Instituce a kulturní zařízení

DĚČÍN: Zámek Děčín, ležící na skalním ostrohu nad soutokem Labe a Ploučnice, patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Během staletí sloužil jako opěrný bod českého knížete, vojenská pevnost či sídlo několika významných rodů. Mezi jeho návštěvníky nalezneme řadu slavných osobností, od evropských panovníků až po umělce. Např. Fryderyk Chopin zde zkomponoval svůj známý valčík As-dur, zvaný Děčínský.

Díky rozsáhlé rekonstrukci se zámku navrací jeho bývalá krása, a tak se návštěvníci dnes mohou projít bývalým apartmá majitele zámku, potěšit se krásným výhledem na město, nechat se okouzlit neopakovatelnou atmosférou Růžové zahrady nebo zavítat do sklepení západního zámeckého křídla.

Od loňského října až do konce tohoto roku zde totiž probíhá výstava dokumentárních fotografií nazvaná „Inter arma silent musae" (Mezi zbraněmi múzy mlčí) připomínající život vojáků, kteří zde byli ubytováni.

Období, kdy zámek sloužil jako kasárna, je obecně spojeno především s pobytem rudé armády, ale ve skutečnosti se sem první vojáci nastěhovali již v roce 1920 a postupně se zde vystřídalo nejméně čtrnáct vojenských jednotek tří států. Jejich úkoly, počet či národnostní složení věrně odrážejí složitou politickou situaci 20. století.

Za první republiky tu sídlil 1. hraničářský prapor Čsl. armády, po obsazení Československa německý wehrmacht, po válce československý pěší pluk, poté příslušníci pomocného technického praporu nebo pohraniční stráže a v říjnu 1968 zámek na téměř celé čtvrtstoletí zabrala sovětská armáda.

Vojenské posádky a jejich vojáci se tak vlastně stali součástí historie děčínského zámku. Tento fakt přivedl pracovníky zámku k myšlence obrátit se na veřejnost, a získat tak s její pomocí dosud neznámá fakta a svědectví. „Ozvalo se nám asi čtyřicet lidí. Předávali nám vzpomínky či fotografie ze své vojenské služby i památky na otce a dědečky. Mezi nejcennější patří například autentické zápisky z let 1953/54 nebo jednoduché kresby a básničky v památníku jednoho prvorepublikového vojáka, které dokreslují atmosféru tehdejší základní vojenské služby. Vůbec nejstarším pamětníkem, kterého organizátoři objevili, byl německý voják, který tady sloužil v roce 1940. Nejvíce dochovaných historických fotografií, kterých je na výstavě přes sto, se překvapivě váže k nejstaršímu období první republiky,“ pochvaluje si nebývalou odezvu kurátor výstavy Mgr. František Šuman.

Samostatnou kapitolou je i vlastní devastace zámku, která byla po roce 1991 automaticky připsána posledním zámeckým obyvatelům, tedy sovětské armádě. Postupně však vychází najevo, že svůj díl viny nesou ve větší nebo menší míře prakticky všechny jednotky, které se zde postupně vystřídaly. Proces postupného úpadku zámku mohou návštěvníci výstavy podrobně sledovat na historických fotografiích. Výstavu navíc obohatily fragmenty nově nalezené mozaiky, která za časů sovětské armády zdobila jednu z chodeb jižního křídla. Na téma „Proletáři všech zemí spojte se“ ji vytvořil děčínský výtvarník, a tak je možné si položit otázku, zda múzy mezi zbraněmi opravdu jen mlčí…

V rámci výstavy běží ve filmové smyčce v promítacím sále unikátní film, v němž neznámý kameraman zdokumentoval zdejší události v letech 1938 a 1939, nedlouho po zabrání Sudet. „Na krátkých záběrech je zachyceno děčínské náměstí vyzdobené vlajkami s hákovými kříži a naopak lidé snímající české nápisy, přehlídka vojenské techniky v kasárnách na zámku nebo návrat zámecké jednotky wehrmachtu. Tu při obsazování Děčína tehdy čekalo vřelé přivítání,“ popisuje děj na filmovém pásu, který byl až nyní objeven v archivu, F. Šuman a na vysvětlenou dodává: „Za první republiky a před vypuknutím druhé světové války totiž Děčín patřil z devadesáti procent německému obyvatelstvu. Bylo to vidět na každém kroku a ostatně tento dokument to jen potvrzuje.“

Organizátoři nabízejí také víkendové komentované prohlídky s průvodci ve vojenských uniformách.

Součástí výstavy Inter arma silent musae je stejnojmenná publikace, při jejímž vzniku kurátor výstavy spolupracoval s mnoha pamětníky, kteří se na počáteční výzvu sami přihlásili.

Bližší informace získáte na: Zámek Děčín, příspěvková organizace statutárního města Děčína, Dlouhá jízda 1254, 405 01 Děčín 1, tel. č.: 412 518 905,

e-mail: info@zamekdecin.cz

a na http://www.zamekdecin.cz.

Eva Horníčková

DĚČÍN: Na děčínském zámku – ve sklepení západního zámeckého křídla − probíhá od loňského října až do konce června tohoto roku výstava dokumentárních fotografií a dobových dokumentů nazvaná „Inter arma silent musae" (Mezi zbraněmi múzy mlčí) připomínající život vojáků tří států, kteří zde byli ubytováni.

Výstavu obohatily fragmenty nově nalezené mozaiky, která za časů sovětské armády zdobila jednu z chodeb jižního křídla. V rámci expozice běží ve filmové smyčce v promítacím sále unikátní film, v němž neznámý kameraman zdokumentoval zdejší události v letech 1938 a 1939.

Organizátoři navíc nabízejí víkendové komentované prohlídky s průvodci ve vojenských uniformách. Ta nejbližší proběhne 7. a 8. února.

Více informací získáte na: tel.: 412 518 905, e-mail: info@zamekdecin.cz

a na http://www.zamekdecin.cz.

MĚLNÍK: Regionální muzeum, nám. Míru 54, zve na své únorové pořady, jejichž přehled najdete v přiloženém souboru.

Více informací: tel. 315 630 936

a na www.muzeum-melnik.cz.

MĚLNÍK: Ve čtvrtek 5. února v 18 hodin bude v Regionálním muzeu slavnostní vernisáží zahájena výstava černobílých fotografií s názvem „Český dřevák a jeho host Karel Novotný“.

Skupina fotografů sdružených pod názvem Český dřevák si totiž pro svou poslední výstavu vybrala právě Mělník a přizvala si jako hosta mělnického fotografa Karla Novotného. Český dřevák vznikl v roce 2000 jako sdružení fotografů zabývajících se velkoformátovou fotografií. Společná jim je práce s klasickou měchovou kamerou a negativem o rozměru 9 x 12 cm a větším a prezentace pozitivu coby kontaktní kopie. V obecném povědomí je tento styl práce spojován s historickou tradicí, dokonalostí zachycení detailů a v podání sdružení i uměleckou hodnotou fotografií.

Zakládajícími členy byli fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek. Později se k nim připojil Tomáš Rasl a Petr Helbich, který jako „asák“ fotografoval společně s Josefem Sudkem. Český dřevák se tak formálně připojil i k odkazu tohoto světového fotografa.

V roce 2007 skupinu opustil J. Reich a když pak na sklonku roku 2008 zemřel B. Prokůpek, rozhodli se ostatní členové činnost skupiny ukončit.

Výstava potrvá do 8. března a bude přístupná denně kromě pondělí 9 až 12 a 13 až 17 hodin.

Více informací: Ing. Karel Novotný email@knofo.cz, 604 912 745, Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54, 276 01 Mělník, tel. 315 630 936, www.muzeum-melnik.cz.

PRAHA 1: V Kongresovém centru České národní banky na Senovážném náměstí proběhne ve čtvrtek 22. ledna 2009 v 17 hodin vernisáž výstavy, která představí výběr fotografií ze Zlatého fondu Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci.

Kolekce fotografií je tentokrát věnovaná Dokumentu. O výběr snímků se postarala zkušená dvojice kurátorů - Ivo Gil a Jaroslav Prokop, kteří dokázali, že dokumentární fotografie je jen stěží nahraditelná a že její magická síla a výjimečnost okamžiku zachycená zkušenými autory přináší hluboké emoční zážitky.

Autorem přiložené fotografie z roku 1958 s názvem Na křídlech vůle

je Miloš Budík.

Více informací na www.nmf.cz.

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Městské kulturní středisko a Městská knihovna zvou na výstavu Mandaly Věry Čaníkové.

Vernisáž se uskuteční 15. ledna v 16.30 hodin v DK Magnolie.

Více info na e-mail: knihovna@mufrenstat.cz.

PRAHA 1: Galerie Slovenského institutu, Jilská 16, zve na výstavu

Vo dne snívam / V noci bdiem slovenského malíře, grafika, sochaře a šperkaře Daniela Brunovského (nar. 1959).

Více info na tel.: 224 218 022, e-mail: slovensky_institut@iol.cz

a na www.slovakemb.cz/SI.

KLATOVY IV: Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, Hostašova 1, Vás srdečně zve do Přednáškového sálu hlavní budovy muzea na výstavu „Ladislav Stehlík“, na které budou ukázky výtvarné tvorby známého básníka působícího i v tomto regionu.

Více informací na tel.: 376 326 362, 737 061 235, fax: 376 316 011,

e-mail: muzeum.klatovy@tiscali.cz a na www.muzeum.klatovynet.cz.