Lidé v Moravské Nové Vsi debatovali o tom, co by obec aktuálně potřebovala. Vyhrálo sousedské setkání k výročí dvou let od tornáda

„Vztahy v obci se po katastrofě rozhodně utužily. Lidé museli trávit více času společně, pomáhat si navzájem. Projevila se obrovská solidarita,“ uvedl místostarosta Moravské Nové Vsi Jiří Fila, který se debaty také zúčastnil. Obnova obce podle něj stále probíhá, část obecních objektů se ještě doprojektovává, rodinné domy už z velké části obnoveny jsou. „Pak bude prostor i na opravu komunikací, veřejných prostranství a zeleně,“ dodává Jiří Fila.

Zástupci místních spolků spolu s radnicí nejprve vytipovali několik oblastí, které by bylo dobré podpořit. První oblast se týkala pojetí druhého „výročí“ od tornáda, druhá oblast řešila další obnovu městyse a třetí lepší využívání odpadů.

Občané se rozdělili do tří pracovních skupin podle výše uvedených témat. Každá skupina měla dvacet minut na to, aby společně probrala, co by v rámci dané oblasti bylo pro obec nejlepší. Poté skupiny představili své nápady ostatním. První skupina by ráda uspořádala sousedské setkání ke dvouletému výročí, ale nic megalomanského. „Bylo by fajn, kdyby se z toho stala tradice. Tahle událost byla pro obec zásadní, hodně lidem změnila život. Líbilo by se nám zapojit i sousedy, kteří si tím osobně prošli. Například formou výstavy soukromých fotografií, jak vypadala jejich zahrada a život v ní před tornádem, těsně po něm a jak vypadá teď,“ popsala Jana Neduchalová, která hovořila za první skupinu. Podle ní by bylo milé zapojit i místní podnikatele, kteří by zajišťovali občerstvení, a místní spolky. „Líbilo by se nám, kdyby lidé na událost nevzpomínali jako na něco špatného. Prostě se to stalo a všechny nás to nakonec posílilo. Negativní energie už bylo dost, pojďme se pochválit, jak jsme to společně zvládli. A že jsme z toho vyšli jako vítězové.“

Druhá skupina konstatovala, že řadu věcí už se podařilo obnovit, ale na dalších je třeba se ještě domluvit. „Moravská Nová Ves byla v epicentru tornáda, které vymlátilo klíčové stavby, jako je škola, kostel, úřad, knihovna... Je třeba určit priority a povzbudit sousedy v tom, že se do obnovy mohou zapojit, pokud budou chtít,“ uvedla Zlata Maděřičová, ředitelka Jihomoravské komunitní nadace a zároveň obyvatelka Moravské Nové Vsi. Jménem druhé skupiny navrhla, že by toho obec měla využít a veřejné budovy rovnou i modernizovat. „Začít můžeme společně i menšími věcmi. V centru obce máme ošklivou zastávku autobusu. Nebylo by špatné udělat novou a hezčí a přidat tam třeba obecní vývěsku a časem i knihobudku.“

Třetí skupina řešila, jak se vypořádat s věcmi, které by si zasloužily další využití. „Řada z nich by mohla sloužit i nadále, ale končí jako odpad, ačkoli pro někoho druhého by mohly být pokladem. V Břeclavi dobře funguje reuse centrum, my bychom mohli využít stávající sběrný dvůr,“ uvedl místostarosta obce za třetí skupinu. Podle něj by bylo dobré vybudovat na sběrném dvoře přístřešek, kde by se využitelné odpady mohly shromažďovat. Pracovní skupina se nechala inspirovat zkušenostmi účastníků z Břeclavi.

Po představení nápadů mohli všichni obyvatelé Moravské Nové Vsi v sále hlasovat, kterou oblast by chtěli podpořit nejvíce. Vyhrálo první téma, tedy sousedské setkání ke dvouletému výročí. Místní aktivní lidé na něj získali grant ve výši 40 000 Kč od České spořitelny.

„Naším cílem bylo propojit místní hybatele i všechny občany, které zajímá, co se v obci děje. Aby se každý mohl zapojit do diskuze o dění ve veřejném prostoru a mohl se s ním lépe ztotožnit. Během toho se zároveň mohou sousedé potkat, popovídat si a upevňovat tak vztahy v obci. Dalším cílem našich hybatelských setkání je povzbudit místní k tomu, aby se nebáli řešit, co je pálí. Proto vždy zveme hosty, jejichž příběhy inspirují,“ popisuje Andrea Studihradová, která za sousedskými projekty v České spořitelně stojí.

Zlata Maděřičová, jedna z pořadatelek setkání, ocenila, že přišlo tolik lidí – navzdory jarním prázdninám. „Něco takového potřebujeme nejen my v Moravské Nové Vsi, ale i ostatní obce. Je to cesta, jak zahrabávat příkopy, ukazovat situace, přivádět lidi ke stolu a vysvětlovat jim, že tohle je na nich. Že si to musí vyřešit oni sami.“

Po práci ve skupinách představila Kateřina Skřebská z Nadace Via další možnosti, jak mohou obce postižené tornádem získat prostředky pro svou obnovu, například v rámci Fondu sousedské obnovy.

V druhé části večera následovala debata s hosty: Yvonnou Gaillyovou, ředitelkou Ekologického institutu Veronica, Jasnou Flamikovou, zastupitelkou města Brna a Brna-střed a koučkou, a Pavlem Klvačem, sociologem a ředitelem Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Yvonna Gaillyová sdílela příběh vzniku ekologické vesnice Hostětín v Bílých Karpatech, Jasna Flamiková mluvila o proměně brněnského vnitrobloku a Pavel Klvač se s účastníky podělil o zkušenosti, jak se dá z bažiny udělat místo pro obecní setkávání.  

Záznam debaty si můžete poslechnout v podcastu Přes plot nebo si jej pustit zde.