Náš seriál, v němž postupně mapujeme uvedenou problematiku, postoupil do dalšího kraje – Libereckého. Dnes se budeme věnovat okresu Semily.
Muzeum Českého ráje v Turnově spolupráci s kronikáři nepřerušilo a se Státním okresním archivem Semily (SOkA) se každoročně podílí na organizaci společných setkání. SOkA realizuje s kronikáři projekt "Tvář našich měst a obcí na počátku XXI. století", který muzeum využívá ve výzkumných projektech při dokumentaci sídel a architektury a dalších nemovitých památek. Spolupráce s kronikáři, kterých je v tomto okrese opravdu hodně, je výborná.
V ostatních okresech Libereckého kraje je však situace horší – jsou tam sice výborní kronikáři, ale je jich bohužel málo. „V posledních čtyřech letech využíváme spolupráce kronikářů pro naplnění «Koncepce činnosti účinnější podpory o tradiční lidovou kulturu». Při něm se podílejí zejména na zpracování výzkumných projektů dotazníkovou formou. Někteří kronikáři začali na základě našich podnětů vedle vlastního kronikářského zápisu také sami dokumentovat i projevy tradiční lidové kultury. Například vznikají slovníky nářečí, záznamy o lidové stravě, o obyčejích,“ pochvaluje si ředitelka Muzea Českého ráje PhDr. Vladimíra Jakouběová. Součástí seminářů pro kronikáře, na nichž bývají hosty památkáři či pracovníci Krajského úřadu Libereckého kraje, jsou pravidelně také informace o činnosti muzea a nechybí ani podněty k další spolupráci. Na zatím posledním setkání v listopadu 2007 přednášel pracovník muzea PhDr. Michal Babík na téma Počátky sjednocené Evropy. Muzeum spolu se SOkA nabízí pomoc při zajišťování materiálů, poradenství při zpracování výstav a podobných projektů, které kronikáři připravují ve svých obcích při různých výročích. V rámci badatelské služby pomáhají muzejníci i se zpracováváním pramenů.
V semilském okrese se o kronikáře staralo tehdejší Okresní muzeum Českého ráje v Turnově (dnes Muzeum Českého ráje v Turnově). Platilo je z rozpočtu Okresního národního výboru Semily a organizovalo pro ně kronikářské soutěže. Po roce 1989 převzal po vzájemné dohodě péči o kronikáře Okresní archivy Semily (SOkA). „Snažili jsme se, aby se kronikářství očistilo od propagandy a aby obce kronikáře patřičně honorovaly. A právě proto jsme tehdy oprášili prvorepublikový zákon o pamětních knihách obecních a prováděcí vládní nařízení. Referát kultury Okresního úřadu (OkÚ) je vydal ve zvláštním čísle zpravodaje OkÚ i s doporučením, jak velký by měl mít kronikář úvazek podle počtu obyvatel v obci. Na nás pak bylo, abychom při pravidelných návštěvách v obcích zdůrazňovali význam kronikářské práce,“ vysvětluje ředitel semilského SOkA PhDr. Ivo Navrátil.
V roce 1995 se otevřela nová budova SOkA Semily, níž kronikáři našli nepřeberný zdroj historických pramenů a také azyl pro jejich každoroční podzimní setkání. Ty připravuje turnovské Muzeum Českého ráje ve spolupráci s některým z městským památkářů. Nikdy nechybí zajímavá přednáška – např. o genealogii, heraldice, archeologii, z historie. Se svými zkušenostmi přítomné seznámil i kronikář Velké Chuchle Mgr. Tomáš Hromádka, redaktor webu Kroniky a kronikáři. Na loňském semináři se hovořilo mimo jiné o společném projektu «Tvář našich měst a obcí na počátku XXI. století», účastníci sekání mohli nahlédnout i do řady obecních kronik, hovořilo se o novinkách ve světě archivů, muzeí a kronik. Letos SOKA zvažuj, že na setkání přizve právníka, který by vysvětlil, jak je to s ochranou osobních dat v kronikářském zápisu.
„Kronikáři jsou nesmírně vítanými spolupracovníky archivářů, muzejníků i památkářů. Díky jejich včasné pomoci se již podařilo zachránit nejednu ohroženou kulturní památku nebo nalezenou archiválii. Mnozí třeba přispěli ke zmapování minulosti ochotnického divadla. Zmíněný projekt Tvář našich měst a obcí má za cíl shromáždit a pro budoucí generace uchovat obraz pokud možno všech obcí v semilském okrese. Námětem fotografií jsou celkové pohledy, náměstí, důležité ulice a prostranství, veřejné či jinak významné stavby, lidová architektura, hřbitovy, významné a památné stromy. Od roku 2004 se nám podařilo získat dvě desítky významné dokumentace na CD nebo DVD a projekt s podporou Pekařovy společnosti v Turnově i nadále pokračuje. Také vlastivědný sborník Z Českého ráje a Podkrkonoší, vydávaný ve spolupráci turnovského muzea a SOkA, který vychází už 20 let, je určen zejména kronikářům. A řada z nich v něm i publikuje,“ říká ředitel SOkA.
Kontinuitu kronikářství se ve zmíněné oblasti podařilo nejen udržet, ale kronikářský sbor se dokonce omladil. Ze 65 obcí semilského okresu se kronika vede v 63 z nich. (Pouze v Harrachově a Jablonci nad Jizerou se zatím vhodného pisatele kronikářských zápisů nepodařilo najít.) Navíc se kronika vede i ve třech místních částech, které byly dříve samostatné. Pokud jsou v kronikářských zápisech mezery, SOkA se snaží kronikáři pomoci při jejich zaplňování.
„Silný citový vztah kronikáře ke kronice a jeho oprávněná pýcha na pečlivě vedené zápisy jsou pochopitelně na překážku ukládání dopsané kroniky do archivu, kam podle zákona patří. Většinu letopisců však přesvědčilo poznání, že nedobytná pevnost klimatizovaných depozitářů nového archivu, plného bezpečnostních a požárních čidel, pečlivá evidence a přísný režim studovny, jsou přece jen větší zárukou uchování jejich díla na věky věků než skříň na úřadě nebo doma. Těm zbývajícím jsme nabídli bezplatnou digitalizaci těch svazků kroniky, které nám předají do úschovy, a většinou jsou spokojeni s tím, že právě díky této technologii mohou mít kroniku nejen na obecním úřadě, ale třeba i ve škole a v obecní knihovně. Jsou dokonce i tací, kteří kroniku hned po dopsání svazku běží do SOkA uložit. Protože vědí, že tam jí bude nejlépe,“ přibližuje své zkušenosti s ukládáním dopsaných svazků kronik PhDr. Ivo Navrátil.
Právě semilský archiv se jako jeden z mála u nás věnuje kronikám a kronikářům i na svých webových stránkách: http://www.archiv.semily.net/kroniky/kronikarstvi.htm. Kromě základních informací tu najdou zájemci i adresář všech kronikářů v okrese, seznam kronik uložených v archivu, přehled digitalizovaných svazků, jichž je nyní přes 60, a další potřebné údaje.
Eva Veselá
V rozbouřené moře plné lodí a korzárů se v sobotu 12.4. promění jeviště Městského divadla Zlín. Premiéru totiž bude mít inscenace Sandokan a piráti z Mompracemu režiséra Konráda Popela. Představení, které má bavit celou rodinu, začíná mimořádně už v 17 hodin. 
Národní galerie jako investor celkem čtyři roky prováděla rekonstrukční práce, které stály 260 milionů korun, aby se jedna z nejkrásnějších pražských renesančních staveb – Schwarzenberský palác – mohla 25. března 2008 opět otevřít návštěvníkům. NG v roce 2002 budovu získala bezúplatně od státu a dnes v ní sídlí nová stálá expozice starého umění nazvaná Baroko v Čechách. 
Rekonstrukce paláce byla ukončena v létě 2007 a slavnostnímu otevření předcházel půlroční zkušební provoz, kdy se testovalo klimatizační a bezpečnostní zařízení, a to bez přítomnosti exponátů. Ty se sem začaly stěhovat na konci listopadu minulého roku. Ve třech podlažích vzniklo 4000 m² výstavních ploch pro české barokní umění. V nové stálé expozici divák najde na 160 sochařských a 280 malířských děl, vytvořených od konce 16. století do konce století 18. na území českého království. Našla zde místo i slavná rudolfinská sbírka, která byla donedávna vystavena v Jiřském klášteře. Grafiku a kresby v NG uchovávaná Kabinet grafiky, který sídlí v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Otevřením Schwarzenberského paláce se otevřela možnost pořádat malé grafické výstavy také zde. Pracovníci Kabinetu grafiky připravili krátký výstavní cyklus, v němž chtějí vystavit mistrovská grafická a kresební díla od nejstarších prací až po konec 18. století. Stejně jako v jiných expozicích NG i ve Schwarzenberském paláci nabízí lektorské oddělení mnohostranné doprovodné programy pro návštěvníky. Dospělé čeká večerní cyklus přednášek, školní mládež rozmanité výukové programy pro konkrétní věkové skupiny. Je zde k dispozici ateliér, sloužící zároveň jako přednáškový sál. Koncem roku 2008 se má v suterénu zpřístupnit hmatová expozice Doteky baroka, určená především pro návštěvníky se zrakovým postižením. Vedení NG odhaduje, že provoz nové expozice ve Schwarzenberském paláci bude ročně stát 10 až 12 milionů korun. 
OLOMOUC: Na rostoucí oblibu výstav architektury, především pak na úspěch projektu Slavné vily Olomouckého kraje, chce navázat olomoucké Muzeum umění (MUO) představením tvorby architektonické a manželské dvojice Elly a Oskara Oehlerových. Jejich dramatické osudy, kopírující bouřlivé události první poloviny dvacátého století, a dílo, spjaté zejména s meziválečnou moderní architekturou, muzeum představí od 10. dubna do 22. června. 
