Knihy, literatura, média

Naše mapy ve formátu A4 jsou zdarma k dostání v Antikvariátu a klubu Fiducia a všech pobočkách ostravského infocentra. Můžete si je také stáhnout z našich webových stránek v digitální verzi.Snažíme se turistům i obyvatelům Ostravy přinést nový pohled na kulturní bohatství Ostravy.

Tak neváhejte a vydejte se s námi na kulturní výlet po Ostravě a okolí!

Ostravské kulturní stezky jsou podpořeny dotací Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadací české architektury a MUDr. Davidem Feltlem.

„Jeden z nejstarších televizních festivalů v Evropě vstupuje letos do svého jubilejního šedesátého ročníku a návštěvníci z řad veřejnosti, odborníků i tvůrců se mohou těšit na mimořádně bohatý program. Zlatá Praha se zkrátka během uplynulých šesti dekád z původní přehlídky televizní tvorby stala prestižní událostí, jež nabízí to nejlepší ze světové televizní hudební, divadelní a taneční produkce, ale také unikátním místem pro setkávání špičkových umělců ze všech koutů světa a jedinečným prostorem pro čerpání inspirace,“ bilancuje generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Středeční slavnostní zahájení se ponese ve znamení hned dvou premiér. Pod oběma dokumenty je režijně podepsán Jan Mudra. První vypráví o tvůrci, jež letos slaví sedmdesáté narozeniny i půlstoletí působení se souborem Hradišťan. Nese název Jiří Pavlica a jeho světy. Druhým je snímek Dasha – několik podob věnovaný muzikálové zpěvačce a herečce, držitelce Ceny Thálie za roli Máří Magdalény i osobnosti neodmyslitelně spjaté se soutěží StarDance, Dashe. Ta také letošní jubilejní ročník festivalu uzavře koncertem za doprovodu Filharmonie Hradec Králové a kapely Pájky Pájk pod taktovkou Martina Kumžáka. Živě vysílat jej bude ČT art v sobotu 23. září od 20:15 hodin. Návštěvníci se mohou těšit také například na časosběrný dokument Rok s Národním divadlem, medailon o tanečníkovi, choreografovi a řediteli souboru 420PEOPLE nazvaný Václav Kuneš či film Josef Špaček – devět sezón o světoznámém českém houslovém virtuosovi.

„Letošek je rokem velkých výročí. České televize i ČT art. A důvod k oslavám má i Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Jeho historie kopíruje vývoj, kterým si naše společnost prošla. Bylo to těsně po revoluci a pánové, kteří po rozdělení Československa stáli v čele tehdy nově se rodící České televize, přemýšleli, co s festivalem s velkou tradicí udělat. A vymysleli geniální věc. Přehlídku žánrově široce rozkročenou zúžili na specifické televizní žánry hudbu a tanec. Vytvořili z festivalu jedinečnou a ve světě respektovanou akci, která v tomto zaměření nikde jinde neexistuje,“ říká ředitel MTF Zlatá Praha a výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

Sedm vítězů vybere mezinárodní porota

Nejlepší snímky si odnesou celkem sedm ocenění. Slavnostní předávání, se uskuteční ve čtvrtek 21. září. Divákům jej nabídne od 20:45 hodin program ČT art. O vítězi bude rozhodovat mezinárodní pětičlenná porota. Jejím předsedou je německý režisér a producent Reiner E. Moritz, který navštívil zatím všechny ročníky festivalu včetně toho úplně prvního v roce 1964. Členem je i bývalý generální ředitel České televize, producent, scenárista a vysokoškolský pedagog Ivo Mathé. Poprvé v historii festivalu bude mít veřejnost rovněž možnost osobně se setkat s porotci a s vítězi hlavních cen.

Díky Zlaté Praze do Rudolfina nebo Obecního domu

V rámci festivalu mohou zájemci již tradičně navštívit při komentované prohlídce historickou budovu Národního divadla. Letos poprvé se ale mohou podívat také do Rudolfina a Obecního domu. Chybět nebude ani Tančírna na Novotného lávce či celodenní program Zlatého dne Zlaté Prahy na piazzettě Národního divadla plné koncertů, uměleckých představení, tanečních a hudebních workshopů i oblíbených soutěží StarDance a Peče celá země.

Příznivci televizních pořadů se mohou bezplatně registrovat na všechny filmové večery, navštívit videotéku v prostorách Nové scény Národního divadla a letos úplně poprvé sledovat festivalové snímky online. Celý program a veškeré informace jsou k dispozici na webových stránkách Zlaté Prahy.

60. ročník Zlaté Prahy 2023 v číslech:

• 83 soutěžních a 5 nesoutěžních snímků
• Nejdelší soutěžní film: Straka zlodějka se stopáží 190 minut
• Nejkratší soutěžní film: OPERAce OPERA čítající 11 minut
• Délka soutěžních filmů: 6 906 minut
• Průměrná délka soutěžních filmů: 83 minut
• Počet televizních a filmových produkcí, které přihlásily filmy: 45
• Celkový počet zemí, které film přihlásily: 18
• Počet filmů z České republiky: 18
• Počet filmů z České televize: 14

Desítky vystavujících přivážejí do Plzně nejen pestrou žánrovou nabídku, ale většinou především horké novinky přichystané na podzimní a předvánoční trh. „Září je vhodný měsíc, abychom představili novinky, jež nakladatelé chystají na silnou podzimní sezonu. Vedle titulů vystavených u jednotlivých nakladatelů bude na místě prezentována i Galerie novinek od širšího okruhu nakladatelů. Zde si budou moci návštěvníci knihy prolistovat a poznamenat ty, které nebudou na veletrhu k dostání,“ upřesňuje připravenou knižní produkci ředitel veletrhu Radovan Auer.

Dvoudenní festivalový program obsáhne na více než sedmdesát pořadů – diskuzí, křtů nových knih, scénických čtení, debat, výstav, autogramiád určených pro dospělé, děti i mládež. Žánrové zaměření zahrnuje beletrii, poezii, sci-fi a fantasy, komiksy, detektivky, hry či společenskovědní literaturu, veletržní areál bude také vyzdoben několika tematickými výstavami.

Páteční dopoledne je zaměřeno především na školní kolektivy, loňský koncept “Svět knihy dětem”, jehož hlavním záměrem je formou zábavných i poučných pořadů a aktivit oslovit školní mládež různého věku, učitele a rodiče, zůstane zachován i letos. Projekt bude opět propojen s kampaní Rosteme s knihou, kterou společnost Svět knihy organizuje již od roku 2005. „Podařilo se nám ve spolupráci s některými nakladateli pozvat zvučná jména dětské literatury – jmenujme například Marku Míkovou, Olgu Stehlíkovou, Galinu Miklínovou, Víta Martina Matějku nebo Báru Dočkalovou. Pořádány budou rozličné workshopy a návštěvníci budou mít také možnost si zahrát interaktivní hru Playing Kafka,“ říká Jana Chalupová, koordinátorka kampaně Rosteme s knihou, a dodává, „menší i větší fanoušky deskových her jistě potěší Deskoherna Albi.“

Festivalový program zahrnuje i několik křtů titulů, jež budou v Plzni mít velkou premiéru. Například je to první román Niny Špitálníkové Severka či kniha vycházející z nesmírně populárních přednášek plzeňských kriminalistů Skutečné zločiny na Plzeňsku. „Skutečné zločiny, neboli jak se teď moderně říká true crime, jsou nyní ohromně v kurzu, ale my nezapomínáme ani na starou dobrou detektivku, takže dorazí i její první dáma Michaela Klevisová či Jiří Březina,“ doplňuje ředitel Auer. V době konání veletrhu také vychází v češtině zbrusu nová kniha Jaroslava Rudiše Návod k použití železnice. Autor ji osobně přijíždí představit. Z dalších spisovatelů ještě do Plzně dorazí třeba Kateřina Tučková s románem Bílá Voda, reportéři ČT Jakub Szantó a Martin Jonáš pohovoří o knize Putinova válka.

Silná bude i sekce sci-fi a fantasy, v rámci které se představí tvorba například Ondřeje Neffa, Karla Jerie nebo Františka Kotlety a řady dalších autorů žánru. Kotleta zde vystoupí i pod svým civilním jménem Leoš Kyša, aby uvedl velké kontroverze budící román Sudetenland.

Zajímavá bude rovněž debata o Kunderovi, kterou připravuje Tomáš Kubíček. Kunderův osobní přítel, člověk, který stojí za tím, že v Brně vznikla Knihovna Milana Kundery, a odkaz tohoto světového autora se tak alespoň částečně vrací k nám.

Motto „Autoři bez hranic“ se svými obsahem prolíná do plzeňského programu především zaměřením na Ukrajinu, ale veletrh navštíví i vzácný host, který pomáhá šířit českou literaturu za hranice, v tomto případě opravdu daleké. Až z Jižní Koreje dorazí bohemista Kyuchin Kim, jenž do korejštiny převedl desítky českých autorů. Převezme si Cenu Jiřího Theinera za popularizaci české literatury v zahraničí. Toto ocenění měl obdržet již v roce 2020, ale kvůli pandemii si pro cenu přijíždí až nyní. Cenu mu předá ministr kultury ČR Martin Baxa.

A organizátoři akce nezapomínají ani na ukrajinské dětské i dospělé čtenáře. Na veletrhu bude stánek s nejnovějšími knihami v ukrajinštině a jazykovými učebnicemi, jež si bude možné zakoupit. Zároveň se uskuteční několik zajímavých setkání se současnou literární tvorbou Ukrajiny, například se spisovatelkou Karinou Armlos či se Salome Engibaryan, která s dětmi vyrobí papírového buldočka, a řeč bude rovněž o (nejen) válečné literární reportáži.

Veletrh startuje společně s filmovým festivalem Finále, kde bude mít projekci také Citlivý člověk podle posledního románu Jáchyma Topola. Ten jej představí jak svým čtenářům, tak filmovým divákům.

Domluvená spolupráce Světa knihy s festivalem Finále Plzeň navíc přináší návštěvníkům obou akcí slevové benefity, navštívit tedy tyto kulturní akce se vyplatí dvojnásob.

Další informace najdete na www.svetknihy.cz

4. ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu SVĚT KNIHY PLZEŇ

Místo konání: DEPO2015

Termín konání: 22. – 23. září 2023

Vstupné: plné 100 Kč, zlevněné 50 Kč, školní kolektivy 30 Kč

Pořadatel: Svět knihy, s.r.o., společnost Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Finanční podpora: město Plzeň, ÚM0 Plzeň 3, Státní fond kultury

Partneři: Český rozhlas, Plzeňský deník, Echo, A2, Radio 1, Knižní novinky, Magnesia, Národní knihovna ČR, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Knihovna města Plzně, Moravská zemská knihovna, Polský institut v Praze

Výstava o lidství „Já chci být člověk” – zpráva Arnošta Lustiga hvězdám a nejen jim je výzvou mladších i starších k sebereflexi vedoucí k lepšímu, spravedlivějšímu světu. Tato výstava vysílá do vesmíru „vizitku“ humanismu a univerzálních hodnot zakotvených v myšlenkovém odkazu spisovatele Arnošta Lustiga. Nekonvenčně znázorňuje nejen to, jak může člověk přežít nepředstavitelné věci a uchovat si lidskost, ale i propast mezi pokrokem, který lidstvo učinilo ve vědě, a „zaostalostí“ v tom, jak být člověkem. Slovy Arnošta Lustiga: „Problémem civilizace je, že narůstá pomalu, milimetr po milimetru, a její tenkou slupku můžete seškrábnout za týden, za měsíc… Je snadnější ničit než rozšiřovat civilizaci, stejně jako je snadnější najít nepřítele než přítele.“ Myšlenkový koncept i architektonické řešení výstavy vychází z Lustigovy metafory „slupky civilizace“ v uvedeném citátu. Dominuje písmo a kruh symbolizující jak jednotu a univerzálnost, tak planety, čímž se vrací k tématu vrstev a křehkosti lidství. Výběr materiálů je odrazem dvou principů, papír připomíná spisovatelství a paměť, dřevo symbolizuje všeobjímající přírodu.

Eva Lustigová, spoluzakladatelka Nadačního fondu Arnošta Lustiga a kurátorka výstavy, dodává: „Být člověkem je životní úkol – je nutné, aby se lidskost nevytratila z našich životů, abychom si ji uvědomovali každý den. Nedá se našetřit a nemělo by se s ní ani šetřit. V období velkých krizí a potlačování lidských práv je na nás kultivovat hodnoty, které nás polidšťují: svobodu, důstojnost, spravedlnost, soucit a ohled člověka k člověku.“

V podobném duchu na současné problémy společnosti a pojetí lidskosti se na vernisáži velmi výstižně rozhovořil Lukas Hammer, vnuk Grety a Fritze Tugendhatových, který řekl: „Nenávist je stále mezi námi. A je jedno proti komu je namířena… Zkušenost z útěku mé rodiny mě naučila, že bez tohoto útěku bych ani neexistoval. Na to musím myslet, když mluvím s uprchlíky... Myslím, že když se nám podaří vidět sami sebe v druhých lidech bude pro nás nemožné odpírat jim jejich lidskost a potom přijdou empatie a porozumění úplně automaticky.“

Výstava, svou podstatou vzdělávací, je dílem kurátorské skupiny opírající se o renomovaného muzeologa a historika Pawla Ukielského. Autorem umělecké instalace a výtvarného řešení výstavy jsou Marie Kopecká Verhoeven a Dominique Defontaines z umělecké skupiny Rés(O)nances. Autorkou konceptu a místního participativního prvku studentů 9. tříd je Eva Lustigová. Studenti z vybraných škol, kteří se zúčastnili vzdělávacích přípravných dílen před otevřením výstavy, přispěli do samotné instalace svým pohledem na humanismus. Na vernisáži přednesli své aforismy studenti ze ZŠ Antonínská, Uměleckého gymnázia P. Křížkovského a ZŠ Podivín.

Vernisáž zahájil trumpetista Lukáš Soldán a k hostům promluvila primátorka města Brna Markéta Vaňková, která uvedla: „Mám obrovskou radost z toho, že do těchto aktivit jsou zapojeni mladí lidé ze škol, protože si myslím, že pro další rozvoj naší společnosti je to to nejlepší, co můžeme udělat. Vzpomínat na minulost, učit se z ní a vykládat našim mladým generacím, co můžeme udělat proto, aby svět byl lepší.” Na vernisáži vystoupil také ředitel hvězdárny Jiří Dušek, tajemník federace židovských obcí Michal Pelíšek, vnuk Grety a Fritze Tugendhatových Lukas Hammer a předsedkyně Nadačního fondu Arnošta Lustiga Eva Lustigová. Moderování se ujala astrofyzička Lenka Zychová.

Projekt finančně podpořili:

Nadační fond obětem holocaustu

Magistrát hlavního města Prahy 

Statutární město Brno

Záštitu poskytli:

Primátor hlavního města Prahy doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.

Předseda Senátu Parlamentu České republiky RNDr. Miloš Vystrčil

Ministr kultury Mgr. Martin Baxa

Ministr pro evropské záležitosti doc. PhDr. Mikuláš Bek, PhD.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich

Předsedkyně Výboru pro sport a volný čas ZHMP Ing. Mariana Čapková, MBA

Česká komise pro UNESCO

Federace židovských obcí v České republice

Partnerské organizace:

Hvězdárna a planetárium Brno

Moravská zemská knihovna

Národní pedagogický institut

Meeting Brno

Planetum

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského

UNICEF ČR

Rés(O)nances

Fantova kavárna

Více informací: www.lustigfoundation.cz

Jeho součástí bude zahájení výstavy nazvané To zvláštní místo: 60 let Památníku Karla Čapka. Na ní se poprvé představí rukopisy dobových písemností slavného spisovatele a jeho blízkých. Expozice ukáže i proměny domu a zahrady od roku 1963 až po současnost. A v památníku zazní také stylová hudba z 20. až 30. let minulého století v podání skupiny Swing Session. „Oslavy zahajujeme i premiérou nového dokumentárního filmu „Tajemství záběrů Čapkovy Strže“ v režii Ondřeje Kepky o proměnách různých zajímavých zákoutí zahrady i domu,“ říká ředitel památníku Zdeněk Vacek. Výstava potrvá nejméně do konce ledna roku 2024. Více na www.capek-strz.cz.

Poprvé uvidí návštěvníci například rukopis, ve kterém Karel Čapek píše, že posílá bezkofeinovou kávu prvorepublikovému premiérovi Švehlovi. Tu mu slíbil, když oba pobývali u T. G. Masaryka v Topoľčiankách. Anebo dopis Boženy Čapkové, spisovatelovy matky: prosí nakladatele, aby jí vyplatil peníze. Potřebovala uhradit náklady na odvoz jednoho dítěte do Smokovce, zatímco druhé měla v nemocnici. Poprvé bude na Strži vystavené také svatební oznámení Čapkovy starší sestry Heleny z roku 1904, stejně jako rukopisy příspěvků Karla i Josefa Čapkových do týdeníku Přítomnost. „Tyto materiály nedávno zakoupil Středočeský kraj, zřizovatel památníku, od soukromého českého sběratele. Jde o další obohacení naší sbírky,“ dodává Vacek.
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  

Jak Čapkova Strž inspirovala Svěráka?

Premiéru bude mít v památníku i nový televizní dokument „Tajemství záběrů Čapkovy Strže“. „Letos jsem na místě pořídil také řadu analogových fotografií na starší aparát, abychom mohli lépe srovnávat také dobové a současné pohledy na památník. Digitální fotografie totiž již na první pohled vypadají naprosto odlišně,“ říká režisér Ondřej Kepka, který na Strži natočil v roce 1996 svůj první profesionální dokument. V novince se uplatní i filmové záznamy z archivu České televize. „Nově záběry se zaměřují na konkrétní části domu a zahrady, konfrontaci fotografické dokumentace z doby pobytu Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové s tím, jak stejná místa vypadají dnes. Jde třeba o tehdejší lávku přes potok a místo, kde zřejmě stávala, o proměny zahradní verandy, ale i o zazděné zárubně mezi bývalým salonem a jídelnou, u nichž vznikly jediné dva známé snímky Čapka z interiéru domu,“ popisuje Vacek a dodává, že v dokumentu promluví například Zdeněk Svěrák. Ten vůbec poprvé zmíní zajímavou stopu Strže v cimrmanovských hrách. V 60. letech minulého století ho inspirovala návštěva tehdy čerstvě otevřené expozice. Díky tomu vznikly slavné „vědecké“ semináře, které hrám Divadla Járy Cimrmana předcházejí. V sobotu 23. září 2023 bude nový dokument k vidění na obrazovce ve výstavní místnosti památníku. Projekci doprovodí beseda s režisérem snímku Ondřejem Kepkou. Dokument bude na Strži k dispozici i později, návštěvníci si jej můžou vyžádat na místě. Tento film, který vznikl v koprodukci s Českou televizí, je zasvětí do proměn některých zákoutí domu a zahrady, která si pak mohou prohlédnout v reálu.

Režimu vadil nejen Masaryk a Peroutka

Na závěsných panelech konfrontuje výstava nejen proměny domu a zahrady, představí také prezentaci života a díla Karla Čapka v turbulentních moderních československých a později českých dějinách. „Památník byl za minulého režimu dlouho úplně odmítán, následně ideologicky ‚přistřižen do pěticípé hvězdy‘. A dlouho se mlčelo také o osobnosti Ferdinanda Peroutky. ÚV KSČ dokonce zvažoval jeho vraždu či zohavení. Chtěl tak zabránit novinářovým aktivitám v Rádiu Svobodná Evropa,“ vypráví Vacek. Zároveň připomíná, že právě Peroutka byl na Strži pravidelným hostem. „Ve svém letním domě mu dal Karel Čapek k užívání podkrovní pokoj, kterému se přezdívalo Peroutkárna. Tato místnost tvoří zajímavou součást stálé expozice.“

Čapkova Strž, místo klidu i setkávání 

Čapek si – nejen podle vzpomínek svých nejbližších – Strž doslova zamiloval. Našel tam tichou oázu, ostrov v rozbouřeném světě druhé poloviny 30. let. „Realizoval“ se tu úpravami domu i adaptací zahrady, zpevňoval koryto potoka. Strž byla místem setkávání s přáteli, které tu prý u sebe chtěl mít nejlépe každou neděli. Vznikala zde významná díla, například Bílá nemoc. „Tady byl Čapek šťastný – pozitivní energii cítí návštěvníci i teď, 85 let po jeho smrti. Jistě by byl rád, že Strž stále stojí a zůstává místem kulturních setkání, dospělým i mládeži připomíná jeho dílo a to, o co usiloval. Cesta autem z Prahy je ještě pohodlnější než kdysi, v okolních lesích stále rostou houby a je tam řada stromů, které Čapka pamatují. Navíc jsme letos v dubnu obnovili tradici výsadby nových stromů – břízek – potomky pátečníků a Čapkových blízkých,“ říká Vacek.

Jasany, které pamatují Čapka

Během působení Karla Čapka prošel stavebními úpravami nejen samotný dům, ale vznikla i přilehlá pergola nebo třeba garáž. Domek hajného Hejnice dostal zvýšenou střechu. V jeho podkroví býval někdy ubytovaný spisovatelův šofér. Dnes je tam zázemí bistra, knihovna, kanceláře. Od zpřístupnění veřejnosti v roce 1963, tedy v průběhu šedesáti let, se expozice v památníku postupně rozšiřovala z hlavní budovy i do garáže a pod širé nebe. „V zahradě je několik ikonických prvků, dřevin, které známe z předválečných fotografií. Je to nejen řada vzrostlých jasanů rámujících výhled z verandy nebo březový hájek, ale třeba i mohutné duby na břehu potoka,“ uzavírá Vacek a připomíná aktuální výstavu ROBOT: Born in Czechia, known all over the world, která je v zahradě památníku k vidění do konce září 2023. 

www.capek-strz.cz

https://www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/

https://www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, p. o., adresa: 262 02 Stará Huť 120 a 125. Od dubna do konce října je otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30– 17.00.

Víte že…

… vilu ve Staré Huti dostal Karel Čapek s manželkou Olgou svatebním darem k doživotnímu užívání? Místo si zamilovali a trávili tu veškerý volný čas až do Čapkovy smrti v roce 1938.

… po roce 1948 byl dům znárodněn? Olga pak měla k dispozici prakticky jen jednu místnost. V té době začala usilovat o vznik muzea. Podařilo se to ale až v roce 1963, kdy ve vile vznikla první expozice. 

… naprostá většina návštěvníků památníku je z České republiky – velmi často jde o školní výpravy? „Zahraniční návštěvníci pocházejí především ze sousedních zemí, ale letos jsme přivítali i ctitele díla Karla Čapka z Japonska a USA,“ říká Zdeněk Vacek.  

… velkou pozornost vzbudila v památníku nová výstava Zlatý kluk citlivý o Čapkově lékaři Leopoldu Firtovi, která bude na Strži k vidění do 20. září 2023? Zájem o ni projevila Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích, jíž Firt po válce velel. V lednu 2024 vyjde nová kniha autora výstavy Zdeňka Vacka o osudech Leopolda, Julia a Pavla Firtových – 31. ledna 2024 si totiž připomeneme 40. výročí první úspěšné transplantace srdce ve Východním bloku. Provedl ji syn Čapkova lékaře, prof. Pavel Firt z IKEM.

… Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše je příspěvkovou organizací Středočeského kraje? Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

Nově zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První je Žatec coby centrum chmelařské oblasti. Představuje množství staveb zaměřených na zpracování chmele a působí zde instituce spojené se světovým obchodem a s výzkumem chmele. Žatec je zapsán v rozsahu historického městského centra (chráněného formou památkové rezervace) a navazujícího dříve průmyslového Pražského předměstí (chráněného formou památkové zóny). Druhou částí je Žatecká chmelařská krajina, kterou tvoří chmelnice okolo vesnic Trnovany a Stekník (chráněného formou vesnické památkové zóny) se stejnojmenným státním zámkem. Obě části společně představují víc než sedm století dlouhou tradici pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě. 

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO je výsledkem dlouholeté spolupráce mnoha subjektů samosprávy, státní památkové péče, pěstitelů chmele i Chmelařského institutu a v neposlední řadě odborníků Národního památkového ústavu a Českého národního komitétu ICOMOS. 

Město Žatec a památky spojené se zpracováním chmele byly už v roce 2007 zapsány na tzv. Indikativní seznam ČR, který obsahuje potenciální uchazeče o zápis na Seznam světového dědictví. Národní památkový ústav byl jedním z iniciátorů této nominace. „Už v listopadu 2013 jsem ráda připojila svůj podpis pod memorandum o spolupráci při přípravě nominace. Tomuto tématu, tolik populárnímu v České republice, jsme od počátku věřili. Národní památkový ústav byl u všech fází projektu a také svůj výzkum zaměřil v letech 2016–2020 na dokumentaci historických staveb sloužících pro zpracování chmele na území Žatecka,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ, která se účastní jednání Výboru pro světové dědictví v Rijádu.

Stavby v historickém centru Žatce názorně ukazují různé historické etapy, od staršího tradičního způsobu sušení chmele na půdách, přes jedinečné sušárny, sklady, stavby se sirnými komorami a vysokými komíny, po objekty pro certifikaci kvality chmele. Tyto technické památky jsou soustředěné na relativně malém území Pražského předměstí. Některé z nich už neslouží své původní funkci, ale jsou konstrukčně a materiálově autentické, s mnoha specifickými detaily. 

První verze nominace s názvem Žatec – město chmele byla zaměřená pouze na urbanistické a technické dědictví v Žatci. Výbor pro světové dědictví v roce 2018 označil projekt za zajímavý a vyzval Českou republiku k přepracování a rozšíření o příběh pěstování chmele v okolní krajině. Ve spolupráci města, zástupců chmelařů, pod odbornou asistencí NPÚ a domácích i zahraničních expertů byla vybrána krajina chmelnic na Steknicku spolu se Státním zámkem Stekník. Ten je architektonickou dominantou krajiny a současně jako rezidence místní vrchnosti spojené s pěstováním chmele dobře doplňuje komplexní historii úspěšného pěstování chmele na Žatecku.

„Jsme rádi, že bylo možné do projektu zapojit i Státní zámek Stekník, jehož obnově Národní památkový ústav v posledních letech věnuje zvýšenou pozornost,“ uvedla Naďa Goryczková a doplnila: „Status světového dědictví bezpochyby napomůže zvýšenému zájmu o tuto výjimečnou památku. Jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem, představí v budoucnu také naše nové expozice. Věříme, že prestižní status světového dědictví pomůže získat větší zájem domácí i zahraniční veřejnosti.“ 

Na počátku roku 2021 byla rozšířená nominace podepsána ministrem kultury a odeslána Centru světového dědictví do Paříže. 1. února 2021 začal proces hodnocení. 

Zápis na Seznam světového dědictví je dalším velkým úspěchem širokého kolektivu zapojených subjektů a jednotlivců. Česká republika obohatila tento seznam UNESCO o fenomén pěstování a zpracování chmele, a to v celé jeho šíři „od pole do skladu“. Doplnila tak početný soubor zapsaných produkčních zemědělských krajin, které uchovávají tradice pěstování různých plodin, včetně staveb na jejich zpracování. Z nich je nejvíc viničních krajin v různých zemích (zejména evropských – Francie, Itálie, Maďarsko), jsou zde i plantáže pěstování čaje (Indie, Čína), tabáku (Kuba), agáve (v Mexiku), kávy (v Kolumbii), kakaovníků nebo rýžová pole (na Filipínách nebo v Číně), olivové háje (Palestina, Andalusie ve Španělsku) nebo i sady s korkovými duby (Španělsko).

Uznání výjimečné světové hodnoty památek Žatecka je nyní velkým společným závazkem, jak toto dědictví ještě lépe chránit a prezentovat široké a odborné veřejnosti. 

„Snad každý Čech (a též mnoho Slováků) se dme pýchou a neubrání se pověstnému ´co kdyby...?´ při pohledu na ony věčné železobetonové pomníky (zašlé) slávy pokusu o moderní demokratický stát obývaný politickým národem ve střední Evropě, rozbité staletými křivdami. Rozhodli jsme se tak nejít cestou omílání technikálií opevnění, ale podívali jsme se na věc z ´lidského´ pohledu," říká historik Jan Hrubecký.

"Chceme tak nejen doplnit bílou mezeru v historii fenoménu čs. opevnění, ale také vzdát hold všem, kteří zde zanechali svou stopu: ať již šlo o projektanty v kanceláři Ředitelství opevňovacích prací, konstruktéry ve zbrojovkách a firmách vyrábějících vnitřní vybavení nebo vojáky, kteří dobrovolně či nedobrovolně dostali do svých papírů proslavenou značku ZÚ znamenající ´zvláštní určení´ a tím i přidělení k hraničářským jednotkám," doplňuje Jiří Vaněček.

"Problémem je, že za námi nestojí žádné velké nakladatelství, a tak bychom se chtěli pokusit – vedeni příkladem několika úspěšných donačních záležitostí, kdy lidé přispěli např. na záchranu a rekonstrukci Škodováckých pevnostních zbraní – uspořádat na knihu sbírku, " dodává Jan Hrubecký.

Více informací najdete na: https://www.donio.cz/kniha-boj-v-tezkem-opevneni?token=4ee529af-ff34-4a74-9670-58189b6d3ede

„Na divadelním náměstí před Klicperovým divadlem se celé odpoledne odehrával bohatý program, který přilákal stovky diváků. Nechyběly písně v podání našich herců, speed dating nebo pohádka a výtvarné dílny pro děti. S největším úspěchem se setkala novinka letošního ročníku – divadelní kvízy, ve kterých se do soutěžních týmů spojili diváci s našimi herci,“ hodnotí akci Martin Sedláček z Klicperova divadla.

Pozitivní ohlas zaznamenali také pořadatelé na Malém náměstí. Akční skupina Divá bába tu nachystala pojízdnou knihovnu, dílnu s roboty Karla Čapka, tvořily se také květiny z látek a atmosféru akce ladil DJ Ondatra. Do akce na náměstí se zapojil také Bajkazyl – s občerstvením, mobilní opravnou kol a lingvistickým koutkem. Poznávačku léčivých rostlin připravila komunitní zahrada Střelák. Oproti minulému roku ještě chválí hlavně jednu okolnost, která letos hrála v prospěch akce – skvělé počasí.

Majitel kavárny MOKKA ODA zaujal „kávovou hádankou“. Návštěvníkům se ale líbilo i na zahrádce za kavárnou, kde byl celé odpoledne příjemný chládek. Ocenili také možnost občerstvení.

Pracovníci Filharmonie Hradec Králové byli překvapeni velkým zájmem – zejména rodin s dětmi. Akce Zažít město jinak se účastnili poprvé, ale už od začátku měli plno. Během odpoledne mimo tří prohlídek zákulisí stihli ještě odehrát varhanní koncert, který vystřídalo smyčcové Královéhradecké kvarteto a o poznání alternativnější podívanou se zasloužila kapela Kmeny, která hraje na vlastnoručně vyráběné nástroje z recyklovaných materiálů. Zaujala také akční malba na hudbu.

Centrum uměleckých aktivit muselo letos program přizpůsobit změnám v dopravě. V přilehlých ulicích totiž probíhají výkopy. Část programu proto probíhala i v budově, nebo na malém prostoru na chodníku:

„I když jsme letos nemohli připravit program v Tomkově a Klicperově ulici, tak jak jsme zvyklí, přesto se připravené aktivity těšily velkému zájmu ze strany procházejících. Téměř každý, velký či malý nechal svůj výtvarný otisk na velké papírové plachtě přímo na ulici. Návštěvníci si také mohli sednout do křesílek a dát si kávu před centrem či zhlédnout filmy z ulice z produkce My Street Films. Těšíme se ale, že příští rok akce proběhne již v tradičním módu,“ shrnuje letošní Zažít město jinak ředitelka Martina Erbsová.

Celkově na akci Zažít město jinak přišlo několik stovek návštěvníků. Organizátoři už se těší na další ročník a někteří už mají v hlavě i plány na nové aktivity.
Na Malém náměstí se podobná akce s názvem SOUSEDÁNÍ odehraje ještě 15. října. Mimo sousedského setkání slibuje ještě společný běh po centru Hradce.