Olomoucký kraj

OLOMOUC: Moravská filharmonie a Moravské divadlo pořádají v Redutě, Horní náměstí 23, Benefiční koncert pro Nadaci Malý Noe pod názvem Italská noc. Na pořadu jsou slavné árie, duety a sborové scény z oper italských mistrů. Jako sólisté vystoupí Barbara Sabella, Elena Gazdíková, Petr Martínek, Jakub Kettner a dále Akademický sbor Žerotín se sbormistrem Pavlem Koňárkem, sbor Moravského divadla Olomouc se sbormistryní Lubomírou Hellovou a Moravská filharmonie Olomouc s dirigentem Petrem Šumníkem.

Info na MFO, Horní náměstí 23, 772 00 Olomouc,

tel: 58 5206520, fax: 58 52201 24,

e-mail: koncerty@mfo.cz , www.mfo.cz .

OLOMOUC: Jedním z významných letošních projektů zaměřených na neprofesionální umění je současná výstava díla Cecilie Markové, jedné z nejvýznamnějších autorek medijní tvorby u nás.

Autor výstavního projektu a dlouholetý spolupracovník Muzea umění Olomouc Arsén Pohribný dal výstavě podtitul Podobenství duší i vzhledem ke spiritistické inspiraci v díle Cecilie Markové.

Kyjovská rodačka Cecilie Marková (1911–1998), vyučená modistka, prožila ve svém městě dlouhý a plný život. Díky svému manželovi se setkala se spiritismem a návštěvy spiritistických seancí jí daly podnět k vlastní tvorbě. Její první kresba je datována 12. 10. 1938. Po náhlém ovdovění v roce 1940 až do smrti se Markové pak stala kresba prostředkem komunikace s nepřítomnou blízkou bytostí, tudíž podstatným smyslem jejího života. „Než začala kreslit, nic prý nechápala a setrvávala v očekávání toku energií. Stačilo však, aby malým kolečkem naznačila střed a již viděla v jeho okolí hlavy. Střed provokoval jednak klíčení linií, avšak záhy čáry ve stádiu rozpuku přitahoval. Primární linie obkroužila novotvar, další čáry vrhají záblesky okrajových okvětí, jiné výhonky se kroutí do exotických závitů a srostlic ...“ (z textu Arséna Pohribného v katalogu výstavy).

Imaginativní přeludná květenství, labyrinty, medijní portréty, astrální krajiny, kosmické erupce jsou obsahem velkého množství jejích prací (kresby, pastely, akvarely, olejomalby), které autorka poprvé vystavila v roce 1950. Následně se účastnila mnoha domácích i zahraničních výstav.

Současná výstava, která se koná od 9. 10. 2008  do 4. 1. 2009 v  MU Olomouc / Kabinet, Salon je zatím nejrozsáhlejší a nejkomplexnější výstavou jejího pozoruhodného a kontinuálního díla z období od čtyřicátých do devadesátých let 20. století. Výstava měla premiéru v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích a první reprízu v Galerii výtvarného umění v Hodoníně. Exponáty jsou zapůjčeny především od soukromých sběratelů a dále pocházejí ze Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Poetické galerie v Praze, Muzea Únětické kultury v Úněticích a Muzea umění Olomouc.

UMA

LIPNÍK nad BEČVOU: Do městské památkové rezervace v Lipníku nad Bečvou zavítala v sobotu 27. září paní Jana Žáková, která je v pořadí dvaapůltisící účastnicí prohlídek po lipnických památkách.

Jak přiznala, o zajímavé turistické nabídce města Lipníka nad Bečvou se dozvěděla z InfoBUSu Olomouckého kraje, který přijel i do její rodné Ostravy.

(InfoBUS - mobilní turistické informační centrum – je zcela ojedinělou marketingovou kampaní zaměřenou na rozvoj tuzemského cestovního ruchu, kterou spustil v roce 2007 Olomoucký kraj ve spolupráci se sdruženími cestovního ruchu Střední Morava a Jeseníky., pozn. autorky)

Turistka na málem tříhodinové prohlídce městem navštívila zámecký park s přírodními zajímavostmi, památky židovské kultury a nakonec obdržela jako jubilejní účastnice prohlídek na památku soubor publikací, map, informačních materiálů i upomínkových předmětů, které jí budou připomínat návštěvu města Lipníka nad Bečvou.

Prohlídky tohoto města si jako cíl svých výletů v letošní turistické sezoně vybíraly všechny věkové skupiny návštěvníků, rodiny s dětmi, ale také zájezdy z klubů seniorů. Poznat Lipník zblízka přijela také skupina nevidomých a slabozrakých, na svých vozíčcích si městskou památkovou rezervaci v Lipníku projeli i zdravotně postižení ze sdružení Alfa handicap se svými průvodci.

Střední i základní školy využily nabídku prohlídky zdejších památek s průvodcem jako obohacení školních výletů. Mnozí učitelé zařazují také prohlídku lipnické městské památkové rezervace jako doplnění výuky pro své žáky.

V letošním roce turistické prohlídky v Lipníku nad Bečvou končí 30. září, příští turistická sezónu bude zahájena 1. května 2009.

Další informace poskytne: Turistické informační centrum, Tel. 581 773 763 e-mail: tic@mek-lipniknb.cz

Mária Uhrinová

OLOMOUC: Výstava Art brut v českých zemích v Muzeu umění (trvá do12. 10.) je zatím největší přehlídkou děl více než čtyřiceti autorů z Čech, Moravy a Slezska, kteří jsou zařazováni do oblasti art brut, označující umění v „původním, surovém (syrovém) stavu“.

Najdeme zde jména mediumních tvůrců napojených na spiritistickou zkušenost z podkrkonošského okruhu (Kovář, Tona, ad.), z okruhu jižní Moravy (Marková, Koukalová, Kodríková ad.), Slezska (Kotzian, Raška ad.), stejně jako solitérní a těžko zařaditelné autory (Havlíček, Křížek, Zemánková) a také zcela svébytné autory jako je Semerák, Kodovská, Kudelová, Martinec ad.

Práce art brut, oproštěné od vnějších vlivů, kalkulu, úspěchu, napájené z přímých zdrojů světa imaginace, jsou vzrušující svou skutečnou původností. „Daří se jim unikat všemu, co směřuje k falšování svědectví … izolovanost a zřeknutí se každého prospěchu a všech marnivostí je tu zárukou totální autenticity, a to i přes pohnutlivost, již to jednotlivci přináší; té autenticity, jež všude jinde tolik chybí a po níž toužíme den po dni stále víc.“ (André Breton, 1948).

Více než dvě stě exponátů ze sbírek Městského muzea Nová Paka, Psychiatrické léčebny v Kroměříži, Muzea umění Olomouc, z kolekce Evy a Jana Švankmajerových a také ze soukromých majetků dává možnost komplexního pohledu na české art brut v období 1905 až 2005, které má jedinečné postavení v evropském kontextu.

UMA

PŘEROV: Do opulentního jazzového svátku lákajícího hudební příznivce z celé republiky vyrostl za čtvrtstoletí své existence Mezinárodní československý jazzový festival. Kulaté výročí může po odmlkách a vynuceném přemisťování přehlídky z Přerova do Karlových Varů a Olomouce oslavit tam, kde se v roce 1966 konal poprvé – v domovském Přerově.

25. festival se letos zaskví nejen přitažlivou dramaturgií s velkými hvězdami, ale také pestrým doprovodným programem. „Při pohledu na jazzmany, kteří do Přerova přijedou, je jasné, že tento festival má stále kam pokračovat a čím překvapovat,“ konstatuje Rudolf Neuls, ředitel jazzového festivalu v Přerově. A dramaturg přehlídky Aleš Benda doplňuje: „Největší hvězda? Při každém vystoupení vyjde na pódium větší nebo menší souhvězdí – od české a slovenské elity v CZ/SK Big Bandu Matúše Jakabčice, přes Havelkovy swingaře z Prahy a Bartošovy z Bratislavy, Městský dům rozzáří úžasné vokální sexteto Take 6 a s triem The Bad Plus se představí zpěvačka Wendy Lewis. Festival vygraduje vystoupením Orchestru Counta Basieho, oslovujícího i čtyřiadvacet let po smrti svého kapelníka hudební publikum po celém světě.“

Československý jazzový festival, který loni vyprodal všechny koncerty, se v Přerově letos uskuteční od 22. do 25. října. Hlavní program nabídne vedle Orchestru Counta Basieho, jenž pod vedením trombonisty Billa Hughese vystoupí v sobotu 25. října, ještě další lahůdky. Uhrančivou produkci oscilující mezi moderním gospelem, doo-wop music, rhythm’n’blues a jazzem publiku 23. října naservíruje americký vokální sextet Take 6. Z hlavních hvězd lze vyzdvihnout také Ondřeje Havelku a jeho Melody Makers, kteří dokáží zaručeně roztančit konzervativní staromilce, stejně jako návštěvníky rockových koncertů. „V Přerově se tak stane v pátek 24. října na společenském galavečeru s názvem Smím prosit? Na pódiu vystoupí ještě matadoři z Bratislava Hot Serenaders pod vedením Mgr. Juraje Bartoše. Tancechtivé publikum se může připravit na hudbu 20. – 40. let minulého století, zejména pak swing,“  zve Aleš Benda.

Večerní koncerty doplní jednak jam sessions v podání nezkrotných Rhythm Desperados nebo Luboše Andršta. Za off-program pak můžeme označit koncerty Jazz u piva; v restauraci Pivovar jsou i letos přístupné zdarma.

Další informace na www.csjf.cz 

 UMA 

Akademický sbor Žerotín při Moravské filharmonii Olomouc přijme nové zpěváky

Očekává: dobré pěvecké předpoklady časovou flexibilitu znalost not, schopnost orientace ve sborových partech zájem o sborový zpěv.

Nabízí: profesionální umělecké vedení zajímavou a kvalitní dramaturgii pravidelnou spolupráci s profesionálními tělesy (MFO, MDO ad.) bohatou koncertní činnost, zájezdy, natáčení a mnoho dalšího.

Zájemci se mohou dostavit 7. 10. nebo 8. 10. 2008 v 17.30 do Mozartova sálu Moravské filharmonie, vchodem z Divadelní ulice Jiný termín možný po domluvě na tel. čísle 603 464 012 

Bližší informace na www.zerotin.cz

OLOMOUC:  Ve dnech 10. 9. - 7. 10. 2008 uvede Galerie U mloka

výstavu Emil Pališek - Komunita 2003/2008. Návštěvníci uvidí dva soubory dokumentárních fotografií ze života národnostních menšin v naší republice. Fotograf se zaměřil na asijskou komunitu, žijící v Olomouci. Snímky, zachycující jejich každodenní život, mnohdy překvapivě odkryly skrytou nevšednost a sílu lidských osudů .

Emil Pališek (1977) absolvoval Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, pracuje v Olomouci v tiskárně Českých drah. Průběžně se věnuje vlastní umělecké tvorbě.

UMA

ZLÍN - OLOMOUC:  Soubor Městského divadla Zlín promění olomoucké jeviště v Koločavu. Celý soubor Městského divadla Zlín vyrazí o víkendu do Olomouce. V tamním Moravském divadle je v neděli 14. 9. večer čeká vystoupení se zbojnickým muzikálem režiséra Dodo Gombára Balada pro banditu. V hlavních rolích inscenace o bolavé lásce, nezkrotné touze po svobodě, zradě, úplatnosti a pomstě se divákům představí Zdeněk Lambor a Kateřina Liďáková.

„Na počátku musela být smrt, aby se zrodila legenda. Nikola Šuhaj zahynul 16. 8. 1921. O desetiletí později z něj učinil spisovatel Ivan Olbracht, který pobýval několik let na Podkarpatské Rusi a zpracovával příběhy vyprávěné místními lidmi, slavnou literární postavu. Jeho román Nikola Šuhaj loupežník získal dokonce Státní cenu za literaturu a stal se povinnou školní četbou,“  připomenul dramaturg MD Zlín Vladimír Fekar. Dodal, že v sedmdesátých letech se díky režiséru Zdeňku Pospíšilovi, dramatiku Milanu Uhdemu a díky vynikající hudbě Miloše Štědroně dostal Nikola Šuhaj na divadelní jeviště. Jejich verze příběhu o banditovi z Podkarpatské Rusi se na jevištích českých divadel zabydlela.

Městské divadlo Zlín nastudovalo Baladu pro banditu letos před prázdninami poprvé. Premiéru měla v červnu a těší se velkému zájmu diváků.

Vedle ústřední dvojice postav v inscenaci hraje celý zlínský soubor. Vesnici Koločavu a okolí zabydlí i několik hostů. Hrají: K. Liďáková, Z. Lambor, H. Čermáková, R. Šopík, R. Král, R. Julinová, P. Vacek, R. Marek, I. Řehák, J. Leflík, L. Randár, Z. Julina, J. Koller, G. Řezníček, P. Leicman, D. Sitek, M. Hloušek, M. Marcilisová, J. Tomečková, T. Komínková, E. Daňková, P. Hřebíčková, T. Slepánek j. h., H. Mrázková j. h., B. Kocmánková j. h., P. Lukáš j. h., D. Dufek j. h.

Foto: Zdeněk Lambor a Kateřina Liďáková coby Nikola a Eržika v Baladě pro banditu.

UMA