Jsme tu proto, abychom propagovali rumunskou kulturu

Rumunský kulturní institut (RKI) zahájil svou činnost u nás v roce 2004, od září roku 2007 sídlí v Praze 2. Za tu dobu si již stačil vytvořit jak z řad české veřejnosti, tak rumunské menšiny žijící v Čechách stálý okruh návštěvníků. Díky bohatému kulturnímu programu, který není hranicí hlavního městem nijak omezen, vešel ve známost i v jiných českých městech. Například účastníci velkých festivalů se již tradičně mohou seznámit s výbornými a dosud málo známými rumunskými režiséry, herci, hudebníky, malíři, výtvarníky a dalšími umělci.

Oblíbené jsou filmové projekce (na pražské FAMU byl dokonce založen Klub současné rumunské kinematografie, který nyní funguje v novém sídle v Anglické ulici), dále divadelní, hudební a taneční představení, literární a společenské večery, výstavy, akce věnované mladým rumunským absolventům pražských vysokých škol atd. To vše institut nabídne i v letošním roce a navíc se ve větší míře zaměří na výtvarné umění. Rumunští umělci se představí například na pražském Mezinárodním bienále současného umění, jednotlivým výtvarníkům pak bude věnována pozornost pravidelně každý měsíc.

Rok 2009 je  Evropským rokem tvořivosti a inovace, a proto RKI umožní všem zájemcům, aby si s rumunskými lidovými řemeslníky vyzkoušeli svou zručnost nebo se prostřednictvím zpravodaje či webových stránek www.rumunskoprovas.cz seznámili s rumunskými osobnostmi, které významně přispěly k rozvoji lidstva.

U příležitosti 5. výročí založení RKI jsme jeho ředitele Mircea Dana Dutu, PhD. požádali o podrobnější informace.

Jak se Vám u nás před těmi pěti lety začínalo?

Začátky jsou prý vždycky těžké, ale vstřícnost českých úřadů byla docela příkladná, těšili jsme se výborné spolupráci a otevřenosti. A to jak ze strany úřadů, tak od našich četných českých kamarádů. Problémem spíše byla velká konkurence kulturních programů v Praze − když se jich každý den tolik pořádá, tak nová, a ne příliš bohatá, kulturní instituce jako my se těžko prosazuje. Ale zvládli jsme to a česká veřejnost už o nás přece jen cosi ví…

Zmínil jste se o financích – jak máte Vaši činnost zajištěnou po této stránce?

Hlavním zdrojem financování programů zůstává náš nijak zvlášť vysoký rozpočet. Ovšem máme štěstí na české sponzory a hlavně jsme navázali řadu vzájemně výhodných partnerství se zdejšími společnostmi, kulturními institucemi, úřady i jednotlivci. Máme co nabídnout, a proto se nám daří spolupořádat některé akce s menší finanční účastí z naší strany, anebo dokonce jenom za logistickou pomoc či podporu. Naši čeští partneři mají totiž zájem o rumunské umělce, kapely, představení atd. a my jim můžeme poskytnout jména, typy, jedním slovem naše „know-how“ v oboru.

Jaké národnosti jsou Vaši návštěvníci?

Jsou to hlavně Češi. Oni jsou také naší cílovou skupinou. Jsme tady totiž hlavně proto, abychom u vás šířili a propagovali naši kulturu. Další cílovou skupinou jsou samozřejmě Rumuni žijící v Česku, ale musím přiznat, že těch na naše akce zatím chodí mnohem méně.

Jaký je přibližný věk příchozích?

Myslím, že máme co říci různým věkovým kategoriím. Od studentů či mladých intelektuálů, kteří mají zájem o rumunskou kulturu anebo o jazyk, přes věkově nevymezené milovníky rumunské přírody a hor až po „pamětníky“, kteří do Rumunska kdysi jezdili a jsou (vlastně zůstali do dneška) do něj zamilováni.

O jaké typy programů je největší zájem?

Hlavně o živé programy – v pravém i v přeneseném slova smyslu. Jednak jde o představení „live“ (divadelní hry, koncerty, vernisáže s účastí umělců) a jednak o programy, kde probíhá a dobře funguje komunikace s veřejností, kde se publikum účastní „živě“ dění na jevišti. A tady je velmi důležitá úloha moderátora a jeho schopnost vzbudit ve veřejnosti nejen zájem o dotyčnou kulturní akci, ale také chuť se do toho „zaplést“. Interaktivní účast diváků je pro nás velice významná a také je jedním z hlavních kritérií, podle nichž hodnotíme úspěšnost daného programu.

Co nabízíte mimopražským zájemcům?

To samé jako v hlavním městě, a sice to, co má úspěch, a to, o čem si myslíme, že se místnímu publiku bude líbit. Velmi rádi se zúčastňujeme nejrůznějších festivalů, které už mají své stálé a věrné publikum. Navíc ještě pořádáme akce z vlastní iniciativy. Například vloni sklidil velký ohlas Měsíc rumunské kultury na Moravě, v rámci něhož jsme uspořádali přehlídky rumunských filmů, výstavy a koncerty současné hudby.

Co se bude dít během Noci literatury a Noci otevřených dveří pražských kulturních institutů?

V rámci Noci literatury se budou číst na různých místech v Praze úryvky z vybraných literárních děl zastupujících všechny země Evropské unie. Každý úryvek se přečte vícekrát a Rumunsko bude zastoupeno spisovatelem Normanem Maneou, kterého do Prahy také pozveme. Výňatek z jeho tvorby přečte herec Jiří Ornest, se kterým jsme už v minulosti skvěle spolupracovali. Mimochodem letos Noc literatury otevře knižní veletrh Svět knihy. O programu Noci otevřených dveří ještě jednáme s kolegy z ostatních kulturních institutů.

Dvacet let po pádu evropských socialistických a komunistických systémů se u nás budou konat přednášky a diskuse na toto téma. Co plánuje RKI?

To je zatím v jednání, ale prakticky každý institut připraví u příležitosti 20. výročí tohoto politického, sociálnímho, ekonomického a kulturního jevu nějaký program, ale jde nám především o to, abychom uspořádali něco společně pod záštitou pražského sdružení EUNIC (Sdružení evropských kulturních institutů – pozn. red.), jehož úřadujícím prezidentem nyní jsem.

Pod záštitou EUNIC však máme připravené i jiné společné projekty a doufáme, že se některé z nich uskuteční. Jde například o filmový festival věnovaný národním kinematografiím nejnovějších a stávajících členů Evropské unie, o projekt Academy of Dance, dále o mezinárodní projekt věnovaný mladým lidem narozeným v roce protikomunistických revolucí ve Střední a Východní Evropě, který má pracovní název Generation ´89. Konat by se měl také Mezinárodní den jazyků atd.

Jak jsem se už zmínil, věci jsou ještě v jednání a my po schůzce kolegů ze sdružení EUNIC očekáváme důležitá rozhodnutí. Až budou na světě, sdělíme Vám je ihned!

Děkuji za rozhovor

Eva Horníčková