Knihy, literatura, média

Krušnohorská krajka

Krušnohorská krajka je představena Miroslavou Brůnovou z Oblastního muzea v Chomutově.

Krušnohorské krajkářství má v regionu silné historické zázemí. Tradiční lidové řemeslo v současné době ožívá díky nespočtu spolků a osobností, které na území Ústeckého kraje tvoří. V regionu působí jediné uskupení krajkářek, které se ve své tvorbě věnují krajce šité i paličkované. Krušnohorská krajka patří mezi rozpracované návrhy k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast. 

Krušnohorská hračka

Krušnohorská hračka je představena Mgr. Jiřím Šlajsnou z Oblastního muzea Mostě.

Tradiční výrobu krušnohorské hračky dnes představuje firma NBW s.r.o. v Nové Vsi v Horách na Mostecku. Navazují na původní výrobu soustružených dřevěných hraček. Tradiční dřevěná hračka z Krušných hor má dlouhodobou tradici, v minulosti se často na výrobě hraček podílela celá rodina. Krušnohorská hračka byla zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje v roce 2017.

Poslechněte si podcast.

Mariánská poutní tradice

Mariánskou poutní tradici Ústeckého kraje představuje ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. z Oblastního muzea v Lounech

Poutní tradice k místům spojeným s Pannou Marií je duchovním svátkem s bohatou historií a živou současností. Řadí se mezi význačné nemateriální statky s přesahem do mnoha rovin společenského, náboženského, sociálního a kulturního života obyvatel nejen v Ústeckém kraji, ale v celé České republice a také za hranicemi v Německu. Mariánská poutní tradice Ústeckého kraje patří mezi rozpracované návrhy k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast.

Šluknovské betlémařství

Šluknovské betlémářství představuje Mgr. Josef Rybánský z Oblastního muzea v Děčíně / Muzea v Rumburku.

Betlemářství na Šluknovsku má silné historické zázemí. Tradice vychází z lidové zbožnosti a rozvinula se zásluhou řemeslné zdatnosti místních tvůrců. Tato kombinace dala vzniknout betlémům různých typů, z nichž nejčastější byly betlémy řezané stavěcí, betlémy mechanické a ručně malované papírové betlémy. Šluknovské betlémářství bylo zapsáno v roce 2015 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast.

Velikonoční jízda v Mikulášovicích

Velikonoční jízda v Mikulášovicích je představena Mgr. Josefem Rybánským z Oblastního muzea v Děčíně / Muzea v Rumburku.

Jedná se o tradici, která byla obnovena r. 2000 v Mikulášovicích panem Romanem Klingerem, který je pravnuk posledního starosty spolku velikonočních jezdců z Mikulášovic. Jízda se koná vždy o velikonoční neděli na Zmrtvýchvstání Páně. Tradice velikonočních jezdců, hudebníků a zpěváků na Šluknovsku i na Děčínsku byla v minulosti významnou událostí. Velikonoční jízda v Mikulášovicích byla zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje v roce 2016.

Poslechněte si podcast.

Krušnohorské betlémářství

Krušnohorské betlémářství představuje Mgr. Jan Hirsch z Oblastního muzea v Chomutově

Tvorba betlémů má v Krušných horách tradici, která sahá až do 17. století. Jejich stavění v kostelích bylo projevem silné lidové zbožnosti. V současné době v rámci Ústeckého kraje působí volné sdružení řezbářů-betlémářů, kteří navazují na historickou tradici krušnohorských jesliček. Nejvíce jich působí na Chomutovsku a Mostecku. Krušnohorské betlémářství bylo zapsáno v roce 2015 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.

Poslechněte si podcast.

www.muzeum-teplice.cz

„Letošní ročník programově velmi rozmanitého a žánrově obsáhlého festivalu Made in Prague je vyvrcholením oslav skvělých česko-britských kulturních vztahů, uměleckých inspirací, vzájemné spolupráce a porozumění, kterým České centrum Londýn, jako jeden z nejvýznamnějších hybatelů rozvoje kulturních vztahů, svou již třicetiletou činností přispívá“, uvádí Přemysl Pela, ředitel Českého centra Londýn.  

Peter Hames, britský kurátor, dramaturg a autor knihy The Czechoslovak New Wave (University of California Press, 1985), hodnotí:

„Festival Made in Prague přináší do Londýna českou kulturu již mnoho let. Obzvlášť filmový obsah festivalu, který je ve své podstatě dalším individuálním festivalem, poskytuje návštěvníkům jedinečný vhled to české kultury od Hrabala a Suchého až po Švankmajera či Zelenku. Made in Prague je tak nepostradatelnou přehlídkou odhalující úžasnou kontinuitu a hloubku české umělecké kreativity.“

VÝTVARNÉ UMĚNÍ

Festival zahájí 3. listopadu vernisáží multimediální výstavy Ultra-Super-Natural Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina. Výstava, kterou mohli čeští návštěvníci vidět v roce 2020 v DOXu, je výsledkem 25letého projektu, kdy oba umělci pravidelně navštěvovali jedny z posledních prehistoricky žijících kmenů na Papui-Nové Guinei a zaznamenávali jejich postupný přechod do 21. století. Během této společné cesty vyslovili papuánští náčelníci přání setkat se s nejvyšším českým náčelníkem, či obdržet zprávu z nejvyššího patra planety. A tak byl do projektu zapojen Václav Havel nebo astronaut z NASA, který papuánským náčelníkům volal přímo z vesmírné stanice... Výstava, která obsahuje fotografie, kresby, animace a experimentální filmy Šlapetové a sochy Rittsteina, otevírá nejen letošní festival, ale také nový výstavní prostor Českého centra Londýn, zvaný Bouda.

FILM

Film je tradičně hlavním lákadlem festivalu a nejinak tomu bude i letos. V nabídce je 14 filmů a na své si přijde opravdu každý – diváci se mohou těšit na neotřelé dokumenty, současnou českou kinematografii, animaci pro celou rodinu, němý film, ale i české klasiky.

Nejočekávanější jsou tři speciální galaprojekce:

18. listopadu bude v oblíbeném nezávislém kině v Leicester Square v centru Londýna uveden snímek Il Boemo představující životní příběh a strhující hudbu Josefa Myslivečka, který byl v 18. století nejvyhledávanějším operním skladatelem v Itálii a obdivoval ho i samotný Mozart. Po projekci proběhne v kině debata s diváky, které se zúčastní i filmový představitel Myslivečka, herec Vojtěch Dyk, a režisér filmu Petr Václav.

Další galaprojekce proběhne ve futuristickém kině BFI IMAX 2. prosince a uvede nový český sci-fi thriller Bod obnovy, který měl premiéru na letošním festivalu v Karlových Varech. Po projekci bude následovat debata s režisérem filmu Robertem Hlozem, herečkou Andreou Mohylovou
a producentem Janem Kallistou.

Pomyslnou třešničkou na dortu k oslavám 30. narozenin Českého centra Londýn pak bude finální gala v kině Curzon Soho v londýnské čtvrti West End. 10. prosince zde letošní Made in Prague Festival vyvrcholí speciální projekcí dlouho očekávaného filmu One Life režiséra Jamese Hawese, který měl premiéru na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu a do kin půjde až
1. ledna 2024. Životopisný film je ohlédnutím za odvážným konáním britského humanisty Sira Nicholase Wintona, kterému se podařilo převézt 669 židovských dětí z okupovaného Československa do bezpečí Velké Británie před vypuknutím druhé světové války. Wintona, který se zpětně ohlíží za svým konáním, ve filmu ztvárnil velšský herec Anthony Hopkins.

Mimo stříbrné plátno čeká návštěvníky festivalu také pestrý literární program v podobě tří knižních křestů. 5. listopadu představí sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková anglické vydání své knihy o norských Špicberkách. Kniha The Paradox of Svalbard: Climate Change and Globalisation in the Arctic, kterou letos vydalo britské nakladatelství Pluto. Křest knihy proběhne na akademické půdě prestižní University College London.

16. listopadu představí dvojnásobný vítěz ceny Magnesia Litera, autor Marek Šindelka, knihu sbírek o Praze The Book of Prague: A City in Short Fiction, kterou letos v říjnu vydalo nakladatelství Comma Press. Společně s Markem Šindelkou se křestu zúčastní spisovatelka Veronika Bendová a jeden z editorů knihy Jan Zikmund.

Trojici knižních křestů uzavře 28. listopadu debata k britskému vydání nejlepšího českého komiksu roku 2018 s názvem Sestry Dietlovy (The Sisters Dietl, Centrala Books). Autor komiksu, scénárista a režisér Vojtěch Mašek promluví o knize a uvede také svůj film Arvéd.

DIVADLO

Fanoušky divadelní produkce čeká scénické čtení poslední hry Petra Zelenky Fifty. Hru, která se na domácí scéně dočkala hned dvou cen divadelní kritiky, uvede festival v podání britských herců v netradičních prostorách viktoriánského divadla The Coronet 20. listopadu za účasti Petra Zelenky.

HUDBA

Pro hudební fajnšmekry je připraven již pátý ročník večera elektronické hudby a audiovizuálních efektů Electronica: Vision of Sound V, na které vedle slovenského a maďarského interpreta vystoupí český hudebník a etnomuzikolog Tomáš Reindl, známý jako Omnion.

Milovníky vážné hudby pak potěší dokumetární opera o životě a tvorbě hudebního skladatele, inovátora a experimentátora Jana Kapra KaprKód a již zmíněný film Il Boemo, ve kterém strhující hudba Jana Myslivečka ožívá v podání dobového souboru Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse.

Kompletní program festivalu najdete na webových stránách Českého centra Londýn:

https://london.czechcentres.cz/en/projects/27th-made-in-prague-festival

Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka a rozvíjejí kulturní vztahy mezi zeměmi. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu. V současnosti působí v zahraničí celkem 28 poboček na 4 kontinentech. Kromě Českých center spravují také Český dům v Bělehradě, Bratislavě a Jeruzalémě.

Facebook Instagram Twitter YouTube LinkedIn

www.czechcentres.cz

Komentované procházky

Poznejte osobnost, která se skrývá za jménem prvního českého starosty Ostravy.

• 28. říjen 2023
• 10:00
• Prokešovo náměstí

Začátek vždy na Prokešově náměstí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 14:00. 

Doba trvání je zhruba 100 minut a délka procházky je 2 km.

Prohlídky se konají za každého počasí a je nutné je předem rezervovat.

Téma letošního ročníku akcentuje důležitost aktivního občanství při hlídání demokracie a absolutistické režimy. „Festival svobody patří do knihovny stejně, jako literatura. Letošní téma otevírá otázky aktivního občanství. Být aktivním občanem znamená být tak trochu neposlušný. Je to něco jiného, než jen vykřikovat hesla na náměstí, ale opravdu se zajímat, být angažovaný a iniciativní občan,“ řekla k letošnímu festivalu ředitelka Knihovny v Třinci Martina Wolna. 

Festival svobody je rozdělen do dvou dnů. V pátek 24. listopadu přijali pozvání Martin Groman a Michal Stehlík z populárního podcastu Přepište dějiny. Zaměří se na bouřlivé dějiny Třince ve 20. století. Půjde jak o národnostní situaci, fenomén hranic, zlomy let 1918, 1938 nebo 1945 a nebudou chybět ani železárny nebo hokej. Dojde i na slavné rodáky a osobnosti.

V sobotu 25. listopadu se uskuteční inspirativní setkání se šesti významnými hosty – novinářem a spisovatelem Tomášem Etzlerem, odborníkem na umělou inteligenci a spoluautorem populárního podcastu Kanárci v síti Josefem Holým, ústavním právníkem a poradcem prezidenta Petra Pavla Janem Kyselou, amerikanistou z Ostravské univerzity Janem Benešem a plukovníkem Generálního štábu AČR, právníkem Otakarem Foltýnem, který dosud nevynechal žádný z ročníků třineckého Festivalu svobody. Povídání bude probíhat v pěti čtyřiceti minutových intervalech. Formát těchto setkání je koncipován tak, že každý z pozvaných hostů bude mít v knihovně svůj prostor pro cca 20 lidí. Po skončení každého bloku zůstávají hosté na svých místech a návštěvníci si přejdou k další osobnosti. 

“Právě netradiční forma, které se říká živá knihovna, je kouzlem, které dělá z třineckého Festivalu svobody jedinečnou událost, kdy si Třinčané mohou z očí do očí popovídat se zajímavými osobnostmi, inspirovat se a tříbit si své názory i postoje”, říká iniciátorka a spoluorganizátorka festivalu Lucie Fremrová. 

Organizátoři třineckého Festivalu svobody si dali za cíl hledat témata, která mohou společnost sjednocovat. „Jediný lék na stav společnosti je hledat společné hodnoty a přes ně se bavit o problémech, které nás rozdělují,“ doplnil k výběru letošních hostů Martin Čadra, spoluorganizátor festivalu a vedoucí knihovnických a informačních služeb Knihovny Třinec a dodal: Běžný člověk je tlačen k tomu, aby se co nejrychleji přidal k té či oné (často nepřátelské) straně, a to je špatně. Nesmíme se nechat takto manipulovat populistou ani algoritmem. Téměř absolutistické vlády založené na populismu a manipulaci přibývají i v Evropě. Dvě díry do trupu lodi Evropské unie zasadil Viktor Orbán a nově i Robert Fico. A právě proto se chceme na letošním ročníku Festivalu svobody věnovat tématu práva občana na občanskou neposlušnost, které je důležitým aspektem v demokratických společnostech a zahrnuje právo občana protestovat, uplatňovat své názory a s využitím dalších legálních nástrojů, legálních pro každou zemi, která se prohlašuje za demokratickou, bojovat za změnu, pokud má pocit, že jinak nemůže dosáhnout spravedlnosti nebo řešení problému. Je ještě ale nutné dodat, že šíření dezinformací nemá s právem na svobodu projevu nic společného.“

Po skončení jednotlivých přednášek je na programu panelová diskuse všech hostů, jejímž cílem je shrnout témata festivalu. Všichni hosté se sejdou u jednoho stolu a budou odpovídat na dotazy z publika. Moderování se ujme Jan Becher z Knihkupectví Kapitola. 

Jedním z hostů minulého ročníku byla expertka na politickou komunikaci a on-line propagandu Alexandra Alvarová. Návštěvníkům letošního Festivalu svobody do Třince mimo jiné vzkázala: „Moc mě mrzí, že letos nemohu být na festivalu s vámi, ale zato tam budete mít někoho, kdo „drží prst na tepu doby a umělé inteligence“ – Josefa Holého, se kterým už čtyři roky děláme úspěšný podcast Kanárci v síti. Chtěla jsem vám napsat, abyste se nebáli mluvit o hodnotách a o tom, co je v naší zemi a v našich životech důležité…“.

Ve dnech 28.–29. října se rovněž v Historické budově uskuteční akce Podzimní prázdniny, kdy si návštěvníci mohou otestovat své znalosti v kvízu zaměřeném na události spjaté se vznikem republiky.

O víkendu si mohou zájemci naposledy prohlédnout venkovní areál Archeoparku Chotěbuz-Podobora v této sezoně, od 1. listopadu bude veřejnosti zpřístupněna pouze vstupní budova s expozicí. Nová sezona bude zahájena 1. dubna 2024.

Základní údaje

Z výzkumu vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny (73 %) obyvatel ČR přečte za rok aspoň jednu knihu (jakoukoli, tištěnou či elektronickou a k jakémukoli účelu), že více než polovina (62 %) nakoupí za rok aspoň jednu knihu a že více než čtvrtina (28 %) navštíví za rok aspoň jednou veřejnou knihovnu.  Každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečte 9,9 knih; jejich čtení denně věnuje 33 minut; za rok nakoupí průměrně zhruba 3,4 knih a vydá za ně odhadem 1 003 Kč; v našich domácích knihovnách se v průměru nachází 253 knih. Opět se ukázalo, že ženy čtou výrazně více než muži. Nejoblíbenějším autorem českých čtenářů je Erich Maria Remarque, nejoblíbenější knihou je Harry Potter od J. K. Rowlingové; co do žánrových preferencí vede současná literatura oddechová, následovaná klasickou beletrií a sci-fi/fantasy/horory žánrem, kterému ve srovnání s rokem 2018 výrazně vzrostla obliba. Pokud jde o digitální prostředí, nejčastěji čteme na chytrém telefonu; na internetu pak coby čtenáři vyhledáváme především zprávy a digitální vydání novin a časopisů. Elektronické knihy čte pravidelně 7 % (42 % nikdy), audioknihy pravidelně poslouchá 7 % (63 % nikdy) populace 15 +.

Pokud jde o médium, čtení si nejčastěji spojujeme s knihou; následuje mobil a počítač/notebook. Pokud jde o prostředí, spojujeme si čtení nejčastěji s domovem, následuje knihovna a škola. Co do funkcí, které si čtením spojujeme, dominuje získávání informací, následuje zábava a vzdělávání.  

U služeb, které nabízejí veřejné knihovny, s velkou převahou vede půjčování knih; s odstupem následuje půjčování časopisů a možnost využít čítárny a studovny. Více než čtyři pětiny návštěvníků veřejných knihoven jsou s nabídkou knih služeb spokojeny (nespokojeno je jen 2 % návštěvníků).   

Trendy

Máme co činit s postupným slábnutím „čtenářského výkonu“ v průběhu let 2007 až 2023: přibývá nečtenářů a zároveň ubývá čtenářů častých (nadprůměrných); viditelně též posiluje segment čtenářů sporadických (podprůměrných).  

Závěry

Průzkum ukázal oproti roku 2018 patrný pokles čtení (knih). I přesto však platí, že ČR nadále patří v Evropě k zemím se silným čtenářstvem – ne úplně ke čtenářské špičce Evropy, kterou tvoří hlavně skandinávské země, ale pod ní. Data výzkumu zrcadlí i změnu mediálního chování, která nastala za koronavirové pandemie. Ukázalo se, že ta se výrazně podílela na výrazné akceleraci digitálních médií, a to ve všech segmentech populace. Českou čtenářskou kulturu poznamenává výrazný rozdíl genderový (ve prospěch žen), dále pak propad čtení ve středním věku, nemluvě o rozdílu mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání. U lidí s vysokoškolským vzděláním najdeme 12 % nečtenářů, zatímco u těch bez maturity je to až třikrát více (37 %).

Technické údaje

Průzkum provedla agentura ResSOLUTION. Sběr dat proběhl od 21. 5. do 20. 6. 2023 na reprezentativním vzorku 2 010 respondentů (populace 15+), a to metodou CAPI (502 respondentů) a CAWI (1 508).

Výsledky letošního průzkumu a jejich interpretace budou publikovány (na webu, v časopisech a v podobě knižní monografie).

Podrobnější prezentace výsledků:

https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/ctenarstvi-1/12_Cten.htm#pruzkumy

Tuto filmovou úvahu o budoucnosti naší minulosti uzavřené v areálu věznice v Uherském Hradišti natočila režisérská dvojice pedagoga Jana Gogoly ml. a jeho studenta Matěje Hrudičky. Štáb byl tvořen převážně studenty Ateliéru Audiovizuální tvorba na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Na vizuální identitě filmu se podílel Ateliér Digitální design. Mezi aktéry se objevuje pestrá škála osobností od hudebníků Ivana Palackého a Jiřího Pavlici, přes dcery politických vězňů jako i samotné politické vězně, současné studenty sousedící Střední uměleckoprůmyslové školy na workshopu s absolventem Vladimírem Kokoliou, ale třeba i ministr kultury Martin Baxa nebo bývalý předseda KSČM Jiří Svoboda či dcera a vnučka jednoho z obávaných vyšetřovatelů StB.

Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria, která se o věznici dlouhodobě aktivně zajímá, říká: „Jedním z hlavních důvodů, proč se Memoria rozhodla natočit film, byla snaha uchovat pomocí komplexních uměleckých prostředků, jakými disponuje jen umění, co nejvíce z intenzivního ducha místa. Jeho součástí nejsou jen stěny a mříže, ale také množství lidských osudů vystavených často hraničním zkouškám.“

Chátrající areál je od roku 2017 ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jelikož se blíží začátek prací, které objekt konečně promění na budoucí „areál spravedlnosti“ s památníkem – živou paměťovou institucí, justičními složkami a veřejným prostorem, šlo o poslední příležitost místo zachytit v jeho současné podobě. Prostory věznice, v nichž se unikátním způsobem od roku 1960 do značné míry zastavil čas, ztratí svoji autentickou podobu. „Spolek Memoria od svého vzniku usiluje o dosažení své vize důstojného využití bývalé hradišťské věznice nejrůznějšími způsoby. Jednou z konstant práce spolku je zvyšování veřejného povědomí o mimořádné roli desetiletí opuštěného areálu v dějinách dvacátého století, která svým významem překračuje hranice regionu. Do tohoto úsilí zapadla i myšlenka natočit film, v němž se věznice v podstatě stala hlavní postavou,“ dodává Anna Stránská.

Téma filmu a okolnosti vzniku postupně přinesly konstelaci, která sama odráží pestrost osudů i rozdílnost životních perspektiv, jaké mnohdy překvapivě propojuje hradišťská věznice. Ve tvůrčím týmu tak spolupracují lidé několika generací a různé úrovně profesních filmařských zkušeností. Regionální téma s obecným dosahem spojilo do přirozené spolupráce občanský spolek a veřejnou vysokou školu sídlící v regionu, projekt měl od samého počátku podporu místní samosprávy a koprodukčně se ho ujala také veřejnoprávní Česká televize. Kromě dalších koproducentů (IS produkce, Animace Kouzelná a Nadační fond FILMTALENT ZLÍN) vznik filmu finančně podpořilo několik firem z regionu a celá řada soukromých dárců. Je nadějné sledovat, jak věznice, která v minulosti často krutě a nevybíravě lidi rozdělovala, dokáže dnes spojovat.

Jaký má vztah k tomuto místu spolurežisér filmu Jan Gogola ml.? „Do hradišťské věznice jsem jako kluk chodil do družiny, aniž bych při hrách na bývalém vězeňském dvoře tušil, co se tam před dvěma dekádami dělo. Prázdnotu zdejšího areálu uzavřeného od 90. let vnímám jako projev dějinné prázdnoty v nás. Vězení dějin pak považuji za příležitost otevřít areál i sebe samotné, abychom se potkali jako živí i mrtví přes to, že pocházíme z různých generačních, ideových a sociálních světů.“

Nyní, po třech letech intenzivní práce, charakterizují autoři dokončený film těmito slovy: Propustit dějiny na svobodu. A to dějiny novodobé, uzavřené více než čtvrt století v opuštěné uherskohradišťské věznici s unikátními prostory dochovanými z 50. let minulého století. Prázdnotu areálu naplňujeme situačním setkáním s budovou, přírodou a s lidmi, které spojuje zkušenost s daným místem a které často jejich životní zkušenost naopak rozděluje. Události, jež byly součástí mezinárodních souvislostí, se interaktivně zpřítomňují v archivech, celách, hlavolamu, hmyzu, hudbě, kamínku, mřížích, naběračce, poezii, ulitě či v tenisáku. Společná minulost jako východisko ke společné budoucnosti.

Samotný fakt, že film byl vybrán do soutěžní sekce jednoho z nejprestižnějších festivalů dokumentárního filmu, je úspěchem a oceněním. Ale jako u každého díla, rozhodující budou až ohlasy publika, na které celý tvůrčí tým zvědavě čeká. Pokud Vězení dějin kohokoliv přiměje k zamyšlení nad tím, jak se vztahovat k naší nedávné společné minulosti a k tomu, co z ní vyplývá pro naši společnou současnost, film splní svůj účel.

Do široké distribuce se film vydá začátkem roku 2024, začne slavnostní premiérou v Kině Hvězda v Uherském Hradišti, termín ještě bude oznámen. Vzniká rovněž kratší televizní verze, která bude ke zhlédnutí v České televizi.

www.vezenidejin.cz

festivalový trailer: youtu.be/m-R6U4LF4L0?si=suaKInxmiJdeCn3t