Instituce a kulturní zařízení

PRAHA 8 - Karlín: Galerie Svazu českých fotografů, Kolárova 14, pořádá výstavu fotografií slavných osobností vytvořených neméně slavnými autory.

Vernisáž se koná 14. ledna v 18 hodin.

Více informací naleznete v přiložené pozvánce

a na www.scf.cz.

Je ve Vaší obci kulturní dům, středisko či centrum a má zajímavou historii, současnost či plánovanou budoucnost? Napište nám o něm. V roce kdy naše republika předsedá prvních šest měsíců Evropské unii, v roce který vyhlásilo Valné shromáždění OSN Mezinárodním rokem astronomie, v roce, ve kterém si připomeneme 20. výročí „Sametové revoluce“, a který je také zasvěcen kreativitě a inovaci, jsme zvolili téma méně evropské a dějinotvorné. Ovšem  kulturní domy hrály a hrají  v našich obcích důležitou roli.

Mnoho z nich už hodně pamatuje. Byly svědky rozkvětu spolkového života a vzniku první republiky, většina jich přežila doby temné a fungují i dnes. Kulturní domy totiž pomáhají lidem naplnit touhu po setkávání a konfrontaci v tom nejlepším slova smyslu. Kultura se na ně váže v mnoha ohledech a někde jsou jedinou pltformou pro lokální kulturní dění.

Pojem kulturní dům může někdy znamenat právnický subjekt, jindy nemovitost s vhodnými prostorami. Ať už jde o zdevastované, zrušené, či neúspěšně zprivatizované, i ty s lepším osudem, tedy zrekonstruované a opečovávané, pro které se našel schopný managment, ať už je jejich zřizovatelem veřejná zpráva či soukromý subjekt, určitě mají nějaký příběh. Soudím, že co se týče rozmanitosti osudů, zaměření, právního statutu, názvu a v neposlední řadě plánů do budoucnosti, nemůže kulturním domům, centrům či střediskům, žádná jiná skupina kulturních institucí konkurovat.

Proto jsme je vybrali jako hlavní téma, kterému se budeme celý rok věnovat. K tomuto rozhodnutí významně přispěl fakt, že se vloni poprvé staly subjekty statistického šetření. Prosíme všechny naše dopisovatele, aby se této problematice věnovali, a ty, kteří mají s kulturními domy co do činění, aby se nám ozvali a dali nám tip. Uvítáme rovněž, když se s námi podělíte o problémy, které s provozováním kulturních domů souvisejí.

Na stránkách časopisu Místní kultura pak s vaší pomocí zkusíme najít odpověď na feničovskou otázku: Jak se žije kulturním domům v ČR.

Ludmila Kučerová

ČESKÝ TĚŠÍN: V letošním roce uplyne 80 let od slavnostního otevření budovy zdejší radnice. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem „Radnice v Českém Těšíně“, která se věnuje organizaci obecní správy od roku 1920, dokumentuje přípravné projekční práce a samotnou stavbu budovy a slavnostní otevření radnice.

Historii radnice přibližuje fotografická dokumentace a archivní materiály, z nichž řada ještě nikdy nebyla publikována. K vystaveným sbírkovým předmětům náleží mj. také ojedinělý exemplář lepenko-sádrového modelu radnice a dobová židle ze zasedací místnosti.

Výstava, jejíž autorkou je historička muzea Mgr. Pavlína Badurová, bude slavnostně zahájena v úterý 13. ledna 2009 v 17 hodin ve výstavní síni muzea, Pražská 3/14, a potrvá až do konce kalendářního roku 2009. Její součástí budou také doprovodné aktivity pro veřejnost.

ČESKÝ TĚŠÍN: V letošním roce uplyne osmdesát let od slavnostního otevření budovy zdejší radnice. Město Český Těšín, které je dnes jedním z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky a také rodištěm například Ludvíka Aškenazy či Františka Vláčila, vzniklo 28. července 1920 na základě rozhodnutí velvyslanecké konference konané v belgickém městě Spa.

Po rozdělení velkého Těšína zůstalo v československé části jen těšínské hlavní železniční nádraží, městská plynárna a škola, a tak počátky nového samostatného města nebyly jak po stránce administrativní, tak hospodářské snadné.

Nejprve byla zřízena okresní politická správa a hejtmanem byl v roce 1920 jmenován Dr. Josef Michálek. Do čela městské správní komise byl roku 1923 jmenován Konstantin Petřík, ředitel českého gymnázia. Jako první úřadovna sloužila – podobně jako v mnoha jiných městech v té době – výčepní místnost. Konkrétně zdejšího hotelu U Bobka (dnešní restaurace Slavoj) na rohu Frýdecké a Ostravské ulice. A snad již není třeba dodávat, že místo úředního stolu byl používán zdejší kulečník.

O vybudování nové radnice bylo rozhodnuto v roce 1923, ale samotné výstavbě předcházelo získání pozemků pro stavbu a architektonická soutěž. Budova radnice patřila k poslednímu projektu, který měl být z patnáctimilionové vládní půjčky, poskytnuté městu zákonem ze dne 13. července 1922 a prakticky již vyčerpané, financován. Pozemky pro výstavbu radnice  a náměstí získalo město koupí.  V květnu 1924 vypsalo architektonickou soutěž a v únoru 1925 porota vybrala návrh s heslem „Braň se“, jehož autorem byl Vilém Richter, architekt z Moravské Ostravy. Stavební práce zadané firmě Eugena Fuldy z Českého Těšína proběhly od 2. dubna do 5. prosince 1928 a vnitřní zařízení bylo dokončeno 1. února následujícího roku.

Konečná suma stavebních nákladů převýšila původní návrh o 150 % a vyšplhala se na částku 2 633 800 Kč. U příležitosti otevření radnice se dne 14. dubna 1929 konala slavnost, z níž byl mj. zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky T. G. Masarykovi.

Nová budova s průčelím o délce 54 m se stala dominantou Radničního náměstí, jak bylo prostranství před ní rozhodnutím městského zastupitelstva dne 15. ledna 1929 pojmenováno. Náměstí však zůstalo i nadále tržištěm, každou středu a sobotu se zde konaly hlučné trhy, na které přicházeli trhovci z celé československé části Těšínska.

Za 2. světové války byla budova radnice spojena s obchodní školou (dnešní dočasné sídlo Muzea Těšínska), postavenou v letech 1931 – 1932, průchodovým traktem. V tomto období radnici využívala německá samospráva opětovně sloučeného Těšína, po 2. světové válce zde po dlouhá desetiletí sídlil Městský národní výbor a po roce 1989 pak městský úřad. Budova tedy po celých osmdesát let své existence sloužila svému původnímu účelu a navíc se stala neodmyslitelnou přirozenou dominantou nejen náměstí, ale i celého města Český Těšín.

K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem „Radnice v Českém Těšíně“, která potrvá až do konce kalendářního roku 2009. Její autorkou je historička Muzea Těšínska Mgr. Pavlína Badurová a slavnostně zahájí vernisáží v úterý 13. ledna v 17 hodin ve výstavní síni Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 3/14. Součástí této dlouhodobé expozice budou také nejrůznější doprovodné aktivity pro veřejnost.

TK/hor

ŽACLÉŘ: Kruh přátel hudby a ZUŠ zve ve středu 21. ledna od 19.00 hodin do sálu ZUŠ na koncert Pražského kytarového kvarteta (Marek Velemínský, Václav Kucera, Jan Tulácek, Patrick Vacík).

Program: G. Sanz, J.M. Leclair, C. Debussy, C. Franck, S. Rachmaninov, E. Grieg, J. Matys, Š. Rak.

Vstupné: 90/50 Kč, členové KPH: 54/20 Kč.

Předprodej v ZUŠ Žacléř od 12. 1. 2009.

Více informací na tel.: 499 776 350, info@kph-zacler.cz.

ZLÍN: Na jevišti Městského divadla, Třída T. Bati 4091/32, se rozehraje prehistorie známého shakespearovského příběhu o princi Hamletovi. O tom, co předcházelo zavraždění starého krále Hamleta, co se odehrálo ve vztahu mezi jeho manželkou královnou Gertrudou a královým bratrem Claudiem, proč je princ Hamlet tak dlouho pryč z Dánska na studiích, proč odmítl dánskou korunu, jak se nakonec stal králem Claudius a proč a jak se královna Gertruda postarala o jejich rychlý sňatek. To vše nabídne inscenace Claudius a Gertruda, s níž ve zlínském divadle vystoupí pražský Divadelní spolek Kašpar.

Představení v režii Jakuba Špalka doplní hudba Petra Maláska. Shakespearovský příběh stvořili Jiří Stránský a Jakub Špalek přímo pro divadelní spolek Kašpar. Jejich inspirací byl americký román John Updika Gertruda a Claudius.

Na jevišti se představí v roli Claudia Jan Potměšil a v roli Gertrudy Milena Steinmasslová. Krále Hamleta ztvární František Kreuzmann, dánského prince Hamleta Petr Lněnička, Polonia Pavel Zatloukal, Ofélii Eliška Boušková a Laerta Lukáš Jůza.

Vstupenky na představení jsou k dostání v pokladně divadla každý všední den od 9 do 18 hodin a vždy hodinu před začátkem každého představení.

Informace: ústředna 577 636 111, fax: 577 636 300, divadlo@divadlo.zlin.cz, www.divadlo.zlin.cz.