Instituce a kulturní zařízení

Městské muzeum v Polné u Jihlavy uchovává ve sbírkách nejednu vzácnost. Patří mezi ně ojedinělá kolekce šperků z přelomu 16. a 17. století, které byly roku 1916 nalezeny v kryptě šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu v tamním kostele. Práce ze zlata a stříbra, zdobené drahokamy a emailem, jsou cenným důkazem renesančního šperkařství střední Evropy. „Po většinu času jsou proto uchovávány v trezoru,“ říká ředitelka muzea Alena Vyskočilová a dodává: „K příležitosti oslav 780 let města jsme se ale ve spolupráci s děkanstvím, jež klenoty z části vlastní, rozhodli tzv. polenský poklad představit veřejnosti.“

Výstava Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, probíhá od 17. 6. do 10. 7. 2022 na zámku v Polné. „Kromě šperků seznámí návštěvníky také s rodem Zejdliců, kterému ozdoby patřily a s okolnosti samotného nálezu,“ zmiňuje autor expozice Jan Štěpánek. Podle jeho slov jde o mimořádně hodnotný soubor, jenž nemá v České republice příliš srovnání. „Podobné práce bychom našli v uměleckoprůmyslovém nebo národním muzeu v Praze. Nedochovaly se ale v takovém množství a kvalitě, jako v Polné.“

V rámci vernisáže, která se uskuteční 16. 6. od 17 hodin, bude představena i stejnojmenná reprezentativní publikace, pojednávající o dějinách rodu Zejdliců ze Šenfeldu, okolnostech nálezu šperků i jejich mezinárodním kontextu. Městské muzeum v Polné považuje za čest, že záštitu nad tímto projektem převzali královéhradecký biskup Jan Vokál, předseda Senátu Miloš Vystrčil a také krajský radní pro oblast kultury Roman Fabeš.

Podrobnosti k výstavě:

Výstava prezentuje tzv. polenský poklad, soubor dvaceti sedmi šperků, jež pocházejí z pohřební krypty děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Jeho stěžejní součástí jsou zlaté ozdoby, prsten a řetěz s přívěskem, které na počátku 17. století nosili příslušníci a příslušnice šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu, jmenovitě předbělohorský majitel polenského panství Hertvík st. Zejdlic († 1603), jeho snacha Anna Marie, roz. Berková z Dubé († 1619), a její dvě malé dcery Polyxena († 1619) a Alina Eusebie († 1622). Většina klenotů byla nalezena v roce 1916 v cínovém sarkofágu malé Polyxeny Zejdlicové, jenž je umístěn v poslední části výstavy. Dnes jsou částečně v majetku polenského děkanství a Městského muzea Polná a reprezentují kvalitní zlatnickou produkci pozdně renesanční Evropy. Byly totiž určeny nejvyšší vrstvě tehdejší společnosti, mezi kterou Zejdlicové ze Šenfeldu náleželi. Najdeme mezi nimi jak díla pražských zlatníků z okruhu uměnímilovného císaře Rudolfa II., tak importy z Německa či Sedmihradska. Drobné, a přesto do detailu provedené práce s drahými kovy, kameny a emailem, jsou pro lepší představu poodhaleny formou makrofotografií. Součástí prezentace je nejen mnoho doplňkových informací, ale i srovnání polenského pokladu s exponáty z českých i zahraničních sbírek v Mikulově, Budapešti, Londýně, Mnichově nebo Toruni.

Podrobnosti k publikaci:

Publikace Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, zpracovává téma tzv. polenského pokladu, souboru manýristických šperků, devocionálií a oděvů, který byl nalezen roku 1916 v hrobce šlechtického rodu Zejdliců v Polné u Jihlavy. Ve třech kapitolách autoři postupně seznamují čtenáře s historií rodiny Zejdliců a jejími nejvýznamnějšími příslušníky, dále okolnostmi samotného nálezu a charakteristikou jednotlivých předmětů, a nakonec uměleckohistorickým zhodnocením nejdůležitější částí pokladu – kolekce zlatých a stříbrných klenotů. Hlavním cílem knihy je poprvé obeznámit odbornou i laickou veřejnost s touto nejlépe dochovanou soupravou šperků z hrobky renesanční nobility na českém území, jejíž význam výrazně překračuje regionální rozměr.

Informace o muzeu:

Městské muzeum Polná je příspěvkovou organizací města. Instituce založená roku 1895 sídlí v areálu tamního zámku a spravuje více než 60 000 sbírkových předmětů od 14. století do současnosti. Kromě 4 stálých expozic ve 3 objektech (hrad, zámek a stará škola) nabízí každý rok i řadu výstav a programů pro veřejnost – www.muzeum-polna.cz.

Intermediální umělkyně Radka Bodzewicz (1991) patří mezi ty zástupce nejmladší umělecké generace, kteří u nás v současné době zřejmě nejvíce proměňují podobu tradičních výtvarných disciplín směrem k aktuálnímu výrazu. V jejím případě jde především o malbu a nová média. Už sama kombinovaná technika, kterou vytváří své kompozice, je atypická, neboť čerpá z grafických, kresebných a malířských postupů, přičemž jako podpůrný element využívá i sochařskou modelaci. Absolventka pražské akademie tak přirozeně navazuje na svou studijní zkušenost v ateliérech Vladimíra Kokolii a Jindřicha Zeithammla.

Její obrazy pak mají podobu zvláštních mentálních map, otevřených krajinných schémat na pomezí figurální malby a abstrakce. Od popisné reality oproštěná vizualita má blízko k archetypálnímu projevu přírodních národů napříč kontinenty, posvěcenému minulostí i produchovnělým obsahem. Toho se drží i Radka Bodzewicz a ve svých výstavních projektech, často postavených na literárním základě, ať je to Dantova Božská komedie nebo studie k Mýtu o věčném návratu od Mircei Eliadeho, reaguje na odvěká témata týkající se kosmogonie a hierofanie – zjevování posvátného, ovšem ne bez vztahu k současnému životu.

„Tematicky se na výstavě věnuji lidskému údělu, a především onomu neviditelnému světu, který si nosíme v sobě jako duchovní bytosti. Inspiruji se mytologií, rozbory duchovních tradic a archaickým světem šamanismu, ve kterém pro sebe objevuji neuvěřitelné paralely. Snažím se obrazem vstoupit do pole kolektivního nevědomí, a tím se přiblížit divákovi skrze symbol, barvu, tvar, význam. Obrazu věřím jako sdělení, které komunikuje mimo čas a prostor,“ říká Radka Bodzewicz.

Významovou i vizuální vrstevnatost pláten Radky Bodzewicz ještě podtrhuje jejich transformace skrze prostředky virtuální (rozšířené) reality v otevřený iniciační prostor obohacený o pohyb či zvuk. Její výstava TAPAS připravená přímo pro Dětskou galerii Lapidarium volně navazuje na letošní úspěšný projekt In illo tempore v kultovní pražské Galerii Václava Špály. Název tentokrát vychází ze sanskrtu, kde označuje duchovní zápal, který má vést ke splynutí s božstvím. Pro Radku Bodzewicz jde ale spíš o obecnější metaforu pro skryté věci, které nás přesahují, dodávají nám energii a vedou nás dál navzdory strastem každodennosti. Její práce, které kromě obrazů zahrnují i projekci, 3D plastiky a vůbec poprvé i zvláštní médium „modlitebních“ koberečků, představují symbolické brány do dimenzí s „jinou“ zkušeností, kde lidský úděl naplňuje hledání cesty, která ovšem nejednou končí v bludišti.

Dlouhodobým konceptem Dětské galerie Lapidárium je přibližovat současné umění dětem i dospělým. Prezentovat výstavy, výtvarné techniky, média i témata skrze doprovodné programy především dětskému publiku. Právě výstava Radky Bodzewicz dokáže rozehrát interaktivní hru mezi diváky a obrazem pomocí mobilní aplikace Artivive. Díky ní můžeme slyšet šplouchání vody, zpěv ptáků, vidíme plovoucí ryby – to všechno dokáže hravou formou vtáhnout diváky do „děje“ obrazu.

Rezervace a objednávky doprovodných programů pro školní skupiny na ma@klasterbroumov.cz Výtvarná dílna s Radkou Bodzewicz se bude konat v sobotu 20. 8. od 15:00 h. Více o doprovodných programech www.klasterbroumov.cz/cs/vystavy-v-lapidariu .

Výstavní program galerie je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR, Nadačního fondu GESTOR pro současné umění a GESTOR – ochranného svazu autorského, z.s, Královéhradeckého kraje.  

„V osmi dnech nabídne festival přes šedesát pořadů, z nich mnoho je připraveno speciálně pro Šrámkovu Sobotku a není možné je vidět nikde jinde,“ říká Jan Trč, člen přípravného výboru a produkční festivalu. „Českorajská prázdninová Sobotka je fenomén, který stojí za poznání. Je podmanivá. Umožňuje intenzivní setkávání přednášejících, besedujících, herců a zpěváků s návštěvníky. V tvůrčích dílnách poskytuje další osobní rozvoj.“ Téma letošního ročníku festivalu je podáno řadou programů v několika hlavních liniích.

Tradiční dopolední přednášky uchopí témata místa a domova (M. Joukl), Humprechtu jako symbolu Sobotky (E. Chodějovská), obrazu maloměsta v moderní české próze (E. Gilk). Dále pojednají o konstrukci města v prózách Jiřího Kratochvila (Z. Fišer) a o uličním názvosloví Prahy (M. Ptáčníková). Přednášející jsou odborníci a svá témata umějí podat popularizační formou.

Po odpolednech proběhnou tři programové linie. Cyklus scénických čtení Hřbitov, Náměstí, Nádraží a Luka doprovodí diskusní seminář vedený Liborem Vackem. V cyklu autorských čtení Brněnští básníci se postupně představí Petr Veselý, Bernardeta Babáková, Dominik Bárt a Zbyněk Fišer. Pozvání Vlastimila Čecha na besedy přijali divadelní režisér M. Františák, japanolog a překladatel T. Jurkovič, historici P. Novák a M. Jandák.

Multižánrový večerní kulturní program je rozkročen mezi profesionálními a amatérskými divadly a koncerty jednotlivců i skupin. Sobotecký týden otevřou Literáci JitČÍN a muzikanti Jan Burian a Zdeněk Dočekal, v jeho průběhu se představí písničkáři Pavel Čadek a Michal Horák, kapely Krajina Ró, VY a interpretka Eva „Blondýna“ Suková. Z divadel uvidíme Klešice od R. Levínského, ŽižKabaret aneb Slavné mordy žižkovské a Všechny báječné věci, v nichž se představí sobotecký rodák, herec Daniel Krejčík. Slovesný dramaturg Českého rozhlasu Petr Gojda připravil poslechové pořady.

Slavnostní zahájení se koná v neděli 3. července od 10 hodin, navazuje na něj Zvuková procházka a plenérové Poetické odpoledne. Výrazný prostor dostává jubilující Studio Šrámkova domu. Na programu festivalu jsou také vernisáže řady výstav, filmové projekce s dramaturgickými úvody a pietní Společnost mrtvých básníků. Vlastní programovou linii mají každodenní vystoupení pro děti.

Podrobnosti o programu podává webová stránka https://sramkovasobotka.cz.

Místní kultura je mediálním partnerem festivalu.

S řemeslníky regionální značky KRKONOŠE originální produkt® se můžete tentokrát osobně setkat přímo v jejich dílnách a podívat se pod pokličku, co se nového ve Vrchlabí, Rudníku, Trutnově nebo v Malé Úpě chystá. Můžete se těšit na ukázky tavení skla a mozaiky,  foukání vinutých perlí, bižuterii, předení na kolovratu a tkalcovském stavu či originální textilní tvorbu. Díky minulému ročníku, který se konal pod hlavičkou Místní akční skupiny Krkonoše na kolonádě v Janských Lázních, se podařilo propojit Mistryni tradiční rukodělné výroby Lenku Špetlovou Máslovou z Hostinného zabývající se paličkovanou krajkou a sklářku Evu Edler z Rudníku. Jejich spolupráce vyvrcholí společnou putovní výstavou ve Františkářském klášteře v Hostinném dne 23. 9. 2022. Skvělé propojení se podařilo i mezi Danou Augustovou z tvořivé dílny Nadechni se z Malé Úpy a Evy Edler. Obě sklářky zahájily tvorbu na společném projektu Síla krajiny v nás, která vzdává holt české krajině.

„Svoji zručnost si návštěvníci akce budou moci vyzkoušet přímo na místech, kde kreativci čerpají svoji inspiraci a tvoří. Seznámí vás s technologickými postupy výroby, představí dané řemeslo a pomohou při výrobě vlastního uměleckého díla. Fantazii se meze nekladou. Nákupem děl a regionálních výrobků podpoříte nejen samotného řemeslníka, ale pomůžete dál investovat např. do nových technologií, designu či obalového materiálu produktů“, sděluje k akci koordinátorka regionální značky Krkonoše originální produkt® Petra Hartmanová.

Tento rok se můžete těšit i na novou tvář Pavlínu Šťastnou, která tvoří ve svém kreativním recy ateliéru ve Vrchlabí - Hartě. Dekorovaný ateliér na kolečkách si můžete prohlédnout s autorkou, která si domeček vyšperkovala pomocí přeměny starého mobiliáře v něco nového a funkčního. Dozvíte se také, co kreativní upcyklace znamená a čeká na vás i minigalerie a ukázka procesu výroby kovových soch s dalšími materiály.

www.maskrkonose.cz        

Všechny knihovny nabízejí své prostory, které pro příchozí slouží jako místa setkávání a seznamování s novým prostředím i jazykem, ale kde je také přístupný veřejný internet. V online prostoru knihovny spravují rozcestník ukrajina.knihovny.cz, kde jsou odkazy na metodické a pracovní materiály využitelné při organizování vzdělávacích a volnočasových aktivit, včetně mnoha praktických slovníků. 

Mnoho knihoven má také nabídku tištěných knih v ukrajinštině. Městská knihovna v Praze není výjimkou a výběr se snaží rozšiřovat novými nákupy i dary. „Městská knihovna v Praze má ve fondu dostupných kolem čtyř stovek titulů v ukrajinštině a jsme rádi, že díky spolupráci s partnery se počet dostupných knih zvyšuje. Dar rozšířil výběr takřka na dvojnásobek,“ říká Zuzana Kopencová, vedoucí Odboru knihovních fondů Městské knihovny v Praze. Dar, který pro knihovnu zprostředkovala iniciativa Books for Ukraine a Velvyslanectví Ukrajiny v Praze, byl předán v úterý 31. 5. 2022 v 16.00 v dětském oddělení Ústřední knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1). 

Obsahuje celkem 400 titulů od ukrajinských nakladatelství z Kyjeva (Ababahalamaha, Ljuta Sprava), Lvova (Vydavnyctvo staroho leva) a Černovce (Meridian Czernowitz), které doplní evakuované knihy z tiskáren v okolí Charkova. „Pod záštitou první dámy Ukrajiny Oleny Zelenské již několik let vznikají v knihovnách po celém světě ukrajinské knižní poličky, aby děti měly volný přístup k literatuře v rodném jazyce. Děkujeme dobrovolníkům z iniciativy Books for Ukraine, kteří vybrali peníze a nakoupili několik set nejhezčích ukrajinských knih pro Městskou knihovnu v Praze. Věřím, že tento dar potěší tisíce dětí,“ říká ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. 

Slavnostní předání a listování knihami doprovodilo dvojjazyčné čtení z knížky Pavla Šruta Lichožrouti, která vyšla i v ukrajinském překladu od Oleksandra Stukalo. Příběh o skřítcích, kteří způsobují to, že vaše ponožky nejsou pár, ale licháče, získal v roce 2009 cenu Magnesia Litera i cenu pro nejlepší knížku pro děti Zlatá stuha.

Předání daru se zúčastnili:

Zuzana Kopencová, náměstkyně ředitele Městské knihovny v Praze

Jevhen Perebyjnis, velvyslanec Ukrajiny v ČR

Federico Urban, zakladatel iniciativy Books for Ukraine 

STŘEPY
152 stran, knižní vazba vázaná, formát 145x200 mm, fotografie v textu, cena: 229 Kč
ISBN: 978-80-7686-002-5 EAN: 9788076860025

Vojenský vpád Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 způsobil v Evropě šok. Na kontinent míru a blahobytu se vrátila válka. Se vším jejím utrpením, oběťmi i mezi civilisty, miliony uprchlíků, otřesem, který pocítily i vzdálenější země v podobě nebývalé ekonomické nejistoty. Česko projevilo úžasnou solidaritu se statisíci uprchlíků a poskytlo vojenskou podporu Ukrajině, napadené agresivním Ruskem Vladimira Putina. Český rozhlas Plus oslovil deset spisovatelů, kteří napsali první texty o nové válce, a vznikl tak pořad Střepy. Kniha přináší také zajímavé rozhovory s nimi. Přečtete si dokumenty z výjimečné, bolestivé doby.

Svými texty do knihy přispěli:
Anna Beata Háblová, Petra Dvořáková, Ondřej Macl, Jakuba Katalpa, Lenka Elbe, Milan Uhde, Marie Iljašenko, Kateřina Tučková, Petra Hůlová, Emil Hakl

Srdečně vás zveme na křest knihy v pátek 10. června v 15 hodin v Křižíkově pavilonu D 106 v rámci veletrhu Svět knihy na Pražském výstavišti.
Knihu pokřtí generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral spolu s Kateřinou Tučkovou, Emilem Haklem, Annou Beatou Háblovou, Petrou Hůlovou a Lenkou Elbe.

Předprodej knihy bude zahájen 9. června na www.radioteka.cz a na stánku Radioservisu v Křižíkově pavilonu D 106.
 

Léčivá hudba na krásných místech

„Letošní ročník má motto slavného Pythagora. Ten kdysi řekl, že hudba velmi prospívá zdraví, když ji náležitě užíváme,“ vysvětluje Gabriela Eibenová, uznávaná interpretka barokní hudby. Právě setkání s kvalitním uměním podle ní člověka kultivuje a posiluje v nelehkých životních situacích, což je i posláním letošního ročníku.

„Výjimečnost festivalu Rosa Bohemica spočívá v tom, že pomocí hudby oživuje a rozeznívá prostory se silným geniem loci. Hudba zde rezonuje s jejich krásou i s jejich historií,“ uvádí Eibenová. Festival podle ní zároveň inspiruje diváky a posluchače, aby navštívili - a třeba i poprvé objevili - netradiční místa v tuzemsku. „Chceme, aby lidé pocítili intenzivní kontakt s múzami ve výjimečném a inspirativním prostředí bez pomoci techniky, mikrofonů, reproduktorů a kamer. A aby umělci byli v bezprostřední blízkosti diváků,“ dodává zakladatelka festivalu.

Vedle barokní hudby a písňových večerů bude letos na programu také hudba etnická, židovská, divadelní představení pro děti, varhanní koncert, ale i přednášky nebo výstava. „Rosu Bohemiku jen výjimečně zastihnete v koncertních sálech či kamenných divadlech, kde byste hudbu nejspíš čekali. A interpreti jsou vynikající profesionálové, kteří vystupovali po celé Evropě,“ připomíná Eibenová.

Festival začíná v Roudnici nad Labem a ve Vlašimi, symbolicky na ose mezi Řípem a Blaníkem. Program pokračuje v Praze, v Blatné, ve Vysoké u Příbramě, v Pátku nad Ohří, Jílovém u Prahy, Panenském Týnci, Nižboru, Roztokách u Prahy a Kosmonosech. Hned tři akce se budou konat na Strži ve Staré Huti u Dobříše, dvě se odehrají v Novém Strašecí.

„Chtěla bych, aby návštěvníci objevili tamní magická místa, nechali je na sebe působit a strávili v nich nějaký čas. Aby si zkrátka užili nejen koncert, ale i výlet za ním,“ doplňuje Gabriela Eibenová. „Hudební fajnšmekr si vybere svého oblíbeného interpreta, milovník historie atraktivní památku a výletník zase lokalitu s krásnou přírodou. Snažíme se, aby lákadlem bylo všechno dohromady.“

Hudební růže se rozvíjí

První ročník festivalu se loni uskutečnil ve Středočeském a zčásti také v Ústeckém kraji. Letos nově vstupuje do kraje Jihočeského. „Rosa Bohemica by se chtěla držet v pomyslném kruhu okolo Prahy, kde festival obdobného rozsahu dosud chyběl. Protože ale máme v názvu Rosu, tedy růži, nově jsme se propojili i s městem růží - jihočeskou Blatnou. Tamní kulturní instituce s názvem Kulturní plantáž Blatná vyzdvihuje každý rok jednu ze vzácných odrůd. Na letošní rok připadla růže s názvem Ave Maria. To je hudební výzva, nemohli jsme se nepřidat,“ vysvětluje Gabriela Eibenová.

Festival zve například i do Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, kam přijede Petr Kostka s Carmen Mayerovou a pásmem Čapkových fejetonů. Nebo na zámek v Pátku nad Ohří, kde zazní nádherná barokní hudba v prostředí nově objevené kaple. V rámci programu Vivaldi v Čechách se v Praze a v Nižboru představí hudební soubor Ensemble Inégal. Bývalá synagoga v Novém Strašecí přivítá židovskou hudbu. Chybět nebude ani pohádka pro děti, která se odehraje na nádvoří zámku v Jílovém u Prahy.

„Děti vůbec mají letos na našem festivalu své významné místo, a to třikrát v roli samotných interpretů,“ zdůrazňuje Eibenová. „V Blatné vystoupí chlapecký sbor Bonifantes, v Panenském Týnci zazpívá chlapecký sbor Pueri Gaudentes a zahraje violoncellový soubor ze ZUŠ Slaný a ZUŠ Kladno. Právě tyto hudební aktivity v době převedení výuky na on-line platformu velice utrpěly, mnohé soubory se téměř rozpadly. Rosa Bohemica s radostí sleduje a podporuje jejich restart.“

Kultura, výlet i návštěva dvou Loret

Velmi netradičním místem festivalu je nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci. Koncert se tam bude odehrávat pod hvězdnou oblohou na sklonku babího léta. K atraktivním místům patří i Vysoká u Příbramě, kam rád jezdil Antonín Dvořák. Anebo starý augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem. Hrát se bude na zámcích ve Vlašimi, Roztokách nebo v Jílovém u Prahy. A zámek v Nižboru poskytne překrásný výhled na celé Berounsko.

„Lahůdkou festivalu bude možnost navštívit hned dvě Lorety,“ upozorňuje Eibenová. „Tu známější, na Hradčanském náměstí v Praze, si nechali postavit Czernínové významným barokním architektem Kryštofem Dientzenhoferem. K jeho třísetletému jubileu mu zde bude 21. června věnován slavnostní koncert. Závěrečný koncert 15. listopadu nás pak zavede do Kosmonos. I zde si stejný šlechtický rod nechal postavit Loretu, tentokrát ovšem mnohem více podobnou té původní, italské,“ říká Eibenová.

A proč má smysl festival navštívit? „Lidé s námi na festivalových koncertech zažijí skvělou hudbu, objeví nová místa, setkají se s inspirativními umělci, potkají lidi podobných zájmů. Nadechnou se, nabijí se a posíleni mohou jít do dalších dnů. Mohou skutečně pocítit, že hudba léčí… Festival je tu pro lidi, kteří neváhají za koncerty dojet. Podle festivalové mapy si udělají plán na prázdniny a na podzim, vytipují si akce, které je zajímají. Ty jsou ale zajímavé i pro místní lidi. Uvítají, že mají kulturu tak říkajíc ´pod nosem´.“ Festival ocení také výletníci, kteří rádi vyrážejí na zajímavá místa. A kulturní program, který se tu nabízí, mohou mít jako bonus – zážitek, který si odnesou navíc,“ uzavírá Gabriela Eibenová.

Rosa Bohemica. Od 10. června do 15. listopadu 2022. Vstupné dle jednotlivých akcí (v průměru okolo 200,- Kč), slevu mají studenti, senioři, ZTP a ZTP/P. Vstupenky lze koupit přes www.goout.cz nebo stránky festivalu.

www.rosabohemica.cz

Víte, že…

Rosa Bohemica je nejen název nového hudebního festivalu, ale také vzácná barokní kniha? „K názvu festivalu nás inspirovaly dva historické spisy ze 17. století, z nichž jeden se jmenuje právě Rosa Bohemica. Jde o životopis sv. Vojtěcha od Václava Boleluckého a unikátní pro náš festival je jeho souvislost s hudbou: obsahuje mimo jiné vůbec první doložený tisk písně Svatý Václave, která byla po staletí vnímána jako naše hymna,“ vypráví Eibenová. Vydání Rosy je pro hudební dějiny velmi zásadním mezníkem. Inspirací pro festivalový vizuál byla zase mapa Čech v podobě překrásné růže, která se objevila v Balbínových dějinách, a dodnes se považuje za jakousi kartografickou kuriozitu. Její název je Bohemiae Rosa.

nápad na festival Rosa Bohemica vznikal v době covidu, v situaci, kdy umělci měli zakázáno zpívat? „Hudební festival jsem nosila v hlavě už několik let a tyto události mě vyprovokovaly k akci,“ dodává jeho organizátorka. Tak vznikla Rosa Bohemica.

Kdo je kdo:

Gabriela Eibenová (1972), zakladatelka festivalu Rosa Bohemica, je renomovaná zpěvačka -  interpretka staré hudby. Vystudovala Pražskou konzervatoř, teorii a provozovací praxi staré hudby na Masarykově univerzitě a historickou interpretaci na JAMU.

Se svým manželem, varhaníkem a dirigentem Adamem Viktorou, založila vokálně–instrumentální soubor Ensemble Inégal, který se profiluje především jako propagátor díla českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. S tímto tělesem intenzivně koncertuje na významných mezinárodních hudebních festivalech (Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Tage Alter Musik Regensburg, Musica Antiqua Brugge, Bach Festival Riga, International Music Festival Santander, Lufthansa Music Festival London, Stockholm Early Music Festival aj.) .

Zpívala téměř v celé Evropě, v Izraeli, Libanonu i Japonsku. Na svém kontě má více jak 40 CD nahrávek. Působí jako lektorka zpěvu na mistrovských kurzech specializovaných na interpretaci staré hudby. Léta se věnuje technice jógového dýchání „Vítězný dech“, což jí pomáhá v profesi i v životě. Zpívala pro papeže Jana Pavla II. i Jeho Svatost dalajlámu. S manželem vychovávají tři múzicky nadané potomky.

Komiks Muriel a andělé má v českém umění a kultuře jedinečné místo. Kája Saudek, nekorunovaný, ale nezpochybňovaný král českého komiksu, jej vytvořil podle scénáře Miloše Macourka. Příběh krásné a odvážné Muriel, jejích mocných souputníků z budoucnosti i proradných současníků v čele s generálem Xeronem měl být honosnou ouverturou kolosálního díla: plány autorů zahrnovaly celý tucet rozsáhlých kreslených příběhů. Saudek jej kreslil a maloval v euforickém tvůrčím rozletu a vášeň z každé jeho stránky přímo číší. Ostatně, právě si vzal ženu svého života, ta mu porodila syna, a dodnes vzpomíná, jak Kája lásku ke své mladé rodině snoubil s prací na svém eposu.

Komiks bývá považován za autorův mistrovský kus: „Mělo to být vpravdě veledílo. Komiks samotný, v západních produkcích obvykle tvořen celými týmy kreslířů a letteristů, měl vytvořit Kája sám, dle Macourkovy scénáristické předlohy. O jeho úspěchu neměli pochybností, a tak hned plánovali také filmové zpracování,“ přibližují podle vzpomínek Johany Saudkové pozadí vzniku komiksu kurátoři výstavy a dodávají: „na knize Kája pracoval den co den, celý rok: vždyť první díl, Muriel a andělé, tvoří 130 kolorovaných obrazů s precizní a detailní perokresbou!“

Osud tomu však chtěl jinak. Euforii pražského jara, v niž Saudek s Macourkem spřádali své plány na budoucnost, zarazil vpád armád Varšavské smlouvy, tvůrčí volnost plíživá ustrnulost a „normalizace“. Použitý výtvarný formát, výrazy a podoby postav, vtipné skryté významy kreseb, ale především evidentní odkaz na západní kulturní kontext se tak staly nastupujícímu režimu trnem v oku.  Přestože publikace komiksu byla dávno domluvená a odsouhlasená, najednou bylo vše jinak a režim vydání komiksu zamítl.

Originální kresby prvního dílu plánované epopeje o Muriel, přes 130 velkých a těžkých papírových listů, skončily před plánovaným vydáním v nakladatelství či tiskárně, kde se po nich po čase slehla zem. Dokončený druhý díl, Muriel a oranžová smrt, Saudek už do tisku ani neodevzdal, a tento kolosální projekt tak byl ukončen ještě dřív, než pořádně uzřel světlo světa.

Osud však tomuto komiksu připravil další příběh, který by sám vydal za román. O dvacet let později se jako zázrakem objevily tiskařské podklady připravené v roku 1969 k původnímu plánovanému vydání. Komiks tak v roce 1991 mohl konečně vyjít – byť v nevalné kvalitě tiskového zpracování a s nepůvodní obálkou, neboť ta originální v nálezu nebyla. Přesto jsou dodnes tyto tisky žádanými sběratelskými kousky. Saudek sám byl nadšen, že alespoň „něco“ se podařilo zachránit, že tato – jeho slovy – „podivná pohádka“ vyšla na světlo světa. Přes veškerou radost z nálezu však i nadále zůstávaly původní kresby ztraceny.

O dalších 20 let později se však přeci jenom objevily – Kája Saudek sám je již však nespatřil, neboť tou dobou již několik let ležel v kómatu. Murielin příběh tak musela dokončit jeho rodina – ta, která se rodila současně s tímto komiksem. Společně s policií zabránila aukčnímu rozprodání souboru a po vleklých soudních sporech nakonec docílila toho, že se toto mistrovské dílo jejich manžela a otce vrátilo domů, do rodinné sbírky. Autor sám se toho však již bohužel nedožil. Jeho dědicové jej však přes veškeré útrapy konečně mohou hrdě ukázat světu.

Samotný příběh originálních kreseb komiksu se dá považovat za odkaz na příběh dějin české společnosti i kultury.  „I dnes je možné konstatovat, že album Muriel a andělé zřejmě představuje vůbec nejzásadnější dílo českého komiksu. Nikdy předtím ani potom zde nevznikla práce, která by byla svou progresivitou, ambiciózností a výtvarnou suverenitou podobně srovnatelná s tím nejzajímavějším, co se souběžně rodilo v západní Evropě a ve Spojených státech. Kdyby ovšem tento komiks vyšel už v roce 1969 v zamýšlené podobě a rozsahu (a kdyby na něj navázaly další plánované díly), bezpochyby by katapultoval Československo na mapu komiksově vyspělého světa,“ komentuje současnou výstavu v Galerii Tančící dům historik komiksu Tomáš Prokůpek.

Galerie Tančící dům vystavovala tvorbu Káji Saudka v minulých letech již několikrát. Naposledy v roce 2019 poskytla prostory pro návštěvnicky úspěšnou retrospektivní výstavu s názvem Od aut po ženy. „Letošní rok tak po covidové pauze pokračujeme a jsem velmi rád, že naše galerie může hostit zrovna takový unikát s velkým příběhem jako je Muriel a andělé. Věřím ale, že si přijdou na své nejen skalní příznivci tohoto dnes již legendárního komiksu,” komentuje aktuální výstavu Robert Vůjtek, ředitel Galerie Tančící dům a dodává:„Zajímavé na této výstavě je také to, že jsme pro Muriel a anděly vyčlenili trezorovou místnost Tančícího domu, což nebývá obvyklé.”

Veřejnost nyní má jedinečnou možnost osobního seznámení: s Muriel a anděly, Macourkovým příběhem a kresbami Káji Saudka v jejich původní podobě. V Galerii Tančící dům tak může učinit důkladně a nerušeně, v  úchvatných prostorách tohoto skvostu moderní architektury. A je to poprvé, co se tento poklad ukazuje světu – dosud jej mohli vidět pouze ti, kteří jej zrovna měli ve své moci, a krátce také zájemci o jeho dražbu, než jej v roce 2014 zabavila policie. Tehdejší zásah byl také záchranou celého díla, které by se jinak zřejmě rozprodalo a po jednotlivých listech by putovalo k různým majitelům.

„Z toho, že se Muriel s anděly podařilo získat zpět a tím je můžeme ukázat světu, máme obrovskou radost. Milovníci jeho díla na tento okamžik čekají přes 50 let! Jsem přesvědčena, že budou nadšeni stejně jako já, když jsem tyto kresby poprvé spatřila na vlastní oči. Komu by to ale nestačilo, tátovo rozsáhlé dílo nabízí mnohem víc než jen tento briliant. Na výstavu jsme proto společně s mým spolukurátorem Davidem Goldbergem kromě znovu navrácených originálů zařadili také ukázky  dalších skvělých děl Kájovy tvorby,” komentuje současnou výstavu dcera Káji Saudka Berenika Saudková.

O Karlu Saudkovi

Kája Saudek (vlastní jménem Karel Saudek, 13. 5. 1935 – 25. 6. 2015) byl významný český malíř a tvůrce nejznámějšího českého komiksu. Do širšího povědomí společnosti se dostal díky svým kresbám, které použil Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii. Po tomto úspěchu zahájil práci na největším z komiksových opusů „Muriel a andělé”, které bylo ale po okupaci příkazem shora zakázáno.  Saudkovo specifické výtvarné dílo, které je charakteristické pevnou, dynamickou linkou, americkým stylem kresby, nadsázkou, ironií a osobitým humorem poté doplnilo několik dalších filmů a populárně naučný televizní seriál Okna vesmíru dokořán. S postupující normalizací byl pro autora ale stále větší problém proniknout na oficiální výtvarnou scénu. V malých nákladech proto publikoval mimo dosah cenzurou kontrolovaných socialistických nakladatelství. Ilustroval též řadu knih a časopisů. Jeho dílo se začalo oficiálně vydávat až po sametové revoluci. Jeho bratrem a jednovaječným dvojčetem je fotograf Jan Saudek. Od nehody v dubnu 2006 ležel umělec v kómatu v Motolské nemocnici. Zemřel v červnu roku 2015.

Výstavu Kája Saudek: Muriel a andělé a další poklady pořádá Galerie Tančící dům ve spolupráci s rodinou Saudkových a k vidění je od 1. 6. 2022 do 31. 3. 2023 každý den od 9 do 19 hod. V rámci výstavy mají návštěvníci také možnost přímo v galerii zakoupit některá umělcova díla.

Výstava se koná ve 3 patrech galerie:

• Přízemí – grafické listy a několik originálů maleb
• -1. patro – Průřez tvorbou děl Káji Saudka
• -2. patro (trezorová místnost) – 130 listů souboru Muriel a andělé

Galerie Tančící dům

Jiráskovo náměstí 6, Praha 2

Kurátoři výstavy: Berenika Saudková a David Goldberg

www.galerietancicidum.cz, www.kajasaudek.cz

více

www.villapelle.cz     ⎟ FCB  ⎟  INSTA ⎟