Co se děje

Násilí či hrozba násilí, které se Typltovou tvorbou táhne jako červená nit, je obvykle vpleteno do příběhů. Zdá se, jako by umělec občas znázorňoval rébusy, které máme vyřešit. Tento smysl pro tajemno je často navozen Typltovým opakováním. Rozhodnutí vyzkoušet a zopakovat stejnou postavu nás znovu a znovu nutí ptát se proč, přičemž nás zároveň navádí do oblasti science fiction, klonování a eugeniky.

V některých svých obrazech Typlt využívá dynamiku dokonalých protějšků pro dynamický a strašidelný účinek. V hlavě nám tak nutně naskakují myšlenky o klonování či představy o dvojnících, které nás vytrhávají z našeho „normálního“ snění, a vyvstávají otázky, co se nachází za tím psychedelickým pohledem, který nám autor předkládá. 

Typlt se již na počátku své umělecké dráhy odmítl vydat jednoduchou cestou. Namísto toho se rozhodl vydat dvěma souběžnými cestami, a přesto zásadně odlišnými. Na jedné straně ho zajímaly geometrické stroje, které objevoval ve svých obrazech, kresbách a plastikách (v rané fázi), na druhé pak tvořil figurativní malby.

Dějiny umění zpravidla pojednávají o školách a hnutích, zahrnují ale i osobnosti, které se drží stranou od svých souputníků a odmítají se přizpůsobit – jak akademickým očekáváním a pravidlům, tak společenským zvykům a sociálním konvencím. Bez těchto výrazných osobností a jejich odmítání ohnout hřbet a podvolit se systémům či zvyklostem by umění bylo mnohem méně barvité, pozoruhodné a zajímavé. Ať už jde o nekonformní, vizionářské, či jen čistě zarputilé umělce, jejich neobyčejné vize z nich v rámci dějin umění činí klíčové osobnosti. Lubomír Typlt takovým umělcem je.

Výstava Přírůstky 2012–2022 dokumentuje velmi důležitou, a přitom ne příliš zveřejňovanou, součást činnosti instituce, kterou je práce se sbírkami a péče o ně. Od počátků vzniku Slováckého muzea v roce 1914 byl součástí sbírkového fondu také materiál uměleckého charakteru. „S postupným nárůstem konvolutu umění a rekonstrukcí budovy bývalé vojenské zbrojnice v Otakarově ulici 103 (1958–1962) začalo období systematického rozšiřování výtvarného fondu. Nákupní aktivity nově vzniklé Galerie SM se soustřeďovaly hlavně na regionální tvorbu autorů několika generací minulých i současných významných umělců, a na vybraná díla výtvarníků, kteří regionem prošli, tvořili zde a současně patří k výrazným osobnostem českého výtvarného umění, a také na díla významných bývalých žáků uherskohradišťské „umprumky“,“ popisuje Frolcová škálu tvůrčí rozmanitosti, na kterou se můžete těšit.

Za více než sto let své existence se sbírka rozrostla do bohatého souboru dosahujícího 7607 kusů sbírkových předmětů. Od roku 2012 do roku 2022 přibylo do sbírkového fondu umění 225 kusů sbírkových předmětů, z nichž 34 artefaktů bylo zakoupeno a 191 kusů tvoří díla, která byla muzeu darována. „V novodobých přírůstcích najdeme artefakty od významných českých a moravských umělců např. A. Frolky, F. Hodonského, T. Měšťánka, J. Mžyka, O. Olivy, E. Ovčáčka, M. Švabinského, I. Theimera, Z. Tománka, I. Vaculkové, V. Vašíčka a mnoho dalších, které region Slovácko různorodě ovlivnil při své tvorbě,“ uzavírá Frolcová.

 

Galerie Slováckého muzea, Otakarova 103, Uherské Hradiště. Výstavy potrvají do 5. června 2022.

 

www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum

 

„S panem velvyslancem jsme hovořili o aktuální situaci na Ukrajině a o možnostech pomoci, které v oblasti zachování kulturního dědictví můžeme Ukrajině nabídnout,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. Pana velvyslance zároveň informoval o tom, jaké další kroky resort kultury koná na diplomatickém poli. Definoval také možnosti týkající se potenciálního uskladnění sbírkových předmětů, restaurátorských prací a školení profesionálů v době obnovy. Jde o možnosti, které byly diskutovány v rámci kontaktů v organizacích ICOM, ICOMOS a Europa Nostra.

Pan velvyslanec Jevhen Petrovyč Perebyjnis informoval ministra Baxu o aktuální situaci na Ukrajině a sdělil, že ruská armáda ničí i ukrajinské kulturní dědictví. Zároveň poděkoval za podporu České republice ve všech oblastech, ve kterých ji poskytuje.

Další jednání budou vedena v rámci expertních týmů na české a ukrajinské straně. Ta povedou k přesné definici forem pomoci a k jejich následné realizaci dle aktuální situace.

Tři týmy si vybraly pro zpracování okruhy Cikánské pověsti z Chocně a okolí, Pověsti očima dnešní generace aneb jsou pověsti mrtvé? a nakonec téma Jedna pověst, dvě verze?. Žáci musí prokázat odborným návštěvníkům i laické veřejnosti, že tématu skutečně rozumí a mají je dobře zpracované. Součástí výstupu musí být abstrakt, pracovní listy, panel s fotkami a postupy, vítané jsou grafy, technické zpracování, dokonalé je pokud děti zkouší svůj výstup prezentovat v praxi mezi vrstevníky. Jeden tým objevil mezi pověstmi, které zpracovávaly děti v 1. polovině 20. století, slohovou práci dívky, která jako židovka zmizela v koncentračním táboře – tedy se vyloženě nabízela možnost rozšířit informace i o kameny zmizelých. Další tým pro změnu načetl pověsti do audio formátu a vytvořil stezku v přírodě s QR kódy, jiná skupina se pak pokusila přepracovat pověst do pc hry Minecraft. Dokonalou reakcí na dnešní dobu byl překlad pracovního listu do ukrajinštiny pro případ nově příchozích spolužáků.

Ačkoli se může na první pohled zdát, že historické téma na soutěž vědy a techniky nepatří, opak je pravdou. Každoročně jsou děti z této choceňské školy úspěšné. I letos dokázaly postoupit z okresního kola, obdržely celou řadu ocenění, například dva týmy Cenu děkana Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Největší odměnou je možnost pro dvě skupiny jet na týdenní stáž do Francie.

Jak se jim práce podařila, se můžete přijít přesvědčit na počátku května do Orlického muzea v Chocni – ano, děti mají vždy k projektu výstavu v místním muzeu. Vernisáž proběhne 3. května od 17. hodin.

Závěrem slovo porotce: Profesně s pověstmi pracuji často, jsem velmi ráda, že se děti rozhodly pro takové téma, a skutečně smekám nad výsledky jejich práce.

Celý den doprovodí dvě cimbálové muziky, jedna z Valašska a druhá z Těšínského Slezska.

Protože nastal čas plánování dovolených a aktivit na léto, informujeme již nyní všechny zájemce o archaickou rukodělnou výrobu, aby si mohli zapsat do deníčku či kalendáře nultý ročník setkání přadlen v Příboře uvedl vedoucí Centra tradičních technologií Příbor Václav Michalička a vysvětlil také cíl tvůrčího setkání. Centrum tradičních technologií Příbor se vedle výzkumu historických technologií zabývá i jejich současnou životností a rozšířením. Ukázkovým příkladem nového života archaických výrobních technik je předení, které v posledních letech nabírá na obrovské oblibě. Se zájmem sledujeme zcela novodobé přadleny i přadláky, kteří se vydali z různých důvodů a pohnutek na velice zajímavou a svébytnou cestu do minulosti. Proto je tato akce jednou z dalších prezentačních aktivit CETRAT pro veřejnost.

Po celý den bude možné si zakoupit drobné občerstvení a navštívit výstavu v CETRAT Příbor " Kopřivové šaty".

Akci pořádá Muzeum Novojičínska – Centrum tradičních technologií Příbor a Město Příbor

 

Web: https://www.muzeumnj.cz/akce-a-vystavy/tvurci-setkani-ceskych-moravskych-slezskych-a-slovenskych-pradlen-i-pradlaku-v-cetrat-pribor
FB: https://www.facebook.com/cetratpribor

 

HaDivadlo začalo komponovaný program připravovat bezprostředně po začátku války. Hlavní motivací byla reflexe současné situace, akutní potřeba pomoci, potřeba sdílení společných zkušeností, obav, nadějí, ale i touha dozvědět se o ukrajinské kultuře co nejvíc. Program dostal název „Palianytsia“ – toto pojmenování specifického ukrajinského chleba se nyní stalo symbolickým pro ukrajinskou národní identitu. Na přípravách dne se podílí kolektiv studentů JAMU pod vedením studenta režie Maxe Nowotarského, ukrajinského rodáka. 

Událost ve své úvodní workshopové části, která začne od 14.00, nabídne společné vaření varenyků pod vedením ukrajinského kuchaře, pěvecký workshop lidových písní a tanečně-pěvecké techniky v pojetí kolektivu Horbachevska septet (Uliana Horbačevská, Jasia Sajenko), a také výtvarnou dílnu pro zejména pro děti v rukou Světlany Bujevič, členky kolektivu HaDivadla. 

Hlavní komponované pásmo v programu od 16.30 naplní koncert Konstiantyna Tyshka, klavírního virtuóza působícího v Brně, a koncertní vystoupení kolektivu Horbachevska septet. Dalším bodem programu je setkání a moderovaná beseda s několika ukrajinskými ženami, které válečná situace donutila opustit své domovy, změnit ze dne na den životy a které jsou právě nyní v Brně a jsou ochotné se podělit o své příběhy. O tlumočení a překlady svědectví, která některé z nich zapsaly přímo v okupovaných územích či během útěku, se postará vedle Maxe Nowotarského také Lucie Řehoříková, která více než pět let vedla České centrum v Kyjevě.

Večerní program proběhne i v dalších prostorách divadla. Zde se bude možné zaposlouchat do textů současné ukrajinské literatury v interpretaci herců HaDivadla. Seznámit se s tvorbou exilové výtvarnice Dany Kaveliny, reflektující aktuální válečnou krizi, nebo zhlédnout oceňovaný film Cesta domů režiséra Narimana Alijeva z roku 2019, zachycující dopady ruské anexe Krymu předcházející současné invazi.

„HaDivadlo chce být prostorem otevřeným, připraveným pomoci všem, kteří potřebují. Současnou situací jsme hluboce zasažení, v okolí divadla máme řadu ukrajinských přátel, v divadle máme přímo jednu zaměstnanou kolegyni z Ukrajiny, stejně tak máme zaměstnané kolegu a kolegyni z Běloruska. Další blízké spolupracovníky máme původem také z Ruska. Přejeme si mír, porozumění – tvorbu a radost, ne ničení a agresi. Ukrajinskou kulturu žádné bomby nevezmou – žije a musí žít dál,“ dodává intendantka HaDivadla Anna Stránská.

http://www.hadivadlo.cz/

Hrajeme v předvečer Mezinárodního dne za právo na pravdu o hrubém porušování lidských práv a na důstojnost obětí. Když jsme představení plánovali, netušili jsme, že naše hra i zvolené datum budou tak smutně aktuální. Představení se bude konat na Moravském náměstí u sochy Jošta ve vojenském stanu ve středu 23. března 2022. Poté se přesuneme do klubu Desert na setkání s fotografkou Majdou Slámovou, která se nedávno vrátila z bombardovaného Kyjeva.

Od konce roku 2009 jsme odehráli přes 150 představení většinou doprovázených besedami o situaci v Rusku. Pavla Dombrovská, autorka inscenace, komentuje: „Je pravidlem, že hry Divadla Líšeň vznikají dlouho a ještě po premiéře se někdy zásadně proměňují. Po několika letech se jejich podoba obvykle stabilní. U hry Putin lyžuje, kterou hrajeme dvanáct let, je to jinak. V reakci na ruskou agresi jsme změnili závěr inscenace a název hry doplnili o podtitul „hra o zrození vraha“.

Hrajeme na počest Anny Politkovské, ruské novinářky, která zrození vraha přesně pojmenovala a zaplatila za to vlastním životem. Hrajeme na podporu svobodné Ukrajiny. Vzdáváme hold nesmírné odvaze čelit zákeřné válce. Na počest všem, kteří padli při obraně své země před zločincem z Kremlu, který má na rukou i krev tisíců vojáků vracejících se do Ruska v rakvích.

Po útoku ruských vojsk na Ukrajinu se zvýšil zájem o inscenaci a již dvakrát jsme ji neplánovaně uvedli – ve Svitavách a Bratislavě. Další uvedení v nejbližší době se připravují.

Výtěžek ze vstupného věnujeme na sbírku, kterou na pomoc Ukrajině organizuje Paměť národa.

PUTIN LYŽUJE /hra o zrození vraha/ a BESEDA s fotografkou Majdou Slámovou (Voxpot) nad jejími fotografiemi z válečné Ukrajiny

středa 23. března od 19:00 u Jošta na Moravském náměstí

beseda od 20.15 v klubu Desert, Rooseveltova 591/11

www.divadlolisen.cz  

„Snaha prosazovat lidská práva a pomáhat tam, kde je to třeba, všemi možnými (i nemožnými) prostředky je vždy náročná a nepřináší výsledky přes noc. Právě naopak. Zatímco před dvaceti lety se situace jevila tak, že roztříštěný svět sice pomalu, ale přesto jistě kráčí blíž k jednomu, lepšímu světu, dnešek má k optimistickým vyhlídkám daleko. Přesto napříč programem letošního festivalu najdete příběhy lidí, kteří za svobodu a demokracii neúnavně bojují a dokazují, že aktivní odpor vůči bezpráví má smysl a nikdy nezmizí, ať se děje cokoliv,“ popisuje téma festivalu ředitel Ondřej Kamenický.

Festival letos nabídne 80 dokumentů a 6 snímků ve virtuální realitě. Chybět nebudou ani mezinárodně oceňované snímky, uvedené na prestižních zahraničních festivalech. Festival ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu podpoří i filmaře a filmařky na Ukrajině speciálně přidanými projekcemi. Dvacátý čtvrtý ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhne ve 25 městech po celém Česku od 21. března do 3. dubna. V Hradci Králové se mohou diváci a divačky těšit na festival od 21. do 25. března.

V Hradci Králové festival zahájíme filmem Zatracená práce, popisující život a těžkosti redaktorů jednoho z posledních svobodných ruských médií TV Dožď. Zjistíte, jak televizní stanice vznikala a čím musela jeho manažerka Nataša projít, aby si splnila sen a založila médium pro „obyčejné lidi,“ ve kterém zaměstnala svobodomyslné lidi, kteří cítili potřebu něco změnit.

Film uvede ředitel festivalu Ondřej Kamenický a po projekci bude následovat debata s Liborem Dvořákem, moderátorem Českého rozhlasu a expertem na Rusko a jeho média a Adamem Šindelářem, moderátorem pořadu vertikála, který má zkušenost s rolí queer osobnosti v médiích. Po debatě bychom diváky rádi pozvali na drobný raut, u kterého mohou probrat dojmy z tohoto mimořádně silného a aktuálního snímku.

Druhou akcí, která doplní klasický program festivalu bude projekce filmu Severní proud v prostorech vodní elektrárny Hučák. Po filmu, který ukazuje náš vztah k odpadním materiálům a životnímu prostředí obecně, budou moci diváci debatovat s expertkou na environmentální studia z Univerzity Hradec Králové, doktorkou Myslivcovou Fučíkovou. Projekci bude doplňovat prohlídka prostor elektrárny se zkušenými průvodci.

V Hradci Králové dohromady uvedeme jedenáct velice aktuálních snímků. Ty řeší témata, která byla často neprávem zastíněna, či dokonce umocněna pandemickou situací, ale i nadále zůstávají tématy, které si nemůžeme dovolit přehlížet. Patří mezi ně mimo jiné omezování ženských práv v Německu, reforma soudnictví v Polsku nebo vykořisťování pracovníků kurýrních služeb v Číně. Tato témata nám nemohou být lhostejná, obzvlášť protože se omezování lidských práv nebezpečně přibližuje i České republice. Doufáme, že se i díky festivalu Jeden svět minimálně vnímání těchto probléml změní.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pořadatel: Člověk v tísni

 

Spolupořadatel: Ministerstvo kultury České republiky

 

Generální partner: Nadační fond Abakus

 

Významní partneři:

Hlavní město Praha

Státní fond kinematografie

Kreativní Evropa – program Média

Wildling Shoes

Evropský parlament

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Lepší škola pro všechny

 

Technický a VR partner: Alza

 

Online partner: Prozeta

 

Čestný partner: LMC

 

Generální mediální partner: Česká televize

 

Hlavní mediální partner: Český rozhlas