ČR: Historik Jan Hrubecký spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem se rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob.
„Snad každý Čech (a též mnoho Slováků) se dme pýchou a neubrání se pověstnému ´co kdyby...?´ při pohledu na ony věčné železobetonové pomníky (zašlé) slávy pokusu o moderní demokratický stát obývaný politickým národem ve střední Evropě, rozbité staletými křivdami. Rozhodli jsme se tak nejít cestou omílání technikálií opevnění, ale podívali jsme se na věc z ´lidského´ pohledu," říká historik Jan Hrubecký.
"Chceme tak nejen doplnit bílou mezeru v historii fenoménu čs. opevnění, ale také vzdát holt všem, kteří zde zanechali svou stopu: ať již šlo o projektanty v kanceláři Ředitelství opevňovacích prací, konstruktéry ve zbrojovkách a firmách vyrábějících vnitřní vybavení nebo vojáky, kteří dobrovolně či nedobrovolně dostali do svých papírů proslavenou značku ZÚ znamenající ´zvláštní určení´ a tím i přidělení k hraničářským jednotkám," doplňuje Jiří Vaněček.
"Problémem je, že za námi nestojí žádné velké nakladatelství, a tak bychom se chtěli pokusit – vedeni příkladem několika úspěšných donačních záležitostí, kdy lidé přispěli např. na záchranu a rekonstrukci Škodováckých pevnostních zbraní – uspořádat na knihu sbírku, " dodává Jan Hrubecký.
Více informací najdete na: https://www.donio.cz/kniha-boj-v-tezkem-opevneni?token=4ee529af-ff34-4a74-9670-58189b6d3ede
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.