neděle
5. února 2023
svátek slaví Dobromila
Průkazová fotografiie Štěpána Hovorky
© Archiv pořadatele



Projekt Poslední adresa připomene památku zlínského odbojáře Štěpána Hovorky

ZLÍN: V rámci mezinárodního projektu Poslední adresa připomene Ústav pro studium totalitních režimů 1. prosince památku Štěpána Hovorky umístěním pamětní tabulky na domě č. p. 324 v ulici Na Výsluní ve Zlíně. Setkání začíná v 15 hodin a bude pokračovat od 17 hodin besedou o třetím odboji v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně.

Autor článku: 
Gabriela Winklerová

Štěpán Hovorka byl dne 1. prosince 1949 zastřelen během zátahu Státní bezpečnosti v blízkosti prozrazené mrtvé schránky v Pečkách na Kolínsku. „Hovorka se zatčení bránil se zbraní v ruce. V přestřelce byl několikrát zasažen a zemřel v důsledku průstřelu břišní aorty. Nalezeno u něj bylo množství zpravodajských zpráv, které chtěl prostřednictvím kurýra poslat do Německa. Jeho tělo bylo převezeno do márnice na pečeckém hřbitově, ztotožněn ale byl až po několika dnech. Dne 17. prosince 1949 byl pochován do neoznačeného hrobu na pečeckém hřbitově,“ uvádí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Mgr. Michal Louč, který se jeho osudem dlouhodobě zabývá.

Štěpán Hovorka se narodil v roce 1898 v Pečkách. Po první světové válce bojoval v maďarsko-československé válce a svůj další život zasvětil armádě. V roce 1938 se s manželkou Evženií a dvěma dcerami přestěhoval do Zlína. Za druhé světové války se připojil ke druhému odboji. Byl členem brněnské skupiny kapitána Mědílka z Brna a 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Podílel se též na osvobození Zlína. Pro člověka, který své vojenské povolání vnímal jako službu vlasti, bylo zapojení do protikomunistického odboje přirozeným pokračováním jeho vlasteneckých aktivit z dob druhé světové války. „Nebojím se jich, ale boj s nimi nevzdám. Jsem přesvědčen, že se brzy dočkáme plné naší svobody a že si ještě užijeme lepších časů,“ napsal svému příteli Vojtěchu Kabelkovi ze Zlína.

Hovorka se napojil na zpravodajského kurýra Štěpána Gavendu, vybudoval několik mrtvých schránek sloužících k předávání informací a dokázal obstarat i finanční podporu a několik zbraní s náboji. Gavendova skupina ale byla odhalena. Hovorkovi se dařilo dlouho skrývat, a snažil se zajistit si únik do zahraničí. „StB ovšem vypátrala jednu z mrtvých schránek, do níž umístila vzkaz se žádostí o setkání se spojkou kvůli projednání důležité věci. Tuto schránku obsluhoval pečecký římskokatolický kněz František Vágner, který se na schůzku 1. prosince ve 22 hodin dostavil v doprovodu Štěpána Hovorky. Okolí bylo obklíčeno ozbrojenými příslušníky StB a v následné přestřelce byl Štěpán Hovorka zabit. František Vágner s velkým štěstím unikl, a díky řadě obětavých lidí se mu nakonec podařilo odejít do exilu,“ líčí poslední chvíle Hovorkova života historik Michal Louč.

 

Pamětní plaketa účastníku protinacistického a protikomunistického odboje Štěpánu Hovorkovi bude na dům jeho poslední adresy ve Zlíně v ulici Na Výsluní 324 umístěna 1. prosince v 15 hodin za přítomnosti příbuzných a historika Michala Louče z Ústavu pro studium totalitních režimů. Následovat bude v 17 hodin veřejná beseda s historiky a pamětníky o podobách třetího odboje v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně (Vavrečkova 7040, budova 15, kavárna). Vstup je zdarma.

Projekt Poslední adresa je inspirován německým památníkem obětí holokaustu a jeho Kameny zmizelých, které připomínají oběti holokaustu. Nenápadné tabulky připomínají osudy často zapomenutých obětí komunistického režimu, konkrétních lidí, kteří byli po vykonstruovaných procesech popraveni nebo zemřeli ve vazbě či vězení. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Mottem projektu je: Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.

 

Více na www.kfbz.cz/posledniadresa

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: S novým rokem přichází také Místní kultura s formátem podcastu, který je dnes součástí většiny internetových médií. PODCAST MÍSTNÍ KULTURY přináší dialogy s lidmi, kteří mají, co říci. Autorsky ho bude připravovat zkušená rozhlasová publicistka a dokumentaristka Hana Soukupová.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
EDITORIAL
05.02.2023

ČR: Masopust, slavnostní období, které začíná po svátku Tří králů, se mimo jiné vyznačuje obdobím hodování, veselí a bujarými zábavami. Na nich byl dostatek příležitostí pro skupinové hrátky.

Celá ČR
Lidová kultura
Co se děje
03.02.2023

LIBOCHOVANY: Pro milovníky starých pověstí mohu nabídnout výpravu na místo, které již je na mapě označeno, ale značené cesty tam nevedou. Odměnou vám může být nezvyklý výhled a na místě si můžete pustit v případě dostatku dat i audiovizuální zpracování pověstí o tomto místě.

Libochovany leží na tak zvané lysecké trati. To je železniční trať z Lysé nad Labem do Děčína. Když vystoupíte v Libochovanech, kde je i krásný opravený ale nepřístupný zámek, je zapotřebí vyndat mapy v mobilní aplikaci. Severovýchodně od obce se tyčí pás zalesněných vrchů a jeden z nich je označen Čerťák.

Dojdete pod něj již zarostlou úvozovou cestou. Je to vrch plný skalnaté suti. Na něj musíte vystoupit vlastní cestou okolo bývalého lomu s velkým převýšením. Výhled na lomy na Deblíku a na Trabicích ale stojí za to. Také Libochovany i se zámkem máte krásně pod sebou, včetně Labe klidně se třpitícím v mírné zákrutě. Není nad to posadit se na některý z kamenů a pustit si audio- vizuální pověst o Čertově drápu, jak se vrchu dříve říkalo.

Naleznete jej na tomto linku na YouTube:

https://youtu.be/Q2iUBjan4fo

Poté se můžete pokusit najít otisky čertových drápů sami, ale pozor, ať nespadnete na dno bývalého lomu! Zelená značka vás pak pohodlně odvede na Kalvárii, kde se tyčí tři kříže, a poté už sestoupíte do Velkých Žernosek, odkud můžete pokračovat vlakem libovolným směrem.

Celá ČR, Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Hudba, Památky
Co se děje
03.02.2023

ČR: V polovině ledna vybrala Česká televize pětici interpretů, kteří se přihlásili do letošního ročníku Eurovision Song Contest. Výběr národního zástupce odstartoval přímý přenos na youtubovém profilu soutěže a v iVysílání ČT. Hlasy pro zpěvačky Maellu, Pam Rabbit, Markétu Irglovou, dívčí skupinu Vesna nebo pro písničkáře RODANA mohou fanoušci posílat do půlnoci 6. února.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
02.02.2023