První díl historické krimisérie byl nejsledovanějším pořadem včerejšího dne na všech televizích a zároveň druhým nejsledovanějším pořadem letošního ledna. Epizoda Dáma v studni zaujala zejména ženy starší pětačtyřiceti let a muže nad pětašedesát let. Sledovanost rostla také s dosaženým vzděláním.

Úspěch v aktuálním programu Jedničky České televize slaví rovněž premiérový seriál Kukačky. S průměrem 1,7 milionu diváků starších patnácti let a s podílem na publiku 37,21 % se jedná o nejsledovanější páteční seriál ČT posledních pěti let.

První měsíc v roce se vydařil nejen programu ČT1, který s podílem na publiku 24,59 % vykázal v prime time nejvyšší lednovou sledovanost od roku 2004, ale rovněž celé skupině ČT. S podílem 34,30 % dosáhla na nejvyšší lednový výkon v historii měření sledovanosti.

Kateřina Fikejzová Prouzová s Markétou v pořadu probrala nejen havlíčkobrodské ADIVADLO. Tématem byl i její civilní život. Pracuje totiž jako psychiatrická zdravotní sestra. Jaké role má ráda? Proč se stala principálkou? Proč zapojila partnera do chodu divadla? Jak bojovat během covidu s blbou náladou? Poslechněte si záznam na YouTube.

Kdo to jsou ti ochotníci?

Markéta Adamová se s ADIVADLEM potkala náhodou. Vůbec netušila, že existuje něco jako ochotnické divadlo. „Pořád jsem se věnovala studiu, a kromě kina jsem nic neznala. Když jsem začala pracovat na psychiatrii jako sestra, doneslo se mi, že jeden kolega účinkuje v ADIVADLE. Divila jsem se, že existuje divadlo, které někdo hraje ve svém volném čase bez vystudovaných škol,“ vzpomíná Markéta Adamová. Po čase přijala pozvání na čtenou zkoušku. Zapojila se do souboru jako inspicientka a brzy dostala svou první roli v pohádce. To bylo před deseti lety.

Bez podpory rodiny to nejde

Před dvěma lety se Markéta stala principálkou souboru,, což obnáší hromadu neviditelné práce, která zabere spoustu času. Zkrátka amatérské divadlo není koníček, ale pořádný kůň. K tomu každý ochotník potřebuje podporu těch nejbližších. „My jsme se s partnerem seznámili před osmi lety. Věděl, že účinkuji v ADivadle. Nicméně ty počátky byly takové, že když se zkoušeli Dalskabáty, tak jsme se vždycky rozloučili před kulturákem. Potom se začalo hrát a já jsem řekla, pojď nám pomoct naložit scénu. Je to moje velká opora. Doprovází mě na všechny zkoušky, textovky i porady. Už se stal osvětlovačem. Pro ochotnické divadlo je stěžejní podpora partnera, rodiny. To záleží, jestli jsi dítě nebo máš partnerský vztah. Bez toho by to nešlo,“ říká srdcařka Markéta.

Jak se připravuje na své role? Text je základ. Stále ho nosí u sebe a opakuje si ho, při každé volné chvíli. Teď se sice nehraje, ale je potřeba nechat to v hlavě živé. Od režisérů očekává, že jí sice ukážou cestu, jak se s rolí popasovat, ale zároveň jí také nechají volnost, aby si mohla svou postavu vybudovat sama.

ADIVADLO - to je především pevné přátelství

Třicetičlenný soubor vyřešil elegantně otázku, zda si říkat amatéři nebo ochotníci. Sami sebe nazývají Adivadelníky. Nevěnují se pouze nastudování her. Jsou především dobrou partou. Pořádají pro sebe výlety, prvomájovou „líbačku“ nebo vánoční večírek. „Zvláště v této nelehké době je vidět, že soubor drží pohromadě díky přátelství,“ vysvětluje Markéta Adamová.

Tento soubor z Vysočiny je letitým členem Volného sdružení východočeských divadelníků (VSVD). Proto také pravidelně jezdí na krajskou postupovou přehlídku do Červeného Kostelce.

ADIVADLO je pořadatelem postupové amatérské divadelní přehlídky inscenací pro děti a mládež Dospělí pro radost dětem, spojenou s dětskou výtvarnou a literární soutěží pro žáky mateřských, základních a uměleckých škol. Pořadatelé to mají skvěle zvládnuté. Festival dětského divadla doslova přetéká do ulice města. A na každém představení je plno. Loňský 29. ročník se bohužel vinou covidu-19 nekonal. Letošní rok je také v ohrožení. „Tento typ přehlídky bez dětí v hledišti nemá smysl,“ říká Markéta Adamová s lítostí v hlase.

Soubor plný osobností

Ochotníci v Havlíčkově Brodě hrají nepřetržitě už od dob Karla Havlíčka Borovského – 180 let. Konkrétně ADIVADLO vzniklo v roce 1983. 

ADIVADLO na mapě českého amatérského divadla zanechalo velkou stopu. Je také spojeno s osobností Pavla Dostála. Ten se jako člen lektorského sboru účastnil v roce 1989 legendární přehlídky Frmol, která se konala ještě v dubnu před Sametovou revolucí. Na programu byly inscenace tehdejším režimem označené jako zcela nevhodné.

V souboru je hned několik držitelů Zlatého odznaku J. K. Tyla, jde o nejvyšší ocenění v amatérském divadle. Uděluje se za významný celoživotní přínos ochotnickému divadlu. Zároveň si v Havlíčkově Brodě posledních pět let vychovávají mladou nastupující generaci v podsouboru nazvaném Dinosaurus.

Vážený pane premiére, vážené ministryně, vážení ministři,

​brzy budete rozhodovat o tom, jak rozdělit více než 180 miliard korun z fondu obnovy. O tom, jak bude vypadat budoucnost České republiky.

​My, zástupci kulturního a kreativního sektoru, vás žádáme, abyste schválili finanční rámec 8,233 mld Kč, který navrhlo ministerstvo kultury v Národním plánu obnovy.

​Neopakujte chyby mnoha předchozích vlád, které kulturu řadily na poslední místo a dlouhodobě ji podfinancovávaly. Kultura stále zdaleka nedosahuje na slibované 1 % ze státního rozpočtu, od roku 2006 tak byla kumulovaně připravena o 150 miliard korun. V balíčku React EU nebyla zahrnuta vůbec a její dosah na strukturální fondy byl dosud zanedbatelný.

​Nyní máte šanci stvořit Česko kreativnější a kulturnější. A to, pokud podpoříte komplexní financování tohoto perspektivního sektoru. Právě synergie komerčních kulturních a kreativních průmyslů a neziskové kultury je klíčová. Například i film a herní průmysl se neobejdou bez umělců – herců, výtvarníků či hudebníků. Jen podporou celého ekosystému mohou tato odvětví dlouhodobě dobře fungovat, rozvíjet svůj potenciál a přinášet inovace.

​Peníze, které do něj z plánu obnovy nasměrujete, se české společnosti mnohonásobně vrátí.

Jde o dobrou investici z ekonomického pohledu – kulturní a kreativní sektor generuje v EU 5,3 % HDP, tedy násobně víc ve srovnání s výdaji, které do něj směřují. Vytváří pracovní místa a produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou, přitahuje turisty i zahraniční investory a přispívá k regionálnímu rozvoji.

Jde také o investici do mezinárodní image Česka. Filmaři, designéři, hudebníci, výtvarníci a mnoho tvůrců v dalších oborech naši zemi dokázali a dokáží celosvětově zviditelnit. To má opět mimo jiné i pozitivní ekonomické dopady.

​A především, jde o investici do kvality života. Kultura a kreativita jsou základními hodnotami, bez kterých nemůže fungovat žádná moderní demokratická společnost. Jsou zdrojem inovací, motorem digitalizace i ambasadorem udržitelnosti, což jsou hlavní cíle plánu obnovy. Zvyšují úroveň vzdělanosti a tím i budoucí konkurenceschopnost naší země. A – slovy Václava Havla – mají podíl na kultivaci světa a lidských vztahů. 

​Pro to všechno je důležité a výhodné kulturu a kreativní průmysly nyní podpořit. Obzvlášť pokud patří k nejzasaženějším v koronavirové krizi a v každém měsíci tvrdých vládních opatření přicházejí o miliardy korun.

​Nyní máte jedinečnou příležitost v Česku dlouhodobě přehlížený kulturně kreativní sektor skutečně nastartovat. 

​Rozhodněte se správně a podpořte návrh ministerstva kultury. Investujte více než 8 miliard korun do kultury a kreativity. A to se vyplatí.

Dopisy byly psány v letech 1967–1969, kdy Zdeněk Neubauer (1942–2016) pobýval na vědecké stáži v biochemické laboratoři v Neapoli. Tématem dopisů jsou politické události oněch let, především však zachycují intelektuální atmosféru doby, v níž oba myslitelé hledají svůj způsob propojení filosofického myšlení, katolické víry a umění. Diskutují proto o římskokatolické teologii po Druhém vatikánském koncilu, ale také o myšlení radikálního filosofa, „českého Nietzscheho“ Ladislava Klímy, o kterém Václav Benda (1946–1999) píše diplomovou práci, nebo o duchovních principech ve výtvarném díle Josefa Šímy.

Jak odolat peklu?

„Kráčíme všichni po mystických cestách jsoucna a máme tentýž cíl. Není důvodu, proč bychom se na určitém úseku nespojili. Neboť pouze co odolává peklu, jest jsoucí. Nietzschovo přitakání tvůrčí, osvobozující ANO všemu jsoucímu platí tak pro nejzávažnější návrh. Realita jest totalitou, abstrakce jejím ochuzením,“ shrnuje dynamiku myšlení obou osobností autor a editor publikace Martin C. Putna.

Kontexty životní dráhy

Edici dopisů doplňují jednak vysvětlivky, komentáře a překlady cizojazyčných pasáží, a také biografický rozhovor s Kamilou Bendovou, která byla manželkou Václava Bendy a sestrou Zdeňka Neubauera. V něm jsou vůbec poprvé vyloženy kontexty původu, výchovy a životní dráhy Zdeňka Neubauera až do doby vzniku těchto dopisů. Publikaci k vydání připravil, komentoval, doslov napsal a rozhovor s Kamilou Bendovou vedl Martin C. Putna.

O autorovi

Prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr. přednáší na FHS UK. Badatelsky se zabývá zejména vztahy mezi kulturou a náboženstvím. K jeho nejnovějším knihám patří první český překlad raných listů Marka Aurelia či komentovaný výbor z duchovních textů Karla Čapka Skoro modlitby. V době koronaviru zveřejňuje své fakultní přednášky na youtube kanále Volá Putna.

O FHS UK: Fakulta humanitních studií UK se odborně zabývá širokým spektrem věd o člověku a lidské společnosti. Působí jako mezioborový spojovník filosofie, sociálních a humanitních disciplín s přírodními a lékařskými vědami o člověku na Univerzitě Karlově. Soustřeďuje se na výzkumná témata z oblasti filosofie, sociálních a humanitních věd, realizuje a podporuje projekty základního i aplikovaného výzkumu v těchto disciplínách.

Celkově se do stanoveného termínu přihlásilo 34 muzikálů, jejich autoři ještě mohou do dubna na svých dílech pracovat, poté kompletní díla předají k posouzení třináctičlenné porotě složené z renomovaných divadelních odborníků a praktiků z celé republiky, která do konce května 2021 vybere muzikály s největším potenciálem – ty budou během sezóny 2021/2022 nastudovány souborem muzikálu DJKT v podobě poloinscenované koncertní verze a za doprovodu živého orchestru uvedeny na Malé scéně DJKT. První z nich bude představen divákům a zástupcům odborné veřejnosti již na začátku sezóny 2021/2022, ostatní pak v jejím průběhu.

Iniciátory projektu jsou šéf muzikálu Lumír Olšovský a dramaturg Pavel Bár, kteří se již od svého nástupu do Plzně zabývali myšlenkou, jak podnítit a podpořit původní tvorbu a nespoléhat se jen na díla osvědčených tvůrců. „Do projektu se přihlásilo 34 muzikálů, což je opravdu vysoké číslo. Přeci jen naše požadavky nejsou nijak malé – žádáme po autorech celý muzikál! Nicméně Intro ’21 je skvělou příležitostí, která autorům umožní spolupracovat s profesionální scénou, získat cenné zkušenosti, kontakty a představit svoji tvorbu zástupcům divadel z celé republiky,“ upozorňuje Lumír Olšovský. Autoři uvedených muzikálů získají nejen zkušenosti z příprav, ale také audio a videozáznam světové premiéry svého díla k jeho další propagaci. Všem přihlášeným pak bude poskytnuto písemné vyjádření porotců.

Bližší informace zájemci naleznou na webových stránkách divadla.

Uvedení Čapkova RUR v Hradci Králové dne 2. ledna 1921 Jednotou divadelních ochotníků Klicpera se shodou náhod stalo světovou premiérou dramatu, které doslova obletělo svět a svému autorovi získalo mezinárodní proslulost. Karel Čapek měl k Hradci Králové úzké vazby, prožil zde část gymnaziálních studií a první lásku. S místními ochotníky dlouhodobě spolupracoval.

Virtuální výstava na: https://www.klicperovodivadlo.cz/rur-100

On-line premiéra inscenace zasvěcené pokroku a fascinujícím technologiím se uskuteční prostřednictvím webové stránky www.theaitre.com. Do světa ji budou šířit také Česká centra. Strojově vytvořenému textu vdechne život Jacob Erftemeijer jako Robot. V úlohách lidí, kteří ho obklopují, uvidíme Petra Buchtu, Oskara Hese (alternovaného Markem Frňkou), Denisu Barešovou, Andreu Buršovou a Tomáše Petříka. Také oni budou interpretovat text, jehož autorem je chytrý software.

Projekt vědy a divadla

Jak uvádí Daniel Hrbek, režisér inscenace a ředitel Švandova divadla, na vzniku hry s nadšením spojilo síly mnoho různých lidí a subjektů. „Výzkumný projekt s názvem THEaiTRE, jehož prvním viditelným výsledkem je právě on-line premiéra hry AI: Když robot píše hru, vznikl díky spolupráci Švandova divadla s Ústavem formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Podíleli se na něm také studenti DAMU a zástupci platformy prg.ai. Partnerem zahraniční prezentace jsou Česká centra. Velmi nás těší, že jsme získali i podporu grantové Technologické agentury ČR, zaměřené na výzkum a inovace,“ uvádí Daniel Hrbek.

A připomíná i úlohu inovátora Tomáše Studeníka. Právě on totiž s myšlenkou robota coby dramatika, schopného napsat hru právě ke kulatému výročí uvedení R.U.R. svého „otce“ Karla Čapka, přišel jako úplně první. I díky jeho nápadu tak mohl projekt THEaiTRE poprvé v historii podrobně prozkoumat, zda umí chytrý software vytvořit použitelný divadelní text. A zjistit tak, nakolik je možné umělou inteligenci využít právě v tomto druhu umění. 

Jak to vidí robot?

„Z hlediska robota hra reflektuje témata jako je láska, smrt a další momenty, související úzce s životem člověka. Výsledek je překvapivý a občas i nečekaně vtipný. Pro herce je to každopádně výzva, protože text má svou vlastní, zvláštní logiku a někdy je nesnadný k zapamatování. A právě živí lidé mu musí dodat jiskru a pravdivost,“ prozrazuje režisér Daniel Hrbek.

S tím souhlasí i Jacob Erftemeijer, představitel Robota. „Jako herce ztvárňujícího postavu Robota mne zajímalo, jestli je to od autora textu autobiografický počin, nebo vytvořil postavu, která s ním samotným nemusí mít příliš společného. Normálně totiž v textu hledám především ten nevyřčený podtext a motivaci,“ říká herec.

AI jde od světa

Zajímavou součástí inscenace bude také debata s odborníky, do níž se budou moci zapojit diváci. „A nejen ti, co jsou z České republiky,“ upozorňuje režisér Hrbek. „Kolegové z matfyzu chtějí inscenaci doprovodit strojově překládanými titulky do angličtiny a dalších jazyků. Globálně šířit první hru napsanou robotem nám významně pomohou také Česká centra, jejichž zahraniční síť bude inscenaci sdílet prostřednictvím svých sociálních sítí,“ uvádí Hrbek a dodává, že on-line aktivity Švandova divadla sledovalo v roce 2020 téměř půl milionu diváků.

Hra napsaná robotem tak sice proběhne bez přítomnosti živého publika, přesto však neztratí svůj divadelní charakter. A neobvyklou divadelní událost budou moci spolu s domácím publikem sledovat i lidé z různých konců světa.

Ondřej Černý, generální ředitel Českých center, které jsou partnerem zahraniční prezentace, k tomu říká: „100 let od prvního provedení Čapkovy R.U.R. Národním divadlem není jen příležitostí k oslavě vstupu slova „robot“ na světovou scénu, ale i k připomínce Čapkova pozoruhodně jasnozřivého apelu na obranu lidství. Jsme proto velmi rádi, že jsme se stali partnerem zahraniční on-line prezentace představení Švandova divadla, jehož scénář vznikl v mysli současné umělé inteligence. Téma inovací v propojení s relevantní uměleckou formou skvěle zapadá do našich strategických priorit. A navíc: Švandovo divadlo je jedním z nemnoha českých divadel, které má silnou empatii pro specifika zahraniční kulturní prezentace.“

Malý robotický princ

A jak text hry vznikal? Počítač pod dohledem týmu informatiků v čele s počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou z MFF UK zhruba od května roku 2020 generoval obrazy ze života hlavního hrdiny – robota čelícího každodenním radostem a strastem. „Původně jsme mysleli, že jazykový model GPT-2 budeme muset zpočátku hodně upravit, aby produkoval něco jako divadelní scénáře, protože byl připravený spíš na psaní novinových zpráv,“ vysvětluje Rudolf Rosa. „V první fázi projektu si ale vedl překvapivě dobře, nepotřebovali jsme třeba zatím použít scénáře existujících divadelních her, aby se na nich model naučil, jak taková hra vlastně vypadá,“ říká Rosa.

Text vznikal v angličtině, do češtiny ho převáděl strojový překlad. Výsledkem byl soubor dialogů, které ve Švandově divadle vybrali a ty nejlepší seřadili tak, aby vyprávěly ucelený příběh putování robota lidskou společností. Výsledný tvar tak může připomenout futuristickou verzi Malého prince.

Potíže autora-začátečníka

Podle dramaturga Davida Košťáka, který spolu s informatiky na celý proces dohlížel, lidé nejprve zadali počítači základní parametry: kdo, kde a s kým mluví a přidali dvě úvodní repliky. Ty pak počítačový autor dál rozvíjel. Coby neživý dramatik-začátečník se ale bez lidské pomoci neobešel. „Občas prohodil ženské a mužské postavy nebo na něčem ulpěl, takže dialog ztratil smysl. Oříškem, který zatím s obtížemi louská, je také podtext – fakt, že nejde jen o to, co v divadelní hře postava říká, ale co tím ve skutečnosti myslí,“ vypočítává Košťák. „Na rozdíl od někdy svéhlavých živých autorů ale stačilo počítači ukázat místo, kde ztratil nit, a on začal od příslušného bodu hned vytvářet text nově,“ vtipkuje dramaturg.

Vtip na slupce od banánu

Právě nezáměrné chyby současně dodávají textu originální půvab a také humor. „Dialogy jsou občas opravdu legrační, přestože umělá inteligence neumí vytvářet vtip cíleně a nerozumí, že vygenerovala něco vtipného. Je to podobné, jako když někdo uklouzne na slupce od banánu. Ten člověk to neudělal proto, aby nás rozesmál, ale my se smějeme. A THEaiTRobot občas taky takhle uklouzne po slupce od banánu,“ doplňuje Rudolf Rosa.

Robot dramatikem?

Na otázku, jestli chytrý software jednou zcela nahradí živého dramatika, přesto neexistuje jednoznačná odpověď. „Zatím to tak nevypadá, ale v budoucnosti by třeba mohl fungovat jako jeden z nástrojů, které má autor k dispozici,“ míní David Košťák.

On-line premiérou navíc projekt THEaiTRE nekončí. Titul AI: Když robot píše hru plánuje Švandovo divadlo zařadit do stálého repertoáru. A tým z matematicko-fyzikální fakulty chce během tohoto roku model GPT-2 zdokonalit natolik, aby místo sledu scének vytvořil celovečerní divadelní hru. Pokud se to podaří, její premiéra by se mohla odehrát už v roce 2022.

 „Čeká nás ještě mnoho práce na zlepšování generování a chceme zkusit i několik souvisejících experimentů. Například by nás zajímalo, zda by náš postup šel použít pro generování scénářů televizních seriálů,“ naznačuje další plány Rudolf Rosa.

www.svandovodivadlo.cz

www.theaitre.com

www.czechcentres.cz

O devátý ročník závodů dračích lodí Bohumíňáci vloni přišli kvůli koronaviru a ani aktuální epidemická situace příliš optimismu pořadatelům společenských, kulturních a sportovních akcí nedodává. „Přesto věříme, že budeme moci závody letos uspořádat. Domluvili jsme se s pořadatelem předchozích ročníků, že se ve spolupráci s Dragon Boat Ostrava ujmeme organizace a změníme podobu tak, aby se dostalo na více účastníků. Chceme k vodáctví přilákat i děti, proto závody rozšíříme na dva dny,“ uvedl Roman Štolfa, předseda bohumínského spolku Vodáci Odry a Olše.

Příznivci adrenalinu a netradiční zábavy se namísto vodáckého nástupního místa u Odry ve Starém Bohumíně, kde se závody každoročně konaly, přesunou k Vrbickému jezeru v Bohumíně-Vrbici. To nabízí větší prostor pro zázemí s občerstvením a toaletami a také velké parkoviště. Kvůli zapojení druhého stupně bohumínských základních škol do závodů se mění i tradiční srpnový termín. „Chtěli jsme umožnit dětem, které v koronavirové době přišly o veškeré aktivity, se závodů zúčastnit. Proto jsme je naplánovali tak, aby se uskutečnily ještě během školního roku. Proběhnou 4. a 5. června,“ vysvětlil Štolfa.

V minulosti soupeřily 22členné posádky, z nichž 20 účastníků pádlovalo, jeden bubnováním udával rytmus a jeden z organizátorů loď bezpečně kormidlovat. Letos budou plavidla menší, takže se počet aktivně pádlujících sníží o polovinu na deset. Bubeník a profesionální kormidelník přitom zůstávají. „Posádky mohou být buď smíšené, s tím že mezi pádlujícími musí být minimálně dvě ženy, anebo ryze ženské. Minimální počet pádlujících je osm, ideální je samozřejmě loď zcela zaplnit deseti účastníky,“ doplnil Štolfa.

Vodáci z řad veřejnosti, firem či spolků se mohou hlásit do 31. května, startovné je 2 tisíce korun. Bližší informace získají zájemci na e-mailu info@dbostrava.cz nebo na telefonním čísle 720 265 106. Juniorské týmy nemusí být nutně jen školské a startovné neplatí. Akce se uskuteční pod záštitou města Bohumína ve spolupráci spolku Vodáci Odry a Olše, Dragon Boat Ostrava, Českého svazu dračích lodí a Torrsen Sports. Diváci budou mít vstup zdarma.

www.bohumin.cz

Šedesátičlenné těleso živě odehrálo z kulturního zařízení Pellyho domy v Polici nad Metují, kde bylo možné dodržet bezpečné rozstupy a všechna další opatření. Zároveň před akcí absolvovali hudebníci testy na nemoc Covid-19.

Hudba byla přenášena prostřednictvím skrytého odkazu na kanálu YouTube, který dopředu obdrželi přihlašovatelé z jednotlivých míst. Už v průběhu přenosu dostával orchestr zpětnou vazbu, většinou, že spojení je navázáno. Pro některé obyvatele bylo vysílání překvapením, například pro rodinu Mikolášíkovu z Hradce Králové, kteří s dvěma chlapci přijeli na chalupu do obce Javor u Teplic nad Metují. „Byli jsme právě venku a najednou slyšíme hudbu. Naši synové byli velmi překvapeni, protože z města obecní rozhlas neznají. Na chvíli dokonce přestali řádit ve sněhu a jen se divili, co to tu hraje. A mě potěšilo, když jsem slyšela zpívat Jana Sklenáře, kterého znám z hradeckého Klicperova divadla. Bylo to moc milé a mělo by to být častěji. Už nám ta kultura opravdu chybí,“ řekla Míša Mikolášíková. Byla ale také místa, kterým se spojení navázat nepodařilo, například v Předměřicích nad Labem, kde bohužel bylo ticho.

Hudebníci akci připravovali pouze několik dní, za tu dobu dokázali svou výzvou oslovit více než 80 obcí a měst, odkud bylo potvrzeno, že se připojí. Nejmenší byla podle všeho Suchá Lhota u Litomyšle s 83 obyvateli. Největším městem pak devadesátitisícové Ústí nad Labem. „Zatím ještě přesně nevíme, kde všude jsme byli slyšet, ale děkujeme všem, kteří do toho s námi šli“, říká dojatě zakladatelka orchestru PSO Petra Soukupová těsně po skončení vysílání. „U nás v Polici víme, že za námi úžasně stojí, ale že se přidají místa z celé naší země, nás samotné vlastně překvapilo. Přáli jsme si to, a pokud se spojení technicky podařilo navázat, jsme vděční za každého posluchače, kterému jsme snad udělali radost“, dodává Petra Soukupová.

Police Symphony Orchestra zahájil happeningem „Na slyšenou!“ trilogii podobných aktivit. Podle aktuálních opatření by další počin mohl být už ve vizuálním formátu „Na viděnou“, až po koncert „Na shledanou“, tedy prezenční a s diváky. 

Orchestr se happeningem „Na slyšenou“ hlásil k iniciativě #kulturunezastavis, založenou pražským souborem Cirk La Putyka. Iniciativa si klade za cíl přinášet živou kulturu publiku v období pandemické krize. Bezpečně a s respektem k vládním nařízením. V průběhu pandemie se tak umělcům staly podiem mnohdy ulice, dvorky, vitríny obchodů a hledištěm okna a balkony bytů, nemocnic nebo domovů důchodců. K iniciativě se připojili profesionální nebo amatérské soubory
a instituce napříč Českou republikou například v happeningu “Majáky české kultury”.

www.kulturunezastavis.cz

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

POLICE SYMPHONY ORCHESTRA založila v roce 2010 v Polici nad Metují tehdy čerstvě patnáctiletá Petra Soukupová se svým bratrem Jakubem. Dnes orchestr působí pod vedením dirigenta Joela Hány a sdružuje mladé muzikanty a další pomocníky z celého Královéhradeckého kraje. Spolupracuje s předními českými umělci. Např. zpěváci Ondřej Ruml, Jan Cina, Vendula Příhodová, Jan Maxián, klavírista Ivo Kahánek, dirigent Václav Zahradník, sólisté baletu Národního divadla, herec Miloň Čepelka, moderátorka Lucie Výborná a mnoho dalších. Dosud odehráli přes 130 koncertů v ČR i v zahraničí pro více než 170 000 diváků, a to včetně mnoha beneficí, na kterých dokázali vybrat více než 1,8 milionu Kč.