Bezplatné komentované prohlídky Památníku na 1. máj
ZLÍN: Oslavte Svátek práce stylově – navštivte Památník Tomáše Bati ve Zlíně, který bude v duchu baťovských tradic spojených s prvomájovými oslavami otevřen formou komentovaných prohlídek s bezplatným vstupem. Přijďte si vychutnat nevšední ukázku funkcionalismu a baťovského stavitelství, začíná se vždy v celou v čase 10:00-17:00 (včetně).
Památník architekta F. L. Gahury je poctou zakladateli obuvnického koncernu a radikálnější stavbu ve Zlíně nenajdete. Na první pohled jde o prázdný prostor, kterému dominuje věrná maketa Junkers F13 – letadla, ve kterém havaroval Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček. Prohlédnout si můžete také zlaté kapesní hodinky Tomáše Bati umístěné ve vitríně.
Během komentované prohlídky vám průvodce přiblíží to nejzajímavější o stavbě z hlediska historie i architektury a dozvíte se rovněž o osobnostech, které jsou s touto kulturní památkou spojeny. Návštěvu si naplánujte k celé hodině - první komentovaná prohlídka začíná v 10:00, poslední v 17:00 (prohlídka trvá cca 45 minut).
Volné vstupenky lze pořídit i online: Vstupenky/Rezervace, nebo si pro ně můžete zajít před prohlídkou do Infopointu Památníku sídlícím ve vedlejší budově gymnázia (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín).
Památník T. Bati je otevřen i na státní svátek 8. května.
Více na www.pamatnikbata.eu.
Mohlo by vás také zajímat...
ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.
ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.
Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?
PRAHA: Galerie kritiků musí po prázdninách skončit v prostorách pražského paláce Adria, kde sídlí přes 20 let. Nynější provozovatel galerie, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, prohrál soutěž, kterou vypsal správce budovy Trade Centre Praha (TCP) po problémech s placením nájemného. ČTK to sdělil zástupce správce Ondřej Šrámek. Předsedkyně sdružení Vlasta Čiháková Noshiro uvedla, že se obrátila na radu hlavního města a primátora, aby zhodnotili regulérnost soutěže. Soutěž vyhrála s nabídkou společnost Art of All, která provozuje on-line galerii Original Gallery. Jednatel Art of All Marcel Sítník uvedl, že v paláci Adria bude její kamenná pobočka. Budova patří magistrátu, pro který ji spravuje TCP.
ČR-ZAHRANIČÍ: Platforma Terén se vydává na téměř měsíční (22. 7. – 19. 8. 2024) zahraniční touring s loutkovou inscenací Návštěva. Kromě hlavního města Soulu ji uvede i v dalších menších městech jako Gwangju nebo Jeonju. Autoři Návštěvy, Robert Smolík a Veronika Vlková, představí tamějšímu publiku a odborné veřejnosti české loutkové divadlo i výtvarné umění. Hostování bude doplněno o doprovodné programy v podobě workshopů, přednášek a diskusí. Program probíhá v rámci projektu PerformCzech, který s podporou Národního plánu obnovy organizuje Institut umění – Divadelní ústav.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818