úterý
20. srpna 2024
svátek slaví Bernard

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Středočeský kramerius letos Kvůli Covid-19 později

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Vždy první říjnový týden probíhá v České republice celostátní akce Týden knihoven. Středočeská vědecká knihovna v Kladně v tomto týdnu pravidelně uděluje cenu nazvanou Středočeský Kramerius pěti nejlepším neprofesionálním knihovníkům.

25.11.2020
Autor článku: 
Jitka Hrušková

Kromě několika už zavedených celostátních cen pro knihovníky z různých typů knihoven existují i ocenění regionální, která jsou zacílena na neprofesionální knihovny s dobrovolným knihovníkem, jehož práce je mnohdy nedoceněna a přitom nesmírně záslužná. Ve Středočeském kraji je více než sedm set veřejných knihoven, které působí v obcích a malých městech a lze je zařadit do kategorie neprofesionálních knihoven. Ty nejlepší z nich nejsou pouze tradičními půjčovnami knih, ale stávají se kulturními středisky rozvíjejícími komunitní život v obci.

Právě na knihovnice a knihovníky z takových knihoven je zaměřena cena Středočeský Kramerius. Nominované navrhuje Středočeská vědecká knihovna v Kladně a městské knihovny v Benešově, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami podle celé řady kritérií, mezi které patří například aktivita, pořádání akcí, otevírací doba, stav knihovního fondu a jeho doplňování, aktivní komunikace s pověřenou či krajskou knihovnou, vybavení knihovny aj.

„Účelem ocenění je podpořit aktivní dobrovolné knihovníky v jejich knihovnické práci a zároveň motivovat další, aby je následovali. Rovněž chceme vzbudit zájem vedení obcí k jejich podpoře.“, říká Radek Liška, vedoucí Krajského knihovnického centra.

V letošním roce se slavnostní vyhlášení oceněných knihovníků s ohledem na současně probíhající nouzová opatření uskuteční až 25. listopadu. O své „knihovnické Oscary“ – jak tuto cenu v loňském roce nazvala jedna z oceněných – tedy letošní vítězové nepřijdou.

 

Více informací o pořádaných akcích naleznete na webu knihovny: www.svkkl.cz.

Do boje o Oscara vyrazí film Šarlatán režisérky Agnieszky Holland

PRAHA: Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), která stojí za udílením cen Český lev, každoročně vybírá i kandidáta na Oscara za Českou republiku. Letos do boje o nejprestižnější filmovou cenu vysílá drama Šarlatán. Svůj poslední snímek, inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, natočila režisérka Agnieszka Holland podle scénáře Marka Epsteina a do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa Trojana. Film byl uveden v premiéře na letošním 70. ročníku Berlínského mezinárodního filmového festivalu – Berlinale.

Autor článku: 
Silvie Marková

Slavnostní ceremoniál v pořadí 93. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd se uskuteční 25. dubna 2021 v Los Angeles. Akademici v letošním roce vybírali z 10 českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Hlasování probíhalo od 1. do 11. října 2020.

Film Šarlatán vznikl v česko-irsko-polsko-slovenské koprodukci a nabízí strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Mikolášek je člověk bez odborného lékařského vzdělání, ale s nevšedním a nevysvětlitelným nadáním diagnostikovat a pomocí bylinek léčit nemoci, se kterými si ani doktoři nevědí rady. Jeho mimořádné schopnosti jsou však vykoupeny bojem s vlastními démony. Léčitelství je jeho vnitřní spásou a ochranou před sebou samým… „Bylo mi potěšením a ctí po Hořícím keři točit opět v Česku, které je mému srdci nejbližší,“ říká režisérka Agnieszka Holland. Ta po boku Ivana a Josefa Trojanových obsadila například herce Juraje Loje, Jaroslavu Pokornou, Martina Myšičku, Miroslava Hanuše, Jiřího Černého, Tomáše Jeřábka nebo Jana Budaře. Film nese rukopis kameramana Martina Štrby a kostýmní výtvarnice Kataríny Štrbové-Bielikové.

Přední polská režisérka a scenáristka Agnieszka Holland je absolventkou pražské FAMU. V roce 2017 získala na Berlinale Stříbrného medvěda za film Přes kosti mrtvých a v roce 2019 byla nominována se snímkem Pan Jones na Zlatého medvěda za nejlepší film. Je držitelkou Českého lva za drama Hořící keř a na svém kontě má i tři nominace na Oscara. Jako asistentka režie na začátku své filmové dráhy spolupracovala s legendami polské kinematografie Andrzejem Wajdou a Krzysztofem Zanussim. Debutovala psychologickým dramatem Provinční herci (1980), metaforou na tehdejší politickou situaci v Polsku oceněnou na festivalu v Cannes Cenou mezinárodní kritiky. Z její pestré filmografie, kterou Agnieszka Holland natáčí v USA, Polsku, ale i u nás, stojí za pozornost životopisná dramata Úplné zatmění s excelujícím Leonardem DiCapriem (1995) a Ve stínu Beethovena (2006) nebo oceňovaná televizní série Hořící keř (2013).

Ceny americké Akademie filmového umění a věd, které jsou udělovány od roku 1929, jsou považovány za nejprestižnější ocenění v oblasti filmu. Oscarový shortlist bude zveřejněn 9. února 2021 a nominace budou zveřejněny 15. března 2021. Slavnostní ceremoniál pak proběhne 25. dubna 2021 v Los Angeles.

V loňském roce byl do boje na Oscara vyslán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který se probojoval mezi nejlepších deset filmů. Za téměř stoletou historii „Oscarů“ se podařilo cenu za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose. O dva roky později zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šest dalších českých filmů pak postoupilo do neužších nominací: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později. Po druhé šel do boje o Oscara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.

 

O České filmové a televizní akademii:

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995, v roce 2013 prošla transformací na zapsaný spolek. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v České republice i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu – Českého lva
a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. ČFTA má v současné době 325 členů.

 

Česi, počúvajte – nová edice audioknih ve slovenštině

OPAVA: Slezská univerzita ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny přichází s novou edicí audioknih. Jmenuje se Česi, počúvajte a představuje současnou slovenskou literaturu. Prvním titulem je próza Ivany Gibové Bordeline.

Autor článku: 
Karin Martínková

„Audiokniha je ve slovenštině a je opatřena také slovensko-českým slovníčkem, kde posluchači najdou překlad diferenčních slov,“ upřesňuje Monika Horsáková, režisérka audioknihy a vedoucí Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty, kde kniha vznikala. Ústav ke spolupráci vyzval brněnské nakladatelství Větrné mlýny. „Každá kniha, a tedy i audiokniha potřebuje distributora. A Větrné mlýny se popularizaci současné slovenské literatury věnují dlouhodobě, takže volba byla jasná. Nakladatelství nám navíc díky svým kontaktům pomáhá také s ošetřením licencí,“ vysvětluje Monika Horsáková.

Ve Větrných mlýnech vydáváme překlady zásadních děl slovenské literatury už téměř deset let. Máme na to edici ,Česi, čítajte‘, což je trošku ironická výtka, za kterou se skrývá poselství pro tuzemského čtenáře. Když už tvrdíš, že nerozumíš slovensky, tak jsme ti to přeložili, protože literatura od sousedů má co nabídnout. A byl jsem nadšený nápadem Moniky Horsákové ze Slezské univerzity v Opavě, která přišla s pronikavou tezí, že Češi možná nechtějí slovensky číst, vymlouvají se na neznalost, ale možná budou slovenštinu rádi poslouchat. Je to jazyk libozvučný, to přeci dobře víme. A tak se narodila řada audioknih slovenské současné literatury po české uši. Věřím, že se jí bude dařit,“ konstatuje šéfredaktor nakladatelství Větrné mlýny Petr Minařík.

Tvorba Ivany Gibové je charakteristická neotřelým vypravěčským talentem, smyslem pro sarkasmus i citem pro jazyk. To vše jí vyneslo nominaci na různé slovenské literární ceny, včetně Anasoft Litery. Román Bordeline „o tom, jak složité jsou jednoduché věci, o lámání ledů, stereotypů a charakterů, o hraniční poruše a bezhraničních pokusech o nápravu, přitom ještě nebyl do češtiny přeložen, což bylo podle autorů edice jedním z důvodů, proč si právě tuto knihu vybrali. „Tím nejpodstatnějším je samozřejmě to, že jde o text strhující, navíc psaný jako monolog, což ke zvukovému zpracování doslova vyzývá,“ dodává Monika Horsáková. „Já bych za ten nápad chtěla poděkovat a jsem poctěna, že prvním titulem je zrovna moje kniha Bordeline. Nahrávku jsem už slyšela a mám z ní velkou radost. Věřím, že i posluchačům se bude líbit jako mně,“ vzkazuje Ivana Gibová.

Audioknihy z edice Česi, počúvajte budou k dispozici na nosiči CD a také ke stažení on-line z portálu nakladatelství Větrné mlýny. Do konce roku 2020 se můžeme těšit ještě na dva další tituly.

Česi, počúvajte: Ivana Gibová – Bordeline

mistr zvuku: Petr Janoš

dramaturgie: Miroslav Zelinský

mluvené slovo: Viktória Pejková

cover: Jan Vlček

grafika: Kristína Pupáková

režie: Monika Horsáková

Projekt vzniká na Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě v rámci projektu SGS/3/2020

www.slu.cz, https://jinak.slu.cz/

Mládí a láska v pasti války. Vychází Deník Renii, dechberoucí zápisky „polské Anny Frankové“

ČR: Deník Renii Spiegel, strhující zápisky polské židovské dívky, kterou krátce po jejích osmnáctých narozeninách v létě roku 1942 zavraždili nacisté, vychází 15. října v češtině. Deník „polské Anny Frankové“, jak média Reniu nazvala, vyšel nejprve v polštině a v angličtině a okamžitě se zařadil mezi literární klasiku o holokaustu. Paměti mladé básnířky, prozářené v temné době světlem její první velké lásky, se ke čtenářům dostaly až po 70 letech od jejich vzniku. Na český knižní trh titul pod názvem Deník Renii uvádí Nakladatelství ZEĎ, zaměřené na literaturu s poutavými příběhy. Během podzimu chystá ZEĎ k vydání ještě další knihu věnovanou šoa, Milá číslo 18., slavný román Leona Urise odehrávající se koncem války ve varšavském ghettu.

Autor článku: 
Jana Bryndová

První kapitolu svého deníku si Renia napsala 31. ledna 1939, aby v ní coby bystrá, literárně nadaná studentka dívčího gymnázia v Přemyšli trefně a vtipně popsala svou rodinu, kantorky a spolužačky. Do zápisků se ale postupně vkrádá stesk po matce, která po rozdělení země zůstala ve Varšavě, i obavy z blížící se války. Mladá básnířka popisuje napadení Polska, útěk z hořícího města a krátký pobyt ve Lvově. A po návratu domů tíživou realitu, spojenou s nočními raziemi, odvlékáním lidí kamsi na východ a uzavřením Židů do ghetta. Do toho všeho ale proniká Reniin nový zájem: láska a kluci, zejména zelenooký fešák Zygmunt, který se do ní zamiluje a ona do něj… Jejich vztah plný citu a romantiky uzavírá poslední zápis z 25. července 1942, kdy se Renia obrací k matce a Bohu s prosbou o záchranu – jedinou útěchou je jí maminčina fotografie zaslaná v posledním dopise. O pět dní později je už dívka mrtvá.

„Než sestřin přítel Zygmund počátkem 50. let předal tento deník mojí mámě, neměla jsem tušení, že si ho Renia vedla,“ líčí v knize Reniina mladší sestra Ariana, která se pokusila vzpomínky na válku vytěsnit a deník zaklapla na desítky let do bankovního sejfu nedaleko svého newyorského bytu. „Nedokázala jsem si ho přečíst, bylo by to pro mě příliš emotivní,“ přiznává Ariana, jíž se podařilo válku přečkat a začít žít pod novou identitou. Právě její líčení v druhé části knihy tvoří neméně silnou část celého vyprávění. Osud Renii tak doplňují příběhy jejích nejbližších, včetně těch, kteří pro záchranu ostatních nasadili vlastní život.

K těm patřil i Zygmund Schwarzer (1922-1992), Reniina osudová láska, jehož srdcervoucím výkřikem její zápisky končí. Mnohem později, už jako starý muž, si pak na jaře roku 1989 poznamenal: „Je tu další máj, měsíc lásky… Je to 47 let, co jsem ztratil Renusii. Když na ni myslím, připadám si tak malý a nedůležitý. Vděčím jí za tolik věcí. Díky Renii jsem se poprvé v životě zamiloval, hluboce a upřímně. A ona milovala mne neobyčejným, nadpřirozeným, neuvěřitelně vášnivým způsobem. Byl to úžasný, křehký cit. Díky ní naše láska rostla a rozvíjela se. Neumím vyjádřit, jak moc jsem ji miloval. A to se nezmění až do konce…“

„Minulost není pryč tak dlouho; je přítomna v našich srdcích, našich činech i v tom, co učíme naše děti,“ je přesvědčena Ariana Spiegel, jejíž dcera, Alexandra Bellak, nakonec sedm set stran zápisků připravila k publikování. „Čelit tomu, o čemž jste si mysleli, že už jste nechali za sebou, může být bolestivé, ale učit se a poučit se z toho je jediný způsob, jak teď mohu žít. Doufám, že deník mé sestry vás naučí dělat to také tak,“ uzavírá Ariana Spiegel.

Reniin deník. Renia Spiegel, 352 stran, cena 398 Kč. Vydává Nakladatelství Zeď.

 

www.knihyzed.cz

Renia Spiegel se narodila ve východním Polsku v roce 1924. V lednu 1939 si začala psát deník. Když vypukla válka, žila i se svou mladší sestrou v Přemyšli u babičky s dědečkem. Válka ji oddělila od matky. Město nejprve obsadili Sověti a dospívající dívka pocítila komunistickou brutalitu. Když Německo rozpoutalo válku se Sovětským svazem, obsadili nacisté i Přemyšl. Pro Židy nastala doba temna. Bylo vytvořeno ghetto. V létě 1942 byla Renia nucena se začít ukrývat, aby se vyhnula likvidaci ghetta – deportacím do vyhlazovacích táborů. Jen o pár dní později nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji, bylo ji čerstvě osmnáct let.

Víte, že…?

Adriana Spigel, roztomilá, o šest let mladší Reniina sestra, byla před válkou v Polsku známá jako dětská herečka a jako „polská Shirley Temple“ snila o kariéře filmové hvězdy. Během války se jí povedlo setkat se s matkou ve Varšavě, obě přijaly křest a žily pod jmény svých zachránců. Většinu života prožila pod jménem Elizabeth Bellak Leszczyńská.

Když Renia nedostala pracovní povolení a hrozila jí deportace, pokusil se ji Zygmunt ukrýt. Byli ale prozrazeni. „Moje krásná sestra byla zavražděna 30. července spolu se Zygmuntovými rodiči. Někdo je udal: v podkroví činžovního domu pana Goligera se ukrývají tři Židé a když se gestapo dostalo dovnitř, Reniu a Zygmuntovy rodiče vyvlekli ven a zastřelili,“ vzpomíná Ariana Spiegel, jíž se Zygmuntovi povedlo z ghetta vyvést.

Život Renii se stal námětem divadelní hry, byl o něm natočen dokumentární film Rozbité sny (Broken Dreams) a byl využit ve výuce o šoa.

Reniin deník je unikátním svědectvím o životě během holokaustu, mezi které patří i zápisky Anny Frankové, poprvé vydané už v roce 1947. Známý je příběh židovského chlapce Otty Wolfa, který byl zavražděn nacisty v obci Zákřov. Memoáry popisující dobu před transportem do koncentračního tábora Terezín napsala také dvanáctiletá Češka Věra Kohnová. K dalším „dětským deníkářům“ patří Hana Goldszajdová, Rutka Laskierová, Dawid Rubinowicz nebo český Petr Ginz.

Před svou smrtí se Zygmunt Schwarzer s Reniou naposledy rozloučil. Ze své úspěšné pediatrické praxe na Long Islandu odešel do důchodu a ve svém sklepě si vytvořil prostor pro Reniin deník. Okopíroval si všech jeho sedm set stránek a pečlivě si je rozprostřel, jako kdyby to byl poklad. Každých pár dní nebo nocí se vydal do sklepa a četl si a studoval deník u fotografie Renii, kterou si pověsil na zeď. Jeho syn Mitchell řekl, že čas strávený tam dole byl pro otce takřka duchovním prožitkem, jako by Renia byla jeho múza.

 

Zemlinského kvarteto a fagotista Václav Vonášek – bez diváků, ale se streamem!

PRAHA: Zemlinského kvarteto, přední české smyčcové těleso, odehraje ve středu 14. října v 19:30 hodin ve Velkém sále Městské knihovny v Praze další večer třetího ročníku své vlastní koncertní série s názvem 4plus. Koncert se tentokrát díky vládním opatřením samozřejmě odehraje zcela bez diváků, ti ale o zážitek nepřijdou, kvarteto bude celý večer živě streamovat. Coby hosta přivítají hudebníci na tomto koncertě Václava Vonáška, fagotistu, který kromě mnoha jiných úspěchů v nedávné době dosáhl na fantastickou metu – stal se stálým členem Berlínské filharmonie.

14.10.2020
19:30
Autor článku: 
Johana Mravcová

Koncert bude možno zhlédnout v přímém přenosu na YouTube pod tímto odkazem: https://www.youtube.com/watch?v=td28pe7Wp-E&fbclid=IwAR3iihCB_JmLXlLln44AYagEB2t5-6Kxqx2pzxOQDPlpLzSE_zRkqhqV4bY, kde zůstane i po skončení večera.

Série 4plus vždy obsahuje témata, která se vážou k určitým výročím, hostům, jejichž výkony chtějí hudebníci pražským divákům zprostředkovat nebo která myšlenkově spojují programy všech koncertů každého ročníku. „V roce 2020 především slavíme 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena. Dále jsme zvolili téma Dechy a smyčce, neboť jsme velmi chtěli pozvat některé naše přátele – vynikající hudebníky, a každý koncert jsme pak doplnili malou méně hranou českou skladbou,“ vysvětluje Petr Holman, violista Zemlinského kvarteta, jenž celou sérii organizuje. „Samozřejmě všechna témata volíme i podle toho, jaké skladby bychom mohli nebo chtěli našemu publiku představit. Pro říjnový večer jsme nejprve vybrali vhodný Beethovenův kvartet. Protentokrát to bude živý a posluchačsky velmi vděčný třetí Razumovský kvartet C dur op. 59 č. 3. Nastudovali jsme jej poměrně nedávno, ovšem ihned nás zaujal svou pozitivní energií a celkovým optimistickým laděním. Proto jsme jej do programu naší série 4plus chtěli rozhodně zařadit.“

Coby představitele dechových nástrojů pozvalo Zemlinského kvarteto na tento koncert člena Berlínské filharmonie, fagotistu Václava Vonáška. „Václava známe již z dob studií a jsme si velmi dobře vědomi jeho mistrovství. Bylo nám velkým potěšením, že naši nabídku okamžitě přijal,“ říká Holman. „Výběr skladby, kterou bychom v rámci večera společně zahráli, jsme nechali na něm. Chtěli jsme, aby prezentoval něco, v čem se cítí dobře a co by chtěl s naším kvartetem přednést domácímu publiku. Václav navrhl Mozartův flétnový kvartet D dur v úpravě pro fagot, kterou zná a má ji rád, a na této volbě jsme se velmi rychle shodli.“

E. F. Burian byl umělec, který je veřejnosti více znám jako herec a dramatik. V jeho osobnosti se však skrývaly mnohé další profese, například divadelní a filmový režisér, zpěvák, básník, spisovatel, ale také celkem významný hudební skladatel, který skládal opery, balety, komorní hudbu, a také hudbu k mnoha filmům. Čtvrtý smyčcový kvartet, který mají Zemlinští na repertoáru již delší dobu, je pravděpodobně nejméně hranou skladbou ze všech, jež v letošní sérii zazní. „E. F. Burian byl skutečně komplexní osobností české kultury první poloviny 20. století. Jeho skladatelská činnost patří k těm méně známým, ale posluchači zjistí, že čtvrtý kvartet je v mnohém osvěžující a překvapivý, dokáže přinést mnohá zajímavá témata a naladit se do nejrůznějších hudebních barev,“ uzavírá Holman.

Dříve zakoupené vstupné na koncert 14. října se bude vracet a tato záležitost proběhne v gesci Městské knihovny, která je na tyto situace standardním způsobem připravena - jakým způsobem jste si zakoupili vstupenky, takovým způsobem dostanete peníze zpět. Věříme, že další dva koncerty série, které jsou plánovány na 18. listopadu a 2. prosince, proběhnou již bez dalších obtíží, a že se zase budeme moci v Městské knihovně společně sejít!

Program koncertu:

▪ E. F. Burian: Smyčcový kvartet č. 4 op. 95
▪ W. A. Mozart: Kvartet pro fagot, housle, violu a violoncello G dur (úprava flétnového kvartetu D dur K. 287)
▪ L. van Beethoven: Smyčcový kvartet C dur op. 59/3

ZEMLINSKÉHO KVARTETO tvoří houslisté František Souček a Petr Střížek, violista Petr Holman a violoncellista Vladimír Fortin. Již od svého založení v roce 1994 navazuje na bohatou tradici české kvartetní školy. Zvítězilo na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Bordeaux (2010), je laureátem Pražského jara a mezinárodních soutěží smyčcových kvartet v kanadském Banffu a v Londýně, kde zároveň získalo Cenu publika a zvítězilo i na dalších kvartetních soutěžích. V roce 2005 byla souboru udělena Cena Českého spolku pro komorní hudbu a v roce 2009 cena Nadace Alexandra Zemlinského ve Vídni. Repertoár tělesa zahrnuje více než dvě stě děl předních českých i světových skladatelů. Jeho sada čtyř CD s Dvořákovou ranou kvartetní tvorbou získala prestižní francouzské ocenění „Diapason d´Or“.

Soutěž o nejlepší fotografii alejí vrcholí koncem října

ČR: Anketa Alej roku spolku Arnika hledá nejen nejkrásnější alej České republiky, ale také nejlepší fotografii alejí. Přihlašování soutěžních snímků probíhá na www.alejroku.cz do 27. října 2020.

Autor článku: 
Jiří Kaňa

“Příroda se právě zbarvuje do překrásných tónů. Počkejte si, až alej zahalí mlha, prosvítí slunce nebo listí stromů načechrá vítr a zachyťte nádhernou atmosféru. Těšíme se na vaše úlovky,” říká Karolina Kostićová z Arniky.

Tři nejlepší snímky (1) zvolí patroni ankety Alej roku (2). Arnika pak začátkem ledna 2020 odhalí vítěze, který získá digitální zrcadlovku značky Canon (3).

Patroni Aleje roku:

  • malířka a herečka Iva Hüttnerová
  • zpěvačky Sestry Havelkova
  • muzikálová zpěvačka a herečka Petra Vojtková
  • botanik RNDr. Václav Větvička
  • fotograf Jan Cága
  • doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně
  • spisovatelka Marie Hrušková
  • spisovatelka Marie Holečková
  • ředitelka AUDIT DANĚ CZ Ing. Jana Moučková

Nevíte si rady? Máme pro vás pár rad a triků, jak aleje nafotit: https://www.alejroku.cz/tipy-jak-fotit-aleje

Od listopadu do konce letošního roku bude navíc veřejnost hlasovat o nejkrásnější Aleji roku 2020 (4). Nejoblíbenější alej České republiky a vítězné aleje v jednotlivých krajích Arnika vyhlásí také začátkem ledna 2020.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout pozornost lidí k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Hledejte s námi nejkrásnější vznosná stromořadí, upozorněte na ty, kterým hrozí zánik, a představte nám mladé aleje, které jste vysadili, a o které budete pečovat i v příštích letech. Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Pro více informací prosím kontaktujte Karolinu Kostićovou (koordinátorka ankety Alej roku: karolina.kosticova@arnika.org, +420 607 807 031) nebo Jiřího Kaňu (tiskový mluvčí: jiri.kana@arnika.org, +420 606 727 942).

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ.

Poznámky

(1) Pravidla soutěže o nejkrásnější fotografii: https://www.alejroku.cz/pravidla-fotosouteze

(2) Patroni ankety: http://www.alejroku.cz/nasi-patroni

(3) Kompletní seznam výher: https://www.alejroku.cz/hlasovani-vyhry

(4) Pravidla soutěže o nejkrásnější alej: https://www.alejroku.cz/pravidla-ankety

Václav Johanus - Procházky krajinou / Originály a grafika v MK Písek

PÍSEK: Příznivci umělecké tvorby grafika, ilustrátora a karikaturisty Václava Johanuse si mohou od 13. října v Městské knihovně v Písku prohlédnout výstavu s názvem Procházky krajinou. Soubor originálů a grafik zahrnuje práce z převážně posledních tří let a je určen jak dospělým, tak dětským divákům.

Autor článku: 
Studio Hrozen

Grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus (nar. 1947) působí na české výtvarné scéně od poloviny 60. let. Začínal v oblasti kresleného humoru, kdy na sebe upozornil originálním rukopisem - přísně geometrickou černou kresbou. Z té doby jej pamětníci znají například ze zadních stránek Mladého světa, z Dikobrazu, Stadiónu, Domova apod. Strohý rukopis postavený na grafickém základě a poetickou nadsázku přenesl od kresleného humoru postupně i do dalších výtvarných oblastí, jimž se věnuje - do grafik, ilustrací, typografie, temper i koláží. V grafice používá techniku serigrafie s pro něj typickým přesným soutiskem plných barev.

Nezastupitelné místo má tvorba zaměřená na dětské publikum, od ilustrací například pro Sluníčko nebo Ohníček přes leporela, pexesa, omalovánky, vystřihovánky nebo trojrozměrné objekty, po ilustrování knížek. Svými obrázky opatřil více než 40 knih pro děti a dospělé. Po celé tvůrčí období průběžně výtvarně spolupracoval s desítkami novin a časopisů, včetně odborně zaměřených, jako například Ekonom, Právní rádce, Hospodářské noviny a další. Pro Deníky Bohemia (původně Jihočeskou pravdu) kreslil více než 50 let.

Od roku 1965 Václav Johanus uspořádal přes 100 samostatných a účastnil se více než 220 společných výstav doma i v zahraničí (mj. Frankfurt, Tokio, Londýn, Rzeszów, Gabrovo, Marostika, Bělehrad, Havana, Curych, Berlín, Vídeň, Lorient, Šen-Čen a další). Zúčastňoval se přehlídek české ilustrace a mezinárodního Bienále užité grafiky a ilustrace Brno.

Z význačnějších akcí posledních let lze připomenout například dvě grafické: v roce 2017 byl přizván k účasti na reprezentativní výstavě Grafické techniky ve stoleté historii Hollaru, v Národním technickém muzeu v Praze. Představil zde grafickou techniku serigrafie, kterou používá od poloviny 70. let. O rok později prezentoval typografickou tvorbu na výstavě plakátů v jihočínském Šen-Čenu, kterou připravilo Sdružení Bienále Brno k 100. výročí Československa.

Dílo Václava Johanuse je zastoupeno v českých a zahraničních sbírkách. Za karikaturu, grafiku, hračky a plakáty získal ocenění. Je členem Sdružení Bienále Brno.

Václav Johanus / Procházky krajinou / Originály a grafika

Městská knihovna Písek, Alšovo náměstí 75/13, 397 01 Písek

13. 10. –  27. 11. 2020

Česká republika bude čestným hostem britského komiksového festivalu Lakes 2021, čeští autoři se tu ale představí i letos

ZAHRANIČÍ: Hostování ČR na mezinárodním komiksovém festivalu Lakes v britském městě Kendal mělo proběhnout již letos, s ohledem na pandeiii Covid-19 bylo přesunuto na příští rok. Letošní ročník se odehraje pouze digitálně a česká prezentace, kterou zajišťuje České literární centrum (ČLC, sekce Moravské zemské knihovny), zde i tento rok dostane značný prostor.

od 09.10.2020 do 11.10.2020
Autor článku: 
Klára Přibylová/ika

Pět českých vstupů na letošním festivalu:

Pro letošní festival Lakes (9. až 11. října 2020), který mimořádně proběhne pouze digitálně, si připravila Česká republika poměrně bohatý program. Největší českou prezentací bude digitální výstava komiksové umělkyně Toy_Box. Důležitou součástí programu je také krátký film mapující vznik němého komiksu Raymond, který Vojtěch Mašek vytvořil během loňského rezidenčního pobytu v Kendalu. Návštěvníci webových stránek festivalu se mohou těšit i na video upoutávku anglického vydání komiksu Zátopek (přel. Jan Novák, vydává nakladatelství SelfMadeHero), na přednášku Pavla Kořínka z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, odborníka na komiksovou tvorbu, či na účast Lucie Lomové v komiksové štafetě Pass the Panel.

Kompletní program letošního festivalu naleznete ZDE.

Hostování ČR v roce 2021:

České literární centrum přiveze na festival 6 českých komiksových autorek a autorů.

České literární centrum podepsalo v roce 2019 memorandum o dlouhodobé spolupráci s mezinárodním festivalem komiksu Lakes, který se koná každoročně v říjnu v anglickém městě Kendal. V memorandu se obě strany dohodly mj. na pořádání výměnných rezidenčních pobytů pro české (v roce 2019 se účastnil rezidence výše zmíněný Vojtěch Mašek) a britské tvůrce přinejmenším po dobu tří let, tedy v letech 2019 až 2021.

Spolupráce ČLC s Lakes vyvrcholí v říjnu 2021, kdy bude Česká republika hlavní hostující zemí festivalu. ČLC plánuje na festivalu představit šest českých komiksových tvůrců a na přípravě českého programu bude spolupracovat s již zmíněným Pavlem Kořínkem a rovněž  také s britským novinářem, editorem a odborníkem na komiks Paulem Gravettem.

Program českého hostování, jehož konkrétní podoba vznikne na jaře 2021, bude tvořit přinejmenším 4 až 5 akcí (přednášky, diskuze, živá kreslení, knižní uvedení). V plánu je například uvedení anglického vydání komiksu Vojtěcha Maška Sestry Dietlovy (přel. Julia a Peter Sherwood, vydá nakl. Centrála). Součástí české prezentace na festivalu Lakes 2021 bude představení nové komiksové výstavy Českých center, kooperačního partnera projektu, která nese název Tady a teď.

České literární centrum spouští video seriál o českém komiksu na svém Facebooku. První díl bude právě o komiksovém festivalu Lakes: https://www.facebook.com/CzechLitCZ/

Další info k video seriálu zde: https://www.czechlit.cz/cz/ceske-literarni-centrum-pripravilo-serial-cesky-komiks-ve-svete/ 

www.czechlit.cz

 

Knihovnickou K2 letos zdolala knihovnice Jarmila Burešová

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: Cenu Knihovnická K2 už šestým rokem získávají v sudém roce nejlepší knihovníci, v lichém roce nejlepší knihovny Moravskoslezského kraje. V letošním roce „na vrchol vystoupala“ Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy. Ocenění předali ve středu 7. 10. v rámci Týdne knihoven na Zámku Nová Horka náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo a ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Libuše Foberová.

07.10.2020
Autor článku: 
Marcela Stehlíková

"Být dobrým knihovníkem znamená být s lidmi, vnímat jejich zájmy a umět jim nabídnout něco, co je posune dál nebo jim otevře další dveře vědění či vnímání. Letošní vítězka Jarmila Burešová cenu získala za inovativní přínos v práci se seniory a sociálně handicapovanými návštěvníky knihoven. Stála například u zrodu projektu Paměť Ostravy, který už šest let shromažďuje a publikuje cenné vzpomínky pamětníků,“ prozradil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo s tím, že letos bylo v našem regionu na ocenění nominováno 15 knihovníků.

Druhé místo získal Jiří Plešek z Univerzitní knihovny Ostravské univerzity za rozvoj informačního vzdělávání pro studenty, doktorandy i akademické pracovníky formou individuálních či online konzultací. V pořadí třetí ocenění obdržela Nataša Šlosárková z Knihovny Petra Bezruče v Opavě, která cenu Knihovnická K2 obdržela za metodickou činnost a výrazný podíl na automatizaci knihovního fondu v okrese Opava.

Letos byla udělena také 3 čestná uznání. Získali je Aleš Drahotušský z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě za zásluhy na vzniku, fungování a propagaci Digitální knihovny Moravskoslezského kraje, také Marta Orszuliková z Místní knihovny Stonava za rozvoj komunitního života obce propojováním činností knihovny a místních organizací napříč generacemi a Martina Wolna z Knihovny Třinec za prosazování zájmů knihovny jako významné instituce otevřené pro kulturní a komunitní život města i regionu.

Soutěž Knihovnická K2 pořádá Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. Vítěze vybírala komise složená ze zástupců Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, pověřené knihovny a zástupců výboru pro kulturu a památky Moravskoslezského kraje. 

Vyšly memoáry londýnského publicisty a skladatele Alexandra Goldscheidera

ČR: „Malá historie se mísí s velkou z pohledu kluka, který za socialismu vyrůstal v barvitém prostředí plném jedinečných osobností, zážitků, objevů a překvapení.“ Tak první díl svých memoárů popisuje sedmdesátiletý česko-anglický hudební skladatel, producent a publicista Alexander Goldscheider. Kniha, kterou nazval Cílené náhody, vyšla v nakladatelství Pointa. Vydání předcházela dosud nejúspěšnější crowdfundingová kampaň na této platformě.

Autor článku: 
Ondřej Hampl

„Za Cílené náhody vděčím jednoznačně Facebooku,“ říká autor, který na něm od roku 2017 zveřejňuje skutečné příběhy, zážitky a anekdoty ze svého života. „Záhy to přerostlo v tradici – v pátek o půlnoci, děj se co děj, vždy jeden příběh uvedu. Už po několika prvních mě čtenáři začali přesvědčovat až urgovat k jejich sepsání do knihy. Rukopis jsem začal sepisovat o dva roky později,“ dodává Goldscheider.

Vzpomínky z dětství i osudy předků

Kniha má devět kapitol, které nejsou nutně řazeny chronologicky, ale spíš tematicky, a je zamýšlena jako první díl memoárů. Alexander Goldscheider v ní pokrývá prvních dvacet let svého života; mimo jiné vzpomíná na rané dětství, které z velké části prožil v divadle E. F. Buriana. Angažmá tam totiž měla jeho matka, herečka Nina Zvjagina. Popisuje mládí prožité v Praze i rok, který strávil ve Spojených státech – odjel tam, když mu bylo osmnáct. Píše také o rodinných přátelích, umělcích a zajímavých lidech, které v té době potkal.

Velkou pozornost věnuje předkům. Jedna celá kapitola je věnována židovským příbuzným, kteří až na výjimky zahynuli během holocaustu. Goldscheider zaznamenává i svědectví svého táty i strýce, kteří pobyt v koncentračních táborech přežili, a zamýšlí se nad tím, jak se z historie dvacátého století můžeme poučit do budoucna. V jiné kapitole líčí barvité osudy svých předků z Ruska: kozáckého atamana, sovětského brigádního generála, kterého Stalin nechal popravit, dirigenta orchestru cara Mikuláše II., babičky Věry, která před popravou uprchla z Petrohradu až do Prahy, a dalších.

Kniha podle vlastních představ

„Pocit, že bych měl sepsat rodinnou historii především kvůli svým předkům a pro naše potomky, jsem v sobě nosil už desítky let, a tak jsem v roce 2016 po pár letech práce udělal velkou stošedesátistránkovou knihu s šesti sty fotografií a všemi potřebnými rodinnými údaji. Sepsat memoáry je ale docela něco jiného, byť mi všechny údaje z fotoknihy a především stovky fotografií přišly nesmírně vhod,“ vysvětluje autor, který práci na knižním rukopisu dokončil letos v únoru.

To už byl v kontaktu s nakladatelskou službou Pointa, která autorům umožňuje sestavit knižní tým a dát rukopisu podobu podle vlastních představ. Pomáhá jim také s crowdfundingovou kampaní, ve které výrobu a tisk knihy zafinancují. Alexander Goldscheider dal nakonec Pointě přednost před tradičním nakladatelstvím, jako hlavní důvod uvádí právě větší svobodu: „Nešlo vůbec o honorářové podmínky, byť byly výhodné, ale především o volnou ruku, kterou jsem při přípravě knihy s Pointou měl. A to se nakonec ukázalo jako klíčové a ani si dnes neumím představit, že by tomu tak nebylo.“

„Žádné jiné nakladatelství by mě nenechalo napsat a vytisknout knihu o 480 stranách s 324 fotografiemi, které jsem navíc mohl umístit libovolně s textem, a ne v případě barevných kdesi nerelevantně vůči textu, aby bylo vytištění levnější. A vše mít víceméně pod svou kontrolou,“ doplňuje autor, který se nakonec rozhodl Cílené náhody i sám graficky zpracovat a vysázet. Za redaktorku a korektorku knihy si zvolil zkušenou Evu Lorencovou, která mu radila ještě před zrodem rukopisu.

Podpora a chvála od stovek čtenářů

„Za dva a půl roku reakcí na mé příběhy jsem se se stovkami čtenářů téměř znal, byť osobně ani ne s deseti. Když jsem se jich letos v březnu zeptal, kolik z nich by si knihu předplatilo, byla reakce tak dechberoucí, že jsme se s Pointou rozhodli kampaň spustit. Cílová částka tři sta tisíc korun byla na knižní crowdfunding docela závratná suma. A vybrala se,“ neskrývá svou radost Goldscheider. Knihu nebo i více knih najednou si v předprodeji koupilo 460 přispěvatelů, někteří spolu s CD Goldscheiderových písní.

„Reakce těch, co už ji mají doma, jsou zatím ve vší skromnosti ohromné. Mám také mimořádnou radost, že se její čtenáři cítí přímo součástí knihy a jsou šťastní, že přispěli k jejímu zrodu. Možná jsem tomu i trochu přispěl, když jsem každému symbolicky přisoudil jednu stránku – ten, kdo si knihu objednal a předplatil, k ní dostal obdobu ex libris se jménem a stránkou, která mu patří,“ dodává autor s tím, že už pracuje na druhém dílu s pracovním názvem Mluví k vám robot. Pokračuje v něm se svými příhodami z normalizační Prahy a Londýna, kam emigroval v roce 1981.

Kniha Cílené náhody je aktuálně v prodeji ve všech velkých knihkupectvích, v jejich e-shopech i na e-shopu Pointy. Ukázka z knihy přiložena.

Alexander Goldscheider: Cílené náhody

Memoáry česko-anglického publicisty, skladatele a producenta s tolika zážitky, příběhy a náhodami, že musely být cílené. Posuďte sami!

Publicista, skladatel a producent žijící v Londýně vzpomíná ve svých sedmdesáti letech na dětství a mládí v socialistické Praze, na mámu herečku, tátu novináře a jejich pracovní prostředí, na barvité osudy ruských prarodičů, emigrantů z Kavkazu a Petrohradu, na tragický úděl tátovy rodiny a desítek Goldscheiderů, kteří nepřežili holocaust, na hledání vlastní identity a poznávání světa kulminující životem v New Yorku a dramatickým návratem do Prahy v roce 1969.

480 stran, vázaná, ISBN 978-80-7650-102-7

Doporučená cena: 499 Kč

O Pointě:

Pointa funguje jako online nakladatelská služba, která autorům pomáhá sestavit knižní tým a zafinancovat vydání knihy s pomocí crowdfundingu. Následně je provede celým procesem, zajistí tisk a distribuci, pomůže také s propagací.                  

●      pointa.cz             

●      facebook.com/Pointa.cz            

●      instagram.com/pointa.cz           

●     blog.pointa.cz

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média