.

Performance je událost uzavřená v čase. Nepřenositelná. Performance je zaměřená na podstatu tvůrčího činu. Buď jste přítomni jejímu uskutečnění, nebo se s ní můžete potkat jen v dokumentaci a legendě. Podobným směrem jdou ale i sochaři, nejen, že jejich trvalé práce nevydrží ve veřejném prostoru změnu režimu, ale aktuálně se uchylují k pracím dočasným, k intervencím, zásahům do veřejného prostoru. Ty aktuální budou v centru Pardubic k vidění přibližně měsíc. Předností performance je rychlá zpětná vazba, nejde ale o divadlo, performance se nenacvičuje a neopakuje, nikdy totiž nelze vstoupit do stejné řeky. Je to umělecký formát, který dokáže dobře reagovat na nejaktuálnější situaci a komunikovat s publikem bez bariér a zpoždění. Je to umění dobrodružné, i když je promyšlené, vždycky může překvapit, jak tvůrce, tak publikum. Srdečně zveme na dva srpnové podvečery, jež završí víc jak roční přípravy.

Projekt je podpořen grantem Statutárního města Pardubice. Za podporu a pomoc děkujeme firmám LABSKÁ, strojní a stavební společnost, s.r.o. a Transform a.s. Lázně Bohdaneč . Rovněž všem stálým podporovatelům galerie.

A TU SE MI ZACHTĚLO NEUMŘÍT…
And Suddenly I Felt Like Not Dying… І тоді мені захотілося не вмерти…
festival performance se sochařským zásahem do veřejného prostoru
pátek 26. srpna a sobota 27. srpna 2022
doprovodná výstava do 24. září 2022

www.artspacenov.cz

https://www.facebook.com/artspacenov/

Nevšední audiovizuální zážitek je zaměřený především na exteriéry – park, okolní lesy a louky a vesnici Vysoká u Příbramě. „Procházky po okolí zámečku, kde skladatelův památník sídlí, byly pro Dvořáka jednou z nejdůležitějších aktivit. Během nich totiž poslouchal zvuky přírody a komponoval svoji hudbu. Prostřednictvím Říše zvuků chceme našim návštěvníkům zpřítomnit podobné zážitky, jaké tehdy na Vysoké zakoušel i sám Antonín Dvořák. V hudebním doprovodu se zaměříme na skladby, které u nás na Vysoké zkomponoval. Patří k nim opera Rusalka, ale i Humoreska č. 7 či symfonická báseň Vodník,“ vysvětluje ředitel Vojtěch Poláček.

Zámeček, kam Dvořák dříve tak rád jezdil, je obklopený malebným parkem a jezírky. A nadále zůstává výjimečným místem, kde se historie propojuje s uměním a přírodou. „Byla to ostatně příroda, která sem Antonína Dvořáka, jenž zavítal do Vysoké na pozvání hraběte Kounice, kdysi přilákala,“ dodává Poláček.

Poznávací procházka v mnoha podobách

Jednou z variant, které aplikace nabízí, je naučná stezka – pětikilometrový okruh po Vysoké a jejím okolí. Lidé se tu seznámí s nejdůležitějšími dvořákovskými lokalitami.  „Mezi ně patří Rusalčino jezírko, kostel v Třebsku, někdejší hospoda u Fenclů a také místo kde stála budova Dvorku. Tam Dvořák zprvu bydlel. Tato budova ve staroanglickém střihu dnes již bohužel nestojí. Roku 1871 do ní udeřil blesk a vyhořela. V rámci naší nové aplikace bychom ji však chtěli virtuálně obnovit. Pomocí původních architektonických plánů, starých fotografií a historických leteckých snímků jsme vytvořili její digitální model. Návštěvník zamíří telefonem na louku a budova se mu na displeji objeví na původním místě v celé svojí kráse,“ popisuje Poláček.

Na trase nechybí také Vila Rusalka, skladatelův památník a přilehlý nádherný anglický park. Cestou se návštěvník setká i s několika – z části fiktivními – pamětníky. „Ti ho seznámí s nejrůznějšími tradovanými příběhy, které jsou spojené s Dvořákovým pobytem na Vysoké,“ říká Poláček

Další variantou je pak Říše zvuků. Ta nabídne návštěvníkům asi 25 bodů v okolí, které si budou moci projít v libovolném pořadí. Kromě stručné informace uslyší i zvukovou stopu, která se snaží rekonstruovat historické zvuky z Vysoké kolem roku 1900. Říše zvuků bude zároveň fungovat jako důmyslný zvukový puzzle. Jako odměnu za sestavení všech 25 dílků totiž návštěvník získá krátkou hudební skladbu. Napřed ovšem musí obejít všechny body na trase.

Zábava pro děti i dospělé

Procházku slovem i hudbou si užijí i děti, pro které je připravena speciální verze aplikace plná drobných zvukových a vizuálních her. „Pro dětské návštěvníky jsme aktuálně dokončili také další hru určenou pro park Památníku Antonína Dvořáka. Bude založena na plnění drobných úkolů a sbírání speciálního pexesa,“ říká Poláček.

Rozšířená realita je dnes v muzeích podle Poláčka velmi populární. „Zaměřuje se však většinou na nejrůznější hry s obrazem. Vzhledem k tomu, že tématem našeho památníku je primárně hudba, chtěli jsme dát naproti tomu dominantní úlohu zvuku. Naše aplikace je tak opravdu výjimečná,“ doplňuje ředitel památníku. Podle jeho slov pak aplikace bude sledovat i pohyb pomocí GPS. Návštěvníci v ní budou mít také mapu a kompas, aby nezabloudili.

Ještě do konce roku bude možné v památníku navštívit tradiční cyklus koncertů Hudební podzim. „Na říjen chystáme také novou výstavu a rádi bychom koncem roku pokračovali i v úspěšných výchovných koncertech,“ uzavírá Vojtěch Poláček. 

Víte že…

Antonín Dvořák chodíval ráno pravidelně na mše do kostela v Třebsku? Často také zašel na návštěvu ke Kounicům v dnešním Památníku Antonína Dvořáka nebo do někdejší hospody u Fenclů, kde hrál s místními karetní hru Darda. Anebo do jednoho zdejšího statku, kam chodíval pravidelně s dětmi na oběd. Pokud tedy podávali jedno z jeho oblíbených jídel, jakým byly švestkové knedlíky či nejrůznější smetanové omáčky. V jedné boudě v lese se prý také setkával a povídal si s hajnými.

slavný skladatel velmi často neměl konkrétní cíl – komponoval a bloumal zdejšími hlubokými lesy? Byl při tom tak zabraný do práce, že nevnímal, kam přesně jde. Podle některých svědectví musel proto s sebou mít průvodce, mladého chlapce, který na něj dával tak trochu pozor. Když pak byl ten správný okamžik jít domů a zapsat si nápady do not, musel navrhnout co nejkratší cestu.

Dvořák na Vysoké započal, dokončil nebo cele vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic, z nichž mnohé patří k vůbec nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby? Jsou to například Čert a Káča, Jakobín, Humoresky, Symfonie č. 8 a v neposlední řadě Rusalka, se kterou je zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro svoji nejslavnější operu. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným. A skladatelův letní dům dostal jméno Vila Rusalka.

na Vysokou odjížděl Dvořák zpravidla v květnu a do svého pražského bytu se vracel až v září či říjnu? Kromě roku 1893, kdy byl v americkém Spillville, nevynechal jediné léto.

http://www.antonindvorak.cz/

„Jsem nesmírně rád, že v našem kraji žijí nejen šikovní, ale také pracovití a cílevědomí lidé, kteří se s láskou a péči věnují řemeslům. Musím smeknout před úsilím Davida Adamského, který doslova oživil zaniklou tradici vyšívání pavím brkem do kůže. Stejně tak kovář Zdeněk Vítek, který své zkušeností a dovednosti už padesát let předává dalším generacím. Jsem přesvědčen o tom, že i v dobách vyspělých technologií šikovné řemeslníky stále potřebujeme a jako kraj chceme podporovat, aby tradice zůstaly zachovány,“ uvedl hejtman Martin Červíček. 

Nominovat řemeslníka mohl každý. Z návrhů následně komise složená z odborníků v oboru tradiční lidové kultury, zejména muzejních etnografů, doporučila Radě Královéhradeckého kraje ocenit dva nominované.

„Smyslem udílení titulu Mistr tradiční rukodělné výroby je především ocenit dovednosti výrobců a jejich snahu předávat dál. Je to způsob, jak podporovat zachování tradičních technologií a postupů. Děkuji všem řemeslníkům, že se tradiční řemeslné výrobě věnují, a navíc ji vyučují a předávají dalším lidem,“ uvedla náměstkyně Martina Berdychová.

Prvním z nich je David Adamský, který se věnuje vyšívání pavím brkem do kůže. Toto umění se v Čechách rozšířilo v druhé polovině 19. století a uplatnilo se na kožených mužských opascích. David Adamský během snahy o oživení zapomenuté tradice orlickohorského kroje zjistil, že se doplňovaly právě opasky vyšívanými pavími pery. Nebyl však už nikdo, kdo by byl schopen práci starých mistrů napodobit v potřebné kvalitě. Po dlouhém bádání v muzeích a studiu dostupných materiálů se do vyšívání pustil sám s vlastnoručně vyrobenými nástroji. V současné době se v řemesle stále zdokonaluje, snaží se maximálně zachovat historickou autentičnost, ale experimentuje také s vlastními stehy. Vyšívání pavím brkem si však David Adamský nenechává jen pro sebe, ale tuto techniku už naučil svého syna Jindřicha a také přednáší a publikuje texty.

Druhý oceněný mistr Zdeněk Vítek již padesát let působí v Jaroměři na střední škole řemeslné. Po celou dobu se věnuje výchově a předávání odborných znalostí a dovedností budoucím řemeslníkům. Zpočátku se zaměřil na výuku podkovářství včetně podkování koní i oprav zemědělské techniky, později vyučoval umělecké kovářství, zámečnictví nebo pasířství.

Pro žáky třetích ročníků vytvořil pravidla pro ročníkové práce. Výsledkem je galerie na chodbách školy a práce jeho žáků pravidelně získávají ocenění v soutěžích a na výstavách. Pro dospělé řemeslníky podkováře vytvořil Zdeněk Vítek tradici takzvaných podkovářských dnů, kde předváděl ukázkové kování na nejrůznějších setkáních u nás i v zahraničí. Zdeněk Vítek se také podílel na vzniku publikace „Podkovářství“ a elektronické učebnice v oboru kovářství a podle jeho rámcového vzdělávacího programu se dnes učí podkováři a umělečtí kováři.

Oba letošní nositele titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje přijal hejtman Martin Červíček na pracovní schůzce, během níž ocenil nejen jejich práci, ale nechal se zasvětit do historie a problematiky nejen kovářství, ale také vyšívání pavím perem do kůže. Následně spolu diskutovali i možnosti dalšího rozvoje řemesel v regionu.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje uděluje každým rokem Rada Královéhradeckého kraje za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury. Každoročně jsou oceňováni tvůrci, řemeslníci v oborech tradičních lidových řemesel, ale také ti, kteří se o jejich rozvoj
a udržování významně zasluhují. Návrh na ocenění Mistra tradiční rukodělné výroby může podat kdokoliv. Výzvu k předložení návrhu na ocenění vyhlašuje každoročně Regionální pracoviště pro lidovou kulturu, specializované pracoviště historického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje.

Emil Viklický je dlouhodobě považován za jednoho z nejlepších jazzových klavíristů a komponistů nejen u nás. Londýnské Timesy jej označily jako jazzového Janáčka a Guardian jeho skvělou hru a melodické a harmonické cítění přirovnal ke Keithu Jarretovi. Na koncertě v úterý 4. října se k Emilu Viklickému připojí přední osobnosti jazzu i vážné hudby: mezzosopranistka Michaela Zajmi, flétnista Jiří Válek, za harfu usedne vynikající Jana Boušková a David Řehoř rozezní marimbu. Liběně Séquardtové budou náležet party hoboje a anglického rohu, Jiří Stivín Jr. usedne za bicí, Jakub Jánský se chopí houslí a kontrabasovou linku bude mít v rukou další legenda našeho jazzu František Uhlíř. „Jsem ráda, že skladba zazní po tak dlouhé době, je to nejen hold Emila Viklického Josipu Plečnikovi, ale i propojení vynikajících umělců a hudby a architektury napříč časem a prostorem,” dodává zakladatelka a ředitelka Dne architektury, Marcela Steinbachová.

Dopisy Plečnikovi byly vydány na albu Pocta Josipu Plečnikovi v roce 1996 u příležitosti výstavy Josip Plečnik – Architektura pro novou demokracii na Pražském hradě na objednávku tehdejšího hradního architekta Bořka Šípka. Emil Viklický na něm potvrdil svoji schopnost úspěšně podnikat hudební výpravy mimo hájemství jazzu. Pěvecké party na nahrávce svěřil tehdy začínající mezzosopranistce Magdaleně Kožené a album bylo kritiky označováno za událost sezony.

Prostor Kostela bude posluchačům koncertu, ale i ostatním návštěvníkům Dne architektury, přístupný díky vlídné spolupráci s Římskokatolickou farností u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně Praha – Vinohrady a faráře Jana Houkala. Cenově zvýhodněné vstupenky za 390 Kč je možné zakoupit v předprodeji v sít GoOut. Více informací na www.denarchitektury.cz.

Den architektury je nejrozsáhlejším festivalem o architektuře u nás a ve dnech 30. září až 6. října nabízí stovky zdarma přístupných akcí ve stovce měst a obcí po celé České republice i na Slovensku. Jedním z hlavních témat letošního ročníku je připomenutí tvorby ale i odkazu Josipa Plečnika. Festivalový program tak upozorní na tvorbu jeho žáků a následovníků Josefa Fuchse, Ludvíka Hilgerta, Karla Řepy nebo Otto Rothmayera. Důležitým tématem letošního Dne architektury jsou rekonstrukce a obnovy, program nabídne příklady zdárných řešení rekonstrukcí či obnov od nejrůznějšího zaměření a rozsahu. Den architektury vzdá také hold první dámě české poválečné architektury Aleně Šrámkové, která zemřela v březnu letošního roku.

Za architekturou známou i neznámou se mohou zájemci vydat pěšky, za běhu nebo na kole, ale i třeba na skatu, a to vždy s odborným výkladem. Pod tradičním názvem Hurá dovnitř! se otevřou veřejnosti i desítky běžně nepřístupných budov. Festival představuje jak současné zajímavé stavby, tak architekturu 20. století, a na některých místech zamíří i hlouběji do historie. Hlavním dějištěm zdarma přístupného festivalu bude Praha, kde se bohatý program tradičně odehraje v samotném centru, ale i na území Prahy 7 nebo Prahy 10 či v okolí Pražského hradu. Rozsáhlý program chystají také Brno, Ostrava ale i další desítky měst. Paralelně se Dnem architektury probíhá letos po desáté i jeho sesterský festival Film a architektura.

 

 

Pořádá:
Kruh z.s.

Pod záštitou:
Česká komora architektů, Svaz měst a obcí České republiky

Za finanční podpory:

Ministerstvo kultury ČR, projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy, Státní fond kultury České republiky, Statutární město Brno, Nadace české architektury, Městská část Praha 1, Městská část Praha 7, Městská část Praha 10

Základní partner:
KOMA

Oficiální dopravce:
Flixbus

Cyklo partner:
Rekola Bikesharing s.r.o.

Hlavní mediální partner:
Dolce Vita

Mediální partneři:
Český rozhlas Vltava, Radio DAB Praha, Radio Wave, Deník N, Architect+, Archiweb.cz, ArtMap, Czechdesign, ERA21, EARCH, GoOut.cz, iUmění, PROPAMÁTKY, Radio 1, RailReklam, S dětmi v Praze, STAVBA, stavbaweb.cz
 

Mediální partneři Slovensko:
ARCH, archinfo.sk, Projekt, SAB/STAVEBNICTVO a BYVANIE, ročenka TOP TRENDY

Systém hodnocení

Soubory se hodnotí ve vzájemné kolektivní diskuzi a o vítězi přehlídky a dalších cenách rozhodují samotní účastníci prostřednictvím svých delegátů při závěrečném veřejném hlasování. Hlasuje se o nejlepší inscenaci, o mužský a ženský herecký výkon a o nejlepší výtvarné a hudební zpracování. Své ceny navíc uděluje divácká porota a seminaristé z divadelních klubů. Autorem cen je úspěšný sklářský výtvarník a designér František Jungvirt.

Program 51. ročníku

ČTVRTEK 8. 9.

Vernisáž:                               

Karolína Baňková                             17:00

Zahájení festivalu                              19:00–19:25

RAGUENEAU, Plzeň

Martin McDonagh: Pan polštář          19:30–21:50

Semináře                                        22:00–22:50

Beseda v kruhu                                 23:00–00:00

 

PÁTEK 9. 9.

Divadelní společnost Vltavan, Týn nad Vltavou

Zdeněk Jirotka, Daniel Hnát:

Saturnin                                10:00–12:00

Semináře                                13:00–14:00

Beseda v kruhu                        14:15–15:15

Rádobydivadlo Klapý,

Vahé Katcha, Julien Sibre:

Hostina dravců                        16:15–18:00                

Semináře                                18:20–19:10

Beseda v kruhu                        19:20–20:20

Suchdolský divadelní spolek SUD,

Lenka a Vít Chaloupkovi:

Opravdové kouzlo                   20:30–21:50                

Semináře                                 22:00–22:50

Beseda v kruhu                         23:00–00:00

 

SOBOTA 10. 9.

Divadlo Stodola, o.s., Jiříkovice,

James Goldman:

Lev v zimě                          10:00–12:00

Semináře                               12:30–13:20

Beseda v kruhu                        13:30–14:30

Triarius, Česká Třebová,

Ch. Webb, T. Johnson,

C. Willingham, B. Henry:

Absolvent                            15:00–17:30

Semináře                                17:50–18:40

Beseda v kruhu                         18:50–19:50

divadlo NABOSO,

Petr Pazdera Payne:

Zvíře [rodinný portrét]                 20:00–20:50

Semináře                                     21:00–21:50

Beseda v kruhu                              22:00–23:00

VODNÍ INSPIRACE                        23:10–00:10

 

NEDĚLE 11. 9.

Divadlo Exil, Pardubice,

David Košťák:

Lajka aneb Příběh z dob,

kdy se ještě hovna nesbírala    10:00–11:30

Semináře                               12:30–13:20

Beseda v kruhu                        13:30–14:30

Vyhlášení vítězů festivalu        15:30–16:30

Číše vína na rozloučenou            16:30

 

NABÍDKA SEMINÁŘŮ

I. Dramaturgický seminář – Petr Hanák

„Kdyby radši fetovali!” říkával jeden z mých divadelnických mentorů na konto amatérských inscenací, u kterých dramaturgie churavěla nebo zcela chyběla. Jenomže, co to ta dramaturgie vlastně je? Lze se ji vůbec naučit? Dramaturg je člověk, který se ptá neustále. A tak se i my na semináři spolu budeme ptát, co u zhlédnutých inscenací fungovalo, co nefungovalo a hlavně proč! Jistě se sem tam dotkneme i nějaké té teorie, poučky nebo pravidla. Ovšem dramaturgický úsudek se tříbí především na pozorování, v praxi a v dialogu, jež budou hlavní náplní naší činnosti.
„Ale co když jsem zrozený pro jeviště, vyvolený múzou, v žilách mi proudí 100% koncentrát talentu a chci jednat, ne o všem zbytečně dumat?“ ptáte se. Pak říkám z vlastní zkušenosti, že ani herec nemusí být jen nemyslící zombie zcela v moci režiséra. #truestory

II. Herecký seminář – Jiří Hromada

Herectví rozhodně není exhibicí sebe sama, je to přirozená interpretace našeho snění. Aktuálního žití a poselství autorů. K tomu je nezbytné (vedle talentu) herecky myslet a konat, s vášnivou radostí se prodrat technikou mluvy, dýchání, pohybu v rozmanitých prostorech. Herec je lidská bytost – naplněná touhou sdělit prostřednictvím i nelidských rolí něco o smysluplnosti bytí.

III. Význam režie pro současné amatérské divadlo – Věra Kmochová

Postavení režiséra a funkce režiséra v současném amatérském divadle, režisér jako herec a herec jako režisér. Význam složky režisér v současném amatérském divadle a význam složky herce. Jejich propojení a vzájemná služba. Krátký exkurz do historie významu režiséra. Zaměření se na konkrétní představení a otázky jaký význam pro inscenaci měl režisér a herec a jak se tyto složky vzájemně ovlivňují a prolínají. Je herec nový režisér?

IV.  Divácký klub – Ladislav Langr

Cílem klubu je prohloubit vztah diváka k divadlu, oživit besedy v kruhu laickými postřehy. Klub probíhá po zhlédnutém představení. Hlavní snahou je pomoct verbálně formulovat myšlenky.

Klub si neklade za cíl být vzdělávací. Povinností člena diváckého klubu je vidět všechna představení a na konci festivalu ocenit ať už samotnou inscenaci nebo jakýkoliv prvek z viděného.

http://www.femad.cz

 

 

 

 

Romanticko–moderní repertoár v podání rezidenční umělkyně festivalu Kateřiny Englichové navazuje na úspěšný koncept koncertu při svíčkách z minulého roku. Atmosféru umocní fakt, že do kostela Povýšení sv. Kříže v Adršpachu není obvykle přivedena elektřina, svíčky tak budou při koncertě významným zdrojem světla. Koncert se koná v pátek 19. 8. od 21 hodin. Program je koncipovaný přímo pro festival a uvede i méně známá díla harfového repertoáru. Vstupné na koncert je 290 Kč, vstupenky je možné zakoupit online na festivalovém webu www.zapoklady.cz.

 

Program koncertu:

C. Debussy: Danse sacrée et danse profane (Tanec nábožný a světský)

A. Hasselmans: Feuilles d’automne, “Podzimní listí”, Op.45               

                     La source “Pramen”- Étude de concert, Op.44

Z. Fibich: Nálady, dojmy a upomínky (výběr), (Adaptace pro harfu K. Englichová)

C. Salzedo: Chanson dans la nuit

D. Shpylova: Fantasie na ukrajinskou píseň “Oj u vishnevomu sadu”

(věnováno K.Englichové srpen 2022)

P. Glass: Why does someone have to die?

            Metamorphosis I. & II. (Adaptace pro harfu K. Englichová)

L. S. Caramellino: Suite  (věnováno K. Englichové)

1. Andromeda

2.Marilyn

3.Cassiopeia

 

Druhý koncert tohoto týdne se uskuteční hned v sobotu 20. 8. od 18 hodin v božanovském kostele sv. Máří Magdalény, kde vystoupí špičkový německý klavírista Matthias Kirschnereit.

„Zahraničí umělci tvoří téměř polovinu programové náplně letošního festivalu Za poklady Broumovska. Jejich účast je dokladem toho, že festival je atraktivní pro vytížené zahraniční umělce a že význam festivalu stoupá i v očích zahraničních interpretů. Debut německého pianisty Matthiase Kirschnereita přiveze do božanovského kostela tradiční i méně hraný repertoár, kromě děl Ludwiga van Beethovena zazní i zřídka uváděná sonáta argentinského hudebního skladatele Alberta Ginastery,“ uvedla ředitelka festivalu Tereza Kramplová.

Matthias Kirschnereit patří mezi špičkové německé pianisty, je laureátem řady významných zahraničních soutěží (Géza Anda Competition, Sydney International Piano Competition), a své klavírní umění předává studentům na Hochschule fur Musik und Theater Rostock, kde je profesorem. Je uměleckým ředitelem série "Gezeitenkonzerte". Vstupné dobrovolné, výtěžek putuje na pomoc kostelům.

 

Program koncertu:

Muzio Clementi: Sonáta B Dur op. 24/2 „Kouzelná flétna“

Ludwig van Beethoven: 6 variací F dur op. 34

Ludwig van Beethoven: Polonéza C dur op. 89

Ferrucio Busoni:  Elegie č. 3 „Meine Seele bangt und hofft zu Dir“

Alberto Ginastera: Sonata para piano č. 1 op. 22

 

Ohlédnutí za koncertem v Martínkovicích / 13. 8. 2022

Díla Bohuslava Martinů, Johanna Sebastiana Bacha, Zoltána Kodályho a Arthura Honeggera zněla v sobotu 13. srpna martínkovickým kostelem sv. Jiří a Martina v interpretaci mladých českých talentů: houslisty Kristiana Mráčka a violoncellisty Davida Pěrušky. Oba mladí umělci jsou vítězi komorní kategorie soutěže Concertino Praga 2021. Jejich vystoupení v Martínkovicích si přišlo v sobotním podvečeru vychutnat 126 lidí, kteří na dobrovolném vstupném přispěli částkou 8 739 Kč.

17. ročník festivalu Za poklady Broumovska se koná pod záštitou ministra kultury Martina Baxy, kardinála Dominika Duky a hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka. 

Festival se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Královéhradeckého kraje, města Broumov, hlavním partnerem je společnost MND. Významnými partnery jsou Hobra-Školník, Státní fond kultury ČR, Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, Raiffeisen Leasing, Z-Trade a Wikov. Partnery festivalu jsou královéhradecká diecéze a místní farnosti, Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, Agentura pro rozvoj Broumovska, Region Broumovsko, velvyslanectví Polska, společnost Petrof, penzion Jízdárna Hejtmánkovice a místní živnostníci a podnikatelé, kteří přebírají patronát nad koncerty ve svých obcích. Mediálními partnery 17. ročníku festivalu jsou Radio Classic, Český rozhlas Hradec Králové, KlasikaPlus.cz, Opera+, časopis Harmonie, PROPAMÁTKY, scéna.cz, Katolický týdeník, Naše Broumovsko a Místní kultura.

 

                                      

 

V Kině Nadsklepí zazní ve středu 17. srpna již třetí z řady studentských koncertů. Tentokrát se kromě sólistů na violoncello, klavír nebo housle představí i orchestr sestavený ze studentů akademie. Dirigent a umělecký ředitel LHAK Tomáš Nikl s nimi během konání akademie nacvičil Bartókovi Rumunské lidové tance a dvě části ze skladby Edvarda Griega Z časů Holbergových. „Už po první společné orchestrální zkoušce jsem byl překvapený vysokou úrovní výkonů jednotlivých hráčů orchestru,“ zhodnotil Tomáš Netopil.

Po skončení koncertu připravili organizátoři mimořádný cembalový koncert na chodbách Konzervatoře J. P. Vejvanovského. V romantické atmosféře dokreslené svíčkami zazní skladby J. S. Bacha, G.F. Händela, L. Couperina a J. B. Práč. „Zlatým hřebem večera bude vystoupení lektorů – cembalistky Barbary Marie Willi a houslisty Fedora Rudina,“ pozvala výkonná ředitelka akademie Jana Kubáčová.

Předpokládaný začátek koncertu je ve 21.30 hodin.

Koncertům bude ve středu odpoledne přecházet přednáška o hudebním životě na kroměřížském zámku a o jeho unikátním hudebním archivu Život na zámku, kterou povede Tomáš Netopil. Jeho hosty bude tentokrát cembalistka a děkanka JAMU Barbara Maria Willi, ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal a Kateřina Fajtlová, kurátorka a správkyně hudebního archívu Arcidiecézního muzea Kroměříž.

Vstupné na oba koncerty i besedu je dobrovolné.

5. ročník Letní hudební akademie a festival klasické hudby Hudební Kroměříž se koná od 12. do 20. srpna 2022.

Více informací na hudebnikromeriz.cz a  www.academykromeriz.com