pátek
13. září 2024
svátek slaví Lubor

Instituce a kulturní zařízení

Další krok na záchranu Ondráše

PRAHA: Právě v těchto chvílích probíhá v senátu veřejné slyšení ve věci zachování VUS Ondráš. Petici, pod kterou se podepsalo cca 20 tis občanů, projednává senátní  Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. V Zaháňském salonku jsou na slyšení přítomni kromě jiných  předseda FOS Zdeněk Pšenica a ministryně obrany Vlasta Parkanová.

Krajka historická i současná

od 30.01.2009 do 12.03.2009

VOLYNĚ: Městské muzeum, Školní 744 – tvrz, zve v pátek 30. ledna od 18 hodin na vernisáž výstavy Krajka historická i současná, která bude doplněna ukázkami výroby.

V patře muzea je k vidění krajka historická z muzejních sbírek, v přízemí pak současné práce Jany Kadlecové (bílá výšivka) a Marie Hodonické (háčkovaná krajka).

Výstava potrvá až do 12. března 2009. Otevřeno: úterý až pátek 9 – 16; sobota 11 – 17 hodin. Více informací na tel.: 383 372 481, 606 636 908, e-mail: info@muzeum-volyne.cz

a na www.muzeum-volyne.cz.

Pošumavská krajina Maxmiliána Boháče

24.01.2009

VOLYNĚ: Městské muzeum, Školní 744, si Vás dovoluje pozvat na slavnostní ukončení výstavy Maxmilián Boháč „Pošumavská a Šumavská krajina“, které se uskuteční v Městském muzeu ve Volyni v sobotu 24. ledna 2009 v 17 hodin. Součástí bude křest a představení obrazového katalogu k výstavě, slova průvodní a závěrečná, hudba i občerstvení.

Láska a úcta ke krajině od otavských břehů až po vrcholky centrální Šumavy, ze které malíř vzešel, dala vzniknout skvělému souboru olejů, akvarelů, pastelů, uhlových i prostých tužkových kreseb a skic, deníkových záznamů, textů a básní, se kterými se návštěvníci výstavy mohli od 26. června loňského roku seznámit. Ti, které Maxmilián Boháč svým dílem oslovil, právě vycházející katalog jistě uvítají.

Více informací na tel.: 383 372 481; 606 636 908.

Batika v rámech

BOHUMÍN: Sérií výstav připravovaných v Salónu Maryška pro rok 2009 otevřou snímky, které zachycují šikovnost dětí ze Základní školy ve Skřečoni. Vernisáž výstavy fotografií s názvem Batika v rámech proběhne v Salónu v pondělí 26. ledna od 17:30 hodin.

Nápad zaznamenat školáky v okamžiku, kdy se učili metody ručního upravování a zdobení textilu, vznikl v rámci projektu Malé granty. Autorkami myšlenky jsou Kateřina Kočí, Tereza Obalová a Barbora Sobotková. „Žáci se od Terezy a Barbory naučili, jak si mohou batikováním nebo savováním sami vytvořit například pěkné tričko," uvedla Kateřina Kočí a dodala: „Děti byly šikovné a práce jim šla doslova od ruky. Pozorovat je, jak si hrají s barvami a výtvarnými technika, byla jedna radost. Při práci jsem je fotografovala a vznikly z toho krásné snímky," dodala Kateřina Kočí.

Soubor fotografií o rozměrech 40 krát 60 centimetrů měl svou premiéru v prostorách Vysoké školy báňské v Ostravě, teď jej uvidí návštěvníci Salónu Maryška. Výstavu Batika v rámech Maryška hostí do 13. února. Fotografie jsou k vidění vždy v úterý a ve čtvrtek od 15 do 18 hodin a v době konání ostatních kulturních akcí.

Kateřina Kočí je studentkou Střední umělecké školy v Ostravě, kde studuje 3. ročník oboru užitá fotografie. Tereza Obalová a Barbora Sobotková rovněž studují na Střední umělecké škole v Ostravě, druhým rokem se tady věnují průmyslovému designu.

 

Občanské sdružení Maryška

www.maryska.cz, info@maryska.cz

 

Jsme tu proto, abychom propagovali rumunskou kulturu

Rumunský kulturní institut (RKI) zahájil svou činnost u nás v roce 2004, od září roku 2007 sídlí v Praze 2. Za tu dobu si již stačil vytvořit jak z řad české veřejnosti, tak rumunské menšiny žijící v Čechách stálý okruh návštěvníků. Díky bohatému kulturnímu programu, který není hranicí hlavního městem nijak omezen, vešel ve známost i v jiných českých městech. Například účastníci velkých festivalů se již tradičně mohou seznámit s výbornými a dosud málo známými rumunskými režiséry, herci, hudebníky, malíři, výtvarníky a dalšími umělci.

Oblíbené jsou filmové projekce (na pražské FAMU byl dokonce založen Klub současné rumunské kinematografie, který nyní funguje v novém sídle v Anglické ulici), dále divadelní, hudební a taneční představení, literární a společenské večery, výstavy, akce věnované mladým rumunským absolventům pražských vysokých škol atd. To vše institut nabídne i v letošním roce a navíc se ve větší míře zaměří na výtvarné umění. Rumunští umělci se představí například na pražském Mezinárodním bienále současného umění, jednotlivým výtvarníkům pak bude věnována pozornost pravidelně každý měsíc.

Rok 2009 je  Evropským rokem tvořivosti a inovace, a proto RKI umožní všem zájemcům, aby si s rumunskými lidovými řemeslníky vyzkoušeli svou zručnost nebo se prostřednictvím zpravodaje či webových stránek www.rumunskoprovas.cz seznámili s rumunskými osobnostmi, které významně přispěly k rozvoji lidstva.

U příležitosti 5. výročí založení RKI jsme jeho ředitele Mircea Dana Dutu, PhD. požádali o podrobnější informace.

Jak se Vám u nás před těmi pěti lety začínalo?

Začátky jsou prý vždycky těžké, ale vstřícnost českých úřadů byla docela příkladná, těšili jsme se výborné spolupráci a otevřenosti. A to jak ze strany úřadů, tak od našich četných českých kamarádů. Problémem spíše byla velká konkurence kulturních programů v Praze − když se jich každý den tolik pořádá, tak nová, a ne příliš bohatá, kulturní instituce jako my se těžko prosazuje. Ale zvládli jsme to a česká veřejnost už o nás přece jen cosi ví…

Zmínil jste se o financích – jak máte Vaši činnost zajištěnou po této stránce?

Hlavním zdrojem financování programů zůstává náš nijak zvlášť vysoký rozpočet. Ovšem máme štěstí na české sponzory a hlavně jsme navázali řadu vzájemně výhodných partnerství se zdejšími společnostmi, kulturními institucemi, úřady i jednotlivci. Máme co nabídnout, a proto se nám daří spolupořádat některé akce s menší finanční účastí z naší strany, anebo dokonce jenom za logistickou pomoc či podporu. Naši čeští partneři mají totiž zájem o rumunské umělce, kapely, představení atd. a my jim můžeme poskytnout jména, typy, jedním slovem naše „know-how“ v oboru.

Jaké národnosti jsou Vaši návštěvníci?

Jsou to hlavně Češi. Oni jsou také naší cílovou skupinou. Jsme tady totiž hlavně proto, abychom u vás šířili a propagovali naši kulturu. Další cílovou skupinou jsou samozřejmě Rumuni žijící v Česku, ale musím přiznat, že těch na naše akce zatím chodí mnohem méně.

Jaký je přibližný věk příchozích?

Myslím, že máme co říci různým věkovým kategoriím. Od studentů či mladých intelektuálů, kteří mají zájem o rumunskou kulturu anebo o jazyk, přes věkově nevymezené milovníky rumunské přírody a hor až po „pamětníky“, kteří do Rumunska kdysi jezdili a jsou (vlastně zůstali do dneška) do něj zamilováni.

O jaké typy programů je největší zájem?

Hlavně o živé programy – v pravém i v přeneseném slova smyslu. Jednak jde o představení „live“ (divadelní hry, koncerty, vernisáže s účastí umělců) a jednak o programy, kde probíhá a dobře funguje komunikace s veřejností, kde se publikum účastní „živě“ dění na jevišti. A tady je velmi důležitá úloha moderátora a jeho schopnost vzbudit ve veřejnosti nejen zájem o dotyčnou kulturní akci, ale také chuť se do toho „zaplést“. Interaktivní účast diváků je pro nás velice významná a také je jedním z hlavních kritérií, podle nichž hodnotíme úspěšnost daného programu.

Co nabízíte mimopražským zájemcům?

To samé jako v hlavním městě, a sice to, co má úspěch, a to, o čem si myslíme, že se místnímu publiku bude líbit. Velmi rádi se zúčastňujeme nejrůznějších festivalů, které už mají své stálé a věrné publikum. Navíc ještě pořádáme akce z vlastní iniciativy. Například vloni sklidil velký ohlas Měsíc rumunské kultury na Moravě, v rámci něhož jsme uspořádali přehlídky rumunských filmů, výstavy a koncerty současné hudby.

Co se bude dít během Noci literatury a Noci otevřených dveří pražských kulturních institutů?

V rámci Noci literatury se budou číst na různých místech v Praze úryvky z vybraných literárních děl zastupujících všechny země Evropské unie. Každý úryvek se přečte vícekrát a Rumunsko bude zastoupeno spisovatelem Normanem Maneou, kterého do Prahy také pozveme. Výňatek z jeho tvorby přečte herec Jiří Ornest, se kterým jsme už v minulosti skvěle spolupracovali. Mimochodem letos Noc literatury otevře knižní veletrh Svět knihy. O programu Noci otevřených dveří ještě jednáme s kolegy z ostatních kulturních institutů.

Dvacet let po pádu evropských socialistických a komunistických systémů se u nás budou konat přednášky a diskuse na toto téma. Co plánuje RKI?

To je zatím v jednání, ale prakticky každý institut připraví u příležitosti 20. výročí tohoto politického, sociálnímho, ekonomického a kulturního jevu nějaký program, ale jde nám především o to, abychom uspořádali něco společně pod záštitou pražského sdružení EUNIC (Sdružení evropských kulturních institutů – pozn. red.), jehož úřadujícím prezidentem nyní jsem.

Pod záštitou EUNIC však máme připravené i jiné společné projekty a doufáme, že se některé z nich uskuteční. Jde například o filmový festival věnovaný národním kinematografiím nejnovějších a stávajících členů Evropské unie, o projekt Academy of Dance, dále o mezinárodní projekt věnovaný mladým lidem narozeným v roce protikomunistických revolucí ve Střední a Východní Evropě, který má pracovní název Generation ´89. Konat by se měl také Mezinárodní den jazyků atd.

Jak jsem se už zmínil, věci jsou ještě v jednání a my po schůzce kolegů ze sdružení EUNIC očekáváme důležitá rozhodnutí. Až budou na světě, sdělíme Vám je ihned!

Děkuji za rozhovor

Eva Horníčková

Když se na zámku salutovalo

DĚČÍN: Zámek Děčín, ležící na skalním ostrohu nad soutokem Labe a Ploučnice, patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Během staletí sloužil jako opěrný bod českého knížete, vojenská pevnost či sídlo několika významných rodů. Mezi jeho návštěvníky nalezneme řadu slavných osobností, od evropských panovníků až po umělce. Např. Fryderyk Chopin zde zkomponoval svůj známý valčík As-dur, zvaný Děčínský.

Díky rozsáhlé rekonstrukci se zámku navrací jeho bývalá krása, a tak se návštěvníci dnes mohou projít bývalým apartmá majitele zámku, potěšit se krásným výhledem na město, nechat se okouzlit neopakovatelnou atmosférou Růžové zahrady nebo zavítat do sklepení západního zámeckého křídla.

Od loňského října až do konce tohoto roku zde totiž probíhá výstava dokumentárních fotografií nazvaná „Inter arma silent musae" (Mezi zbraněmi múzy mlčí) připomínající život vojáků, kteří zde byli ubytováni.

Období, kdy zámek sloužil jako kasárna, je obecně spojeno především s pobytem rudé armády, ale ve skutečnosti se sem první vojáci nastěhovali již v roce 1920 a postupně se zde vystřídalo nejméně čtrnáct vojenských jednotek tří států. Jejich úkoly, počet či národnostní složení věrně odrážejí složitou politickou situaci 20. století.

Za první republiky tu sídlil 1. hraničářský prapor Čsl. armády, po obsazení Československa německý wehrmacht, po válce československý pěší pluk, poté příslušníci pomocného technického praporu nebo pohraniční stráže a v říjnu 1968 zámek na téměř celé čtvrtstoletí zabrala sovětská armáda.

Vojenské posádky a jejich vojáci se tak vlastně stali součástí historie děčínského zámku. Tento fakt přivedl pracovníky zámku k myšlence obrátit se na veřejnost, a získat tak s její pomocí dosud neznámá fakta a svědectví. „Ozvalo se nám asi čtyřicet lidí. Předávali nám vzpomínky či fotografie ze své vojenské služby i památky na otce a dědečky. Mezi nejcennější patří například autentické zápisky z let 1953/54 nebo jednoduché kresby a básničky v památníku jednoho prvorepublikového vojáka, které dokreslují atmosféru tehdejší základní vojenské služby. Vůbec nejstarším pamětníkem, kterého organizátoři objevili, byl německý voják, který tady sloužil v roce 1940. Nejvíce dochovaných historických fotografií, kterých je na výstavě přes sto, se překvapivě váže k nejstaršímu období první republiky,“ pochvaluje si nebývalou odezvu kurátor výstavy Mgr. František Šuman.

Samostatnou kapitolou je i vlastní devastace zámku, která byla po roce 1991 automaticky připsána posledním zámeckým obyvatelům, tedy sovětské armádě. Postupně však vychází najevo, že svůj díl viny nesou ve větší nebo menší míře prakticky všechny jednotky, které se zde postupně vystřídaly. Proces postupného úpadku zámku mohou návštěvníci výstavy podrobně sledovat na historických fotografiích. Výstavu navíc obohatily fragmenty nově nalezené mozaiky, která za časů sovětské armády zdobila jednu z chodeb jižního křídla. Na téma „Proletáři všech zemí spojte se“ ji vytvořil děčínský výtvarník, a tak je možné si položit otázku, zda múzy mezi zbraněmi opravdu jen mlčí…

V rámci výstavy běží ve filmové smyčce v promítacím sále unikátní film, v němž neznámý kameraman zdokumentoval zdejší události v letech 1938 a 1939, nedlouho po zabrání Sudet. „Na krátkých záběrech je zachyceno děčínské náměstí vyzdobené vlajkami s hákovými kříži a naopak lidé snímající české nápisy, přehlídka vojenské techniky v kasárnách na zámku nebo návrat zámecké jednotky wehrmachtu. Tu při obsazování Děčína tehdy čekalo vřelé přivítání,“ popisuje děj na filmovém pásu, který byl až nyní objeven v archivu, F. Šuman a na vysvětlenou dodává: „Za první republiky a před vypuknutím druhé světové války totiž Děčín patřil z devadesáti procent německému obyvatelstvu. Bylo to vidět na každém kroku a ostatně tento dokument to jen potvrzuje.“

Organizátoři nabízejí také víkendové komentované prohlídky s průvodci ve vojenských uniformách.

Součástí výstavy Inter arma silent musae je stejnojmenná publikace, při jejímž vzniku kurátor výstavy spolupracoval s mnoha pamětníky, kteří se na počáteční výzvu sami přihlásili.

Bližší informace získáte na: Zámek Děčín, příspěvková organizace statutárního města Děčína, Dlouhá jízda 1254, 405 01 Děčín 1, tel. č.: 412 518 905,

e-mail: info@zamekdecin.cz

a na http://www.zamekdecin.cz.

Eva Horníčková

Mezi zbraněmi múzy mlčí

od 19.01.2009 do 30.06.2009

DĚČÍN: Na děčínském zámku – ve sklepení západního zámeckého křídla − probíhá od loňského října až do konce června tohoto roku výstava dokumentárních fotografií a dobových dokumentů nazvaná „Inter arma silent musae" (Mezi zbraněmi múzy mlčí) připomínající život vojáků tří států, kteří zde byli ubytováni.

Výstavu obohatily fragmenty nově nalezené mozaiky, která za časů sovětské armády zdobila jednu z chodeb jižního křídla. V rámci expozice běží ve filmové smyčce v promítacím sále unikátní film, v němž neznámý kameraman zdokumentoval zdejší události v letech 1938 a 1939.

Organizátoři navíc nabízejí víkendové komentované prohlídky s průvodci ve vojenských uniformách. Ta nejbližší proběhne 7. a 8. února.

Více informací získáte na: tel.: 412 518 905, e-mail: info@zamekdecin.cz

a na http://www.zamekdecin.cz.

Program Regionálního muzea Mělník

od 06.02.2009 do 31.05.2009

MĚLNÍK: Regionální muzeum, nám. Míru 54, zve na své únorové pořady, jejichž přehled najdete v přiloženém souboru.

Více informací: tel. 315 630 936

a na www.muzeum-melnik.cz.

Český dřevák vystaví svoje fotografie naposledy

od 05.02.2009 do 08.03.2009

MĚLNÍK: Ve čtvrtek 5. února v 18 hodin bude v Regionálním muzeu slavnostní vernisáží zahájena výstava černobílých fotografií s názvem „Český dřevák a jeho host Karel Novotný“.

Skupina fotografů sdružených pod názvem Český dřevák si totiž pro svou poslední výstavu vybrala právě Mělník a přizvala si jako hosta mělnického fotografa Karla Novotného. Český dřevák vznikl v roce 2000 jako sdružení fotografů zabývajících se velkoformátovou fotografií. Společná jim je práce s klasickou měchovou kamerou a negativem o rozměru 9 x 12 cm a větším a prezentace pozitivu coby kontaktní kopie. V obecném povědomí je tento styl práce spojován s historickou tradicí, dokonalostí zachycení detailů a v podání sdružení i uměleckou hodnotou fotografií.

Autorem fotografie je B. ProkůpekZakládajícími členy byli fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek. Později se k nim připojil Tomáš Rasl a Petr Helbich, který jako „asák“ fotografoval společně s Josefem Sudkem. Český dřevák se tak formálně připojil i k odkazu tohoto světového fotografa.

V roce 2007 skupinu opustil J. Reich a když pak na sklonku roku 2008 zemřel B. Prokůpek, rozhodli se ostatní členové činnost skupiny ukončit.

Výstava potrvá do 8. března a bude přístupná denně kromě pondělí 9 až 12 a 13 až 17 hodin.

Více informací: Ing. Karel Novotný email@knofo.cz, 604 912 745, Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54, 276 01 Mělník, tel. 315 630 936, www.muzeum-melnik.cz.

Přípravy nové koncepce NPÚ

PRAHA: Generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naďa Goryczková připravuje novou koncepci působení Národního památkového ústavu. Dne 15. 12. 2008 zahájil činnost koncepční tým, který se snaží zformulovat modernější pojetí památkové péče a efektivní správu památkových objektů. Důraz je také položen  na mediální prezentaci, jejímž cílem je zlepšit mediální obraz NPÚ.

Koncepci najdete zde

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení