Co se děje

Počtem stránek nevelká, avšak obsahem velmi zajímavá kniha. Napsaná je krásnou češtinou, jak jinak, autor je jedním z českých básníků, kteří pohlížejí na svět jinýma očima, než ten, kdo v cestě vidí jenom cíl a při pohledu na nebe informace o počasí.

Můžeme si přečíst půvabné vyprávění o autorově dětství, rozhovory v dopisech s přáteli, také o historii rodného kraje. Vypravěče provází a povzbuzuje chápající přítel, se kterým rozpráví na nemocničním lůžku, tedy tam, kde člověk bilancuje a hodnotí. Střípky příběhů tak spojuje do zajímavého neroztříštěného celku, plného jen zdánlivě prostých myšlenek.

Následuje popis vlastních zkušeností z doby, kdy autor pracoval jako vychovatel v dětském domově a díky své empatii a citlivosti dovede pochopit těžce zkoušenou duši menších i větších dětí a s nadhledem pozorovat a komentovat jejich nelehkou cestu životem.

Marie a Jean je napínavý a dojemný příběh z konce války a následujících let, kdy spolu s dívkou zraněnou fyzickým i psychickým utrpením doufáme v setkání s její lískou, skoro nedýcháme při jejím zoufalství a touze. Stejně tak je nám líto Davida, nešťastného a bezradného, když ztratil lásku v dalším vyprávění. Útlou knížku uzavírá poetická povídka plná šumění moře a slaného větru, Jakub spřízněné srdce najde, ale konec příběhu je otevřený jako sám život.

Kniha A nešlap do louží stojí rozhodně k přečtení a hlavně zamyšlení. Nad lidskými city, nad hodnotami lásky a přátelství. A také nad tím, co všechno vyprávění provází, co už je dějinami se všemi jejich následky. A jestli jsme zklamaní, pak jenom tím, že jsme otočili poslední stránku.

SKIP dlouhodobě podporuje akce SČKN ke Světovému dni knihy - Čtení sluší každému, propaguje katalog Nejlepší knihy dětem i Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. V této složité době chceme podpořit naše přirozené partnery - vydavatele a knihkupce. Hlasování v anketě je určeno široké veřejnosti a prosíme knihovny o pomoc s propagací této akce. Katalog Nejlepší knihy dětem 2019/2020 je určen také široké veřejnosti, která si zde vybere kvalitní dětskou literaturu, slouží rodičům, učitelům a také knihovníkům. Knihovny mohou šířit informaci o soutěži na svých webových stránkách a sociálních sítích.

V anketě můžete vybrat až tři knihy, které by podle vás měl každý předškolák i školák přečíst. Pokud vám v nabídce nějaká česká kniha chybí, doplňte ji do formuláře níže. Vyplněním ankety a odesláním svých údajů se zároveň zúčastníte soutěže o kupony na nákup knih v hodnotě 5 000 Kč, 3 000 Kč a 2 000 Kč. Nejlepší dětské knihy budou vyhlášeny v rámci kampaně Březen měsíc čtenářů 2021.

Formulář ankety - https://ipk.nkp.cz/formulare/ipk/soutez-nejlepsi-kniha-pro-deti

Pandemie koronaviru těžce zasáhla kulturní a kreativní průmysl. Omezení, která začala platit takřka ze dne na den neúprosně zastavila činnost kulturních spolků, divadel, galerií či muzeí. Pražská metropole se ale jen tak nevzdává. Ve spolupráci s významnými institucemi jako Národní galerie Praha, Národní divadlo nebo Pražská filharmonie nabízí celou řadu online přednášek, livestreamů, prohlídek, výstav nebo inscenací, díky kterým si můžete kousek kultury přenést rovnou k vám domů a zkrátit si tak čekání na návrat k normálnímu životu.

Na náplavce čte Michal Viewegh

Série autorského čtení se spisovateli jako Michal Viewegh, Alena Mornštajnová, Pavla Horáková či Tereza Boučková je přichystáno v rámci nového projektu Knihy v kobce. Vzhledem k trvajícím opatřením se událost musela přesunout na facebookové stránky Pražské náplavky, kde si budou moct lidé každý první čtvrtek v měsíci poslechnout svého oblíbeného českého autora. Garantem projektu je nejčtenější tuzemský spisovatel Michal Viewegh, záštitu nad touto akcí převzal radní pro oblast majetku a městských firem Jan Chabr (TOP 09): „Věřím, že si projekt své diváky najde a v dnešní době, kdy je živá kultura nedostupná, to bude milé zpestření. Kdy jindy vzít do ruky dobrou knihu než v době, která nám mnoho důvodů k radosti nepřináší. “

Národní galerie Praha vybízí k online komentovaným prohlídkám

Národní galerie v Praze se rovněž musela přizpůsobit nelehké situaci a pomocí nového digitálního obsahu se snaží oslovit širokou veřejnost. Nabízí virtuální prohlídky, živé přenosy z výstav a expozic či workshopy online. Nejbližší online vysílání s názvem “Současné umění a architektura: Jak se svět (umění) dokáže vypořádat s pandemií?” můžete sledovat zdarma na facebookových stránkách Národní galerie Praha v pondělí 22. února od 18 hod. Pokud vám termín nevyhovuje, jejich YouTube kanál Národní galerie Praha nabízí mnoho dalších videí týkající se světa umění.

Národní muzeum si připravilo 20 videoprohlídek s kurátory výstav

Vlivem pandemie se kultura a vzdělání zastavila také v Národním muzeu. Aby jedna z nejkrásnějších pražských budov neztratila kontakt se svými příznivci, rozhodla se zveřejnit zdarma dvacet krátkých videoprohlídek s kurátory výstav, které si můžete interaktivně projít na internetových stránkách Národního muzea. Kromě historie Sametové revoluce zjistíte užitečné poznatky z přírodovědeckých sbírek nebo poznáte příběh plejtváka Myšoka, jehož kostra, která patří k vůbec největším na planetě, zdobí strop národního muzea v Praze.

Poslechněte si záznam koncertu České filharmonie

Česká filharmonie musela stejně jako další symfonické orchestry, hudebníci i kapely zrušit plánovaná turné nebo připravované koncerty.  Aby ale její fanoušci nepřišli o veškerou hudbu, připravila pro ně ku příležitosti svých 125. narozenin několik koncertů spolu s rozhovory z řad jejich osobností, které přibližují svět České filharmonie spolu s krásami orchestrální hudby.

Na YouTube kanálu České filharmonie se můžete přesunout téměř do koncertního sálu, který České filharmonii již delší dobu chybí. To by se však v dohledné době mělo změnit. Praha plánuje vytvořit novou budovu filharmonie pro dva tisíce posluchačů u stanice metra Vltavská. „Dvořákova síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanova síň Obecního domu z roku 1914 zaslouží úctu a respekt, ale ani jedna neodpovídá a ani nemůže odpovídat požadavkům 21. století,“ řekl radní pro oblast majetku a městských firem Jan Chabr.

Online inscenace nabízí Národní divadlo

Činohra Národního divadla v Praze uvedla online premiéru filmové verze své inscenace Za krásu. Zatímco premiéra proběhla na parketě Národního divadla 14. března 2019, derniéru si můžete již nyní přehrát na webových stránkách Národního divadla. Kromě této hry plánuje divadlo v budoucnu spustit také záznam představení Kouzelná země v režii Jana Mikuláška.

“Nechtěli jsme vytvořit pouze záznam našeho představení. Těch je v současné době všude plno a sami vidíme, že tomu něco schází. Chceme diváka oslovit, aby se mu opět tajil dech a měl husí kůži, tak jako při živých představeních. Transformujeme sebe i způsob, jakým nový cirkus promlouvá. Doba se, ať se nám to líbí, nebo ne, změnila a my musíme také,” vysvětluje název filmu principál plzeňské company Jiří Misař. 

Žongléros Ansámbl při tvorbě krátkého uměleckého filmu oslovili i známého beatboxera TinyBeat. Ten jim nejen tvoří hudbu na míru vznikajícího filmu, zároveň bude i jeho aktérem a v několika scénách se zapojí přímo do choreografií. Dalším, kdo spolupracuje na vzniku filmu je mladá česko-holandská tanečnice Monn Schrage.

"Věděli jsme, že potřebujeme v této době udělat něco, co nás posune dál ze zažitých stereotypů, hledali jsme po téměř roce bez hraní motivaci. Práce na tomto projektu oslovila celou naší company a dá se říct, že je to jedním z našich největších projektů i co do počtu lidí, kteří se ve filmu objeví”, komentuje motivy pro vznik filmu autorka námětu a spolurežisérka Martina Vaněčková. Na režii se podílí i další z členů company Lucie Bartošová. Popisuje film jako vstup do surreálného světa našich myšlenek a snů. “Chceme aby Transfomace21 donutila diváka přemýšlet, ptát se sám sebe a hledat odpovědi. Otevíráme dveře podvědomí a využíváme k tomu jak výraz nového cirkusu, tak specifika uměleckého filmu.”

Filmové kulisy vytvoří Transformaci21 moderní minimalistická budova Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Ta má k novému cirkusu také velmi blízko. Není to zdaleka první společný projekt, který spojil Žongléros Ansámbl a plzeňský domov umění a designu “Sutnarku”. 

Film vzniká za podpory Odboru kultury města Plzně, Plzeňského kraje, ÚMO 3, Odboru sportu města Plzně a Nadaci 700 let města Plzně. 

Více informací o projektu Transformace 21 naleznete na webových stránkách www.zongleros.cz nebo na facebookovém profilu https://www.facebook.com/Zongleros/

Nový cirkus je specifický žánr kombinující divadelní kvality s takřka sportovním velmi náročným fyzickým výkonem. Plzeň má k novému cirkusu tradičně velmi blízko. Ať již jeho dominantní rolí v roce 2015, kdy se Plzeň pyšnila titulem Hlavní evropské město kultury, tak i díky festivalu nového cirkusu Žonglobalizace, který minulý rok oslavil první dekádu existence. Plzeňané také s oblibou navštěvují kurzy nového cirkusu v centru Cirkulárium, které na začátku roku 2020 slavnostně otevřelo nové prostory v areálu bývalé Papírny. 

www.zongleros.cz 
www.zonglobalizace.cz

„Jsem rád, že i v současné době, která klade takový důraz na ekonomické hledisko a efektivitu vynaložených nákladů, vznikají v našem regionu zajímavé a z architektonického a urbanistického hlediska hodnotné stavby. Díky nim podoba našich měst a vesnic neupadá, a proto takové počínání Královéhradecký kraj podporuje,“ říká hejtman Martin Červíček, pod jehož záštitou se soutěž koná.

Hlásit se mohou stavby všech kategorií zkolaudované nebo s povoleným zkušebním provozem během uplynulých tří let. Výsledky letošního ročníku budou slavnostně vyhlášeny koncem roku za účasti krajského vedení. V roce 2020 usilovalo o titul 15 staveb, zvítězila rozhledna na Velké Deštné.

Vedle Královéhradeckého kraje je pořadatelem soutěže Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Český svaz stavebních inženýrů, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Česká komora architektů.

Propozice soutěže najdete v příloze.

Hotelový komplex prodělal v 90. letech 20. století řadu stavebních úprav a přestaveb, které zásadním způsobem zasahovaly do interiérů budovy hotelu. Vnitřní prostor hotelu prošel další úpravou i v letech 2001–2002 a z původních interiérů se téměř nic nedochovalo. V důsledku těchto mnohačetných přestaveb ztratil hotel původní charakter. Zároveň došlo také k necitlivým a zásadním úpravám exteriéru.

Hotel Intercontinental vznikal v brutalistním stylu ve spolupráci tří architektonických kolektivů pod vedením Karla Filsaka. V roce 2015 obdrželo Ministerstvo kultury podnět pražského pracoviště Národního památkového ústavu ( NPÚ) na prohlášení hotelu InterContinental za kulturní památku. Po důkladném zkoumání nezahájilo Ministerstvo kultury správní řízení o prohlášení věci za kulturní památku. Na konci roku 2019 vyšla, v rámci výzkumného projektu NPÚ, publikace s názvem Hotel Intercontinental v Praze, která tuto stavbu zdokumentovala. Ministerstvo kultury vnímalo výsledky vědecké práce kolektivu autorů jako výrazný posun ve vývoji odborného názoru na tuto stavbu. V památkové péči je běžné, že se hloubka poznání i vědecké názory v čase mění a prohlubují, proto se Ministerstvo kultury znovu začalo podnětem NPÚ z roku 2015 zabývat a zahájilo správní řízení, ve kterém po několikaměsičním zkoumání nakonec dospělo k závěru Intercontinental za kulturní památku neprohlásit.

Ministerstvo kultury v žádném případě nezpochybňuje vědeckou práci odborníků v čele s NPÚ, protože hodnotí hotel Intercontinental jako dílo architektonicky výrazné, a ve vztahu k tehdejší tuzemské stavební produkci bezpochyby nadstandardní úrovně. Na druhou stranu je však nezbytné uvést, že mezi odborníky na historii architektury, urbanismus a ochranu památek a historických sídel panují zcela rozdílné názory na kvalitativní přínos objemově i výškově značně předimenzované budovy, pohledově exponované a na moderní intervence citlivé prostředí pražského Starého Města a přilehlého vltavského nábřeží. V této souvislosti si je nutné rovněž uvědomit, že historie architektury není totožnou disciplínou s památkovou péčí, protože Ministerstvo kultury musí při vedení správního řízení brát v úvahu a respektovat mnoho dalších skutečností, včetně toho, že soubor „hotel Intercontinental“ není tvořen pouze hlavní ubytovací budovou, ale jeho nedílnou stavební součástí jsou i dobové podzemní garáže apod.

Objekt hotelu a jeho přilehlá volná prostranství jsou chráněna režimem pražské památkové rezervace a podle zákona o státní památkové péči si vlastník nemovitosti musí k zamýšlené stavbě, rekonstrukci a dalším úpravám předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tj. Magistrátu hl. m. Prahy. Ministerstvo kultury zdůrazňuje, že nelze nijak spojovat, ať už v tomto konkrétním případě, ale i obecně, řízení Ministerstva kultury o prohlášení věci za kulturní památku a záměr na zástavbu piazzetty u hotelu Intercontinenta . Důvodem je především to, že zatímco v řízení o prohlášení věci za kulturní památku posuzuje Ministerstvo kultury pouze to, zda věc nebo soubor věcí má nebo nemá hodnoty kulturní památky, záměr na zástavbu piazzetty u hotelu Intercontinental by byl posuzován (a řízen) jiným orgánem, a to stavebním úřadem, kdy v takovémto případě památková péče vydává pouze závazné stanovisko do řízení stavebních orgánů .

Prohlídka, kterou bude provázet průvodce Jakub Gruss spolu s archivářkou Evou Vodochodskou, se zaměří na klášterní knihovnu, která uchovává 17 tisíc svazků knih. Zájemci se dozví řadu zajímavých informací z historie i současnosti, na které při běžných prohlídkách není dostatečný prostor. Detailně si díky kameře prohlédnou nástropní fresky, podívají se na ochoz knihovny a prolistují i nejvzácnější poklady z knihovního fondu. Součástí prohlídky bude také krátký předtočený úvod o historii kláštera a jeho založení benediktinským řádem.

„Prohlídkový okruh je od prosince uzavřen. S návštěvníky kláštera ale nechceme ztratit kontakt, proto jsme se rozhodli vyzkoušet jinou formu prohlídek. Po technické stránce půjde o celkem náročné natáčení, do kterého se zapojí širší tým – věříme však, že se vše vydaří a že budeme v sérii online prohlídek pokračovat i v dalších prostorách kláštera,“ uvedl Aleš Freiwald z Agentury pro rozvoj Broumovska.

Vstupné na prohlídku je 80 Kč, k zakoupení je na https://goout.net/cs/klaster-broumov-knihovna/szuabfr/. Po zaplacení vstupného zájemci obdrží odkaz ke sledování prohlídky. K dispozici bude také platforma www.sli.do, na které budou moci zájemci klást průvodcům své dotazy, jež budou na konci prohlídky zodpovězeny.

Kandidáta na udělení Ceny Olgy Havlové může navrhnout jednotlivec či organizace. „O tom, kdo se stane laureátem a získá bronzovou plastiku Olbrama Zoubka „Povzbuzení“, rozhoduje porota pověřená správní radou naší nadace. Veřejnost může nejen nominovat kandidáty na cenu, ale z nominovaných osobností pak vybrat i držitele Ceny veřejnosti,“ upřesňuje Monika Granja, ředitelka VDV.

Úplně první plastiku předávala v roce 1995 ještě sama Olga Havlová, která jako ocenění pro vítěze vybrala dílo od známého sochaře Olbrama Zoubka. „Nabídl jsem několik variant sošky, ale teprve při dalším setkání v mém ateliéru paní Olga vybrala téma Povzbuzení," připomněl v roce 2013 Olbram Zoubek, který vytvořil mimo jiné například i posmrtnou masku Jana Palacha.

Cenu Olgy Havlové vyhlásila paní Olga v roce 1995 s cílem ocenit lidi se zdravotním postižením, kteří i přes svůj handicap dokážou velké věci, a jsou tak inspirací k překonávání překážek pro ostatní. Loni ocenění převzala Martina Půtová, kterou porota vybrala jako držitelku ceny za její osvětovou činnost a pomoc lidem s popáleninovými úrazy.

„V roce 2018 stála Martina u zrodu projektu Burn Fighters, který nabízí pomoc a podporu lidem po úrazech popálením. Přibližně ve stejné době se Martina zapojila rovněž do projektu Návštěvy potmě, který propojuje nevidomé s osamělými seniory,“ doplňuje Monika Granja.

Cena Olgy Havlové se uděluje bez přerušení již 26 let – slavnostní předávání proběhlo rovněž za přísných epidemických opatření i v loňském roce. Letos se uskuteční již po sedmadvacáté, a to 14. června v prostorách Národní galerie v Praze. Ocenění se za tu dobu stalo slavnostní událostí i vzpomínkou na Olgu Havlovou jako na osobnost, která se vždy zastávala práv ohrožených občanů a zasazovala se o jejich plnou integraci do společnosti.

Hlavním mediálním partnerem Ceny Olgy Havlové 2020 je Radiožurnál. Dalšími partnery jsou: Minet Elektro, spol. s. r. o., Subterra, a. s., Volvo Car CZ a Auto Průhonice, Deník N a Radio 1.

Nominační formulář najdete zde. Další informace o Ceně Olgy Havlové a jejích laureátech naleznete zde.

www.vdv.cz

V Praze mohou tvůrci využívat rezidenční byt po Jaroslavu Foglarovi, a to díky spolupráci ČLC se Skautskou nadací Jaroslava Foglara. Broumovské rezidence v Literárním domku jsou realizovány ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Klášter Broumov. V Brně mají k dispozici samostatný byt v centru města.

„Rezidenční stipendia a pobyty umožňují i v době pandemie soustředění na tvůrčí a překladatelskou práci, proto jsem rád, že mají naši partneři v Praze, Brně i Broumově odvahu s námi v této nelehké době plánovat a udělat maximum proto, abychom bohemisty a překladatele v jejich záslužné práci podporovali,“ říká Martin Krafl, pověřený řízením Českého literárního centra.

V pražském Foglarově bytě je v únoru Cristian Cámara Outes, španělský literární vědec a překladatel, který chce pracovat na překladu filozofických próz Ladislava Klímy. V březnu jej vystřídá Tihana Hamović, bohemistka a překladatelka z Bělehradu. Rezidenční pobyt využije k překladu výboru z díla Petra Hrušky a objevování nových českých básnických sbírek. V dubnu zavítá do Prahy překladatelka Theresa Clauberg. Květen bude patřit Joanně Goszczyńské, polské bohemistce, literární vědkyni a překladatelce, aktuálně pracující jak na monografii věnované modernismu a dílu Vladislava Vančury, Josefa Čapka, Ladislava Klímy, Jakuba Demla a Richarda Weinera, tak na překladu Cesty do zaslíbené země Ladislava Fukse.  Uros Nikolić, srbský bohemista, aktuálně překládá román Jáchyma Topola Sestra, který bude také jeho hlavním tématem červnového tvůrčího pobytu v Praze. Helliana Iancullescu, rumunská bohemistka, bude během srpna překládat Teorii podivnosti Petry Horákové a setkávat se s dalšími spisovateli, jejichž díla přeložila (Martin Vopěnka, Petra Hůlová) či chce přeložit (Alena Mornštajnová). V září by se měl do Prahy vypravit španělsky píšící básník a překladatel pocházející z Itálie Ángelo Néstore a v říjnu slavista James Morgan, který získal Cenu Susanny Roth pro začínající mladé překladatele v roce 2019.

Od poloviny března do poloviny dubna bude v moravské metropoli pobývat saská autorka Heike Geissler. Její rezidence je spolupořádána MZK/ ČLC a partnerskými městy Brno a Lipsko. „Tento rezidenční program vznikl v rámci podpory hostování ČR na Lipském knižním veletrhu v roce 2019 a pokračuje až do roku 2023. Na podzim 2020 strávila Markéta Pilátová měsíc v Lipsku, saská rezidentka Heike Geissler přeložila svůj plánovaný pobyt v Brně vzhledem k pandemii na letošní jaro,“ upřesňuje Martin Krafl. V dubnu do Brna přijede Jurga Ralyte, litevská bohemistka a překladatelka, která se během rezidenčního pobytu ponoří do překladu Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové. V květnu přijede Ghias Mousli, syrský lékař, absolvent pražské Univerzity Karlovy, od roku 1990 překladatel české a slovenské literatury do arabštiny. Na tvůrčí rezidenci bude hledat vhodné knihy současných autorů ke svým dalším překladům a zpracovávat téma roku 1989 v Československu. Kromě toho se chce setkat např. s Jiřím Kratochvilem a Alenou Mornštajnovou. V červnu zavítá do Brna polský bohemista Andrzej S. Jagodziński , překladatel české a slovenské literatury, publicista, novinář a diplomat, který zde hodlá pracovat na další knize Josefa Škvoreckého a na překladu Havlovy biografie od Michaela Žantovského. V Brně by rád také prošel Grušův archiv v Moravském zemském muzeu. V červenci přijede do Brna Olga Akbulatova, ruská bohemistka a zakladatelka nakladatelství Globus specializujícího se na české autory. Vystřídat by ji v srpnu měla německá překladatelka Raija Hauck. Další, podzimní rezidenti, ještě nejsou vybráni.

Během jara 2021 možnost tvůrčího pobytu využijí v Broumově tři čeští tvůrci. Miloš Doležal, básník, dokumentarista, badatel a editor, by chtěl v březnu v Broumově pracovat na básnickém souboru Čechy krásnéé, Čechy méé, a také dokončit text týkající se jedné dějinné etapy Broumovska. V Literárním domku jej v dubnu vystřídá Lucie Lučanská, ilustrátorka a spisovatelka, která v současnosti pracuje na Manuálu vnímání a obrazové knize Jířa.  Přemysl Krejčík, spisovatel a literární publicista, se na svém květnovém tvůrčím pobytu zaměří na svůj projekt Rochus, román kombinující prvky thrilleru, magického realismu a postmoderny. S českými tvůrci budou sdílet Literární domek také němečtí autoři Katia Sophia Ditzler (březen), Hannah Brinkmann (duben) a Mariusz Hoffmann (květen), jejichž rezidenci zajišťuje Goethe-Institut Česká republika.

Rezidenti mají při svých pobytech čas a prostor pracovat nerušeně na své tvorbě, plně se do ní ponořit a dokončit svá rozpracovaná díla. Zároveň mohou poznávat detailněji kulturní prostředí daného místa. ČLC pro tyto příležitosti spolupracuje s Moravskou galerií v Brně, Národním divadlem Brno, Národní galerií v Praze a Centrem současného umění DOX.

Do 21. února 2021 se mohou hlásit zájemci o rezidenční pobyt v Broumově pro období června, července a srpna 2021.

Do 31. března 2021 se mohou hlásit zájemci o rezidenční pobyty v Praze, Brně nebo Broumově  pro období září, říjen a listopad 2021.

www.czechlit.cz

„Mým cílem je, aby Horácká galerie byla živoucím místem, ve kterém se návštěvníci budou cítit dobře, které budou opakovaně vyhledávat pro jeho uměleckou kvalitu, otevřenost, přátelskou i tvůrčí atmosféru. Spolu s týmem kurátorů a odborných pracovníků Horácké galerie chci pečovat o sbírkové fondy a koncepčně je rozvíjet, aktivně pracovat s dětmi, které budou v budoucnu rozhodovat o tom, zda bude galerie existovat a v jaké podobě, posilovat značku Horácké galerie a pokračovat v přípravách na rekonstrukci objektu galerie,“ zmínila Věra Staňková.

„Od nové ředitelky očekáváme nejen zvládnutí běžných denních agend, ale i zatraktivnění této krajské instituce, včetně přilákání nových návštěvníků, nabídnutí nových projektů cílených na širší cílovou skupinu. Rádi využijeme bohaté marketingové zkušenosti nové ředitelky a také její ochotu realizovat nové a originální projekty,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Roman Fabeš.

Krajská rada při jmenování Věry Staňkové respektovala doporučení hodnotící komise, která posuzovala vhodnost sedmi vážných zájemců o tento prestižní post.

http://www.horackagalerie.cz