Olomoucký kraj

Skleníky v olomouckých Smetanových sadech budou v únoru otevřené vždy o víkendu, v sobotu i v neděli od 9 do 16 hodin. Od března se pak otevírací doba rozšíří na více dní a posléze i prodlouží.

„Olomoucký skleníkový areál ukrývá celou řadu zajímavostí ze světa exotiky. Udržovat a dále rozvíjet zdejší botanické sbírky se daří díky práci našich kolegů ze zahradnického oddělení. Všechny čtyři Sbírkové skleníky – zvlášť v nynějším chladném počasí – stojí za návštěvu. Je to uklidňují výprava do tropů, která se dá stihnout za jediný den,“ uvedla Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.

Ve sklenících rostou i kyselé „mandarinky“, které se celé krájí do salátů

Velkým zážitkem je nyní návštěva subtropického skleníku, a to díky zdejším citrusům. Jsou v plné síle, celý skleník je plný jejich svěží vůně.

„Právě dozrává poměrně velké množství citrusů. Vedle pomerančů, grepů a citronů mohou návštěvníci vidět i méně známé druhy. Jsou to například cedráty, které často připomínají velké citrony, ale používají se díky své silné vůni například v parfumerii. Nebo mandarinkám podobné kalamondiny, které však mají kyselou dužinu a sladké oplodí. Na Filipínách se používá jejich šťáva k marinování nebo se plody vcelku dávají do salátů,“ popsal Pavel Souček, vedoucí Sbírkových skleníků ve Smetanových sadech.

Za návštěvu stojí i největší z olomouckých skleníků – Palmový skleník, kde nejvyšší palmy měří bezmála deset metrů. Některé z nich nyní kvetou. K vidění je zde také několik metrů vysoký banánovník.

„V Palmovém skleníku právě kvete botanický druh banánovníku, jehož plody obsahují semena, a není proto nejlepší ke konzumaci. Nejde tak o banány, které lidé znají z obchodu. Tento banánovník ovšem máme v našem Tropickém skleníku. Jde o odrůdu „Cavendish“ - jedinou, k nám dováženou odrůdu banánu. Ta neobsahuje semena, celý trs dozrává současně a výborně zvládá přepravu,“ doplňuje Pavel Souček.

Při návštěvě olomouckých Sbírkových skleníků by lidé neměli vynechat ani atraktivní Kaktusový skleník, kde mimo jiné objeví jedny i z největších kulovitých kaktusů v Evropě.

Sbírkové skleníky jsou v únoru otevřeny víkendu vždy od 9 do 16 hodin. Od března se sem lidé mohou vypravit již každý den s výjimkou pondělí.

www.flora-ol.cz

„Když jsem přišel k souboru, první půlrok jsme hlavně hledali témata a já sám pak hledal předlohy, které bych studentům nabídl,“ vysvětluje Pazdera. Podle jeho slov bylo nejtěžší navázat na tzv. dramaturgii čtenářského deníku, které se Slovanský tyátr dlouhodobě věnoval, a za níž se těšil celé řadě ocenění z českých divadelních festivalů. „Sartrovo S Vyloučením veřejnosti byl vlastně jeden z prvních textů, co mě napadl a nejvíc seděl k tématům, co jsme při našich setkáních nacházeli. Přečetli jsme si jej a studenti se vyslovili, že je baví a že ho chtějí dělat,“ doplňuje Pazdera, absolvent souboru, který divadlo převzal v roce 2022. V té době už existovalo 19 let a zakladatelka Martina Bičová se s Pazderovým předchůdcem Zdeňkem Vévodou rozhodla současnému studentovi dramatické výchovy na JAMU ansámbl svěřit. „Všichni víme, jak covid zasáhl české školství i kulturu. U takovéto školní umělecké činnosti pak byly dopady dvojnásobné a nahodit znovu řemen představovalo obrovskou výzvu. Jsme rádi, že se Albert sám nabídl a chopil se jí,“ popisuje Bičová.

Nová inscenace s názvem NO EXIT, která měla premiéru 12. listopadu minulého roku, teď vstupuje do další fáze svého života. Vidět ji v reprízách může jak olomoucké, tak přespolní publikum. „Hrát, hrát, hrát. Přihlásit se na festivaly. Co nejvíce se konfrontovat jak s laickou, tak odbornou veřejností. Pro všechny ze souboru je to v něčem debut, takže jsme hladoví po reakcích, názorech a zpětných vazbách,“ představuje plány Pazdera. V Olomouci bude NO EXIT znovu k vidění 24. a 31. ledna nebo 7. a 14. února, vždy od 19 hodin v Divadle K3 Uměleckého centra Univerzity Palackého. Vstupenky za 150 a 100 Kč jsou k dostání na webu souboru www.tyatr.cz.

Přijďte se dozvědět více o historii a detailech architektonické ikony Zlína. Při výkladu načerpáte také zajímavosti k životní cestě Tomáše Bati či osudu architekta Františka Lýdie Gahury, který je autorem této výjimečné stavby. Zlínský klenot je přístupný formou komentované prohlídky v délce cca 50 minut. 

Dominantou prostoru je věrná maketa letadla Junkers F-13ge odkazující k tragickému úmrtí geniálního podnikatele, který v letounu v roce 1932 havaroval se svým šéfpilotem Jindřichem Broučkem. Výrazným prvkem interiéru je také schodiště ve tvaru písmene Z – Zlín či repliky původních stojacích loučových lamp, jež jsou zároveň jediné světelné médium Památníku. Budova ze skla, betonu a kovu uvnitř skrývá mnoho symbolů a Baťových odkazů, které nikde jinde nenajdete. Tato kulturní památka je unikátní v každé denní době a za každého ročního období – přijďte se sami přesvědčit.

Vstupenky na komentovanou prohlídku lze koupit online na www.pamatnikbata.eu v sekci Vstupenky/Rezervace nebo osobně v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín) vždy před prohlídkou. 

Další novinky a aktuality najdete i na Facebooku nebo Instagramu Památníku Tomáše Bati.

„Doporučovaný model fúze do jedné instituce je v našem prostředí novinkou a jsou s ním spojena nemalá rizika. Shledáváme zde více dlouhodobých negativ než slibovaných přínosů. Prognóza budoucího stavu i výkonu nové instituce, s níž analýza pracuje, je demonstrována jen velmi vágně, což může v budoucnu přinést značné těžkosti, a proto i zvyšuje naše obavy. S tím koresponduje fakt, že analýza nabízí pouze technicistní přístup a pohled na dotčené instituce, navíc prostřednictvím jen některých ukazatelů, bez jakýchkoliv širších souvislostí. To je pro takto zásadní a nezvratné rozhodnutí jednoduše málo,“ říká k situaci Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS).

Politická reprezentace Olomouce již delší dobu hovoří o neudržitelném financování divadla a filharmonie a o nutnosti najít model, který nabídne městu a oběma institucím stabilitu a zejména předvídatelnost, tolik nutnou pro kvalitní a dlouhodobé plánování. Bohužel, ani analýza, ani důvodová zpráva pro zastupitelstvo neposkytují záruky toho, že politici spolu s rozhodnutím o sloučení divadla a filharmonie přijmou i závazek garantující dlouhodobé a předvídatelné financování nově utvořené instituce.

„Velmi nás zaráží, že před takto zásadním rozhodnutím chybí k celému procesu bližší prováděcí materie i jakékoliv elementární garance, které by nejen že mohly rozptýlit některé obavy, jež jsou nyní zcela důvodné, ale také zcela transparentně a konkrétně ukázaly, o čem budou olomoučtí zastupitelé ve skutečnosti rozhodovat,“ doplňuje Kavalová.

ASOPS ve spolupráci s Unií orchestrálních hudebníků ČR coby dvě největší instituce, sdružující profesionální symfonické orchestry a jejich zaměstnance, zformulovaly základní výhrady k záměru i procesu zamýšleného slučování Moravského divadla a Moravské filharmonie a vyzvaly politickou reprezentaci k pečlivějšímu přístupu k celé věci. Součástí výzvy je i nabídka na aktivní participaci v odborné rovině, ve které představuje role ASOPS nezastupitelný potenciál znalostní i zkušenostní, a to jak z domácího, tak i zahraničního prostředí.

Analýza, kterou si nechali radní zpracovat od renomované agentury, doporučuje spojení Moravské filharmonie Olomouc (MFO) a Moravského divadla Olomouc pod jeden nově vzniklý subjekt při vnitřní existenci dvou orchestrů. Konkrétní podoba kroků, nezbytných pro tento úkon, analýza neobsahuje, má je ve spolupráci s radnicí navrhnout a realizovat v budoucnu jmenovaný manažer. Otázky, které ve vztahu k tomuto záměru současná situace vyvolává, řešili zástupci Moravské filharmonie v čele s ředitelem Jonášem Harmanem přímo s náměstkem primátora Viktorem Tichákem. „Spolu se zástupci zaměstnanců MFO jsem panu náměstkovi předal souhrn požadavků, které by tento případný proces měl zahrnovat. Pokud by nastala tolik diskutovaná transformace, je pro nás zcela zásadní body naplnit, aby byla zachována umělecká autonomie MFO i svébytnost její značky, a aby se eliminovala rizika, která i samotná analýza v doporučovaném budoucím modelu fungování identifikuje,” říká ředitel MFO Jonáš Harman.

Vznik nového subjektu, transparentní komunikace i výběrová řízení a ukotvení přínosů, které analýza identifikuje

Předložené požadavky staví především na otázkách a identifikovaných rizicích, které v navrhovaném modelu zůstávají otevřeny. Doposud není například známo, zda by došlo k fúzi sloučením nebo splynutím. Tyto rozdílné přístupy jsou zásadní pro samotný proces, kdy při sloučení pokračuje jedna z organizací ve své existenci jako společnost nástupnická, zatímco při splynutí dochází ke vzniku zcela nového subjektu.

Otázky vyvolávají také organizační a personální změny. Všechny strany se na jednání shodly, že v případě organizačních změn, kdy podle prognózy v analýze by mělo dojít na 20% redukci zaměstnanců v orchestrech, bude potřeba postupovat se zřetelem na maximální možný sociální smír a rovný přístup. V otázce výběru budoucího ředitele a případně i hudebního šéfa orchestrů pro novou instituci padla shoda na otevřeném, transparentním a patřičně promovaném (medializovaném) výběrovém řízení.

Dalšími podněty, které staví na prognóze analýzy o budoucím stavu a silných stránkách spojené organizace, je požadavek na zpracování jasného a transparentního systému motivačního odměňování zaměstnanců. Systém by měl být patřičně progresivní zejména v návaznosti na výkon a kvalitativní rovinu práce zaměstnanců. Nezbytný by byl také vznik dlouhodobého plánu investic s garantovaným a adekvátním podílem zřizovatele a jejich skutečná realizace, a to zejména do zázemí a technickém vybavení Reduty a obnovy hudebních nástrojů.

Garance autonomie filharmonie

Pro Harmana je zachování značky Moravské filharmonie Olomouc nepřekročitelná podmínka k tomu, aby případné spojení neznamenalo konec bezmála osmdesátileté historie druhé nejstarší filharmonie u nás. „Svébytná značka a samostatné umělecké složky musí být zakotveny v zakládacím dokumentu případné nové organizace. Se zástupci zaměstnanců i zřizovatelem se shodujeme na zřízení a pevném ukotvení garanční rady v organizačním schématu nové instituce s uměleckým zastoupením MFO za účelem vyvážené proporcionality dramaturgie a působení uměleckých složek instituce,” dodává Harman.

Náměstek Tichák podněty přijal. Zda se stanou pro další postup relevantní, ukáže jednání zastupitelstva 15. prosince, kde dojde k hlasování o dalším postupu ve spojení Moravské filharmonie Olomouc a Moravského divadla Olomouc.

Moravská filharmonie Olomouc vznikla v roce 1945 a patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény, mezi které patří např. dirigenti Otto Klemperer a Václav Neumann, houslisté Josef Suk a Gidon Kremer či violoncellista Pierre Fournier. Za dobu své existence si vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Těleso má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Josef Vláčil, předseda ZO UNIE-odborového svazu orchestrálních hudebníků ČR Moravská filharmonie, současnou situaci komentuje: „Prvořadým úkolem odborů je hájit zájmy zaměstnanců, a z tohoto důvodu naše odborová organizace už od představení záměru sloučit MFO a MDO upozorňuje na četná provozní, ekonomická a sociální rizika, která z tohoto záměru vyplývají. Na úrovni vládnoucí koalice bohužel marně.“ Analýza naprosto jasně vypočítává, že kýžené úspory se dosáhne hlavně za předpokladu razantního snížení zaměstnaneckých stavů. Druhý nejstarší český orchestr s téměř osmdesátiletou tradicí by tak přišel až o 20 % hráčů.

Radnice se při rozhodování o budoucnosti institucí opírá o analýzu, kterou si nechala zpracovat specializovanou agenturou. Přestože dokument u tohoto modelu odhaduje ušetření ve výši zhruba 14 milionů ročně, nenabízí odpovědi na otázky z řad zaměstnanců a odborné veřejnosti. Podle odborů analýza podává zavádějící obraz například o vytížení zaměstnanců a některých dalších aspektech fungování filharmonie.

Mají tady existovat dva orchestry pod jednou organizací, avšak zatím není jasné, jak mají být velké a jakou mají mít náplň práce. Zůstane filharmonické těleso tím větším orchestrem a přibude mu povinnost hrát operu, nebo to bude jinak? Jakým způsobem má probíhat selekce hudebníků a zaměstnanců administrativních složek? Kolik si město přeje divadelních premiér a kolik symfonických koncertů?

Tyto a další otázky jsou naprosto zásadní, protože budou mít největší vliv na podobu olomoucké kultury i na stabilitu, výkon a skutečnou nákladnost nově vzniklé instituce. A právě proto měla především tyto možné konkrétní návrhy analytická společnost nabídnout, aby výběr mohl být součástí veřejné, odborné a zejména politické debaty v orgánech samosprávy. Místo toho se tyto fundamentální otázky přesouvají do zákulisí na bedra budoucího ředitele nové organizace, což jde úplně proti smyslu moderní a kvalitní reformy. Celé toto pseudoreformní soukolí je tak od samého začátku bohužel poháněno kupředu pouze obecným zadáním „jedna instituce + dva orchestry" s nejistou úsporou v jednotkách miliónů korun.

Filharmonie žádá záruky

Zástupci zaměstnanců MFO tedy předali náměstkovi primátora pro kulturu Viktoru Tichákovi (Pir.) soupis klíčových požadavků pro případ, že se ke sloučení politická reprezentace rozhodne.  Za stěžejní považují odbory nutnost zachování autonomie a svébytné značky MFO prostřednictvím jasného ukotvení ve zřizovacích listinách nové instituce, dále jasné a transparentní výběrové řízení na ředitele celé nové organizace a rovněž transparentní výběr hudebního ředitele, který bude šéfem obou orchestrů.

Přestože náměstek Tichák dokázal některé z obav zmírnit, např. příslibem založení „garanční rady“, která by případný proces dozorovala a dokázala zajistit splnění dohodnutých podmínek, většina otazníků zůstává nadále na stole bez jakýchkoli jistot.

Náměstek chce, aby umělci mlčeli

Filharmonici jsou také nespokojeni s komunikační strategií magistrátu, který nesmyslně zdržuje vydání tiskové zprávy z jednání s odbory MFO. Zmíněná schůzka se reálně uskutečnila již minulý týden, avšak oficiální komunikační kanály olomouckého magistrátu o ní doposud mlčí. Zaměstnanci filharmonie se tak domnívají, že se jedná o politickou strategii téma do jednání zastupitestva, které proběhne 15. prosince 2023, ve veřejném prostoru tutlat. „Nevíme, proč magistrát nechce, aby veřejnost byla průběžně a včas informována o průběhu a výsledcích naší schůzky.“, doplňuje Vláčil. Ze strany vedení MFO bylo odborům rovněž sděleno, že se k uskutečněnému jednání zatím vyjadřovat nebude. Odbory se však domnívají, že nejen zaměstnanci MFO, ale i všichni občané města, si zaslouží znát veškeré podrobnosti o tomto velmi citlivém tématu. „Koneckonců Moravská filharmonie je tady skoro 80 let a bylo by nerozumné, aby její odkaz pohřbila politická reprezentace, která na radnici už za tři roky být vůbec nemusí. Ale chápeme, že vyhodit dvacet procent muzikantů není krok, který bude stavěn na odiv“, krčí rameny Patrik Sedlář, člen výboru odborové organizace, koncertní mistr orchestru MFO a člen Umělecké rady MFO.

Naživo ji autorský kolektiv představí ve čtvrtek 30. 11. v Olomouci, v sobotu 2. 12. v rámci knižního festivalu Knihy v Brně a v pátek 8. 12. v pražských Kasárnách Karlín.

„Přestože je na českých školách již 10 let možné učit filmovou a audiovizuální výchovu, není tento předmět ve školách téměř vůbec rozšířen. Jedním z důvodů jsou právě chybějící učebnice, které by dokázaly pomoci učitelům srozumitelně vysvětlit otázky související s filmovou tvorbu, recepcí a reflexí. Vznik Filmouky je proto splacením starého dluhu vůči našim dětem,“ říká Lucie Hlavicová, předsedkyně ASFAV.

Důvtipný průvodce pro žáky, rodiče i učitele vysvětluje vše podstatné, co je spojeno s filmem a audiovizuální kulturou. Komplexní projekt Filmouky kombinuje tištěnou knihu s webovou multimediální platformou plnou filmových ukázek a skrze srozumitelné texty, pestré grafické zpracování, na němž se podílel i Jaromír 99, a vhodně zvolené příklady chce malým i velkým čtenářům přinést vhled do světa filmu a audiovize. Nabízí přitom jak teorii, tak interaktivní praxi a návody na to, jak „rozumět“ filmu.

„Filmouku jsme od začátku připravovali tak, aby navazovala na existující RVP. Současně jsme chtěli, aby byla využitelná jak v samostatném předmětu, tak třeba i v hodinách češtiny, dějepisu, výtvarné výchovy nebo v projektových a průřezových výukách,“ doplňuje za autorský kolektiv Petr Pláteník.

Ve Filmouce se propisuje více než tříletá práce autorského kolektivu, který svůj tvůrčí potenciál podpořil důkladnou rešerší zahraničních učebnic o filmu. Kniha je od začátku do konce srozumitelně vedena čtyřmi komiksovými vypravěči, a je tedy možné ji využít nejen ve škole, ale i při „samostudiu“ doma. Starší děti jsou schopny do problematiky filmu proniknout zcela samy.

Na zvídavé čtenáře čeká vhled do historického vývoje filmu od bratří Lumièrů až po éru Netflixu, dozví se více o technické přípravě filmu, poznají, jak se ve filmu buduje příběh a napětí, nahlédnou za oponu tvorby filmových triků a seznámí se s nejčastějšími filmovými žánry, jejich specifiky i tím, jak filmaři odhadují divácké nálady a trendy.

„Ve Vydavatelství Univerzity Palackého máme rádi knihy, které vycházejí z odborného prostředí, ale zároveň mají reálný praktický dopad mezi čtenáři, na školách zvláště.
Filmouka navíc přináší inovativní a v českém prostředí ojedinělý koncept. I proto nás těší, že jsme mohli v závěrečné fázi do projektu vstoupit a Filmouku pomoct přivést na svět,“ říká Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Filmouka je dostupná na e-shopu VUP, v olomoucké prodejně VUP na Zbrojnici (Biskupské náměstí 1, Olomouc) a brzy také u dobrých knihkupců po celém Česku.

www.filmvychova.cz

PAF Olomouc
22. Přehlídka filmové animace a současného umění

Datum: 7.–10. prosince 2023
Místo: Olomouc

Festivalové centrum: Umělecké centrum Univerzity Palackého, Univerzitní 3, Olomouc
Téma: True Stories

V čerstvě zrekonstruovaném novogotickém Červeném kostele uvede loutkovou hru Paraphrase of a Shadow americký*á performer*ka a hudebník*ce Colin Self. Hlavním aktérem představení je loutka-rukavice. Performance svou strukturou ve vyprávění odkazuje na sérii leptů německého symbolisty Maxe Klingera Parafráze o nalezení rukavice. Zazní i hudba z připravované třetí desky Colina Selfa*, která vyjde v roce 2024 na labelu RVNG Intl. Colin Self svou hru uvede ve spolupráci s dvojicí performerů*ek Bobbi Menuez a Bully Fae Collins.

Český vizuální umělec Lukáš Prokop / h5io6i54k představí nové video Cauchemar: Spectral Shapes of Infrared, na kterém spolupracoval společně s hudebníky a producenty Holy Similaunem, DJ YTP, Ronce a Seraphim. Sci-fi, jehož děj se odehrává prostřednictvím sondy, vypovídá o ztrátě povědomí o městských strukturách; video bude promítnuto v prostorách funkcionalistického kina Metropol.

V unikátních prostorách zrekonstruovaného freskového sálu Základní školy Komenium bude uvedena premiéra nové taneční performance SNAP umělkyně Valentýny Janů. Novou produkci uvede také česko-rakouský producent Johannes Tröstler, který pro festival připravuje premiéru zvukového projektu The Stream Which Flows Upwards. V Kapli Božího Těla představí britský filmař Stanley Schtinter svůj poslední projekt Last Movies, fungující na bázi „durational screening experience“ – šestnáctihodinového projekčního zážitku. V průběhu celého dne a části noci se zde odehraje série projekcí filmů, které slavné osobnosti z kulturní historie viděly před svou smrtí jako poslední.

Po několika letech se na festival vrací také londýnský hudebník Coby Sey, který loni vydal kriticky ceněné album Conduit. Zatímco v roce 2019 se v Olomouci představil v rámci kolektivu Curl, letos bude živě doprovázet projekci nového filmu skotského filmaře George Finleyho Ramsaye v evangelickém kostele Husův sbor. Snímek s pracovním názvem Flesh, Wax & Glass byl natočen během flagelantského rituálu v Kalábrii, který se odehrává po staletí během svatého týdne nedaleko sopky Stromboli. Coby Sey se na festivalu představí také v rámci kolektivu GAISTER, spolu se sopranistkou Oliviou Salvadori a bubeníkem Akihide Monnou. Gaister na PAFu odehrají koncert, jehož průběh, přípravy a dialogy budou součástí šířeji pojatého portrétu hudební a umělecké scény. Její nedílnou součástí je i role samotného festivalu, což potvrzuje i skutečnost, že koncert zachytí italská filmařka Rebecca Salvadori, která na festivalu promítne i svůj stále se vyvíjející film Messengers, natočený částečně na minulém ročníku festivalu.

Festival letos spolupracuje s americkým uměleckým kolektivem DIS, na sérii jedinečných kurátorských výběrů, které jsou výraznou částí celého programu. Představena budou například díla umělců Eva & Franco Mattes, Meriem Bennani, Jeremy Shaw, Jon Rafman nebo Sondra Perry, chybět nebude ani instalace nové videohry z krysího prostředí od autorů NEWTON (Paul Gondry a Rafael Foster), která se bude odehrávat v Palmovém skleníku Výstaviště Flora Olomouc. Přítomný bude také designér a pedagog Daniel Felstead, který úzce spolupracuje s platformou dis.art na její koncepci vzdělávání a zábavy (edutainment). Americká herečka, komička a performerka Ruby McCollister vystoupí se svou one-woman show Tragedy. Legenda newyorského Downtownu v něm zkoumá svou celoživotní závislost na tragédii s příslibem zaručeného smíchu, slz i nečekaných odhalení.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit i na bohatý dětský program zahrnující workshopy a projekce nebo na herní laboratoř zkoumající fenomény počítačových i stolních her, pořádanou ve spolupráci s Ateliérem Duchů a brněnskou FaVU VUT. Populární site-specific projekce AniPromítačka na téma True Stories se opět odehrávají v nezvyklých projekčních prostorách, jako jsou kosmetické salony, hotely či antikvariáty. Výstavní prostory v centru města, jako je Galerie PAF, Vitrína Deniska, Galerie XY nebo galerie Véčko, nabídnou série instalací, jejichž součástí bude i výstava vítězky minulého ročníku Jiných vizí CZ Anny Kryvenko, Philippa Kolycheva nebo opakované performativní výstupy platformy pro současné performativní umění D'epog.

Tradiční součástí festivalu je soutěžní sekce Jiné vize CZ 2023, nejstarší soutěž pohyblivých obrazů filmu a videa v Česku, která se již sedmnáct let soustředí na mapování nejnovější domácí audiovizuální produkce. Letos pod kuratelou historika a teoretika umění Vojtěcha Märce.

Letošní ročník festivalu publiku nově nabídne sympozium profesionálů*ek z pole filmového a výtvarného umění, archivace pohyblivého obrazu, jeho distribuce a umělecké produkce s názvem Can You Send Me a Link? a podtitulem O životě a smrti pohyblivého obrazu. Série několika diskuzních bloků vyzdvihne důležité a palčivé otázky ve zmíněných oblastech a bude významným styčným bodem k výměně vědomostí, zkušeností i oněch pohyblivých a snad i pravdivých příběhů.

Festival PAF Olomouc byl vždy známý svou schopností objevovat nové hranice v umění a tento rok opět potvrzuje svou pozici jako jedné z předních platforem pro inovativní a experimentální umělecké vyjádření.

Dějiny 20. století jsou protknuty dramatickými okamžiky, kdy nebylo vůbec jednoduché postavit se zlu. Jedním z těch, kdo to přesto dokázal, byl baťovec Oldřich Doležal. Bez nadsázky lze říci, že to to byl muž, který změnil průběh války. Nejdříve bojoval proti nacistům, později se postavil i komunistickému režimu. Prokázal přitom své hrdinství, obrovskou kuráž, ale také mazanost.

O jeho životním příběhu se ví málo. Přednáška publicisty Pavla Stojara tak bude jakousi osvětou a přiblíží posluchačům blíže dramatický osud jednoho z nejúspěšnějších baťovských pilotů. Řeč bude mimo jiné i o historii úletu tří letadel z komunistického Československa do západoněmeckého Erdingu nebo o pátrání po bombardéru Lady be Good zříceného na Sahaře.

Kapacita míst na přednášku je omezená.

Vstupenky jsou již nyní v prodeji v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín) nebo on-line na www.pamatnikbata.eu.

Zjistěte, jak neúspěch může být klíčem k úspěchu! Protože každý fuckup je umělecký kousek a škodolibost je přirozená lidská vlastnost. Chceme již po sedmé v řadě vzdát hold příběhům, které na první pohled nepůsobí jako úspěšné, ale vždy byly klíčem k úspěchu. Přednáškový večer plánujeme na čtvrtek 23. 11. 2023 od 19h v olomouckém kině Metropol.

FuckUp Nights je série pravidelných setkání, během kterých hosté mluví nikoli o svých úspěších, ale naopak o sdílí příběhy a zkušenosti, co se zrovna dvakrát nepovedly. Jedná se o celosvětové hnutí s původem v Mexiku, kde se v roce 2013 první FuckUp Night uskutečnila. Od té doby se rozšířila do více než 130 metropolích světa, kde se netradiční přednáškové večery konají každý měsíc.

Setkání mají za cíl především oslavit neúspěch, jakožto zcela přirozenou a přínosnou součást lidského života. Z neúspěchu je třeba se poučit a nechat si jím rozšířit obzory. Hosté ve svých krátkých přednáškách (cca 10 minut) promluví o svých největších fuckupech a rozeberou, co si z daného neúspěchu odnesli a co by dnes třeba udělali jinak. Někdy nám totiž jeden neúspěch dá mnohem více než tisíc úspěchů.

Na koho se můžete těšit?

Na pódiu olomouckého kina vystoupí 6 osobností se zastoupením v oblasti designu, architektury, marketingu a umění.

Během večera se představí Aneta Martinek Co-Founderka největší české marketingové vzdělávací platformy #HolkyzMarketingu. Svůj příběh přijdou odvyprávět i zakladatelé olomouckého architektonického studia Masparti, Pavel Martinka a Ondřej Spusta. S fuck-upy z oblasti umění a byznysu se podělí Jakub Svoboda, zakladatel projektu 100ks.cz, který má za cíl zpřístupňování a popularizaci současného umění. Se svým příběhem naváže David Valner, sklář se studiem v Olomouci, který rozvíjí rodinnou tradici, a se svými designy sklízí mezinárodní úspěchy. O své zkušenosti a neúspěchy se podělí i olomoucký street art umělec Dosy Doss z kolektivu Chaos company. Celý večer uzavře Zdena Zlatová, spoluzakladatelka projektu Blokki, který vdechuje starým lodním kontejnerům nový život.

,,Akce jistě zaujme každého, kdo v sobě má špetku škodolibosti. Naši hosté uměli své neúspěchy obrátit v úspěch, uměli se z nich ponaučit a nebrali je jako prohru. Akce rozhodně není o tom, že se budeme jen škodolibě smát nezdarům řečníků.” komentuje přípravy Radek Holík, který spolu s ostatními členy týmu akci připravuje. Akci moderuje Ivo Spisar, bývalý dlouholetý moderátor rádia Haná. Organizátorem je pak tým z coworkingu Vault 42.

Vstupenky​ na akci zakoupíte na pokladně kina Metropol nebo na webové stránce: https://www.kinometropol.cz/klient-323/kino-96/stranka-4374/film-654053

Facebook stránka:

https://www.facebook.com/FUNolomouc

Facebook událost:

https://www.facebook.com/events/173894212379391/?acontext=%7B%22event_action_history%22%3A%5B%5D%7D

Instagram:

https://www.instagram.com/fuckup_nights_olomouc/