Instituce a kulturní zařízení

TÁBOR: Společnosti Arteco - B. M., Česká kultura a Cesta hvězdy pořádají 18. Festival staré hudby Český Krumlov a poutnický festival duchovních umění CESTA HVĚZDY „Hudba na poutnické cestě z Čech do Santiaga de Compostela“. Festival proběhne 5. – 16. 7. 2009. Ve středu 8. 7. od 20 hodin zaznějí v Táboře, v krčmě U červeného koně „Poutníci na cestě“ – písně ve středověké krčmě v podání táborské kapely Dei Gratia - poutnický koncert s občerstvením ve středověkém duchu. Podrobný program celého festivalu i pouti naleznete v přiložených letácích.

Informace + rezervace vstupenek: tel. 724 054 727,

www.earlymusic.cz (program festivalu)

a 607 872 362, www.onyxedition.com (organizace pouti).

SÁZAVA/Klášter: Společnosti Arteco - B. M., Česká kultura a Cesta hvězdy pořádají 18. Festival staré hudby Český Krumlov a poutnický festival duchovních umění CESTA HVĚZDY „Hudba na poutnické cestě z Čech do Santiaga de Compostela“. Festival proběhne 5. – 16.7. 2009. V sázavském klášteře zazní 5. 7 „Mistr Jan Hus“ – komorní provedení oratoria R. Pachmana, poutnický koncert, Richard Pachman – hudba, zpěv, průvodní slovo a Hana Blochová – zpěv, středověká harfa od 20 hodin.

Podrobný program celého festivalu i pouti naleznete v přiložených letácích.

Informace + rezervace vstupenek: tel. 724 054 727, www.earlymusic.cz (program festivalu) a 607 872 362, www.onyxedition.com (organizace pouti).

Společnosti Arteco - B. M., Česká kultura a Cesta hvězdy pořádají 18. Festival staré hudby Český Krumlov a poutnický festival duchovních umění CESTA HVĚZDY „Hudba na poutnické cestě z Čech do Santiaga de Compostela“. Festival proběhne 5. – 16. 7. 2009 v sázavském klášteře, Táboře, na radě Dívčí Kámen a v Českém Krumlově a Svatojakubská pouť 4. 7. – 12. 7. na trase Praha – Sázava – Tábor – Český Krumlov.

Podrobný program festivalu i pouti naleznete v přiložených letácích. Informace + rezervace vstupenek: tel. 724 054 727, www.earlymusic.cz (program festivalu) a 607 872 362, www.onyxedition.com (organizace pouti).

PLZEŇ/DOBRÁ VODA: Občanské sdružení Český západ pořádá v pondělí a úterý 22. a 23. června a pak znovu ve čtvrtek 25. června v centru Plzně Knoflíkovou sbírku na rekonstrukci a rozšíření vzdělávacího a společenského centra v Dobré Vodě u Toužimi, kde žije početná romská komunita. Za symbolický příspěvek 30 Kč do zapečetěné kasičky, získá každý dárce od dobrovolníků z řad studentů originální keramický knoflík. Sbírka v Plzni bude probíhat v okolí náměstí Republiky a na Americké třídě vždy od 9 do 15 hodin.

Koordinátor sbírky Martin Marek vysvětluje plány Českého západu zrekonstruovat a rozšířit v Dobré Vodě tzv. komunitní centrum: "Prostřednictvím tohoto centra chceme ještě více podpořit společenský a kulturní život, vzdělanost a zaměstnanost v celém regionu Toužimska na Karlovarsku.“ V Dobré Vodě je dominantou obce panelový dům, který obývá osmdesátičlenná převážně romská komunita. Kromě ní žije v obci asi deset stálých obyvatel, zbytek domů patří chalupářům. Jediným místem, kde se mohou nyní obyvatelé obce společně scházet, vzdělávat nebo jinak smysluplně trávit volný čas, je sídlo Českého západu, které má však již nedostatečnou kapacitu.

Keramický knoflík symbolizuje spojování, o které se  podle Martina Marka snaží právě i Český západ. Sdružení podle jeho slov již osmým rokem spojuje dva zdánlivě rozpojené světy obyvatel naší společnosti – svět romský a svět český.

Knoflíky, které vyráběli obyvatelé Dobré Vody, pracovníci, dobrovolníci a přátelé sdružení, budou kolemjdoucím nabízet asi dvě desítky studentů Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni. „Dobrovolníci vyrobili téměř 11 000 kusů knoflíků a patří jim za to náš velký dík," říká Martin Marek. Kdo nestihne přispět na sbírku v ulicích Plzně, může příspěvek na komunitní centrum zaslat i na speciální účet sbírky 810931309/0800, který k tomu byl zřízen.

Více informací o sbírce i samotném projektu rekonstrukce centra mohou zájemci najít na internetových stránkách www.cesky-zapad.cz.

Občanské sdružení Český západ působí v romské komunitě v Dobré Vodě u Toužimi a okolí na Karlovarsku. Mezi jeho největší úspěchy patří výrazné snížení nezaměstnanosti v Dobré Vodě. Principem práce Českého západu již od roku 2002 je, že nedělá práci za druhé, ale snaží se o podporu samotných členů komunity takovým způsobem, aby naopak dokázali své osobní i společné problémy řešit vlastními silami a postupně uměli brát své životy do vlastních rukou.

Činnost Českého západu dnes už nemá jen čistě lokální význam, ale zvyšuje se také jeho význam celospolečenský. Sdružení je často uváděno jako příklad dobré praxe v práci s romskou menšinou a podílí se i na vytváření metodiky řešení problematiky romských lokalit v ČR.

Zdroj: TZ

MILÍKOV: V loňském roce zakoupil Karlovarský kraj v obci Milíkov chebský hrázděný statek čp. 18, který byl dán do správy Krajskému muzeu Karlovarského kraje – Muzeu Cheb. To zde připravuje koncepci využití statku jako muzea v přírodě s expozicí venkovského životního stylu a aktivním doprovodným programem. Zároveň hledá finanční zdroje pro potřebnou rekonstrukci.

Od května 2009 je zatím statek otevřen omezeně. Postupně představuje utvářený celek selského interiérového vybavení, domácího, řemeslnického a zemědělského nářadí a náčiní a drobné zemědělské mechanizace v časovém horizontu od 2. poloviny 19. století po současnost.

Obec leží na úpatí Slavkovského lesa 3 km vlevo od hlavní silnice Cheb - Mariánské Lázně. Nejstarší zmínku o ní najdeme v listině datované 1. 11. 1311, ve které Johann z Waldsassenu dává do zástavy vdově a synům po Konrádovi z Haslau Malou Šitboř a Milíkov. Stejně jako celé Chebsko byl i Milíkov po 2. světové válce tvrdě zasažen vysídlením původního německého obyvatelstva (v roce 1931 žili v obci z celkového počtu 437 obyvatel pouze 4 Češi). Také zde a v okolí se v této době usadili dosídlenci z východního Slovenska a z Podkarpatské Rusi.

První zmínka o majiteli Milíkovské usedlosti, která se nachází na severním okraji obce nedaleko kostela sv. Šimona a Judy, je z 25. ledna 1852 v pozemkové knize. K tomuto datu je jako majitel uveden Franz Josef Gütter, který statek vlastnil do roku 1885. Po 2. sv. válce byl na základě přídělových listů statek spolu s pozemky přidělen Jaroslavu Hovorkovi, který sem přišel s manželkou ze severomoravské Mohelnice. Začátkem 70. let ho koupili Josef a Marie Benkovi jako rekreační chalupu. Nadále jej však udržovali v dobrém stavu, prováděli citlivé renovační práce a shromažďovali stylový nábytek a vnitřní vybavení v tradičním chebském "egerlandském" stylu. Posledními majiteli pak byli manželé Ševčenkovi, kteří statek prodali v roce 2008. Již v roce 2005 však byl zapsán do seznamu kulturních památek.

Provozní doba hrázděného statku Milíkov čp. 18: od května do září SO, NE + svátky 10.00 - 17.00 hodin.

Vstupné: dospělí 20 Kč děti 10 Kč.

Více informací získáte na telefonu 723 735 019 a na www.pohodovevmilikove.cz.

KOLÍN/Sendrařice: Pokud pocítíte touhu zhlédnout zajímavé muzeální artefakty, zamíříte nejspíše do majestátní a více či méně historické budovy. Ale jsou i jiná místa a odlišné formy prezentace. Jednou z takových nabídek je „muzeum na kolejích“, jinak řečeno Kolínská řepařská drážka. Tahle železnička u nás sloužila – podobně jako řada jí podobných – k přepravě řepy do vzdáleného cukrovaru.

S rokem výstavby 1894 byla nejstarší v Čechách a vedla z Kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín a.s., do Františkova (Ovčáry), do Býchor a až do Jestřabí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 km, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 km. Ke svému účelu sloužila drážka téměř 70 let, v šedesátých letech 20. století však byla zrušena.

Provoz řepařských vlaků zabezpečovaly původně parní lokomotivy, později motorové dvounápravové, jejich vagony uvezly až 8 tun řepy. Většina takovýchto tratí však byla dávno odstraněna a kolejiště, vlaky i příslušné železniční objekty nenávratně zmizely v propadlišti dějin. Na Kolínsku se naštěstí našli šikovní a obětaví nadšenci, kteří se – k radosti staromilů a turistů – zasloužili o to, že se po zdejší úzkorozchodné (600 mm) řepařské drážce mohou i dnes projíždět parní nebo dieselové lokomotivy.

Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky byl jako občanské sdružení oficiálně zaregistrován na podzim roku 2000 a od té doby vykonal obrovský kus práce. Rozhodujícím pro dosažení prvotního cíle byl fakt, že projekt rekonstrukce Kolínské řepařské drážky byl zařazen do Společného regionálního operačního programu strukturálních fondů Evropské unie. S pomocí dalších veřejných i soukromých zdrojů a za podpory Středočeského kraje i města Kolína a Nadace Partnerství se i přes mnohé potíže podařilo tento jak z hlediska cestovního ruchu, tak z hlediska muzeálního specifický projekt nakonec realizovat. Na počátku roku 2005 bylo vydáno příslušné stavební povolení a už 23. června 2007 slavnostně zahájil provoz.

Střed tvoří nádraží a depo Kolín-Sendražice, komplex dále zahrnuje mj. objekt staniční budovy, fungující jako informační středisko, a dvoukolejnou výtopnu. K menším stavbám spíše provizorního charakteru patří bufet, remíza pro motorové lokomotivy či dětské hřiště. Vítanou novinkou letošní sezony je bezbariérový přístup pro vozíčkáře, možnost přepravy kočárků a jízdních kol. Klub tak vychází vstříc turistům, kteří si chtějí okolí prozkoumat podrobněji a po svých.

Nadšenci, bez kterých by to nešlo

Klub má dnes zhruba třicítku členů a pravidelně se jich schází kolem dvaceti. Během letních měsíců se k nim hlásí další aktivisté nebo jiné kluby, například Společnost Barbora, Novopacká železnice, Rajnochovická lesní železnice, Klub dráhařů, Výtopna Zlíchov. Složení je jak věkově, tak profesně rozmanité. Najdeme zde představitele černého řemesla, podnikatele, lékaře, faráře. Dlužno dodat, že obnova drážky a zajištění provozu na ní nejsou jedinou náplní klubu, k těm dalším patří také sbírkotvorná a dokumentační činnost v dané oblasti, návštěvy a poznávání jiných úzkorozchodných drah a další podobné aktivity. Sendražického náčelníka Tomáše Vanči, který celý projekt rekonstrukce připravil a dotáhl do stávající fáze, jsem se mj. zeptala na aktuální situaci ohledně plánovaného prodloužení trati.

Plány jsou jedna věc a finance druhá. Jak si momentálně stojíte?

Díky krajskému úřadu Středočeského kraje, městu Kolínu a Nadaci Partnerství můžeme pokračovat ve výstavbě dalších zhruba 450 m tratě. Práce probíhají pod stavebním dozorem převážně svépomocí za účasti 15 až 20 členů Klubu, abychom snížili náklady na tuto výstavbu.

Nadšení pasažéři si mohou symbolicky zakoupit svůj vlastní pražec. Jaký je o tuto neobvyklou obchodní nabídku zájem?

Doposud si svůj pražec – každý v hodnotě 600 korun – zakoupilo 450 lidí. A protože právě nastává turistická sezona, doufáme, že zájemců přibude. Pokud budou u nás spokojeni, mohou přispět přímo na naší dráze.

Na co tyto peníze využijete?

Peníze využijeme právě na nákup dalších nových pražců na prodloužení trati. Každý dárce má ten „svůj“ označen cedulkou se jménem.

V plánu jste měli poměrně náročnou stavbu točny a tříkolejné vozové remízy...

Tuto část Projektu zatím odkládáme. Za důležitější pokládáme dobudovat trať až k Býchorám, kde bude koncová stanice v blízkosti lesa, turistických cest a cyklostezek. Trať je vyměřena a vykolíkována a postupně se pracuje na přípravě kolejového tělesa. Pokračování ale závisí na získání prostředků z evropských fondů. Do budoucna máme ještě další plány, třeba zbudovat kolej pro drezíny k sendražickému hřbitovu.

Kromě obnovy železniční trati však máte i další aktivity. Můžete nám je představit?

Připravujeme druhou diesel-elektrickou lokomotivu BNE 50, a to formou generální opravy, chystáme obnovu jednoho krytého vagonu pro cestující, který nám velmi chybí hlavně v chladných a deštivých dnech.

Děkuji za rozhovor

Eva Horníčková

Několik důležitých informací závěrem

Po celou sezonu (o víkendech od května do září) se můžete svézt vždy od 10 do 16 hodin. Během letních prázdnin dokonce již od 9 a až do 17 hodin, a to v hodinových intervalech.

O víkendu lze využít přímou autobusovou linku MHD č. 10, a to s odjezdy

v sobotu: 8:45, 9:45, 10:55, 11:55, 13:55, 14:55, 16:55

a v neděli: 9:45, 10:55, 11:55, 13:55, 14:55 a 16:55.

Vystoupíte na zastávce Sendražice - rozcestí a pak půjdete po silnici cca 200 metrů směr Ovčáry (TPCA).

Ceník jízdného

Dieselový provoz: dospělí 50 Kč, děti (6 až 14 let) a důchodci 30 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí + 2 až 3 děti) 155 Kč.

Parní provoz: dospělí 60 Kč, děti (6 až 14 let) a důchodci 40 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí + 2 až 3 děti) 195 Kč.

Podrobný jízdní řád a další potřebné informace naleznete na:

http://zeleznicka.bloudil.etrůcz/?lang=cz&page=provoz.

Poslední červencovou neděli, jako již ostatně 40 let, rozzáří centrum města Schönsee tradiční Jezerní slavnost. Každoročně se této, daleko za hranice hornofalckého kraje známé slavnosti, zúčastní více než 10.000 návštěvníků.

Akce nabídne pestrý program s hudebními a tanečními vystoupeními bavorských a českých uměleckých tvůrců, diskotéku pod širým nebem a zajímavé akce pro děti.

Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) otevře před svou budovou pivní zahrádku partnerského města Poběžovice s českým pivem, grilovaným masem a klobásami. Od 19 hodin až do půlnoci se budou v Bavaria Bohemia - baru v CeBB podávat nápoje a koktejly.

Mezi 10. a 23. hodinou bude slavnost doprovázet také bleší trh. Vyvrcholením Jezerní slavnosti se stane vystoupení členek baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni a velkolepý ohňostroj.

Vstupné dospělí 3€ (cca 75,-), děti do 12 let mají vstup zdarma

Z Plzně bude společností DT-Expres vypraven autobus

Rezervace na tel.:  737 281 777

e-mail: dtexpres@dtexpres.cz

Odjezd z Plzně v 16:00 hod. od Pekla, cena 70 Kč