Střední Čechy opět zazářily v oscarovém filmu
STŘEDOČESKÝ KRAJ: Po snímcích Ostře sledované vlaky nebo Kolja převzal sošku filmového Oscara další film, který se natáčel převážně ve středních Čechách. Cenu získal válečný film Na západní frontě klid, který zvítězil v kategorii zahraničních celovečerních filmů. Na natáčení se podílela také Filmová kancelář střední Čechy, která spolupracovala na výběru a obhlídce lokací. Ve filmu se objevila místa jako okolí Milovic, zámek Hořín nebo hrad Točník.
Střední Čechy už vytvořily kulisy pro stovky snímků a dlouhodobě jsou vyhledávaným místem českých i zahraničních štábů. Právě jim už čtyři roky pomáhá Filmová kancelář střední Čechy s výběrem lokací, účastní se natáčení, pomáhá v komunikaci se samosprávou a získáváním povolení. „Výběr a obhlídka lokací pro tento snímek se řešila několik měsíců před samotným natáčením, které odstartovalo v březnu 2021. Ve středních Čechách nakonec filmaři strávili 40 dnů, a to v době nejpřísnějších pandemických opatření,“ popisuje Martina Kuncová z Filmové kanceláře střední Čechy.
Bojiště první světové války se zákopy vyrostlo v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Na tři měsíce se uzavřelo zdejší sportovní hřiště, kde filmový štáb postavil několik set metrů zákopů a bitevní pole o velikosti dvou fotbalových hřišť. Ve filmu se objevil také běžně nepřístupný zámek Hořín u Mělníka, lom Homolák na Berounsku nebo hradiště Libušín nedaleko Kladna. Natáčení probíhalo také v Benátkách nad Jizerou, Chotýšanech, Liběchově a dalších místech regionu.
Kromě toho, že filmaři často využívají místní služby a řemeslníky, má filmový průmysl i další efekt, kterým je vliv na cestovní ruch. „Díky úspěšným snímkům se do míst, která se objevila na plátně, vydávají nejenom filmoví nadšenci, ale přijíždějí i běžní návštěvníci vyhledávající místa, která nejsou přímo turistická a tolik známá. I od toho je tu naše filmová kancelář,“ doplňuje Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu, pod kterou spadá Filmová kancelář střední Čechy.
Z filmových novinek, na kterých spolupracovala Filmová kancelář střední Čechy, se v kraji natáčel velkofilm Jan Žižka nebo snímek Oslo. Právě pro historické filmy a seriály jsou velmi žádanou lokalitou Brdy, Milovice, lom Velká Amerika nebo hrady Točník a Křivoklát. „I filmová novinka Děti Nagana, která je aktuálně v kinech, vznikla ve spolupráci s filmovou kanceláří. Aktuálně pracujeme na několika dalších českých i zahraničních filmech a seriálech,“ doplnila Martina Kuncová.
Více o aktivitách Filmové kanceláře střední Čechy a dalších snímcích, natáčených v destinaci najdete zde.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Opatření proti šíření pandemie covid-19 dopadla nejvíce na tradiční kulturu, zejména pak na scénické umění a kulturní dědictví. Během let 2020 a 2021 se jejich výsledek hospodaření očištěný o dotace propadl o více než 3,7 miliardy korun v porovnání s rokem 2019. Návštěvnost kulturních zařízení v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 klesla o více než polovinu, meziročně však stoupla o téměř šest procent.
KUNŠTÁT: MĚSTO KUNŠTÁT a SPOLEK PŘÁTEL UMĚNÍ MĚSTA KUNŠTÁT vyhlašují 51. ročník Literární soutěže Františka Halase. Vřelý vztah básníka Františka Halase k mladším autorům je obecně známým faktem. Tuto část Halasova odkazu již více než pět desetiletí připomíná i literární soutěž nesoucí básníkovo jméno. Cílem této tradiční akce je podchytit mladé literární talenty, umožnit jejich vzájemnou konfrontaci a publikovat a propagovat kvalitní básnickou tvorbu. Uzávěrka zasílání příspěvků: 15. července 2023.
PLZEŇ: V dubnu letošního roku několik desítek plzeňských architektek a architektů zveřejnilo otevřený dopis hejtmanovi a zastupitelům Plzeňského kraje, v němž podepsaní apelovali na vedení kraje, aby přehodnotilo rozhodnutí nevypsat soutěž na návrh adaptace budovy někdejších městských lázní pro účely Západočeské galerie v Plzni a dalších institucí a v celé věci postupovalo maximálně transparentně. Během následujících týdnů pak téměř 60 signatářů podpořila jak Česká komora architektů (ČKA), tak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
ČR: Vladimír Mišík sice už pověsil koncertování na hřebík, ale i tak se toho okolo něj a jeho jménem děje stále víc než dost. Kromě Anděly ověnčené nové studiové tvorby se můžeme průběžně těšit také z reedic Mišíkových starších, často dlouho nedostupných alb. Aktuálně v podobě kompilace, která se ne nadarmo honosí přízviskem ikonická! Dvojalbum Špejchar 1969–1991 I–II, jež letos slaví třicet let od prvního vydání, se na pětadvaceti písních ohlíží za první částí Mišíkovy velmi úspěšně kariéry rockového písničkáře a asi netřeba zdůrazňovat, že je vskutku za čím se ohlížet. Nyní navíc s novým masterem z původních pásů a se skvělou variací na originální grafiku z dílny Karla Halouna a Luďka Kubíka na 2LP, 2CD i digitálně. Podívejte se na videoteaser: https://youtu.be/69WxTAC4FFQ
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818