Knihy, literatura, média

„Z nominací máme velkou radost a držíme Kristýně i Petrovi palce. Cenu Thálie může získat jen jeden z pěti nominovaných, i užší nominace ale znamená velký úspěch a uznání,“ uvedl ředitel Divadla ALFA Jakub Hora.

Kristýna Franková, nastoupila do souboru Alfy teprve před rokem, už dříve ale hrála v pražském Divadle Minor. Vystudovala KALD DAMU a také Akademii staré hudby na FF MU v Brně. Pochází z Plzně a Plzeňané si ji mohou pamatovat z divadelně-poetického projektu Vodotrysk nebo jako zpěvačku kapely Poitín. Je také moderátorkou stanice Vltava Českého rozhlasu.

Příběh O zlaté rybce, kde hraje Kristýna Franková babku, napsala pro Alfu na motivy lidové pohádky dramaturgyně divadla Petra Kosová, režíroval ji umělecký šéf Alfy Tomsa Legierski a autorkou výpravy je Bára Hubená. „Kristýna hraje s chutí a lehkostí a krásně zpívá. Její babka zprvu neškodně brblá, postupně ale podléhá svůdné temnotě chamtivosti, která dříme v každém z nás. Mimochodem – autorem krásných melodií, které si Kristýna pěvecky tak vychutnává, je druhý nominovaný – herec a skladatel Petr Vydarený,“ řekla Petra Kosová.

Porota Cen Thálie pro loutkové divadlo v čele s předsedkyní Kateřinou Dolenskou ve zdůvodnění nominace uvádí: „Kristýna Franková podává v inscenaci suverénní herecký, animační i pěvecký výkon. V roli rybářovy ženy není jen protivnou semetrikou, ale obohacuje ji o odstíny nešťastné bytosti, která jen obyčejně touží po lepším životě. Toto drobnokresebné propracování charakteru postavy přináší hamižné rybářce dokonce divácké sympatie, které gradují se smířlivým koncem pohádky“.

Petr Vydarený vystudoval KALD DAMU a jeho cesta do Alfy, kde je od roku 2015, vedla přes angažmá v Západočeském divadle v Chebu. V Divadle ALFA nejen hraje, ale také skládá hudbu. Režijně a autorsky se podílel na inscenaci Odysseus na motivy řeckých bájí.

Porota Cen Thálie ocenila: „herecký výkon Petra Vydareného v iluzivní inscenaci Supermaňásci, který je pozoruhodný jak po vodičské, tak po mluvičské stránce. Dokáže precizní animací na vteřinu přesně gradovat groteskní výstupy dnes už poněkud archaického Kašpárka z tradičního loutkového divadla a zároveň ho obdařit současnou dikcí a vtipem, které publikum spolehlivě rozesmějí“. V komedii Supermaňásci autora Víta Peřiny vede výmluvný Kašpárek klasické české loutky do akce a zachraňuje město Plzeň před pohromou z vesmíru. Režisérem Supermaňásků je Tomáš Dvořák, dlouholetý umělecký šéf Alfy a nositel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oblasti loutkového divadla z roku 2021. Autorem výpravy je Marek Zákostelecký.

Pohádku O zlaté rybce můžete v Alfě vidět v rámci sobotního odpoledního představení 7. října. Pohádka O zlaté rybce a s ní spojený podvodní svět budou také hlavním tématem Noci divadel v plzeňském Divadle Alfa 18. listopadu odpoledne a v podvečer.

Supermaňásci budou v Alfě na programu na konci října a na začátku listopadu v rámci dopoledních představení pro školy. Obě inscenace se v listopadu také vydají do Prahy na festival Přelet nad loutkářským hnízdem.

Vstupenky do Divadla ALFA je možné zakoupit ve všech prodejních místech systému Plzeňská vstupenka a také přímo v pokladně divadla (vchod ze Spolkové ulice), otevírací doba:

PO - PÁ 8:00 - 15:30

Pokladna Divadla ALFA je také otevřená vždy 1 hodinu před představením.

Vstupenka do Divadla ALFA platí jako jízdenka MHD v Plzni - jednu hodinu před a jednu hodinu po představení!

„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a doplňuje: „Na konci září opouštím po dvanácti letech post ředitele ČT. Mrzí mě to, televize byla mojí srdeční záležitostí. Ale jsem pyšný, že ji předávám v nejlepší kondici, v jaké kdy byla. A navíc s bonusem, kterým je právě vyřešené financování, o což jsem se léta snažil. Věřím, že se díky tomu podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům.“

Česká televize je posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s Českým rozhlasem se zároveň těší nejvyšší důvěře. Televizní a rozhlasové poplatky jsou hlavním zdrojem jejího financování. Televizní poplatek však nebyl navýšen již patnáct let. Za tu dobu se jeho hodnota v důsledku inflace výrazně snížila, reálný odhad nyní činí 72 korun. Novela zákona představená ministrem kultury Martinem Baxou předpokládá zvýšení příjmů z poplatků o necelých 30 % oproti stávajícímu stavu. Do rozpočtu České televize by tak mělo ročně přibýt 1,4 miliardy korun.

Do placení poplatků se nově zapojí i domácnosti, které doposud neplatily, přestože veřejnoprávní média sledují a jejich služeb využívají. Poplatky tak budou odvádět všechny domácnosti, které mají elektronická zařízení, jež příjem televizního vysílání umožňují. Zároveň se mění způsob plateb právnických osob – nově by firmy platily dle počtu zaměstnanců, přičemž firmy do 5 zaměstnanců a živnostníci budou od platby osvobozeni.

Nová výše poplatku je stanovena na 160 korun měsíčně, tedy zhruba 5 korun denně za domácnost. Za to Česká televize nabízí svým divákům program na dvou plnoformátových a čtyřech tematických stanicích, služby iVysílání, doplňující webové platformy typu ČT edu či Déčka i nejbohatší archiv v České republice.

Festival ELBE DOCK začne v Ústí nad Labem ve středu 6. září, od pátku 8. září odstartuje paralelně i jeho drážďanská část.  

S festivalem je úzce spojena 17. Cena Pavla Kouteckého a bude i tentokrát udělena nejlepšímu českému dokumentárnímu prvnímu či druhému filmu tvůrce, a to jak v
celovečerní, tak krátkometrážní sekci. Předávání ocenění proběhne na zahajovacím ceremoniálu festivalu 6. září v 18:00 v kině Hraničář. Následovat bude projekce vítězného celovečerního filmu.  

Nedílnou součástí festivalu bude soutěžní přehlídka nejlepších krátkometrážních filmů ze střední Evropy nominovaných na Cenu ELBE DOCK. Vítěze vyhlásí porota během zakončovacího ceremoniálu v Drážďanech v sobotu 9. září v 19:00 v prostoru GEH8. Více informací o nominovaných filmech se dozvíte v programu festivalu.

 
 
BIZARNÍ FILMOVÉ FENOMÉNY: SVATBA JIŘÍHO KÁRY I PÁN PAŘMENŮ  

Letošní festival představí sekci českých filmových bizarností, mezi nimiž nebude chybět legendární Svatba Jiřího Káry promítaná v původní verzi, po které bude následovat debata o tomto fenoménu. “Jeden ringoš velí všetkým, devět lidí sváže, na pařbu je přivede, do temné garáže…,” ikonická věta  napovídající, že se diváci dočkají i promítání fantasy parodie Pár pařmenů. Hostem diskuse bude jeden z hlavních autorů tohoto fenoménu Ondřej Svoboda. Povídat bude o všem, na co se diváci chtějí zeptat, nebo nikdy nechtěli slyšet.  

O filmové bizarnosti nebudou ochuzeni ani diváci, kteří zavítají do Drážďan. V prostoru bývalého vlakového nádraží GEH8 budou moci zhlédnout třeba snímek The Room z roku 2003, který napsal, režíroval, produkoval a ztvárnil v něm hlavní roli Tommy Wiseau. Film je mnoha kritiky označován jako jeden z nejhorších filmů všech dob, a od svého uvedení do kin získal kultovní status. Výběr ze začátků pornografické kinematografie s živým vystoupením hudebníka DJ Ozce přinese akce Porno DJ a nabídne nový pohled na zobrazování a vnímání sexuality v současnosti.

AI V ROLI UMĚLCE I VÝKŘIKY ZE SEVERNÍCH ČECH  

Návštěvníci festivalu v Ústí nad Labem se mohou těšit třeba na světovou premiéru filmu Činoherní studio: Sezóna 50. Na pozadí příprav několika premiér jubilejní sezóny se odvíjí rozhovor režiséra filmu Martina Ryšavého a služebně nejstaršího zaměstnance Činoherního studia, jevištního mistra Josefa Kadeřábka, o proměnách a kontinuitě, o staré slávě a nových výzvách, o střídání generací herců a režisérů a hledání pevných bodů v procesu permanentní změny. Před filmem vystoupí ústecká neo-undergroundová kapela Lidoví léčitelé a předznamenává, že publikum buď vyléčí, nebo přivede do blázince.

Ročníkové téma AIAI spojené s umělou inteligencí a jejími možnostmi v audiovizi se odráží nejen ve filmovém programu, který nabídne AI snímky, ale i v doprovodných akcích. Díky výstavě AI Fusion: Česko-německý Umělecký Syntéz v Bunkru se budou moci návštěvníci ponořit do světa, kde jsou konvenční hranice prolomeny a umění ožívá díky síle umělé inteligence. Na půdě bývalého nákladového nádraží GEH8 je pro návštěvníky připravena výjimečná česko-německá instalace Transcendentní Nádraží: Setkání Umělců v Umělém Intelektu představující setkání umělců, kteří přesahují hranice reálného a odhalují potenciál AI v uměleckém projevu.  

Do prostoru drážďanského GEH8 festival přinese i ochutnávku jedinečného slovenského folkloru v podobě vystoupení Slovenského tanečného domu. Na své si přijdou také nejmladší festivaloví návštěvníci, pro které je v Ústí nad Labem na sobotu 9. září připraven dětský den plný zábavných aktivit, ať už půjde o tetování do pomerančů, malování na obličej nebo divadlo pro děti. V rámci akce proběhne sbírka potřeb pro děti z ústeckého dětského domova.  

FESTIVAL V BUNKRU I BÝVALÉM NÁDRAŽÍ  

ELBE DOCK návštěvníky v Ústí nad Labem i Drážďanech znovu zavede na netradiční místa. V Ústí nad Labem se veřejnosti po dobu festivalu otevřou prostory běžně nepřístupného několikakilometrového protiatomového bunkru, ve kterém proběhne část festivalového programu.  

V Drážďanech budou moci festivaloví návštěvníci nasát atmosféru bývalého vlakového nádraží a současně jedinečného kulturního uměleckého prostoru GEH8.  

Otevírací doba pokladen a festivalového centra:  
Ústí nad Labem: kino Hraničář  
středa: 8:45-23:00
čtvrtek-sobota: 8:45-21:00
Drážďany: GEH8  
pátek-sobota: 10:00-22:00

Ubytování  
● Pro informace o aktuální dostupnosti festivalového ubytování v Ústí nad Labem nebo Drážďanech kontaktujte guest@elbedock.cz  
Doprava  
● Nevšední zážitek festival připravil i ve formě samotné festivalové dopravy. Autobusem z Prahy do Ústí nad Labem a do Drážďan se zájemci budou moci vydat
s Ladislavem Čumbou a vyslechnout si jeho jedinečné vyprávění v autobuse i před ním
● rozvrh odjezdů (8. září ve směru Praha-Ústí nad Labem-Drážďany a 10. září ve směru Drážďany-Ústí nad Labem-Praha) bude s předstihem zveřejněný na webu  
● pro rezervaci festivalového autobusu i další dotazy spojené s dopravou se obracejte na email guest@elbedock.cz  
Festivalová místa  
Ústí nad Labem:  
● Veřejný sál Hraničář (Prokopa Diviše 1812/7, 400 01 Ústí nad Labem)
● Bunkr
Drážďany:  
● GEH8 (Gehestraße 8, 01127 Dresden, Německo)

Více informací o festivalovém programu, novinky i tipy jsou dostupné na webu festivalu.  

Zahajovací večer, který navštívil i ministr kultury Martin Baxa, nadchl divadelním představením Geisslers Hofcomoedianten Simply Simplicius a magickou show Prach všehomíra. Režisérka a choreografka Kamila Mottlová připravila návštěvníkům dechberoucí podívanou na schodišti hospitálu, při níž tanečníci splynuli s kukským geniem loci za doprovodu atmosférického zpěvu operní divy Bronislavy Smržové.

Ovace vestoje si za své Sólo vysloužil Radim Vizváry, lapidárium hospitálu s Braunovými sochami Ctností a Neřestí úchvatně rozezněl talentovaný kontratenorista Vojtěch Pelka či Ensemble Damian s jedinečnou operou O původu Jaroměřic.

Celé kukské údolí roztančil a rozezpíval národopisný soubor Kohoutek, který přímo pro festival secvičil lidové barokní kalendárium. Od masopustu u kukských pramenů se tak prošlo celým rokem například se senosečí v bylinkové zahradě či posvícenským veselím na nádvoří, při kterém diváci nejen dostávali koláče a čepované pivo, ale někteří si vyzkoušeli i polku.

Téměř šedesát diváků se vydalo na celodenní festivalový výlet „storytellingovým“ autobusem, při němž objevovali a s dalšími příchozími a umělci oživovali známá i méně známá místa v širším okolí Kuksu. Naopak kousek pod hospitálem vznikla improvizovaná scéna, kde především dětské diváky bavilo Divadlo DNO nebo kapela BomBarďák.

Celou dobu festivalu to v Kuksu kvasilo nejen uměním. Tři známé propagátorky fermentace Magda Jotes (Fermentujeme), Lenka Kubelová (Velké kvašení) a Zuzana Ouhrabková (Zkvašeno) vytvořily „barokní bublatorium“, kde nechaly kvasit nejen místní ovoce, ale třeba i natě pampelišek nebo šišky, jež mohli návštěvníci postupně ochutnávat, stejně jako oxymel z devatera bylin, který zpracovávaly acetobactery ve sklepě hospitálu.

„Theatrum Kuks není akademický, je to prostor pro všechny. Místo, kde se setkávají amatéři i profesionálové z různých oborů, lidé, kteří by se možná jinak nepotkali a navzájem se mohou obohatit,“ popisuje Kateřina Bohadlová jedinečnou atmosféru festivalu, z něhož se postupně stala jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí v Královehradeckém kraji.

Každoročně se také rozšiřuje okruh stálých návštěvníků festivalu. „Letos jsme vyprodali 25 celofestivalových pasů, zároveň se nám daří téměř maximálně zaplňovat kapacitu vnitřních prostor hospitálu, divadelního šapita či Comoedien Hausu, v němž sídlí naše Galerie loutek,“ dodává ředitelka.

Třiadvacetiletý ročník festivalu Theatrum Kuks proběhne tradičně ke konci prázdnin od 21. do 25. srpna 2024.

O pořadateli:

Organizátorem festivalu je Theatrum Kuks, z. s., který navazuje na tradici Kuksu jako hudebního, divadelního a uměleckého centra evropského významu s cílem vrátit do kulturní památky Kuks živé umění. Od roku 2020 provozuje Galerii loutek s unikátní sbírkou 50 marionet Jiřího Nachlingera inspirovaných Braunovými sochami. Během Letní loutkové sezony uvádí loutková představení hostujících umělců. Poskytuje rezidence a nabízí umělecké workshopy. Svými aktivitami stimuluje mezioborová setkávání a iniciuje zájem o baroko s přesahy do současného umění.

Theatrum Kuks je unikátní svým programem s vazbou na lokální kulturní dějiny, které připomíná a rozvíjí prostřednictvím uměleckých projektů (festival, výstavy, loutkářství) i zasazením do krajiny Kuksu. Veškeré aktivity soustředěné do letní sezony obohacují potenciál malé obce Kuks s velkým kulturním dědictvím evropského formátu. Zábavnou a zážitkovou formou popularizují baroko jako součást našeho běžného života a inspirují k vlastní kreativitě.

Theatrum Kuks je členem platformy #novebaroko a networku Nová síť.

www.theatrum-kuks.cz

Samostatné publikace, četné stati o odborné literatuře, mnoho článků a množství přednášek vytvořil za svůj život nedávno zesnulý, z mnoha akcí známý člen a předseda Vlastivědného spolku Českolipska. Obsáhlost jeho práce potvrzují nejen vědecko-historická díla, ale také četné populární stati i přednášky a organizace odborných historických seminářů. Nejen že zajišťoval akce pro historiky, ale působil také při organizování společenských akcí. Seznamoval i s historií Horní Lužice v oblasti Německa a Polska. Pořádal i poznávací zájezdy do těchto oblastí. Ve vědecké práci přinášel popularizaci české, německé i polské historie. Jako dlouholetý občan České Lípy se věnoval především historii svého města.

K uctění jeho památky byla letos v červenci uskutečněna venkovní výstava, kterou uspořádalo město Česká Lípa prostřednictvím Regionálního turistického informačního centra Česká Lípa ve spolupráci s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě, Vlastivědným spolkem Českolipska a grafikem a fotografem Rudolfem Živcem. Dílo koncipované na 38 panelech vychází z knihy Ladislava Smejkala Česká Lípa krok za krokem.

Několik otázek k výstavě nám zodpověděla koordinátorka celého projektu, Mgr. Květa Menclová, vedoucí RTIC:

Kdy a kde se zrodil nápad využít knihu Ladislava Smejkala k vytvoření výstavy?

S informačním centrem pořádáme již počtvrté výstavu v ulicích města. Snažíme se pravidelně střídat výstavy výtvarné s výstavami historickými, které přinášejí informace o historii našeho města, mapují architekturu, osudy českolipských obyvatel ve 20. století a nyní ukazují srovnávací pohledy na naše město, jak se postupem času a dějinnými událostmi měnilo a proměňovalo.

Nápad na výstavu srovnávacích pohledů a pohlednic na naše město se začal realizovat v zimě letošního roku po rozhovoru s panem Jiřím Kratochvílem, naším kolegou z městského úřadu, který je zároveň historikem a velkým sběratelem historických pohlednic, a který vede webové stránky www.bohmischeleipa.cz. Upozornil mě na fakt, že v roce 2008 byla v Maštálkově síni organizována muzeem srovnávací výstava, na které spolupracoval s panem Ladislavem Smejkalem. Po navázání spolupráce s muzeem jsme dospěli k závěru, že použijeme výlučně texty pana Smejkala shrnuté v knize Česká Lípa krok za krokem. Pojmenování výstavy po knize vychází také z muzea, je to nápad Tomáše Cidliny a Jaroslavy Vondrové. Oba zmínění pracovníci muzea dohledali v jimi dostupných archivech články a texty pana Smejkala a společně i s panem Kratochvílem a grafikem Rudolfem Živcem jsme dále dohledávali další fotografie. Mezitím jsme si s panem Živcem prošli s fotoaparátem město a na jednotlivých zastaveních jsme se snažili vyfotografovat detail, který propojuje minulou a současnou Lípu. Detail, který často míjíme bez povšimnutí. Detail, který tu s námi žije a je tradiční součástí města.

Mohou obrazy s historickými fotografiemi města otevřít pohled na významnou část dějin severních Čech?

Hlavní naší snahou je informovat a předat informace o dějinách a osudech města. Česká Lípa prožila dramatické zejména 20. století. Původní obyvatelé města a jejich potomci zde až na výjimky nežijí a novodobá historie se zde začala psát po odsunu německých obyvatel, poválečném doosídlování Čechy a zejména po zahájení těžby v nedalekých uranových dolech. Maloměsto vyrostlo, počet obyvatel stoupl, vystavěly se panelové domy a začalo se bourat historické jádro města. Jen štěstím Česká Lípa nepřišla o víc. Právě zpřetrhané tradice a přerušená kontinuita obyvatel tvoří dnes jeden z problémů v pochopení města a ve vytváření vztahu k němu. Věříme však, že nyní i v České Lípě nastává doba přijetí, funguje zde mnoho institucí i jednotlivců, kteří Lípou žijí a ona žije a bude žít díky nim.

Jak je výstava přijímána občany města Česká Lípa v různých věkových kategoriích? A jak reagují turisté?

Prozatím máme samé hezké odezvy. Výstava se místním lidem i turistům líbí, přicházejí do informačního centra pro mapku se všemi zastaveními. Když se rozhlédnete po náměstí, téměř vždy u výstavy někdo stojí, prohlíží si krásné koláže a čte texty.

Může být výstava inspirací pro uskutečnění nejen odborných, ale i vlasteneckých výletů?

Výstava může být minimálně inspirací pro komentované prohlídky v České Lípě, které plánujeme nabídnout školním kolektivům od září do konce října.

Ladislav Smejkal byl velice známý historik, myslíte si, že by bylo vhodné představit jeho dílo formou této výstavy i mimo Českou Lípu, případně i v sousedních (partnerských) městech?

Pokud by se nám podařilo výstavu kvalitně přeložit, zredukovat počet panelů a zastavení, je v rámci nějaké další spolupráce určitě možnost prezentovat Českou Lípu. Osobně si však myslím, že v partnerských městech by se více měla propagovat současná tvář našeho města, která může být pozvánkou k návštěvě a podporou cestovního ruchu.

Je zřejmé, že výlet do historie České Lípy zaujme svým rozsahem vedle historiků i obyčejného občana a běžného turistu při poznávání severu Čech. Z celkového počtu třiceti osmi panelů, z toho deseti na náměstí a ostatních v přilehlých ulicích, si můžeme přečíst o minulosti města mnoho zajímavého, co možná mnozí pamětníci neznají a ostatní by se jinak nedozvěděli.

Výstava rozstřílených ukrajinských aut nese název Příběhy z Ukrajiny. Paměť národa je za podpory partnerů dovezla z Kyjevské oblasti, aby lidem v Česku zprostředkovala realistický prožitek toho, jak vypadá válka na Ukrajině. Návštěvníci výstavy si mohou na místě sami spustit vyprávění původních majitelů těchto aut.

“My jsme ta auta dovezli původně čtyři z jednoho vrakoviště poblíž Kyjeva, dohledali jsme jejich majitele a natočili jsme je. Zajímavé na tom je to, že většina těch aut posloužila jejich majitelům v prvních měsících toho konfliktu, že s nimi odvezli svoje rodiny, blízké a sousedy do bezpečí a potom ta auta dopadla takhle,” popsal Viktor Portel, kurátor výstavy a dodal, že z původních čtyř vraků do Brna dorazí jen tři. “To čtvrté, paradoxně ten nejluxusnější teréňák, se už prostě za toho půl roku putování po českých krajských městech rozpadlo,” vysvětlil Portel.

Příběhy z Ukrajiny budou moci Brňané vyslechnout v audiovizuální formě. U vraků budou stát informační panely a přímo na autech si bude moci každý návštěvník individuálně stisknout tlačítko, jímž spustí vyprávění fragmentu vzpomínek jejich původních majitelů. Volně přístupná výstava bude v rámci ŠTETL FESTU na Moravském i Římském náměstí stát od 31. srpna do konce září 2023.

Nezisková organizace Post Bellum v roce 2019 založila pobočku ve Lvově s cílem natáčet vzpomínky pamětníků pro archiv Paměť národa. Dokumentaristé na Ukrajině zaznamenali desítky příběhů především z doby stalinistických represí, disidentů a politických vězňů. Po vypuknutí konfliktu českou Paměť národa požádali o pomoc, a tak vznikla sbírka Paměti národa na pomoc Ukrajině. Díky obrovské podpoře dárců obránci Ukrajiny obdrželi již tisíce neprůstřelných vest a helem, tuny zdravotnického materiálu a pozorovací optiku, v neposlední řadě i plně vybavené sanitní a hasičské vozy. Díky tomu se prokazatelně podařilo zachránit desítky lidských životů. Všechny zaslané prostředky jsou nesmrtícího charakteru. Více o sbírce na webu ukrajina.pametnaroda.cz.

Druhý ročník kulturně společenského festivalu NeverMore 68 se uskuteční v den výročí 55 let okupace tehdejšího Československa 21.8. od 16.00 do 22.00 hodin na Výstavišti a chybět by neměl nikdo, komu není lhostejná svoboda a budoucnost nejen naší země. Vedle samotné připomínky vpádu vojsk Varšavské smlouvy na naše území budou jedním z hlavních letošních témat dezinformace. Nadcházející ročník připravilo Výstaviště Praha ve spolupráci s Ústavem nezávislé žurnalistiky, spolkem Díky, že můžem a Českým rozhlasem Radiožurnál s tím, že na akci přijala pozvání řada dalších významných médií a spolků spolupodílejících se na diskusních panelech i doprovodných aktivitách. Chybět nebude Deník N, mladší generací zastoupí magazín Refresher, ze spolků a organizací pak Gulag.cz, Proti ztrátě paměti, Dekomunizace, z.s., Muzeum na demarkační linii v Rokycanech nebo Političtí vězni.cz. Studio Lunchmeat pak zajistí tematickou projekci na Maroldovo panoráma a v rámci hudební části se mohou návštěvníci těšit na I Love You Hunny Bunny nebo uskupení Tamara. NeverMore 68, to jsou koncerty, diskuse, výstavy, světelná a zvuková instalace a zejména vzájemný dialog a oslava svobody a pravdy.

Výstaviště Praha přebírá štafetu Českého rozhlasu

NeverMore 68 je kulturní festival, jehož hlavním cílem je pro letošní rok nejen připomenout památku 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa, ale také apelovat primárně na mladší generaci stejně jako další vnímavé posluchače a diváky v otázce dezinformací, které dnes představují jednu z nejsilnějších geopolitických zbraní. Dezinformace jako téma se objeví napříč diskusními panely v hlavním stanu u Skateplazy na konci Bruselské cesty, který bude mít pod svou taktovkou Ústav nezávislé žurnalistiky a spolek Díky, že můžem. Jednu z hlavních rolí zde však zastoupí také Český rozhlas, který patří k symbolům událostí roku 1968. Právě Český rozhlas letos symbolicky předává žezlo festivalu NeverMore 68 Na Výstavišti jako hlavní destinaci připomínek dramatických událostí naší nedávné minulosti.

Výstavy, hudba i světelná a zvuková instalace

Celé odpoledne nabídne na Výstavišti bohatý kulturní program, a to diskuse, výstavy, koncerty i večerní tematickou světelnou a zvukovou instalaci na Maroldovo panoráma od studia Lunchmeat. Mezi spolky a organizacemi, které jsou zapojeny do programu i panelových diskusí, se dále návštěvníci setkají se zástupci Gulag.cz, Proti ztrátě paměti, Dekomunizace, z.s., Muzeum na demarkační linii v Rokycanech nebo Političtí vězni.cz. Hudební část akce přinese koncerty I Love You Honey Bunny nebo skupiny Tamara.

„Pro mě je ta akce každopádně hodně důležitá, protože 23. 8. 1989 hrál na Výstavišti můj táta v kapelách Potěmkinova Vesnice a Paprsky inženýra Garina. Navíc byl tehdy přesně stejně starý jako já teď. Vzhledem k blízkosti výročí koncerty tehdy přirozeně přerostly v manifestaci a organizátoři akce měli v následujících měsících problémy. Naštěstí přišla revoluce a na Výstavišti se tak dnes můžeme v rámci NeverMore 68 setkat naprosto svobodně bez strachu z následné represe,“ komentuje Martin Šolc z I Love You Honey Bunny.

Honza Kistanov za LUNCHMEAT pak dodává ke světelné a zvukové instalaci na Maroldovo panoráma: „Dění roku 1968 je pro nás stejným dílem fascinující i mýtické. Atmosféru doby známe většinou ze vzpomínek našich rodičů nebo z filmů. Jedno i druhé ovšem zkresluje. Proto jsme se vydali do archivu Českého rozhlasu poslechnout si, co se skutečně dělo a jaká panovala ve společnosti nálada v rámci všech probíhajících změn. Společně s hudebníkem Aid Kidem jsme poté vytvořili zvukovou koláž mapující dění mezi lednem 1968 a lednem 1969, a to po celém Československu. Debaty s předními politiky, záznamy z jednání a krajských komisí, rozhovory s lidmi na ulici nebo např. rozhovor s členkou ÚV KSČ Dočkalovou končící přáním pražskému jaru v hanáckém nářečí. To vše doprovázené světelnými atmosférami, které interagují se stávajícím itinerářem a stávajícími budovami na výstavišti.“

Speciální host akce Alexej Makarov

Pozvání na akci přijal i speciální host Alexej Makarov, ruský historik, archivář a spolupracovník ruského sdružení Memorial. Alexej Makarov se specializuje na studium sovětské historie v období 1953–1987, konkrétně Sovětský svaz v době „tání“ a „stagnace“. Ve své praxi se zaměřuje také na disidentské hnutí a samizdat. Současná politická i mediální situace v Rusku a řadu dalších otázek vztahujících se nejen k tehdejší okupaci Československa a informování o daných událostech v ruských učebnicích zodpoví pan Makarov v rámci jednoho diskusního bloku v odpoledních hodinách v podcastovém stanu.

Dezinformace v hlavní roli podcastového stanu

Mezi diskutujícími hosty v podcastovém stanu, který zajišťuje ve spolupráci s Výstavištěm Praha Ústav nezávislé žurnalistiky a spolek Díky, že můžem, se dále v třicetiminutových blocích představí Český rozhlas Radiožurnál, magazín Refresher, který cílí zejména na mladší publikum a Deník N. Každé médium se bude ve svém diskusním bloku věnovat tematice dezinformací z mnoha úhlů pohledu stejně jako tématu okupace z roku 68 a současné analogii s událostmi na Ukrajině.

V rámci výstav budou připraveny nejen tematické fotografie, ale také těžká technika včetně tanku T 55, který byl součástí okupačních vojsk.

Záštitu nad akcí NeverMore 68 převzali Mgr. Jana Černochová, ministryně obrany ČR a JUDr. Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy.

Vstupné na akci je zdarma.

www.navystavisti.cz