Cestovní ruch

Tématem letošních oslav je Fusion, tedy spojení. Ta budou ve všech bodech programu probíhat jak v kontextu uměleckých forem, tak i uměleckých osobností.  Návštěvníci se mohou těšit na 4 dny plné umění a netradičních zážitků. Lístky na všechny akce jsou v online prodeji na goout.net ve Facebookové události - https://bit.ly/3JJ46tj

Oslavy začínají ve středu 5. dubna vernisáží v putovní galerii Phundrado Vudar na Ovocném trhu, kterou svou hudbou podpoří Josef Šenki a kapela Devles. Galerie Phundrado Vudar úspěšně funguje již od roku 2016, letošní novinkou je však i online aukce na aukro.cz, která bude probíhat v době trvání výstavy a ke koupi zde budou nejúspěšnější díla z jednotlivých výstavních projektů. Svá umělecká díla do aukce věnovali např. Karel Cudlín, Milan Junek, nebo Maxim Muchow. Aukce je dobročinná a výtěžek z prodeje bude využit na rozvoj putovní galerie.

Ve čtvrtek 6. dubna je pro diváky připraveno divadelní představení. Premiéra nové pohádky Pal e marikľi? proběhne v Divadle 21 v 17:00. "Romské pohádky nejsou stejné, jako ty tradiční české. Často jde zdánlivě o situace ze života, které nesou množství rysů i postav současnosti, i když se odehrávají na zvláštních místech - třeba v královském paláci. Stejně tak jsou svým charakterem jiná i poučení, která z nich vyplývají. Všichni se těšíme, až naši novou divadelní pohádku, v níž kombinujeme dva takové staré romské příběhy, představíme dětskému publiku. Je totiž známá věc, že děti přijímají jinakost přirozeně, bez potřeby ji hodnotit, nebo zpochybňovat. A tak jsme samozřejmě zvědaví, jak budou na tak nezvyklé vyprávění reagovat," uvádí dramaturgyně pohádky Líza Urbanová. Po premiéře se diváci mohou zdržet na akustický koncert uskupení Bingáč Trio Milana Demetera, které bude k poslechu ve foyer divadla po skončení představení.

Pátek 7. dubna bude věnován mladé generaci a všem příznivcům rapu a hip hopu. V pražském Rock Café vystoupí ve 20:00 hod. vycházející hvězda hip-hoppové scény Bobby Blaze, kterého podpoří hosté Karlos West a Hipeman Rey.

Úplnou novinkou letošního ročníku oslav bude venkovní úniková hra Tajemství Nomádských Rytířů. Každý zájemce se zde může přihlásit s vlastním týmem a v doprovodu průvodce zkusit ve staré Praze odhalit tajemství neznámého rytířského řádu, jež měla zůstat navždy skryta. Hra potrvá cca 2 hodiny a je určená pro týmy 2 až 6 hráčů. Registrace probíhá na: www.mezinarodnidenromu.cz.  Stačí si vybrat datum a čas.

Oslavy Mezinárodního dne Romů tradičně vyvrcholí v sobotu 8. dubna v 19:30 hod. slavnostním galavečerem v divadle Archa. Vystoupí tu stále populárnější zpěvačka Zea (Alžběta Ferencová), Edit Band sester Bendigových, Tommy Bela & Ricco Šarkozi, z Norska k nám zavítá zpěvačka Natasha Udovikova, pozvání přijal také herec Dominik Teleky s Lenkou Fučíkovou a mnoho dalších. Všechny umělce opět doprovodí Live Band Milana Kroky.

„Na všechny, kteří se rozhodnou nás podpořit svou přítomností a budou s námi sdílet radost z tohoto fusion, tedy uměleckého spojení, se velmi těšíme,“ říká s úsměvem David Tišer, ředitel spolku ARA Art.

Jako každoročně budou i letošní oslavy k vidění v online přenosu na facebookovém a youtube kanálu Ara Art.

O ARA ART

ARA ART se zabývá uměleckou tvorbou a pořádáním kulturních akcí se sociálním rozměrem a přesahem. Kromě všeobecných kulturních a společenských aktivit je speciálním tématem ARA ART romská LGBT+ menšina a problematika tzv. vícečetné diskriminace.

ARA ART je nezisková organizace, která se jako jediná v Evropě věnuje romské LGBT+ menšině a otázce její vícečetné diskriminace. Tato menšina často čelí diskriminaci nejen ze strany většinové společnosti z důvodu etnického původu nebo sexuální orientace, ale také ze strany romské společnosti, která je velmi tradičně orientovaná a vnímá homosexualitu jako něco nepřijatelného. Někdy dochází až k jejich exkomunikaci z rodiny či celé komunity, a tak se ocitnou bez střechy nad hlavou, sami, bez rodiny a přátel.

Jak uvádí Zdeněk Vacek, ředitel Památníku a autor nové výstavy, „MUDr. Leopold Firt se o Čapkovo zdraví staral patrně od poloviny 30. let minulého století. Často navštěvoval Strž a v Čapkově vile na pražských Vinohradech pak pečoval doslova do posledních chvil umělcova života. Svědčí o tom i jímavý článek Poslední dny Karla Čapka od Mileny Jesenské, otištěný roku 1939 v týdeníku Přítomnost. Čapkovo umírání připomíná originální předválečný měřič krevního tlaku, jímž Firt svého přítele s nejvyšší pravděpodobností vyšetřoval. Na beznadějně slábnoucí tep vzpomíná několik pamětníků. Přístroj chráněný dřevěným pouzdrem se dochoval kompletní, ve funkčním stavu. Patří k rodinným památkám a během 85 let, které letos uplynou od osudných chvil roku 1938, nebyl nikdy vystavován ani prezentován v médiích.“

Fotoalba, stetoskop i památeční granát od Tobruku

Leopold Firt byl veselým a obětavým člověkem. „Spolu s dalším lékařem a přítelem, Karlem Steinbachem, si od Karla Čapka ne náhodou vysloužili přezdívku ´zlatí kluci citliví´,“ vysvětluje Vacek. Kromě jediného dokumentu z televizního cyklu Neznámí hrdinové (2008) se však osobnosti Leopolda Firta dosud nikdo podrobněji nevěnoval. „I proto jsme se v Památníku rozhodli výjimečné postavy z Čapkova okruhu veřejnosti připomínat ­– a Leopold Firt k nim rozhodně patří. Díky rodině jeho vnuka MUDr. Petra Firta jsme na výstavu získali řadu pozoruhodných, dosud nikde nevystavovaných artefaktů. Například stetoskop anglické výroby, který doktor Firt používal za druhé světové války na Středním východě, slovy jeho memoárů ´Od Eufratu až po Beghazi´,“ líčí Zdeněk Vacek.

Vedle fotoalb a dalších dokumentů výstava ukáže i Firtovy krásně čitelné válečné deníky. V nich vylíčil mimo jiné boje československé jednotky v řadách Spojenců s Rommelovým Afrikakorpsem v africké poušti. Chybět nebude ani originální Firtova generálská čepice, ukázky vysokých domácích i zahraničních vyznamenání a nevšední suvenýr – těžítko se zneškodněným granátem od Tobruku. „Leopold coby filmový amatér je navíc autorem jediných filmových záběrů ze Strže. Na nich zachytil Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou, Hugo Haase a další tehdejší návštěvníky, ale i Čapkovu škodovku u garáže. Také tyto záběry teď návštěvníci Památníku uvidí,“ slibuje Vacek.

Bratr Julius a syn Pavel, slavný kardiochirurg

Výstava připomene také Julia Firta, Leopoldova mladšího bratra. Ten byl šéfem koncernu Lidových novin a nakladatelství Františka Borového. Vydával Čapkova díla a svědčil i na jeho svatbě s Olgou Scheinpflugovou. „Byl to právě Julius, kdo Olze sehnal auto Škoda Popular. Spolu s Karlem v něm pak cestovala do Alp, kde ji spisovatel požádal o ruku. Julius Firt je vlastně popostrčil k rozhodnému kroku,“ říká Zdeněk Vacek. „Rozhodně nezapomeneme ani na Leopoldova syna, prof. MUDr. Pavla Firta, DrSc., legendu československé cévní chirurgie a kardiochirurgie z pražského IKEMu. Právě profesor Firt provedl v roce 1984 jako první lékař v zemích takzvaného Východního bloku úspěšnou transplantaci srdce,“ dodává.

Doktor Galén i dr. Voštěp

Ostatně lékaři hráli v životě i tvorbě Karla Čapka důležitou roli. „Doktorů medicíny bylo kolem Čapka i mezi pátečníky celá řada. A mnozí byli i literárně činní, například František Langer nebo Vladislav Vančura. Ostatně sám Čapek byl synem lékaře. Už jako dítě chodil s otcem po návštěvách nemocných a setkával se tak s bolestí, bídou i pracovními úrazy,“ připomíná ředitel Památníku. Nejspíš i proto, podle jeho slov, se to v Čapkově díle lékařskými postavami jen hemží. „Od doktora Galéna z Bílé nemoci až po pohádkového dr. Voštěpa čili drvoštěpa nebo Velkou pohádku doktorskou,“ vypočítává Zdeněk Vacek. „Na výstavě proto zmíníme také lékařská témata a jejich význam v Čapkově životě a díle,“ uvádí.

Novinky v Památníku a jeho okolí

Památník letos chystá i další novinky. Patřit k nim bude opravená a modernizovaná Naučná stezka Karla Čapka. „Pro děti připravujeme edukační materiály k 90. výročí prvního vydání knihy Dášeňka čili Život štěněte. A k letošním 60 letům existence Památníku chystáme od 23. září speciální výstavu,“ prozrazuje Zdeněk Vacek.

Ještě před tím však v areálu Památníku přibude několik břízek, které nahradí ty přestárlé a poničené loňskou vichřicí. „Karel Čapek měl břízy rád a v zahradě vinohradské vily je tradičně vysazovali vážení lidé, včetně prezidenta Masaryka. I proto teď na Strži na vernisáži výstavy věnované Leopoldu Firtovi vysadíme tři břízky. Požádáme o to potomky pátečníků a další významné osobnosti,“ uzavírá Vacek.

„Zlatý kluk citlivý“ generál MUDr. Leopold Firt. Osudy lékaře a přítele Karla Čapka i spolubojovníků od Tobruku. Památník Karla Čapka, Stará Huť 125. Od 1. dubna do 20. září 2023. Výstava je putovní: za poplatek 1000 Kč ji Památník poté nabídne k užití muzeím, knihovnám, školám a dalším institucím. Nejvzácnější exponáty budou „putovat“ ve formě detailních 3D modelů, které fotogrammetricky připravilo sdružení CESNET ve spolupráci s laboratoří ImproLab FIT ČVUT. Od dubna do října otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30–17.00.

www.capek-strz.cz

www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/

www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

Víte, že…

… k pacientům Leopolda Firta patřili lidé z tehdejší pražské periférie v Kobylisích, kde před válkou působil? Kromě nich však měl mezi klientelou i umělce, například Adinu Mandlovou. Rád cestoval, užíval si dvouválcovou tatru a po ní vystřídal dva krásné americké automobily Nash. Během války se coby šéflékař československých jednotek zúčastnil bojů v Africe, později vedl československou část vojenské nemocnice v Anglii a po návratu do vlasti stál do roku 1948 v čele Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

… bratři Firtovi byli každý z jiného těsta? Leopold (1894-1968) vystudoval medicínu, zatímco Julius (1897-1979) zvládl jen čtyři ročníky plzeňského gymnázia a roční obchodní kurz. Byl však bystrý, podnikavý a měl široký rozhled v literatuře. Etabloval se coby obchodník s lihem, vínem a později jako nakladatel a vydavatel. Bratři se názorově rozešli v roce 1948. Leopold se rozhodl v republice zůstat (mj. kvůli studiu nadaného syna Pavla). O tři roky mladší Julius, za války pracující pro exilovou vládu E. Beneše, emigroval – ukryl se v kufru auta americké ambasády.  Mnoho let pak vedl mnichovskou redakci vysílání Rádia Svobodná Evropa.

… Milena Jesenská, která popsala Čapkův závěr života, byla významnou českou publicistkou, přítelkyní Franze Kafky? „V sobotu byl Štědrý večer, nějak se svět utišil a i nemoc jako by povolila. Lékaři dávali trochu naděje. Vydržet takhle tři dny, je to vyhrané, Čapek byl unaven, umořen, toužil po spánku, který nepřicházel, po dechu, kterého se nedostávalo…. …napíši knihu o lékařích, povídal. Sám syn lékařův, vždycky se cítil přitahován a okouzlen problémem lékaře – člověka. Lékař mu znamenal vždycky víc než mistr svého řemesla. Tak trochu divotvorce, jako Galén, lékař spasitel. A přitom je v tom tolik bezmocně lidského, vzít fidlátka a měřit lidská srdce, ohmatávat pulzy, poslouchat plíce, chodit do zešeřelých pokojů a hledět do vyděšených očí a vidět lidi umírat. Tolik lidského, obyčejného, záhadného a všedního, napíšu to, sliboval si. Jen co se vystůňu,“ napsala Jesenská do časopisu Přítomnost. Karel Čapek už knihu o lékařích napsat nestihl, zemřel 25. prosince 1938.

… loni si Památník Karla Čapka prohlédlo přes 9 500 lidí? Návštěvnost se tak dostala na úroveň před covidem. Památník patří mezi nejznámější památky Středočeského kraje, jehož je příspěvkovou organizací. „Velmi nám pomohla důkladná propagace a dvě přitažlivé výstavy – o Čapkových přátelích a poté i jeho nepřátelích. Úspěch měla i výstava v angličtině na téma robotů a robotiky, připravená u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU. Putovala po Bruselu a pak i do štrasburského sídla Evropského parlamentu,“ připomíná její autor Zdeněk Vacek.

Výlet časem v digitálním věku

Jak žili nejstarší zemědělci v Čechách, kteří od 6. tisíciletí před naším letopočtem sídlili v Bylanech u Kutné Hory? Čím se zabývali? A jak vlastně bydleli lidé, kteří později budovali i velké kruhové stavby?  „Návštěvníci výstavy Bylany. Život prvních zemědělců uvidí stopy nejstarší historie, která se odehrávala kousek od Kutné Hory. Ukážeme nejen vzácné předměty, ale i proměny vědeckého bádání v průběhu času a současné způsoby prezentace archeologických nálezů,“ uvádí ředitelka Mazačová. Výstava nabídne také plány a rekonstrukce neolitických kruhových staveb – tajemných rondelů, které se na tomto jedinečném archeologickém nalezišti našly.

„Bylany představíme nově v éře digitálního věku. Výstava bude zahrnovat výběr všech nejdůležitějších nálezů, které se podařilo při výzkumech získat. Včetně zcela unikátních předmětů jako je hliněný model pícky či ojedinělá keramika. Chybět nebudou ani archivní záběry z terénních výzkumů a digitální 3D rekonstrukce, galerie bylanských artefaktů a virtuální prohlídka neolitické osady,“ láká do Hrádku Lenka Mazačová

Kutná Hora v kovu ražená

V dalších prostorách Hrádku se představí víc než 300 medailí, řádů a vyznamenání, odznaků, razidel a mincí. „Na výstavě Kutná Hora v kovu ražená chceme ukázat krásu medailérské tvorby spojené s tímto městem. K vidění budou výstavní i pamětní medaile věnované slavným osobnostem z regionu: například Josefu Kajetánu Tylovi nebo Karlu Havlíčku Borovskému,“ uvádí Mazačová. Expozice zahrne také medaile a odznaky související s konkrétní událostí. Návštěvníky čeká i ukázka, jak taková medaile vlastně vzniká. „Podle mě je nejkrásnějším exponátem medaile Kutné Hory od vídeňského rytce Rudolfa Neubergera z roku 1887.  Vystavujeme ji v několika variantách – ve stříbře, mědi, bronzu a cínu. Specifické jsou i další kusy – třeba chlebové či pivovarské známky nebo repliky pražských grošů,“ doplňuje Mazačová.

Návštěvníci Hrádku mohou obdivovat také budovu samotnou: gotickou architekturu, ale i renesanční stropy v několika sálech. „V loňském roce jsme na Hrádku poprvé otevřeli pro veřejnost i balkón, z něhož je mimořádně krásný pohled na chrám svaté Barbory,“ upozorňuje Mazačová. A připomíná, že zde mohou návštěvníci zavítat i do Dolu svatého Jiří.

Muži i ženy v cechu

Cechy. Pod tímto názvem muzeum obnovilo a rozšířilo stálou expozici věnovanou předmětům spojeným s cechovními rituály. V Kamenném domu budou teď Cechy k vidění spolu s další stálou expozicí o měšťanské kultuře 17. – 19. století. „Návštěvníkům přiblížíme život v cechu. Od příchodu učedníka, přes tovaryšský vandr, mistrovskou zkoušku a četná cechovní zasedání až po náboženský život. Zcela nově ukáže expozice i postavení žen v cechu,“ říká ředitelka Mazačová. „Muzeum zachycuje život měšťanů, jejich kulturu a hospodářské zázemí v 17. až 19. století. A do této koncepce patří i řemeslné cechy. Ty byly pevnou součástí městské společnosti od počátku čtrnáctého století a zanikaly až po polovině století devatenáctého. S cechy bude expozice opět úplná a bude vypovídat o historii našeho města v daném období,“ doplňuje Lenka Mazačová.

Kouzlo motorek

Historické fotografie, reklamní předměty, ale i šicí stroje a motocykly. To vše představí výstava Kutnohorský Jandův odborný závod, plynmistr a motocykly. Návštěvníky provede historií Jandova odborného závodu, který působil v Kutné Hoře až do roku 1948. „Zakladatel firmy Josef Janda sbíral své zkušenosti i u známé mladoboleslavské firmy Laurin a Klement. Spolu se svým švagrem Václavem Pánkem vedl Klub velocipedistů v Kutné Hoře.

„Toto příbuzenské spojení provází i naši výstavu, na které představíme dlouholeté Pánkovo působení v Městské plynárně v Kutné Hoře. V ní se tito příbuzní setkávali, skladovali svá kola a později i motocykly a automobily, které se staly společným koníčkem pro obě rodiny. Na ně pak navázali i jejich potomci,“ vypráví Mazačová. A upozorňuje, že stavění motocyklů v Kutné Hoře se dodnes věnuje Pánkův pravnuk Michal Cetkovský, který je i autorem výstavy.

Krása kutnohorského baroka

Další část Kamenného domu Českého muzea stříbra bude patřit výstavě Ozvěny sedleckého kláštera. „Přidali jsme se k projektu „Santini Immortalis, 300 let po smrti, přesto nesmrtelný. Výročí úmrtí významného barokního architekta si připomeneme menší výstavou barokních předmětů, které se váží ke klášteru v Sedlci,“ říká Lenka Mazačová. K vidění budou například dochované sošky barokních andílků z klášterního refektáře, skleněný pohár sedleckého konventu a či modelletto – malý studijní model – sošky svatého Jiřího se stylizovaným znakem sedleckého kláštera z 2. poloviny 18. století.  

www.cms-kh.cz

https://www.facebook.com/muzeumkh

Bylany. Život prvních zemědělců: 5. 4. – 29. 10. 2023, Hrádek

Kurátorka Mgr. Lenka Mazačová. Výstava byla připravena ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR Praha

Kutná Hora v kovu ražená: 1.4. – 22.10. 2023, Hrádek

Autorem výstavy je muzejní historik a numismatik Josef Kremla.

Cechy: od 1.4., Kamenný dům

Autorka Mgr. Eva Altová

Kutnohorský Jandův odborný závod, plynmistr a motocykly: 1. 4. – 30. 11. 2023 Kamenný dům

Kurátorka Mgr. Kateřina Vavrušková

Ozvěny sedleckého kláštera : 1.4. – 30.11. 2023, Kamenný dům

Autorka Mgr. Kristýna Svobodová

Víte, že…

… jednotlivé výstavy doprovází i komentované prohlídky? Dne 18. 4. je na Mezinárodní den památek a sídel komentovaná prohlídka výstavy Bylany. Život prvních zemědělců a 22. 6. se bude konat přednáška k výstavě Kutná Hora v kovu ražená.

… návštěva výstav je propojena se vstupným do expozice? „Když chce návštěvník na výstavu, vybere si pravděpodobně první okruh, který je věnován Hrádku, a v jeho rámci může shlédnout i dvě výstavy. A pokud chce navštívit oba okruhy v jednotlivých objektech, kupuje si cenově zvýhodněnou vstupenku. Ta však platí vždy v jednom objektu, tedy v Hrádku nebo v Kamenném domu,“ doplňuje ředitelka Českého muzea stříbra Kutná Hora, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

…Bylany leží v údolí potoka Bylanka zhruba tři kilometry od Kutné Hory? Od 50. let minulého století tam archeologové prováděli velkoplošný výzkum, při němž objevili rozsáhlý neolitický sídelní areál.

… celková rekonstrukce Tylova domu, další části Českého muzea stříbra by měla začít zhruba v září letošního roku? A to včetně půdních prostor, kde by mělo v budoucnu vzniknout lektorské pracoviště muzea. V plánu je i expozice věnovaná kutnohorskému rodáku Josefu Kajetánu Tylovi.

… v loňském roce se Českému muzeu stříbra v Kutné Hoře podařilo překonat hranici 150 000 návštěvníků? Přišlo jich 150 411, tedy o 63 409 více než v roce 2021.

Přečíst si můžete i fundované pojednání o opomíjeném ornamentu na Hanáckém Slovácku, dále článek popisující práci tvůrkyně lidových kožichů, konkr. Ireny Rajsiglové z Kyjova, která má svou provozovnu ve Veselí nad Moravou.

Následuje příspěvek týkající se vzácně dochovaného zvyku – obchůzky se Smrtnicú a Babú v Josefově. Popularizována je rovněž nově vzniklá naučná stezka Po stopách T. G. Masaryka v Hodoníně. Také milovníci přírody si přijdou na své při četbě článků o říčce Veličce, ptáku včelojedu lesním a rostlině křivatci českém.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Koncept „smart city“ se v posledních letech stává běžnou a vyhledávanou součástí městského plánování i správy měst a zkvalitňuje život jejich obyvatel. Jeho banalizovaná podoba se však zároveň může stát jen marketingovým nástrojem, případně omezit vnímání vysoce komplexního konceptu na jeho technickou a technologickou část. První přednáška cyklu se proto bude věnovat podstatě fenoménu „smart city“ – v čem všem vlastně spočívá ona „chytrost“ měst? A kdo a jak se na ni může podílet? Na tyto a další esenciální otázky bude ve svých příspěvcích odpovídat dvojice respektovaných odborníků.

Profesor Miroslav Svítek, hostující profesor v oboru Smart Cities na University of Texas at El Paso (UTEP) v USA a emeritní děkan Fakulty dopravní ČVUT, pohovoří o výchozích myšlenkách konceptu i jeho cílech, a to na základě svých rozsáhlých teoretických znalostí i praktických zkušeností z aplikovaného výzkumu v oblasti managementu chytrých měst a regionů. Ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora pak představí projekt PINE – Plzeňský inovační ekosystém, jehož cílem je nalákat do Plzně další inovátory, podnikatele a investory. Po úvodních přednáškách bude jako vždy následovat moderovaná diskuse.

Vstupné na akci činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.

FB událost: bit.ly/chytremesto1

Další díly série Chytré město připravované s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně a Nadace české architektury se budou věnovat dílčím aspektům oblasti „smart city“ – mobilitě, životnímu prostředí a energetice a v poslední přednášce pak práci s daty.

Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, dr.h.c., FEng., EUR ING vystudoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT a absolvoval i Státní konzervatoř v Praze, obor akordeon. Svoji dosavadní profesní dráhu však spojil s Fakultou dopravní (ČVUT), kde byl v roce 2002 jmenován docentem, následně v roce 2008 profesorem a kde dosud působí.Vyučuje také informatiku na Univerzitě Matěja Bela v Banské Bystrici, je hostujícím profesorem na University of Texas at El Paso (UTEP) v USA, čestným profesorem na Universidad Autonoma de Bucaramanga v Kolumbii, členem Inženýrské akademie ČR, členem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, členem řady dalších odborných komisí a vědeckých rad.V roce 2015 se stal historicky prvním prezidentem Czech Smart City Cluster. V roce 2008 získal zlatou Felberovu medaili za rozvoj ČVUT a v roce 2010 stříbrnou medaili Univerzity Matěja Bela za budování oboru Informatika. V roce 2019 získal cenu ministryně pro místní rozvoj Osobnost Smart City. Podílel se na vedení mnoha národních i mezinárodních projektů vědy a výzkumu. Je autorem či spoluautorem více než 200 odborných publikací a deseti monografií.

Ing. Luděk Šantora absolvoval Fakultu elektrotechnickou na ŽČU v Plzni. Profesně působil v oboru telekomunikací (Telekom/O2, British Telecom) a následně se věnoval soukromému podnikání. Od roku 2008 je ředitelem Správy informačních technologií města Plzně (SITMP). Pod jeho vedením SITMP zapojila do několika mezinárodních prestižních projektů. Jeden z těchto projektů – DUET (digitální dvojče města, 3D model – získal první místo v celosvětové soutěži World Smart City Awards 2021 v kategorii Enabling Technologies. Kromě informačních a komunikačních technologických služeb se SITMP věnuje ale také vzdělávání a podpoře podnikání.     

„Vztahy v obci se po katastrofě rozhodně utužily. Lidé museli trávit více času společně, pomáhat si navzájem. Projevila se obrovská solidarita,“ uvedl místostarosta Moravské Nové Vsi Jiří Fila, který se debaty také zúčastnil. Obnova obce podle něj stále probíhá, část obecních objektů se ještě doprojektovává, rodinné domy už z velké části obnoveny jsou. „Pak bude prostor i na opravu komunikací, veřejných prostranství a zeleně,“ dodává Jiří Fila.

Zástupci místních spolků spolu s radnicí nejprve vytipovali několik oblastí, které by bylo dobré podpořit. První oblast se týkala pojetí druhého „výročí“ od tornáda, druhá oblast řešila další obnovu městyse a třetí lepší využívání odpadů.

Občané se rozdělili do tří pracovních skupin podle výše uvedených témat. Každá skupina měla dvacet minut na to, aby společně probrala, co by v rámci dané oblasti bylo pro obec nejlepší. Poté skupiny představili své nápady ostatním. První skupina by ráda uspořádala sousedské setkání ke dvouletému výročí, ale nic megalomanského. „Bylo by fajn, kdyby se z toho stala tradice. Tahle událost byla pro obec zásadní, hodně lidem změnila život. Líbilo by se nám zapojit i sousedy, kteří si tím osobně prošli. Například formou výstavy soukromých fotografií, jak vypadala jejich zahrada a život v ní před tornádem, těsně po něm a jak vypadá teď,“ popsala Jana Neduchalová, která hovořila za první skupinu. Podle ní by bylo milé zapojit i místní podnikatele, kteří by zajišťovali občerstvení, a místní spolky. „Líbilo by se nám, kdyby lidé na událost nevzpomínali jako na něco špatného. Prostě se to stalo a všechny nás to nakonec posílilo. Negativní energie už bylo dost, pojďme se pochválit, jak jsme to společně zvládli. A že jsme z toho vyšli jako vítězové.“

Druhá skupina konstatovala, že řadu věcí už se podařilo obnovit, ale na dalších je třeba se ještě domluvit. „Moravská Nová Ves byla v epicentru tornáda, které vymlátilo klíčové stavby, jako je škola, kostel, úřad, knihovna... Je třeba určit priority a povzbudit sousedy v tom, že se do obnovy mohou zapojit, pokud budou chtít,“ uvedla Zlata Maděřičová, ředitelka Jihomoravské komunitní nadace a zároveň obyvatelka Moravské Nové Vsi. Jménem druhé skupiny navrhla, že by toho obec měla využít a veřejné budovy rovnou i modernizovat. „Začít můžeme společně i menšími věcmi. V centru obce máme ošklivou zastávku autobusu. Nebylo by špatné udělat novou a hezčí a přidat tam třeba obecní vývěsku a časem i knihobudku.“

Třetí skupina řešila, jak se vypořádat s věcmi, které by si zasloužily další využití. „Řada z nich by mohla sloužit i nadále, ale končí jako odpad, ačkoli pro někoho druhého by mohly být pokladem. V Břeclavi dobře funguje reuse centrum, my bychom mohli využít stávající sběrný dvůr,“ uvedl místostarosta obce za třetí skupinu. Podle něj by bylo dobré vybudovat na sběrném dvoře přístřešek, kde by se využitelné odpady mohly shromažďovat. Pracovní skupina se nechala inspirovat zkušenostmi účastníků z Břeclavi.

Po představení nápadů mohli všichni obyvatelé Moravské Nové Vsi v sále hlasovat, kterou oblast by chtěli podpořit nejvíce. Vyhrálo první téma, tedy sousedské setkání ke dvouletému výročí. Místní aktivní lidé na něj získali grant ve výši 40 000 Kč od České spořitelny.

„Naším cílem bylo propojit místní hybatele i všechny občany, které zajímá, co se v obci děje. Aby se každý mohl zapojit do diskuze o dění ve veřejném prostoru a mohl se s ním lépe ztotožnit. Během toho se zároveň mohou sousedé potkat, popovídat si a upevňovat tak vztahy v obci. Dalším cílem našich hybatelských setkání je povzbudit místní k tomu, aby se nebáli řešit, co je pálí. Proto vždy zveme hosty, jejichž příběhy inspirují,“ popisuje Andrea Studihradová, která za sousedskými projekty v České spořitelně stojí.

Zlata Maděřičová, jedna z pořadatelek setkání, ocenila, že přišlo tolik lidí – navzdory jarním prázdninám. „Něco takového potřebujeme nejen my v Moravské Nové Vsi, ale i ostatní obce. Je to cesta, jak zahrabávat příkopy, ukazovat situace, přivádět lidi ke stolu a vysvětlovat jim, že tohle je na nich. Že si to musí vyřešit oni sami.“

Po práci ve skupinách představila Kateřina Skřebská z Nadace Via další možnosti, jak mohou obce postižené tornádem získat prostředky pro svou obnovu, například v rámci Fondu sousedské obnovy.

V druhé části večera následovala debata s hosty: Yvonnou Gaillyovou, ředitelkou Ekologického institutu Veronica, Jasnou Flamikovou, zastupitelkou města Brna a Brna-střed a koučkou, a Pavlem Klvačem, sociologem a ředitelem Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Yvonna Gaillyová sdílela příběh vzniku ekologické vesnice Hostětín v Bílých Karpatech, Jasna Flamiková mluvila o proměně brněnského vnitrobloku a Pavel Klvač se s účastníky podělil o zkušenosti, jak se dá z bažiny udělat místo pro obecní setkávání.  

Záznam debaty si můžete poslechnout v podcastu Přes plot nebo si jej pustit zde.

V historii nemělo Löbau nikdy příliš významnou úlohu a snad jen poloha na železniční trati Drážďany – Görlitz mu dodala na prestiži v polovině devatenáctého století a současně ovlivnila výrazně jeho průmyslový a společenský rozvoj. Město je zmiňováno míšeňským biskupem Brunem, poradcem českého krále Přemysla Otakara I. v roce 1221. Původ města v lužické srbštině Lubij nebývá blíže objasňován, svědčí však o slovanském osídlení.  Společenské postavení města v Lužici, součásti českého království, bylo posíleno vstupem do svazku šestiměstí za vlády Karla IV. v roce 1346, což mělo vést k posílení měšťanského stavu proti šlechtě. Významnou roli sehrálo šestiměstí v době husitské, kdy si města Bautzen, Löbau, Görlitz, Kamenz, Lubaň a Žitava navzájem vypomáhala při vedení války. Spolek s ekonomickým i politickým vlivem v dějinách Horní Lužice definitivně  zanikl v roce 1815.

I přes své menší postavení v království mělo pro české panovníky strategický význam, ale i pozdější sasští vládci se mohou pochlubit řadou památek, které zde zanechali. Jednou z nejzajímavějších staveb je věž na nedalekém vršku. Na okraji města na 448 metrů vysokém kopci Löbaurer Berg (Lubijska hora) se pyšně uprostřed hustého lesního porostu tyčí stavba. Filigránská ornamentální skladba nosné části, schodů i vyhlídek je pozoruhodným dílem a každá částečka si zaslouží pozornost. Kdo vystoupá všech sto dvacet schodů až do výšky 28 metrů nad úrovní terénu, je posléze odměněn nádherným pohledem na okolní pahorkatinu Horní Lužice. Unikátní, v Evropě ojedinělé dílo, bylo postaveno v roce 1854 na objednávku místního pekaře.

Vedle exkluzivní věže se město chlubí i radnicí, pozdně barokní stavbou, s orlojem a charakteristickou věží, připomínající svou předchůdkyni – gotickou radnici. V místním muzeu jsou exponáty řemeslníků a historické dokumenty konventu šestiměstí. Zajímavou stavbou je také kostel svatého Jana, kde se konají pravidelné koncerty a výstavy.

V devatenáctém století se město vyvíjelo v průmyslové centrum mezi lužicko – srbskými vesnicemi, ale jeho postavení se zdaleka nerovnalo významu Žitavy nebo Görlitzu. Ve dvacátém století se však Löbau představilo jako místo oblíbených zahradnických výstav v Sasku. Od roku 1996 se svým zaměřením pro ekologii a architekturu krajiny, rozmanitostí a současně plošným ztvárněním se staly zahradnické výstavy oblíbenými nejen saskými obyvateli. Výstavy navštěvovali i lidé ze sousedních států, obzvláště s oblibou milovníci zahrádek z České republiky.

Ve většině německých zemí jsou pořádány rozsáhlé prezentace přírodní krásy každé tři roky, a to už od roku 1970. Obyčejně zahajují koncem dubna nebo začátkem května a končí v říjnu. Půl roku jsou otevřeny brány uměle vytvořené zahrady, která se po skončení výstavy stává veřejným parkem se spoustou různých zábavných prvků, uměle vytvořených přírodních koutků, kde najdou často nové uplatnění služby v cestovním ruchu. V průběhu šesti výstavních měsíců jsou nabízeny bohaté kulturní programy, sportovní soutěže každodenně, takže návštěvník zde může prožít nejen jeden den, ale i několikdnů krátké dovolené v nádherné přírodě a využit rozmanitosti kulturní nabídky.

 Každá z dosavadních saských výstav se prezentovala na některém území, kde dříve býval industriální objekt a za který se dnes výstava nabízí přetvoření příměstské krajiny na místa klidu, odpočinku, rekreace a sportu. Taková území vytvářejí v okolí města nádherné přírodní scenérie, vznikají nové objekty a je současně řešena i logistika dostupnosti do nově otevřené dříve devastované příměstské oblasti. V samotné Spolkové republice jsou tyto výstavy pořádány jž po čtyřicet let, od roku 1989 pak začaly vznikat i v zemích bývalé NDR.

Obyvatelé Euroregionu Nisa měli příležitost navštívit již druhou výstavu v Trojzemí. První výstava v prostoru Westparku, v západní části města Žitavy, dnes jeho části Weinau, přivítala návštěvníky unikátního území na úpatí Žitavských hor v roce 1999. Místo povrchového dolu nazývaného „Glück auf – Zdař Bůh“ vzniklo rozsáhlé území s šedesátihektarovou vodní plochou zaplaveného dolu, muzeum v přírodě, autokempink, pláže, restaurace a další zařízení. Svou rozlehlostí a unikátností specifických pro jednotlivé regiony se nedaly zahanbit ani další zahradnické výstavy v Grossenheimu, Oschatzu a v roce 2009 v Reichenbachu. V roce 2012 otevřelo brány zahradnické výstavy již druhé město Euroregionu Nisa v Tojzemí, město Löbau.

V současné době se vývoj města začleňuje do projektů cestovního ruchu a samotná výstava měla změnit prezentaci města a okolí, aby bylo pro návštěvníky přitažlivější a nebylo prázdným místem v regionu. Důvodem je rovněž využití průmyslové plochy, která dříve sloužila jako prostor pro logistiku a výrobu cukru. Od šedesátých let tady rozvíjel výrobu cukru velký cukrovarnický kombinát „Zuckerwerke VEB – Ernst Thälmann“. V roce 2000 soukromá společnost zastavila výrobu cukru a přeložila ji do Polska. Z celého cukrovaru využili autoři výstavy pouze sklad, ve zbylé budově byla gastronomie a část výstavy květin. Podobně jako cukrovarnictví vznikaly v Löbau i textilní továrny. Počátek devatenáctého století byl ve znamení výroby a barvení přízí, později se zaváděly dílny s mechanickými stavy. Po revoluci byla velká bavlnářská továrna zprivatizována a výroba v roce 1994 ukončena. Pozeme firmy se stal součástí zahradnické výstavy a po ní pak příměstskou rekreační zónou.  Z nákladového nádraží byly vybudovány prostory pro parkování automobilů a autobusů.

Dvacetihektarová plocha na jihovýchodě města, propojená výhodně na celkovou logistiku okolí, otevřela své brány výstavy 28. 4. 2012. Návštěvníci mohli obdivovat krásu nejrůznějších rostlin a nádheru mnoha druhů květin. Pro každý den připravili pořadatelé několik kulturních představení s účastí převážně domácích umělců z regionu. Výstavní areál slouží i dnes pro příležitostné kulturní akce. Z Liberce se dostanete do Löbau pohodlně přes Žitavu po překonání 55 kilometrů přibližně za hodinu.

https://www.meetingbrno.cz/tyden-mucednic-od-sochy-do-sochy/

Petr Kalousek, ředitel festivalu, vysvětluje důvody pro uspořádání tohoto týdne: “Meeting Brno se ve spolupráci s partnery rozhodl uspořádat týden věnovaný těmto dvěma hrdinkám ze dvou důvodů. V roce 2021 jsme s Meeting Brno dělali sadu akcí ke stému výročí narození odbojářky Marie Kudeříkové. Těmi hlavními výstupy byla taneční hra Martina Dvořáka a skupiny Proart Maruška a aktualizace pomníku Marie Kudeříkové sochařem Pavlem Karousem. Už tehdy jsme měli představu, že bude stejně důležité připomenout i 80. výročí zavraždění. Druhým důvodem je, že Marie Kudeříková je jediná žena, která má dosud v Brně sochu. Marie Restituta bude na základě nedávno ukončené soutěže druhá. Tato soutěž, kterou pořádalo město Brno, se uskutečnila na základě aktivity tehdejší prezidentky a programové ředitelky festivalu Meeting Brno Kateřiny Tučkové, která společně se Sylvou Ficovou v rámci Meeting Brno 2017 udělaly kampaň „I žárovka má sochu“ upomínající na fakt, že v Brně až na Kudeříkovou neexistují ženské sochy. Díky této iniciativě a návrhu Miriam Kolářové se v anketě jako první novodobá socha významné ženy zvolila právě Marie Restituta, řeholní sestra pocházející z Brna Husovic. Výsledky soutěže na sochu byly již vyhlášeny a v rámci Týdne mučednic proběhne vernisáž soutěžních návrhů.”

Matěj Hollan, autor konceptu Týdne mučednic, uvádí další souvislost: „Tyto dvě ženy, dvě Marie, byly v mnohém odlišné. Mladičká komunistická odbojářka, které v době popravy bylo pouhých 22 let, a téměř 50letá řádová sestra. Obě měly ale zcela jasno v tom, že nacistickému zlu se nesmí uhýbat. Z Marie Kudeříkové nezvládli nacisté vydolovat žádná jména kompliců, i přeš drsné mučení. Restituta se zas odmítla podvolit příkazu svěsit z nemocničních stěn krucifix. A ač byly obě v mnohém rozdílné, tento vzdor vůči nacismu je spojoval a jen pár dní po sobě zemřely stejnou smrtí – stětím gilotinou. Obě nesou silné poselství síly, víry a rozhodnosti postavit se zlu, byť za to zaplatily životem.”

Program týdne (viz také zde: https://www.meetingbrno.cz/tyden-mucednic-od-sochy-do-sochy):

V neděli 26. března, na úmrtní den Marie Kudeříkové, pořádá sochař a odborník na umění 2. poloviny 20. století Pavel Karous událost nazvanou Uctění památky antifašistické odbojářky Marie Kudeříkové. Pavel Karous byl ten, který v roce 2021 při příležitosti 100 výročí narození Kudeříkové aktualizoval její sochu za Městským divadlem.

V 16:30 proběhne za jeho účasti připomínka odkazu Marie Kudeříkové u jejího pomníku “Ve vzduchu plove jablůňka” za městským divadlem a v 18:42 přesnou minutu úmrtí Marie Kudeříkové společně uctíme v nedaleké kavárně U tří ocásků pěti minutami ticha a následným přípitkem tuto nepřestavitelně statečnou antifašistku.

Podrobný program akce zde: https://www.facebook.com/events/925724038765802/

V úterý 28. března v 17 hodin pořádá město Brno ve spolupráci s Muzeem města Brna v západním křídle Špilberku vernisáž soutěžních návrhů z nedávno ukončené soutěže na sochu Marie Restituty. Zde promluví i Miriam Kolářová, členka Meetingu Brno, která tehdy, v roce 2017, ještě jako místostarostka Brna-sever iniciátorka realizace sochy právě této významné ženy. Byla taktéž členkou poroty, která soutěžní návrhy hodnotila.

Ve středu 29. března v Kině Art proběhne od 20 hodin promítání filmu …a pozdravuji vlaštovky a následná diskuse s Magdou Vášáryovou. Paní Vášáryová přijela na pozvání Meeting Brno už před dvěma lety. Ve filmu ...a pozdravuji vlaštovky z roku 1972 hraje právě Marii Kudeříkovou. Po skončení filmu bude následovat beseda právě s ní.

Lístky na promítání filmu i diskuzi je možné zakoupit zde: https://www.kinoart.cz/cs/program/a-pozdravuji-vlastovky-film-a-diskuse-s-magdou-vasaryovou/2023/03/29/2000

Ve čtvrtek 30. března, v úmrtní den Marie Restituty, bude možné prožít celý den ve Vídni u řádových sester, k nimž Marie Restituta patřila.

V 7 ráno bude vyrážet zájezdní autobus od Bohémy a ve Vídni vás čeká prohlídka jejího muzea, kláštera františkánek, kde žila, oběd uspořádaný sestrami, vzpomínková procházka po místech, kde trávila čas či vzpomínková bohoslužba v prostorách dnešního soudu, kde se tehdy před 80 lety odehrála její poprava.

I mimo organizovaný zájezd je možné se připojit se na všechny veřejné akce, viz https://www.meetingbrno.cz/events/vzpominkovy-a-pietni-den-bl-marie-restituty-kafkove-ve-vidni/

Vstupenky na celodenní zájezd je možné pořídit zde:  https://goout.net/cs/vzpominkovy-a-pietni-den-bl-marie-restituty-kafkove-ve-vidni/szoukiv/

V pátek 31. března proběhne od 19 hodin v prostorách Institutu Paměti národa na Radnické ulici program premiéra filmové adaptace divadelní inscenace MARUŠKA choreografa Martin Dvořák a společnosti ProART

Inscenace vznikla pro Meeting Brno v roce 2021. Po rozsudku smrti byla Marie Kudeříková čtyři měsíce vězněna v cele smrti. Zde napsala celkem 32 dopisů, které pomohla vynést její kamarádka a jedna dozorkyně. Z těchto dopisů vzniklo divadelní představení a později film, který v rámci Týdne mučednic festival Meeting Brno společně s ProArt Company premiéruje.

Vstupenky na akci je možné koupit v předstihu zde: https://goout.net/cs/maruska-premiera-filmove-adaptace/szdythv/

Celý týden pak zakončí v sobotu 1. dubna v 19 hodin soubor Czech Virtuosi Velikonočním koncertem na památku Marie Restituty. Kde jinde než na Lesné v kostele blahoslavené Marie Restituty. Zazní dvě Stabat Mater a Janáčkova suita pro smyčce.

Ve skanzenu Horní Falce chováme několik plemen ovcí, které se volně pasou na našich pastvinách. Ovce dříve patřily k nejednomu selskému dvoru a jako užitková zvířata dávají lidem kromě masa a mléka také vlnu. Na všechny tyto produkty a s tím spojená řemesla se během roku zaměříme. Vlna se bude spřádat, bude se plstit a děti se mohou naučit z vlny vyrábět. Ručně předená a barvená vlna bude k mání na trzích v podobě příze i jako mnoho pletených nebo háčkovaných výrobků. Také ovčí sýry a masné výrobky zde můžete ochutnat. Chybět nebudou ani mýdla z ovčího mléka přímo od výrobce.

Většina tématických dnů se koná v neděli nebo o svátcích. Hned 26.3. a 2.4. můžeme nabídnout velikonoční akce. Budou se barvit vajíčka přírodními barvami, spolek zahrádkářů bude vázat velikonoční dekorace a také čeští řemeslníci se na těchto akcích představí. Mimoto pořádáme i tradiční trhy. Jedním z prvních bude jarní zahradnický trh 7. května 2023, kde bude možno pořídit pestrý sortiment květin, sazeniček, zahradní keramiky, pomůcek i biologických hnojiv.

Informace o stavebních skupinách a jednotlivých budovách si můžete pomocí QR kódů stáhnout na mobilní telefony nebo si rovnou poslechnout audioguide v češtině.

Termíny a info o aktuálním programu - stačí rozkliknout následující odkazy:

Nový program skanzenu Horní Falc: Jahresprogramm 2023.

Chcete mít nejčerstvější informace?

Navštivte nás na Facebook nebo naší Homepage!

Střední Čechy už vytvořily kulisy pro stovky snímků a dlouhodobě jsou vyhledávaným místem českých i zahraničních štábů. Právě jim už čtyři roky pomáhá Filmová kancelář střední Čechy s výběrem lokací, účastní se natáčení, pomáhá v komunikaci se samosprávou a získáváním povolení. „Výběr a obhlídka lokací pro tento snímek se řešila několik měsíců před samotným natáčením, které odstartovalo v březnu 2021. Ve středních Čechách nakonec filmaři strávili 40 dnů, a to v době nejpřísnějších pandemických opatření,“ popisuje Martina Kuncová z Filmové kanceláře střední Čechy.

Bojiště první světové války se zákopy vyrostlo v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Na tři měsíce se uzavřelo zdejší sportovní hřiště, kde filmový štáb postavil několik set metrů zákopů a bitevní pole o velikosti dvou fotbalových hřišť. Ve filmu se objevil také běžně nepřístupný zámek Hořín u Mělníka, lom Homolák na Berounsku nebo hradiště Libušín nedaleko Kladna. Natáčení probíhalo také v Benátkách nad Jizerou, Chotýšanech, Liběchově a dalších místech regionu.

Kromě toho, že filmaři často využívají místní služby a řemeslníky, má filmový průmysl i další efekt, kterým je vliv na cestovní ruch. „Díky úspěšným snímkům se do míst, která se objevila na plátně, vydávají nejenom filmoví nadšenci, ale přijíždějí i běžní návštěvníci vyhledávající místa, která nejsou přímo turistická a tolik známá.  I od toho je tu naše filmová kancelář,“ doplňuje Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu, pod kterou spadá Filmová kancelář střední Čechy.

Z filmových novinek, na kterých spolupracovala Filmová kancelář střední Čechy, se v kraji natáčel velkofilm Jan Žižka nebo snímek Oslo. Právě pro historické filmy a seriály jsou velmi žádanou lokalitou Brdy, Milovice, lom Velká Amerika nebo hrady Točník a Křivoklát. „I filmová novinka Děti Nagana, která je aktuálně v kinech, vznikla ve spolupráci s filmovou kanceláří. Aktuálně pracujeme na několika dalších českých i zahraničních filmech a seriálech,“ doplnila Martina Kuncová.

Více o aktivitách Filmové kanceláře střední Čechy a dalších snímcích, natáčených v destinaci najdete zde.