Olomoucký kraj

Na výstavě se prezentují studenti a čerství absolventi oboru Design skla Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. Design skla je nejstarším oborem sklářské školy, která letos slaví 80 let své existence a je jedinou sklářskou školou na Moravě. Od roku 2008 je členem sítě škol UNESCO. Vedoucím oboru je sklářský výtvarník Josef Divín, mistry odborného výcviku jsou sklářský výtvarník Ondřej Strnadel a mistr Michal Pavlík. „Oba prvně jmenovaní již také vystavovali svá díla ve zbrašovském podzemí a připravili i koncepci letošní výstavy,“ přibližuje vedoucí ZAJ Barbora Šimečková.

Během posledních dvou let zpracovávali studenti téma Voda–Zahrada–Mikroorganismy a inspirovali se také prostředím zdejších jeskyní. Námět pak převáděli do materiálu různými sklářskými technikami, nejpočetněji zastoupenou technologií je hutně modelované a foukané sklo.

Stěžejním dílem výstavy je kompozice čtyř hutně modelovaných skleněných explozí výstřiků vody, které jsou navlečeny na kovových tyčích. V hlavní výstavní prostoře, Mramorové síni, zaujmou čtyři výrazné vertikální skleněné sloupy – pomyslné stalagmity s hutními dekory nálepů či v zákoutí u chodníku skleněná beskydská louka plná pestrých květin. „Některé mikroorganismy vznikly kombinací hutního skla s drátěným pletivem a na všechno ze skalní terasy důstojně shlíží hlavy soch z Velikonočních ostrovů. Svá díla prezentuje celkem 12 studentů a je velmi potěšující, že všichni buď pokračují dále ve studiu na vysokých školách v prohlubování znalostí ve sklářských oborech nebo nacházejí uplatnění v některých erudovaných sklářských firmách,“ popisuje Šimečková.

Výstava Voda/Sklo/Voda obohatí prohlídku 375 metrů dlouhé návštěvní trasy Zbrašovských jeskyní až do konce října 2024.

Zbrašovské aragonitové jeskyní byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912/1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu.  V roce 1914 byla nalezena pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly. ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá ve zdejších lázních k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast.

Pro informace o otevíracích dobách, přístupu i aktuálním dění v ZAJ je dobré průběžně sledovat web zbrasovske.caves.cz či facebook.com/zbrasovskejeskyne.

V červnu roku 1974 se ve Velkém sále Národního domu, kde dnes sídlí Městské divadlo Prostějov, odehrála první premiéra tehdejšího souboru pojmenovaného Studio 74. Šlo o inscenaci Revoluční epos autora El Car v režii Svatopluka Vály, jednoho ze zakládajících členů a významných režijních osobností českého alternativního divadla. „První divadelní kusy se odehrály v tradičním kukátkovém sále, ale kultovní kusy Svati Vály se už přesunuly do přednáškového sálu, který nikdy nebyl a není typický a technicky přívětivý divadelní prostor, ale poskytoval možnost bližšího kontaktu s divákem. Přiznám se, že jsem z hlediště ten nádherný secesní prostor příliš nevnímala, protože to, co se odehrávalo po zhasnutí ve světlech reflektorů na Kotěrových historických parketách, bylo úchvatné, někdy neuchopitelné, povznášející a zázračné,“ uvádí pamětnice prostějovské éry a bývalá ředitelka Městského divadla Prostějov Jana Maršálková.

Soubor se krátce na to přejmenoval na Hanácké divadlo a odstartoval silnou tvůrčí éru spojenou s řadou významných osobností, jako jsou Josef Kovalčuk, Miloš Maršálek, Cyril Drozda či Arnošt Goldflam. V roce 1985 se divadlo pod názvem HaDivadlo přesouvá do Brna jako již etablovaná scéna s osobitým pohledem na svět, vlastní intimní poetikou a náročnou dramaturgií.

V rámci oslav padesátého výročí uspořádalo HaDivadlo již několik událostí a spustilo kampaň na tvorbu kolektivních pamětí divadla, včetně uspořádání výstavy HaDivadlo 50. Začalo to v Prostějově ve spolupráci s Muzeem a galerií Prostějov. Svým prostějovským počátkům se však hodlají nejvíce věnovat v rámci plánované události HaDivadlo 50: Zpátky v Prostějově, která se koná v úterý 18. června od odpoledne do pozdních večerních hodin. Cílem je setkat se v prostorách vzniku divadla a oživit je společným vzpomínáním a reflektováním minulosti. Událost je určena pro všechny pamětníky, spolupracovníky, diváky a příznivce jakékoliv historické éry HaDivadla.

Program začíná slavnostním zahájením v 15.30 v Národním domě, kde dnes sídlí Městské divadlo Prostějov. Následují komentované prohlídky po místech paměti, jimiž provedou osobnosti spojené s počátky HaDivadla. Návštěvníci se můžou těšit na průvodcovské komentáře například od Arnošta Goldflama, Svatopluka Vály či Cyrila Drozdy, který v HaDivadle působí dodnes. Vstup na prohlídky je volný, nicméně je třeba si z kapacitních důvodů dopředu rezervovat své místo. Od 18.30 bude probíhat Hostina paměti, při níž se v kolektivní diskuzi sejdou pamětníci prostějovské éry v moderaci současné generace působící v HaDivadle. Společný program bude zakončen neformálním setkáním všech tvůrců, příznivců a diváků.

Celý den bude zároveň probíhat natáčení štábu České televize pro dokumentární seriál o HaDivadle, který při příležitosti padesátého výročí připravují Monika a Břetislav Rychlíkovi. Dokument bude zachycovat bohatou historii tohoto souboru, ale i jeho současné podoby. Po létě totiž HaDivadlo vstoupí do své Sezony 50: Obzory, v rámci níž uvede tři premiéry reprezentující minulost, současnost a budoucnost. V průběhu výroční sezony je v plánu i řada paměťových akcí a oslav, na něž kolektiv srdečně zve všechny zájemce.

HaDivadlo 50: Zpátky v Prostějově

Oslava v místě zrodu HaDivadla. Společná rekonstrukce minulosti a paměťová hostina.

HaDivadlo slaví 50 let své existence! V úterý 18. června 1974 odehrálo budoucí HaDivadlo ve Velkém sále Národního domu v Prostějově svou první premiéru – Revoluční epos autora El Cara v režii Svatopluka Vály. V tento výroční den o 50 let později proběhne návrat tvůrců, diváků a všech pamětníků prostějovské éry do míst, kde vše začalo. Jak moc se HaDivadlo proměnilo? A co na něm zůstává neměnné?

Původně Hanácké divadlo si za dobu své existence od 70. let v českém divadelním kontextu vybudovalo pověst kultovní scény s osobitým pohledem na svět a s vlastní intimní poetikou orientující se do nitra lidské duše. Od počátku se profiluje jako scéna vyhraněného a společensky kritického autorského gesta náročné dramaturgie a silných tvůrčích osobností, jako je Svatopluk Vála, Josef Kovalčuk, Arnošt Goldflam, Jiří Bulis, Jáno Sedal, Břetislav Rychlík, Hana Müllerová, Iva Volánková, J. A. Pitínský, Marie Ludvíková, Jiří Pokorný, Luboš Balák, Marián Amsler a další a další.

Zveme vás k setkání s minulostí i přítomností HaDivadla do prostor Národního domu, nyní Městského divadla v Prostějově. Událost je vedle osobností a pamětníků přímo spojených s HaDivadlem určena pro všechny i jinak blízké a v neposlední řadě pro své věrné i nové diváky.

Program

15.30 | Zahájení
Setkání s kolektivem současného HaDivadla a divadelními souputníky a pamětníky.
Vstup volný, prosíme o potvrzení účasti na turzikova@hadivadlo.cz.

16.00–18.00 | Komentovaná prohlídka po místech paměti HaDivadla
Osobnosti spojené s počátky HaDivadla provedou zásadními místy.
Kapacita je omezená, prosíme o potvrzení účasti na turzikova@hadivadlo.cz.

18.30–20.30 | HaDivadlo: Hostina paměti
Kolektivní diskuze s pamětníky o prostějovské éře, kterou bude moderovat současná generace působící v HaDivadle. Těšíme se na setkání u společného stolu!
Vstup volný, srdečně zveme všechny zájemce.

21.00 | Společné setkání v hospodě Bar 12 opic
Nekonečný valčík. Pojďte s námi neformálně zakončit paměťový den!

www.hadivadlo.cz

Orchestr Musica Florea na zahajovacím koncertu v klášterním kostele zahraje Mou vlast v podobě, která odpovídá časům Bedřicha Smetany. „Naším cílem je navrátit jeho hudbě takový výraz a muzikalitu, která byla během 20. století pod tlakem technokratického přístupu značně omezena,“ vysvětluje dirigent a umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl.

Bedřich Smetana a jeho nejhranější skladba naplňuje letošní motto festivalu „Z českých luhů a hájů“ v maximální míře. V roce České hudby připomíná nejen mnohá výročí našich významných skladatelů, ale také obrací pozornost ke kráse krajiny, jíž festival od června do září postupně prochází. Na 15 pozoruhodných míst v Jeseníkách a okolí představí ve 22 koncertních večerech na 200 účinkujících z České republiky i ze zahraničí.

MÁ VLAST ORIGINÁLNĚ

Mou vlast si budou moci diváci poslechnout během festivalu ještě třikrát, pokaždé v jiné podobě. V Jeseníku ji zahrají na dva klavíry čeští špičkoví klavíristé Ivo Kahánek a Miroslav Sekera. V Karlově Studánce předvedou části cyklu na dvě harfy Jana Boušková a Minja Stojanović a festival uzavře skladba inspirovaná Mou vlastí „Her Country“ skladatelky Nikol Bókové v podání Baborák Ensemble.

UMĚLECKÝ PATRON

Právě světově proslulý hornista Radek Baborák se stal uměleckým patronem letošního ročníku Klášterek: „Patronát je čestná funkce, znamená to, že si s daným partnerem rozumíme a že se posluchači s mým jménem a mými projekty setkají častěji.“ Nejprve se Baborák představí sólově 30. června v mystickém klášteru Na Hedeči u Králík. Na koncertu 15. června v Šumperku se zapojí jako člen Afflatus Quintetu a v režii souboru Baborák Ensemble proběhne závěrečný koncert 30. září.

„Letos chceme uctít české hudební velikány a poukázat na obrovskou škálu české interpretační rozmanitosti,“ vysvětluje ředitel festivalu Roman Janků a dodává: „Právě proto zveme mimořádné interprety, kteří se zasazují o dobré jméno české hudby ve světě a mnohdy posouvají hranice hudebních směrů.“

RODÁK VELIKÁNEM

V rámci doprovodného programu již tradičně festival připomíná významné osobnosti kraje. Letos chce výstavami, přednáškami a komentovanými prohlídkami upozornit na barokního malíře severní Moravy a Slezska Jana Kryštofa Handkeho, rodáka z Janovic u Rýmařova. Handke se podílel na výzdobě mnoha církevních, ale i světských staveb na Moravě, v Čechách i v Polsku. Jeho výročí 330 od narození a 250 let od úmrtí bylo impulsem k rozšíření koncertních míst do Kaple v Lipkách u Rýmařova a do baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. V obou stavbách se Handke významně podílel na výzdobě.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Přehledný seznam všech koncertů, termínů a míst konání najdete na www.klasterky.cz, na facebookovém a instagramovém profilu nebo si o něj napište na festival@klasternihudebnislavnosti.cz. Vstupenky jsou v prodeji online na www.klasterky.cz, www.goout.cz, nebo osobně v běžných předprodejích měst, kde se konají koncerty.

Na vybrané koncerty v regionu bude zajištěna autobusová doprava ze Šumperka a zpět.

Festival Klášterní hudební slavnosti se od roku 2007 koná na mnoha pozoruhodných místech Jeseníků. Často jsou to církevní stavby nebo stavby s církví majetkově provázané v Olomouckém a částech Moravskoslezského a Pardubického kraje. Je největší a jediný svého druhu, který se v dané lokalitě v období letních měsíců koná.

Výrazem uznání a podpory projektu je opakovaná záštita ministra kultury a také dlouhodobá záštita hejtmana Olomouckého kraje.

Vydejte se za mimořádnou architekturou a nenechejte si ujít výjimečnou příležitost zažít po setmění prostor Památníku, který si budete moci projít individuálně bez výkladu. Bezplatný vstup platí od 19:00 do 23:00 - po celý večer bude Památník návštěvníkům volně přístupný (pro vstupenky není potřeba směřovat do Infopointu). 

K příležitosti konání Galerijní a muzejní noci bude zřízena i speciální linka MHD historickým autobusem, která účastníky zaveze až k Památníku. Historické vozidlo dopraví cestující zdarma i do dalších míst a institucí.

Přes den probíhají v Památníku standardní komentované prohlídky v každou celou hodinu od 10:00 do 17:00 (včetně) se vstupným dle běžného provozního režimu.

Další informace: www.pamatnikbata.eu 

Kaple, která v minulosti sloužila jako pohřební prostor, inspirovala autora k vytvoření místa k meditaci, odpočinku i hloubání. „Pro mnoho lidí klasické náboženské formulování není způsob, jakým by nahlíželi na svět. Přesto mnoho z nás říká, že má svou víru, věří, že je něco mezi nebem a zemí. Toto je dostatečně nosná myšlenka, aby se jí věnoval prostor. Naslouchání potřebě lidí, kteří uvažují jinak, stejně jako i pro tradičně věřící, nebo jen hledající chvíli ticha, vyústí ve vytvoření místa oddechu nebo zastavení,“ vysvětlil ideu využití prostoru kapličky v centru obce Jan Tomíček.

Kaplička bude slavnostně otevřena ve 14 hodin hudbou i verši, chybět nebude ani úvodní slovo, kterého se ujme autor nového interiéru, duchovní zdejší farnosti Páter Otto Sekanina i zástupce obce, místostarosta Pavel Ston.

O hodinu později a o kousek dále, v Galerii Adolfa Kašpara dostane prostor umění, které připomíná jednoho z nejvýznamnějších rodáků obce Bludov, ilustrátora, malíře a grafika Adolfa Kašpara. Tentokrát půjde o výběr ilustrací z románu Aloise Jiráska U nás. Výstava připomíná 90. výročí úmrtí Adolfa Kašpara.

„V letošním roce si také připomínáme přesně 100 let od vydání prvního dílu Jiráskova obsáhlého čtyřdílného historického románu U nás, a to je příležitost představit další z ilustračních souborů, které malíře proslavily. Celý konvolut originálů, obsahující více než 400 kreseb, je uložen ve sbírce Vlastivědného muzea v Šumperku, přesněji Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích,“ uvedla kurátorka výstavy Pavlína Janíčková s tím, že návštěvníci budou moci obdivovat vybrané akvarely, které jsou ukázkou Kašparova neobyčejného a ojedinělého ilustračního umění a citu pro pochopení myšlenkového poslání literární předlohy. „Práce na obrazovém doprovodu k románové kronice U nás Kašpara těšila a vzniklo tak dílo, které v sobě spojuje dokumentární a umělecké kvality v dokonale harmonickém celku,“ dodala kurátorka.

Slavnostní událost bude doplněná o hudební doprovod. Účast na vernisáži přislíbili také vnuci Adolfa Kašpara, bratři Horníkovi i se svými potomky. Ojedinělé setkání začíná v 15 hodin. Po slavnostním zahájení výstavy, která je výjimečná už jen tím, že je zpřístupněná nepřetržitě dvacet čtyři hodin denně, jsou všichni hosté i návštěvníci zváni k „jednomu stolu“, tedy na občerstvení do prostor Kavárny a oranžerii.

V letošním ročníku soutěžili fotografové v devíti kategoriích, z nichž dvě byly rozděleny podle věku (do 15 a 25 let) a ostatní bez rozdílu věku. Zaslané fotografie hodnotila porota ve složení prof. Jindřich Štreit, PhDr. Věra Matějů, PhDr. Dana Kyndrová a MgA. Svatopluk Klesnil, Ing. Petr Zatloukal, Daniel Schulz a Mgr. Miroslav Zaťko a ze zaslaných 1534 snímků od 196 fotografů a 10 kolektivů ocenila 28 autorů a jeden kolektiv. Na výstavu bylo vybráno 263 fotografií od 77 autorů a 5 kolektivů a dalších šest autorů obdrží ceny od spolupořadatelů.

Vyhlášení výsledků a předání ocenění se uskuteční na slavnostním zahájení výstavy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci v sobotu 18. 5. 2024 v 11 hodin.

Tak jako v minulých létech i letos je vyhlášení výsledků spojeno i s celou řadou dalších fotografických aktivit. Již v pátek 17. 5. zahájíme přípravu výstavy na šňůrách v muzeu, budeme ve městě hledat „ztracené“ fotografie z minulého ročníku, zahájíme dvě doprovodné výstavy, absolvujeme seminář na téma „Rušivé prvky v kompozici“ i prezentaci předsedy poroty Petra Zatloukala a den zakončíme komentovanou prohlídkou výstavy Michala Kalhouse v Muzeu umění. V sobotu budou zahájeny další dvě doprovodné výstavy, uskuteční se hodnocení portfolií a odpoledne pak workshop pro mládež na téma „Rostlina a člověk“ a pro dospělé „Fotíme portrét“.

V současnosti, kdy technický pokrok umožňuje být „fotografem“ každému, je důležité, že při této soutěži porota hodnotí fotografie vytištěné, nebo dokonce zhotovené původní technikou, tedy skutečně tak, jak jim autor dal konečnou podobu. Posláním soutěže, která bez přerušení existuje již 54 let, je srovnání tvorby fotografů, kteří nejsou na své tvorbě existenčně závislí. Soutěž a následné výstavy také na základě porovnání jednotlivých snímků a hodnocení poroty napomáhají k dalšímu uměleckému růstu amatérské fotografie.

Výstava v Olomouci představí to nejlepší, co se v posledním období zrodilo na celostátní úrovni.

44. ročník Národní soutěže fotografie z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury pořádají NIPOS, útvar ARTAMA, Vlastivědné muzeum v Olomouci a Svaz českých fotografů z. s., ve spolupráci s Centrem uměleckých aktivit Hradec Králové a Domem dětí a mládeže Olomouc.

Záštitu nad soutěží převzal ministr kultury Mgr. Martin Baxa, hejtman Olomouckého kraje Ing. Josef Suchánek a primátor statutárního města Olomouce Mgr. Miroslav Žbánek, MPA.

Více na http://www.fotonarodni.cz; www.scf.cz; www.nipos.cz.

Památník architekta F. L. Gahury je poctou zakladateli obuvnického koncernu a radikálnější stavbu ve Zlíně nenajdete. Na první pohled jde o prázdný prostor, kterému dominuje věrná maketa Junkers F13 – letadla, ve kterém havaroval Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček. Prohlédnout si můžete také zlaté kapesní hodinky Tomáše Bati umístěné ve vitríně.

Během komentované prohlídky vám průvodce přiblíží to nejzajímavější o stavbě z hlediska historie i architektury a dozvíte se rovněž o osobnostech, které jsou s touto kulturní památkou spojeny. Návštěvu si naplánujte k celé hodině - první komentovaná prohlídka začíná v 10:00, poslední v 17:00 (prohlídka trvá cca 45 minut).

Volné vstupenky lze pořídit i online: Vstupenky/Rezervace, nebo si pro ně můžete zajít před prohlídkou do Infopointu Památníku sídlícím ve vedlejší budově gymnázia (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín).

Památník T. Bati je otevřen i na státní svátek 8. května.

Více na www.pamatnikbata.eu.

Přerovská ornitologická stanice ORNIS je přírodovědné oddělení Muzea Komenského v Přerově, zaměřené na výzkum ptáků a ekologickou výchovu. Její historie se začala psát téměř před sto lety, kdy skupina nadšenců pod vedením Františka Gintera založila v Přerově Moravský ornitologický spolek (1932) a později Výzkumnou ornitologickou stanici (postavena 1938). „Za prvotní stavbu ručili představitelé spolku svým vlastním majetkem,“ pouští se do vyprávění o historii stanice její dlouholetý vedoucí, ornitolog Josef Chytil. „Po válce prošla stanice několika neveselými etapami, až se konečně stala součástí tehdejšího Vlastivědného ústavu v Přerově. Na začátku 80. let byla výrazně přestavěna a zvýšena o jedno patro, aby pak v roce 1997 byla zničena katastrofální povodní. Po celou dobu její existence ale nepřestávala sbírkotvorná činnost, díky které zde nyní nalezneme největší sbírku ptačích preparátů a vajec české provenience. Vzhledem k mnoha zmíněným peripetiím jsme se rozhodli tuto historii zvěčnit i formou hraného filmu.“

Film vznikl v souvislosti s nejnovější rekonstrukcí budovy ORNIS (dokončenou 2023) a novou expozicí Ptáci Česka, jejíž součástí je i kinosál. Financování filmu bylo zajištěno prostřednictvím účelových prostředků pro přípravu expozice poskytnutých Olomouckým krajem. Dofinancování proběhlo se souhlasem zřizovatele z rezervních prostředků Muzea Komenského. „Rekonstrukce ORNIS patřila k největším investičním projektům Olomouckého kraje v oblasti kultury v uplynulých letech,“ dodává Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro kulturu a památkovou péči. „Jsem rád, že příběh tohoto unikátního místa i sbírky, která je zde spravována, se dostává k veřejnosti i ve filmové podobě. Obzvlášť mě pak těší uvedení na světovém festivalu Academia Film Olomouc.“

Krátký film je odvyprávěn z pohledu tří fiktivních členů stanice, kteří byli svědky její historie a vývoje v jednotlivých etapách 20. a 21. století. V jejich vzpomínkách se vracíme do času, kdy byla stanice založena a jejich vyprávění nás zavede až do současnosti. Členové nám představí nejen pestrou činnost stanice, ale i výrazné osobnosti, které stanici formovaly. Neopomenou vzpomenout na historické milníky, které zásadně ovlivnily chod stanice a životy jejích členů. "Nechtěli jsme natočit suchý, učebnicový výklad historie ozdobený infografikou a animacemi,“ říká o filmu režisérka Marie Dvořáková, držitelka studentského Oscara za krátký film Kdo je kdo v mykologii, který byl promítán na různých mezinárodních festivalech. „Snažili jsme se do filmu dostat lidský pohled, který v sobě nese emoce. Příběh jsme dramaturgicky vystavěli tak, aby diváka okamžitě vtáhl do děje, byl živý, ale zároveň informoval, i pobavil. Chtěli jsme v divákovi navodit pocit, že historii stanice sám prožil. Fiktivní postavy jsou záměrně vybrané tak, aby se s nimi divák mohl snadno identifikovat."

V hlavních rolích se představí Johana Schmidtmajerová, Zdeněk Pecháček, Josef Bobeš Havelka, ale také samotní pracovníci stanice a významné vědecké osobnosti v oblasti ornitologie a ostatních přírodních věd, jako například prof. František Marec v roli zakladatele stanice Františka Gintera. Za kamerou stáli Adam Oľha (Nový život, Rekonstrukce okupace) a Martin Žiaran (Vlastníci, Čertí brko, Učitelka). Obrazové postprodukce se zhostila společnost UPP. Archivní materiály poskytl Národní filmový archiv, Česká televize, Jan Šikl a TV Přerov. Snímek se natáčel mimo jiné v prostorách Divadla Minor v Praze, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a u rybníka Nesyt na jižní Moravě.

Zvláštní uvedení filmu se koná v rámci programu AFO v pátek 26. dubna v 16.30 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Součástí promítání bude i diskuse se zástupci tvůrců filmu. Pozvání přijala režisérka Marie Dvořáková, herec a ředitel Divadla Minor Zdeněk Pecháček a ornitologové Martin Vymazal (ORNIS) a Ondřej Kauzál (Akademie věd ČR). Film se posléze stane součástí expozice Ptáci Česka v prostorách ORNIS, kde bude v kinosále volně dostupný ke zhlédnutí všem návštěvníkům.

www.prerovmuzeum.cz

Kolemjdoucí si budou moci premiérově vychutnat unikátní pohled na kulturní památku zářící v modrém hávu. Zároveň je to skvělá příležitost k pořízení atraktivních snímků, a to nejen pro profesionální fotografy. Na speciálním nasvícení budovy spolupracuje zlínský fotograf a výtvarník Josef Řezníček alias Jsf Abb. Z Gahurova prospektu mohou zájemci dále pokračovat na náměstí Míru k budově radnice, která bude také svítit v modrém tónu.

Samotný interiér Památníku je pro návštěvníky přístupný formou komentované prohlídky od úterý do neděle v čase 10:00-17:00 (včetně).

Ve středu 1. května budou navíc probíhat prvomájové komentované prohlídky s bezplatným vstupem. Z důvodu očekávaného zvýšeného zájmu je doporučena rezervace volných vstupenek na www.pamatnikbata.eu.

„Považuji za úspěch, že se nám podařilo do Olomouce vrátit festival klasické hudby, který bude těžit z toho nejlepšího, na co byli olomoučtí posluchači zvyklí. Spolupráce s Olomouckými barokními slavnostmi je logickým vyústěním vývoje festivalové činnosti obou subjektů, kdy v posledních letech naše festivaly stály na rozhraní svého dalšího vývoje. Společným projektem se vracíme k tradičnímu názvu Olomoucké hudební jaro, ve kterém stavíme na programovému konceptu, který má dva pilíře. V tom prvním se opíráme o velikány českého skladatelství v čele s Antonínem Dvořákem. Ve druhém potom o genia loci města Olomouce, kterým je baroko, a to zejména ve spojení s umělci, kteří mají k Olomouci svůj osobní vztah a příběh,” vysvětluje ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman.

„Není náhodou, že právě v roce 400. letého výročí narození zakladatele kroměřížské zámecké kapely, biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, došlo k transformaci dvou zásadních olomouckých festivalů. Podařilo se tak zachovat a dát novou perspektivu nejen kulturní nabídce, která svou dramaturgickou i interpretační úrovní může směle konkurovat té evropské, ale také společenským událostem, které mají dlouholetou tradici“ dodává k festivalu i celé spolupráci Karel Valenta, manažer festivalu.

Pomyslný novodobý nultý ročník festivalu začíná 19. dubna koncertem s podtitulem Milovník krásy, jehož dramaturgie je věnována 400. výročí narozenin Karla Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, olomouckého biskupa, a především mecenáše umění. I další koncerty zůstávají věrné vztahům umělců k Olomouci. Antonín Dvořák, který v Olomouci rovněž profesně působil, bude připomenut hned dvěma koncerty, a to 30. dubna a závěrečným koncertem 10. května. Po celý festival dále zazní díla mimo jiné od Philippa Jacoba Rittlera, Antonia Vivaldiho, Carla Ditterse z Dittersdorfu, Josefa Suka nebo třeba Bohuslava Martinů. Řada děl zazní ve svých novodobých premiérách. Mše Missa Sancti Theodori Josefa Nešvery, kapelníka katedrály sv. Václava v Olomouci, tak bude uvedena po více než 130 letech.

Kromě orchestru Moravské filharmonie Olomouc se mohou posluchači těšit na další renomované interprety. Vystoupí například Societas Incognitorum, Concerto Aventino či Musica figuralis. Zajímavostí je pak vystoupení Symfonického orchestru Českého rozhlasu, pro něhož se bude jednat o premiérové účinkování v Olomouci. Koncert bude dirigovat jeden z nejvýraznějších českých dirigentů své generace, Petr Altrichter.

Koncerty proběhnou na řadě zajímavých olomouckých míst. Hudba bude znít v kostele sv. Mořice, katedrále sv. Václava nebo ve Slavnostním freskovém sále ZŠ Komenium, ale také na domovském pódiu Moravské filharmonie, v Redutě.

Festival Olomoucké hudební jaro proběhne od 19. dubna do 10. května 2024 v počtu sedmi koncertů. Podrobný program jednotlivých koncertů a prodej vstupenek je k dispozici na webu www.festival-olomouc.cz.