Instituce a kulturní zařízení

ŠUMNÁ: Historie této obce na Znojemsku není dlouhá – letos slaví 210 let od svého vzniku. Po druhé světové válce plánovali obyvatelé stavbu kostela, ale doba, která nastala, této myšlence nepřála. Po mnoha letech má Šumná konečně svojí dominantu: 14. září 2008 byl zde biskupem Vojtěchem Cikrlem slavnostně vysvěcen nový kostel Svatého Ducha.

Záměr vystavět na Šumné kostel, se obejvil opět v roce 1997, kdy se pravidelně začaly konat mše v zasedací místnosti Obecního úřadu. Tehdejší zastupitelé obce si tenkrát nechali požehnat základní kámen na nový kostel od papeže Jana Pavla II., když navštívil Prahu.

Autorem architektonického návrhu je Ing. arch. Marek Štěpán, který má za sebou již několik zdařilých kostelů postavených na severní Moravě. I kostel na Šumné je architektonicky vyvážený a vhodně zapadající do okolní zástavby. Prostor počítá s padesáti sedícími a padesáti stojícími návštěvníky a jeho součástí je i suterénní klubovna, která umožní různá setkání. Stavba dodržuje tvarosloví klasického sakrálního prostoru, ale svým zpracováním přináší do Šumné moderní architektonický styl. Stavbu provedla znojemská stavební firma ATLANTA, ale některé práce provedli místní občané svépomocí.

Investorem stavby je Římskokatolická farnost Vranov nad Dyjí. Na financování stavby kostela se podílely Jihomoravský kraj, a to ve výši 1 600 000 Kč,  a ministerstvo kultury částkou 1 500 000 Kč.  

Zbylou nemalou část peněz se postupně podařilo sehnat díky menším i větším darům věřících a různých dobrodinců.

Mária Uhrinová

TURNOV: Město slavnostně otevírá Kulturní centrum Střelnice a konečně po osmi letech má důstojný stánek pro pořádání kulturních akcí. Slavnostní otevření nové budovy je připraveno na 24. října,  potrvá týden a radnice na tuto akci uvolnila částku 700 tisíc Kč. Původní střelnici postavil spolek ostrostřelců v roce 1902. Od počátku sloužila jako jediné místo pro potřeby kultury. Pro město s necelými patnácti tisíci obyvateli to však nebylo dostačující.

V polovině 90. let 20. století spatřily světlo světa první návrhy na přestavbu. Nakonec však bylo rozhodnuto objekt zbourat a postavit zcela nový.

Vypsání architektonické soutěže proběhlo v roce 2000, vlastní demolice se uskutečnila o dva roky později. Stavbu nové budovy měla většinou financovat Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji. Mecenáš B. J. Horáček však zemřel, nadace se dostala do finačních problémů a nemohla svému závazku dostát. Proto byly práce na stavbě v roce 2003 zastaveny. Celá tíha financování tedy zůstala na městě, které muselo během několika let vložit prostřednictvím investora stavby Kulturního centra Turnov s.r.o. částku 200 milionů Kč a na několik let se zadlužit.

V nové budově Kulturního centra Střelnice je velký sál s variabilním řešením a s kapacitou 350 osob při stolové úpravě, při koncertu 550 až 800 osob a galerie nabízí 66 sedadel. Malý sál je určen pro 116 osob. Zkušebna má 26, cvičebna 85, klubovny 105 a ateliér 73 metrů čtverečních. K pohodlí návštěvníků přispívá i restaurace se salonkem, nechybí ani potřebné zázemí - dílny, kanceláře atd.

ev

Technické parametry celého objektu:

Obestavěný prostor: 23 480 m3

Zastavěná plocha: 2038 m2

Hrubá podlahová plocha včetně konstrukcí: 4843 m2

Užitková plocha: 4430 m2

STARÉ MĚSTO: Památník Velké Moravy by mohl po rekonstrukci stávající budovy a po zprovoznění zcela nové expozice patřit k nevýraznějším turistickým cílům Slovácka. Multimediální technika zde návštěvníkům přiblíží příběh velkomoravského velmože v jednotlivých etapách jeho života. Vedení Slováckého muzea (SM) v Uherském Hradišti, jehož součástí nově koncipovaný Památník Velké Moravy je, slibuje expozici odpovídající současným evropským muzejním trendům, jimž se po všech stránkách hodlá vyrovnat.Předpokládá se, že na základě její úspěšnosti bude možné přivést k realizaci i myšlenky o dostavbě nových prostor a rozšíření programové nabídky.

Odvážné vize nabírají kontury

V roce 1949 odkryl prof. Vilém Hrubý uprostřed rozsáhlého a bohatého pohřebiště ve Starém Městě základy první objevené a uznané sakrální stavby z doby velkomoravské. Nad půdorysem tohoto kostela Na Valách byla v letech 1959 – 1960 vystavěna první budova zamýšleného komplexu, který měl tvořit Památník Velké Moravy. Jenomže realizace ambiciózních plánů jeho zakladatelů bohužel nepokračovala, skončila – ne jejich vinou – někde uprostřed. Jediný tehdy dostavěný objekt, sloužící několik desetiletí jako stálá archeologická expozice, už nevyhovuje standardním potřebám návštěvníků. Tyto problémy by měla do konce příštího roku vyřešit generální rekonstrukce.

Ve stávající budově by se pak změnil interiér a vznikla by moderní multimediální expozice, jejímž průvodcem a hlavním hrdinou se má stát velkomoravský šlechtic jménem Mojslav. Autoři scénáře Dr. Miroslav Vaškových ze Slováckého muzea Uherské Hradiště a docent Luděk Galuška z Moravského zemského muzea v Brně věří, že už příští rok Mojslav ve spojení s velkomoravským památníkem získá velkou popularitu. „Mojslav je i není smyšlená postava. Je to člověk, na jehož osudech ukážeme skutečný život Velké Moravy, jak doopravdy probíhal. Archeologové v místech dnešního památníku, nedaleko objevených základů velkomoravského kostela, skutečně našli kostru bojovníka. Šlo o bohatý hrob muže z vyšších kruhů, u sebe měl pochvu na meč, vykládanou zlatem a drahými kameny," vysvětluje Dr. Vaškových.

S Mojslavem se lidé poprvé seznámí v jeho deseti letech, kdy se představí i se svými rodiči, a naposledy ve věku přibližně 70 let. Kromě něho se návštěvník setká s dalšími devatenácti postavami v životní velikosti – například s Cyrilem a Metodějem či Svatoplukem.

Jednosměrnou multimediální expozici, skládající se z osmi scén, doprovodí podrobný výklad reprodukovaný ze sluchátek. Dotykové obrazovky s výukovým programem ozřejmí zájemcům o dějiny Velké Moravy to, jak vypadaly společenské špičky té doby i běžný život. K vidění bude také rekonstruovaná podoba kostela, který v těchto místech stál, opevnění a maketa Veligradu (kulturní a politické centrum Velké Moravy, o němž se předpokládá, že leželo v prostoru mezi Uherským Hradištěm, Velehradem a Starým Městem – pozn. autorky). Na velkém promítacím plátně budou ve filmové smyčce defilovat osobnosti, které se podílely na archeologických nálezech Velké Moravy a taky nálezy samotné.

Projekt s přispěním EU

Památník čeká tedy už od jara příštího roku mnoho nezbytných oprav (střechy, elektroinstalace, oken). Zbuduje se zde klimatizace a topení tepelnými čerpadly, což konečně zaručí celoroční provoz. První etapa prací na nové podobě Památníku Velké Moravy ve Starém Městě bude stát celkem 29,909 milionu korun a je podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP, Norského finančního mechanismu a Zlínským krajem. Z toho rekonstrukce památníku vyjde na 17,894 milionu a multimediální expozice na 9,015 milionu korun. Slovácké muzeum UH jako investor získal na rekonstrukci památníku od fondů EHP 7,015 milionu, Zlínský kraj uvolnil 9,5 milionu a zbytek pokryje muzeum samo. Na rozpočet multimediální expozice půjde z fondů EHP a fondů „Norsko“ 6,292 milionu, Zlínský kraj přispěje 2,5 miliony korun a zbytek opět poskytne Slovácké muzeum.

"Pokud by se všechno podařilo, přistoupíme ve druhé etapě k budování ojedinělého Archeologického centra Velké Moravy středního Pomoraví, jehož součástí by mohlo být moderní prezentační a obslužné zázemí, prostory pro vědecko-výzkumné středisko s depozitářem a odborná tematická knihovna se studijními prostory. V rámci rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje se rovněž počítá s propojením významných slezských, moravských a slovenských archeologických lokalit mezinárodní turistickou stezkou s názvem „Od Velké Moravy k počátkům české státnosti“. Jejím pilotním pracovištěm by se měl stát právě Památník Velké Moravy," uvedl ředitel SM v Uherském Hradišti Ivo Frolec.

Poslední zprávy od investora říkají, že předpokládaný termín dokončení rekonstrukce a nové instalace – prosinec 2009 – bude dodržen. Spolu s tvůrci expozice a všemi zainteresovanými si přejme, aby si lidé po návštěvě nového památníku uvědomili, jak významným státem byla v tehdejší Evropě Velká Morava.

Mária Uhrinová