Olomoucký kraj

Hosty besedy Moravské filharmonie budou Pavel Kosatík, autor nového životopisu o skladateli a ředitelka Muzea Bedřicha Smetany Sandra Bergmannová. Čerstvě vydanou monografii Bedřich Smetana: Životopis bude možné během večera zakoupit a nechat si ji autorem podepsat.

Diskuze přinese čerstvý pohled na Smetanův život a nové úvahy o ustálených názorech stejně jako je přináší Kosatíkova práce. Sandra Bergmannová posluchačům přiblíží činnost muzea a jeho sbírky včetně nejvzácnějších artefaktů. Celý večer orámuje koncert kvarteta MFO, který návštěvníkům nabídne možnost prožít Smetanovo dílo nejen teoreticky. Olomoucké smyčcové kvarteto v sestavě Sabina Dascalu – 1. housle, Igor Kopit – 2. housle, Monika Pospíšilová – viola, Nikita Ruzhavinskii – violoncello zahrají první dvě věty ze Smyčcového kvarteta č. 1 e moll „Z mého života“ Bedřicha Smetany – Allegro vivo appasionato a Quasi polka. Více informací na webu MFO.

Kompletní program a více informací je k dispozici na www.mfo.cz.

Pavel Kosatík je český intelektuál, spisovatel, scenárista a publicista. Dnes je známý jako spisovatel literatury faktu (více než 50 titulů), esejista a scenárista (např. České století). Tvoří také libreta k výstavám (Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou, Zlínská zrcadla). V Deníku N vychází jeho seriál Česká inteligence 20. století (1. díl už vyšel knižně). Námětem biografických knih Pavla Kosatíka jsou politikové (Jan Masaryk, T. G. Masaryk) a jejich ženské protějšky (Deset žen z Hradu, Olga Havlová), intelektuálové a spisovatelé (F. Peroutka, P. Tigrid, P. Kohout) či celé generace (Šestatřicátníci). Zabýval se také sportovci (V. Čáslavská, E. Zátopek) nebo umělci (J. Novotná, S. Sulek). V knihách rozhovorů mu byli partnery Madla Vaculíková (manželka Ludvíka Vaculíka), režisérka Helena Třeštíková nebo Jiří Planner. Za knihu Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938–1978) obdržel Výroční cenu Nadace Český literární fond za původní literaturu za rok 2000 a od Nadace Charty 77 Cenu Toma Stopparda za rok 2001. Tuto knihu také ocenili čtenáři ve vánoční anketě Lidových novin jako nejzajímavější knihu literatury faktu v roce 2000. Za rok 2009 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Žije v Praze v historickém domě na Hradčanech, kde pořádá koncerty a besedy. Posledním titulem Pavla Kosatíka je Bedřich Smetana: Životopis. Vychází 27. 3. 2024.

Sandra Bergmannová je ředitelka Muzea Bedřicha Smetany. V rámci výzkumu k životu a dílu Bedřicha Smetany v letech 2019 – 2023 vytvořila webový portál Bedřicha Smetany, jehož hlavním výstupem je katalog skladatelových děl online. Katalog vedle základních informací poskytuje údaje o premiérách děl a jejich edicích. Je také spoluautorkou výstavy Slavní čeští skladatelé, která byla otevřena veřejnosti v historické budově Národního muzea v letech 2020 – 2022. Tato výstava se ve své putovní podobě stala velmi oblíbenou, již v roce 2023 byla k vidění nejprve v New Yorku a pak v mnoha jazykových mutacích v Českých centrech a zastupitelstvích po celém světě. Letos bude postupně vystavena v Bruselu, Tokiu, Káhiře, Paříži, Soulu, Aténách, v USA i jinde.

Festival Preludium Aloise Motýla i letos pokračuje tím, co si jeho zakladatelé předsevzali již před desítkami let. Pravidelně šumperskému publiku představuje začínající umělce, jejichž hudební srdce bijí pro klasiku. Letos se v klášterním kostele představí sestry Julie a Alena Kubíčkovy. Adéla je nadějnou klavíristkou a její sestra Julie se věnuje hře na housle. Julie Kubíčková v minulosti rovněž navštěvovala šumperskou ZUŠ a pěvecký soubor Motýli.

"Očekávanou hvězdou večera je mladý instrumentalista Matthew Hockaday původem z Británie, který od svých šesti let žije v České republice. Matthew je vítězem Zlatého Oříšku za rok 2021 a trojnásobným držitelem ocenění Talent Olomouckého kraje. Perfektně ovládá hru na klarinet, zobcovou flétnu a klavír. Závěrečnou část jeho vystoupení doprovodí pražské Kvarteto Amos, které se skládá ze studentů 6. ročníku Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy," zve diváky dramaturg DK Šumperk Ondřej Procházka.

Festival Preludium Aloise Motýla se již několik desetiletí tradičně řadí k hlavním kulturním událostem v Šumperku. Jeho letošní ročník se odstartuje 18. března od 19 hodin v Klášterním kostele Zvěstování Panny Marie.

www.dksumperk.cz

Facebook profil DK Šumperk

The Kid Brother je americká němá komedie z roku 1927 s Haroldem Lloydem v hlavní roli. Harold Lloyd byl během dvacátých let 20. století společně s Busterem Keatonem a Charliem Chaplinem považován za jednoho ze „tří králů komedie“. Jeho němé filmy v té době přímo trhaly rekordy v kinech a The Kid Brother je dodnes kritiky a fanoušky považován za jeden z nejlepších Lloydových filmů, který v sobě spojuje prvky komedie, romantiky, dramatu a vývoje postav.

Živé provedení autorské filmové hudby v podání Roberta Israela bude jednoznačně fenomenálním zážitkem. Robert Israel je velmi uznávaný skladatel filmové hudby, který se věnuje především němým filmům. Rodák z Los Angeles žijící v Olomouci napsal hudbu k více než 130 němým filmům a dokumentům. Vystudoval obor hra na klavír na California State University v Northridge. V roce 1991 začal skládat filmovou hudbu. V letech 1993–2005 pracoval jako hudební ředitel jednoho z oddělení v Academy of Motion Pictures Arts and Sciences, která uděluje mimo jiné i známé filmové Oscary. V roce 2006 mu byl udělen čestný doktorát na univerzitě ve Stockholmu za přínos v oblasti filmové hudby a studia raného filmu. S Moravskou filharmonií spolupracuje od roku 1999.

Poslední koncert řady C v této sezoně tak pokračuje v nastavené kvalitě a představuje jedinečnou příležitost pro milovníky filmové hudby a němého filmu všech věkových kategorií. Vstupenky jsou k dispozici na www.mfo.cz  a na pokladně Moravské filharmonie Olomouc.

Moravská filharmonie Olomouc vznikla v roce 1945 a patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény mezi které patří např. dirigenti Otto Klemperer a Václav Neumann, houslisté Josef Suk a Gidon Kremer či violoncellista Pierre Fournier. Za dobu své existence si vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Těleso má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

NEJOČEKÁVANĚJŠÍ KONCERTY

ŠUMPERK – Od 19. února lze zakoupit vstupenky i na nejvíce žádané koncerty, a to čtvero různých provedení cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany:

• zahajovací koncert v Šumperku 13. června, kde zazní na historické nástroje v podání souboru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla,
• v Jeseníku ji zahrají 21. července dva špičkoví klavíristé Ivo Kahánek a Miroslav Sekera,
• v Karlově Studánce předvedou 30. srpna části Mé vlasti harfistky Jana Boušková a Minja Stojanović,
• festival uzavře 30. září opět v Šumperku skladba inspirovaná Mou vlastí „Her Country“ skladatelky Nikol Bókové.

UMĚLECKÝ PATRON

Uměleckým patronem letošního ročníku Klášterek se stal světově proslulý hornista Radek Baborák: „Patronát je čestná funkce, znamená to, že si s daným partnerem rozumíme a že se posluchači s mým jménem a mými projekty budou setkávat pravidelněji.“ Je to tak, nejprve se Radek Baborák představí sólově 30. června v mystickém klášteru Na Hedeči. Na koncertu 15. června v Šumperku se zapojí jako člen Afflatus Quintetu a v režii souboru Baborák Ensemble pak proběhne slavnostní závěrečný koncert 30. září, kde zazní výše uvedená Her Country.

Osobnost uměleckého patrona se významně propisuje rovněž do programu festivalu: „Letošní rok je specifický a oslavný pro díla českých autorů. Naším cílem proto bylo představit jak skladby známé, tak i některé zajímavosti, které se podařilo do programu dát právě s ohledem na probíhající připomínku mnoha výročí českých tvůrců“, přibližuje Baborák.

KONCERTY KLASICKÉ A DUCHOVNÍ HUDBY

Festivalem tak bude znít česká klasická hudba v podání domácích i zahraničních interpretů. Po mnoha letech se tak do Jeseníků, konkrétně do Bílé Vody 23. června, vrací s duchovním programem Poznaňský chlapecký sbor. Vůbec poprvé se koncert uskuteční v Rýmařově, kde kapli v Lipkách rozezní polský varhaník Waclav Golonka 1. července. V partnerském Mikulově se představí 4. července Czech Ensemble Baroque Quintet. Polské Fraś Vinci Duo uvede Rozhovory strun 6. července v Maršíkově, 13. července představí slovenské Moyzesovo kvarteto dílo A. Dvořáka v Maršíkově. Milovníci opery zamíří 15. srpna do Jeseníku na recitál tenoristy Petra Nekorance. Německý vokální soubor Amarcord se představí 17. srpna na Svatém Kopečku u Olomouce a o den později v Šumperku. Poctu českým kantorům – hudebníkům složí 8. září v Rapotíně členové souboru Linha Singers. Příležitost posoudit rozdílné pojetí Stabat Mater od Vivaldiho a Pergolesiho bude 20. září ve Šternberku a 23. září si dají v Bruntálu Bacha na Šporcla.

AUTORSKÁ TVORBA A NOVINKY

Kromě klasiky se diváci mohou těšit na současné, svěží, autorské koncerty a interprety. Patří k nim uskupení Clarinet Factory, které vystoupí 21. června pod širým nebem ve Šternberku. Autorskou tvorbu představí houslistka a skladatelka Gabriela Vermelho 29. června v Bruntálu. Kytarista světového formátu Štěpán Rak zahraje vlastní skladby 9. července v Račím údolí. Moravským folklórem inspirovaný večer se odehraje 15. července v Šumperku za přispění světoznámého kvinteta Afflatus Quintet a uskupení ČaroTaj. Nádvoří zámku Velké Losiny bude plné písní Jiřího Šlitra a divadla Semafor 24. srpna.

Novinkou letošního roku je společný projekt festivalu a Nemocnice Šumperk, jehož výsledkem budou koncerty a vystoupení v prostorách areálu nemocnice.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Přehledný seznam všech koncertů, termínů a míst konání najdete na www.klasterky.cz, na facebookovém a instagramovém profilu @klasternihudebnislavnosti nebo si o něj napište na festival@klasternihudebnislavnosti.cz. Vstupenky jsou v prodeji online na www.klasterky.cz, www.goout.cz nebo osobně v běžných předprodejích měst, kde se konají koncerty.

Na vybrané koncerty v regionu bude zajištěna autobusová doprava ze Šumperka.

Festival Klášterní hudební slavnosti se od roku 2007 koná na mnoha pozoruhodných místech Jeseníků. Často jsou to církevní stavby nebo stavby s církví majetkově provázané v Olomouckém a částech Moravskoslezského a Pardubického kraje. Je největší a jediný svého druhu, který se v dané lokalitě v období letních měsíců koná.

Výrazem uznání a podpory projektu je záštita ministra kultury v roce 2023, a také dlouhodobá záštita hejtmana Olomouckého kraje.

www.klasterky.cz

Ze všech přihlášených porota vybere sedm postupujících, kteří zahrají na finálovém večeru v sobotu 13. dubna 2024 v Domě kultury v Šumperku. „Finalisté se představí odborné mezinárodní porotě sestavené z publicistů, hudebníků, promotérů, a v neposlední řadě také před zkušenými diváky,“ vysvětluje předseda mezinárodní poroty a dramaturg festivalu Blues Alive Ondřej Bezr.

Z tohoto finálového večera postoupí na listopadové Blues Alive 2024 dva vítězové. Šanci podívat se na festival získá rovněž ten účinkující, který dostane nejvíce hlasů od publika. Také další účinkující, kteří na přehlídce Blues Aperitiv zaujmou porotu nebo další zástupce odborné veřejnosti, mohou dostat pozvánku k hraní na vedlejších scénách Blues Alive nebo jiných českých, případně i zahraničních festivalech. Úspěšní absolventi Blues Aperitivu například pravidelně koncertují na letní scéně Blues Alive v rámci červencového festivalu v Boskovicích.

„V posledních letech se výrazně srovnala kvalita finalistů z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, tedy čtyř zemí, které mezi přihláškami do Blues Aperitivu tradičně převládají. A co nás obzvláště těší: nejenže setrvale narůstá hráčská kvalita a souhra přihlášených souborů, ale také zajímavé autorské výkony. Výrazně ubývá interpretů, kteří se spoléhají jen na věrné obehrávání nejslavnějších bluesových standardů. Sympatické je i výrazné omlazení hudebníků, kteří cítí potřebu po svém naložit s dědictvím bluesové hudby, ale nahlížejí je v moderním stylu, odpovídajícím současnému zvuku hudební scény," uzavírá Ondřej Bezr.

Podmínky zařazení do výběru:

• Zájemci, kteří se chtějí zúčastnit soutěžní přehlídky Blues Aperitiv a v případě vítězství také mezinárodního festivalu Blues Alive, mohou zasílat přihlášky na adresu aperitiv@bluesalive.cz
• Uzávěrka přihlášek je 1. března 2024.
• Přihláška musí obsahovat jméno umělce či název kapely, jmenovité a nástrojové obsazení, technické požadavky, webovou adresu, aktuální fotografii v tiskové kvalitě, stručný profil kapely/interpreta a dva spolehlivé telefonické a emailové kontakty.
• Pro základní výběr je nutné zaslání nahrávek v digitální podobě. Minimálně tři ukázky ve formátu mp3, případně odkaz na digitální přehrávač (typu Bandcamp příp. YouTube, nikoli však streamovací platformy typu Spotify, Deezer apod.), pošlete společně s přihláškou. Neposílejte CD ani další pevné hudební nosiče.
• Přihlásit se mohou i interpreti, kteří absolvovali Blues Aperitiv už v minulosti, ale v posledních 5 letech nezvítězili. 

www.bluesalive.cz

Skleníky v olomouckých Smetanových sadech budou v únoru otevřené vždy o víkendu, v sobotu i v neděli od 9 do 16 hodin. Od března se pak otevírací doba rozšíří na více dní a posléze i prodlouží.

„Olomoucký skleníkový areál ukrývá celou řadu zajímavostí ze světa exotiky. Udržovat a dále rozvíjet zdejší botanické sbírky se daří díky práci našich kolegů ze zahradnického oddělení. Všechny čtyři Sbírkové skleníky – zvlášť v nynějším chladném počasí – stojí za návštěvu. Je to uklidňují výprava do tropů, která se dá stihnout za jediný den,“ uvedla Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.

Ve sklenících rostou i kyselé „mandarinky“, které se celé krájí do salátů

Velkým zážitkem je nyní návštěva subtropického skleníku, a to díky zdejším citrusům. Jsou v plné síle, celý skleník je plný jejich svěží vůně.

„Právě dozrává poměrně velké množství citrusů. Vedle pomerančů, grepů a citronů mohou návštěvníci vidět i méně známé druhy. Jsou to například cedráty, které často připomínají velké citrony, ale používají se díky své silné vůni například v parfumerii. Nebo mandarinkám podobné kalamondiny, které však mají kyselou dužinu a sladké oplodí. Na Filipínách se používá jejich šťáva k marinování nebo se plody vcelku dávají do salátů,“ popsal Pavel Souček, vedoucí Sbírkových skleníků ve Smetanových sadech.

Za návštěvu stojí i největší z olomouckých skleníků – Palmový skleník, kde nejvyšší palmy měří bezmála deset metrů. Některé z nich nyní kvetou. K vidění je zde také několik metrů vysoký banánovník.

„V Palmovém skleníku právě kvete botanický druh banánovníku, jehož plody obsahují semena, a není proto nejlepší ke konzumaci. Nejde tak o banány, které lidé znají z obchodu. Tento banánovník ovšem máme v našem Tropickém skleníku. Jde o odrůdu „Cavendish“ - jedinou, k nám dováženou odrůdu banánu. Ta neobsahuje semena, celý trs dozrává současně a výborně zvládá přepravu,“ doplňuje Pavel Souček.

Při návštěvě olomouckých Sbírkových skleníků by lidé neměli vynechat ani atraktivní Kaktusový skleník, kde mimo jiné objeví jedny i z největších kulovitých kaktusů v Evropě.

Sbírkové skleníky jsou v únoru otevřeny víkendu vždy od 9 do 16 hodin. Od března se sem lidé mohou vypravit již každý den s výjimkou pondělí.

www.flora-ol.cz

„Když jsem přišel k souboru, první půlrok jsme hlavně hledali témata a já sám pak hledal předlohy, které bych studentům nabídl,“ vysvětluje Pazdera. Podle jeho slov bylo nejtěžší navázat na tzv. dramaturgii čtenářského deníku, které se Slovanský tyátr dlouhodobě věnoval, a za níž se těšil celé řadě ocenění z českých divadelních festivalů. „Sartrovo S Vyloučením veřejnosti byl vlastně jeden z prvních textů, co mě napadl a nejvíc seděl k tématům, co jsme při našich setkáních nacházeli. Přečetli jsme si jej a studenti se vyslovili, že je baví a že ho chtějí dělat,“ doplňuje Pazdera, absolvent souboru, který divadlo převzal v roce 2022. V té době už existovalo 19 let a zakladatelka Martina Bičová se s Pazderovým předchůdcem Zdeňkem Vévodou rozhodla současnému studentovi dramatické výchovy na JAMU ansámbl svěřit. „Všichni víme, jak covid zasáhl české školství i kulturu. U takovéto školní umělecké činnosti pak byly dopady dvojnásobné a nahodit znovu řemen představovalo obrovskou výzvu. Jsme rádi, že se Albert sám nabídl a chopil se jí,“ popisuje Bičová.

Nová inscenace s názvem NO EXIT, která měla premiéru 12. listopadu minulého roku, teď vstupuje do další fáze svého života. Vidět ji v reprízách může jak olomoucké, tak přespolní publikum. „Hrát, hrát, hrát. Přihlásit se na festivaly. Co nejvíce se konfrontovat jak s laickou, tak odbornou veřejností. Pro všechny ze souboru je to v něčem debut, takže jsme hladoví po reakcích, názorech a zpětných vazbách,“ představuje plány Pazdera. V Olomouci bude NO EXIT znovu k vidění 24. a 31. ledna nebo 7. a 14. února, vždy od 19 hodin v Divadle K3 Uměleckého centra Univerzity Palackého. Vstupenky za 150 a 100 Kč jsou k dostání na webu souboru www.tyatr.cz.

Přijďte se dozvědět více o historii a detailech architektonické ikony Zlína. Při výkladu načerpáte také zajímavosti k životní cestě Tomáše Bati či osudu architekta Františka Lýdie Gahury, který je autorem této výjimečné stavby. Zlínský klenot je přístupný formou komentované prohlídky v délce cca 50 minut. 

Dominantou prostoru je věrná maketa letadla Junkers F-13ge odkazující k tragickému úmrtí geniálního podnikatele, který v letounu v roce 1932 havaroval se svým šéfpilotem Jindřichem Broučkem. Výrazným prvkem interiéru je také schodiště ve tvaru písmene Z – Zlín či repliky původních stojacích loučových lamp, jež jsou zároveň jediné světelné médium Památníku. Budova ze skla, betonu a kovu uvnitř skrývá mnoho symbolů a Baťových odkazů, které nikde jinde nenajdete. Tato kulturní památka je unikátní v každé denní době a za každého ročního období – přijďte se sami přesvědčit.

Vstupenky na komentovanou prohlídku lze koupit online na www.pamatnikbata.eu v sekci Vstupenky/Rezervace nebo osobně v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín) vždy před prohlídkou. 

Další novinky a aktuality najdete i na Facebooku nebo Instagramu Památníku Tomáše Bati.

„Doporučovaný model fúze do jedné instituce je v našem prostředí novinkou a jsou s ním spojena nemalá rizika. Shledáváme zde více dlouhodobých negativ než slibovaných přínosů. Prognóza budoucího stavu i výkonu nové instituce, s níž analýza pracuje, je demonstrována jen velmi vágně, což může v budoucnu přinést značné těžkosti, a proto i zvyšuje naše obavy. S tím koresponduje fakt, že analýza nabízí pouze technicistní přístup a pohled na dotčené instituce, navíc prostřednictvím jen některých ukazatelů, bez jakýchkoliv širších souvislostí. To je pro takto zásadní a nezvratné rozhodnutí jednoduše málo,“ říká k situaci Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (ASOPS).

Politická reprezentace Olomouce již delší dobu hovoří o neudržitelném financování divadla a filharmonie a o nutnosti najít model, který nabídne městu a oběma institucím stabilitu a zejména předvídatelnost, tolik nutnou pro kvalitní a dlouhodobé plánování. Bohužel, ani analýza, ani důvodová zpráva pro zastupitelstvo neposkytují záruky toho, že politici spolu s rozhodnutím o sloučení divadla a filharmonie přijmou i závazek garantující dlouhodobé a předvídatelné financování nově utvořené instituce.

„Velmi nás zaráží, že před takto zásadním rozhodnutím chybí k celému procesu bližší prováděcí materie i jakékoliv elementární garance, které by nejen že mohly rozptýlit některé obavy, jež jsou nyní zcela důvodné, ale také zcela transparentně a konkrétně ukázaly, o čem budou olomoučtí zastupitelé ve skutečnosti rozhodovat,“ doplňuje Kavalová.

ASOPS ve spolupráci s Unií orchestrálních hudebníků ČR coby dvě největší instituce, sdružující profesionální symfonické orchestry a jejich zaměstnance, zformulovaly základní výhrady k záměru i procesu zamýšleného slučování Moravského divadla a Moravské filharmonie a vyzvaly politickou reprezentaci k pečlivějšímu přístupu k celé věci. Součástí výzvy je i nabídka na aktivní participaci v odborné rovině, ve které představuje role ASOPS nezastupitelný potenciál znalostní i zkušenostní, a to jak z domácího, tak i zahraničního prostředí.

Analýza, kterou si nechali radní zpracovat od renomované agentury, doporučuje spojení Moravské filharmonie Olomouc (MFO) a Moravského divadla Olomouc pod jeden nově vzniklý subjekt při vnitřní existenci dvou orchestrů. Konkrétní podoba kroků, nezbytných pro tento úkon, analýza neobsahuje, má je ve spolupráci s radnicí navrhnout a realizovat v budoucnu jmenovaný manažer. Otázky, které ve vztahu k tomuto záměru současná situace vyvolává, řešili zástupci Moravské filharmonie v čele s ředitelem Jonášem Harmanem přímo s náměstkem primátora Viktorem Tichákem. „Spolu se zástupci zaměstnanců MFO jsem panu náměstkovi předal souhrn požadavků, které by tento případný proces měl zahrnovat. Pokud by nastala tolik diskutovaná transformace, je pro nás zcela zásadní body naplnit, aby byla zachována umělecká autonomie MFO i svébytnost její značky, a aby se eliminovala rizika, která i samotná analýza v doporučovaném budoucím modelu fungování identifikuje,” říká ředitel MFO Jonáš Harman.

Vznik nového subjektu, transparentní komunikace i výběrová řízení a ukotvení přínosů, které analýza identifikuje

Předložené požadavky staví především na otázkách a identifikovaných rizicích, které v navrhovaném modelu zůstávají otevřeny. Doposud není například známo, zda by došlo k fúzi sloučením nebo splynutím. Tyto rozdílné přístupy jsou zásadní pro samotný proces, kdy při sloučení pokračuje jedna z organizací ve své existenci jako společnost nástupnická, zatímco při splynutí dochází ke vzniku zcela nového subjektu.

Otázky vyvolávají také organizační a personální změny. Všechny strany se na jednání shodly, že v případě organizačních změn, kdy podle prognózy v analýze by mělo dojít na 20% redukci zaměstnanců v orchestrech, bude potřeba postupovat se zřetelem na maximální možný sociální smír a rovný přístup. V otázce výběru budoucího ředitele a případně i hudebního šéfa orchestrů pro novou instituci padla shoda na otevřeném, transparentním a patřičně promovaném (medializovaném) výběrovém řízení.

Dalšími podněty, které staví na prognóze analýzy o budoucím stavu a silných stránkách spojené organizace, je požadavek na zpracování jasného a transparentního systému motivačního odměňování zaměstnanců. Systém by měl být patřičně progresivní zejména v návaznosti na výkon a kvalitativní rovinu práce zaměstnanců. Nezbytný by byl také vznik dlouhodobého plánu investic s garantovaným a adekvátním podílem zřizovatele a jejich skutečná realizace, a to zejména do zázemí a technickém vybavení Reduty a obnovy hudebních nástrojů.

Garance autonomie filharmonie

Pro Harmana je zachování značky Moravské filharmonie Olomouc nepřekročitelná podmínka k tomu, aby případné spojení neznamenalo konec bezmála osmdesátileté historie druhé nejstarší filharmonie u nás. „Svébytná značka a samostatné umělecké složky musí být zakotveny v zakládacím dokumentu případné nové organizace. Se zástupci zaměstnanců i zřizovatelem se shodujeme na zřízení a pevném ukotvení garanční rady v organizačním schématu nové instituce s uměleckým zastoupením MFO za účelem vyvážené proporcionality dramaturgie a působení uměleckých složek instituce,” dodává Harman.

Náměstek Tichák podněty přijal. Zda se stanou pro další postup relevantní, ukáže jednání zastupitelstva 15. prosince, kde dojde k hlasování o dalším postupu ve spojení Moravské filharmonie Olomouc a Moravského divadla Olomouc.

Moravská filharmonie Olomouc vznikla v roce 1945 a patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény, mezi které patří např. dirigenti Otto Klemperer a Václav Neumann, houslisté Josef Suk a Gidon Kremer či violoncellista Pierre Fournier. Za dobu své existence si vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Těleso má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.