Olomoucký kraj

V Olomouci se letos na rozdíl od předchozích dvou ročníků otevřou brány obou budov MU – Arcidiecézního muzea Olomouc (AMO) i Muzea moderního umění (MMU). Návštěvníci si mohou od 19 do 23 hodin prohlédnout výstavy, připravený je i pestrý doprovodný program, například opera Tvarůžkové ódy nebo koncert souboru Black Ladies. To vše, jak je u Muzejní noci dobrým zvykem, zdarma.

V AMO mohou zájemci využít Muzejní noc k prohlídce dvou nově otevřených výstav: Josef Bergler a grafika v Praze 1800-1830 a Ukřižování ze Zašové. Kromě nich si samozřejmě mohou projít také stálou expozici Ke slávě a chvále, která představuje přes 300 děl od románského slohu po baroko včetně slavné Šternberské madony či kočáru biskupa Troyera.

Na procházku muzeem si přitom mohou zdarma zapůjčit audioprůvodce, jehož prostřednictvím se dozví zajímavosti z historie objektů a podrobnosti o některých unikátních exponátech.

Nejen výstavami se však mohou zabavit návštěvníci AMO. Připravena jsou dvě operní představení a rodinný program. „ U oper navazujeme na tradiční spolupráci se skladatelem Tomášem Hanzlíkem a souborem Ensemble Damian. Tentokrát ale půjde o skutečně jedinečné inscenace, protože hlavními účinkujícími budou v obou případech děti, studenti Slovanského gymnázia,“  upozornil vedoucí lektorského oddělení MUO Roman Ludva.

V 19.30 hodin začíná premiéra dětské verze opery Endymio, Hanzlíkovy nejpopulárnější opery na barokní libreto z Kroměříže. „Po řadě "dospělých" představení jsem operu vloni upravil a zjednodušil tak, aby bylo možné obsadit sólisty a sbor studenty. Hrát, zpívat a tančit bude devět dětí, jen hudební doprovod obstarají profesionálové,“  řekl Tomáš Hanzlík.

To druhý titul – Tvarůžkové ódy, které začnou v AMO ve 21 hodin, už mají za sebou řadu úspěšných repríz. „Opera přináší opět trochu jiný pohled na klasický operní žánr. Je sledem výjevů z olomoucké minulosti, jejichž pojítkem je mystifikace o zázračné moci Olomouckých syrečků. Pěveckých partů se zhostili studenti ve věku dvanáct až patnáct let,“  dodal skladatel.

Lektoři AMO nezapomenou na rodiče s dětmi. Po loňském úspěchu je znovu čeká prožitkový program nazvaný Muzeum nikdy nespí zpestřený třemi úkoly, jejichž plnění vyžaduje spolupráci dětí a dospělých. „Bohužel počet účastníků je omezený kapacitami prostorovými i personálními. Proto si zájemci musejí rezervovat vstupenky a program je již takřka obsazen,“  řekl lektor Marek Šobáň.

TZ/uma

OLOMOUC: Tradice „restaurátorských výstav“ trvá v Muzeu umění Olomouc od roku 2004, resp. již od roku 2001, kdy byl představen restaurovaný monument olomouckého sloupu Nejsvětější Trojice. Další krátkodobá výstava je věnována výjimečné skulptuře Ukřižovaného ze Zašové, která v letech 2003–2007 podstoupila náročné restaurování v atelieru Radany Hamsíkové.

Arcidiecézní muzeum Olomouc se touto výstavní řadou snaží každý rok představit jednu „obnovenou“ unikátní památku. Cílem této prezentace není však pouze přiblížit často náročné a dlouhodobé postupy restaurátorů, ale také samotná umělecká díla, která patří k tomu nejhodnotnějšímu z fondu staršího umění na Moravě. Výstava představuje plastiku pocházejíci z první poloviny 16. století (kolem 1520?) a je provenienčně spojována s podunajským (vídeňským) prostředím.

Výstava Restaurování sochy Ukřižovaného ze Zašové, kterou v letech 2003–2007 opravila  restaurátorka Radana Hamsíková, se koná v Ambitu Arcidiecézního muzea v Olomouci od 15.5. do 26.10. 2008. Expozice již tradičně dokumentuje postup restaurátorských prací a umožňuje srovnání původního stavu sochy s řadou druhotných a nevhodných přemaleb nejen s jednotlivými fázemi jejich snímání, ale především s představeným výsledkem této práce, jež rehabilitovala autentickou hodnotu tohoto díla.

Nesporná jedinečnost památky byla ostatně vnímána již v minulosti, což se odrazilo i ve vytvoření dvou barokních kopií Ukřižovaného ze Zašové a Holešova, které jsou na výstavě rovněž představeny.

Arcidiecézní muzeum Olomouc / Ambit: Ukřižování ze Zašové - Restaurování (15. 5. – 26. 10. 2008)

TZ/uma

SLAVONÍN – OLOMOUC: Kostel sv. Ondřeje stojí ve Slavoníně, což je městská část rozprostírající se na jižním okraji Olomouce. Kostelní dvůr zde obklopuje zeď se 16 kapličkami, ve kterých bývala Křížová cesta. Dva nizozemští výtvarníci Rob van Dolron a Wim Barends přišli s iniciativou že do kapliček namalují zdarma novou Křížovou cestu.

“Oba jsme absolvovali akademii výtvarného umění, obor environmentální umění. To bylo tehdy velmi v kurzu. Od té doby jsme se hodně změnili, ale stále věříme v to, že umění by mělo být na ulicích, a ne jen v galeriích a muzeích,”  říká Rob van Dolron.

Dle výpovědí místních obyvatel křížová cesta v kapličkách byla umístěna ještě za 2. světové války. Projekt nové Křížové cesty pro kostel ve Slavoníně zaštiťují kurátoři Muzea umění v Olomouci a bude realizován na základě tradičního ikonografického programu.

“Nemusíte být aktivní věřící, abyste uznal, že církev je vitální součástí naší západní, evropské kultury. Stejně tak nemusíte být historik umění, abyste uchopil potenciál ikonografického kánonu, jakým je kalvárie,” přibližuje svoje pohnutky Wim Barends.

Obrazy budou umístěny na původní místo a v současné době se připravují skici. Malby samotné zhotoví umělci  přímo na místě v srpnu. “Mnohé výzkumy z velkých měst ukazují, že veřejná prostranství, kterým se dostává více péče a obětavosti, se stávají méně často cílem vandalů. Je to kvůli určitému respektu? Pokud ano, dokazuje to, že umění na veřejných místech přispívá k jistému sociálnímu chování, které je člověku vlastní,”  prohlašují jedním dechem oba nizozemští výtvarníci, které moravská krajina oslovila natolik, že v ní chtějí jako otisk sebe zanechat umělecké dílo.

Mária Uhrinová

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: 5. května byla v Rychnově v sídle české části „Sdružení Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska - Euroregionu Glacensis“, největšího euroregionu na česko-polské hranici, otevřena vkancelář pro příjem žádostí v rámci Fondu mikroprojektů Evropské unie pro období 2007 až 2013.

Zahájení se zúčastnili mj. Miroslav Kocián, starosta příhraniční obce Bílá Voda a současně předseda obou částí (české a polské) Euroregionu Glacensis, dále pak senátorka Václava Domšová, vedoucí rychnovské Hospodářské komory Jiří Daniel, starostka Broumova a starostové Jablonného nad Orlicí, Žacléře, Náchoda i Rokytnice v Orlických horách, místostarosta Rychnova nad Kněžnou a zástupkyně Centra evropského plánování při Krajském úřadu Královéhradeckého kraje.

Jaroslav Štefek, sekretář české části Euroregionu Glacensis a současně ředitel Regionální rozvojové agentury (RDA), uvedl při zahájení, že žadatelům se otvírá šance čerpat finanční prostředky na drobné aktivity česko-polské spolupráce. Touto kanceláří by mělo protéct téměř 12 milionů eur, to je významný objem finančních prostředků a žadatelé tak mají jedinečnou šanci pro své aktivity získat dotaci z Evropské unie prostřednictvím tohoto fondu.  Kancelář Euroregionu

Glacensis je  je určena pro žadatele z území krajů Královéhradeckého a Pardubického a z okresu Šumperk v kraji Olomouckém.  

Senátorka Domšová mj. uvedla, že v Euroregionu Glacensis a RDA pracuje skvělá parta lidí, která si získala renomé a umí shánět peníze a dodala: „Obrací se na ni hodně žadatelů, a co je důležité, mnoho projektů je úspěšných. Moc si vážím toho, jak se spolupráce s Polskem rozvinula. Jen tak dál!“

Josef Krám

VYŠKOV:   Milovníci folklóru z Hané se rozhodli uspořádat zajímavou akci: setkání co největšího počtu Hanáků při společném tanci Hanácké besedy. Uskuteční se 16. května v 18 h na Masarykově náměstí ve Vyškově. Organizátoři požádali o zápis do knihy rekordů.

Haná se rozprostírá od úpatí hostýnských vrchů, přes Kroměříž, Přerov, Olomouc, Velkou Bystřici, Prostějov téměř po Brno, a i přes rozlehlost této oblasti si milovníci zdejšího folklóru myslí, že je Haná pořád nějak ve stínu Slovácka a Čech. Rozhodli se proto svůj kraj zviditelnit a zjistit kolik tanečníků se k Hané a jejímu folklóru hlásí. Předmětem zápisu je tanec Hanácká beseda tančený co největším počtem krojovaných tanečníků. Tito budou označeni pořadovým číslem a každý tanečník na konci obdrží certifikát o zápise. Každý soubor zabere podle počtu tanečníků prostor pro své vlastní kolo, pro účast není rozhodující zda v páru tančí muž a žena nebo dvě ženy, či dva muži. Zapojit se mohou i děti, které mají Hanáckou besedu secvičenou. Ze setkání by měla být pořízena fotodokumentace a videozáznam.

Záštitu nad akcí má město Vyškov a organizátoři spolu s vedením města mají zato, že by mělo být ctí každého Hanáka se této akce zúčastnit.

Potencionální zájemci se mohou přihlásit na:

j.otahalova@meuvyskov.cz 

telefon 721 661 655.

Mária Uhrinová

Osmadvacet uměleckých předmětů koupili v březnu v Amsterodamu zástupci České republiky na aukci ze sbírek šlechtického rodu Lichtenštejnů. Za artefakty, z nichž mnohé pocházely z původních inventářů moravských hradů a zámků, odkud je Lichtenštejnové na konci druhé světové války odvezli, utratili pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ) zhruba 13 milionů korun.

Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. zadal amsterodamské aukční síni Christie's k vydražení přes 460 uměleckých předmětů v celkové hodnotě pět milionů eur (126,3 milionu korun). České památkáře nejvíce zajímali cenné artefakty pocházející z Valtic, Lednice a Šternberka a proto byli moc rádi, že ministerstvo kultury pro dražbu nakonec uvolnilo 13 milionů korun, tedy o tři miliony více, než byla původní částka.

Zástupcům českého NPÚ se podařilo koupit například soubor tří tapiserií ze Šternberku, několik zátiší a krajinomalby. K nejcennějším zakoupeným dílům patří tři květinová zátiší, jedno z nich je od Jana Pietera Brueghela. Tento obraz ze 17. století koupil český stát asi za 1,25 milionu korun. Většinu děl ze zámků Lednice a Valtice nebo z hradu Šternberk na aukci tvořil nábytek, například židle, truhly, příborníky, dále obrazy a doplňky, jako jsou hodiny či sošky. Jak prozradili účastníci dražby, v seznamu bizardností byl i poněkud neobvyklý předmět: nosítka obkládaná kůží z 18. století, která původně sloužila ve valtickém zámku.

Některé umělecké předměty budou potřebovat opravu a pak se mají vrátit na svá původní místa, do zámeckých sbírek státních hradů a zámků. Možná se na oba zámky dostanou ještě další poklady. V červenci se v Londýně koná další dražba z lichtenštejnského fondu a čeští památkáři by moc rádi koupili další artefakty, které patří na Moravu. Záleží však na penězích. Podle médií se do březnové aukce po telefonu zapojil i  neznámý soukromý kupec z Břeclavska. Nejmenovaný mecenáš zakoupil tři obrazy, které hodlá zapůjčit zámku Valtice.

Mária Uhrinová

OLOMOUC: Tramvaj olomouckého dopravního podniku bude od čtvrtka 24. dubna zvát pasažéry a kolemjdoucí na výstavu „Nechci v kleci!“ v olomouckém Muzeu moderního umění. Jeden z nových tramvajových vozů typu Vario ponese reklamu až do konce září, kdy výstava končí.

Expozice „Nechci v kleci!“ představí tvorbu více než stovky českých a slovenských autorů z let 1970 – 1989 ze sbírek Muzea umění Olomouc (MUO). Ústředním motivem polepu tramvaje a celé propagační kampaně je obraz Milana Kunce z roku 1987 nazvaný Příjemný večer.

„Myslím, že tento obraz vcelku věrně odráží atmosféru pozdních osmdesátých let,“ uvedla historička umění Štěpánka Bieleszová z MUO. Milan Kunc podle ní patří k těm nemnoha českým umělcům, jejichž dílo je známo ve světě. Dvaašedesátiletý malíře kreslíř, sochař, fotograf i performer neukončil studia na pražské AVU a v roce 1969 emigroval. Další studia již absolvoval v Düsseldorfu (1970–1975) u profesorů Josepha Beuyse a Gerharda Richtera. „Kunc patří k představitelům postmoderní malby, pohrává si se socialistickým realismem, reklamou, naivním uměním a kýčem. V loňském roce měl retrospektivní výstavu v Moravské galerii v Brně,“ dodala Bieleszová.

Výstava Nechci v kleci! v Muzeu moderního umění, která bude zahájena 24. dubna a potrvá do 28. září, představí tvorbu více než stovky českých a slovenských autorů z let 1970 – 1989, tedy z období tzv. normalizace. Expozice, kterou finančně podpořil Olomoucký kraj, se dotkne téměř všech výtvarných druhů, vedle malby a plastiky také fotografie, volné grafiky, kresby i užitého umění. Za propagaci výstavy prostřednictvím tramvaje zaplatilo MUO celkem 150 tisíc korun. Není to přitom poprvé, co olomoucké muzeum využilo k propagaci vozy olomouckého dopravního podniku. V roce 2006 doprovázel výstavu fotografa Jindřicha Štreita projekt Zaostřeno na dopravní podnik, který sestával z výstavy fotek Štreitových studentů ve dvou tramvajích a jejich celoplošného polepu. Na podzim loňského roku pak městem jezdily dva kloubové autobusy doslova zabalené do grafik světoznámého zakladatele op-artu Victora Vasarelyho.

Muzeum umění Olomouc je třetí největší institucí svého druhu v České republice, v současné době spravuje tři pracoviště – Arcidiecézní muzeum Olomouc, otevřené 1. června 2006, Arcidiecézní muzeum Kroměříž, které zahájilo činnost 20. června loňského roku, a Muzeum moderního umění.

Je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, ve středu a v neděli je vstup zdarma.

TZ/uma