Co se děje

Štěpán Hovorka byl dne 1. prosince 1949 zastřelen během zátahu Státní bezpečnosti v blízkosti prozrazené mrtvé schránky v Pečkách na Kolínsku. „Hovorka se zatčení bránil se zbraní v ruce. V přestřelce byl několikrát zasažen a zemřel v důsledku průstřelu břišní aorty. Nalezeno u něj bylo množství zpravodajských zpráv, které chtěl prostřednictvím kurýra poslat do Německa. Jeho tělo bylo převezeno do márnice na pečeckém hřbitově, ztotožněn ale byl až po několika dnech. Dne 17. prosince 1949 byl pochován do neoznačeného hrobu na pečeckém hřbitově,“ uvádí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Mgr. Michal Louč, který se jeho osudem dlouhodobě zabývá.

Štěpán Hovorka se narodil v roce 1898 v Pečkách. Po první světové válce bojoval v maďarsko-československé válce a svůj další život zasvětil armádě. V roce 1938 se s manželkou Evženií a dvěma dcerami přestěhoval do Zlína. Za druhé světové války se připojil ke druhému odboji. Byl členem brněnské skupiny kapitána Mědílka z Brna a 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Podílel se též na osvobození Zlína. Pro člověka, který své vojenské povolání vnímal jako službu vlasti, bylo zapojení do protikomunistického odboje přirozeným pokračováním jeho vlasteneckých aktivit z dob druhé světové války. „Nebojím se jich, ale boj s nimi nevzdám. Jsem přesvědčen, že se brzy dočkáme plné naší svobody a že si ještě užijeme lepších časů,“ napsal svému příteli Vojtěchu Kabelkovi ze Zlína.

Hovorka se napojil na zpravodajského kurýra Štěpána Gavendu, vybudoval několik mrtvých schránek sloužících k předávání informací a dokázal obstarat i finanční podporu a několik zbraní s náboji. Gavendova skupina ale byla odhalena. Hovorkovi se dařilo dlouho skrývat, a snažil se zajistit si únik do zahraničí. „StB ovšem vypátrala jednu z mrtvých schránek, do níž umístila vzkaz se žádostí o setkání se spojkou kvůli projednání důležité věci. Tuto schránku obsluhoval pečecký římskokatolický kněz František Vágner, který se na schůzku 1. prosince ve 22 hodin dostavil v doprovodu Štěpána Hovorky. Okolí bylo obklíčeno ozbrojenými příslušníky StB a v následné přestřelce byl Štěpán Hovorka zabit. František Vágner s velkým štěstím unikl, a díky řadě obětavých lidí se mu nakonec podařilo odejít do exilu,“ líčí poslední chvíle Hovorkova života historik Michal Louč.

Pamětní plaketa účastníku protinacistického a protikomunistického odboje Štěpánu Hovorkovi bude na dům jeho poslední adresy ve Zlíně v ulici Na Výsluní 324 umístěna 1. prosince v 15 hodin za přítomnosti příbuzných a historika Michala Louče z Ústavu pro studium totalitních režimů. Následovat bude v 17 hodin veřejná beseda s historiky a pamětníky o podobách třetího odboje v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně (Vavrečkova 7040, budova 15, kavárna). Vstup je zdarma.

Projekt Poslední adresa je inspirován německým památníkem obětí holokaustu a jeho Kameny zmizelých, které připomínají oběti holokaustu. Nenápadné tabulky připomínají osudy často zapomenutých obětí komunistického režimu, konkrétních lidí, kteří byli po vykonstruovaných procesech popraveni nebo zemřeli ve vazbě či vězení. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Mottem projektu je: Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.

Více na www.kfbz.cz/posledniadresa

Odevzdání přihlášek a prací od 1. 12. 2022 do 31. 1. 2023 každý čtvrtek a pátek v čase 10 – 17 hodin.

V jiném termínu prosím po domluvě.

Své práce můžete zasílat rovněž poštou již od 1. 11. 2022



Místo odevzdávání prací

Melantrichova 5, 110 00 Praha 1

Výstava proběhne v dubnu / květnu 2023 na Betlémském náměstí v Praze.

www.grafikaroku.cz

„Brilantní hudebníci, kteří jsou o generaci mladší než já, velmi dobře vnímají současnou scénu, reflektují moderní aranže i zvuk. Dodávají novou energii výběru skladeb z mého dosavadního původního repertoáru. Díky schopnostem a chemii této kapely se mi otevírají nové možnosti a nápady. Těším se na nový hudební svět přímočařejšího zvuku a skladeb, který mě aktuálně láká. Přijďte se na nás podívat a staňte se součástí nového dobrodružného hudebního procesu,“ láká na koncert Lenka Dusilová.

Speciálně pro tento koncert si Lenka také pozvala videomakerku a VJku Lindu Arbanovou, která svými vizuály umocní umělecký zážitek z koncertu. Na playlistu budou jak písně z posledního, třemi Anděly ověnčeného alba Řeka, tak i starší skladby, které Lenka Dusilová dlouho nehrála. Začátek vystoupení je ve 20 hodin. Sál se návštěvníkům otevře v 19:30 hodin.

www.palacakropolis.cz

„ArtBazaar je akce, kterou Pragovka Gallery pořádá dvakrát do roka, v létě a před Vánoci. Máme radost, že jsme letos zaznamenali opravdu velký zájem z řad rezidentů Pragovky a dalších spřízněných umělců se jí účastnit. Sílu Pragovky vnímáme právě v jejím komunitním charakteru. Snažili jsme se, aby byl výběr umělců pro návštěvníky co nejzajímavější. Zároveň nám ale záleží na zachování komorní a přátelské atmosféry akce, kdy si návštěvník může promluvit přímo s umělcem a koupit si umělecké dílo, se kterým se ztotožní, nikoliv pouze bytovou dekoraci,“ doplňuje zástupce Pragovka Gallery Filip Zimovjan.

ArtBazaar není klasická prodejní akce, ale spíše komunitní událost, kdy se návštěvníci mohou setkat s umělci v neformální atmosféře. Pro rodiny s dětmi je připraven vánoční doprovodný program. Od 13 do 16 hodin se mohou zúčastnit dílny tvoření vintage ozdob s umělkyní kosmo_nauty. V 16 hodin bude následovat pohádka Půjdem spolu z dílny Divadla BUŘT. Děti se vydají za příběhem o Ježíškovi, Marii a Josefovi. Kdo rád hraje divadlo, ten si toto vánoční představení užije doslova na vlastní kůži. A kdo se raději jen dívá, ten bude moci zkusit uhodnout, kdo bude hrát Ježíška.

Odpoledne si návštěvníci mohou zpříjemnit prohlídkou právě probíhajících výstav Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle a Urge. První z nich mapuje aktuální tendence týkající se textilních principů a technik a zasazuje je do kontextu současného umění. Pod kurátorským vedením Lucie Nováčkové, Martiny Fridrichové, Petry Jandy a Terezy Novákové je na skupinové výstavě představena tvorba 29 umělkyň a umělců. Výstavní projekt Urge představuje hned tři samostatné výstavy, jejichž kurátorkou je Jagna Domżalska. Jejich společným tématem je zkoumání instinktů, hluboce zvnitřněných potřeb a tužeb.

Vstup na ArtBazaar a doprovodný program je zdarma. Více informací najdete ve FB události na x.pragovka.com.

Program vánočního ArtBazaaru v Pragovka Gallery:

12:00–19:00 prodej uměleckých děl (Natalia Akovantseva, ARS FACTA, Jana Babincová, Barbora Bahlsenová a kolektiv, Tatsiana Byts, DarkPress a Nýbrž, Eva Fajčíková, Eliška Hanuš a Hana Sommerová, Petra Hudcová, Martina Chloupa, Sylvie Choisnel, Terezie Kusbach Kolářová, Adéla Kostkanová, Tadeáš Kotrba, Olga Krykun, Veronika Landa, Vladimír Merta & ka3ka3, Morafanka, Oldřich Navrátil, Martina Nosková, Markéta Oplištilová, Anastasiia Polishchuk a Matouš Fiala, Plywoodo, Zuzana Růžičková, Pavel Tichoň, Pavel Trnka, Martin Vála, Lawrence Wells, Kuo Ya-Chu)

Svoje stánky budou mít na ArtBazaaru také časopis FŮD a Artotéka Městské knihovny v Praze.

              
13:00–16:00 vánoční dílna tvoření vintage ozdob s umělkyní kosmo_nauty

16:00 pohádka pro děti Půjdem spolu z dílny Divadla BUŘT

Po celou dobu ArtBazaaru si budou návštěvníci moci pochutnat na svařáku, bramborovém salátu a dalších vánočních dobrotách z Kafe Pragovka a naladit se tak na adventní atmosféru.
 

Velmi intimní deska obsahuje celkem devět skladeb. „Písničky vznikaly samovolně. Většinou, když jsem trávil čas se svým malým synem, který chtěl, abych hrál na kytaru. Art’ovo narození ve mně probudilo mimo jiné i nevyřešená témata z minulosti, které jsem si potřeboval zpracovat. Tvoření textů a hudby je pro mě přirozená cesta, a tak jsem se začal z těch pocitů vypisovat. Často jsem u psaní myslel na konkrétní lidi, kteří mě buď k té písničce inspirovali, nebo na ty, kterým bych ji chtěl pustit,“ popisuje Martin Chobot.

Místy melancholická a temná témata Martin zpracovává s lehkostí a přináší na ně pozitivní pohled plný naděje. „Šťastné konce v písních je to, čemu chci věřit i já sám,“ dodává. O hudební produkci se postaral multiinstrumentalista a producent Matěj Belko, který zároveň nahrál basovou kytaru i klávesy, bicí natočil Roman Vícha, smyčce Šimon Marek a se svými vokály pomohla Ewa Farna, která se velkou měrou podílela na tom, že album spatřilo světlo domácí scény.

Společně s albem vypouští Martin Chobot další videoklip, tentokrát k písni To všechno z lásky, která je jednou z nejosobnějších z celého alba. „K napsání mě inspiroval stejnojmenný dokument o domácím násilí, který vyšel v roce 2003.  Měl jsem v té době od rodiny zakázáno se na něj podívat, protože v něm figurovala moje máma, která ve stejném roce zemřela. Teprve nedávno jsem se na něj podíval a vzápětí písničku napsal. Ve slokách jsem částečně citoval, co v dokumentu od žen zaznělo a refrén pak ukazuje pohled dítěte, které hádky vidělo, nebo slyšelo ze svého pokoje a nemohlo s tím nic dělat,“ komentuje vznik Martin.

Vizuální podobu ztvárnili herečka Pavla Dostálová a herec Karel Zima. Klip vznikl pod režisérským dohledem Ondřeje Urbance, který stojí za prvním videem Pootevřené dveře a celou řadou oceňovaných videoklipů pro kapely Mirai, Tatabojs, Lake Malawi, Kapitána Dema a další.

klip: https://youtu.be/_QBG5o5Qekg

Novou desku je možné najít na všech streamovacích platformách, kanále YouTube a webových stránkách www.martinchobot.cz, kde je možné se také přihlásit k odběru novinek. Na sociálních sítích typu Instagram či Facebook však Martin není k nalezení. „Před pár lety jsem dospěl k názoru, že sociální sítě nejsou nic pro mě. Chápu, že dělat v dnešní době hudbu a n emít sociální sítě je trochu nesmysl, ale rozhodl jsem se to tak nechat a být spíše autentický a věrný svému přesvědčení. Zvu proto lidi ke kontaktu se mnou skrze mojí hudbu a třeba na osobní setkání na nějakém vystoupení,“ uzavírá Martin.

Martin Chobot

Skladatel, textař a zpěvák Martin Chobot se na hudební scéně pohybuje od dob svých studií na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde studoval obor elektrická kytara. Působil v kapele Ewy Farné a spolu s Filipem Sázavským (synem Víta Sázavského) založili kapelu eFeM, později Málem Králem.  Společně s Filipem se autorsky podíleli také na několika Ewy písničkách (Leporelo, Na ostří nože, Vánoce na míru a dalších). Po dvanácti letech z kapely Ewy Farné odešel a začal kromě svých nehudebních aktivit pracovat na svých autorských písních.

3. prosince 2022 vystoupí Divadlo Drak v jeruzalémském Train Theatre, kde uvede ve dvou reprízách oceňovanou maňáskovou grotesku Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Šípková Růženka. Představení v této míře a rozsahu bylo možné realizovat díky Českému centru Tel Aviv a jeho řediteli, který tuto událost inicioval již na přelomu let 2020 a 2021, ale kvůli pandemii výjezd divadla nebylo možno uskutečnit. Děje se tedy až v letošním roce, kdy Česká republika předsedá Radě EU, přičemž právě tato divadelní událost je právem řazena mezi nejvýznamnější akce, které centrum v rámci předsednictví organizuje.

„Vystoupení Divadla Drak v Jeruzalémě je skvělou příležitostí představit izraelskému publiku to nejlepší z české loutkářské tradice, která patří ke světové špičce. A symbolicky bude tato inscenace patřit k nejvýznamnějším akcím, kterými v Izraeli zakončíme české předsednictví EU. Jsem rád, že tak pokračuje skvělá spolupráce Českých center s kraji ČR, v tomto konkrétním případě s Královehradeckým krajem, se kterým jsme např. uspořádali výstavu o rodném kraji Františka Kupky a nejnověji připravili i výstavu fotografií o židovských památkách Východních Čech otevřenou 23. listopadu 2022. A za to patří velký dík celému vedení kraje v čele s hejtmanem Martinem Červíčkem,“ uvedl k celému projektu a vystoupení Divadla Drak Robert Mikoláš, ředitel Českého centra Tel Aviv.

Obě reprízy inscenace Šípková Růženka proběhnou na půdě jeruzalémského loutkového divadla pro děti The Train Theatre, které je v izraelském kontextu výjimečnou institucí
a lídrem v oboru divadla pro děti. The Train Theatre je také pravidelným pořadatelem Mezinárodního loutkového festivalu, který každoročně přináší divákům to nejlepší
z izraelského a zahraničního loutkového divadla a obohacuje dialog mezi izraelskými a zahraničními umělci s cílem podpořit a rozvíjet loutkářské umění v Izraeli i v zahraničí.

Šípková Růženka Divadla Drak si od své premiéry v září 2020 získala nejenom srdce dětského publika, ale i přízeň odborné veřejnosti jak u nás, tak v zahraničí. Divadlo Drak se v Izraeli představí jako divadelní scéna, která je nositelem českých a zejména pak východočeských loutkářských tradic, které ve své autorské tvorbě dále rozvíjí, přičemž vychází z principu originální autorské tvorby pro děti a dospělé založené na neotřelé imaginaci a nápaditosti.

„Loutkářství má ve východních Čechách dlouholetou tradici a právem je od roku 2016 zapsáno do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Jsem potěšena, že maňásková inscenace Šípková Růženka se díky výjezdu Divadla Drak do Izraele rozšíří daleko za naše hranice a Královéhradecký kraj je hrdým podporovatelem šíření této východočeské tradice. Loutky nás dospělé propojují s dětstvím a otevírají svět fantazie, který je nezbytný pro děti i dospělé,“ řekla náměstkyně hejtmana odpovědná za oblast kultury a cestovního ruchu Martina Berdychová.

Autorská inscenace Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského Šípková Růženka vychází z jedné z nejstarších lidových pohádek, která přešla z ústního podání do literatury. Známý lyrický příběh královské dcery, kterou stihne osudově symbolická kletba, inscenují autoři jako „steampunkovou maňáskovou grotesku“ a toto jejich pojetí dává, kromě jiného, naplno vyniknout přesné loutkářské práci členů uměleckého souboru královéhradeckého divadla, a je tak skvělou ukázkou české loutkářské školy.

Hravá a mnohovrstevnatá inscenace Divadla Drak se může pochlubit hned několika mezinárodními oceněními, např. cenou za Nejlepší režii pro Jakuba Vašíčka na 19. ročníku Mezinárodního festivalu divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině nebo Grand Prix na 28th Children’s Theater Festival v srbské Subotici.

Herec Jan Popela, který v inscenaci ztvárňuje postavu Zlé sudičky, byl za svůj „precizní herecký výkon a cit pro gag a jeho načasování“, nominován na prestižní divadelní Cenu Thálie. Tuto nominaci přiřadil k předchozím oceněním ze zahraničních festivalů v Chorvatsku a Srbsku.

Výjezd Divadla Drak do Izraele je realizován s podporou Královéhradeckého kraje, Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Hradec Králové a Českých center.

Ústředními postavami videoklipu je mladý pár. Týranou ženu zde velmi osobitým způsobem ztvárnila herečka Bára Jánová, známá např. ze seriálu Slunečná či Survivor Česko a Slovensko, jejího partnera a trýznitele v jedné osobě si zahrál Richard Pekárek, aktuálně umělecky působící v Městském divadle v Brně.

„Nejen domácí násilí, ale jakýkoli způsob manipulace a ubližování způsobuje hluboká traumata, na která se nabalují další a další problémy. Chci o těchto tématech mluvit, protože jedno souvisí s druhým a pak tím dalším. Není jednoduché je rozeznat, vzpomenout si a následně vše léčit. Chci být nápomocná, jak nejvíc to půjde. Proto jsem na nabídku natočit tento videoklip okamžitě kývla. Jsou to takové mé vstupní dveře,“ říká herečka Bára Jánová.

Videoklip reflektuje nejčastější příznaky a projevy domácího násilí, k nimž bývají jeho oběti zpočátku většinou slepé a lhostejné a nepřikládají jim bohužel potřebnou váhu a důležitost. Ukazuje však velmi jasně nejčastější situace chování partnerů. Násilí ve videoklipu není záměrně vyobrazeno. Je přeneseno a ztvárněno velmi působivým scénickým tancem v podání choreografa Tomáše Smičky a Veroniky Hanušové.

Kapela MANU: se propojila s Nadací Vodafone ČR, která se podílí na vývoji a propagaci mobilní aplikace Bright Sky, sloužící právě pro pomoc obětem domácího násilí. Kdokoliv může prostřednictvím této aplikace anonymně požádat o pomoc či upozornit na domácí násilí ve svém okolí. Zároveň zde mohou lidé najít informace, zda právě oni sami nejsou oběťmi domácího násilí, a to, aniž by si to vůbec uvědomovali.

Kapela MANU: se snaží nejen písní „Počkám“, ale především jejím filmovým ztvárněním upozornit na toto téma, přispět k veřejné diskuzi, případně navést již stávající oběti domácího násilí k jeho možnému řešení. A právě Nadace Vodafone tato řešení pomocí aplikace Bright Sky poskytuje.

„Jsem moc ráda, že Anička a její kapela otevřela tohle důležité téma, protože i kdyby ta písnička měla pomoct jednomu z vás, kdo ji uslyší, tak má určitě smysl. A jsem moc ráda, že můžeme pomoci i my. V Česku provozujeme aplikaci Bright Sky pro odhalení domácího násilí. Aplikace je určena komukoliv, kdo má obavy, že by on sám byl v násilném vztahu či pokud má obavy o někoho ze svých blízkých, může to být sestra, kolega v práci, kdokoliv, kdo je vám blízký, tak abyste dokázali poznat, zda nepotřebuje vaši pomoc a případně vědět, jak můžete vaši pomoc citlivě nabídnout,“ říká programová manažerka Nadace Vodafone ČR Veronika Řídelová, která se stará o rozvoj a propagaci aplikace Bright Sky.

Oběti domácího násilí si mohou aplikaci stáhnout do svého telefonu a jejím prostřednictvím pak nejen potřebnou pomoc vyhledat, ale také si například zaznamenávat potřebné důkazy páchaného násilí a získávat další velmi užitečné informace. Aplikace Bright Sky tak může posloužit každému, i tomu, kdo má ve svém okolí někoho, kdo může být ohrožený a sám si nedokáže o pomoc požádat.

„Natáčení videoklipu bylo extrémně náročné a videoklip jsme natočili za jeden jediný den, ačkoliv situací, které by se ohledně násilí daly zaznamenat, je bohužel i na několik natáčecích dní. Všichni jsme dali do jeho natočení maximum. O to větší mám radost, že nám pod rukama vznikla tak krásná a nesmírně důležitá věc,“ říká zpěvačka kapely MANU: Anna Knauerová.

VIDEOKLIP POČKÁM: https://www.youtube.com/watch?v=VygdvJH4BGk

„Režisér Jarda Stuchlík a kameraman Filip Kettner odvedli opravdu skvělou a precizní práci. Nebýt tak úžasného týmu, který se na natáčení podílel, nikdy bychom nedotáhli klip do takové podoby. Téma domácího násilí, byť v našem případě hrané a v hudebním klipu inscenované, nám v mnohokrát opakovaných scénách skutečně vyvolávalo mráz v zádech. To, co předvedli herci a tanečníci, jak se vžili do svých rolí, se nedá snad ani slovy popsat. Ostatně, přesvědčte se sami,“ dodává Knauerová.

Kapela MANU: je alternativně-popová kapela s osobitým stylem, jejíž tvorba v sobě nese alternativní prvky, avšak s jistotou se opírá o přímočaré melodické linky své frontmanky Anny Knauerové. Hudba MANU: je čistě autorská a dá se o ni říci, že se nebojí uhýbat ze zaběhlých stereotypů. Pojícím prvkem však vždy zůstávají poetické texty psané v českém jazyce, jenž se nesou v duchu lehké melancholie, ze které však posluchači mohou vždy nalézt východisko.

www.kapelamanu.cz

O čem vlastně kniha „Krotitel splašených myšlenek“ je? Jak sám název napovídá, je o všem, čeho se dotýkají potulné myšlenky. Je zbytečné je krotit, protože se stejně nikde dlouho nezdrží. „Když se rozeběhnou nějakým směrem, tak ten směr většinou nedrží a pořád někam odbočují. Mé myšlenky jsou milovnice odboček. Vesměs bývají ty odbočky zároveň slepé uličky. Ale z těch už umím vycouvat a vrátit se na hlavní cestu. Anebo vycouvat a vjet do jiné slepé uličky. Vlastně nikdy tím pádem nevím, kam vůbec dojedu. A tak mi souhrnem vzniká pod prsty, běhajícími po klávesnici počítače, všehochuť,“ vysvětluje Karel Šíp.

Novinka Karla Šípa zaznamenává to nejlepší z jeho tvorby. Navíc však čtenáři předkládá příběhy z vlastního života a otevírá témata, ke kterým čas od času směřuje každý z nás. Nechybí ani různé konspirační teorie, problematika nadužívání vulgarismů či poslední dobou často probírané téma třetího pohlaví. Autor čtenáře pustí i do světa, ve kterém vznikají písňové texty a k tomu, jaké mívají kolikrát osudy. Na druhou stranu se však pobavíte i přemýšlením nad názvem Dršťková polévka. „Jakmile se člověk začne prožívat a brát se příliš vážně, je na nejlepší cestě dolů,“ řekl kdysi Karel Šíp v jednom rozhovoru. Touto větou se řídí celý život a její obsah prolíná i novou knihou. Ať už ale jde o cokoli, na vše se Karel Šíp dívá se vtipem sobě vlastním a s lehkostí, které společně umožňují nad ničím příliš nehloubat a čas strávený s knihou považovat za příjemnou relaxaci.

Nadhled Karla Šípa je nakažlivý v jakékoli formě. Míří vždy přesně přímo na bránici, a to jak v novince „Krotitel splašených myšlenek“, tak v příběhu o svém dosavadním životě „Bavič“ (XYZ, 349 Kč), který se letos v létě dočkal nového rozšířeného vydání.

Stejně jako předešlé knihy Karla Šípa i knihu Krotitel splašených myšlenek ilustroval Jiří Slíva.

KAREL ŠÍP

Moderátor, bavič, scenárista a textař Karel Šíp vystudoval Střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích a do roku 1973 byl zaměstnán v České televizi jako produkční. V roce 1971 založil skupinu Faraon, kde hrál na baskytaru. O rok později přizval ke spolupráci zpěváka Jiřího Schelingera.

Do povědomí televizních diváků Karel Šíp vstoupil pořadem „Hitšaráda“, který úspěšně moderoval v letech 1978-1986 s Jaroslavem Uhlířem. Na tento pořad navázala televizní show „Galasuperšou“. Rovněž uváděl řadu televizních pořadů např. „Rozjezdy pro hvězdy“, „Klip-klap“, kabaret „Šaráda“ a účinkoval v několika televizních estrádách. Společně s Jiřinou Bohdalovou připravoval pro ČT pořad „Za oponou s Jiřinou“. Spolupracoval také s komikem a baviček Josefem Aloisem Náhlovským.

Karel Šíp je autorem zhruba pěti set písňových textů - spolupracoval s Karlem Gottem, Petrou Janů, Petrem Novákem, Václavem Neckářem, Danielem Hůlkou, Hanou Zagorovou či Leonou Machálkovou.

V letech 2009-2014 moderoval anketu TýTý, ve které byl také několikrát oceněn v kategoriích Osobnost televizní zábavy a v souvislosti s talk show „Všechnopárty“ i v kategorii Pořad roku. „Všechnopárty“ vysílá Česká televize již od listopadu 2005.

www.albatrosmedia.cz

Přestože hlavní postava Cathy, kterou ve snímku ztvárnila Audrey Lamy, sní o své vlastní restauraci, zavděk zatím bere místem řadové kuchařky u různých, často podřadných, zato mediálně známých „les Chefs“. Poté, co se opět rozhodne z jedné takové luxusní restaurace odejít, nalézá inzerát na místo šéfkuchařky. Netuší ale, že jde o pozici vedoucí kuchyně v azylovém domě pro mladistvé migranty, kde se na kulturu stolování a haute cousine moc nehraje.

„Chtěl jsem natočit sociální komedii, což je žánr, který mám v oblibě už od svého prvního filmu Discount. Šlo mi o to zachytit realisticky problematiku mladých migrantů, aniž bych opomíjel Damoklův meč, který jim visí nad hlavou: pokud nenastoupí do svých 18 let do nějakého vzdělávacího zařízení, hrozí jim vyhoštění. Zároveň jsem ale chtěl, aby to byla komedie, aby ten příběh byl optimistický,“ vysvětluje režisér snímku Louis-Julien Petit, který s herečkou Audrey Lamy nespolupracoval poprvé. V minulosti se již objevila v jeho filmu Neviditelné (2018) zabývajícím se tématem ženského bezdomovectví.

„Natáčet s Louis-Julienem znamená, že prožíváte věci, které jsou obtížnější než obvykle. Točili jsme v náročných podmínkách, v mraze, za vichru, nejdřív se zranil François, potom já, měli jsme různé technické problémy, k tomu covid, neustále se stýkáte s neherci, kteří za sebou mají těžkou minulost. Na konci každého natáčecího dne jsem byla vždycky totálně vyčerpaná, ale zároveň taky šťastná, protože jsem zažívala něco hodně intenzivního,“ popisuje Audrey Lamy, která se na roli připravovala nejen po psychické stránce, ale i po té odborné. Několik měsíců také strávila v kuchyni dvou populárních pařížských restaurací, kde se učila připravovat makrely tak dlouho, až jí po nich byly cítit ruce.

Herečce se zároveň splnil sen zahrát si po boku Françoise Cluzeta, který exceloval především rolí Philippa ve snímku Nedotknutelní (2011), s níž získal hned několik mezinárodních ocenění. Ve filmu A do kuchyně! přitom ztvárnil postavu Lorenza Cardiho, který azylový dům vede.

„Moje role je sice důležitá ve vztahu ke Cathy Marie a k těm mladým, ale není moc velká. Ale já chci hrát právě v takových filmech: angažovaných, populárních a zábavných. Přesně pro tyhle zážitky hraju,“ dodává François Cluzet, který si hned na začátku natáčení zranil achilovku a na place se tak po propuštění z nemocnice pohyboval už jen s berlemi. „Byla to hloupá nehoda, protože mi nedošlo, že už nejsem nejmladší,“ vzpomínal na svůj první natáčecí den.

Síla filmu vychází mimo jiné i z obsazení mladých migrantů, které režisér hledal po pařížských azylových zařízeních. Ve většině případů šlo o nezletilé, které do ciziny poslali jejich rodiče s nadějí, že na děti čeká kdesi ve světě lepší budoucnost. „To, že se na ně někdo dívá, že je bere vážně, s nimi zamávalo: respektovali celý štáb, byli dochvilní, neuvěřitelně disciplinovaní, považovali za štěstí, že mohou být ve Francii. Byli dokonalým ztělesněním toho, co jsem chtěl tím filmem ukázat,“ uzavírá Louis-Julien Petit.

Film A do kuchyně! byl uveden v rámci Festivalu francouzského filmu. Poslední projekce 29. 11. v kině Světozor.

Premiéra filmu v kinech proběhne 15. prosince 2022. Do české distribuce jej uvádí společnost Bohemia Motion Pictures. Trailer najdete ke zhlédnutí ZDE.

Další podrobnosti a informace najdete na www.bohemiamp.cz a na facebookovém profilu https://www.facebook.com/bohemiamotionpictures/.