Knihy, literatura, média

Hraný seriál Terapie sdílením inspirovaly esemesky ze stejnojmenného projektu. Ten před třemi lety odstartovala kolekce triček se vztahovými větami. V reakci na ni začaly její spoluautorce Ester Geislerové chodit další více či méně úsměvné zprávy a ona je anonymně zveřejňovat na sociálních sítích. Dnes má Instagram Ester&Josefina, který spravuje, 310 tisíc sledujících a Terapie sdílením svou knižní, audio, live a od 25. října také hranou podobu od společnosti Negativ.

„Od začátku jsem si představovala, za jakých okolností byly asi esemesky napsány, a protože mám ráda krátké formáty, líbila se mi myšlenka, že by na základě každé zprávy vznikl fiktivní příběh. S tímhle nápadem jsem se svěřila Karlu Spěšnému, řediteli Festivalu krátkých filmů Praha a dramaturgovi Mall.tv, který se pro něj nadchl, a následně jsme přizvali Johanu Ožvold, která už předtím režírovala audioknihu Terapie sdílením a dramaturgicky se podílela na konceptu živých přednášek Terapie sdílením Live,“ popisuje Ester okolnosti, které vedly ke vzniku osmi dílů. Každý z nich tvoří jeden samostatný uzavřený příběh a má jiné herecké obsazení, lokaci a často i režiséra nebo režisérku. Těch se při natáčení vystřídalo celkem pět: kromě Johany Ožvold i Tomáš Pavlíček, Jitka Rudolfová, Jan Vejnar a Luboš Kučera.

Důvodem takového ne úplně standardního a v mnoha ohledech náročnějšího zpracování byla snaha o tematickou různorodost a generační přesah. „Když mě Ester ke spolupráci oslovovala, byla jsem zdrženlivá. Popravdě mě překvapovaly víc reakce na smsky než zprávy samotné. Chtěla jsem tohle vymezování se obrátit a poukázat na to, že všichni jsme součástí hloupé komunikace na chytrých telefonech, a to je podstatou Terapie sdílením, sdílená zkušenost, se kterou se každý může identifikovat,“ říká Johana Ožvold, která je nejen režisérkou dvou dílů, ale také supervizorkou celého seriálu. „V tomhle ohledu pro mě byla důležitá vyváženost, nechtěla jsem vyvolat dojem, že špatní kluci posílají hodným holkám příšerný zprávy, nebo se omezit na jednu věkovou skupinu. Jsou to každodenní situace, které se týkají nás všech a vedou k zamyšlení nad tím, jak se chováme a co a proč píšeme,“ dodává.

První epizoda nazvaná Přidat si Alenu s Evou Josefíkovou a Tomášem Havlínkem už je na internetové televizi Mall.tv k vidění. Další, ve kterých si zahráli například Jenovéfa Boková, Simona Babčáková, Ester Geislerová, Marek Daniel, Tomáš Jeřábek, Jakub Žáček nebo Zdeněk Godla budou následovat v týdenní periodicitě. Premiérově budou odvysílány vždy každou neděli v 18:00 a poté dostupné zdarma kdykoli na www.mall.tv nebo prostřednictvím aplikací v mobilech a chytrých televizí.

Terapie sdílením: O esemeskách a lidech

Osmidílný seriál

Autorka námětu: Ester Geislerová

Tvůrci seriálu: Ester Geislerová, Johana Ožvold, Karel Spěšný

Dramaturgie a supervize: Johana Ožvold, Karel Spěšný

Režie: Johany Ožvold, Tomáš Pavlíček, Jitka Rudolfová, Jan Vejnar, Luboš Kučera

Scénář: Johana Ožvold, Barbora Saxová, Lukáš Csicsely, Karel Spěšný, Tomáš Pavlíček, Luboš Kučera

Hrají: Eva Josefíková, Jenovéfa Boková, Simona Babčáková, Ester Geislerová, Sandra Černodrinská, Marek Daniel, Tomáš Jeřábek, Jakub Žáček, Zdeněk Godla a další

Producent: Milan Kuchynka

Šéfproducent Mall.tv: Lukáš Záhoř

Kamera: Šimon Dvořáček

Střih: Zuzana Walter, Jakub Vansa, Matěj Sláma

Zvuk: Adam Voneš
Architektka a kostýmní výtvarnice: Zuzana Mazáčová  
Masky: Klára Hubalová
Premiéra: 25. října 2020 na Mall.tv

Ocenění: Serial Killer – nejlepší webseriál střední a východní Evropy

www.mall.tv/terapie-sdilenim

Na to, aby se stala součástí obecného osudu, měla přitom jenom velmi málo času, doslova pár let. Většina z nás se s její osobností začala sbližovat až poté, co se – v prosinci 1989 – stal Václav Havel prezidentem, a kdy také ona vystoupila na oči věrejnosti.

Činila tak nerada. Cenila si soukromí a vděla, že „v záři reflektorů“ o ně přijde. Na rozdíl od mnohých jiných mužů i žen však i v nové roli našla sama sebe. Zatímco mnozí míní, že člověk má hrát společenské role, které od něho okolí očekává (a role takzvané první dámy je v tom ohledu typická), existují i ti, kdo vlastním životem znázorňují, že namístě je spíš opak. Dokážou vnutit společenské „roli“ rukopis své vlastní osobnosti. O takových lidech se potom říká, že za sebou zanechali stopu. Že tvořili dějiny.

Olga Havlová si vedle svého charismatického muže-prezidenta našla prostor seberealizace. Založila Výbor dobré vůle, první velkou charitativní organizaci u nás po roce 1989. Jejím dílem byl však i on, její muž. Mnohé z toho, co připisujeme Václavu Havlovi, například z disidentských dob, by se možná vůbec nezrodilo nebo by vypadalo úplně jinak, nebýt Olgy Havlové.

Pavel Kosatík

OBSAH CD:

1. Dětství

2. Setkání s Václavem Havlem

3. Normalizace

4. Rodinný čtyřúhelník

5. Z Hradu do nemocnice

Audioknihu vydal Radioservis, a.s. ve spolupráci s Euromedia Group.

JIŽ VYŠLO:

Pavel Kosatík: 100x Václav Havel

100 slavných i méně známých, ale důležitých výroků Václava Havla. Vět, které vstoupily do dějin a o kterých má smysl přemýšlet i dnes.

Pavel Kosatík vybral stovku Havlových výroků, které považuje z různých důvodů za charakteristické, a okomentoval je v dvojím kontextu. Jednak v onom dobovém, v kterém byly vysloveny, jednak v současném. Čtou Ladislav Špaček a Lukáš Hlavica.

www.radioteka.cz

„Po březnovém přerušení jsme se rozhodli pokračovat po prázdninách hlavně kvůli regionálním festivalům, které se vůbec nemohly uskutečnit. Byli jsme nesmírně rádi, že se velká většina regionálních týmů rozhodla nepřipravit diváky ve svých městech o silné dokumenty a věnovat letošnímu ročníku dvakrát tolik času a úsilí. O to víc nás mrzí, že v náhradním termínu nemohla některá města festival uskutečnit ani napodruhé. Každopádně před všemi regionálními týmy smekám klobouk a strašně moc jim děkuji za práci a nasazení, které projevily osudu navzdory,“ říká ředitel festivalu Ondřej Kamenický.

Některá města, jejichž náhradní termíny byly naplánovány na druhou polovinu října, se s ohledem na nepříznivý vývoj situace a stále se zhoršující podmínky pro pořádání kulturních akcí, rozhodla už v září či začátkem října nepokračovat v přípravách. Jiné festivaly sice odstartovaly, ale za velmi omezených podmínek. Opatření přijatá s druhým nouzovým stavem pak vystavila definitivní stopku festivalům ve Znojmě, Táboře a Liberci.

„Za normálních okolností bychom v těchto dnech už naplno připravovali další ročník. Bohužel, normální okolnosti kulturu, jako ostatně celou společnost, asi ještě nějakou chvilku nečekají. Je nutné nepropadnout skepsi a pokusit se na novou situaci adaptovat. Na to je ale potřeba na chviličku se zastavit, nadechnout se, nabrat nové síly a reflektovat možnosti. Proto jsme se rozhodli pro posunutí termínu. Chceme se všichni společně zamyslet nad tím, jak se festival musí přizpůsobit a co dobrého v tom můžeme najít pro diváky, pro všechny, kdo se na organizaci festivalu podílejí i pro budoucí podobu festivalu jako takovou,“ shrnuje výkonná ředitelka festivalu Lenka Lovicarová důvody pro posunutí termínu konání festivalu na květen 2021.

O konkrétních proměnách, kterými projde tradiční podoba festivalu, budeme průběžně informovat.

www.jedensvet.cz

"Naprosto rozumím aktuálnímu pobouření ze strany hudebníků, zpěváků či samotných organizátorů. Je to těžké pro nás pro všechny, určitě nechci nynější krizovou situaci, která silně zasáhla a ovlivnila veškeré kulturní dění, žádným způsobem podceňovat. Na druhou stranu si však ale myslím, že již nastal čas zaujmout jiný úhel pohledu, je důležité abychom si přestali stěžovat a místo toho raději zaujali optimističtější postoj a jako tvůrci se virtuálně spojili a začali se vzájemně více podporovat. Využijme volný čas k nahrávání, k produkci a především taky k digitální inovaci naší vlastní dosavadní tvorby."

Placení poskytovatelé filmových titulů online zvládli pomocí moderních technologií rychle nahradit vyprázdněné kinosály, a podobný přístup je tak dle Daniela potřeba zaujmout i v oblasti hudebního průmyslu. Budoucnost leží v dlouhodobém budování trvalých posluchačů, jež mají okamžitý a přímý přístup k hudbě.

"Ze své vlastní zkušeností vím, že lokálně populární kapely a nezávislí tvůrci v menších městech si většinou vydělávají v průběhu letní sezony pořádáním nárazových koncertů, které se zpravidla konají v místních restauračních zařízeních či lépe přizpůsobených klubech. Současná situace takové události neumožňuje, a tyto kapely se tak nacházejí na hraničním sklonku své vlastní existence. Tím skutečným problémem je ale v mnoha případech spíše nedostatek digitální adaptace odpovídající dvacátému prvnímu století. Tito tvůrci totiž k mému překvapení mnohdy nemají ani profily na základních hudebních streamovacích platformách, jako jsou například Spotify, Apple Music či YouTube. Pro jejich fanoušky je tak v takové situaci vlastně technicky zcela nemožné je jakkoliv podpořit."

Daniel Bordovský, známý pod svým uměleckým jménem Borrtex, je český skladatel minimalistické hudby, jehož instrumentální skladby se během posledních dvou let objevily hned v několika projektech mezinárodních korporátních značek, jakou jsou například Netflix, HBO Europe, Showtime a další. Na výše zmíněných hudebních streamovacích platformách oslavil Borrtex minulý měsíc významný hudební milník v podobě pokoření magicky vysoké hranice neuvěřitelných 100.000.000 celkových přehrání jeho vlastní autorské tvorby.

"Pakliže se ohlédneme do minulosti, souhlasím, že fyzické nosiče určitě pro jistou skupinu hudebního průmyslu, tedy především pro větší nahrávací společnosti publikující populární hudbu, fungovaly perfektně. Ovšem pro nezávislé tvůrce, kteří měli oblast zájmu třeba v alternativnějších žánrech bývala situace mnohem složitější a jejich možnosti prosazení byly stroze limitovány. Zásadní roli v dnešním světě hraje globalizace, tedy možnost skrze internetové služby zasáhnout i mezinárodní hudební publikum.

Současná krize nám nabízí skvělou příležitost se zastavit a popřemýšlet o naší budoucnosti. V čem můžeme naši hudební tvorbu posunout dále? Existují možnosti, jak naše skladby prosadit mezi širší publikum? Pojďme využít této situace a pracujme na sobě samotných.

Dle mého názoru neexistovala vhodnější a příznivější doba pro talentované, mladé nezávislé tvůrce či kapely, kteří mají ambiciózní touhu se sami za sebe prosadit."

E-mail: press@borrtex.com

Pes krabožrout, pimplačuně i sakivíčk se vracejí, aby potěšili a rozesmáli milovníky zvířat, divoké přírody i odvážných cestovatelských výprav. A jak to všechno začalo? Devětadvacetiletý mladík Gerald Durrell, nadšený zoolog a v té době už i začínající spisovatel, se vydal do jihoamerické džungle, aby tam pro britské zoologické zahrady nachytal vzácné exotické živočichy. Jeho cesta však rozhodně nepřipomíná žádnou nudnou vědeckou výpravu! Chytit mravenečníka, elektrického úhoře, miniaturní opičku nebo lenochoda totiž není jen tak. A co teprve když potkáte anakondu, která je zrovna úplně bez nálady, nebo se utkáte s kapybarou, tropící po svém úspěšném zajetí příšerný hluk…

Čtivá a přitažlivá Durrellova knížka, sepsaná s láskou ke všemu živému, slavila úspěch už v roce 1954, kdy se poprvé objevila na knižních pultech. „Z každé stránky je znát, že Durrell přírodu se všemi jejími podivuhodnými bytostmi miluje a je jejich zkoumání naprosto oddán. Jsme přesvědčeni, že jeho milá, legrační a zároveň vlídná a laskavá knížka vychází v ten nejlepší čas. A že po ní v předvánoční nabídce sáhnou všichni milovníci zvířat, exotických krajin, nestárnoucích příběhů a hlavně dobrého, naději přinášejícího čtení,“ shodují se Jan Pergler a Jan Dražan z Nakladatelství ZEĎ.

A prozrazují, že v nejbližší době chystají vydat ještě další Durrellovy knihy. Reedice se tak dočká titul Růženka je z příbuzenstva vyprávějící o mladém nevýbojném úředníčkovi, který zdědí cvičenou slonici. V edičním plánu je rovněž Přetížená archa, vůbec první Durrellova kniha zachycující dobrodružství sběratelské expedice do západoafrického Kamerunu. Také těmto knihám vytvoří obálky Kateřina Bažantová, ilustrátorka proslulá svými nezaměnitelnými kresbami zvířat.

Spolu se Třemi jízdenkami do Dobrodružství napsal G. Durrell téměř třicet knih, na nichž vyrostlo už několik generací malých i velkých čtenářů. Ty si autor získal zejména zaníceným popisem divoké přírody a humorným líčením nástrah, která na zoology při jejich cestách čekají. Setkání se zvířaty i domorodci totiž přináší nejedno překvapení. A buďte si jistí, že ani v amazonské Guyaně s deštným pralesem, řekami a savanami tomu nebylo jinak…

Tři jízdenky do Dobrodružství. Gerald Durrell, 208 stran, 329 korun, vydává Nakladatelství ZEĎ

www.knihyzed.cz

Gerald Durrell

Britský spisovatel, humorista, zoolog a popularizátor ochrany přírody se narodil 7. ledna 1925 v indickém Džámšedpúru coby čtvrté dítě anglických přistěhovalců. Po brzké smrti otce se rodina vrátila zpátky do Evropy a až do konce 30. let se usadila na řeckém ostrově Korfu. Durrell už od dětství miloval přírodu a jeho snem bylo vlastnit zoologickou zahradu.

Ve svých jednadvaceti letech uskutečnil první sběratelskou expedici do Kamerunu, kde odchytili více než sto savců, ptáků a plazů, které se svým společníkem prodali Londýnské zoologické zahradě. V roce 1949 podnikl další sběratelskou expedici do Afriky a Jižní Ameriky a jelikož zvýšená péče o zvířata vyčerpala všechny jeho finanční možnosti, začal o svých pozoruhodných cestách psát knihy. Už jeho první díla Přetížená archa i Bafutští chrti zaznamenala mimořádný úspěch, díky kterému si milovník přírody splnil svůj dětský sen a otevřel si vlastní zoologickou zahradu. K psaní a dalšímu cestování přidal i natáčení rozhlasových a televizních pořadů, stále také pečoval o zvířata, která po úspěšném rozmnožení v jeho zoo často vracel zpátky do volné přírody. Gerald Durrell zemřel v lednu 1995, pár dnů po svých 70. narozeninách.

Víte, že…

…na konci knihy Tři jízdenky do Dobrodružství najdou čtenáři pečlivě sestavený jmenný rejstřík zmiňovaných zvířat, včetně jejich latinských názvů?

…Durrell začal psát proto, aby měl prostředky na své dobrodružné výpravy a sláva jeho knih předčila veškerá očekávání?

…v roce 2010 byl na jeho počest pojmenován nově objevený masožravý druh šelmy galidie Durrellova?

…Durrell získal Řád britského impéria?

…Tři jízdenky do Dobrodružství napsal Durrell v roce 1954, v češtině ale poprvé vyšly až v roce 1995?

…Geraldova matka údajně tvrdila, že jeho první slovo bylo „ZOO“?       

…své nesporné zásluhy v oblasti chovu ohrožených zvířat a jejich navracení do volné přírody Durrell údajně zhodnotil lakonickou větou „Můj úspěch se podobá pokusu odhrabat Mount Everest pomocí čajové lžičky.“?

„Program ČT3 se ihned po spuštění dočkal mimořádně příznivé divácké odezvy, v rámci svého vysílacího času byl pátou nejsledovanější stanicí v Česku a ve skupině diváků starších pětašedesáti let dokonce třetí nejvyhledávanější. I nyní, po sedmi měsících vysílání, oslovuje týdně více než půl milionu diváků starších pětašedesáti let a společně s ČT art se jedná o nejlépe hodnocený kanál České televize,“ vysvětluje generální ředitel Petr Dvořák a dodává: „Stejně jako v případě návratu UčíTelky na obrazovky reagujeme na současnou situaci i v případě ČT3, a proto dokud nám to dovolí programové a finanční podmínky, budeme pokračovat ve vysílání, a to nejméně do března.“

Vysoké hodnocení v pořadí již sedmému českoteleviznímu kanálu vyjádřila i Rada seniorů ČR, která se vyslovila jednoznačně pro jeho další pokračování. Zařazením programu Česká televize dle rady posiluje úlohu média jakožto významné paměťové instituce.  

„V hlavním vysílacím čase bude na kanálu vysílání archivních filmů České televize, doplněné o programové okno nazvané ‚Zlatý fond zahraničních filmů a seriálů‘. V rámci něho budou uváděny série jako Haló, haló!, Jistě, pane ministře, Randall a Hopkirk a další. Rozšíření vysílacího času tak efektivně využívá reprízového potenciálu pořadů české i zahraniční produkce zapadajících do programového profilu ČT3,“ doplňuje programový ředitel České televize Milan Fridrich.

Programová skladba ČT3 na Vánoce

Program ČT3 již má připravenou i vánoční programovou nabídku. Diváci se mohou těšit na hudební komedii Světáci, povídkové Arabesky nebo na vánoční koncerty s Karlem Gottem či Helenou Vondráčkovou. Zároveň program v prosinci připomene výročí významných režisérů a umělců spojených s televizní a filmovou tvorbou. U příležitosti jubilejních devadesátin filmaře Františka Filipa odvysílá ČT3 snímky Ikarův pád, Tažní ptáci nebo komediální trilogie Podnájemníci a Dopis psaný španělsky. Dále uvede také Veselé příhody z natáčení a drama Počítaní oveček s Vlastimilem Brodským, jenž by letos oslavil sté narozeniny, i dvoudílnou adaptaci Babičky Boženy Němcové, která připomene nedožité devadesátiny režiséra a scenáristy Antonína Moskalyka.

Programová nabídka stanice ČT3 se opírá o výběr ze zlatého televizního fondu, který doplňuje zpravodajský obsah. Ve vysílání je každý den v poledne zpravodajský blok, sdílený s Jedničkou a zpravodajskou Čtyřiadvacítkou, nově jej od prosince doplní také hlavní relace Události, následovaná pořadem Branky, body, vteřiny.

Domino

Téma PAFu 2020 si organizátoři vypůjčili z klasické deskové hry založené na poklidné koncentraci, logických kombinacích a mnohých proměnách. Pro festival se stává ústředním tématem i kurátorským gestem, a to proto, že jeho přesný řád lze hravě obrátit vzhůru nohama a pracně sestavené kameny vyslat jediným cvrnknutím vstříc euforickému pádu.

„Domino je pro nás metaforou rozvahy a rozložení pravidel mezi předem daný počet míst a počet hráčů, na druhou stranu jde i o ilustraci pádu a rychlé řetězové reakce. Festival bude letos modulární a jeho výslednou podobu si divák skládá sám na základě online programu, připravované publikace a intervencí ve veřejném prostoru Olomouce,“ říká ke koncepci programový ředitel PAFu Martin Mazanec.

PAF City

Umění v (veřejném) prostoru: letošní ročník PAFu výrazně rozšíří své působení v ulicích a podnicích Olomouce – výstavy se uskuteční nejen v tradičních, volně přístupných prostorách obrazovek Muzea umění Olomouc, ve Vitrínce Deniska ad. Nově také na rozsáhlé ploše v proluce u plánované budovy Středoevropského fóra, v interiérech olomouckých tramvají a v palmovém skleníku výstaviště Flora Olomouc, kde PAF připravuje nový výstavní projekt s berlínskou kurátorkou Suzou Husse. Přímo v Olomouci se také odehrají vybrané audiovizuální performance, které pracují s architekturou výjimečného prostoru kaple Božího těla, současně budou živě streamovány v rámci online programu.

PAF Reader

Tištěná publikace na pomezí sborníku autorských textů, katalogu a magazínu vychází letos vůbec poprvé a nahradí dosud vydávaný festivalový katalog. Ambicí této nové série readerů, vydávaných vždy k příležitosti jednotlivých ročníků PAFu, je rozšířit témata (např. 100 let česko-slovenské animace), díla a myšlenky spojené s festivalem i nad rámec samotné události. Kromě teoretiků a kurátorů se na publikaci podílí také tuzemští i zahraniční umělci spojení s letošním ročníkem PAFu, mj. Natália Trejbalová, Billy Johnny Bultheel ad. Publikace vyjde v anglickém jazyce a stane se součástí distribuční řady Edice PAF.

PAF Home

V rámci online sekce PAF Home bude v průběhu čtyř festivalových dnů zveřejňován nejrůznější program ve formě živě streamovaných performancí a diskuzí, ale také premiér nových audiovizuálních projektů. Vůbec poprvé bude online kompletně zpřístupněn letošní ročník soutěže PAFu zaměřené na umění pohyblivého obrazu – Jiné vize CZ. Desítku finalistů a finalistek tentokrát vybírají kurátoři Lumír Nykl a Tina Poliačková.

První detaily k programu budou zveřejněny 2. 11. 2020..

PAF Olomouc 2020: Domino

3.–6. 12. 2020

Olomouc

www.pifpaf.cz

Ač je kniha velkého formátu v měkké vazbě, lze o ní říci, že je náležitě reprezentativní.

Alžběta Semrádová (Severočeská galerie výtvarného umění Litoměřice) se úkolu představit významného člena české umělecké družiny v Paříži na přelomu 19. a 20. století zhostila velmi dobře. Vedle líčení Dědinova života, jehož druhá třetina byla mimořádně dobrodružná, se věnuje rozboru jeho tvorby, od studentského hledání, přes pařížskou kapitolu, kdy se živil především jako ilustrátor, umění všedního dne s tvorbou plakátů, reklam a pohlednic, až po zralou tvorbu v kresbě i malbě, kterou završil obrazy s náboženskou a duchovní tematikou.

Kniha je vybavena sedmi desítkami kvalitně vytištěných reprodukcí Mistrových obrazů, skic a kreseb a šesti dokumentárními fotografiemi. O jejich kvalitní reprodukce a grafické uspořádání knihy se postaral Tomáš Kukal.

Jan Dědina (* 1. 9. 1870, † 14. 1. 1955) se narodil ve Strakách na Nymbursku. Absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu a Akademii výtvarných umění v Praze (1893). Byl žákem Maxmiliána Pirnera, Františka Sequence, Julia Mařáka a Josefa Václava Myslbeka. Po ukončení studií musel narukovat do rakouské armády, z níž dezertoval do Itálie. Později přesídlil do Paříže. Pracoval jako ilustrátor časopisu Le Monde illustré a knih pro pařížská nakladatelství. Kolem roku 1900 by již významným členem české umělecké kolonie v Paříži. Mezi jeho přátele patřili Luděk Marold, Karel Špillar či Alfons Mucha, stýkal se s Rodinem, Bourdellem či Toulose-Lautrecem. Po patnáctileté emigraci se na základě amnestie v roce 1908 vrátil do Nymburka. Již po roce Dědina vystavoval v Mladé Boleslavi, později v Českých Budějovicích, Poděbradech, Turnově, Nové Pace, Nymburce... Po čtyřech letech přesídlil do Prahy. Ve 30. letech si v Tatobitech v Českém ráji zřídil ateliér. Je autorem plakátů, ilustrátorem řady knih, malířem portrétů a krajin. Jeho obrazy vlastní i galerie v Louvru. Čestné místo v jeho díle zaujímá cyklus kreseb a obrazů ze života Mistra Jana Husa a jeho duchovního odkazu.

Zemřel v Tatobitech, pochován je v Nymburce.

„Jan Dědina byl bezpochyby výraznou osobností české umělecké scény počátku 20. století,“ napsala Alžběta Semrádová.

Kromě knihy vydalo město Nymburk nástěnný kalendář pro rok 2021 s reprodukcemi Dědinových pohlednic ze soukromé sbírky – s jeho fotografickým portrétem z roku 1898 v pařížském ateliéru na titulní straně.

Oba tyto mimořádné tisky jsou v prodeji pouze v Infocentru na nymburském náměstí. Kniha za 250 Kč, kalendář za 120 Kč.

„Zareagovali jsme na zpětnou vazbu od učitelů k první sérii a tentokrát jsme zařadili víc autorů čítankových a také současných, kteří se do čítanek zatím nedostali. A obrátili jsme pozornost nejen k autorům českým, ale i zahraničním,“ upřesňuje vedoucí Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby a dramaturgyně projektu Monika Horsáková. Nový soubor obsahuje např. básně Gregoryho Corsa, Stephena Cranea, Stéphana Mallarméeho, Rafała Wojaczka, Ewy Lipské, Jacka Kerouaca, Ezry Pounda, Georga Trakla, Ernsta Jandla a dalších. „Na filmech jsme pracovali se studenty oboru Audiovizuální tvorba a k některým snímkům jsme přibrali i studenty české literatury z Ostravské univerzity. Naši studenti patří do stejné generace jako současní středoškoláci a věříme, že jejich vizuální interpretace mohou tedy být středoškolákům blízké,“ míní Monika Horsáková.

Ernst Jandl – Proměřen: https://www.youtube.com/watch?v=RDPcUfnojcc&feature=emb_title

Metodické materiály pro učitele připravili literární historici Jakub Chrobák a Stanislava Schupplerová. „Obsahují text básně, mikrostudii zabývající se životem a dílem autora, interpretaci básně a návrh pracovního listu pro studenty, který je zaměřen jak na i interpretaci básnického textu, tak na práci s vizualizací,“ dodává Monika Horsáková.

Ewa Lipska – Ech: https://www.youtube.com/watch?v=mj29QRD94x8&feature=emb_title

Na filmech spolupracovali herci ostravských divadel, ať už jako recitátoři, tak jako představitelé rolí. „Ve vizualizacích uvidíte či uslyšíte mimo jiné Šimona Krupu, Petra Panzenbergra, Kristýnu Krajíčkovou, Petra Pěnkavu, Michala Čapku, Přemysla Bureše, Jana Lefnera a další. A oslovili jsme i některé osobnosti z jiných oblastí umění. V jedné z básní si zahrál známý ostravský výtvarník Zdeněk Janošec Benda. Další zase namluvil sochař Jan Šnéberger. Myslím, že všechny to bavilo stejně jako nás,“ uvádí Monika Horsáková.

Stephen Crane – V poušti: https://www.youtube.com/watch?v=uuRfng8kJQg&feature=emb_title

O flash disk s kompletním souborem vizualizací a metodikou si mohou učitelé SŠ napsat na Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby, odkud jim ho zašlou pracovníci univerzity zdarma. K dispozici je i on-line na stránkách internetové vzdělávací televize LucernaTV – www.lucernatv.cz.

První sérii Moderní poezie do škol připravili studenti a pedagogové Slezské univerzity už v roce 2017. Vydaných 200 ks DVD bylo tehdy okamžitě rozebráno a projekt obsahující 14 vizualizací básní českých autorů byl proto zpřístupněn také on-line na stránkách Moderní dějiny.cz a LucernaTV, odkud je možné jej pro vzdělávací účely stáhnout dodnes.

ZDROJ

Krátké filmy přihlašované do soutěže vznikají v rámci celoročních workshopů My Street Films. Každý rok je vyhlášen veřejný open call, kam se zájemci mohou přihlásit se svým filmovým námětem, který pak zbytek roku zpracovávají na workshopech s předními dokumentaristy.

„U filmů, které jsme ocenili, ale i u různých dalších, na které se nakonec nedostalo, se mi moc líbila jedna základní, zdánlivě triviální, ale přitom dost nesamozřejmá věc: jejich autoři měli skutečně co říct. A udělali to často s tak sympatickou lehkostí a přirozeností, že se mi některé obrazy a scény ještě vrací,“ uvedl Tomáš Bojar, jeden z porotců soutěže.

Jedním z nepřehlédnutelných rysů řady filmů je ten, že soutěžící zpracovávali otázky týkající se jich samých. Vítězka soutěže Lenka Jirků ve svém filmu První poslední cesta zachytila příběh svého prvního doprovázení. Skrze své osobní setkání se smrtí ukazuje, jak se celá společnost navzdory blahobytu a vyspělým technologiím nedokáže vyrovnat s tím nejdůležitějším prvkem života, s jeho koncem. Dalším oceněným snímkem je Konec dovolené od Věry Matějkové. Sebeironizující kolektivní portrét složený z pocitů a zkušeností autorky a jejích blízkých kamarádek, zachycuje s odzbrojující komikou nejistotu matek, které po rodičovské dovolené znovu nastupují do práce. Oceněn byl i snímek Johana, empatický portrét dívky, který umožní divákům nahlédnout mezi příznivce shibari – japonského stylu vázání těla. Vyprávěcí styl Ondřeje Piláta, tvůrce dokumentu, je podpořen klasickou natáčecí technikou využívající 8 mm film. 

Porota ve složení Zuzana Fuksová, Tomáš Bojar a Zuzana Kirchnerová letos kromě třech nejlepších filmů udělila i čestné uznání, jak popisuje Zuzana Kirchnerová: „Letos bylo rozhodování skutečně těžké a výsledek rozhodně nebyl jednoznačný. Urodilo se mnoho různorodých zcela osobitých a veskrze autorských filmů. Bylo těžké označit pouze tři vítězné dokumenty, a z toho důvodu jsme se rozhodli udělit i čestné uznání.“ To získalo film Trasa od Terezy Štěpánové, která zve diváka na cestu k objevování architektury nádražních budov, kterou si člověk jen málokdy uvědomuje, konkrétně zařadí a natožpak jí dokáže prožít.

O My Street Films

Celoroční vzdělávací workshopy My Street Films propojují zájemce o dokumentární tvorbu z řad široké veřejnosti s profesionálními českými dokumentaristy. Pod vedením známých filmařů, Violy Ježkové, Terezy Reichové, Iva Bystřičana, Jaroslava Kratochvíla, Bohdana Bláhovce a Veroniky Liškové, tak každoročně vznikají osobité autorské snímky, které jedinečným způsobem zachycují svět kolem nás. Vyvrcholením workshopů je My Street Films Award, ocenění třech nejlepších krátkých dokumentárních snímků, díky kterému vítězové dostanou možnost představit svůj film ve festivalové premiéře na MFDF Ji.hlava a dále ho uveřejnit na portálu DAfilms.

Vzhledem k tomu, že se letošní ročník MFDF Ji.hlava výjimečně odehraje celý v online prostředí, dostanou všichni účastníci soutěže unikátní možnost své filmy v rámci festivalu odprezentovat. Diana Tabakov, ředitelka projektu My Street Films, k tomu dodává: „Jsme Ji.hlavě vděční za tuto možnost a věříme, že pro diváky bude zajímavé konfrontovat filmy začínajících filmařů se snímky zkušených profesionálu ze soutěžních sekcí. Letošní ročník byl navíc natolik silný, že si troufáme tvrdit, že se několik My Street Films dokumentů svou kvalitou a vskutku neotřelým autorským přístupem profesionálním snímkům vyrovná.“

www.mystreetfilms.cz