FOLKLOR ŽIJE!
TEPLICE: V Regionálním muzeu v Teplicích bylo Ministerstvem kultury ČR zřízeno Regionální centrum pro tradiční lidovou kulturu Ústeckého kraje. Toto centrum od roku 2011 vede tzv. Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje. Prestižní seznam sdružuje dosud přežívající jevy tradiční lidové kultury neseny našimi předky přes staletí, až k nám, současníkům 21. století. Zajímá-li Vás jaké tyto statky jsou, poslechněte si podcasty s názvem FOLKLOR ŽIJE. Podcasty, které byly realizovány v nahrávacím studiu Ponte records, s.r.o. v Mostě, si kladou za cíl narušit stereotypní předpoklad, že folklor se v Ústeckém kraji neodehrává, nevyskytuje a nežije. Autorkou textů a koordinátorkou projektu FOLKROL ŽIJE je Alena Hubáčková. Pokud Vás téma zaujme, můžete se těšit na výstavu, kterou otevřeme v sobotu 9. 12. 2023 ve výstavní síni Šárka na teplickém zámku. Přejeme příjemný poslech!
Krušnohorská krajka
Krušnohorská krajka je představena Miroslavou Brůnovou z Oblastního muzea v Chomutově.
Krušnohorské krajkářství má v regionu silné historické zázemí. Tradiční lidové řemeslo v současné době ožívá díky nespočtu spolků a osobností, které na území Ústeckého kraje tvoří. V regionu působí jediné uskupení krajkářek, které se ve své tvorbě věnují krajce šité i paličkované. Krušnohorská krajka patří mezi rozpracované návrhy k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.
Krušnohorská hračka
Krušnohorská hračka je představena Mgr. Jiřím Šlajsnou z Oblastního muzea Mostě.
Tradiční výrobu krušnohorské hračky dnes představuje firma NBW s.r.o. v Nové Vsi v Horách na Mostecku. Navazují na původní výrobu soustružených dřevěných hraček. Tradiční dřevěná hračka z Krušných hor má dlouhodobou tradici, v minulosti se často na výrobě hraček podílela celá rodina. Krušnohorská hračka byla zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje v roce 2017.
Mariánská poutní tradice
Mariánskou poutní tradici Ústeckého kraje představuje ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. z Oblastního muzea v Lounech
Poutní tradice k místům spojeným s Pannou Marií je duchovním svátkem s bohatou historií a živou současností. Řadí se mezi význačné nemateriální statky s přesahem do mnoha rovin společenského, náboženského, sociálního a kulturního života obyvatel nejen v Ústeckém kraji, ale v celé České republice a také za hranicemi v Německu. Mariánská poutní tradice Ústeckého kraje patří mezi rozpracované návrhy k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.
Šluknovské betlémařství
Šluknovské betlémářství představuje Mgr. Josef Rybánský z Oblastního muzea v Děčíně / Muzea v Rumburku.
Betlemářství na Šluknovsku má silné historické zázemí. Tradice vychází z lidové zbožnosti a rozvinula se zásluhou řemeslné zdatnosti místních tvůrců. Tato kombinace dala vzniknout betlémům různých typů, z nichž nejčastější byly betlémy řezané stavěcí, betlémy mechanické a ručně malované papírové betlémy. Šluknovské betlémářství bylo zapsáno v roce 2015 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.
Velikonoční jízda v Mikulášovicích
Velikonoční jízda v Mikulášovicích je představena Mgr. Josefem Rybánským z Oblastního muzea v Děčíně / Muzea v Rumburku.
Jedná se o tradici, která byla obnovena r. 2000 v Mikulášovicích panem Romanem Klingerem, který je pravnuk posledního starosty spolku velikonočních jezdců z Mikulášovic. Jízda se koná vždy o velikonoční neděli na Zmrtvýchvstání Páně. Tradice velikonočních jezdců, hudebníků a zpěváků na Šluknovsku i na Děčínsku byla v minulosti významnou událostí. Velikonoční jízda v Mikulášovicích byla zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje v roce 2016.
Krušnohorské betlémářství
Krušnohorské betlémářství představuje Mgr. Jan Hirsch z Oblastního muzea v Chomutově
Tvorba betlémů má v Krušných horách tradici, která sahá až do 17. století. Jejich stavění v kostelích bylo projevem silné lidové zbožnosti. V současné době v rámci Ústeckého kraje působí volné sdružení řezbářů-betlémářů, kteří navazují na historickou tradici krušnohorských jesliček. Nejvíce jich působí na Chomutovsku a Mostecku. Krušnohorské betlémářství bylo zapsáno v roce 2015 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: V polovině léta Vás zdravíme ze Zlatého oříšku a chceme se s Vámi podělit o úspěchy a zážitky nadaných dětí, které v Nadačním fondu celoročně podporujeme. Jak se daří několika laureátům po úspěchu v soutěži Zlatý oříšek, kterou jste mohli sledovat na Nový rok v České televizi, a jak jim společné úsilí s našimi partnery ovlivnilo život, jsme zachytili v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=db2Za6P5iCE
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
ČR: V kultuře pracuje přibližně 221,6 tis. osob a kulturním a kreativním povoláním se věnuje 136 tis. z nich. Podle údajů ze Sčítání 2021 se nejvíce pracovníků vykonávajících vybraná kulturní a kreativní povolání vyskytuje v Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tradičním a uměleckým řemeslům dominuje Liberecký kraj.
ČR: „Od poloviny srpna do konce září společně projdeme severní a jižní stezku Via Czechia od nejvýchodnější po nejzápadnější bod ČR. Současně bude spuštěna sbírka na Darujme.cz,“ říká ředitelka nadačního fondu Be Charity Pavlína Saudková.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818