pátek
25. června 2021
svátek slaví Ivan

Archiv textů

17.03.2021
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Hudba
Martina Fialková

ČR: Hudební skladatelka Geraldine Thomsen Mucha se narodila v Londýně 5. července 1917, zemřela 12. října 2012 v Praze. Byla pozoruhodným příkladem člověka, který si prošel dějinami 20. století jaksi „obráceně“, když v roce 1945 se svým mužem Jiřím Muchou, novinářem a spisovatelem, synem Alfonse Muchy, odešla z Británie do Československa. V roce 2009, když jí bylo 92 let, vznikl tento náš rozhovor, k němuž se po letech vracím se současným dovětkem.

03.03.2021
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Cestovní ruch, Knihy, literatura, média, Památky
Yvonna Fričová

ČR-ZAHRANIČÍ: „Všech devět Fričovic dětí se nějakým způsobem zapsalo do českého veřejného života, též mnozí jejich potomci. Různí Fričové totiž u mnohého byli první, kdeco vymysleli, založili, vynikli v tom a dosáhli věhlasu," uvedla v předchozí části cyklu Stopy písku, věnované rodu Fričů, nakladatelka Yvonna Fričová, která se před půl stoletím do této proslulé rodiny provdala. V dnešní části autorka věnuje pozornost A. V. Fričovi, českému etnografovi, cestovateli, botaniku, fotografovi a spisovateli, který si získal srdce jihoamerických indiánů.

03.02.2021
Celá ČR, Hl. m. Praha, zahraničí
Články a komentáře
Cestovní ruch, Knihy, literatura, média, Památky, Vzdělávání
Yvonna Fričová

ČR-PRAHA-ZAHRANIČÍ: Kdybych měla psát ságu rodu Fričů, kam jsem se před půl stoletím přivdala, začala bych nejspíš u napoleonských válek. V roce 1806 z Německa do Čech uprchl protifrancouzský aktivista Abund ze starého šlechtického rodu Bachovenů z Echtu – se svým kamarádem Antonem Reisem se zapletli do nepovedeného protinapoleonského spiknutí a byl na ně vydán zatykač. Pod ochranná křídla je vzal pražský arcibiskup kníže Salm (kterému kdysi za biskupování v Trevíru dělal rádce a důvěrníka Abundův tatínek-advokát) a poskytl jim zázemí a zaměstnání ve svých železárnách a lesích na panství v Rožmitále pod Třemšínem. Za nimi se pak „přes kopečky“ statečně sama vydala i Abundova sestra Marie Anna, Antonova milá a záhy manželka. V prostém venkovském prostředí našli tito vzdělaní a pokrokoví Němci jedinou spřízněnou duši – pana učitele Jana Jakuba Rybu. Stali se jeho blízkými přáteli a příznivci myšlenky českého „národního obrození“ a obnovy jazyka. (Podle badatelů to byl právě znepokojený Anton se svým švagrem Abundem, kdo zalarmoval pátrače po okolních lesích, když depresemi sužovaný Ryba 9. dubna 1815 poprvé v životě nepřišel do školy – později se potvrdila jeho sebevražda...)

13.01.2021
Celá ČR
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Kateřina Brožová

ČR: Paní Kateřina Brožová žije uprostřed široce rozvětvené rodiny, jejíž kořeny lze dokumentovat napříč staletími. Jako vedoucí knihovny NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) je obklopena publikacemi, jež se dotýkají i jejích slavných předků. Tentokrát se musela při svém pátrání "po stopách v písku" ponořit do mnoha svazků. „V dnešním příběhu se jedná o krátké první manželství mého pra- pradědečka Josefa Tilsche, který si poté vzal za ženu Rosu Urbánkovou. Jejich prvorozená dcera byla Anna Maria Tilschová, spisovatelka. Vlastně jsem spřízněná s potomky Macháčkovými pouze přes děti vzešlé z manželství Vladislava Tilsche (bratra Josefa Tilsche) a Jindřišky Macháčkové. Ti jediní zachovali jméno Tilsch do dnešních dnů. Jiní potomci Macháčkových nejsou.“

09.12.2020
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Menšiny a cizinci
Martina Fialková

ČR-BUDAPEŠŤ: V listopadu 2017 jsme s kolegou natáčeli v Budapešti pro TV cyklus Babylon. Díky laskavosti českého velvyslanectví jsme byli ubytováni v jeho budově (sídlí zde i České centrum Budapešť) a měli možnost hovořit s tehdejším velvyslancem ČR, Jurajem Chmielem. Před naším odjezdem nás pan velvyslanec pozval na kávu, ale také na prohlídku sklepení. Zvědavě jsme sestoupili do podzemí, kde je technické zázemí budovy, kotelna a prostor, v němž kdysi bývaly složené velké hromady uhlí. S úžasem jsme pak vyslechli příběh, jehož dějištěm se v době II. světové války stalo právě toto sklepení, v době naší návštěvy docela prázdné. Zde, přímo pod nohama německých nacistů, kteří tehdy v budově sídlili, dva úplně obyčejní Češi, otec a syn Zímovi, zachránili dvanáct maďarských a slovenských Židů před jistou smrtí.

18.11.2020
Celá ČR
Články a komentáře
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Výtvarné umění, Památky, Vzdělávání
Lenka Jaklová

ČR: Je těžké přivyknout a myslet na Tomáše Jiřího Kotalíka v čase minulém. Žil, psal, působil, učil, propagoval, dychtil, inicioval, inspiroval, sloužil…. Ještě v prosinci loňského roku rozeslal svým přátelům novoročenku, která v sobě skrývá řadu symbolů. Autorova neumělá, jako by dětská kresba zobrazuje uprostřed zelené louky menhir, opodál zakutálený míč, nad horizontem lesů se vznáší vzducholoď a v oblacích letí trojice ptáků. - Někdejší generální ředitel Národního památkového ústavu, rektor AVU, předseda Spolku výtvarných umělců Mánes, ale i popularizátor architektury J. T. Kotalík vždy upozorňoval na to, že kultura ve společnosti je základna, nikoli nadstavba. A oponoval politikům prosazujícím názor, že skutečný umělec je jen ten, kdo je i ekonomicky zdatný. Ze své zkušenosti věděl, že dobří kumštýři zpravidla nemají průbojnost a obchodní talent, zatímco druzí, kteří ho mají, většinou nebývají dobrými umělci. -Vybrala jsem z archivu střípky rozhovorů, které jsme po léta vedli. Spolupracovali jsme na řadě publikací i projektů, byl nadšeným stoupencem Revitalizace Kuksu i novodobé sochařské křížové cesty, v roce 2008 přijal mou nabídku k účasti na sympoziu o Františku Kupkovi v Hradci Králové a přispěl k prosazení tohoto malíře do širšího povědomí. Naposledy jsme se sešli nad kalendářem pro Královéhradecký kraj „Socha v krajině“. Byl mi přítelem, rádcem, oporou. R. I. P.

30.09.2020
zahraničí
Články a komentáře
Knihy, literatura, média
Robert Řehák

JERUZALÉM-ČR: Členem izraelské delegace pověřené obnovením styků s tehdejším Československem byl před třiceti lety i Viktor Fischl / Avigdor Dagan - slavný spisovatel, básník, bývalý diplomat, velvyslanec Izraele v mnoha evropských zemích a ještě předtím přítel a sekretář Jana Masaryka. Krátce před svou smrtí poskytl ve svém jeruzalémském bytě, naplněném po strop sbírkou kohoutů všech velikostí, skupenství a tvarů, které po léta vášnivě sbíral, následující rozhovor svému krajanu Robertu Řehákovi. Ten se stejně jako Viktor Fischl narodil v Hradci Králové. A shodou okolností v letošním jubilejním roce se Robert Řehák, hebraista a diplomat, vydal ve stopách Viktora Fischla, když se v roli kurátora výstavy Záhadné pouto podílel na připomenutí jedinečných česko-izraelských vztahů. - V následujícím textu přinášíme autorův unikátní - poslední rozhovor - s Viktorem Fischlem.

12.08.2020
Celá ČR, Královéhradecký kraj
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Památky
Lenka Jaklová a kol.

HRADEC KRÁLOVÉ: V bloku domů za Pražským mostem, vedle známého novorenesančního objektu U Královny Elišky, je čp. 305. V prvním patře měla byt herečka a prozaička Jarmila Cmíralová. Tady se připravovala na role výrazných žen pro hradecké divadlo, psala povídky a rozhlasové hry, adaptovala texty pro regionální rozhlas a zdokonalovala svou metodu hlasové výchovy určenou nejen adeptům divadelní, ale i rozhlasové a televizní profese. Byla příkladem osobnosti, která se snadno nevzdává. Tak si jí ostatně pamatuje její rodina, její přátelé a kolegové: Jana Dražďáková, Pavel Krejčí, Carmen Mayerová a Jan Pěta.     

03.06.2020
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Ostatní, Památky
Olga Sommerová

ČR: Svoboda není samozřejmost. Dokumentaristka Olga Sommerová ve svých filmových dokumentech často přináší svědectví o lidech, kteří se vzepřeli nepřízni osudu. K těm, kteří si za všech okolností – a nejen v době komunistického režimu – zachovali rovnou páteř, smysl pro čest a fair play, patřila i česká gymnastka světového jména Věra Čáslavská. Další část cyklu Stopy v písku věnujeme této obdivuhodné ženě.

04.05.2020
Celá ČR, Královéhradecký kraj, zahraničí
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Ostatní, Památky
Lenka Jaklová

ČR-IZRAEL: S lidmi je to jako s obrazy. Některé vás nechají lhostejnými, i kdyby ostatní tvrdili, že jde o geniální dílo. U jiných zažijete úžeh, prudkou a nečekanou emoci, která se vám vryje pod kůži. Takhle nějak jsem to měla s Pavlem Fischlem, českým spisovatelem, režisérem, hercem a psychoterapeutem, žijícím od roku 1949 v Izraeli pod hebrejským jménem Gabriel Dagan. – V roce 1995 bylo v Tel Avivu, kde jsem natáčela jeho rozhlasový portrét, vlídné jaro. Od první chvíle jsem tušila, že se setkávám s neobyčejně vnímavým člověkem, po léta žijícím se smrtí, ale také fascinujícím vypravěčem příběhů, do nichž vkládá upřímnost, hloubku, smutek, krutou zkušenost z holocaustu – a to vše koření paradoxy. V mé paměti zůstávají repliky s jeho podmanivou, nenapodobitelnou dikcí. Bohudíky – bohužel – i dnes, po tolika letech, jsou myšlenky a obavy Pavla Fischla nadčasově platné.