Knihy, literatura, média

V roce 1970 jsem se přistěhoval do Nové Paky. O tom, že je proslulá drahými kameny, zkamenělými rostlinami i množstvím výtvarných umělců, jsem věděl, o spojitosti všech těchto skutečností se spiritismem, přesněji s medijními kresbami, však nikoliv. Muzeum jsem nalezl v dost dezolátním stavu, hned od prvních dnů mě čekalo přestěhování Klenotnice z Besedy a vybudování nové expozice Klenotnice v prostorách dnešní Komerční banky, pak následovalo vyklizení Suchardova domu a vleklá oprava. Suchardův dům mě zaujal, nechal ho postavit Antonín Sucharda mladší (1843–1911) v letech 1895–1896. Byl to také Sucharda, kdo v roce 1903 pozval z nedalekého Hrabačova u Jilemnice vůdčího představitele spiritistů, spisovatele a nakladatele Karla Sezemského, aby v hotelu Mach na náměstí v Nové Pace proslovil první přednášku o spiritismu. V roce 1904 se Sezemský do Nové Paky přestěhoval, dokonce chtěl na samotě u Štikova založit společnost spiritistického hospodářství – komunu po vzoru  tolstojovských „duchoborců“, dodnes se tomuto místu říká Na duchárně. Neuspěl. Od počátku to s úřady neměl jednoduché. Úřadům i církvi se jeho činnost pochopitelně nelíbila (Antispiritistická liga), ale ve městě byl přes své podivínství uznáván. Neúnavně přednášel, pořádal divadelní představení, výstavy, ale především psal, překládal a vydával. Je zajímavé, že právě výstavy medijních kreseb (jejich způsobem instalace jsme se podle snímků i inspirovali při vzniku expozice) měly veliký úspěch, například při slavné   „Dělnicko – živnostenské výstavě“ v roce 1910, kde byla také expozice „Síň spiritismu“ oceněna později radou města. Tak se stalo i při podobných akcích v pozdější době. Ve sbírkách muzea jsem nalezl hned v roce 1970 zajímavou složku o rozměrech 620 x 490 mm, která obsahovala soubor 76 medijních kreseb, nalepených  asi rozmíchanou moukou na běžném balícím papíru, rohy byly odříznuty (myslím, že nešly odlepit po minulých výstavách spiritistů). Byly to medijní kresby Jana Tóny (Tonna) z let 1904 – 1910, které podle záznamu věnovala muzeu jistá paní Růžena Žižková. Shodou okolností jsem mohl ještě korespondovat s vnučkou J. Tonna  V. Ulmanovou z Jablonce nad Nisou a mnoho jsem se dozvěděl.

Jan Tonn pracoval na železnici a podobně jako dost jiných spiritistů, kteří byli rovněž jejími zaměstnanci, tak měl jako konduktér (průvodčí) možnost rozšiřovat myšlenky spiritismu a literaturu mezi cestujícími. Kresby mě tehdy uchvátily a řekl jsem si, že bych z nich mohl v Suchardově domě udělat výstavu. Ale nedopadlo to nijak, spiritismus neměly rády žádné totalitní režimy, ani demagogové, ať již v jakémkoliv rouše. Sbírku se nám podařilo uchovat (tehdy se běžně kamuflovaly pojmem naivní umění) a po roce 1989 jsme  ji konečně mohli zveřejnit. Stalo se tak v roku 1992, kdy jsme uspořádali v Suchardově domě výstavu „Spiritismus v Podkrkonoší – medijní kresby a spiritistická literatura“. V té době jsme ještě neměli dostatečný sbírkový fond a pro rozmanitost jsme vystavili i zápůjčky z muzeí v okolí a ze soukromých sbírek. Netušili jsme,  jak velikou odezvu bude výstava mít. V té době už v našem muzeu pracoval Mgr. Ivo Chocholáč, který pro muzeum získal řadu cenných sbírek i informací a věnoval se spiritismu s velikým zájmem.  Dostávali jsme různé tipy, hledali v antikvariátech i po známých, ale hlavní byla příprava obou expozic. Někdy ovšem pomohla propagace, začali se ozývat potomci spiritistů, například paní, která žila na Slovensku, nám poslala kresby přes řidiče autobusu, také známá Cecílie Marková nám věnovala některé kresby. Mezi stovkami kreseb se objevily i skutečné skvosty, jakými byly vedle kreseb  Jana Tonna, V. Švihly, F. Rofelina, H. Hasmana  … , především kresby Josefa Kováře. Někteří lidé našli třeba kresby na půdě schované a muzeu je věnovali, jiní požadovali za unikátní soubor nevysoké částky, byť na první pohled bohatstvím neoplývali. Jiní nás upozorňovali, u koho a kde můžeme hledat. Rozrostl se i náš soubor unikátních fotografií a pohlednic se spiritistickou tematikou.

Práce v muzeu je práce s lidmi, věčné hledání a tušení souvislostí. Navštívilo nás i několik těch, kteří se domnívali, že chceme šířit spiritismus  a chtěli zprostředkovat setkání se spiritisty nebo účast na seancích. Nikdy jsme nic takového nedělali a ani nechtěli dělat. Nás zajímal tento zvláštní fenomén z hlediska etnologického, sociálního, výtvarného, ale především jako zvláštnost našeho města v širších souvislostech. Nikdy jsme nevyhověli žádostem senzacechtivých redaktorů, abychom jim zprostředkovali účast na seancích, aby je natočili, ostatně nás ani nenapadlo nějaké seance se zúčastnit.  Myslím si, že pravý spiritista  o svém přesvědčení ani nemluví a nemá chuť se veřejně prezentovat. V té době jsme si stanovili za cíl získat co nejvíce medijních kreseb z našeho okolí, ale také jiné srovnatelné kresby, a rovněž  další materiály, především produkci nakladatelství Spirit a všechna čísla časopisu Posel záhrobní.

Po několika letech bylo naše úsilí završeno a 31. května 1997 jsme v podkroví budovy Klenotnice drahých kamenů otevřeli stálou expozici, nazvanou Spiritismus v Podkrkonoší. Představovali jsme si umístění jinde a jinak, ale je to asi dáno, spojení světa  kamenů a medijní kresby má cosi společného. Pokud jde o originály kreseb, jsou uloženy v depozitáři. Kresby by raději v budoucnu neměli být vůbec půjčovány.  Nová Paka získala expozicí spiritismu v Evropě jedinečnou pozici a své výjimečnosti by se neměla vzdát ani doma.

Zkrácená verze tohoto textu byla zveřejněna v roce 2008 v publikaci Aleny Nádvorníkové: Art brut v českých zemích, Arbor vitae, Olomouc 2008

Výstava přibližuje osudy lidí, kteří se po skončení 1. světové války zapojili do budování nového samostatného československého státu. Řada z nich pak neváhala bránit svou vlast a její demokratické hodnoty v řadách protinacistického odboje. Jedním z nich byl i legionář, četník a odbojář Jindřich Bombera, rodák z nedalekého Jesence na Konicku.

„Cílem autorů výstavy není jen faktograficky přiblížit osud legionářů v takzvané velké válce, ale na pozadí životního příběhu místního rodáka  představit široké veřejnosti jejich roli ve válce i v následném budování a obraně nového státu. Chceme zaujmout především žáky škol ze zdejšího regionu,“ přibližuje Ivo Heger, mediální zástupce pořádající Iniciativy pro podporu vypálených obcí.

Výstavu lze navštívit v rámci prohlídky expozice věnované pohnutému osudu obce Javoříčko v prostorách místní školy, Informace o otevírací době jsou dostupné na internetových stránkách www.expozicejavoricko.cz. Výstava přináší i autentické předměty ze soukromých sbírek přibližujících legionářskou tradici. Projekt se koná za podpory Ministerstva obrany České republiky.

Jak se neztratit v králičí noře internetu a nových technologiích zkoumají Alenka, Oskar a jejich digitální kamarád iKrálík. Tak lze ve zkratce shrnout populárně vzdělávací seriál, který bude částečně hraný a částečně animovaný. „Alenka v říši GIFů má pomoct všem, kteří si na internetu někdy neví rady, tráví tam příliš mnoho času nebo dělají věci, které je můžou dostat do problémů. Ale pozor, všechno to poučování bude především zábava,” uvádí režisérka seriálu Karolina Zalabáková. Seriál se zábavným způsobem věnuje aktuálnímu a vážnému tématu digitální gramotnosti a zacházení s internetem a sociálními sítěmi. Projekt dostal také záštitu Ministerstva školství a na vzniku scénářů se podílela také skupina žáků, tzv. “focus group” ze zlínské základní školy Emila Zátopka. „Je to téma, které je dnes naprosto zásadní a při tom na něj ve škole není dostatek prostoru, děti o něj ale zájem mají”, doplňuje Zalabáková.

Vznik projektu podpořil také Nadační fond FILMTALENT Zlín. Nejen proto padne poslední klapka natáčení právě ve Zlíně, a to v rámci 60. ročníku ZLÍN FILM FESTIVALu. Ze zlínských lokací pak bude využit také exteriér Velkého kina. Ten bude „hrát” v epizodě věnované aktuálnímu a závažnému tématu fake news, tedy falešných zpráv.

Filmaři si pro natáčení vedle Velkého kina vybrali několik dalších atraktivních lokací ve Zlínském kraji, mezi jinými kinosál v Golden Apple Cinema, interiéry baťovském domku nebo exteriér lomu v Kurovicích. „Zlínská tvorba pro mladé diváky má obrovskou tradici, jsem rád, že jsme sem mohli umístit podstatnou část natáčení našeho dětského seriálu. Ve Zlíně se prostě dobře točí”, uvádí Lukáš Gargulák, producent společnosti Cinebonbon, která seriál vyrábí.

Seriál bude mít premiéru na ČT :D od začátku roku 2021. Produkce ale plánuje i jiné cesty, jak hotový seriál k malým divákům dostat. Mezi dalšími plánovanými projekty produkce Cinebonbon je pak například celovečerní hraný film o zlínských vodních pólistech a jejich emigraci z Československa na západ v roce 1969. Scénář filmu podpořil Fond kinematografie i Filmový fond statutárního města Zlína.

Letní kino na Pragovce i v druhé půlce prázdnin nabízí poutavé studentské filmy, které jinde nebývají často k vidění. Do konce léta proběhnou například projekce snímků pod názvem FAMU Drama 20. 8. či FAMU Cinema 01 ve čtvrtek 27. 8. V rámci pásma FAMU Cinema 01 bude promítán i animovaný snímek Dcera (2019) Darii Kashcheevové, který minulý rok získal studentského Oscara. Pro nejmladší diváky a jejich rodiče je přichystáno filmové pásmo s názvem FAMU dětem/Zpátky do školy 3. 9.  Filmové léto na Pragovce zakončí úspěšný snímek Staříci 10. 9. od Martina Duška a Ondřej Provazníka, který výrazně bodoval na letošním Českém lvu i Cenách české filmové kritiky. Projekce probíhají ve třetím zálivu Pragovky vedle uměleckých galerií a za deště se přesouvají do interiéru. V areálu je možnost zakoupit občerstvení.  

Důvodů, proč vyrazit na letní kino právě do vysočanské Pragovky, však může být více.  Pro leckterého Pražáka může Pragovka a její okolí představovat něco jako malý výlet do Ostravy či uměleckých částí Berlína, který však trvá metrem jen patnáct minut z Václaváku do stanice Kolbenova – do míst, kde se ulice jmenují zpravidla po tom, co v nich dávno zkrachovalo, a v jejichž postindustriálních prostorách působí silná umělecká komunita. Právě setkávání je na Pragovce důležitou dimenzí a galerie Pragovky pro něj připravily ideální podhoubí v podobě událostí s názvem Dolce far niente, které těsně před promítáním nabídnou kulturní program ve formě setkání s umělci, komentovaných prohlídek, performancí či přednášek. I mimo konání nepravidelných akcí Dolce far niente jsou však galerie otevřeny veřejnosti až do pozdních hodin, tedy do samotného začátku letního kina.

Podrobný program kina naleznete na další straně. Pro aktuální informace o programu kina můžete využít také tuto facebookovou stránku:

https://www.facebook.com/events/287878259055812/

Program kina:

13. 8. Umění Antropocénu: autoři: David Přílučík, Anna Remešová, ČR, 2019

Umění antropocénu sleduje současné diskuze, které se věnují proměňujícím se podmínkám umělecké produkce v době klimatického rozrušení. Základ videí tvoří rozhovory s teoretičkami, filozofy, kulturními pracovníky a pracovnicemi, umělkyněmi a aktivisty, kteří se dlouhodobě věnují otázkám ekologie a klimatu, a to ať už v souvislosti s jejich uměleckou či institucionální praxí. Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.

20. 8. FAMU Drama, pásmo studentských filmů z produkce FAMU, žánr: drama

- konkrétní filmy budou doplněny

27. 8. FAMU cinema 01: pásmo studentských filmů z produkce FAMU

Ahoj: rež. Anna Paděrová, Dcera, rež. Daria Kashcheeva, 2019, 15:00, Schovka: rež, Barbora Halířová, 2019, 7:00, Mezery: rež. Nora Štrbová, 2019, Podle Sylvie: rež. Verica Kórdič, 2019, Kdo se se mnou zatočí: rež. Anna Paděrová, SH*T HAPPENS: rež. Michaela Mihalyi & David Štumpf, 2019, 13, Mám se ráda: rež. Alžběta Suchanová

3. 9. FAMU dětem / Zpátky do školy: pásmo studentských filmů z produkce FAMU, žánr: dětská tvorba

Medvědění: Daniela Hýbnerová, 2018, 2:00, Malý Cousteau: Jakub Kouřil, 2013, 13:00, Nový druh: Kateřina Karhánková, 2013, 7:00, Tonda a bacil: Kateřina Karhánková, 2014, 5:00, Chybička se vloudila: Aneta Kýrová Žabková, 2009, 7:00, Mythopolis: Alexandra Hetmerová, 2013, 11:00, Plody mraků: Kateřina Karhánková, 2017, 10:00, Neil: Martin Pošta, 2017, 6:00, Hopus: Lucie Kokoliová, 2018, 3:00, Pouštět draka: Martin Smatana, 13:00.

10. 9. Staříci: režie Martin Dušek, Ondřej Provazník, 92 min., žánr: drama/road movie, ČR/ SR 2019

Z amerického Oregonu přilétá na pražskou Ruzyň emigrant Vlastimil Reiner (Jiří Schmitzer), válečný veterán a bývalý politický vězeň. Je mu už hodně přes osmdesát, je připoutaný na invalidní vozík a do značné míry odkázaný na pomoc ostatních. Proto na něj už na letišti čeká Antonín (Ladislav Mrkvička), dávný kamarád z protikomunistického odboje. Záhy vyjde najevo, že Vlasta přijel do Česka uskutečnit poslední misi svého života. Chce vypátrat a zabít komunistického prokurátora Václava Mráze, kterého porevoluční soudy nedokázaly nebo nechtěly za jeho zločiny z 50. let potrestat. Vlastimil přemluví Antonína, aby mu s akcí pomohl. Tonda si vypůjčí od vnuka starou obytnou dodávku a upraví ji tak, aby se v ní mohl Vlasta pohybovat. Oba starci vyrážejí na pro ně velmi obtížnou cestu za odplatou. (CinemArt)

Jako předfilm bude uveden krátký snímek z produkce Mystreetfilms: Labuť, režie: Martin Dušek, Černý most, režie: Širín Nafariehová.

Dolce far niente: doprovodný program galerií před projekcemi kina

Důvodů, proč vyrazit na letní kino právě do vysočanské Pragovky může být více.  Pro leckterého Pražáka může Pragovka a její okolí představovat něco jako malý výlet do Ostravy, který však trvá metrem jen patnáct minut z Václaváku do stanice Kolbenova – do míst, kde se ulice jmenují zpravidla po tom, co v nich dávno zkrachovalo, a v jejichž postindustriálních prostorách působí silná umělecká komunita. Právě setkávání je na Pragovce důležitou dimenzí, a galerie Pragovky pro něj připravily ideální podhoubí v podobě událostí s názvem Dolce far niente, které těsně před promítáním nabídnou kulturní program v podobě setkání s umělci, komentovaných prohlídek, performancí či přednášek. I mimo konání nepravidelných Dolce far niente však budou galerie otevřeny veřejnosti až do pozdních hodin, tedy do samotného začátku letního kina. Program Pragovka Gallery naleznete na níže uvedené FB adrese: https://www.facebook.com/pragovkagallery/

13. 8. 2020:

• 18:00 komentované prohlídky výstav David Přílučík / Transfer / Pragovka gallery Entry, Nostalgie jako avantgarda / Pragovka Gallery Rear + performance skupiny Marina Abramovič po sebe neupratuje + beseda s umělcem Adamem Kašparem + performance Davida Přílučíka k výstavě Transfer
• 21:30 letní kino: Umění antropocénu s úvodem autorů Davida Přílučíka

27. 8. 2020:

• 18:00 dernisáž výstav Nostalgie jako avantgarda / Pragovka Gallery Rear, Sofie Švejdová / +50°C / Pragovka Gallery Pop-Up + hudební doprovod: sólista na violloncelo Jan Pech + projekce díla Lenky Hamerlové a Anny Machátové s názvem Jak na tebe
• 21:30 letní kino: FAMU v kině 01

Hlavní letní výstava Graniton / užitková a umělecká keramika 1907 – 1928 pomalu končí. Galerie muzea od začátku prázdnin přitahovala na unikátní sbírku, kterou shromáždil jihočeský badatel a nadšenec Jiří Hořava. Ten však již za několik dní bude muset svou kolekci zase opatrně zabalit a poskládat do krabic, čas výstavy v neděli 16. srpna definitivně vyprší. Ještě než se tak stane, přijede Hořava své vášni naposledy povyprávět. Ve středu 12. srpna od 16 h opět přiblíží osudy fabriky ze Svijan u Liberce a jejích legendárních výrobků. 

Zbrusu novou výstavu hostí Památník města Protivína. Fotografie z nedalekého Řežabince píseckého ornitologa Jiřího Šebestiána nahradí snímky dalšího muzejníka -  Pavla Krásenského, kurátora entomologické sbírky v Oblastním muzeu v Mostě. Ten v Protivíně vystaví svůj cyklus nazvaný Podivuhodný svět bezobratlých živočichů. V tomto oboru po celém světě vyhledávaný fotograf každého návštěvníka bezpochyby přesvědčí, že pavoukům, vosám, můrám či mravencům to na velkoformátových fotografiích až nečekaně sluší. Výstava začíná právě dnes 11. srpna a potrvá až do konce října.   

Aktuální informace, fotografie a zajímavosti můžete rovněž sledovat na www.facebook.com/pmpisek či www.instagram.com/prachenskemuzeum/

Eliška Balzerová patří mezi nejobsazovanější české herečky, úspěšně dabuje, zahrála si v řadě televizních seriálů a filmů, populární se stala díky legendárnímu seriálu Nemocnice na kraji města a zapsala se do paměti diváků také nezapomenutelnou rolí v komedii století S tebou mě baví svět. Je také nositelkou prestižní filmové ceny Český lev za nejlepší ženský herecký výkon ve snímku Ženy v pokušení. To je jen část bohatého výčtu filmové práce, kterou za sebou Eliška Balzerová má. Herecký výkon ve filmech a seriálech je však jen jedním z důvodů, proč se organizátoři Zlín Film Festivalu rozhodli ocenit její práci.

„Eliška Balzerová ztvárnila desítky kvalitních a rozmanitých rolí na divadle, ve filmu i v televizi, spoluzakládala a později šéfovala Divadlu na Fidlovačce. Je nám proto nesmírnou ctí, že tato elegantní dáma, která má navíc blízký vztah k našemu regionu, převezme ocenění a vstoupí tak do naší festivalové síně slávy,“ komentovala umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová.

Eliška Balzerová se při ceremoniálu k ukončení 60. ročníku Zlín Film Festivalu stane již čtyřiadvacátým držitelem tohoto čestného ocenění. „Ze zprávy o ocenění jsem měla velkou radost. Na filmovém festivalu ve Zlíně jsem byla mnohokrát a vždycky to bylo moc příjemné. Navíc se koná v mém rodném kraji. Těším se do Zlína už teď,“ vzkázala Eliška Balzerová, která pochází z nedalekého Vsetína.  

Tradice ceny, kterou si ze Zlína oblíbená česká herečka odveze, sahá do roku 1997, kdy se prvním držitelem stal zlínský režisér hraných filmů pro děti a mládež Josef Pinkava. Loni toto ocenění převzal zpěvák Karel Gott.

Více na www.zlinfest.cz

Program přehlídky:

Helenu Vondráčkovou a Karla Maříka svedla dohromady čirá náhoda a společné hudební vydavatelství. To Karlu Maříkovi nabídlo, zda by nechtěl na chystané album Heleny Vondráčkové napsat nějaký song.

„Heleně jsem navrhl progresivnější, odvážnější, prostě jiný koncept alba než jsou její posluchači zvyklí. Lidé Helenina ražení jsou překvapivě otevření novým trendům, které jejich muziku posouvají o metu dále. Stačilo jen pár minut a bylo jasné, že jsme naladěni na stejnou notu. Od sepsání jednoho songu jsme rázem byli u produkce celého alba. Helena je obrovský profík, se kterým je pro každého muzikanta a producenta výzva a radost dělat,“ říká ke spolupráci Karel Mařík.  

 „Spolupráce s Karlem Maříkem pro mne byla cestou do neznáma, věděla jsem o něm jen velmi málo. Po prvém setkání s ním jsem věděla, že si budeme rozumět nejen hudebně, ale především lidsky. Už proto, že ani jeden nemáme rádi ono hudební škatulkování, jsme za to, že muzika je jen jedna. Celé natáčení probíhalo jakoby v rodinném duchu. Výrazný podíl na tom měl i mladý kytarista a zvukař Tomáš Kryl, v jehož útulném studiu jsme točili,“ dodává zpěvačka Helena Vondráčková.    

Stejně jako Helena Vondráčková, není ani Karel Mařík v hudební branži žádný nováček. V loňském roce se dokázal prosadit i na světovém trhu, když autorsky připravil album Last Testament někdejšího frontmana skotských Nazareth Dana McCaffertyho. U nás je v hudebních kruzích znám spoluprací s mnoha výraznými osobnostmi české pop-rockové scény jako jsou Daniel Landa či Bára Basiková. Jako producent pomáhá i novým tvářím jako jsou například ex-Superstar Kristýna Peterková či debutující Valeria Tošerová.

Na novinkovém albu Heleny Vondráčkové Tvrdohlavá je celkem čtrnáct skladeb. Autorsky se na něm podílela řada známých českých i slovenských textařů a skladatelů. Vedle Karla Maříka například Václav Noid Bárta, Jan Krůta, Gabriela Osvaldová, Josef Peterka, Ondřej Soukup. Filmovou Ženskou pomstu mají na svědomí Lešek Wronka a Petr Šiška. Skladbu, která dala novinkovému CD název, pro Helenu Vondráčkovou napsal Vašo Patejdl.

České umění na přelomu 16. a 17. století patřilo k nejlepšímu v Evropě. Vděčilo za to císaři Rudolfovi II., který z Prahy učinil své sídlo a pozval do něj věhlasné umělce. Panovníkův dvůr se záhy stal i střediskem obchodu s krásnými věcmi, mezi něž patřily i šperky. „Náročně zpracované zlatnické výrobky byly běžnou součástí oděvů šlechty, jež je nakupovala ve velkém. Do dnešní doby se jich však dochovalo málo a většinou jsou chloubou zahraničních sbírek,“ objasňuje editor a spoluautor publikace Jan Štěpánek a doplňuje: „I díky Zejdlicům však máme to štěstí, že um tehdejších mistrů můžeme obdivovat také u nás. S kolegy jsme provedli rozsáhlý archivní a srovnávací výzkum, který si tento konvolut jistě zaslouží.“

Kniha s názvem Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru 28 manýristických šperků, který byl nalezen roku 1916 v hrobce rodu Zejdliců v děkanském kostele v Polné u Jihlavy. Má 80 stran a obsahuje více než 50 barevných fotografií, včetně detailních záběrů na práce rudolfínských šperkařů. Je dílem historiků Dany Stehlíkové, Filipa Plašila a Jana Štěpánka, kteří na publikaci pracovali dva roky. Ve třech kapitolách seznamují čtenáře s dějinami rodu Zejdliců, posléze s okolnostmi nálezu, a nakonec se zhodnocením samotných klenotů.

„Jsem ráda, že se nám pro projekt podařilo získat vynikající odborníky a díky nim dokázat, že i v malém muzeu na Vysočině se mohou ukrývat cenné a v mezinárodním kontextu zajímavé předměty,“ říká ředitelka Městského muzea Polná Alena Vyskočilová a dodává: „Název knihy je skutečně symbolický. Autorskému týmu se totiž podařilo vypátrat, že některé ozdoby jsou dílem zlatníků ze Švábského Gmündu. Jiné pochází až ze Sedmihradska. Jde tedy skutečně o malý poklad z velkého světa.“ Podle jejích slov měla být součástí projektu i výstava. S ohledem na komplikovanost příprav v souvislosti s onemocněním COVID-19 bylo ovšem rozhodnuto o jejím odložení na některou z dalších sezon.

www.muzeum-polna.cz

Přestože organizátoři akce působí v různých odvětvích, spojuje je společná touha podporovat umělce a dělat radost veřejnosti. Pražské Výstaviště se tak na konci léta promění v prostor s komorními multifunkčními scénami, kde se během 3 týdnů představí největší pražské festivaly zaštiťující slavnost a to Designblok, MFF Praha – Febiofest, Letní Letná, Metronome Prague Music & Arts Fair, Pražské jaro, Signal Festival, United Islands of Prague. Akci budou doplňovat mnohé další doprovodné aktivity. Měsíc září se tak stane společnou oslavou návratu kulturního a společenského života. Akce Praha ZÁŘÍ, která vzniká za podpory partnerů, hlavního města Prahy a Výstaviště Praha, bude přinášet jednotlivé kulturní zážitky v termínech od 8. do 28. září. Některé akce budou zdarma, některé se vstupným, registrace zájemců o různá představení budou probíhat od druhé poloviny srpna na webu www.prahazari.cz

„Koronavirová krize zasáhla pražskou kulturní scénu velmi tvrdě. Akce jako Praha ZÁŘÍ mi ale dávají naději, že krizi dovedeme využít tím správným způsobem: kulturní aktéři se spojili, navázali užší spolupráci a vytvořili unikátní projekt, který Praha dosud nezažila. Jsem moc ráda, že ve snaze o záchranu pražské kultury dovedeme táhnout za jeden provaz.“ říká radní pro kulturu Hana Třeštíková. Podle Davida Gaydečky, jednoho z iniciátorů akce Praha ZÁŘÍ, pořadatele festivalů United Islands of Prague a Metronome Prague, bude komfortní areál ve venkovní parkové části Výstaviště, kde se akce budou konat, rozdělen na několik menších komorních zón, které nabídnou různé intimní zážitky z každého vystoupení. Akce využívá výhod velké rozlohy všech ploch Výstaviště a tak přesun některých aktivit z vnitřních prostor právě sem může napomoci, aby tyto akce nebyly zrušeny. „Díky vstřícnosti Prahy, Výstaviště a mnohých partnerů přicházíme společně se všemi aktéry s nečekanou akcí, jaká se  ve světě zatím asi neodehrála. Ohromná solidarita všech pořadatelů a partnerů, kteří teď neřeší, jestli si někdo s někým konkuruje nebo zastává jiné názory na to, co by měla být ta nejlepší kulturní aktivita, je přesně něco, co tato komplikovaná doba potřebuje. Pokud podobné aktivity existují nebo právě vznikají i jinde na světě, je to jedině dobře. Přicházíme s restartem kulturní sezóny a nadějí, že nepřijdeme o sdílení zážitků a možnost užít si tvorbu nejrůznějších umělců. V září tak společně oslavíme víru v to, že příští rok se snad již vrátíme k normálnějšímu fungování. Zveme k zapojení širokou veřejnost a věříme, že si v programu každý něco najde," těší se na září David Gaydečka.

Projekt Praha ZÁŘÍ bude především oslavou kultury. „Na kulturní scéně v Praze nám záleží a jsem rád, že hlavní město Praha může podpořit tento projekt spojených pražských festivalů. Věřím, že každý si najde to svoje a podaří se nám společně kulturní scénu podpořit,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. Areál Výstaviště v pražských Holešovicích prošel v minulém roce výraznými opravami a umožňuje tak lepší technické zázemí a zajištění hygienických podmínek. Nově opravená je i takzvaná bruselská cesta, která bude využita jako zóna pro občerstvení návštěvníků akce nebo běžných návštěvníků parku Stromovka a Výstaviště. „Povedlo se nám ze zanedbaného prostoru Výstaviště udělat areál pro trávení volného času, kam se Pražané rádi vrací. Těší nás, že i díky tomu se zde může uskutečnit takto velká akce, která bude mít kvalitní zázemí pro organizátory a příjemné prostředí pro návštěvníky,“ popisuje areál pražský radní Pavel Vyhnánek.

Akci pořádá sdružení Prague Incredible, které spolu tvoří festivaly Designblok, Letní Letná, Metronome Prague, Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest, Pražské jaro, Signal Festival, United Islands of Prague. Zapojili se i organizátoři různých kulturních aktivit jako např. Aerofilms, Festival Kefír, Mladí Ladí Jazz, Tanec Praha a mnoho dalších. Celou akci podporuje Magistrát Hlavního města Prahy a Výstaviště Praha. S akcí jednotlivým pořadatelům zatím pomáhají jejich partneři a také partneři zastřešující akce Praha ZÁŘÍ: CETIN, Pilsner Urquell, Volkswagen a další podporovatelé jsou ještě v jednání. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Dalšími mediálními partnerem akce jsou Czech News Centre, Český rozhlas a Radio 1.

www.prahazari.cz