Co se děje

Soutěž Best in Design poprvé odstartovala v roce 2010 a od té doby podporuje designéry do 30 let z celého světa. Kromě finanční podpory zajišťuje začínajícím tvůrcům i kontakt s profesionály, zpětnou vazbu a mediální podporu. Soutěž je nedílnou součástí Zlin Design Weeku, který každý rok v květnu promění Zlín v nevšední město plné designu. Více informací o festivalu najdete na www.zlindesignweek.com.

Za tu dobu však nikdy nevznikla výstava podobného formátu – a to dokonce v kontextu celé české kulturní scény. Netradiční koncept využívá prostředí Mozilla Hubs v takovém rozsahu vůbec poprvé a kromě vystavení exponátů ve virtuálním prostředí umožňuje návštěvníkům vzájemně interagovat. Prostřednictvím svých avatarů spolu mohou vzájemně konverzovat i sdílet obsah. Vyzkoušet to můžete sami na https://bit.ly/BiDTop30.

Návštěvníky čekají ukázky prací 29 finalistů z oděvního, průmyslového, produktového, grafického či digitálního designu. „Originalita a míra inovativnosti, např. využití nové technologie, nebo materiálu. Funkční hledisko, ergonomie, uživatelský komfort, bezpečnost, snadná údržba, ekologická stránka. Estetická kvalita, symbolický a emocionální obsah a v neposlední řadě celková úroveň zpracování a potenciál uvedení do výroby,“ popisuje kritéria, která porotci během výběru hodnotili, Ladislav Škoda, šéfdesignér firmy Tescoma.

V netradičním prostoru si návštěvníci mohou prohlédnout například práce designérky Nikoly Mikulecké, která porotu zaujala originálním návrhem pivní pípy, nebo Lukase Keysella s jeho návrhem univerzálního světového jazyka. Nebude však chybět ani kolekce During the Sunset Milana Flíčka, absolutního vítěze soutěže. Jeho práce do výstavy přenese inspiraci výročím 100 let republiky a jejími významnými osobnostmi.

„Do soutěže jsem se přihlásil kvůli tomu, že mi přijde velmi dobrý nápad podporovat mladé umělce, kteří to potřebují. Též mne zaujal její koncept a zpracování. Myslím, že je důležité sdílet svou tvorbu a tím pádem mít šanci spolupracovat, a setkat se tak s inspirativními lidmi,“ dělí se o své zkušenosti s Best in Design Milan Flíček.

Jedním z podnětů, které stály za zrodem výstavy, bylo právě vytvoření prostor, kde se budou moci designéři, porotci, partneři i návštěvníci vzájemně potkávat. Tyto plány však narušila další vlna pandemie, a tak se začalo pracovat na jiných formátech s postupně se měnícími opatřeními.

Celý proces přípravy byl časově velmi náročný a organizační tým narážel na určité, především technické, limity. Všechny modely a obrázky musí být upraveny tak, aby byly co nejefektivnější a využívaly co nejméně dat. Je potřeba mít perfektně zpracované podklady a celé prostředí optimalizovat pro mobilní zařízení.

Nakonec se však ukazuje, že i řešení, která nejsou spjata s fyzickým prostředím přináší řadu nových výzev, nápadů a příležitostí. Mezinárodní soutěž tak má totiž i zcela mezinárodní formát výstavy – můžete ji navštívit z Prahy, New Yorku i Singapuru, kdykoliv se vám bude chtít.

Se světlem se ve vánočním čase pojila celá řada dnes již zapomenutých zvyků, mezi které patřilo např. zavěšování symbolu slunce, tzv. polazu, nad stůl ve světnici. Některé ze zvyků byly vystřídány jinými, mnohdy převzatými zvyklostmi, které se však stávají pevnou součástí současných Vánoc. Ale ani dnes nesmí na vánočním stole chybět svícen se zapálenou svíčkou.

Na výstavě jsou představeny historické svíce včetně jejich výroby a další předměty vážící se k symbolice světla v době adventu a Vánoc a velkoryse instalovaný Orlickoústecký betlém z konce 19. a začátku 20. století.

Vzhledem k aktuálním vládním nařízením se výstava koná bez slavnostního zahájení a při dodržení platných kapacitních omezení. Přesto věříme, že si výstava své příznivce najde a potěší návštěvníky svou vánoční atmosférou.

Více informací naleznete zde.

PRAHA, ČR: Právě vyšly prosincové Listy Prahy 1 v nové on-line podobě. Nabízejí spoustu pestrého adventního čtení, mj. rozhovor s kurátorkou sbírky fotografií Muzea hlavního města Prahy Kateřinou Bečkovou i tipy jak potěšit a zároveň pomáhat: https://www.listyprahy1.cz/archiv/2020/LP1_2020_12.pdf nebo on-line https://www.listyprahy1.cz/index.php?cislo=12. Pokud se vám líbí, pomozte toto vydání rozšířit dále.

A jak to tedy bude letos?

Prostě si zazpíváme v domácím prostřední v rodinném kruhu.

Před akcí bude na www.pribor.eu zveřejněný odkaz, na kterém bude 9. prosince tempo i tóny udávat v přímém přenosu kapela Čechomor. Živý přenos naladíte také na regionálních stanicích Českého rozhlasu 9. prosince od 18 hodin.

V letošním roce Deník připravil zvukovou pohlednici, kterou může každý čtenář odeslat z webu www.ceskozpivakoledy.cz svým blízkým. 

Také je připravena Soutěž o silvestrovský nákup! Stáhněte si Vánoční ozdobu do okna. Vystřihněte, nalepte na okno a vyfoťte. Pošlete fotku od 9. do 17. prosince na adresu soutez@denik.cz. 18. prosince bude vylosovaných 20 šťastlivců, kteří vyhrají poukaz v hodnotě 1.000 Kč.

www.pribor.eu

Facebook

U příležitosti tohoto výročí připravilo Technické muzeum v Brně interaktivní výstavu na téma robotiky a jejího významu v průmyslu, vědě a technice, s přesahem do literatury, filmu, výtvarného umění a kultury obecně. „Důraz klademe zejména na Čapkovo autorství pojmu robot a jeho rozšíření do několika desítek světových jazyků,“ představuje hlavní záměr projektu autorka Klára Šikulová. „Invazi robotů bude brněnské technické muzeum čelit nejen ve svých výstavních prostorách, ale i v prostoru stálých expozic, což je poněkud netradiční pojetí muzejní prezentace. Instalace se může zdát na první pohled velmi eklektická, ale vše má své přesné místo a určení. Najdeme tak obří sochu Golema, prvního umělého člověka v oddělení Kovolitectví, naopak subtilní postavičku bubnujícího robůtka Josefa ze hry Machinarium jsme umístili do Salonu mechanické hudby vedle historických automatonů, které zdobily reálné šlechtické salony v 18. století. Prostor v centrálním otevřeném prostoru budovy, nazývaný galerie, jsme zaplnili uměleckými díly Krištofa Kintery, Jaroslava Róny, Adolfa Lachmana, Prokopa Bartoníčka a Benjamina Mause a v přízemí vedle robustních parních strojů a turbín našla své místo průmyslová robotika – spojili jsme tímto pomyslně století páry se stoletím umělé inteligence,” pokračuje Šikulová.

Chybět nebudou ani prototypy robotických systémů z výzkumných center Vysokého učení technického v Brně. Hlavní výstavní prostor ve třetím podlaží muzea se promění v laboratoř, která na ploše více než 600 m² nabídne výsledky vzájemné spolupráce muzea s jednotlivými fakultami VUT. Týmy prof. Luďka Žaluda a doc. Roberta Grepla připravily a naprogramovaly během dvou let na svých pracovištích několik exponátů přímo pro tuto výstavu. Právě z VUT pochází i jedny z hlavních exponátů výstavy – mimo jiné roboti humanoidního typu, kteří spolu povedou tzv. stoletý dialog. „Jeden z robotů bude pocházet z doby Čapkovy R. U. R., zatímco ten druhý bude reprezentovat současnost a moderní technologie. Ve společném dialogu objasní hlavní milníky, kterými robotika prošla za posledních sto let,” přibližuje prof. Luděk Žalud z VUT v Brně. Nejen tyto dva roboty uvidí návštěvníci ve výstavě komunikovat – sami si budou moci s jedním z nich popovídat, a možná budou i překvapení, když robot rozpozná a odhadne jejich aktuální věk, nebo dokonce hmotnost. Velkým tahákem bude jistě také replika endoskeletonu Arnolda Schwarzeneggera z filmu Terminátor s jeho vlastnoručním podpisem. O interaktivní exponáty ve výstavě skutečně nebude nouze.  Návštěvníci se mohou těšit například na Mistra Kresbota. Ten jim na počkání vykouzlí originální kreslený portrét, který si budou moci odnést na památku domů. Nejmenší návštěvníky potěší zase robotický prodavač sladkostí Lízátkář, který je překvapí sladkou odměnou. Za dalšími zajímavými exponáty návštěvníky dovedou barevně označené prohlídkové trasy – na své si proto přijdou laici, děti, ale i skuteční odborníci. To všechno si organizátoři připravili ve výstavě ROBOT2020. Zatím však není úplně jasné, zda bude možné všechny interaktivní exponáty představit v plném provozu do konce letošního roku, a to právě z důvodu hygienických opatření, která pozastavila interaktivní části muzejních expozic již v první vlně pandemie COVID-19.

Ani současná situace však nezabránila muzeu v realizaci výstavního projektu, kterému předcházelo několik let příprav a jednání, ať už se zástupci akademické veřejnosti nebo korporátních a kulturních subjektů z celé Evropy. Některé exponáty putovaly do Brna skutečně tisíce kilometrů, o některé z nich však muzeum přišlo úplně a scénář výstavy se tak musel měnit do poslední chvíle. „U většiny zápůjček ze zahraničních muzeí nebylo možné předměty nasmlouvat a následně transportovat, protože podmínky se v jednotlivých zemích měnily ze dne na den. Stejně tomu bylo i u některých prezentací výrobců robotické techniky. Na strojírenském veletrhu jsme s firmami začali jednat už v roce 2017. Bylo naplánováno, že zapůjčíme novinky současné robotiky, které měly být prezentovány na strojírenském veletrhu v Brně letos v říjnu. Po tom, co byl veletrh zrušen, jsme se ocitli v patové situaci. O to více si vážíme těch, kteří navzdory tomu, že exponáty pro veletrh nevyráběli, připravili a zapůjčili roboty přímo na naši výstavu, ale o některé jsme samozřejmě přišli.

S příchodem druhé vlny navíc bylo velké množství kolegů a externích spolupracovníků nuceno setrvávat v karanténě, což při přípravě výstavy tohoto typu a rozsahu je téměř nereálné. I přes nelehkou situaci děláme vše pro to, abychom mohli přinést návštěvníkům ten nejlepší možný zážitek,“ přibližuje realizaci výstavy její autorka a garantka Klára Šikulová.

Výstava ROBOT2020 potrvá v Technickém muzeu v Brně do 31. 5. 2021.

www.robot2020.cz/

Honza pase ovce bohatého sedláka na stráni za vsí a sní o tom, jaký je svět za velkým kopcem. A když se ve stádě narodí černý beránek, nejzvědavější a nejčilejší ze všech, důvod k výletu se najde. Sedlákovi je totiž černý beránek trnem v oku, protože prý nosí smůlu, a chce se ho co nejdříve zbavit. Honzovi s beránkem tak nezbývá nic jiného, než se vydat do světa na zkušenou.

„Když jsme oslovili různé autory s výzvou, jak by pro večerníček zpracovali příběhy pohádkového Honzy, vyhrál Michal Čunderle právě proto, že Honzovi svěřil beránka a vytvořil z nich úžasnou dvojici,“ říká kreativní producentka Barbara Johnsonová. Honza s černým beránkem společně prožívají nejrůznější pohádková dobrodružství, ať už s hastrmanem nebo s čarodějnicí, na pouti či na tajemném hrádku. „Seriál je výjimečný nadčasovou originalitou výtvarného rukopisu Josefa Lady. Vůbec poprvé ladovský večerníček namlouvá legendární herec Josef Dvořák, a dokonce v něm i zpívá,“ prozrazuje dramaturg Miloš Zvěřina.

„Jako dítě školou povinné jsem se do obrázků Josefa Lady zamiloval. Začalo to knížkou Bubáci a hastrmani. A nyní díky Honzovi a beránkovi jsem měl možnost namlouvat večerníček, který Lada vymyslel,“ popisuje Josef Dvořák svůj vztah k českému malíři, do jehož rodných Hrusic jsou příběhy zasazeny.

Dobrodružství Honzy a beránka je jedním z mnoha dárků České televize k pětapadesátým narozeninám Večerníčka, které letos kreslený chlapeček v papírové čepici a stejnojmenný podvečerní pořad s pohádkovým příběhem slaví. Ve skupině diváků od čtyř do dvanácti let je stabilně nejsledovanějším dětským pořadem vlastní výroby v Česku. Mezi letošní nejsledovanější tituly patřili Krysáci, Pat a Mat nás baví a Bob a Bobek, králíci z klobouku.

scénář: Michal Čunderle // režie: Pavel Kubant // dramaturgie: Miloš Zvěřina // výkonná producentka: Veronika Trčková // kreativní producentka: Barbara Johnsonová // Večerníček namluvil: Josef Dvořák

Přelet nad loutkářským hnízdem od svého založení prezentuje inscenace statutárních loutkových divadel, se kterými se nám podařilo spolupracovat i v této specifické době. Záznamy nám poskytnou instituce jako Divadlo DRAK, Divadlo Alfa, Divadlo Lampion nebo Naivní divadlo Liberec. Tato divadla mají k dispozici technické vybavení, a proto bylo možné dohodnout se na poskytnutí kvalitních videonahrávek, které budou divákům v časovém limitu k dispozici. Z řad nezávislých loutkářů budou dále prezentovány soubory: Vi. Tvor, Divadlo LokVar, Waxwing theatre a populární Buchty a loutky.

Dalším rozměrem festivalu je podpora jak amatérské, tak mladé/studentské loutkové scény. Dlouhodobá spolupráce s KALD DAMU a mezinárodním projektem Drama Label bude letos zastoupena inscenací Entomologious. Z amatérských kruhů nabídneme živé streamy souboru

Convivium ze ZUŠ. F. A. Šporka Jaroměř (inscenace Erben 1862), souboru Reservé ZUŠ F. L. Gassmanna Most (Malála) nebo záznam inscenace O zvířátkách jabloneckého souboru Vozichet.

Novinkou letošního ročníku bude nově navázaná spolupráce s projektem DidaDiv, který využívá fenomén českého loutkářství a domácích divadélek a přenáší ho do online prostoru. Nebude chybět ani tradiční dílna loutkářky Dory Bouzkové (nominace na Thálii 2020), tentokrát zaměřená na výrobu a animaci. Každý festivalový den se uskuteční on-line streamovaná diskuze, do které budou přizváni mluvčí z řad divadelníků, teoretiků, kritiků i studentů uměleckých škol. Kromě analýzy viděných inscenací se budou diskuze snažit otevřít téma fungování loutek v online prostoru.

Doufáme, že i přes netradiční okolnosti, budeme moci komunikovat s našimi diváky a díky snadné dostupnosti online prostoru snad přilákáme i nové příznivce. Festivalové produkce budou zdarma, ale zakoupením vstupenky můžete od pondělí 6. prosince 2020 prostřednictvím portálu www.goforboom.com podpořit konání festivalu.

Poděkování patří Spolku pro vydávání časopisu Loutkář, Českému středisku UNIMA a za finanční podporu děkujeme Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstvu kultury České republiky.

www.prelet.cz

„Nabídneme krásu,“ slibuje majitel aukční síně Tomáš Hejtmánek, „umění, které přináší klid a také naději.“ Právě takové teď lidé potřebují, žádají a docení nejvíce. „Už letos na jaře, kdy jsme kvůli pandemii přesunuli jednu aukci čistě do on-line prostoru, jsme zaznamenali zvýšený zájem o umění harmonické, klidné a povznášející. Málo platné, umění zneklidňující a temné nyní, v době koronaviru, ocení výrazně méně lidí. Potřebujeme teď hlavně útěchu a mír v duši,“ míní Hejtmánek.

Boom podle něj zaznamenává i vše, co souvisí s bydlením. „Starožitné lustry, vázy, nábytek, sošky, plastiky, vzácné tisky, užité umění i další cenné věci, jimiž si lze zkrášlit domov,“ vypočítává Tomáš Hejtmánek. „Lidé jsou mnohem víc doma a nejspíš si uvědomili, že kultura je i to, co je bezprostředně obklopuje. A že jim pohled na věci krásné a vznešené může pomoci těžkou dobu přečkat,“ míní majitel aukčního domu, který se právě na tento typ umění už od svého vzniku zaměřuje. A drží v něm už řadu aukčních rekordů. „Pokud se někdo chystá prodat nějaký zajímavý kousek právě z této oblasti, ví už nejspíš, že ho může nejlépe zpeněžit právě u nás,“ dodává Tomáš Hejtmánek.

Více informací: www.arthousehejtmanek.cz

Víte, že…?

Arthouse Hejtmánek se jako jedna z mála aukčních síní v Čechách neorientuje jen na klasickou aukční nabídku umění, spočívající především v prodeji obrazů. Vždy tu nabízejí i cenné předměty z oblasti uměleckého řemesla a designu, zaměřují se také na méně známé či neprávem zapomenuté autory. Síň patří mezi nejvýznamnější aukční domy u nás a její renomé roste i v evropském a světovém kontextu. Celkem se zde už vydražila díla za téměř 635 milionů korun.

Kromě manželů Tomáše a Marie Hejtmánkových se na chodu aukčního domu podílejí i jejich čtyři děti, zejména nejstarší Tomáš Hejtmánek ml. Student kulturní antropologie na FF UK byl v roce 2019 otcem vyslán na Floridu, aby tam svedl boj o vzácný obraz Akce II neboli Vlna Mikuláše Medka. „Obraz začínal na sto tisících dolarech, nakonec se prodal za desetinásobek. Docela se tam divili, když viděli mladého, tehdy dvacetiletého kluka, který u nich kupuje obraz za milion dolarů, pak ho zvali i na večeři,“ říká Tomáš Hejtmánek st. Do chodu Arthousu se podle svých možností zapojuje i dcera Laura, studentka Univerzity Palackého v Olomouci, výtvarně zaměřený Damian, věnující se na střední průmyslové škole grafické studiu grafického designu, i nejmladší gymnazista Adam.

Zatím nejdráže prodaným dílem byl v Arthouse Hejtmánek v roce 2019 Medkův obraz Akce I (Vajíčko), který se tu vydražil za 57 milionů korun, a v roce 2017 pak velkoformátový obraz Praha (1936–1937) Oskara Kokoschky, vydražený za víc než 52 milionů korun (ceny jsou uvedeny včetně aukční provize).

Autorského maxima se u Hejtmánků dočkali kromě Mikuláše Medka také Květa Válová, Emanuel Kodet, Vlastislav Hofman, Karel Malich, Adolf Loos, Jiří Sopko, Magdalena Jetelová, Jiří Kolář, Bedřich Stefan, Ivan Konstantinovič Ajvazovskij, Boris Grigorijev, Johannes Spilberg, Otakar Švec, Max Oppenheimer, Bohumír Matal, František Urban, Jan Honsa, Ota Janeček, Jaroslav Hněvkovský, Vlaho Bukovac a mnoho dalších.

Arthouse Hejtmánek, vedený manželi Tomášem a Marií Hejtmánkovými, funguje také jako soukromá výstavní galerie. Výstavu tu měl například vynikající český sochař Jaroslav Horejc, jehož je Tomáš Hejtmánek celoživotním vášnivým sběratelem. Svou tvorbu zde na své první samostatné výstavě představil i Milan Beránek (1936), pozoruhodný výtvarník a sochař, signatář Charty 77, v roce 2019 se zde konala výstava Jaroslava Verise (Zamazala).

Vánoční inspirace odkazuje jak k rodnému kraji interpreta (Pásli ovce valaši), tak k české barokní tradici (Chtíc, aby spal Adama Michny z Otradovic). Stejně jako u Juwon’s Lullaby, ukolébavky pro novorozeného syna, jde o sólové nahrávky. Skladba For Ludwig, Yours Elise, která vtipně již v názvu naznačuje volnou inspiraci jednou z nejznámějších klavírních skladeb vůbec, pak vyjde dokonce ve dvou variantách. Vedle sólové klavírní verze se ve druhém provedení přidá jedno z nejstarších evropských koncertních těles, Karlovarský symfonický orchestr v čele se svým renomovaným šéfdirigentem Janem Kučerou. Ten je, stejně jako Tomáš Kačo otevřenou uměleckou osobností, kterou těší vstřebávat nejrůznější podněty a vlivy ze širokého hudebního spektra. Jednotlivé singly budou od 5. prosince zveřejňovány na Spotify, Apple Music a dalších platformách.

Více informací na webu www.tomaskaco.com.

Hudbu Tomáše Kača označují kritici za žánr “sui generis”, natolik je jeho způsob propojení klasické, jazzové a tradiční romské hudby originální. Jeho cesta od bazarového rozladěného pianina v novojičínském bytě tradičně velké romské rodiny ke klaviatuře koncertního Steinwaye v plné newyorské Carnegie Hall má rysy amerického snu. Je za ní ale, kromě potřebné trochy štěstí, zejména píle, pracovitost, zvídavost a odvaha mimořádně nadaného umělce, který si zároveň s prestižním vzděláním a mezinárodními zkušenostmi udržel až nevinně dětsky přímou fascinaci krásou hudby, jíž se spontánně poddává a pracuje s ní zcela po svém.

Tomáš Kačo se nenarodil se zlatou lžičkou v ústech, ale hudba byla ve velké novojičínské romské rodině, která vždy držela a drží pospolu, zcela přirozenou součástí života. Tomáš začal v pěti letech hrát na klavír zcela intuitivně, noty, stupnice a základy techniky a hudební teorie přišly až na novojičínské ZUŠ ve 12 letech. Následovala studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě pod vedením renomovaného profesora Pavla Motlocha, muže, který Tomášův talent rozpoznal a připravil jej na úspěšné druhé přijímací zkoušky. Na pražské AMU patřil k zásadním pedagogům především profesor Ivo Kahánek. Výhra v soutěži mladých skladatelů pak “padla” na velkou americkou šanci – Tomáš Kačo ji použil na cestu na přijímací zkoušky na bostonskou Berklee College of Music, které proběhly v Paříži. Zde uspěl, renomovanou americkou školu pak dokončil už po dvou letech studia v roce 2017 a rozhodl se v USA zůstat. V roce 2018 po famózním úspěchu v newyorské Carnegie Hall vydal první CD My Home, které představilo jeho originální styl na pomezí jazzu, vážné hudby a četných vlivů lidové hudby z celého světa. Hostuje na ní několikanásobný držitel ceny Grammy John Patitucci, Ondřej Gregor Brzobohatý, Kühnův dětský sbor, ale i Kačova mladší sestra Veronika. Tomáš Kačo se v současnosti usadil v Los Angeles a mimo koncertní činnost se snaží prosadit také jako aranžér a skladatel filmové hudby.

Odkazy:

www.tomaskaco.com
www.facebook.com/TomasKacoFanPage
www.instagram.com/tomaskaco

www.youtube.com/user/MrTominik

Kdo nosí dárky u nás a kdo jinde ve světě? Kolik váží zvony v katedrále sv. Bartoloměje? Kolik chodů má mít správná štědrovečerní večeře, jak je to doopravdy se zlatým prasátkem a kde v Plzni jsou k vidění ty nejkrásnější betlémy? Odpovědi nejen na tyto otázky prozradí průvodkyně v historickém kostýmu při tradičních adventních prohlídkách. Ty povedou od Turistického informačního centra vedle radnice na místa v historickém centrum města spojená s adventem. Během asi hodinové procházky předvánoční Plzní se lidé dozví řadu zajímavostí spojených s tradičními českými Vánocemi, stejně jako adventními zvyky z Plzně a okolí. Následovat bude návštěva dlouho chystané výstavy Západočeské galerie v Plzni.

„Adventní prohlídky letos pořádáme již popáté a už je považujeme za stálici adventního programu v Plzni. Tentokrát jsme je i vzhledem k situaci lehce pozměnili, účastníky na konci prohlídky dovedeme do výstavní síně Masné krámy, kde byla právě zahájena výjimečná výstava Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh. Ta je vrcholem naší prohlídky, ale troufnu si říct i galerijní sezóny v Plzni pro tento rok,“ prozradila Kristina Štěpánová, zástupkyně ředitelky městské příspěvkové organizace Plzeň – TURISMUS.

Plzeňská madona je umělecky nejcennějším a po staletí nejuctívanějším uměleckým dílem v Plzni. Unikátní opuková socha ze 14. století byla objednána německými rytíři, správci farního kostela sv. Bartoloměje v Plzni, z pražské katedrální huti pro právě dokončený chór tehdy budovaného městského kostela. Od té doby je stále na svém místě.

Prohlídky se konají vždy od čtvrtka do neděle od 16:00, a to v termínech 10. - 13. prosince a 17. - 20. prosince 2020. Vstupenky na prohlídky je možné zakoupit v Turistickém informačním centru nebo online na www.plzenskavstupenka.cz. Sraz účastníků je vždy před infocentrem na náměstí Republiky 41 vedle radnice.

V Turistickém informačním centru můžete kromě vstupenek na komentované prohlídky městem a Loosovými interiéry zakoupit také originální dárkové předměty a knihy s plzeňskou tematikou, kolekce suvenýrů S duší Plzně a Adolf Loos Plzeň nebo zbrusu novou kolekci #copatutoje.

www.visitplzen.eu

www.facebook.com/visitplzen.eu
www.instagram.com/visitplzen