Instituce a kulturní zařízení

CHEB: Návštěvnost, zvláště domácích turistů, stoupla nejvíce  za sledované roky. Pomohla tomu i rozšířená otevírací doba. Loňské investice do nového Turistického infocentra a rozšíření otevírací doby se vyplatily. Zatímco v roce 2005 se na infocentrum obrátilo 22 796 návštěvníků (z toho 8046 tuzemských), v roce 2006, kdy se konala Krajinná výstava Cheb-Marktredwitz, jich tu bylo celkem 32 515 (13 681 tuzemských) a v roce 2007 celkem 29 821 (13 607 tuzemských), v uplynulém roce pak projevilo zájem o služby infocentra dokonce 47 792 návštěvníků (22 435 tuzemských).

“ Infocentrum, zařízení města, se stěhovalo vloni v květnu ze stísněných prostor Grünerova domu na náměstí jen ob jeden dům. Sídlí tak přímo naproti radnici, v přízemí rohového objektu u výjezdu z Jateční ulice na náměstí, které bylo pro tyto účely rekonstruováno, vybaveno nábytkem a výpočetní technikou za téměř 2,5 milionu korun.

Slavnostně se otevíralo současně s tradičně velkoryse pojatým zahájením turistické sezóny v Chebu. „V novém infocentru se také zvýšil obrat ve zboží," uvádí Marcela Brabačová, vedoucí oddělení kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Cheb. Za rok 2008 dosáhl výše 710 tisíc korun, což je při tamních cenách, kde téměř ´nejdražší´ jsou mapy za 89 korun, velmi pěkný výsledek. Další statisíce prošly pokladnou jako platby za prodané vstupenky. Prodalo se také např. 443 knih Cheb, 460 publikací Starý Cheb a 331 kalendářů Zmizelé Chebsko.

Infocentrum je celoročně otevřeno v pondělí až neděli od 9 do 17 hodin, pouze o víkendových dnech má polední pauzu od 12.30 do 13 hodin.

OLOMOUC: Současná, moderní i starší výtvarná kultura je v roce 2009 bohatě zastoupena ve výstavním plánu Muzea umění Olomouc (MUO). Třetí největší instituce svého druhu v České republice připravuje čtrnáct výstavních projektů. Osm z nich se uskuteční v Muzeu moderního umění, s pěti se počítá v Arcidiecézním muzeu Olomouc a jednu výstavu bude hostit kroměřížský zámek, kde sídlí Arcidiecézní muzeum Kroměříž.

Rok 2009 je podle ředitele Pavla Zatloukala pro MUO „rokem knihy“. Celým letošním programem totiž prolíná ústřední dramaturgická linie – reflexe fenoménu knihy v průběhu několika staletí. „Na rozmanité podoby knižní kultury od středověku až po její moderní a současnou podobu se zaměřuje šest letošních výstav. Hned tu první, Růžovou zahrádku, která od 19. února v olomouckém Arcidiecézním muzeu představí rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století, lze označit za objevnou. Diváci se mohou vůbec poprvé seznámit se souborem ručně psaných a kreslených modlitebních knížek, které v uvedeném období vznikaly na českém a moravském venkově," řekl Zatloukal.

Jak doplnila kurátorka výstavy Anežka Šimková, vystavený soubor muzeum získalo z pozůstalosti sběratele Jana Poše. „Věřím, že knížky návštěvníky zaujmou malebným a naivním půvabem vycházejícím z citového zaujetí lidových tvůrců," doplnila.

Fenoménu knihy se dotýká rovněž výstava Eduarda Ovčáčka (*1933), který podle historika umění Ladislava Daňka patří v českém poválečném umění k nejdůslednějším autorům, zabývajícím se vztahem mezi písmem a obrazem, písmem a plastikou nebo objektem či fotografií a také mezi tradiční a netradiční poezií. Výstava bude v Muzeu moderního umění zahájena 19. března.

Nejvýznamnějšími počiny k „roku knihy“ v Muzeu moderního umění bude trojice výstav:

Karel Teige a knižní kultura (16. 4. – 21. 6.)

Listování (11. 6. – 6. 9.)

Josef Čapek/Vidět knihu (16. 7. – 27. 9.)

„První z nich představí typografickou tvorbu přední osobnosti české meziválečné avantgardy Karla Teigeho. Prostřednictvím druhé zmíněné výstavy – Listování – chceme veřejnost seznámit se sbírkotvornou činností, kterou v oblasti knižní kultury vyvíjíme. Vystavíme tak naši sbírku knihy 20. století a Knihovnu O. F. Bablera, kterou jako pozůstalost po tomto olomouckém překladateli a bibliofilovi muzeum spravuje. Podstatnou součástí expozice bude naše sbírka autorských knih, která je v České republice co do rozsahu i kvality zcela ojedinělá. A jak název třetí výstavy napovídá, v rámci ´roku knihy´ neopomeneme ani výraznou osobnost české knižní kultury 20. století – Josefa Čapka. Kromě zhruba tří stovek knižních obálek a ilustrací návštěvníci uvidí také jeho obrazy a grafiky," přiblížil Zatloukal.

Více v příloze.

Seznámit veřejnost s projektem Středoevropského fora Olomouc (SEFO) a současně s tím, co se již podařilo získat pro jeho připravovanou stálou expozici. To jsou hlavní cíle výstavy Středoevropské forum Olomouc 2009, kterou startuje 22. ledna letošní výstavní program. Zahajovací výstava je přitom symbolická pro celoroční úsilí olomouckého muzea. Realizace projektu SEFO, který počítá se stavbou nového multifunkčního kulturního centra za půl miliardy z evropských fondů, je totiž pro muzeum nejdůležitější úkol roku.

Již několik měsíců se přitom potýká s převodem a s výkupem pozemků, kde má SEFO stát. Vedení muzea ale neztrácí naději, že se vše podaří vyřešit do poloviny června, kdy musí podat oficiální žádost o dotaci. Středoevropské forum Olomouc (SEFO), které bylo slavnostně založeno 20. června 2008 v Arcidiecézním muzeu Olomouc při příležitosti schůzky zástupců ministerstev kultury zemí Visegrádské čtyřky, představuje největší investiční akci z hlediska olomoucké kultury vůbec.

Tento záměr patří mezi 19 projektů, které ministerstvo kultury hodlá podpořit evropskými prostředky z Integrovaného operačního programu.

Muzeum umění počítá s tím, že zhruba půl miliardy poslouží jednak k rekonstrukci stávajícího objektu muzea v Denisově ulici, jednak k přístavbě nového objektu.

„Základní ideou proje,ktu je využití proluky v sousedství muzea o rozloze zhruba 1800 metrů čtverečních pro kulturní účely," uvedl ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal.

SEFO, s jehož otevřením se počítá v roce 2013, by mělo systematicky podchycovat různorodé projevy výtvarné kultury středoevropského regionu po 2. světové válce, budovat jeho stálou expozici, pořádat krátkodobé výstavy i větší střednědobé přehlídky typu trienále. Jeho součástí má být nový centrální depozitář uměleckých děl, mezinárodní badatelské a školící centrum včetně velké knihovny, nově transforrmované Divadlo hudby a někdejší kino Central pro cca 200 diváků nebo kavárna, restaurace a bookshop.

„Středoevropské forum může být krokem, směřujícím k transformaci Muzea umění v kulturní instituci s mezinárodní působností. Zároveň by mohlo rozšířit kulturní nabídku Olomouckého kraje i celé republiky a současně zvýšit prestiž regionu. V budoucnu by se mohlo stát tím, čím se pro Bilbao stala novostavba Guggenheimova muzea," dodal ředitel MUO.

I přes některé nepříznivé okolnosti, provázející převod a výkup parcel, kde má novostavba vyrůst, musí muzeum již nyní pracovat na programové náplni SEFO a připravovat jeho stálou expozici.

„V roce 2013 bychom chtěli Forum otevřít velkou expozicí výtvarné kultury střední Evropy let 1945 - 1989 se základním námětem kultura a svoboda. Obecným cílem tohoto projektu je snaha přispět k vědomí sounáležitosti jak s kořeny evropské civilizace, tak s jejími konkrétními kulturními projevy minulosti i současnosti. Z každé ze středoevropských zemí, tedy z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a části Německa, bude vytipováno několik výrazných osobností, jejichž dílo hodláme relativně zevrubně představit a vytvořit tak jedinečný soubor co nejkvalitnějších exponátů a současně ideových souvislostí. A zároveň umožnit návštěvníkům nahlédnout také do lidských příběhů těchto umělců,“ přiblížil Zatloukal ideu stálé expozice SEFO.

Otevření nové instituce chce podle něj muzeum každým rokem předjímat komorní výstavou. „Budeme veřejnosti předkládat výběr ze sbírkových přírůstků, které se nám již pro SEFO podařilo získat. Vernisáže těchto výstav by zároveň mohly být spíše diskusními večery, fory k zveřejňování a promýšlení otázek, které s projektem konkrétně i obecně souvisejí,“ informoval Zatloukal.

První výstavou tohoto druhu je Středoevropské forum Olomouc 2009, která bude v Muzeu moderního umění zahájena 22. ledna a potrvá do 22. března.

Ve dvou výstavních sálech si mohou diváci prohlédnout stovku exponátů - grafik, fotografií,kreseb, koláží, asambláží, obrazů a plastik od devíti špičkových českých autorů, například Jiřího Koláře, Milana Knížáka, Karla Malicha či Vladimíra Boudníka. „Část z vystavených děl již ve sbírkách muzea byla z předchozích let, větší část se však podařilo získat v poslední době, a to již s vědomím, že budou součástí stálé expozice SEFO," uzavřela kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová.

POŘADATEL VÝSTAVY: Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění

KONCEPCE VÝSTAVY: Pavel Zatloukal

KURÁTORKA: Štěpánka Bieleszová

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY: Petr Šmalec

Mediální partneři: MF Dnes, Lidové noviny, ČRo Olomouc, Info, Epava, Profit

Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Denisova47, 771 11 Olomouc