Instituce a kulturní zařízení

Publikace Divadla svítící do tmy II završuje tříletý vydavatelský projekt Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, věnovaný významnému fenoménu českého amatérského divadla – divadlům malých jevištních forem a autorskému divadlu 60., 70., a 80. let 20. století.

Vznik trilogie inicioval v roce 2004 ministr kultury Pavel Dostál, sám aktivní a inspirující účastník tohoto hnutí s tím, že realizací pověřil právě NIPOS, které na její vydání odbržel jednoletý grant.

První díl  s názvem  Pódia z krabičky byl věnovan souborům malých jevištních forem 60. let. Do jejich problematiky čtenáře uvádí zasvěcená studie Vl. Justa a v rozsáhlých medailonech je zaznamenána činnost osmi nejvýraznějších divadélek (Kompas Turnov, Kapsa Karlovy Vary, Divadélko pod Okapem a Waterloo Ostrava, Skumafka a také Zápalka-kabaret Olomouc, Divadlo X Brno), přičemž v závěrečném oddíle následují hesla dalších 165 souborů. Významnou součástí malých scén 60. let byla písničková tvorba, proto je publikace doplněna 5 CD s původními písněmi v novém aranžmá a v produkci Václava Bárty.

Nelehká 70. léta mapují Divadla svítící do tmy, k nimž výstižnou úvodní studii napsal prof. dr. Jan Císař, následuje opět osm medailonů nejinspirativnějších souborů (Excelsior Praha, Divadlo pro 111 České Budějovice, Schod Valašské Meziříčí, Divadlo na okraji a A-studio Praha, Křesadlo Praha, Morickova pantomima Pardubice).Dalších téměř 130 souborů z celé ČR je zaznamenáno v hesláři.

Třetí svazek Divadla svítící do tmy II nese podtitul  Nesoustavné nahlédnutí do historie malých autorských neprofesionálních scén 80.let XX.století a stejně jako předchozí dvě publikace jí redakčně vypravili Lenka Lázňovská, Vítězslava Šrámková a František Zborník.

Svým obsahem na již vydané svazky navazuje a zaměřuje se na malé autorské scény, jejichž tvorba kulminovala v závěrečném desetiletí normalizace. Opět podává svědectví jak o proměnách tvorby těchto souborů v 80. letech, tak o tom, co vyzařovaly do svého okolí. Podnětnou úvodní studii napsal dramatik a profesor DAMU Jan Vedral. Specifikem i této knížky je, že se na činnost jednotlivých souborů pohlíží z různých úhlů – vedle teatrologických pohledů tak oddíl Medailonů obsahuje např. i vzpomínky a svědectví jejich členů, které kromě poetiky tvorby postihují atmosféru vnitřního života souborů a živě i to, jak se tato divadla stávala jednu z oblastí, v níž se artikulovaly témata a postoje, jež představovaly relativně svobodnější alternativu k marasmu doby.                                                                 

Třetí svazek otevírá kapitola věnovaná pražskému souboru Orfeus Radima Vašinky, následují loutkářské C Svitavy, Lampa a Paraple Praha, soubory polské menšiny Tetrzyk a Teatr im. mjr. Szmauza z Těšínska, vodňanská Šupina, Divadelní klub Jirásek z České Lípy, Bílé divadlo Ostrava a pražská Vizita.

Oddíl Portréty představuje významné kolektivy, z nichž o některých již byly vydány samostatné práce, např. Jelo Praha, Ochotnický kroužek Brno, Pražská pětka a další, které rovněž v 80. letech zaznamenaly velký ohlas - Dividýlko Slaný, Divadlo AHA! Lysá n. L., Anfas Černošice, Čmukaři Turnov, Tatrmani Bechyně, Anebdivadlo Praha, Nepojízdná housenka Brno.

Všechny statě tradičně doplňují fotografie, bohatý poznámkový materiál včetně bibliografie. Závěrečný Heslář pak stručně zaznamenává více než 120 souborů a naznačuje tak, proč se o této oblasti amatérského divadla hovořilo jako o „hnutí“.

Editorka souboru  Vítězslava Šrámková uvedla na tiskové konferenci, kde byl 3. díl  publikace představen za účasti Vladimíra Justa, Jana Císaře a některých daších autorů, že v celém kompletu je zachyceno 400  amatérských souborů a dodala, že se kromě toho podařilo v totmto díle postihnout také dobu a život mladé generace.  

Publikace si lze jednotlivě či jako komplet objednat prostřednictvím webových stránek NIPOS na adrese www.nipos-mk.cz,

nebo přímo zakoupit ve skladu publikací NIPOS v Blanické 4, Praha 2-Vinohrady.

TZ/uma 

V Rožnově pod Radhoštěm (17,3 tis. obyv., Zlínský kraj) najdeme v půvabné vile stojící na břehu řeky Bečvy Městskou knihovnu (MěK). Od roku 1991 je příspěvkovou organizací zřizovanou městem. Toto kulturní zařízení neomezuje svoji činnost pouze na půjčování knih, ale je také významným organizátorem vzdělávacích a kulturních akcí pro všechny generace i partnerem pro subjekty působící ve městě a regionu.

Počátky rožnovského veřejného knihovnictví sahají až do 60. a 70. letech 19. století. První veřejná knihovna vznikla v roce 1872. Byla umístěna ve škole vedle kostela a jejím vedením byl pověřen páter František Koželuha. Knihovní fond tvořily zřejmě svazky z knihovny Občanské besedy. Na počátku devadesátých let 19. století mohli čtenáři chodit i do sokolské knihovny. Její fond, který Sokol v roce 1920 daroval městu, se stal základem veřejné knihovny Františka Palackého. Šedesátá léta minulého století přinesla zavedení střediskového systému v nově ustaveném okresu Vsetín, v němž pracovalo 81 knihoven. Rožnovská knihovna se stala jedním ze středisek a během let několikrát změnila své působiště. Do současných prostor, tj. do Bergerovy vily postavené na počátku 20. století, se knihovna přestěhovala koncem roku 1993.

Řeč čísel

Knihovní fond k 31. 12. 2007 dosáhl 72 826 knihovních jednotek, přírůstek během roku činil 2842, z toho se počet periodik přiblížil číslu 150. MěK má 3061 registrovaných čtenářů, z toho 780 dětí do 15 let. Čtenáři si půjčili 243 490 svazků knih a periodik. Vzdělávacích a kulturních akcí, kterých se uskutečnilo 345, se zúčastnilo 8961 osob. (Článek o těchto aktivitách je připravován na květen 2008). Roční poplatek pro dospělé je 80, pro děti, studenty a důchodce 40 Kč, za jednorázovou výpůjčku zaplatí zájemce 20 Kč.

Regionální funkce financované ze zákona

Výkonem RF v okrese Vsetín je pověřena Masarykova knihovna ve Vsetíně. Některé činnosti ve své střediskové knihovně pak zajišťuje na základě smlouvy MěK v Rožnově p. R. Jde zejména o poradenskou a konzultační činnost, o nákup a zpracování knihovních fondů, práci s výměnnými soubory, sledování statistiky knihovnických činností atd. V loňském roce na tyto práce poskytla vsetínská Masarykova knihovna 55 250 Kč a připravila výměnný soubor o 465 svazcích. Středisková knihovna Rožnov spravuje tři pobočky přímo v místních částech – v Hážovicích, Tylovicích a na Horních Pasekách. Provoz v nich zajišťují na zkrácený úvazek dobrovolní knihovníci. Ke Střediskové knihovně Rožnov náleží ještě další knihovny v obcích Střítež nad Bečvou, Valašská Bystřice a Vidče. Jejich zřizovatelem je vždy příslušná obec a provoz zajišťují také dobrovolní knihovníci.

Regionální funkce financované dobrovolně

Rožnovská knihovna má s obcemi Střítež n. B., Valašská Bystřice a Vidče uzavřeny smlouvy o poskytování knihovnických služeb. Na jejich základě udělují obce finanční prostředky na nákup knihovního fondu a MěK provádí jeho nákup a zpracování. V přírůstkovém seznamu jsou takto nakoupené svazky speciálně označeny a část z nich jde přímo do knihovny konkrétní obce, další část slouží k vytváření výměnných souborů a když ukončí cirkulaci, vrátí se do knihovny té obce, která je zaplatila. S tímto oběhem je obecní úřad srozuměn. Vloni dala trojice obcí na nákup knih 69 tisíc Kč. V tomtéž roce získala obec Vidče titul Vesnice roku Zlínského kraje a v celorepublikové soutěži Knihovna roku obdržela zdejší knihovna čestné uznání. V roce 2008 obec Vidče zvýšila i sumu na nákup knih ze 17 na 30 tisíc Kč. Celkem se za takto soustředěné finance podařilo vytvořit 18 souborů s konečným počtem 720 knihovních svazků, což významně rozšířilo nabídku čtenářům.

Úspěšné projekty i sponzoři

Rožnovská knihovna vloni dostala na provoz od svého zřizovatele 4 miliony 550 tisíc, letos 4 miliony 750 tisíc Kč. Pro svoji rozsáhlou činnost a aktivity se však snaží získat finanční prostředky i z jiných zdrojů. V programu Knihovna 21. století vyhlašovaném ministerstvem kultury se vloni podařilo uspět dvěma projektům – na nákup nové verze softwaru pro nevidomé a slabozraké získala MěK dotaci 28 tisíc Kč, projekt „Cesty a cestičky bez bariér“, jehož součástí bylo i vydání drobné publikace, přinesl 7 tisíc Kč. V rámci VISK 3 vyhlašované také ministerstvem kultury obdržela MěK 75 tisíc Kč na upgrade knihovnického software. Vloni se podařilo oslovit i sponzory, kteří přispěli na nákup knihovního fondu 10 tisíci Kč a dalším darem byl nákup dvou počítačů do dětského oddělení knihovny.

Projekty v roce 2008

V letošním roce knihovna získala v rámci VISK3 85 tisíc Kč na další upgrade knihovnického software, 20 tisíc v programu Knihovna 21. století na celoroční projekt Město v mé paměti, 10 tisíc z Fondu kultury Zlínského kraje na část projektu Město v mých očích. Díky finančnímu daru místního podnikatelského subjektu se knihovnické služby rozšíří o možnost opravy poškozených CD nosičů. Stále probíhá projekt Senioři vítáni, v jehož rámci se podařilo získat od nadace Open society fund 150 tisíc Kč.

Eva Veselá

 LIPNÍK NAD BEČVOU: Zdejší Turistické informační centrum se připravuje na novou turistickou sezonu. „Íčko“ loni zažilo poprvé ve své historii nápor návštěvníků (díky projektu na podporu cestovního ruchu, který byl dotován z evropských fondů SROP) –navštívilo ho více než 14 tisíc zájemců, což je o 60 % více než v roce 2006.

Od od 1. května budou očekávat turisty fundovaní průvodci v nových, lépe vybavených a důstojných prostorách. Populární „Íčko“ se sice trochu schovalo (do průchodu domu č. 13 na náměstí T. G. Masaryka), ale podle značení ho jistě zájemci najdou. Z důvodu stěhování bude „Íčko“ uzavřeno od pondělí 28. dubna do středy 30. dubna, aby 1. května mohlo své návštěvníky přivítat opravdu slavnostně. Více Info na odboru školství a kultury Městského úřadu Lipník nad Bečvou, tel.: tel. 581 722 251.

 Ve dnech 23. a 24. dubna 2008 se v Praze uskuteční symposium věnované uměleckému managementu.

Hlavním protagonistou setkání bude Michael Kaiser, přední americký odborník, který posledních pět let působí jako president Kennedyho centra ve Washingtonu, D. C., a který velkou část své profesionální kariéry věnoval problematice řízení uměleckých institucí a projektů.

Hlavními pořadateli symposia jsou Kennedyho centrum a Ministerstvo kultury ČR, které organizací akce pověřilo Institut umění-Divadelní ústav. Na přípravě se dále podílelo Velvyslanectví České republiky v USA a Velvyslanectví Spojených států amerických v ČR. Dvoudenní cyklus přednášek a diskusí bude věnován aktuálním tématům každodenního fungování kulturních organizací. Zejména půjde o strategické plánování, fundraising, propagaci a spolupráci s médii.

Pořadatelé zaznamenali ze strany kulturních organizací velký zájem o účast. Celkem bylo registrováno přes 300 zájemců, a to nejen z řad českých organizací, ale např. i ze Slovenska, Maďarska, Polska a Rakouska; registrace je v tuto chvíli již uzavřena.

Symposium se uskuteční v novém centru současného umění, architektury a designu DOX v pražských Holešovicích. DOX představuje dobrý příklad revitalizace bývalých průmyslových komplexů a jeho filozofie vychází z modelu velkých soukromých muzeí a galerií v USA, které ve své činnosti propojují kulturu s ekonomikou.

 Michael Kaiser, v loňském roce časopisem Musical America vyhlášený impresáriem roku a držitel mnoha dalších ocenění, je světově uznávaným expertem na řízení organizací v oblasti umění. Jeho život je s uměním a s jeho managementem neodmyslitelně spjat. Již ve svém bakalářském studiu na Brandeis University se věnoval ekonomii a hudbě, v magisterském studiu na MIT Sloan School of Management se zaměřil na management. V počátcích své profesní dráhy působil jako poradce v oblasti managementu, založil společnost Kaiser Associates (zabývající se strategickým plánováním), mezi jejímiž klienty se objevila firma General Motors či IBM. V roce 1985 tuto společnost prodal a začal se věnovat výhradně uměleckému managementu. V tomtéž roce nastoupil jako generální ředitel do Kansas City Ballet, kde během dvou let díky promyšlenému fundraisingu zvýšil příjmy, zkvalitnil program a upoutal pozornost kritiků. V roce 1991 se stal výkonným ředitelem Alvin Ailey American Dance Theater, jednoho z nejznámějších souborů moderního tance na světě. Během následujících let se mu podařilo společnost, jejíž dluh v té době dosahoval 1,5 mil. USD, revitalizovat, a to zejména díky strategickému plánování, cílenému fundraisingu a marketingu. Následně stál v čele American Ballet Theatre a poté Royal Opera House v Londýně, kde dosáhl nemenších úspěchů. Královskou operu se mu podařilo úspěšně oddlužit, vybavit novým zařízením za 214 mil. ₤ a založit prosperující nadační fond. Od roku 2001 působí jako prezident John F. Kennedy Center ve Washingtonu, D. C., kde odpovídá za umělecký program i finanční zdraví organizace. Pod jeho vedením rozšířilo národní kulturní centrum vzdělávací i umělecký program, jeho veřejné prostory byly rekonstruovány, pravidelně zde hostují soubory významných institucí jako je již zmiňovaná Královská opera. Z jeho iniciativy také vznikl Institute for Arts Management nabízející možnost vzdělávání a praxe mladým uměleckým manažerům. Michael Kaiser je také kulturním vyslancem Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických. Pomáhá uměleckým organizacím po celém světě, v současnosti například v Mexiku, Pákistánu, Číně a arabských zemích. Vyučuje také na New York University a University of the Witwatersrand v Johannesburgu. Narodil se 27. října 1953 v New York City. Dětství strávil v New Rochelle ve státě New York. Má dva sourozence, bratr Thomas přednáší historii na University of Arkansas v Little Rocku, sestra Susan založila neziskové předškolní zařízení.

John F. Kennedy Center for the Performing Arts, Washington, D. C.

Centrum J. F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu, D. C. (známé též pod stručnějším názvem The Kennedy Center – Kennedyho centrum) je příkladem unikátního partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem sloužícím jednak jako památník prezidenta J.  F. Kennedyho, jednak jako Národní kulturní centrum. Kromě uměleckých představení nabízí vzdělávací a další aktivity, přesahující rámec hlavní činnosti. Tyto  jsou hrazeny převážně ze vstupného, z darů jednotlivců, soukromých společností a nadací. V posledních letech se centrum zdárně rozvíjí pod vedením ředitele Michaela Kaisera, který se mimo jiné zasloužil o posílení vzdělávací činnosti a založil Program uměleckého managementu. Zejména v posledně jmenované oblasti může být působení Kennedyho centra pro české prostředí velmi inspirativní. Centrum, které se veřejnosti otevřelo v roce 1971, se rozkládá na území sedmi hektarů nad řekou Potomac. Ročně se zde v devíti divadelních sálech odehraje přes dva tisíce představení. Zájezdová představení a televizní, rádiové i internetové přenosy oslovují další miliony diváků po celém světě. Kennedyho centrum také každý rok nabízí stovky volně přístupných představení, na kterých vystupují místní i zahraniční umělci.

Podrobnější informace lze nalézt na internetové adrese www.kennedy-center.org

Institut umění-Divadelní ústav

Celetná 17,  110 00 Praha 1 

Tel.:  224 809 134 

www.institutumeni.cz

E info@institutumeni.cz