Olomoucký kraj

OLOMOUC: I letošní ročník festivalu Opera Schrattenbach, který se bude konat od 16. listopadu do 8. prosince, nabídne autentickou barokní hudbu a soudobá díla. Představení festivalu pořádaného Katedrou hudební výchovy Univerzity Palackého, agenturou Voor Kunst&Taal a Muzeem umění Olomouc se uskuteční v Atriu Jezuitského konviktu a v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea Olomouc.

Festival Opera Schrattenbach nese jméno olomouckého biskupa, kardinála a neapolského místokrále Wolfganga Hannibal Schrattenbacha (1660 – 1738), který byl velkým příznivcem umění a zejména hudby. Na zámcích v Kroměříži a ve Vyškově vybudoval divadla, v nichž byly provozovány neapolské opery i orchestrální skladby, patřil k těm, kdo se nejvíce zasloužili o uvedení opery na Moravu.

Tradičním hostitelem festivalu je olomoucký soubor Ensemble Damian vedený skladatelem Tomášem Hanzlíkem. Toto hudební těleso, tvořené převážně studenty a absolventy oborů hudební výchova a muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, vystoupí se sedmičlenným orchestrem, sedmi sólisty a dvacetičlenným sborem.

Skutečnou lahůdkou pro olomoucké milovníky klasické hudby bude jistě recitál slavné operní pěvkyně Soni Červené. Mezzosopranistka se světovým renomé se narodila roku 1925 v Praze a svou uměleckou dráhu zahájila ve Voskovcově a Werichově Osvobozeném divadle. V roce 1951 ji angažovala Janáčkova opera v Brně, v roce 1962 emigrovala do Západního Berlína a postupně hostovala na předních operních scénách Evropy.

Představení festivalu Opera Schrattenbach se mohou uskutečnit i díky finanční podpoře Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouc.

Informace o konkrétních vystoupeních najdete zde.

UMA

OLOMOUC: Letošní nejdůležitější výstavní projekt Muzea umění v Olomouci, výstava LUK a LYRA slavnostně zahájí 6. listopadu v Besedním sále MU. Poklady ze sbírek kroměřížského zámku budou v Olomouci k vidění až do prvního února příštího roku. Jedná se o první pokus představit veřejnosti nejen výběr z toho, co mají možnost prohlédnout si návštěvníci kroměřížského zámku, ale tentokrát také průřez všemi zámeckými sbírkovými okruhy, jež tvoří soubor nesporně světové umělecké úrovně.

Počátky jedinečné kolekce, která dnes čítá asi 135 000 sbírkových předmětů, souvisejí především s osobností biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664 – 1695). Nejenže položil rozsáhlými nákupy základ prakticky ke všem dnešním sbírkám, ale na sklonku života se rozhodl věnovat i svoje vlastní umělecké sbírky olomouckému biskupství a zavázal ty, kteří přijdou po něm, k náležité péči o tyto fondy.

K nejvýznamnějším a nejreprezentativnějším souborům patří v Kroměříži bezpochyby malířská sbírka. Jádro kolekce pocházelo ze sbírek popraveného anglického krále Karla I. a lorda Thomase Howarda z Arundelu (např. Tizian, Veronese ad.).

Z dalších připomeňme jména jako Lucas Cranach st., Anthonis van Dyck, Samuel van Hoogstraten, Jan Kryštof Liška, Annibale Carracci ad. Stejně hodnotné a z uměleckohistorického hlediska srovnatelné jsou sbírka staromistrovských kreseb (v níž jsou zastoupena mnohá přední evropská, zejména italská umělecká centra, z autorů např. Sebastiano del Piombo), podobně jako rozsáhlá sbírka staré grafiky.

Nejpočetnější část kroměřížských sbírek představuje zámecká knihovna. Ve fondu jsou zastoupeny nejrozmanitější vědní obory (teologie, filozofie, historie, lékařství, botanika, astronomie, kartografie, fyzika, geometrie ad.) a samozřejmě také rozličné umělecké druhy. Podobně obsáhlý je hudební archiv, reprezentativní charakter má také sbírka mincí a medailí.

Posledním sbírkovým okruhem je mobiliární fond zahrnující nábytek, stolovací soupravy, profánní i liturgické textilie a lovecké zbraně a trofeje od 15. do 19. století.

K výstavě vychází podrobný, bohatě ilustrovaný katalog a je připraven bohatý doprovodný program: Divadlo Continuo uvede výtvarně-dramatickou dílnu „O co se hraje v mýtu?“, dětem budou představeny nové výukové programy „Potrestaná pýcha“ a „ Mistr Tizian, Apollo a Marsyas“. Připrvena je i malířská dílna pro dospělé, která v programu „Je libo kopie?“ nabídne možnost skicovat vystavená díla mistrů.

TZ/UMA

OLOMOUC: Nový festival, který si klade za cíl zviditelnit nekomerční žánry, inspirovat začínající autory a upozornit na nové talenty prostřednictvím setkání lidí se zájmem o autorskou hudbu má název "PÍŠU PÍSNIČKY. A TY?". První ročník tohoto olomouckého multižánrového hudebního festivalu hudebníků, kteří uvádějí vlastní autorskou tvorbu se uskuteční v olomouckém Divadle hudby ve dnech 4. – 6. listopadu.  

Zakladatelem a hlavním organizátorem festivalu je písničkář a kytarista Zdeněk Hamřík. Kromě něho vystoupí na festivalu kapely: Žamboši, Nestíháme, Niceland, Martina Trchová a kapela TRIJO, Bokomara Unplugged, Luboš Javůrek a Radek Mařík.

Součástí festivalu je autorská soutěž, jejíž výsledky budou zveřejněny na slavnostním koncertu, besedy se zajímavými osobnostmi, vedlejší open scéna a mnoho dalšího.

Program prvního ročníku festivalu obohatí také workshop s předním českým výrobcem kytar Janem Michálkem.

Předprodej vstupenek v Informačním centru Olomouc či na e-mailové adrese: vstupenky@pisupisnicky.cz

Více o programu, akci samotné a účinkujících na: www.pisupisnicky.cz.

UMA

OLOMOUC: Asociace českých filmových klubů se rozhodla uspořádat v letošním roce první  ročník přehlídky a semináře Centropa. Přehlídka proběhne od 4. do 9. listopadu v Olomouci a její program je zaměřen zejména na polskou kinematografii.

Vedle předpremiér dvou titulů, kterých je AČFK distributorem (Fígle Andrzeje Jakimowského a Čas umírat Doroty Kędzierzawské), je v programu připravena řada titulů, které reprezentují výběr toho nejzajímavějšího, co se v poslední době v národních kinematografiích střední Evropy objevilo v kinech. Ústředním tématem, kterému jsme se rozhodli věnovat, je magický realismus v polské kultuře. V tomto cyklu uvedeme miniprofil režiséra Jana Jakuba Kolského (Janek vodnář, Historie kina v Popielavách, Jasminum), dvě filmové adaptace spisovatele Woiciecha Kuczoka – Šrámy a Usínání (oba filmy režírovala Magdalena Piekorz) a také debut režiséra Andrzeje Jakimowského Zamhuř oči.

Více informací o přehlídce naleznete na www.acfk.cz/centropa.

Akreditace stojí 300,- Kč, pro členy filmových klubů 250,- Kč. Filmové kluby účastnící se valné hromady mají akreditaci zdarma.

Záštitu nad přehlídkou přijali: Martin Novotný, primátor města Olomouce, RNDr. Lubomír Dvořák, Csc., rektor Univerzity Palackého, Jerzy Kronhold, Polský konzul v Ostravě a Maciej Szymanowski, ředitel Polského institutu v Praze.

Partneři: Hlavní pořadatel: Asociace českých filmových klubů Hlavní partner: Linea Nivnice Podpořili: Ministerstvo kultury České republiky, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, program Media, Generální konzulát Polské republiky v Ostravě, Statutární město Olomouc, Olomoucká kina, Univerzita Palackého

Mediální partneři: Respekt, Kulturní týdeník A2, Kult, 25fps

TZ/luk

OLOMOUC: Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně  k panoramatu města. V neděli 19. října, před dopoledními bohoslužbami, obyvatelé města poprvé uslyšeli dva nové katedrální zvony nazvané Panna Marie Svatohostýnská a Jan Pavel II. V poledne se pak rozezněly staré a nové zvony dohromady.
Za války bylo bohužel běžné, že docházelo k rekvizici zvonů, které pak byly přetaveny na děla či jiné zbraně. Zvony olomoucké katedrály tento smutný osud postihl v čase obou světových válek.

Návrat zvonů

V roce 1916 byly zabaveny celkem čtyři zvony, mezi nimi velký zvon Panny Marie a zvon sv. Korduly. Snahy o obnovu původního zvonového souboru sice existovaly již ve dvacátých a třicátých letech, ale překazila je druhá světová válka,  během které byly zrekvírovány další dva zvony sv. Bedřich a sv. Cyril a Metoděj. Ani následné čtyřicetileté období komunistického režimu tomuto záměru nepřálo, a málokdo už návrat zvonů do Olomouce očekával.

Katedrála  na Dómském návrší má několik republikových a několik moravských nej. Například její třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 metrů, je nejvyšší kostelní věží na Moravě. V ní je pověšen největší zvon v ČR, jenž je rozezníván houpáním – svatý Václav vážící 8500 kg. V letech 2000 až 2008 probíhala generální oprava katedrály, která stála cca 230 milionů korun, a byla korunována slavnostním osazením nových zvonů.

Městský magistrát v rámci širšího projektu s názvem Olomoucký hrad chce ještě více zdůraznit jedinečnou lokalitu dómského návrší kolem chrámu sv. Václava a má ambici doplnit zdejší zvonový soubor do původní podoby, jakou měl na začátku 20. století. Proto ke stávajícím čtyřem zvonům, zvonkohře a nově pověšeným – P. Marie Svatohostýnské a Janu Pavlu II. – výhledově plánuje zajistit ještě další tři zvony, a to v ladění cis1, fis1 a gis1. Obnova původního zvonového celku proběhne po etapách a očekávaný společný souzvuk všech zvonů byl měl být laděn v akordu e-dur.

Sbírka na zvony pokračuje
Rozhodnutím arcidiecézní komise byl vybrán výtvarník i zhotovitel zvonů. Výzdoby se ujal olomoucký rodák, akademický sochař Otmar Oliva a odlitím bylo pověřeno Zvonařství Perner v Pasově.
Rozměry většího z nových zvonů – Panna Maria Svatohostýnská – jsou vskutku monumentální. Váží bezmála pět tun (4805 kg) a jak ve výšce, tak i v průměru dosahuje téměř dvou metrů (výška 185 cm, průměr 188 cm). Přední stranu zdobí plastika Panny Marie Svatohostýnské, po obvodu jsou biblické výjevy týkající se Mariina života: Zvěstování, Navštívení u Alžběty, Ježíšovo narození, Obětování v chrámě, Nalezení Ježíše v chrámě, Svatba v Káně, Maria s apoštolem Janem pod Kristovým křížem a Seslání Ducha Svatého. Jsou zde také umístěny znaky současného papeže Benedikta XVI., ale i Arcibiskupství olomouckého, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského Mons. Jana Graubnera a Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci. Cena tohoto zvonu se vyšplhala na více než 2,8 milionu korun a částka by měla být pokryta z výtěžku veřejné sbírky, která stále běží. (Účet je vedený u ČSOB, 377688503/0300, v. s. 91181. Dárci nad pět tisíc korun obdrží malou památku v podobě bronzového zvonku. Dárci nad padesát tisíc budou navíc zvěčněni i na pamětní desce před katedrálou.) Jak nám sdělili zaměstnanci farnosti, ke dnešnímu dni se vybralo úctyhodných cca 1,7 milionu Kč.

Zvon Jan Pavel II. byl rovněž odlit v Pasově a zdobí jej signum tohoto bývalého papeže, znaky současného papeže Benedikta XVI., Arcibiskupství olomouckého, Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského a Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci. Na dalších reliéfech jsou znázorněny motivy ze života sv. Jana Sarkandra, mučedníka spojeného s Olomoucí. Druhý zvon je podstatně menší, jeho hmotnost dosahuje "jen" 1286 kg (výška 122 cm, průměr 122,4 cm). Jeho výrobu uhradila Nadace Děti-kultura-sport, jejímž zřizovatelem je uherskohradišťský podnikatel Ivo Valenta.

Zvony, posvěcené 28. září v rámci pontifikální mše na svátek sv. Václava, patrona katedrály, arcibiskupem Graubnerem, se tedy 19. 10. představily veřejnosti. Dosáhnout souzvuku všech zvonů je velmi náročné (rozhýbat je musí čtyři zvoníci) a proto se všechny katedrální zvony naráz rozezvučí jen ojediněle.

Příště to bude opět při výjimečné církevní příležitosti - 2. listopadu na Dušičky. 

Mária Uhrinová

OLOMOUC: Muzeum umění otevřelo v prostorách Obrazárny Arcidiecézního muzea novou ucelenou kolekci mistrovských děl starého umění ze sbírek Arcibiskupství olomouckého, dále z muzejní kolekce starého umění a z významné soukromé sbírky, deponované v Muzeu umění. Pod názvem OBRAZÁRNA III je zde představen výběr nejlepších děl českých, moravských, německých a rakouských malířů, pocházejících především ze 17. a 18. století.

Soubor, jenž je charakteristický převahou sakrálních témat, navazuje na předchozí úspěšné olomoucké expozice, věnované italskému (1994 – 2000) a nizozemskému (2000 – 2006) malířství. Mezi mnoha významnými autory a jejich díly, která jsou zde představena, jmenujme alespoň Adama a Evu od rudolfínského malíře Matthäuse Gundelacha, Obrácení sv. Pavla od Karla Škréty, jež patří k autorovým nejdynamičtějším kompozicím, či Klanění tří králů a Odpočinek na útěku do Egypta od německého malíře Johanna Heisse.

Mnohá z těchto děl byla před vystavením restaurována anebo konzervována v souladu s posláním Arcidiecézního muzea. Příprava nové expozice a jejího katalogu (v české a anglické verzi) se stala nejen příležitostí pro adekvátní zpracování celého souboru, ale přinesla také několik objevů a nových zjištění týkajících se datace a provenience uměleckých děl. V neposlední řadě však poskytla možnost představit vůbec poprvé tuto jedinečnou kolekci jako reprezentativní celek veřejnosti.

Nově otevřená expozice má dlouhodobý ráz a počítá se, že v nezměněné podobě bude k vidění do konce roku 2010.

TZ/UMA