Knihy, literatura, média

Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě každoročně oceňují práci veřejných knihoven v kraji, přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb a také mimořádný přínos jednotlivců k rozvoji oboru. „Účelem ceny Knihovnická K2 je podpora aktivních knihovníků a veřejných knihoven působících v Moravskoslezském kraji a zároveň motivace nejen pro kolegy z oboru, ale také pro vedení obcí. Ocenění je udělováno ve dvou variantách – v lichém roce je vyhlášena nejlepší Knihovna Moravskoslezského kraje  a v sudém roce jsou odměněni 3 Knihovníci/Knihovnice Moravskoslezského kraje. Součástí ocenění je finanční odměna,“ sdělil náměstek hejtmana kraje pro kulturu Lukáš Curylo.

Cena je udělována za nadstandardní aktivity spojené s řízením a modernizací veřejné knihovny nebo její pobočky, za realizaci mimořádných nebo výjimečných činností v oblasti knihovnictví anebo za mimořádný přínos v oboru.

Nominace je možné zasílat na předepsaném tiskopise a v souladu se stanovenými kritérii do 17. července. 2020 na adresu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Nominační formulář a pravidla s kritérii jsou zveřejněny na webových stránkách obou vyhlašovatelů.

Cena „Knihovnická K2“ je vyhlašována od roku 2015 a ocenění je předáváno u příležitosti Týdne knihoven, který probíhá každoročně vždy první týden v říjnu.

Malá upoutávka zde: https://youtu.be/ig8jFG7oKjQ

Kdo nestihne, opakování bude na ČT2 v pondělí 22. 6. 12:00 nebo tamtéž ve středu 24. 6. v 18:55 hod.  

Na vaše ohlasy se těší tým Českých kořenů. Viz také https://www.ceskekoreny.cz/uvodem/

„Magda Malá je kriminalistka v hodnosti kapitána. Je to věrný a hodný člověk s analytickou myslí. Pečlivá a důsledná, lpí na detailech. Vedle své práce je bezmezně oddaná své rodině,“ říká o své postavě herečka Petra Špalková. Kolegu jí v chystaném seriálu ztvární Jiří Vyorálek. „S postavou Martina Černého se po třech natáčecích dnech začínám sžívat. Je to chlapík v mých letech, do Ostravy přijíždí pracovat z rodinných důvodů, jelikož chce být blíž svému synovi. Jedná se o dobrého detektiva, který občas střílí od boku.“

Dvanáct hodinových dílů zavede diváka do prostředí nejrůznějších sociálních skupin. Od dětského gangu ze sídliště a youtubery, přes motorkáře nebo pašeráky, až po realitní makléře. Podle tvůrců jde o zprávu o současné společnosti. „Toto je první seriál, dvanáctidílný, který dělám celý sám. Vždy jsem se o režii dělil s kolegy, díky čemuž bylo více času. Teď mám za celé dílo a to, jakým obloukem odvyprávím děj, odpovědnost jenom já,“ říká režisér Radim Špaček. „Už mám za sebou seriál Život a doba soudce A. K. s Robertem Sedláčkem a Bohdanem Slámou, jehož scénář napsal Zdeněk Zapletal, takže s jeho tvorbou mám zkušenosti a mám v něj velkou důvěru i teď se Stíny v mlze. Vím, že nikde nic neošidí, dodává přesah a výsledek není čistou žánrovou záležitostí. Nepůjde jen o vyšetřování.“ Jeho slova doplňuje kreativní producentka Kateřina Ondřejková: „Seriál dává velký prostor osobním linkám hlavních hrdinů. Kdo jsou, jaké mají životy, co prožívají, když nehledají „stíny v mlze“. To jsou elementy, které jsme v českém seriálu zatím moc neviděli. Zároveň jsem chtěla, aby hlavní postavou byla žena kriminalistka. Zajímá mě, jestli žena, matka, manželka může skloubit osobní život s takto náročnou prací.“

V dalších rolích se představí například Jaroslav Plesl, který je seriálovým manželem Petry Špalkové. Jejich seriálovou dceru hraje skutečná hereččina dcera Andělka Tichá. Dalšími členy týmu vyšetřovatelů jsou Petr Panzenberger, David Viktora, Vít Roleček a Ondřej Brett. Miroslav Hanuš si naopak zahraje tajemného a nebezpečného Hrbka. Dotočeno by mělo být na konci letošního roku.

námět a scénář: Zdeněk Zapletal // dramaturgie: Kateřina Ondřejková, Martin Novosad // režie: Radim Špaček // kamera: Martin Štěpánek // zvuk: Petr Neubauer // střih: Anna Ryndová, Kateřina Vrbová // vedoucí produkce: Hana Přidalová // výkonná producentka: Jarmila Hoznauerová // kreativní producentka: Kateřina Ondřejková // hrají: Petra Špalková, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl, Regina Rázlová, Petr Panzenberger, David Viktora, Miroslav Hanuš, Tomáš Mrvík, Tomáš Havlínek, Veronika Lapková, Ondřej Brett, Anděla Tichá a další

Nový pohled na Olomoucko

Z druhé strany mapy pak bude povídaní o regionu Olomoucka, které jednoduchým a hravým způsobem představí dětem toto území a naláká je k jeho poznávání. Vedle toho jsou tam i poutavé články o obcích, městech, firmách i školách, které se do projektu zapojily. „A právě každý jeden článek bude doplněn o obrázky malých umělců. Ať už se zapojí vaše vlastní děti a nebo žáci základních uměleckých škol, právě zde budou mít možnost pochlubit se všem se svým výtvarným talentem,“ říká regionální projektový manažer Jiří Pardy.

Projekt se v těchto dnech spouští, mapy by tak měly být hotové začátkem roku 2021.

Vidět svět jinak - originálně a v krásnějších barvách

CBS Nakladatelství je vydavatelem edice knih leteckých fotografií Česko z nebe i originálních ručně malovaných map s více jak 15 lety zkušeností. „Vytváříme originální produkty, které umožní lidem vidět svět jinak, originálně a v krásnějších barvách. Ať už jsou to ručně malované mapy, letecké fotografie, knihy, videa a jiné propagační materiály, všechny tyto produkty propagují to pěkné a hodnotné, co v regionu je. Zároveň klademe důraz na to, aby byly všechny naše produkty i prakticky využitelné, aby sloužily lidem a usnadňovaly jim život,“ popisuje Milan Paprčka.

Výstavu Než se vše změnilo připravenou brněnskou pobočkou Židovského muzea v Praze můžete v galerii Celnice vidět od 17. června až do 6. září 2020. Jejím cílem je vyprávět dějiny zespodu, skrze příběhy běžných lidí, s důrazem na každodennost. Na takových příbězích lze sledovat, kam zavedl československou společnost vývoj politické situace 30. let. „Bardošovy fotky nám k tomu mohou být dokonalým průvodcem. Ukazují společnost v době, kdy bylo zcela přirozené zajít v létě na koupaliště v Židenicích, společně sledovat Velkou cenu, koupit si v trafice Rovnost, stejně jako Brünner Tagblatt… Ale potom se vše změnilo,“ uvedla Táňa Klementová z Židovského muzea v Praze.

Kurt Bardoš se narodil v Brně 16. května 1914 do asimilované židovské rodiny Artura a Käthe Bardošových. Studoval medicínu, ale jeho největším koníčkem byla fotografie. Bardošova rodina následovala osud většiny protektorátních obyvatel označených za Židy. Musela se vystěhovat ze secesního domu Tivoli na Jiráskově ulici do oblasti Zábrdovic vyhrazené Židům. V prosinci 1941 byl Kurt spolu s manželkou Zdenkou, rodiči a sestrou Ilsou deportován do Terezína. Kurt a jeho žena zůstali v Terezíně do podzimu 1944, poté byli deportováni do Osvětimi a rozděleni.  Poslední údaj, který lze k osobě Kurta Bardoše dohledat, je pravděpodobné datum jeho úmrtí 19. března 1945.

Několik alb s Kurtovými fotografiemi, která byla před transportem uschována u přátel, si přeživší příbuzní ponechali jako památku. Alba s nimi putovala z Brna do severních Čech, potom až do Izraele a později zpět do Evropy, do Vídně. S laskavým souhlasem Kurtovy neteře Zuzany byly za účelem putovní výstavy Než se vše změnilo pořízeny kopie výběru přibližně 80 fotografií. Ty si nyní můžete prohlédnout ve volně přístupné galerii Celnice, otevřená je denně kromě pondělí v čase od 10 do 18 hodin. Ve středu 2. září v 17 hodin se uskuteční komentovaná prohlídka výstavy.

Fotografie Kurta Bardoše ukazují brněnskou společnost v meziválečném období

Pořadatel: Muzeum Brněnska a Židovské muzeum v Praze

Místo konání: Galerie Celnice, areál Vily Löw-Beer v Brně, Drobného 22, 602 00 Brno

Termín konání: 17. června 2020 – 6. září 2020

Otevírací doba: úterý – neděle 10 – 18 h

Vstupné: zdarma

„Sezónu letních kin otevřeme průřezem české filmové tvorby od 60. let do současnosti a diváky by měly hlavně bavit,“ zve na Pivovarské náměstí dramaturgyně kina Ilona Machová.

Kino chystá retro lahůdky jako jsou Limonádový Joe, Na samotě u lesa nebo teď už kultovní Nudu v Brně. Přivítá ale i „skejťáky“ na dokumentu Šimona Šafránka o historii rychlých prkýnek King Skate a zve i na klukovskou road movie Všechno bude, která bodovala na Českých lvech.

„Všechny filmy jsme vybírali s ohledem na naše klienty a na rodiny s dětmi, které k nám chodí. Ti často nemohou sledovat filmy s titulky. Proto je náš program ryze český,“ zvou na promítání pracovníci SKOKu.

Projekce budou probíhat každý letní čtvrtek od 20 hodin před kavárnou BISTRO u dvou přátel, kde diváci mohou využít i služby občerstvení. Podpoří tak provoz sociálního podniku a udělají radost i zdejší obsluze. Promítání je zdarma.

Sezení je zajištěno na židličkách a kapacita letního kina je kolem 150 lidí. Do BIOGRAFu si ale diváci mohou přinést i vlastní deku, karimatku nebo židličku, aby měli jistotu, že si budou mít kam sednout, kdyby přišlo diváků víc.

Česká televize i Český rozhlas naplňují svým vysíláním očekávání veřejnosti od médií veřejné služby a jsou hodnocena jako dvě nedůvěryhodnější média v zemi. To jsou dílčí závěry výzkumu, který společně iniciovaly ČT a ČRo jako příspěvek do debaty o změnách v oblasti financování veřejnoprávních médií a budoucím rozsahu poskytované veřejné služby.

„Ve veřejném prostoru se objevují různé návrhy na radikální proměny financování České televize a Českého rozhlasu. Považujeme v takovém okamžiku za nutné a odpovědné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Například poslanecký návrh SPD, který k mému zděšení nedávno s neutrálním stanoviskem projednala vláda, by znamenal likvidaci České televize, rušení stanic a téměř úplné zastavení výroby pořadů. Česká televize, která by po schválení tohoto návrhu každý rok přišla o 2,1 miliardy korun, by ani nemohla naplňovat všechny povinnosti, které ze zákona má. Pro veřejnost by pak její význam byl marginální. A Česká republika by přišla o svá dvě nejdůvěryhodnější média.“

„Český rozhlas by za předpokladu přijetí novely zákona z dílny SPD přišel až o 60 procent svého rozpočtu, tedy o 1,2 miliardy korun. Znamenalo by to drastické omezení jeho služeb, rušení stanic a masové propouštění kvalitních tvůrců i novinářů. Byl by to konec veřejné služby, kterou čtyřiadvacet hodin denně poskytujeme našim posluchačům na našich celoplošných okruzích a regionálních či speciálních stanicích. Současný nezávislý průzkum dokládá, že česká veřejnost služby Českého rozhlasu i České televize oceňuje, váží si jejich nezávislosti a uvědomuje si i vlastní roli a zodpovědnost, která spočívá v jejich financování,“ uvádí generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Koncesionářské poplatky jsou v České republice hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. S jejich zachováním souhlasí 79 % populace, a to bez výrazných rozdílů napříč sociodemografickými kategoriemi. Současná výše poplatků nepřipadá vysoká 84 % poplatníků v případě ČRo (58 % ji považuje za přiměřenou a 26 % za nízkou) a 81 % poplatníků u České televize (61 % ji považuje za přiměřenou, 20 % za nízkou). Z hlediska výše příjmů nejsou ve vnímání výše poplatků žádné zásadní rozdíly. Drobné navýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 % domácností.

Koncesionáři si zároveň uvědomují, že minimální navýšení koncesionářských poplatků, které nebyly přes 10 let upravovány, by odpovídalo rozšiřování služeb ČT a ČRo v poslední dekádě. Pro dvě třetiny lidí by tak celkové navýšení poplatků o dvacet korun měsíčně, tedy 5 korun u rozhlasových a 15 u televizních poplatků, bylo bez problémů akceptovatelné. U rodin s nízkými příjmy je výše poplatků důležitější, přesto dvě třetiny z nich uvádějí, že by na jejich rodinné výdaje zvýšení vliv nemělo. Ve skupině seniorů toto deklaruje 68 % lidí. Tři čtvrtiny populace zároveň uvedly, že navýšení reklamy v programu ČT a ČRo by vnímaly jako citlivé narušení stávající kvality vysílání.

Česká televize i Český rozhlas dlouhodobě upozorňují na to, že je nezbytné vést diskusi o financování médií veřejné služby, aby nebyla v budoucnu ohrožena jejich existence. Výše koncesionářského poplatku byla naposledy upravena v roce 2008 u České televize a v roce 2005 u Českého rozhlasu.

Česká televize je nyní schopna při částečném omezení poskytované veřejné služby fungovat bez navýšení poplatku do roku 2024. Na konci tohoto období bude mít volné disponibilní prostředky ve výši 700 milionů korun na mimořádné investice. Výše rozhlasového poplatku činí od roku 2005 pouhých 45 korun měsíčně. Vlivem inflace se jeho reálná hodnota za uplynulá léta snížila na zhruba 33 korun. Český rozhlas přesto dokázal průběžně rozšiřovat portfolio svých stanic, programovou nabídku a vytvářet speciální projekty. Vzhledem k nárůstu mandatorních výdajů na provoz však již bude v případě další stagnace rozhlasového poplatku rozvoj služeb pro posluchače Českého rozhlasu po roce 2021 téměř nereálný.

„Přijďte si společně s námi ve středu 17. června od sedmé večerní zavzpomínat na slavnostní otevření šumperského domu kultury před čtyřiceti lety. Pro zájemce navíc chystáme netradiční prohlídku zákulisí, kam se běžně divák nemá šanci dostat,“ uvedla produkční Michaela Horáková.

V současné době zaměstnanci domu kultury dokončují přípravy pro zahájení retrospektivní výstavy DK40. Kromě fotografií za uplynulé čtyři dekády bude její součástí také instalace z historických předmětů, které již nemohou nadále sloužit svému účelu. Tvorby konceptuálního díla se ujala dvojice mladých uměleckých nadšenců Markéta Dočkalová a Štěpán Mikulenka.

„Během večera pak na návštěvníky této vzpomínkové akce, kam je vstupné zdarma, čekají další překvapení,“ dodala produkční s tím, že další aktualizované informace k programu najdeme na stránkách www.dksumperk.cz.