Instituce a kulturní zařízení

"Vzhledem k názvu zatím mého největšího fotografického projektu, jsem na portrétech pracovala trochu jinak než doposud. Známé osobnosti jsem zachytila " v jiném světle" hned v několika rovinách - jednak je představuji v situacích nebo prostředích, na které nejsme u nich úplně zvyklí, navíc jsem pak podle možností použila ne zcela běžné světelné podmínky či efekty, ve většině případů vycházející z přirozeného denního osvětlení," vysvětluje svůj záměr sama autorka.

Na padesáti snímcích, které vznikly mimo jiné i v Paříži či Malé Fatře, můžete tak najít například Simonu Stašovou, Petra Koláře, Kateřinu Neumannovou, Karla Gotta, Lucii Bílou, Jana Saudka, Zlatu Adamovskou či Báru Basikovou. 

Jakési intimní napojení mezi fotografem a jeho objektem je zřejmé na první pohled, důvěra pramenící z dlouhodobé spolupráce tak umožnila vytvořit dokonalou perspektivu V jiném světle.

Komentovaná prohlídka výstavy

Středa 1. března 18.00

Autorka výstavy fotografických portrétů s názvem V jiném světle Lenka Hatašová vás srdečně zve na komentovanou prohlídku svého projektu, který obsahuje pětapadesát snímků známých osobností zachycených pozoruhodným způsobem. Při osobním setkání se dozvíte, jak konkrétní fotografie vznikaly, což může být zajímavé i pro fanoušky portrétní fotografie.

Lenka Hatašová (1969) prošla s fotoaparátem v ruce válečným bojištěm na Balkáně, zeměmi severní a střední Ameriky či tenisovými kurty slavného grandslamu. Svět reportáží a dokumentaristiky opustila v devadesátých letech ve chvíli, kdy začala fotografovat pro média známé osobnosti kultury, sportu či politiky. Více než akce a adrenalin ji začal zajímat stylizovaný portrét, kterému se v posledních letech věnuje již výhradně. Její fotografie zdobí titulní stránky magazínů, přebaly autobiografických knih, kalendáře, obaly desek českých zpěváků či kapel nebo fotografické vizuály k televizním kampaním a kampaně spojené se známými osobnostmi vůbec. 

K fotografování ji přivedl otec, maminka jí zase ukázala, co je skutečná láska k lidem. Jak sama autorka říká, láska otevírá srdce a mění tak i vidění vnější reality, což je pro fotografa klíčové. Od portrétů si poslední roky čím dál častěji odskakuje do přírody, kde s kapesním fotoaparátem či mobilem hledá každodenní zázraky na své cestě, které lze ve spěchu a tepu naší doby snadno přehlédnout.

Adresa konání akce: KC Zahrada, Malenická 1784, Praha 4 – Chodov

www.kczahrada.cz

Téhož dne dopoledne položí zástupci muzea společně s představiteli Heydukovy rodné obce Předhradí u Skutče na básníkův hrob na vyšehradském hřbitově květiny.

Zároveň připomínáme, že i o následující neděli 12. února se v Heydukově bytě sejdou jihočeští literáti. Na druhé kolo čtení z aktuálních děl přijali pozvání Jarmila Mandžuková, Jaroslava Pixová, Hana Marounková, Lenka Bittová, Ladislav Beran a Otakar Pánek. Akci moderuje Jiří Prášek a kytarový hudební doprovod jako posledně zajistí Ivan Zborník a Ondřej Sedlák. Velké čtení spisovatelů jižních Čech VI. začíná v Tyršově ulici v 16 hodin. 

Vaše Prácheňské muzeum v Písku

www.prachenskemuzeum.cz

„Jsme vděčné, že můžeme právě my reprezentovat Českou republiku. Budeme se v našem vystoupení snažit o to, abychom vzdaly hold nejen Ukrajině, které je letošní Eurovize věnovaná, ale i českým tradicím, které mohou být pro svět originální,“ svěřila se bezprostředně po vyhlášení vítěze národního kola frontmanka Vesny Patricie Fuxová.   

Sloganem letošního sedmašedesátého ročníku Eurovision Song Contest je United By Music, v překladu Spojeni hudbou. „Velká Británie převzala pořadatelství od Ukrajiny, které po loňském vítězství jejího zástupce v soutěži hostitelství náleželo, ale během pokračující ruské vojenské invaze na jejím území je pořádání velké kulturní akce nemyslitelné. Britská veřejnoprávní BBC, která Eurovizi v Liverpoolu připravuje, se tak nedávno zveřejněným mottem odkazuje k jedné z původních myšlenek soutěže, která se poprvé konala v roce 1956. Snahou pořadatelů tehdy bylo Evropu v poválečných letech prostřednictvím hudby znovu sjednotit. Po necelých sedmdesáti letech je tedy opět aktuální,“ říká vedoucí české delegace na Eurovizi Kryštof Šámal.  

Naplnit a podpořit letošní eurovizní slogan chce i skupina Vesna. „Jsme slovanská kapela, reprezentujeme pět slovanských národů. Všechny sdílíme myšlenku, že umění je univerzální jazyk, kterému každý porozumí. A jsme přesvědčené, že poselství obsažené v naší hudbě je srozumitelné posluchačům u nás i v zahraničí,“ dodává Patricie Fuxová.

Už po oznámení finálové pětice uchazečů o pozici národního zástupce v soutěži, posunuli bookmakeři Českou republiku mezi pětici pravděpodobných vítězů. Žádný z dosavadních tuzemských reprezentantů se tak daleko v této hudební soutěži nedostal. „Naše zatím nejlepší umístění zajistil zpěvák Mikolas Josef, který před pěti lety dosáhl ve finále na šesté místo. V Liverpoolu se s Vesnou chceme dostat ještě dál. Dosavadní nadšené reakce fanoušků na píseň My Sister’s Crown nám dodávají naději i sebevědomí. Oficiální videoklip k této skladbě si za týden, na youtubovém účtu kapely, připsal zhruba půl milionu přehrání,“ podotýká Kryštof Šámal.

Hlasování v národním kole Eurovize odstartovalo před týdnem živé vystoupení všech pěti finalistů, které v přímém přenosu nabídlo iVysílání ČT a oficiální youtubový kanál soutěže. Tam má záznam více než sto tisíc přehrání. Vedle Vesny se letos o reprezentaci České republiky na Eurovizi ucházely ještě zpěvačky Markéta Irglová, Maella, Pam Rabbit a písničkář RODAN.

Letos proběhne jubilejní 25. ročník Jednoho světa, který se za dobu své existence rozrostl v největší akci svého druhu na světě. „Pro letošní ročník jsme se rozhodli nabídku rozšířit o debatní program, který je rovnocenný tomu filmovému, a dát větší prostor virtuální realitě. Ta měla v minulých letech vždy velký úspěch, a i proto jsme se rozhodli vytvořit z ní soutěžní kategorii,“ představuje novinky festivalu ředitel Ondřej Kamenický. Festival, který znovu proběhne v březnovém termínu, nese podtitul Cena bezpečí. „Všemi filmy letošního ročníku prostupuje téma nejistoty a hledání bezpečí. Ať už jde o pocity finančního zajištění, rodinného zázemí, anebo jistoty garantované státem, pro každého z nás tato spojení znamenají něco jiného. I cena, kterou jsme za bezpečí ochotni platit, je pro každého jiná. Sloganem Cena bezpečí bychom proto chtěli přimět publikum napříč ČR k zamyšlení a vzájemnému respektu k různorodým projevům strachu,“ popisuje Kamenický.

Festivalovou kampaň připravilo už pošesté Studio Matyáše Trnky. Spěchající postavy, odstrkování, nejistota, strach a ohrožení. To jsou časté scény, které se v letošním vizuálu festivalu objevují. „Vizuály i spot letošního Jednoho světa odkazují k tomu, co se může stát, když nás přemůže strach a potřebu bezpečí uvedeme do absurdna. Můžeme skončit sami zavření v bytě a svět pozorujeme jen klíčovou dírkou nebo prožít zbytek života ve skafandru. Můžeme se ptát sami sebe: ,Co všechno ještě můžeme pro bezpečí udělat?‘ Možná i my sami jsme občas v pozici, kdy někoho odstrčíme, aby nám bylo líp. Nebo právě naopak, jsme sami někdy odstrčeni. Jak a jestli je to správně, necháváme na těch, kdo spot uvidí,“ vysvětluje autor kampaně Matyáš Trnka.

Jeden svět online – přístupný kdykoliv a odkudkoliv 

Festival myslí i na návštěvníky a návštěvnice, kteří nemají možnost přijít na projekci do jednoho z festivalových měst. V době pandemie koronaviru spustil festival VOD platformu Jeden svět online, kde lze v průběhu celého roku odkudkoliv v České republice zhlédnout nejlepší dokumenty z minulých ročníků festivalu. K letošnímu pětadvacátému výročí jsou od ledna na adrese www.jedensvetonline.cz dostupné další nejvýraznější snímky z uplynulých ročníků. 

Vybrané filmy z letošního ročníku budou na Jednom světě online dostupné od 3. do 16. dubna 2023. 

Podrobnosti o festivalu a materiály ke stažení najdete na webu www.jedensvet.cz 

„Název výstavy ´NEBOJ SE!´ byl zvolen dle stejnojmenného obrazu, který je součástí výstavy. Nemáme se totiž bát držet se vlastních morálních hodnot, nepodléhat marasmu doby, být zodpovědní za sebe i za druhé. Vždy je totiž naděje,“ popisuje dílo kurátor výstavy Ivan Bergmann a dodává, že na komentované prohlídce se návštěvníci dozví více informací o jednotlivých vystavených dílech přímo od samotného autora.

Jedná se o Mertovu první samostatnou prezentaci v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Až dosud se návštěvníci mohli s jeho díly seznámit pouze na společných výstavách v rámci Nových zlínských salonů v letech 1999 a 2017. Výstava si proto klade za cíl představit průřez autorovou tvorbou z průběhu posledních 20 let. Objevují se zde především Mertovy obrazy z „osobního trezoru“, ale i ze soukromých sbírek.

„Jan Merta dokáže být ve svých dílech i hodně osobní. Ve většině případů pracuje z osobní paměti a jako náměty ztvárňuje ve svých malbách člověka, předměty či reálie na okraji běžné pozornosti, které jsou však pro něj velice podstatné. Jsou to nejrůznější vzpomínky na dětství, osoby i události, jejichž umístěním do jiných souvislostí a volným zpracováním, jim pak přisuzuje nový obsah. Hadr od barev tak zjevuje tvář básníka a z díry v ledu se může stát brána do zcela jiného prostoru. Někdy se zas Merta sám zpovídá z momentů, které jej ovlivnily a ve výsledku i jeho vlastní tvorbu, ať jsou to setkání s dílem Goyi či Rembranta nebo s lidmi, s kterými si byl či stále je blízký, např. s malířkou Adrienou Šimotovou,“ doplnil Ivan Bergmann.

Výstava je k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. 3. 2023.

Více informací na www.galeriezlin.cz

Co je to scénický tanec

Scénický tanec je obor amatérského tanečního umění, který se postupně konstituoval od 60. let jako svébytný obor v oblasti původně vymezené pojmem „nefolklorní tanec“. Svým obsahem a formami navazuje scénický tanec v tomto pojetí dílem na tradice českého novodobého tance, dílem čerpá ze světových moderních a soudobých tanečních směrů a jsou i soubory a skupiny, jejichž tvorbu lze v tomto směru považovat za osobitě autorskou. Výrazně se profiluje oblast autorského pojetí a experimentálního tanečního a pohybového divadla, které hledá syntézu divadelních prostředků. Inspirační zdroje souborů a skupin scénického tance lze vysledovat v člověku samotném a v životě kolem něj, v současném světě, v lidských vztazích, ale i v přírodě, a především v hudbě. Tento zdroj je velmi rozmanitý: od lidové hudby české, evropské i jiných kontinentů, hudby českých i světových klasiků, přes moderní a soudobou vážnou hudbu, populární žánry, jazz a další směry, po písňovou tvorbu českých i světových autorů. Scénický tanec využívá ve svých kompozicích i slovo, zvuky a pohyb v tichu. Amatérskému scénickému tanci se věnují vedle skupin mládeže a dospělých ve specifické podobě i skupiny dětské, kde vedle uměleckého principu vstupuje i princip pedagogický. (Bohumíra Cveklová, In: pam pam 2-06, s. 1.)

Scénický tanec není vnímán jako taneční směr, ale hnutí, které zastřešuje různé taneční styly, metody, školy. Vítán je každý, kdo se k hnutí hlásí. Nejedná se o taneční sport, který je organizován pod hlavičkou CDO (pozn. red. Czech Dance Organization), jako je např. street dance, show dance atp., kde je hlavním kritériem výkon, nýbrž o uměleckou disciplínu, stejně jako současný moderní tanec, balet, folklorní tanec atp. Určujícím hlediskem je zde umělecká výpověď.

Scénický tanec má svůj webový portál

Na začátku všeho byla iniciativa dvou osobností, jež se oboru dlouhodobě věnují − Bohumíry Cveklové a Jiřího Lössla, kteří hledali cesty, jak dětský scénický tanec dále rozvíjet a více popularizovat. Výsledkem těchto snah je metodický nástroj pro nové pedagogy, shromažďující po vzoru zlatých fondů literatury a kinematografie relevantní materiál. Jedná se o obrazové záznamy zdařilých vystoupení prezentovaných na celostátní přehlídce, včetně textové analýzy, aby bylo jasné, v čem je dílo hodnotné, a proč patří do národního fondu. Pracovat na novém webu Dítě v tanci začali již v roce 2015.

Fond je bohatě využíván i na akademické půdě jako výukový materiál pro dokladování různosti směrů tvorby a metodiky taneční výchovy na AMU. Velmi se osvědčil zejména během covidu pro intenzivní online výuku. Web funguje ve dvou krocích – v prvním (který je bez nutnosti se registrovat) se uživateli zobrazí všechny základní informace, včetně fotodokumentace, pro zobrazení videoukázek a analýz je nutný druhý krok, tedy jednoduchá registrace. Návštěvnost portálu, který byl znovu spuštěn v březnu 2022, se pohybuje mezi 400–800 zhlédnutí za měsíc. A brzy se rozšíří. Ke stávajícímu webu Dítě v tanci. Národní fond dětského scénického tance přibyde druhý sourozenec – Národní fond choreografií dětských folklorních souborů. Kromě nového portálu najdou zájemci informace o scénickém tanci také v oborovém časopise pam pam.

Web Dítě v tanci je jedním z výstupů dlouhodobého výzkumného úkolu NIPOS Živá minulost scénického tance, který trvá sedmým rokem, nejprve jako mimořádný úkol NIPOS (2015–2018), následně jako součást DKRVO (2019–2023). Zachycuje živou historii oboru scénického tance formou vedených rozhovorů jako ojedinělého fenoménu českého amatérského prostředí. V loňském roce se prezentoval dvěma hlavními výstupy:

1) Specializovaná mapa s odborným obsahem si klade za cíl vytvořit v on-line prostředí interaktivní přehled osobností a skupin působících v oblasti scénického tance, a to jak těch současných, aktivních, tak i již neexistujících, ale pro vývoj oboru důležitých.

Podrobně najdete na odkazu: https://scenicky-tanec.cz/ziva-minulost-scenickeho-tance/

2) Specializovaná veřejná databáze: Databáze výpovědí osobností zakladatelského významu a regionálních specifik v oblasti scénického tance. Podrobně najdete na odkazu: https://dbst.cz/o-projektu/

Trocha historie českého „scéňáku“

Česká cesta scénického tance navazuje na meziválečné výrazové tanečnice, které čerpaly inspiraci z Isadory Duncanové, Émile Jaquese Dalcroze, Rudolfa Labana ad. V 50. letech komunisté omezili činnost výrazových tanečnic, jmenujme alespoň některé z nich – v Čechách Jarmilu Jeřábkovou a Jarmilu Kröschlovou, Elmaritu Divíškovou na Moravě, ty byly nuceny své umělecké snahy přesměrovat do oblasti taneční výchovy. Obrovské oborové dědictví převedly do výchovy, rozvíjely ho a kultivovaly. V tom je české prostředí unikátní – kdo nesměl, uchýlil se k tvorbě pro děti. Z tohoto vzácného odkazu těžíme a rozvíjíme ho dál. Dětský scénický tanec totiž směřuje zejména k výchově. Scénický tanec mládeže a dospělých klade naproti tomu důraz na uměleckou výpověď.

Letem „scéňáckým“ světem

Kde se mohou děti scénickému tanci věnovat?

Ve světě se dětskou tvorbou zabývají nejrůznější umělecká centra, často se jedná o tzv. kreativní centra. Nikde na světě ale nejsou takto systematizovaná jako u nás, od r. 1961 v Lidových školách umění (LŠU). Z původně čtyřoborových LŠU máme dnes již pětioborové „ZUŠky“. Základní umělecké školy k oboru tanečnímu, výtvarnému, hudebnímu a dramatickému přijaly i obor filmová výchova. Jejich síť je hustá a nás těší, že téměř polovina tanečních oborů na ZUŠ se věnuje právě scénickému tanci. Kromě něj sem mohou děti a mladiství chodit např. na klasický tanec, mažoretky, street dance atp.

Mimo ZUŠ nabízejí scénický tanec pro děti také soukromá taneční studia (TS), Domy dětí a mládeže (DDM), Střediska volného času (SVČ) a tančit se dá i pod hlavičkou TJ Sokol.

Kolik dětí na „scéňák“ chodí a jak svou tvorbu prezentují?

Scénický tanec nikdy nebyl masovou záležitostí, ale spíše svébytným menšinovým žánrem. V posledních patnácti letech už není neobvyklé, že se mu věnují i celé chlapecké skupiny. Dříve byli jednotliví chlapci v souborech spíše výjimkami. Scénický tanec stejně jako každá jiná týmová aktivita má schopnost stmelovat účastníky. Bonusem je rozvoj tvořivosti, vnímavosti, citlivosti k sobě i ostatním. Těší nás, že covidové roky zájmu o obor neuškodily, ba právě naopak. Současný zájem převyšuje mnohde původní stavy.

Statistika, která by nám řekla, kolik dětí se věnuje ve svém volném času tanci, neexistuje. Kvalifikovaný odhad může vycházet z mapování prostředí skrze celostátní přehlídky, ale samozřejmě ne každý, kdo se scénickému tanci věnuje, má potřebu se prezentovat na přehlídce. Celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance se koná od roku 1968. Od roku 1992 ji pravidelně hostí Kutná Hora. Celostátní přehlídka pro mládež a dospělé Tanec, tanec… se koná od roku 1979, a od roku 2003 se odehrává pravidelně v Jablonci nad Nisou.

V letošním roce se uskuteční již 39. celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance v Kutné Hoře. Zvláště v Kutné Hoře tanec často vstupuje do exteriérů, v posledních letech se pravidelně tančí v zahradách GASKu (Galerie Středočeského kraje), a tanec se tak setkává i  s dalšími druhy umění – bubnováním, výtvarným uměním… tamější prostory k tomu přímo vyzývají. A kolik se tu schází tanečnic a tanečníků? Na krajských postupových přehlídkách se loni prezentovalo cca 240 tanců, na kterých se účastnilo téměř 2400 dětí. Z tohoto bohatství programová rada přehlídky přijala všechny krajské nominace. Ve dvou přehlídkových večerech v Kutné Hoře se objevilo 26 choreografií, v nichž účinkovalo 285 tanečnic a tanečníků.

Ze 14 krajů ČR se krajské dětské přehlídky konají v 11 z nich. Výjimkou jsou Kraj Vysočina, Středočeský a Jihomoravský. Najít pořadatele bývá občas problematické. Zajistit vhodné prostory není vůbec jednoduché, potřebujete baletizol, světla, divadelní prostor, bohužel tělocvična a zářivky prostě nestačí. Někde k přehlídce uspořádají výstavu, výchovný koncert, zkrátka ještě něco nad rámec tance. Samozřejmostí jsou semináře pro účastníky. Stále musíme zdůrazňovat, že se jedná o přehlídku – uměleckou událost, ne soutěž. Nejde o výkon, který lze snadno obodovat, ale o uměleckou výpověď.

Jsme toho názoru, že v umění se nedá soutěžit. Hodnocení jednotlivých tanečních kompozic má přesto svá přesně daná kritéria. Odborník v tom komplexním uměleckém výkonu vidí jednotlivé složky a musí si odpovědět na otázky: Je dítě dobře technicky připravené, aby bylo schopno výpovědi? Nepřeceňuje/nepodceňuje se? Je v souladu, jak se pracuje s prostorem, světlem, jevištěm, jak dítě vnímá skupinu, prostor? Vnímá dítě hudbu, nebo je to jen kulisa, na kterou je vykonáván pohyb? Vychází tanec přímo z hudby nebo je hudba inspirací? V lektorském sboru, který hodnotí jednotlivé kompozice, jsou i lidé ze souvisejících oborů – muzikanti, výtvarníci, dramaturgové, aby byl výsledný hlas vyváženější.

Dá se podle vás, jako pedagoga a autora choreografií, tancem ztvárnit jakékoli téma?

V oblasti scénického tance nejde o to, aby pedagog s dětmi „secvičil taneček“, ale vychází z pohybových dovedností svých svěřenců a z toho čerpá námět pro zpracování tématu. Mnohdy téma přinesou samy děti. Ve scénickém tanci, v souladu s trendy ve vývojové psychologii, rozlišujeme tři fáze vývoje dítěte: 7–9 let období hravosti, nápodoby, říkadel – náměty jsou pak nejčastěji zvířátka, květiny, zkrátka příroda a děje v ní; 10–12 let cesta k řemeslu – získávání kompetencí technických i tvůrčích; 13–15 let období, kdy již často před sebou máme vyzrálé osobnosti, schopné samostatné tvůrčí výpovědi – pedagog pak zůstává v roli mentora, dítě přichází s vlastním autorským námětem pohybovým a často i hudebním. Na webu Dítě v tanci najdete aktuálně 88 ukázek těchto vystoupení. Častá je inspirace přírodou, živly, počasím, tradiční náměty se opakují, ale určitě si všimnete, že mezi ně vstupují věci nové – literatura, výtvarno, hudba – zdroje jsou různé. Zmíním alespoň choreografii Vertikální plány, která se inspirovala Kupkovými obrazy. Ano, až sem, k velmi abstraktním kompozicím, se dá s dětmi zajít.

Jak se děti ke scénickému tanci vlastně dostanou?

K tomuto tématu máme dlouhodobý institucionální výzkum NIPOS, tedy ověřená kvantitativní i kvalitativní data. Kluci a holky se k tanci dostávají jinak. Dívkám jsou často příkladem matky, pro muže jsou zásadní taneční, tedy vztah k tanci často objevují až v 15 letech. Posledních patnáct let však zaznamenáváme posun – kluci si cestu k tančení začínají nacházet už v mladším školním věku. Souvisí to s proměnou společnosti. Nahlížení na genderovou roli podle pohlaví se mění, společenská šablona už není tak přísná. Před patnácti lety by se klukovi smáli, že chodí na tanec, dnes už ne. Bylo to téměř odsouzeníhodné, když se skupinou holek vystupoval jeden kluk, který to ale ustál. Dnes kluci přibývají, protože zjišťují, že tanec není legrace, ale pořádný fyzický zápřah, spočívající také v tom, že je do akce komplexně vtažena celá osobnost – fyzická náročnost se pojí s tou mentální. Nejde jen o stereotypní opakování nějakého pohybu, ale umění interpretovat ho po svém, což je výzva pro každého. A ještě jeden aspekt v této souvislosti zmíním, pro kluky je na rozdíl od holek strašně důležitá prezentace. Holky tančí, protože tančí rády, kluci tančí, protože se rádi předvádějí. Nepitvoří se, ale mají potřebu prezentovat, že v tomhle jsou dobří a že si zaslouží potlesk. Holky tohle mnohdy nepotřebují.

Také pro mě byly taneční tím základním odrazovým můstkem. Má původní profese je technická – technologie obrábění. (úsměv)

Kde je mekka scénického tance u nás? Porážejí regiony Prahu? 

Scénickému tanci se daří tam, kde jsou vynikající osobnosti, které ho posouvají vpřed. Ano, tohle byla další část výzkumného úkolu, kdo je ta určující osobnost, od níž se začíná pavučina pedagogů, zájemců a oslovených šířit. Výrazný region s velkým zastoupením choreografií je oblast Východních Čech, Královéhradecký, Pardubický kraj. Silný je i Karlovarský region – paní Kohoutová si vychovala kvalitní následovnice. Pokud jde o Moravu, tam vede Jihomoravský kraj, přehlídka se zde ale koná jako bienále. Největší přehlídky bývaly v Moravskoslezském kraji. Je tu silné hnutí společenského tance, show a street dance, na „scéňáku“ se prezentovaly i tyto taneční formace. Vedla se pak oborová diskuse, co vlastně scénický tanec je – výkony, „provazy“, sestavy, nápodoba…, se scénickému tanci poněkud vymykají. Je to jiný způsob pohybového tvarování dítěte, je to jiný způsob uvažování o pohybu.

Máte nějaký profesní nesplněný sen?

Kdyby člověk neměl sny, nemohly by věci, o kterých se právě bavíme, vůbec vznikat. Mám to štěstí, že se mé sny naplňují. Oboru bych přál, aby přízeň vydržela, a to nejen uživatelů a tanečníků, ale i ta politická. Dobře pracovat lze jen tehdy, když jsou k tomu vytvořené příznivé podmínky a já mám radost z toho, že současné vedení NIPOS i AMU je našemu záměru nakloněno. Máme díky našim předchůdcům na co navazovat, a máme co rozvíjet, díky entuziazmu nově nastupující generace tanečních pedagogů.

Jiří Lössl - vizitka

Absolvent pedagogiky na katedře tance pražské HAMU. Věnuje se pedagogické, metodické, koncepční, publikační a výzkumné práci v oblasti scénického tance a pohybu vůbec.
Vyučoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka (1992 – 1998), v ateliéru textilní tvorby Univerzity Hradec Králové vedl pohybový ateliér (1997 – 2002), je pedagogem na katedře výchovné dramatiky DAMU Praha (od roku 2002) a na katedře tance pražské HAMU (od roku 2007). Je autorem projektů Estetický pohyb jako zdroj dětské radosti (výukový program pro pedagogy rytmické a pohybové výchovy dětí), Tělo v pohybu (výukový program pro studenty katedry tance pražské HAMU), Tělo jako nástroj (výukový program pro Centrum tvořivé dramatiky). Vytvořil více než desítku choreografií, publikuje v odborných časopisech o dětské taneční pedagogice.

Aplikace Rande jako z filmu je v multiplexech Cinema City již tradicí a mnozí návštěvníci se na ní každý rok těší. Důkazem jsou toho i zpětné vazby, které se od návštěvníku dostavily. “Moc jsem tomu nevěřila, ale nakonec jsem si řekla proč ne, aspoň budu mít vstupenku zdarma a valentýnskou aplikaci jsem zkusila. A musím říct, že jsem dobře udělala,” svěřila se divačka Nikola, která je teď díky schůzce naslepo zasnoubená.

A jak na to? Návštěvníci se zaregistrují na stránce www.randejakozfilmu.cz a vyberou si, zda chtějí hrát hru pro nezadané, nebo pro pár. Poté vyplní deset otázek. Nezadaným následně vyskočí další zapojení uživatelé v blízkosti nastaveného preferovaného kina. Ti spolu mohou následně chatovat, když si domluví schůzku a potvrdí rande, získají výhru podle vzájemné schody odpovědí. Čím větší shoda, tím atraktivnější výhry. Při 100% shodě ve verzi pro nezadané, čeká na výherce vstupenka 1+1 zdarma. Při 70%, 50% a 25% shodě se můžou “singles” i “couples” těšit na slevu na duet menu. Na e-mail přijde každému jedna polovina kódu, kterou následně nahlásí v kině, kde obdrží vstupenku zdarma při zakoupení druhé nebo slevu na menu. U páru je mechanismus hry téměř stejný, jen na místo fáze s chatem, soutěžící zadává email partnera, kterému přijde pozvánka do společné soutěže. Po vyplnění testu je opět vyhodnocena shoda, na jejímž základě je každému doručena polovina kódu. Diváci se mohou těšit na téměř 20 tisíc cen.

Láska prochází nejen žaludkem, ale i filmovým vkusem. O tom se přesvědčil nejeden milovník filmů. Ptáte se jak tyto dvě věci nejlépe skloubit dohromady? Ve VIP Cinema City jsou připraveni i na ty nejnáročnější diváky. V rámci valentýnské akce na návštěvníky, kromě klasického neomezeného popcornu, nachos a buffetu s jídlem a pitím, čeká navíc variace řízečků s  hranolkami a cibulovými kroužky, lahodné francouzské palačinky s ovocem a zmrzlinou a welcome drink. Nesmí se opomenout ani pohodlné a polohovatelné sedačky, které k VIP sálu neodmyslitelně patří. K tomu všemu samozřejmě intimní atmosféra malých sálů. Speciálně v tento den bude navíc v předpremiéře uvedena nová romantická komedie Láska podle plánu. Ke příležitosti 25. výročí se na plátna kin vrací legendární Titanic, a to rovnou ve formátu 3D! Milovníci české kinematografie potěší na programu ve VIP sálech film Ostrov s Jiřím Langmanejrem a Janou Plodkovou v hlavní roli. V neposlední řadě nesmíme opomenout film Bez kalhot: Poslední tanec, který zakončí stejnojmennou trilogii.

Valentýnská soutěž probíhá na www.randejakozfilmu.cz od 3. února do 19. února. Ceny lze čerpat do 28. února 2023.

Vstupenky, předprodeje, rezervace a více informací naleznete na oficiálním webu kin www.cinemacity.cz nebo přímo v aplikaci Cinema City, která je dostupná v App Storu i na Google Play.

Chateau Mcely

Luxusním a stylovým místem k prožití valentýnského pobytu je Chateau Mcely – skutečný ráj poskytující svým hostům únik od shonu a ruchu uprostřed přírody. Vybírat můžete mezi pobytem na jednu či dvě noci, odpočinkem v lázních i bez ubytování nebo gurmánským zážitkem při svíčkách. Klid a relax najdete v zámeckém parku i venkovní sauně a vířivce pod širým nebem. Zchladit se můžete v přírodním koupacím jezírku.

Chateau Trnová

Pobyt se zámeckou atmosférou v místě, které si oblíbila operní diva Ema Destinová, je ideální pro oslavu svátku zamilovaných. Chateau Trnová je oázou klidu a souznění s přírodou. Čekají vás skvělé gastro zážitky ve vinném sklípku a zámecké restauraci. Po večeři při svíčkách bude ideálním místem střecha zámku s vířivkou a saunou. Využít můžete také vnitřní bazén nebo si objednat masáž.

Zámek Liblice

Zámek Liblice je jednou z nejcelistvějších památek českého vrcholného baroka. Nejen při příležitosti svátku zamilovaných nabízí možnost užít si neobyčejnou noc v neobyčejném zámeckém prostředí. V restauraci se bude podávat speciální valentýnské menu a další romantice se nevyhnete s pobytovými balíčky, pojmenované Postel plná růží a Zámecké rozmazlování.

Hotel SEN Senohraby

Romantiku Ladova kraje si užijete kousek za Prahou. V hotelu SEN v Senohrabech najdete v tajemné zahradě saunový svět Infinit, místo bez stresu. Přímo královsky o vás bude postaráno během dvoudenního nebo třídenního pobytu s večeří při svíčkách a neomezeným vstupem do wellness. Využít můžete i squashový kurt nebo fitness.

Chateau Šanov

Kouzelnou noc na zámku nabízí Chateau Šanov na Rakovnicku. Najdete zde opravdové ticho a klid. Dopřát si můžete královské hýčkání v podobě jednodenního i vícedenního pobytu, který zahrnuje okouzlující spa a wellness, vnitřní bazén nebo fitness. Milovníci kol ocení cyklostezku přímo před hotelem. Vychutnat si skvělou gurmet večeři, párovou masáž, vířivkou nebo pivní koupelí můžete i bez ubytování.

Hotel U Kata

Královské město Kutná Hora nabízí ubytování a wellness v hotelu U Kata. Pobytové balíčky obsahují dny plné romantiky spojené s relaxací v podobě wellness, večeře, vířivky anebo prohlídky malebných uliček královského města s průvodcem. Zamilované páry ocení také pobyty spojené s vínem. Vyzkoušejte degustaci ve Vinných sklepech Kutná Hora nebo očistnou vinnou koupel.

Panství Dlouhá Lhota

Díky svému umístění v divoké brdské krajině nedaleko Prahy a neopakovatelné atmosféře je hotel vyhledáván nejen pro relaxaci. Romantický pobyt pro dvě osoby na jednu či více nocí zahrnuje ubytování v zámeckém pokoji, vstup do wellness zóny se saunou a bazénem či do posilovny. K zimním procházkám skvěle poslouží zámecký park a posedět pak můžete ve vinném sklípku.

Lázně Poděbrady

Zaslouženého oddychu se svou drahou polovičkou se dočkáte v lázních Poděbrady. Speciální wellness pobyty si užijete třeba v krásném prostředí hotelu Bellevue Tlapák – s procedurami a volným vstupem do bazénu i wellness zóny. Relaxační pobyty pro páry nabízejí i další poděbradské lázeňské hotely. Rodiště slavné minerálky poznejte procházkou po kolonádě, parcích nebo ochutnávkou pramenů.

www.strednicechy.cz

www.sccr.cz