Olomoucký kraj

 „V letech 2003 až 2006 byl program zaměřen pouze na oblast památkové péče. 

Skládal ze dvou dílčích programů – první se soustředil na podporu památek zapsaných v Ústředním seznam kulturních památek ČR“ a druhý byl určen na podporu obnovy drobných památek místního významu, např. božích muk, kapliček, křížů, které nejsou zapsány ve výše uvedeném seznamu, ale velmi časti představují výrazné urbanistické nebo krajinotvorné dominanty“ vysvětluje PhDr. Jindřich Garčic, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu olomouckého kraje a dodává:  „v roce 2007 byl dotační program v oblasti kultury a památkové péče realizován v rozšířené verzi.

 K výše uvedeným dvou programům se nově přiřadil  program Podpora kulturních aktivit v Olomouckém kraji, tedy podpora tzv. živé kultury. Celková poskytnutá částka 24 milionů 892 tisíc byla rozdělena následovně: obnova kulturních památek – 12 milionů 547 tisíc Kč, obnova staveb drobné architektury místního významu – 2 miliony 735 tisíc Kč a podpora kulturních aktivit – 9 milionů 700 tisíc Kč. Pro letošní rok získají uvedené tři programy celkem 32,5 milionů Kč.“ Dotace nelze poskytnout na obnovu kulturních památek a dalších objektů ve vlastnictví státu, Olomouckého kraje a osob s majetkovou účastí státu a také subjektům zřizovaným státem nebo subjektům s majetkovou účastí státu.                                                       [ev]

RAJHRAD: Pro velký zájem návštěvníků bude výstava historických map, která se koná v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě, prodloužena do 3. února 2008. Lze na ní zhlédnout bohatě zdobené mapy z 18. a 19. stol. zachycující území Evropy a hranice evropských států té doby, které ale v současné době ve většině případů již neexistují.

Můžeme zde obdivovat zručnost našich předků či porovnat staré plány evropských měst např. Vídně, Paříže a   Londýna s jejich dnešní tváří.
Pod titulem „Co rok dal“ je výstava doplněna ukázkou nových přírůstků do knihovny a sbírek Památníku písemnictví na Moravě. Mezi nimi vyniká výklad bible vydaný v roce 1602 a kolekce ex libris.

Bc. Petra Křivová
Památník písemnictví na Moravě, Rajhrad

V Národní knihovně ČR v Praze v Galerii Klementinum můžete v prodlouženém termínu do 9. března navštívit výstavu Codex gigas – Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa). Originál zapůjčila ze svých sbírek Královská knihovna ve Stockholmu. Návštěvníci budou moci vidět i maketu tohoto rukopisu, která se veřejnosti poprvé představila na knižním veletrhu a literárním festivalu Libri na podzim loňského roku.

Původní dílo vzniklo na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi (Pardubický kraj). Za třicetileté války ho jako válečnou kořist odvezli z rudolfinských sbírek švédští vojáci. Kniha o rozměrech 90,5 krát 50,5 cm, vážící 75 kilogramů, byla ve středověku přirovnávána k sedmi divům světa.

Snaha o co nejvěrnější napodobení

 „Zhotovení makety přišlo na 350 tisíc Kč a práce na ní trvala téměř pět set hodin. Nechala ji vyrobit obecně prospěšná společnost Nadační ústav regionální spolupráce Olomouc. V současné době jednáme o jejím převodu a zapůjčení do Národní knihovny ČR, kde by byla vystavena po dobu prodlouženého konání výstavy Codex gigas – Ďáblova bible,“ sděluje předseda správní rady o.p.s. Ing. Jiří Rudolf a dodává: „v maketě je potištěna každá čtvrtá dvoustrana (tento postup byl zvolen z technologických důvodů) velmi věrnou, digitální kopií originálu. Kopie stránek svým umístěním v maketě odpovídají umístění v originálu. Nejsložitější problém spočíval v zajištění papíru tak velkého formátu – cca jedenkrát 1 metr. Vstříc nám vyšly Olšanské papírny. Průběh vzniku makety byl zachycen videokamerou. Uvažujeme o zhotovení kopií i jiných děl. V současné době experimentujeme s potisky pergamenů.“

Prubířský kámen pro knihaře

Originál rukopisu používal pergamenu, maketa papír. Konečná podoba rukopisu vznikla pod rukama uměleckého knihaře Jiřího Fogla ze Žamberka. Nezvykle velký formát bylo nutné sešít způsobem, který se dnes používá pouze při restaurátorských pracích. Jen vlastní šití listů zabralo téměř pět dnů pečlivé práce. Na desky byly použity kůže ze dvou krav, které byly dovezeny z Polska. Zájemci si dnes mohou v maketě zalistovat a vžít se tak do pocitů dřívějšího čtenáře. Původní rukopis byl zřejmě umístěn na dřevěném pultě a vlastní četba rozhodně nebyla pohodlnou činností.

Film i nově vydaná kniha

Během výstavy v Národní knihovně mohou návštěvníci vidět film přibližující místo vzniku Codexu gigas i jeho putování staletími. Stejný snímek zhlédli i návštěvníci loňského podzimního veletrhu Libri v Olomouci. Národní knihovna ČR vydala u příležitosti konání řadu upomínkových předmětů a také knihu Codex gigas – Ďáblova bible (Tajemství největší knihy světa) autorů Kamila Boldana, Michala Dragouna, Dušana Foltýna, Jindřicha Marka a Zdeňka Uhlíře. NA 120 stránkách textu přibližují rukopis z mnoha úhlů – seznamují se způsobem psaní knih se středověku, osvětlují vznik rukopisu, jeho složité putování u nás a cestu do Švédska. Opomenut není ani obsah – na 312 pergamenových listech je zaznamenána řada textů – dalo by se říci, že jde o jakousi „knihovnu v knize“. Publikace vyšla v českém a anglickém jazyce. Na webu Národní knihovny http://www.manuskriptorum.com/Site/CZE/volne_dostupne_dokumenty.asp se ve virtuálním badatelském prostředí pro oblast historických fondů nachází i Codex gigas v originále – v latinském jazyku.

Eva Veselá