Co se děje

Kamera sleduje pětici výjimečně nadaných děti v domácím prostředí i ve volném čase, s rodiči, pedagogy či mentory, a také během půlroční přípravy na mimořádnou událost jejich kariéry – koncerty na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro, které se uskutečnily v loňském roce. Těmito momenty se prolínají úvahy o tom, co je talent, jak je třeba s jeho nositeli pracovat, aby se zdokonalili a získali nejen profesionální návyky v hudební oblasti, ale zároveň neztratili vnitřní zápal a oddanost hudbě. „Talent, to je takový pel na motýlích křídlech, který dostanete od Boha, nikdo jiný vám ho nemůže dát. Ale při neopatrném zacházení vám ho může někdo vzít,“ trefně vystihuje jeden z aktérů filmu klavírista a mentor Akademie MenART Ivo Kahánek.  

Režisér Martin Suchánek se v Talentu snaží ukázat, jak náročné je být obdařen talentem a jak je důležité s ním dobře naložit. Klade otázku, zda tím úspěchem jsou vyprodané sály, nebo vnitřní radost z toho, že se o svůj dar mohu podělit s ostatními. Kamera sleduje několikaměsíční přípravy Nory Lubbadové, Adély Řehořové, Jana Čmejly a bratrů Kollertových na jejich, zatím nejvýznamnější, koncert. Příběh ukazuje nejen to krásné, ale také všechny okolnosti, problémy a pochyby, které mladé umělce na jejich cestě provázejí. Vedle protagonistů a jejich nejbližších ve filmu k tématu promluví z různých úhlů pohledu například pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Lukáš Klánský, psychiatr Cyril Höschl nebo operní pěvkyně Magdaléna Kožená, která prostřednictvím svého nadačního fondu podporuje základní umělecké vzdělávání u nás. „Naším důležitým úkolem je ukazovat silné příběhy skutečných lidí, které dokáží fascinovat a přinést divákovi poznání nového i obecnější pohled na svět kolem nás. Příběh dvou dívek a tří kluků, obdařených mimořádným talentem, takovým bezesporu je,“ vysvětluje kreativní producent České televize Jiří Hubač.

Festival Pražské jaro věnuje prostor mladým talentům dlouhodobě. „Mladým umělcům na počátku jejich dráhy chceme nabídnout zážitek z vystoupení na mezinárodně renomovaném festivalu, který jim pomůže získat nezbytné zkušenosti,” říká za Pražské jaro jeho ředitel Roman Bělor. Finále dokumentu patří vystoupením mladých muzikantů v Sále Martinů na pražské HAMU a také v kostele sv. Šimona a Judy, kde se během Salonu ZUŠ představili absolventi Stipendijní Akademie MenART. Ta podporuje vyhledávání a rozvoj mladých talentů, ale také oporu a inspiraci pedagogům, kteří se jejich výuce věnují.  „Uvědomujeme si, jak silný a formující je pro mladé umělce na začátku jejich dráhy zážitek z osobního tvořivého setkání s velkou osobností, která jim pomůže zorientovat se nejen hudebně,” vysvětluje Dana Syrová, zakladatelka Akademie MenART, která je jedním z koproducentů filmu.

„Ještě na začátku roku jsme byli optimističtí, v současné chvíli nás pandemická situace opět donutila veškeré přípravy přehodnotit. Koncept festivalu vychází z přímých zážitků z architektury a o tyto zážitky nechceme návštěvníky ochudit. Zvážili jsme proto několik variant termínů a možností realizace jak z naší strany, tak ze strany důležitých partnerů a rádi bychom uskutečnili festival ve standardním formátu. Samozřejmě za dodržení všech vládních opatření, neboť bezpečnost a zdraví všech jsou naší prioritou,“ říká ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková.

Jedním z hlavních lákadel 7. ročníku festivalu bude palác ARA, jehož kresba od oceňovaného ilustrátora Jana Šrámka bude provázet i letošní vizuál. Impozantní funkcionalistický palác na rohu Perlové ulice z 30. let 20. století si ještě mnozí pamatují jako obchodní dům s příznačným názvem Perla. Jeho výrazným prvkem je zaoblené skleněné nároží. Při stavbě byly použita technologie ocelového skeletu, stejně jako u newyorských mrakodrapů, a díky této své ocelové síle přežil dokonce i dva požáry. „V paláci se pro návštěvníky otevřou dvě patra coworkingového prostoru HubHub a návštěvníci si kromě prohlídky designového řešení sdílených kanceláří budou moci vychutnat i nádherné výhledy z teras,“ upřesňuje Andrea Šenkyříková.

Organizátoři se v letošním roce rovněž chtějí zaměřit na připomínku 150. vyročí narození Jana Kotěry, zakladatele české moderní architektury. Festival tak zpřístupní řadu Kotěrových významných pražských realizací, jako například Trmalovu vilu ve Strašnicích, Laichterův dům na Vinohradech nebo Vršovickou vodárnu v Michli. „Jakmile to situace dovolí, pozveme zájemce nejen do budov, ale i na procházky městem. Společně s architektem Zdeňkem Lukešem uvedeme také přednáškový cyklus věnovaný Kotěrovi a jeho odkazu,“ dodává Andrea Šenkyříková.

Open House Praha je součástí mezinárodní sítě festivalů Open House Worldwide, které se konají ve více než 45 městech po celém světě. Díky zapojení stovek dobrovolníků, kteří pomáhají s otevíráním budov, je Open House Praha nejen kulturním svátkem města, ale také jedinečnou akcí s komunitním a sociálním přesahem. Nábor dobrovolníků pro letošní ročník byl již zahájen. Zájemci se mohou hlásit na tomto odkazu.

Kompletní program festivalu bude zveřejněn na www.openhousepraha.cz na začátku června, ale některé z novinek budou organizátoři odhalovat postupně ve facebookové události Open House Praha 2021.

O Open House Praha

Open House Praha, z. ú., je nestátní nezisková organizace, která v rámci jednoho květnového víkendu pořádá stejnojmenný festival s týdenním doprovodným programem. Koncept festivalu vznikl v Londýně v roce 1992 pod vedením zakladatelky Victorie Thornton, která za svůj počin získala Řád britského impéria. Světový festival, na jehož pořádání získala organizace mezinárodní licenci, se v Česku konal poprvé v roce 2015 a od té doby se stal jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v Praze. Patronkou pražského festivalu je Eva Jiřičná, architektka českého původu žijící v Londýně, která stála u počátků Open House London, 20 let byla jeho součástí a to jako členka správní rady, tak dobrovolnice v budovách a tvoří pomyslný most mezi Prahou a zakladatelským městem. Open House Praha je hrdou součástí mezinárodní sítě Open House Worldwide sdružující více než 45 měst na 5 kontinentech světa, v nichž festivaly Open House probíhají. Vedle pořádání festivalu se organizace věnuje také nejrůznějším celoročním aktivitám (pro dobrovolníky, partnery, klub, veřejnost), včetně vzdělávacích programů pro děti, mladé dospělé či lidi s hendikepem.

Je to právě 10 let, co nezisková organizace Zámek Liteň spolu s Festivalem Jarmily Novotné těší i vzdělávají laickou a odbornou veřejnost svými multižánrovými projekty, popularizují jméno legendární divy, herečky, vlastenky a významné osobnosti Jarmily Novotné nebo pečují o kulturní památky v areálu zámku Liteň. Tento rok je ale zároveň milníkem v historii jednoho z našich nejslavnějších hudebních děl, opery Rusalka Antonína Dvořáka, která se dočkala své premiéry před 120 lety. A tak se pořadatelé rozhodli pro vrcholnou událost jubilejního ročníku festivalu vsadit právě na uvedení tohoto nestárnoucího skvostu a vzdát mu tak poctu. Mimořádný open air koncert RUSALKA V PARKU láká na malebné prostředí, kouzelnou letní atmosféru a originální umělecké ztvárnění 28. srpna do parku zámku Liteň.

Koncertní provedení nejznámějších částí opery přivede na pódium v zámeckém parku významné české interprety. Protagonistkou a představitelkou Rusalky se stane vysoce žádaná sopranistka Kateřina Kněžíková, po jejímž boku vystoupí přední pěvci, tenorista Richard Samek v roli Prince, basista Jan Martiník jako Vodník, Jana Kurucová v roli Cizí kněžny a Ježibaby a dále vybrané absolventky Interpretačních kurzů v Litni v rolích Žínek. Pěvce doprovodí vynikající Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Roberta Jindry.

O osobité režijní pojetí s multimediální produkcí se postará tandem bratrů Cabanů. Rozměrná scéna bude překypovat hudbou, zpěvem a tancem. Umělecký dojem podpoří kreace tanečníků na různých místech parku. Ty divákům neuniknou díky velkoplošné projekci.

„Letošní ročník jsme se rozhodli pojmout jako velké poděkování všem osobnostem, umělcům, institucím a návštěvníkům, kteří se s námi za těch 10 let podíleli na vytváření festivalu, kteří nás podpořili, pomohli nebo jen navštívili. Těm všem patří velký dík. Velká scéna, symfonický orchestr, nejlepší čeští operní pěvci v kulisách krásného liteňského parku mezi vzrostlými stromy a v blízkosti jezírka, to vše je pro Rusalku jak stvořené. Věřím, že si návštěvníci užijí výjimečný kulturní zážitek a všechny tak zvu, aby s námi přišli oslavit 10. výročí Festivalu Jarmily Novotné,“ říká ředitelka festivalu a neziskové organizace Zámek Liteň, Ivana Leidlová a podotýká: „Jsme připraveni i s ohledem na COVID opatření. Doufáme, že do léta bude již situace klidnější, pokročíme s očkováním. Naše akce se koná venku, pod širým nebem, jsme připraveni rozdělit sektory a maximálně tak návštěvníky zabezpečit. Věříme, že budeme schopni akci uskutečnit. V nejhorším případě jsme samozřejmě připraveni vrátit vstupné.“

Předprodej vstupenek probíhá prostřednictvím sítě Ticketportal v 6 cenových kategoriích: I. 2990 Kč, II. 2450 Kč, III. 1750 Kč, IV. 1250 Kč, V. 750 Kč, VI. 350 Kč a je možné je zakoupit online v rezervačním systému na www.zamekliten.cz. Vstupenky v I. kategorii zahrnují pozvání na číši vína po koncertě. Část výtěžku ze vstupného poputuje na opravu oranžerie – kulturní památky v zámeckém areálu v Litni. Koncert se uskuteční za každého počasí od 20 hodin v parku zámku Liteň, cca 40 km od Prahy.

Účinkují:

Kateřina Knežíková – Rusalka

Richard Samek – Princ

Jan Martiník – Vodník

Jana Kurucová – Cizí knežna a Ježibaba

Jarmila Balážová, Markéta Böhmová, Tamara Morozová – 1., 2. a 3. Žínka

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Robert Jindra – dirigent

Místní kultura je mediálním partnerem open air koncert RUSALKA V PARKU.

O organizaci ZÁMEK LITEŇ, z.s. a o FESTIVALU JARMILY NOVOTNÉ
 

Nezisková organizace Zámek Liteň, z.s., založená Ivanou Leidlovou na počátku roku 2012, si dala za cíl obnovit a pozvednout jméno a odkaz světoznámé pěvkyně Jarmily Novotné a českého šlechtického rodu Daubků. Zámek Liteň organizuje multižánrový Festival Jarmily Novotné, vytvořil a pečuje o muzejní sbírku, podporuje a iniciuje vznik nových autorských počinů, podporuje mladé umělce a obnovuje kulturní památky v areálu zámku Liteň.

Organizace mimo jiné vydala reedici memoárů Jarmily Novotné Byla jsem šťastná, spolupodílela se na vydání hudebního CD Jarmily Novotné Opera Recital, organizuje mistrovské pěvecké kurzy pro mladé pěvce a postupně rozšiřuje vzdělávací kurzy o další obory. V roce 2014 pořádala open air koncert Pocta Jarmile Novotné pod vedením Jiřího Bělohlávka a za účasti světově uznávaných českých operních pěvců. V roce 2013 Zámek Liteň, z.s. inicioval a financoval osmnáctiměsíční mezinárodní historický výzkum a vydání knihy o Jarmile Novotné pod vedením historika, spisovatele a scenáristy Pavla Kosatíka. Hlavním výstupem tohoto výzkumu a současně vrcholnou událostí Festivalu Jarmily Novotné 2015 bylo vydání historicky první monografie o Jarmile Novotné s názvem Baronka v opeře.

V roce 2017, u příležitosti 110. výročí narození pěvkyně, organizace uspořádala operní gala Pocta Jarmile Novotné 2017 s předními tuzemskými i zahraničními pěvci, ve spolupráci se SOČRem. V roce 2018 se uskutečnily první Liteňské hornové dny, které tak položily základ nové zdejší hudební tradici. Na podzim 2019 vyšla pod hlavičkou Zámku Liteň kniha Skutečný zpěv, v originále True Singing o technice zpěvu, z pera světově uznávané pěvkyně a mentorky v překladu významné české mezzosopranistky

Vedle osobnosti Jarmily Novotné Zámek Liteň, z.s. podpořil dosud žijící a stále plně tvořící uměleckou legendu, pana Jiřího Suchého. Organizace se stala koproducentem dokumentu režisérky Olgy Sommerové s názvem Jiří Suchý – Lehce s životem se prát  a v roce 2016 produkovala a finančně zaštítila dokument Jiří Suchý: Moje souboje a boje, který vznikl z iniciativy režiséra Jiřího Vondráka a Jiří Suchý jej dostal jako netradiční dárek k 85. narozeninám.  

Vrcholnou událostí jubilejního 10. ročníku Festivalu Jarmily Novotné 2021 se stane mimořádný open air projekt Rusalka v parku. Půjde o koncertní provedení opery Rusalka Antonína Dvořáka, které zároveň připomene 120. výročí premiéry jedné z našich nejúspěšnějších oper. V hlavních rolích se představí elitní pěvci Kateřina Kněžíková, Richard Samek, Jan Martiník a Jana Kurucová. 28. srpna poprvé zažije zámecký park v Litni rozměrnou scénu, jejíž součástí bude multimediální produkce v režii bratrů Cabanů. Projektu budou předcházet tradiční Interpretační kurzy v Litni 2021 (14.–18. června), tentokrát pod pedagogickým vedením Margreet Honig a Simony Houda Šaturové. Kurzy budou završeny oblíbeným závěrečným koncertem 18. června. Další případné projekty 10. ročníku festivalu budou oznámeny dodatečně.

Více informací na www.zamekliten.cz, www.facebook.com/FestivalJarmilyNovotne a na https://www.instagram.com/zamek_liten/.

„Žijeme dobu, kdy je všechno relativní. S ničím nemůžeme jednoznačně počítat. Naopak. Změny probíhají nečekaně během krátké doby. Jednu z nadějí nám přináší ve vztazích láska...," přibližuje téma autor výstavy.

Jindřich Štreit má na svém kontě více než 1 400 samostatných výstav v Česku i zahraničí. Je zastoupen v nejvýznamnějších sbírkách tuzemských i světových. Vydal 57 knih a nespočet katalogů. V současné době slaví mezinárodní úspěch s knihou Village People, na které spolupracoval s Vladimírem Birgusem. Knihu vydal Buchkunst Berlín v několika světových jazycích, českou verzi nakladatelství Kant. Jindřich Štreit působí jako profesor na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě.

Fotografie, které byly vystaveny v Národním divadle v Brně, mohou nyní zhlédnout návštěvníci očkovacího centra denně od 10 do 16 hodin ve foyer divadla Nový Bor. Ostatní zájemci případně po telefonické domluvě (tel. 605 351 041). „Chceme návštěvníkům našeho kulturního očkovacího centra zpříjemnit chvíle a dodat jim optimismu. Těšíme se, že brzy přivítáme i diváky na představení,“ říká Ilona Rejholcová za Kulturu Nový Bor, s.r.o. Zahájení výstavy přijela podpořit i herečka Bára Hrzánová, kterou mohou diváci znovu spatřit v novoborském divadle v říjnu v romanci podle námětu filmu Federica Felliniho: Silnice.

Výstava bude k vidění v novoborském divadle do konce října tohoto roku. Více informací také na www.divadlonb.cz

„Já audioknihy točím už pěknou řádku let a musím říct, že je to pro mě rovnocenný úkol, jako kdybych hrál divadelní představení nebo natáčel film nebo televizi. Je to úžasná práce, protože já chtěl být rozhlasový herec od mých asi sedmi let a v podstatě se mi to i tímto vyplnilo. Jsem šťastný, že patřím do řady herců, kteří audioknihy dělají a každý titul je pro mě velkou výzvou,“ řekl pro AVA Jiří Lábus.

Z knih, které Jiří Lábus načetl, ať už samostatně nebo s hereckými kolegy, patří například Dědečkův velký útěk od autora Davida Walliamse, Tracyho tygr od Williama Saroyana, Harry Potter a Kámen Mudrců od Joanne Rowlingové, Bajky a Nebajky Rudyarda Kiplinga, Jirotkova Muže se psem nebo, jak jinak, Arabela a Rumburak. Tímto však výčet zdaleka nekončí.

Ceny 8. ročníku AVA – Alza.cz Audiokniha roku budou vyhlášeny 6. května v prostorách Vrtbovské zahrady na Malé straně. Celkem 94 titulů soutěží v deseti kategoriích (seznam nominovaných v druhém kole hlasování níže). Hlasování o Cenu posluchačů probíhá do 15. dubna. Hlas oblíbené audioknize je možno dát zde: https://audiokniharoku.alza.cz/

Více informací na: www.audiokniharoku.cz
Obaly nominovaných titulů zde: http://nominacear2020.jdem.cz

Nominace v jednotlivých kategoriích v abecedním pořadí:

Nejlepší audiokniha – jednohlasá četba
Egypťan Sinuhet (OneHotBook)
Jediný příběh (Témbr, Euromedia Group)
Prolhaný život dospělých (Radioservis)
Sophiina volba (OneHotBook)
Tapetář (Témbr, Euromedia Group)

Nejlepší audiokniha – vícehlasá četba
Mengeleho děvče (Témbr, Euromedia Group)
Možnosti milostného románu (Radioservis)
Svědectví (OneHotBook)
Tkaničky (Voxi, Albatros Media)
Velká vlaková loupež (Radioservis)

Nejlepší audiokniha – dramatizace
Černá káva (Audiotéka)
Okno smrti (Radioservis)
Strašidlo cantervillské (Supraphon)
Strážmistr Cuff (Audiotéka)
Vlastníci (Audiotéka)

Nejlepší interpret
Igor Bareš (Imaginární přítel, Témbr, Euromedia Group)
Lukáš Hlavica (Planina, Radioservis)
Vojtěch Kotek (Medvídek Pú, Tympanum)
Jan Potměšil (Růže pro Algernon, OneHotBook)
Viktor Preiss (Jediný příběh, Témbr, Euromedia Group)

Nejlepší interpretka
Vilma Cibulková (Šikmý kostel, OneHotBook)
Tereza Dočkalová (Baletky, Tympanum)
Jitka Ježková (Mengeleho děvče, Témbr, Euromedia Group)
Zuzana Kronerová (Opice z našej police, Wisteria Books)
Veronika Lazorčáková (Černooká, Témbr, Euromedia Group)

Nejlepší audiokniha pro děti a mládež
H2O a tajná vodní mise (OneHotBook)
Jak se zbavit Mstivý Soni (Tympanum)
Osm světel (Supraphon)
Říkali mi Leni (Albatros, Albatros Media)
Temný pán – Školní roky (OneHotBook)

Nejlepší audiokniha – mluvené slovo mimo kategorie
Anatomie strachu (Bionaut)
Pohřešovaná (Bionaut)
Terapie sdílením (Bionaut)
V první linii: Armádní generál Petr Pavel (Témbr, Euromedia Group)
Zápisník alkoholičky (Voxi, Albatros Media)

Nejlepší design
Chyba (Témbr, Euromedia Group)
Planeta opic (OneHotBook)
Sophiina volba (OneHotBook)
Tři kamarádi (OneHotBook)
Vražda potřebuje reklamu (OneHotBook)

Nejlepší zvukový design
Anatomie strachu (Bionaut)
Pohřešovaná (Bionaut)
Šantaram (Kristián)
Tma (OneHotBook)
Terapie sdílením (Bionaut)

V dubnu roku 1961 doletěl první člověk do vesmíru, vládnoucí KSČ oslavila své 40. výročí a v Ostravě se otevřel největší kulturní dům v zemi. Tehdejší tisk ho popsal jako bílou loď uprostřed černé Ostravy a jeho první oficiální název zněl Dům kultury pracujících Ostravy. Rozlehlé stavbě s krémovou fasádou a nezaměnitelným průčelím však Ostravané dodnes neřeknou jinak než „kulturák“. 

Neoklasicistní budovu navrhl architekt Jaroslav Fragner. Stavba probíhala v letech 1956 až 1961 na místě bývalého hřbitovního zahradnictví. Záhy po zahájení provozu našlo v kulturním domě útočiště například Divadlo Petra Bezruče nebo Ostravský symfonický orchestr, dnes Janáčkova filharmonie Ostrava. 

Pod střechou domu kultury se však nesetkávali pouze profesionální umělci, nýbrž také klubisté nejrůznějšího zaměření a členové mnoha neprofesionálních uměleckých souborů, například folklorního souboru Opavica nebo taneční klub Jarky Calábkové. Býval navíc často kulisou významných životních událostí jako jsou svatby nebo promoce. Programový tým DKMO se proto u příležitosti letošního výročí zaměřuje na vzpomínky vybraných pamětníků i široké veřejnosti. 

„Vzhledem k současné situaci jsme museli upustit od oslav, které jsme na letošek připravovali, a místo toho shromažďujeme vzpomínky pamětníků na všední život v kulturáku,“ popisuje vedoucí programu Jiří Močička a zároveň vyzývá, aby se o své zážitky spojené s domem kultury podělila i široká veřejnost. „Mnoho mých kolegů našlo ve svých rodinných albech fotografii, která byla pořízena právě tady v domě kultury nebo v jejím okolí. Rodiče jednoho z našich techniků se tady dokonce brali. Přivedlo nás to na myšlenku tyhle příběhy sesbírat, podělit se o ně a zároveň zachovat pro další generace,” dodává. 

Rozhovory s pamětníky i příběhy a fotografie ostravské veřejnosti bude Dům kultury města Ostravy v průběhu dubna pravidelně zveřejňovat na svém webu. Tam zájemci najdou také návod, jak se podělit o své vlastní vzpomínky na ostravský „kulturák“. 

Do dalších let vstupuje Dům kultury města Ostravy s vidinou rozsáhlé rekonstrukce a významného rozšíření v podobě nového koncertního sálu. Architekti ze studií Steven Holl Architects a Architecture Acts k obojímu přistupují citlivě a s respektem k odkazu Jaroslava Fragnera. Dům kultury tak čekají další dlouhé roky v centru dění. 

www.dkmoas.cz

www.facebook.com/dumkulturyostrava/

„Prvního ledna 1990 Václav Havel jako nově zvolený prezident pozval do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu. Bylo to významné gesto, když se nejvyšší státní činitel rozhodl přijmout „nepřítele“ čínského komunistického režimu, zároveň však nositele Nobelovy ceny míru,” přibližují autoři Kateřina Bursíková Jacques, Kateřina Procházková a Greg C. Bruno. Na tvorbě knihy (a následné výstavě) spolupracují s řadou expertů.

Jde o publikaci obrazovou, která čtenářům prostřednictvím fotografií domácích i zahraničních fotografů dokresluje výjimečnou atmosféru „porevoluční“ doby. Zároveň je svědectvím vývoje společnosti na pozadí politického i duchovního útlaku. Kromě textů o vztahu dalajlamy a Václava Havla či dopadu na mezinárodní politiku je postavena na rozhovorech s pamětníky, komentátory, duchovními, tibetology a dalšími významnými českými osobnostmi.

Slovo dostávají například bratr prezidenta Ivan Havel a jeho žena Dagmar Havlová, bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, bývalá manželka prezidenta Dagmar Havlová a mnozí další.  Ze zahraničních osobností například premiér tibetské exilové vlády Lobsang Sangay nebo tajemník dalajlamy Tseten Samdup Chhoekyapa a jiní.

Kniha, která vyjde v nakladatelství Vyšehrad (Albatros Media, a.s.) letos v zimě, vzniká za podpory Abakusu – nadačního fondu zakladatelů Avastu a s partnery projektu, kterými jsou Forum 2000, Knihovna Václava Havla, Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a projekt Sinopsis. Zahraničními partnery jsou International Campaign for Tibet, Tibetské muzeum v Dharamsale atd. Kniha vyjde ve dvou jazykových mutacích – češtině a angličtině.

Na dokončení publikace chybí část finančních prostředků, tým projektu se proto rozhodl veřejnost požádat o podporu prostřednictvím crowdfundingové sbírky na platformě Hit Hit. Podporovatelé si tak mohou za svůj finanční dar vybrat z nabídky originálních, tematických odměn.

A co říkají autoři knihy k prvnímu setkání dalajlamy a Václava Havla v Československu? „Havlovo pozvání pomohlo dalajlamovi a představitelům tibetského exilu otevřít dveře do nejvyšších politických pater – do Bundestagu, Elysejského paláce, Bílého domu a dalších míst,“ vysvětluje iniciátorka projektu a spoluautorka knihy Kateřina Bursíková Jacques ze spolku Češi Tibet podporují a bývalá předsedkyně Skupiny přátel Tibetu v Poslanecké sněmovně.

„Podle vzpomínek pamětníků byl prezident Havel od tohoto kroku některými zrazován,“ říká Kateřina Procházková, novinářka z projektu Sinopsis a spoluautorka knihy. S tím, že k pozvání čerstvého nobelisty se rozhodl navzdory tlaku Číny. „Boj Tibeťanů za svobodu byl v té době pro mnohé komplikovaný. Havel ale viděl v Jeho svatosti spřízněnou duši a propagátora míru,“ dodává Greg C. Bruno, spoluautor knihy a editor anglické verze.

https://cesitibetpodporuji.cz/

Problémy, jimž filmové festivaly čelí, narůstaly už několik let. Rozevírání nůžek mezi stoupajícími náklady a stagnujícími příjmy nutily i organizátory akcí s dlouholetou tradicí a pevným diváckým zázemím pohybovat se na samé hranici udržitelnosti. Pandemie onemocnění Covid-19 a s ní související restriktivní opatření tento problém nejen zviditelnily, ale také výrazně zhoršily.

Při vědomí nezastupitelné role filmových festivalů ve fungování českého filmového prostředí a potřeby jejich zachování se proto organizátoři sedmi velkých filmových festivalů v České republice rozhodli založit organizaci, která bude platformou vzájemné spolupráce, a která bude hájit jejich zájmy při jednání s orgány státní správy, samosprávy a s mezinárodními vládními i nevládními institucemi. Otevřeni jsme také novým formám společné kinodistribuce či rozvoji vzdělávání nejen na poli filmu, stejně jako spolupráci s dalšími festivaly.

Je totiž nezpochybnitelné, že „zmrtvýchvstání” kulturní festivalové scény bude možné jen tehdy, když se kulturní instituce propojí a vzájemně podpoří. Je předčasné predikovat, jak bude česká kulturní scéna v době post-covidové vypadat, jedním z hlavních cílů Asociace je ovšem zachovat filmové festivaly jako kulturní majáky, které přinesou všem svým divákům tolik potřebnou dávku umění, sdílených zážitků a společných diskusí na aktuální společenská i umělecká témata. A především úlevy, že to konečně bude možné.

„Založení AČFF je důležitý krok nejen k stabilizaci filmové festivalové scény v ČR. Jde o impuls pro otevření diskuse s Ministerstvem kultury, Státním fondem kinematografie a s celou oblastí české audiovize. Filmové festivaly jsou nedílnou součástí tohoto průmyslu, bez nich by tento distribuční okruh chyběl. Jsem ráda, že budeme tyto věci komunikovat jednotně, a věřím, že tato snaha povede k oživení kultury i v době post-covidové,” říká za LFŠ Radana Korená, ředitelka festivalu.

http://lfs.cz/asociace-ceskych-filmovych-festivalu/

Předseda vlády České republiky
Ing. Andrej Babiš
Úřad vlády ČR
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1

V Praze dne 6. dubna 2021

Velikonoční divadelní výzva

Vážený pane premiére!

Události posledních dní nás nutí, abychom vystoupili otevřeně.

Od počátku pandemie, tedy třináct měsíců, se snažíme spolupracovat s představiteli nejen našeho rezortního ministerstva, ale jejich prostřednictvím i s dalšími ministerstvy. Jednáme také s mnoha odborníky nejen v oblasti zdravotnictví, epidemiologie, hygieny, vakcinologie, ale i výzkumu, matematiky apod. Snažíme se získat zkušenosti ze zahraničí, překládáme existující odborné studie. Takto získané relevantní informace průběžně předáváme odpovědným politikům a úředníkům. Po celou dobu nabízíme pomoc v řešení dopadů pandemie na oblast divadla a celé kultury.

Zároveň předkládáme trvale tyto konsistentní požadavky:

– Jmenování jednoho odborníka na Ministerstvu zdravotnictví pro pravidelná jednání se sektorem kultury. Tato osoba by měla rozumět specifickým podmínkám kultury a kvalifikovaně prezentovat naše návrhy při vytváření pravidel v době pandemie.
– Posouzení zahraničních zkušeností s domácími odborníky. Implementace dobrých příkladů v ČR.
– Vytvoření dlouhodobé a srozumitelné strategie postupného rozvolňování kultury.

Tyto naše jednoduché požadavky nebyly nikdy splněny. Byli jsme pouze prostřednictvím MK ČR vyzýváni k opakovanému připomínkování návrhu protiepidemického systému PES v resortu kultury, což jsme učinili vždy obratem, ale bez jakékoliv zpětné reakce Ministerstva zdravotnictví!

Tento bezútěšný a nyní již měsíce trvající frustrující stav vyvrcholil při jednání se zástupci MZdr dne 1. 4. 2021. Po dlouhé době konečně svolané jednání k úpravě systému PES bylo více než neprofesionální, arogantní, a proto pro nás zcela nepřijatelné. Zástupci Ministerstva zdravotnictví zjevně neznali naše návrhy projednané s Ministerstvem kultury a na otázky odpovídali rozporuplně!

Jsme si vědomi, že v současné době není možno znát přesné datum rozvolnění kultury. Je však jistě možné znát zdravotnické a epidemiologické parametry. Urgujeme předložení variantního plánu postaveného na znalosti specifik jednotlivých prostředí v oblasti kultury. Informace, které máme ze zahraničí, dokládají, že je to možné. Odmítáme zároveň diskriminaci kultury ve vztahu k jiným oborům. Chceme, abychom byli vnímáni se stejnou vážností jako například průmysl. Vždyť na obnovení normálního života společnosti bude mít kultura, umění a vzdělávání jistě stejný vliv.

Vážený pane premiére!

Na našich požadavcích trváme, oceňujeme spolupráci s ředitelem kabinetu ministra kultury a věříme, že i na Ministerstvu zdravotnictví se najde někdo, komu kultura nebude lhostejná.

Prosíme, nenuťte nás, abychom se jako doposud loajální občané ke všem opatřením pro zvládnutí epidemie, postupně dostávali do pozice těch, kteří jsou jen frustrováni a protestují.

S veškerou vážností Vás žádáme, aby byla kultuře věnována obdobná profesionální pozornost tak, jak je tomu u jiných oblastí života naší společnosti.

Eva Kejkrtová – Měřičková, v.r., výkonná ředitelka APD
Stanislav Moša, v.r., předseda APD, ředitel Městského divadla Brno