Co se děje

Mezinárodní rada muzeí ICOM, založená v roce 1946, patří mezi nejvýznamnější profesní organizace na světě. Jejím vrcholným shromážděním je generální konference, která se koná jednou za tři roky a svým významem pro kulturu a kulturní dědictví je srovnatelná s Olympijskými hrami. Účastní se jí ředitelé, vedoucí pracovníci a další odborníci z muzeí a galerií, veřejné správy i soukromého sektoru celého světa. Očekáváme, že do Prahy dorazí okolo 4 500 specialistů z muzeí 120 zemí světa.

Výsledky jednání na generální konferenci nastaví směry rozvoje oboru v teoretické i praktické rovině. V Praze se za dva roky sejdou největší špičky a přední osobnosti muzejního, vědeckého i společenského života. Společně se budeme věnovat důležitým tématům, jako jsou lidská práva, budoucnost muzejnictví, udržitelný rozvoj a ekonomické otázky fungování muzeí, schopnost vyrovnávat se s neočekávanými událostmi jako je pandemie COVID-19.

Speciální pozornost bude věnovaná i nové definici muzea. Ta stávající platí od roku 1974 a na jejím vzniku se významně podíleli českoslovenští muzejníci v čele s prof. Janem Jelínkem, který byl v letech 1971-1977 prezidentem světového ICOM.

Delegátům konference představíme muzea a galerie v Praze i v regionech, kam budou směřovat desítky exkurzí. Nejvýznamnější odborníci z muzejních institucí z celého světa budou moci obdivovat naše unikátní sbírkové předměty, jedinečné muzejní budovy, které prošly nebo v současnosti procházejí rekonstrukcemi, nové expozice a výstavy.

Důležitou podporu poskytuje organizačnímu výboru zejména Ministerstvo kultury a dále členské organizace Českého výboru ICOM.

V tuto chvíli máme již připravenu grafickou podobu konference. Autory jsou designéři studia COLMO, kteří využili motivů přebohatých sbírek českých muzeí a pohrávají si s tvary ikonických a známých sbírkových předmětů jako Věstonická Venuše, nábytek firmy Thonet, nebo například slavný pískací kocour československé designérky Libuše Niklové, kterému jsme se souhlasem Petra Nikla začali říkat kocour Líba.

Generální konference bude zajímavou příležitostí také pro české výrobce a dodavatele služeb využívaných muzei, kteří budou moci v rámci tzv. muzejního veletrhu prezentovat své produkty pracovníkům muzeí z celého světa.

Význam generální konference pro Českou republiku umocňuje i fakt, že se bude konat v roce, kdy Česká republika předsedá Evropské unii. Největší muzejnické setkání tak ještě zdůrazní postavení České republiky v době jejího předsednictví.

„Připravujeme se na pořádání už pět let. Jsem šťastná, že to podařilo a hrdá na to, že se Česká republika stává první zemí z V4 a východní Evropy, kde se tato prestižní konference bude konat. Rozhodně máme co nabídnout jak v Praze, tak v regionech. Česká muzea spravují unikátní sbírky, řada institucí prošla v posledních letech náročnými stavebními rekonstrukcemi a nyní dává muzeím nový obsah ve formě expozic a výstav.“

Uvádí Martina Lehmannová, která vede tým Českého výboru ICOM, který připravil kandidaturu a nyní pracuje na samotné konferenci.

http://icom-czech.mini.icom.museum/

V březnu 2020 byl Jeden svět prvním filmovým festivalem, který s ohledem na hygienicko-epidemiologickou situaci musel přerušit projekce v kinech a přejít do online formátu. I na podzim, kdy festival pokračoval, zasáhla vládní nařízení do projekcí především v regionech. Po měsících plných nejistot a komplikovaných příprav, kdy dlouho nebylo jasné, za jakých podmínek budou moci kulturní akce v tomto roce probíhat, se organizátoři rozhodli, že v roce 2021 proběhne Jeden svět převážně online. Více informací najdete na www.jedensvet.cz

„To, v co jsme intenzivně doufali, se opravdu stane skutečností. A sice, že se nám povede uspořádat i několik desítek venkovních projekcí a doprovodných akcí nejen v Praze, ale i v mnoha dalších městech po celé České republice. Z Jednoho světa se tak stává první festival, který se z online prostředí podívá opět i do toho fyzického – ať už v letních kinech, nebo autokinech,“ říká ředitel festivalu Ondřej Kamenický. Dodává, že všem divákům bude i nadále do 6. června přístupná videotéka. „Je nám jasné, že ne každý bude moci přijít do kina, anebo to do města, kde se živá projekce uskuteční, bude mít blízko, proto se dál lidé mohou koukat na filmy odkudkoliv online na jedensvetonline.cz,“ uzavírá Kamenický.

Program projekcí v letních kinech a autokinech mohou diváci a divačky najít už teď na stránkách festivalu. Prostor bude patřit hlavně premiérám zahraničních i českých filmů.

„Českou premiéru bude mít nový film Heleny Třeštíkové o postarší prostitutce Anny, který uvádíme exkluzivně na přání tvůrců pouze během venkovních projekcí. Stejně tak film Zákon lásky od čerstvé držitelky Českého lva Barbory Chalupové, který pojednává o nedávno eskalovaném parlamentním boji za manželství pro LGBT lidi. Film uvedeme ve světové premiéře. A svou distribuční premiéru si u nás odbydou úspěšné filmy Jak Bůh hledal Karla Víta Klusáka a Filipa Remundy nebo Bílá na bílé od Viery Čákanyové. Všechny české filmy se poprvé dočkají regulérního publika, režiséři jsou naprosto nadšení, že své filmy budou moci konečně sdílet i mimo online prostor,“ říká programový ředitel festivalu Jeden svět Ondřej Moravec.

Hlavní slogan letošního Jednoho světa „Vypadáváš“ reflektuje příležitosti a hrozby přesunu našich životů do online prostředí v časech pandemie. Díky letním kinům naplní také slib, že nebude poskytovat filmy jen pro lidi na internetu, ale také divákům a divačkám, kteří z jakéhokoliv důvodu online nemohou anebo nechtějí být. Festival tím zůstává věrný svému hlavnímu cíli – spojovat lidi prostřednictvím dokumentárních filmů, a to bez ohledu na nepřízeň okolností a dramatické proměny formátu festivalu.

Termíny projekcí v letních kinech v regionech:

Boskovice

19.–23. 5. 2021

Brno

31. 5. – 6. 6. 2021

Český Krumlov

20.–22. 5. 2021

Liberec

17.–21. 5. 2021

Opava

24.–28. 5. 2021

Ostrava

20.–28. 5. 2021

Plzeň

17.5. – 6.6

Police nad Metují

21.–29. 5. 2021

Polička

17.5.–6.6. 2021

Sušice

25.–28. 5. 2021

Tábor

20.–23. 5. 2021

Tišnov

26. 5. – 6. 6. 2021

Třebíč

14.–16. 5. 2021

Uherské Hradiště

26.–29. 5. 2021

Ústí nad Labem

19.–21. 5. 2021

Ústí nad Orlicí

 2. - 5. 6. 2021

Znojmo

20., 27. 5. 2021

Praktické informace o vstupenkách a přístupnosti najdou diváci a divačky na https://www.jedensvet.cz/2021/prakticke-informace

„Kniha Milá č. 18 si okamžitě získala čtenáře po celém světě, a i u nás ji chtěl mít v knihovně snad každý, kdo o ní slyšel. Jde o silné, strhující válečné drama, k němuž se lze znovu a znovu vracet,“ říká Jan Dražan z Nakladatelství ZEĎ. A kolega-nakladatel Jan Pergler ho doplňuje. „Urisův román se před námi odvíjí jako širokoúhlý barevný film. Všichni jeho hrdinové v něm poznávají, kým doopravdy jsou, aby pak během povstání dovršili svůj osud. Autor přitom stojí na straně těch, co se odmítli poddat zlu, a vypráví o stále živé historii 20. století, která se i dnes hlásí o naši pozornost,“ uvádí Jan Pergler z nakladatelství zaměřeného na literaturu s poutavými příběhy.

První kapitola začíná v srpnu 1939 ve Varšavě a zahajuje ji úryvek z deníku vůdce židovského hnutí Alexandera Brandela. Román líčí napadení Polska, marný odpor polské armády, obsazení Varšavy hitlerovským vojskem i postupné utahování šroubů, dopadající hlavně na Židy. Právě pro ně nacisté nechali zřídit ghetto s podmínkami tak krutými, že se jeho obyvatelé v dubnu roku 1943 jejich teroru vzepřeli. Drtivé přesile svých utlačovatelů pak zvládli vzdorovat čtyřicet dní a nocí. Heroickému odporu velí v románu důstojník Andrej Androfski, jehož předobrazem byl skutečný vůdce postání Mordechaj Anielewicz. Nitky všech příběhů se sbíhají ulici Milá č. 18, v níž se nachází hlavní bunkr židovských bojovníků. Právě tato adresa dala název i velkolepému Urisově románu.

A čí osudy můžeme v knize s napětím sledovat? Italský novinář Christopher de Monti miluje manželku svého přítele, fascinující krásku Deboru Bronskou. Rád by ji z ghetta i s jejími dětmi odvedl, jeho milenka tu však pečuje o desítky bezbranných sirotků. Debořina dcera Rachel prožívá první lásku s Wolfem Brandelem, mladíkem zapojeným v odboji, a oba společně touží po životě. Se svým údělem a strachem se musí vyrovnat i Pavel Bronski, dříve vážený akademik a lékař, jehož němečtí okupanti dosadili do židovské samosprávy, aby se stal figurkou v jejich ďábelské hře. V ghettu má vliv také gangster Max Kleperman a samozřejmě i Andrej, šarmantní voják a charismatický velitel, rozhodnutý nedat svou kůži lacino…

„Jestliže bylo varšavské ghetto znamením nejhlubšího pádu v dějinách židovského národa, bylo i bodem, z něhož jsme se pozvedli k nejzazším výšinám… Není to zvláštní, že ztělesněná nelidskost člověka k člověku dala vznik i ztělesněné lidské ušlechtilosti?“, uzavírá postava novináře de Montiho román Milá č. 18.

Milá č. 18 (Mila 18). Leon Marcus Uris, přeložil Alexander Jerie. 528 stran, cena v knihkupectví 439 Kč, v e-shopu 395 Kč. Vydává Nakladatelství ZEĎ.

www.knihyzed.cz

Leon Marcus Uris (3. srpna 1924, Baltimore, Maryland – 21. června 2003, Shelter Island, New York) byl americký spisovatel, který se proslavil svými historickými fikcemi – především bestsellery Exodus (1958) a Trinity  (1976). Uris byl autorem beletrie, literatury faktu a scénářů.  Jeho díla zahrnují řadu nejprodávanějších románů. Třeba Exodus byl přeložen do více než padesáti jazyků. Urisova práce je pozoruhodná tím, že se zaměřuje na dramatické momenty v soudobých dějinách, včetně druhé světové války a jejích následků, zrodu moderního Izraele a studené války. Díky obrovskému úspěchu svých románů a schopnostem vypravěče měl Uris velký vliv na populární chápání dějin dvacátého století.

Víte že…

varšavské ghetto zřídila německá okupační správa v roce 1940 a postupně je nechala obehnat třímetrovou zdí? Do něj násilně sestěhovala asi 450 000 Židů, kteří museli žít na ploše 2,6 km čtverečních. V ghettu trpělo i 85 000 dětí do 14 let, v jednom pokoji se tísnilo v průměru sedm lidí. Nikdo nesměl oblast opouštět.

průměrná denní dávka jídla pro Židy ve Varšavě v roce 1941 byla jen 184 kalorií, později klesla na 177 kalorií? Pro Poláky to bylo téměř 700 a pro Němce přes 2600 kalorií.  Potravinová pomoc se obvykle skládala ze suchého chleba, mouky a brambor nejnižší kvality, krup, řepy a malých měsíčních dávek margarínu, cukru a masa.

vinou extrémního přelidnění a nedostatečného zásobování docházelo v ghettu k četným úmrtím v důsledku hladomoru a epidemií?

první velká vysídlovací akce z varšavského ghetta na východ začala 22. července 1942?  Od tohoto dne musela židovská rada každý den připravit 6000 osob k transportu na nástupní stanoviště. Do konce roku 1942 bylo z ghetta do vyhlazovacích táborů, především Treblinky, odvezeno asi 300 000 Židů.

vědomí neodvratné smrti přivedlo část obyvatel varšavského ghetta k tomu, že se v poslední fázi deportace navzdory absolutně nedostatečné výzbroji a nulové šanci na vítězství rozhodli postavit na odpor? Povstání vypuklo 19. dubna 1943. Oficiálně bylo potlačeno 16. května, ale ojedinělí skrývající se bojovníci se objevovali ještě v létě. Hitler pak nařídil po likvidaci posledních Židů srovnat ghetto se zemí.

Muzea v České republice po dlouhé době nucené přestávky opět otevřela své brány a přivítala návštěvníky. Je to nejkrásnější dárek, jaký muzea a galerie ke svému mezinárodnímu svátku mohla dostat. Nyní zaměří svou pozornost na navázání zpřetrhaných vztahů, obnovu a inovace v éře po pandemii COVIDU!

Každý rok 18. května slavíme Mezinárodní den muzeí. Už mnoho let se u této příležitosti bavíme o tématech, která jsou pro muzea i jejich návštěvníky aktuální. Tato témata stanovuje Mezinárodní rada muzeí ICOM, která zahájila připomínání Mezinárodního dne muzeí už v roce 1977. U nás přináší témata Mezinárodního dne muzeí Český výbor ICOM.

Rok 2020 hluboce zasáhl celou společnost a kulturu zvláště. Muzea byla více jak 70 % roku uzavřená a mnohá stojí na hraně přežití. Jak se vyrovnat s následky pandemie COVID-19? Mnohá muzea a jejich pracovníci hledají a nacházejí nové vize a cesty.

ICOM k příležitosti Mezinárodního dne muzeí tématem Budoucnost muzeí: obnova a nové vize vyzývá odborníky i veřejnost, aby vytvářeli, představovali si a sdíleli nové postupy, hodnoty, nové obchodní modely pro kulturní instituce a inovativní řešení sociálních, ekonomických a environmentálních výzev současnosti.

Kulturní sektor patří mezi nejvíce zasažené, s krátkodobými i dlouhodobými vážnými ekonomickými, sociálními a psychologickými důsledky. Tato krize však také posloužila jako katalyzátor zásadních inovací, které již probíhají, zejména zvýšeného zaměření na digitalizaci a vytváření nových forem kulturních zkušeností a způsobů jejich sdělování veřejnosti.

Nyní je čas přehodnocovat náš vztah ke společnosti, experimentovat s novými a hybridními modely kulturního působení a důrazně znovu potvrdit základní hodnotu muzeí pro budování spravedlivé a udržitelné budoucnosti.

Musíme prosazovat kreativní potenciál kultury jako hnací síly pro oživení a inovace v éře po COVIDU!

http://icom-czech.mini.icom.museum/

Ve Francii se každoročně u příležitosti Svátku hudby pořádá 18 000 koncertů. Ať už jsou na ulici, v parku, na náměstí, na balkoně bytu, na střeše budovy, na pódiu či bez něj, s nástroji nebo pouze á capella. Dnes svátek sdružuje přibližně 5 milionů amatérských hudebníků a zpěváků a téměř 10 milionů diváků.

Na základě svého neuvěřitelného úspěchu se Svátek hudby rychle stal mezinárodní. Nyní se koná vždy 21. června ve zhruba 120 zemích na 5 kontinentech.

Svátek hudby v Českých Budějovicích v roce 2021

Josef Korda ve spolupráci s Alliance Française Jižní Čechy by rád pozval hudebníky z Českých Budějovic a z celých Jižních Čech, aby se této slavnosti hudby zúčastnili v nejčistším duchu tohoto festivalu.

Od pátku 18. června do pondělí 21. června bude amatérským i profesionálním hudebníkům zdarma k dispozici několik míst v centru Českých Budějovic, kde se každý bude moci hudebně vyjádřit.

Více informací na: http://www.alliancefrancaise.cz/jiznicechy/-Svatek-hudby-

Bezpříspěvkové dárcovství je trvalým úkolem Českého červeného kříže. Je to občanské sdružení, národní společnost mezinárodního hnutí. Již pět let po vzniku mezinárodní organizace byl 5. září 1868 založen Vlastenecký pomocný spolek pro Království české.

5. června 1993 vzniká Český červený kříž, který byl 26. října 1993 přijat za člena Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Úkolem ČČK je v souladu s principem humanity předcházet a zmírňovat utrpení, chránit život, zdraví a důstojnost lidské bytosti, podporovat porozumění, spolupráci a mírové soužití mezi lidmi.

ČČK je patronem dárcovství od roku 1948. Za bezpříspěvkové darování krve oceňuje dárce medailemi profesora MUDr. Jana Janského, objevitele čtyř krevních skupin. Za deset odběrů dostane dárce bronzovou medaili, za dvacet stříbrnou, za čtyřicet zlatou.

14. červen je Světový Den dárců krve, který se slaví od roku 2003.

V Liberci žije osmdesátiletý pamětník, který poprvé daroval krev již jako voják základní služby v roce 1967. Pan Milan Turek, který pracoval v liberecké Textilaně jako skladový dělník, se zasloužil o to, že skupina dárců krve v Textilaně patřila v okrese Liberec k nejaktivnějším na severu Čech.

"V roce 1971 za pomoci Okresního výboru Československého červeného kříže jsem založil v Textilaně spolek dárců krve a byl jsem jejím předsedou pět let. V celé továrně pracovalo ve čtyřech zdravotnických skupinách asi 150 lidí, většinou ženy. Na každé dílně působila zdravotnická skupina, já jsem byl jejich metodikem. Poté jsem pracoval jako aktivista Okresního výboru Československého červeného kříže ve skupině dárců v Liberci. Pro dárce jsem organizoval besedy, exkurze, pochody přírodou, a také návštěvu v sousedním Německu v Muzeu hygieny. Ve společnosti ČSČK jsem pracoval jako aktivista až do poloviny osmdesátých let, kdy jsem odešel do jiné firmy.  Za svou činnost jsem byl oceněn plaketou Červeného kříže, avšak hlavním uznáním mé práce bylo hodnocení mnohých mých  přátel nejen v Textilaně, ale v celém Severočeském kraji.“

Pan Milan Turek získal za bezpříspěvkové odběry zlatou medaili MUDr. J. Janského.

První čtvrtina letošního roku je pro Českou televizi z pohledu sledovanosti nejúspěšnější za posledních třiadvacet let. Napomohly tomu i jarní premiérové seriály – Zločiny Velké Prahy, Kukačky, minisérie Božena nebo novoroční film Poslední Aristokratka. „Bez ohledu na to, jak náročný rok máme za sebou, původní tvorba pro Českou televizi je a vždy bude prioritou. Dokazuje to i výčet a žánrová pestrost projektů, které se v současné době chystáme natáčet. V době pandemie se Česká televize stala nejdůvěryhodnějším zdrojem informací i společníkem v době karantény. Vznikla řada nových pořadů, které diváky provedly celým kritickým rokem. To ale rozhodně neznamená, že se zbytek produkce zastavil, ačkoli pro tvůrce je proces natáčení v této době o dost náročnější. Dnes představujeme devatenáct nových počinů – nové seriály, filmy i pokračování úspěšných sérií, jako jsou například Případy 1. oddělení nebo Peče celá země. Nových pořadů bude ale daleko více. Čeká nás období, kdy se, doufejme, svět bude pomalu vracet do běžných kolejí. Jsem rád, že i při tom zde bude pro diváky Česká televize. Například již příští týden při mistrovství světa v ledním hokeji,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Devatenáct nových výrazných projektů jsou však jen zlomkem toho, co má Česká televize aktuálně v přípravě nebo ve výrobě. Blízko dokončení je detektivka Stíny v mlze s Petrou Špalkovou a Jiřím Vyorálkem v hlavních rolích a seriál Devadesátky, v němž hrají Ondřej Sokol, Martin Finger, Vasil Fridrich nebo Pavel Batěk. Ve střižně už je i televizní série s pracovním názvem Pozadí událostí Jana Hřebejka a Petra Jarchovského nebo pět příběhů Marka Epsteina, které uvidí diváci České televize pod názvem Hlavně to zdraví na přelomu roku. „Pro mě je to cyklus příběhů o nemocech, které dokáží být léčivé, a o neduzích, které mohou člověku překvapivě přijít k duhu,“ říká k novince režisér Jiří Vejdělek a kreativní producent Jaroslav Sedláček dodává: „Naší ambicí jsou milé, nadčasové, hvězdně obsazené komedie, na které se rádi podíváte jednou, podruhé a třeba i popáté a posedmé, protože vám v jejich společnosti bude zkrátka dobře.“ V prvních dvou filmech se divákům představí třeba Anna Polívková, Roman Zach, Jan Dlouhý, Anna Fialová, Simona Stašová nebo Jiří Langmajer. Ten se objeví také v chystané dobrodružné komedii Špunti na cestě, která naváže na filmovou předlohu, jež vidělo v kinech více než čtyři sta tisíc lidí. Kreativní producent Josef Viewegh k tomu doplňuje: „V seriálu se ale představí také nové postavy. Výrazný prostor dostane například strejda Karel, bývalý rocker a zvukař bigbítových kapel, jehož si zahraje Miroslav Donutil. A moc se těší, až za pět dnů padne první klapka.“

Uprostřed natáčení je i třídílná minisérie Docent s ústřední postavou docenta Stehlíka v podání Ivana Trojana, jemuž zdatně sekundují Tereza Ramba, Ondřej Vetchý, Matěj Hádek a Marek Taclík. „Celá myšlenka příběhu, který budou diváci – věřím dychtivě – sledovat, je velmi precizně zpracovaná i originální a její hodnotu podporuje to, že se autorům do scénářů podařilo zahrnout opravdu vytříbený a místy i velmi vtipný tón dialogů,“ vysvětluje kreativní producentka Jiřina Budíková. Za scénářem stojí Josef Mareš s Janem Malindou, autoři podepsaní také pod novými epizodami Případů 1. oddělení. Návrat k legendě ale chtěl svůj čas. „Musíte to udělat s plným respektem a po důkladném zvážení, zda umíte navázat na to dobré a přinést i něco navíc. A my společně dospěli k tomu, že si na to troufneme,“ dodává kreativní producent Michal Reitler.

Odpočinkový pořad nabídne už na podzim vítězka první řady soutěže Peče celá země Petra Burianová, která se vedle pečení zajímá také o historii a příběhy schované za neodolatelnými dobrotami. „Petra je výborná pekařka a dlouholetá sběratelka starých receptů zajímající se o tradice a folklór. Taky je to ale milá osobnost, která se o své znalosti a zkušenosti ráda a ochotně podělí s ostatními. Cílem našeho desetidílného projektu je provést diváka krajinou provoněnou pečením a moudrostí našich předků, což může v dnešní době ohromně zachutnat,“ popisuje kreativní producent Petr Mühl.

Česká televize i nadále pokračuje v podpoře zajímavých celovečerních filmů a dokumentů. Režisér Jakub Sommer pracuje na snímku Můj život s Bohuslavem Martinů, Tomáš Bojar sleduje v dokumentu Nahoře i dole osudy válečných pilotů Františka Fajtla a Filipa Jánského a královna časosběru Helena Třeštíková se vrátila k recidivistovi Renému. Do znovuotevřených kin se už teď těší režiséři, včetně Jana Prušinovského, který se po dokončených Chybách začal věnovat lehce testosteronové komedii Grand Prix, Adama Kolomana Rybanského snažícího se navázat na legendy českého filmu Ivana Passera nebo Jaroslava Papouška. Tomáš Hodan se po sérii úspěšných scénářů pustil do režie svého celovečerního debutu. V Posledním závodu chce připomenout lyžaře Hanče, Ratha a Vrbatu. Záběry aktuálně sbírá také Ivo Macharáček, aby v pokračování Tajemství staré bambitky potěšil před Vánocemi v kinech nejen děti.

Diváky Déčka by mohly zajímat i chystané animované pořady. Na obrazovky se vrátí myší kamarádi Anča a Pepík, v premiéře promluví hlasem Jiřího Lábuse obyvatelé pohádkového lesa Habřince v čele s jezevcem Chrujdou. Tajemství pana M. zase představí osobnost genetika Johanna Gregora Mendela, od jehož narození uplyne příští rok dvě stě let.

Presskit, fotografie a (později) také záznam tiskové konference jsou k dispozici pod odkazem www.ceskatelevize.cz/epress

Významným úspěchem a dobrou zprávou pro nás je i to, že dokumentární film Bílá místa konce války 1944-5, který jsme v režii Jana Chlebouna podle scénáře Tomáše Chvátala vytvořili v loňském roce, byl letos v květnu licencován Českou televizí, a tak jej minimálně v následujících třech letech uvidí tisíce televizních diváků z celé ČR.

Miroslav Šnaiberk

ředitel Muzea a Pojizerské galerii Semily, p. o.

Jevištní adaptace knížky Michala Čunderleho nás zavede do hmyzího světa, který je pochopitelně obrazem toho světa lidského. Potkáme se v něm kromě ústřední vosí hrdinky také s dvojicí komárů, s pavoukem, ovádem, včelami a dalšími zástupci hmyzího světa. Marcelka je úplně obyčejná vosa, akorát jí nenarostla křídla. Ale to ji nikterak neomezuje: létá si ve svém – řekněme invalidním – letadélku. Havárie Marcelku připraví o tento báječný dopravní prostředek, ale zase ji svede dohromady s dvěma komářími bratry Jarunem a Marunem. A tohle náhodné setkání díky dobrodružstvím, které spolu zažijí, přeroste v kamarádství.

O tom, jak osobně souzní s tématem inscenace, režisér inscenace Martin Tichý říká: "Někdy je člověk rád, že je rád. A někdy je moc rád jen proto, že je. Zvlášť poslední dobou, však víme. A také víme, že ty správné kamarády za nic nevyměníme, i když jsou v něčem úplně jiní než my. Jak se takové kamarádství rodí a jakou má pro nás nesmírnou cenu, mě baví příběhem vosy Marcelky vyprávět."

Je to již čtvrtá spolupráce režiséra Martina Tichého s Divadlem loutek, tentokrát ale poprvé ve své inscenaci využil techniku, ve které je animace drobných loutek prostřednictvím kamery přenášena na velké projekční plátno. Divák bude mít možnost také sledovat, jak se tento způsob zobrazení animace na jevišti vytváří.

Tak jako v případě předchozích spoluprací i tentokrát hudbu pro inscenaci Martina Tichého napsal ostravský skladatel Pavel Helebrand, jehož hravé písničky se staly součástí děje.

Smutnou souvislostí s premiérovou slávou bude, že ten, který dramatizaci pro Divadlo loutek ve spolupráci se svou ženou vytvořil, Marek Pivovar, se premiéry už bohužel nedočkal. Nečekaně zemřel na počátku letošního roku.

Představení začne v 17 hodin na Youtube kanále DLO, kde bude ke zhlédnutí do nedělní půlnoci. Diváci se mohou dívat zdarma nebo si zakoupit dobrovolnou vstupenku. Všechny informace a odkazy na zhlédnutí jsou k dispozici na webu www.dlo-ostrava.cz.