čtvrtek
9. ledna 2025
svátek slaví Vladan
Průkazová fotografiie Štěpána Hovorky
© Archiv pořadatele



Projekt Poslední adresa připomene památku zlínského odbojáře Štěpána Hovorky

ZLÍN: V rámci mezinárodního projektu Poslední adresa připomene Ústav pro studium totalitních režimů 1. prosince památku Štěpána Hovorky umístěním pamětní tabulky na domě č. p. 324 v ulici Na Výsluní ve Zlíně. Setkání začíná v 15 hodin a bude pokračovat od 17 hodin besedou o třetím odboji v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně.

Autor článku: 
Gabriela Winklerová

Štěpán Hovorka byl dne 1. prosince 1949 zastřelen během zátahu Státní bezpečnosti v blízkosti prozrazené mrtvé schránky v Pečkách na Kolínsku. „Hovorka se zatčení bránil se zbraní v ruce. V přestřelce byl několikrát zasažen a zemřel v důsledku průstřelu břišní aorty. Nalezeno u něj bylo množství zpravodajských zpráv, které chtěl prostřednictvím kurýra poslat do Německa. Jeho tělo bylo převezeno do márnice na pečeckém hřbitově, ztotožněn ale byl až po několika dnech. Dne 17. prosince 1949 byl pochován do neoznačeného hrobu na pečeckém hřbitově,“ uvádí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Mgr. Michal Louč, který se jeho osudem dlouhodobě zabývá.

Štěpán Hovorka se narodil v roce 1898 v Pečkách. Po první světové válce bojoval v maďarsko-československé válce a svůj další život zasvětil armádě. V roce 1938 se s manželkou Evženií a dvěma dcerami přestěhoval do Zlína. Za druhé světové války se připojil ke druhému odboji. Byl členem brněnské skupiny kapitána Mědílka z Brna a 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Podílel se též na osvobození Zlína. Pro člověka, který své vojenské povolání vnímal jako službu vlasti, bylo zapojení do protikomunistického odboje přirozeným pokračováním jeho vlasteneckých aktivit z dob druhé světové války. „Nebojím se jich, ale boj s nimi nevzdám. Jsem přesvědčen, že se brzy dočkáme plné naší svobody a že si ještě užijeme lepších časů,“ napsal svému příteli Vojtěchu Kabelkovi ze Zlína.

Hovorka se napojil na zpravodajského kurýra Štěpána Gavendu, vybudoval několik mrtvých schránek sloužících k předávání informací a dokázal obstarat i finanční podporu a několik zbraní s náboji. Gavendova skupina ale byla odhalena. Hovorkovi se dařilo dlouho skrývat, a snažil se zajistit si únik do zahraničí. „StB ovšem vypátrala jednu z mrtvých schránek, do níž umístila vzkaz se žádostí o setkání se spojkou kvůli projednání důležité věci. Tuto schránku obsluhoval pečecký římskokatolický kněz František Vágner, který se na schůzku 1. prosince ve 22 hodin dostavil v doprovodu Štěpána Hovorky. Okolí bylo obklíčeno ozbrojenými příslušníky StB a v následné přestřelce byl Štěpán Hovorka zabit. František Vágner s velkým štěstím unikl, a díky řadě obětavých lidí se mu nakonec podařilo odejít do exilu,“ líčí poslední chvíle Hovorkova života historik Michal Louč.

 

Pamětní plaketa účastníku protinacistického a protikomunistického odboje Štěpánu Hovorkovi bude na dům jeho poslední adresy ve Zlíně v ulici Na Výsluní 324 umístěna 1. prosince v 15 hodin za přítomnosti příbuzných a historika Michala Louče z Ústavu pro studium totalitních režimů. Následovat bude v 17 hodin veřejná beseda s historiky a pamětníky o podobách třetího odboje v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně (Vavrečkova 7040, budova 15, kavárna). Vstup je zdarma.

Projekt Poslední adresa je inspirován německým památníkem obětí holokaustu a jeho Kameny zmizelých, které připomínají oběti holokaustu. Nenápadné tabulky připomínají osudy často zapomenutých obětí komunistického režimu, konkrétních lidí, kteří byli po vykonstruovaných procesech popraveni nebo zemřeli ve vazbě či vězení. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. Mottem projektu je: Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.

 

Více na www.kfbz.cz/posledniadresa

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Lidová kultura
Co se děje
07.01.2025

PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Lidová kultura, Senioři
Články a komentáře
08.01.2025

OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat. 

Podívejte se na náš nový dokument,  kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu. 

Dokument najdete ZDE.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Ostatní, Památky, Vzdělávání
Co se děje
08.01.2025

ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
03.01.2025