Instituce a kulturní zařízení

Výstavu pořádá Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikla na základě řešení projektu č. DG20P02OVV029 „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“, poskytovatel podpory Ministerstvo kultury, Program NAKI II, řešitelé: Ústav pro jazyk český AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci.

Letošní ročník festivalu Spectuculo Interesse se uskuteční od 1. do 6. října 2023. Koná se pod záštitou ministra kultury České republiky Mgr. Martina Baxy, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. Lukáše Curyla a náměstkyně primátora statutárního města Ostravy Mgr. Andrey Hoffmannové, Ph.D.

„Ostrava se v posledních letech rozvíjí a snažíme se ve městě vytvářet nové příležitosti i možnosti. Zajímají nás nejnovější trendy ve všech oborech a ani dění v kultuře není výjimkou, proto jsme rádi podpořili Mezinárodní loutkářský festival Spectaculo interesse. Festival totiž nabídne festivalovému publiku i odborné veřejnosti přehlídku toho nejzajímavějšího, co v daném oboru v poslední době vzniklo. Je mi ctí, že budeme hostit soubory z celého světa a těším se na produkce, které se v Ostravě objeví. Jsem ráda, že Ostrava se opět stane centrem nejen českého, ale rovnou světového loutkářství.,“ uvedla náměstkyně Andrea Hoffmannová

Program festivalu je rozdělen do dvou částí: hlavní (soutěžní) a doprovodné (nesoutěžní). Doprovodný program doplňuje program hlavní, navazuje na něj a pomáhá dotvářet představu o tom, co se aktuálně v oblasti loutkového divadla děje. V minulých ročnících tak Ostravu opanovaly loutkové průvody, obrovské pohyblivé loutky Dundu nebo vyrostlo v centru města na Černé louce divadelní šapitó.

V rámci letošního se na festivalových scénách odehraje přibližně 25 představení. Do užšího výběru dramaturgické rady se zatím dostaly soubory z Kanady, Belgie, Litvy, Francie a například Slovinska. Z českých souborů pak Naivní divadlo Liberec, plzeňská Divadlo Alfa nebo královehradecké Divadlo Drak a brněnské Divadlo Radost. V celé dramaturgii festivalu se pak objevuje téma hranic. A to hranic jak uměleckých, tak těch reálných.

Mezi nejzajímavější inscenace letošního Spectacula Interesse bude bezesporu patřit představení 360° Virtual Puppetry, které odehraje Puppentheatre Zwickau z Německa. Diváci dostanou na představení speciální brýle podporující virtuální realitu, opustí díky nim jakoukoli dosud známou perspektivu v loutkovém divadle a ocitnou se ve světě virtuální reality. Představemí klade otázku, kde jsou hranice loutkového divadla, potažmo divadla vůbec.

 Také další tituly na programu festivalu zkoumají téma hranic: belgická compagnie Mossoux-Bonté přiveze taneční představení. Jejich představení ruší hranice mezi loutkou a tanečníkem. Divák často v průběhu představení netuší, kde je tělo loutky a tělo tanečníka. Slovinské Loutkovo Gledališce Ljubljana zase přiveze objektově-hudební kabaret na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena Statečný cínový vojáček. Představení se jmenuje Dark Room (česky Temná Komora). Celý příběh inspirovaný známou pohádkou se odehrává v temné komoře při vyvolávání fotografií. Loutkáři hrají s objekty a předměty, které jsou při této činnosti běžné (rámy, vaničky na chemikálie, zvětšovák…). Inscenace je ve svižném hudebním rytmu a objevují se v ní rockové písničky.  

Další hranice překročí příjezd divadla z ukrajinského Ivanofrankivska. To se potýká s hranicemi jinými, a to s těmi zcela reálnými. Ukrajinští divadelníci řeší aktuálně otázku toho, jak vůbec odehrát představení, když kvůli válečnému konfliktu nesmí muži ze souboru opustit svou zemi a překročit státní hranice.

Dramaturgie festivalu během 14. ročníku posílí také doprovodnou linii, která se rozroste o tematické diskuse. I ty si budou pohrávat s tématem hranic – diskutovat se bude o stavu a hranicích současného loutkářství i jiných témata. Důležitá bude v rámci doprovodné linie letošního ročníku festivalu také studentská sekce. Divadlo loutek oslovilo ke spolupráci umělecké školy ze švýcarského Verchio, pražskou Damu a také například z Charkova, Wroclavi, Berlína nebo Kyjeva. V doprovodném programu festivalu se ale objeví také filmové projekce nebo koncerty.  

„Původní název, který vycházel z toho, že naši studenti hráli i pro děti, se již přežil, protože nemáme divadlo, které se jmenovalo Pidivadlo. Majitelé školy proto přišli s podnětem tuto akci i naše budoucí studentské divadlo přejmenovat. Název DebutFest vymyslela naše produkční Olga Bojková. Myslíme si, že dobře asociuje začátek, první praxi na jevišti,“ říká ředitelka VOŠH Martina Kubátová. 

A jaký program tedy DebutFest letos nabídne? Těšit se můžete na absolventské inscenace, jimiž jsou Tajná zpráva z planety matek, Výnosné místo a Čarodějky ze Salemu. Bývalí studenti se ukážou s inscenacemi Černé mléko a Úplné zatmění. Připraven je také off program, který bude probíhat na více místech. Těšit se tak můžete na výstup imitátora Zdeňka Barneta nebo na přednášku Kateřiny Janečkové na téma Autentický a přirozený projev nejen před kamerou. V plánu je také mnoho dalších zajímavých vystoupení a koncertů i pár překvapení. Kompletní program naleznete na stránkách festivalu www.debutfest.cz.

Vyšší odborná škola herecká v Praze se může pochlubit více než dvacetiletou historií. Jejími absolventy jsou mimo jiné Tereza Kostková, Aleš Cibulka, Miroslav Šimůnek a mnoho dalších úspěšných herců a moderátorů. V letošním roce studuje na oborech Herectví a moderování a Herectví s loutkou stovka studentů.

ANOTACE INSCENACÍ

Tajná zpráva z planety matek je o Malém princi, astronautovi, který přistává na planetu matek. Téma spojující všechny kultury i náboženství dnešní doby. V podání studentů 3.DC. Režie: Barbora Mašková

Tragikomedie Výnosné místo o lidských vášních uspokojovaných se ctí i beze cti. Člověk stoupá vzhůru a zase jede dolů. V podání studentů 3.DA. Režie: Jiří Bábek

Čarodějky ze Salemu o absolutní nenávisti a moci, která se v rukou monstra s tváří nevinné dívky může stát osudným prokletím životů mnoha lidí. V podání studentů 3.DB Režie: Ondřej Zajíc

Černé mléko se odehrává na zastávce Zamřelá, kde je na skle pokladny přilepený papír s nápisem KONEC. ,,Tý DRUHÝ smrti se musíš bát. Pak přijde hrůza. Protože pak umírá duše…A duše je duše.” V podání našich bývalých studentů. Režie: Martina Frejová Krátká

Úplné zatmění je o životě na hraně, závislostech, poezii a toxickém vztahu Paula Verlaina a Arthura Rimbauda. ,,Přesně to jsem potřeboval, kontrast, konflikt v hlavě. To prospívá mý tvorbě.” V podání našich bývalých studentů. Režie: David Czesany

V normalizované Československé socialistické republice v 80. letech znovu zesílil tlak na českou kulturní scénu. Začala nová etapa systematické likvidace všech jejích složek. Kulturu směl dělat jen ten, komu to komunistické komise povolily. Scénu, jejíž hudba nebyla dostatečně jásavá a texty adekvátně stimulující socialistickou společnost, označily za nevkusné kapitalistické sirény, útočící na skutečné potřeby kulturní politiky. Bezvýchodnou situaci prosvětlovalo jen několik majáků na malých ostrovech svobody, kde měla tzv. druhá, tedy neschválená kultura své místo.

Jedním z takových ostrovů byl Junior klub Na Chmelnici. První koncerty tu odehrály budoucí rockové legendy, ať už mezi ně počítáme skupiny Lucie, Tata Bojs, Lenku Dusilovou nebo Chinaski. Domovskou scénou pak Chmelnice byla třeba pro Jasnou Páku, Precedens, Vladimíra Mišíka, Psí vojáky nebo Garáž. Na Chmelnici se chodilo i na divadla, která se věnovala i jiné než budovatelské tvorbě. Pravidelně se tu objevovalo brněnské Divadlo na provázku, HaDivadlo nebo Divadlo Drak. První vystoupení ve východním bloku tu v roce 1984 odtančil Min Tanaka. A dodnes vzpomínanou návštěvu Alaina Gingsberga hostila – také Chmelnice.

Junior klub Na Chmelnici byl ikonickým místem umělců, kteří stáli mimo oficiální kulturní dění a byli komunistickým režimem víceméně trpěni. Jejich kvality sice nestvrdila schvalovací komise, ale čas. Za dramaturgií Junior klubu stál v 80. letech Lubomír Schmidtmajer. Přišel Na Chmelnici po vojně na podzim 1980. Sál do té doby sloužil jako klasické bolševické agitační středisko. Luboš pojal dramaturgii po svém, odvážně. Když se v lednu 1981 objevil v předprodejích klubový měsíční program, zapůsobilo to na pražské rockové publikum jako bomba. Schmidtmajer však v rozhovoru pro Melodii z roku 1990, tvrdí: „Koncepce dramaturgie? Ty začátky bych si vůbec netroufl nazvat koncepcí. Bral jsem ty věci jako divák… jako nespokojený divák, který neměl kam jít a tak se stal pořadatelem.“ Karel Haloun, výtvarník, který se postaral o nezaměnitelnou grafikou i o výzdobou klubových prostor, potvrzuje dramaturgicky široký záběr v seriálu Bigbít České televize: „Luboš si první důsledně uvědomil, že je nenormální doba a že ta vyžaduje nenormální program. Takže to spojení divadla, bigbítu, včetně těch přednášek doktora Mráze o dějinách umění 20. století, což mi připadalo nemyslitelný, aby na to chodili lidi, bylo vyprodaný.“

Výstava předznamenává zrod stejnojmenné knihy, která bude mapovat legendární Chmelnici očima pamětníků, vystupujících umělců i insiderů. Zaměří se zejména na roky 1981-1989, kdy byla dramaturgie klubu v kontextu doby zcela nenahraditelná. Část bude věnovaná i prvním porevolučním aktivitám týmu, mezi něž patří například první koncert Rolling Stones na pražském Strahově.

Výstava je přístupná od 19 do 20 hodin ve dnech konání koncertů od 4. dubna do 15. května 2023.

Své brány v dubnu otevřou kouzelný vodní zámek Blatná v jižních Čechách, romantický zámek Chyše na Karlovarsku, velkolepá Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, malebné Kvasiny na Rychnovsku anebo středověký hrad Kost v Českém ráji. Na Velký pátek bude zpřístupněn i čarovný zámek Častolovice na východě Čech. Na zámku Dětenice ve středních Čechách nabízejí v dubnu čarodějnické prohlídky anebo prohlídky s pohádkovou bytostí. Na návštěvníky se těší i na rokokovém zámku Dobříš ve středních Čechách, na tajemném hradě Houska na Českolipsku, známém jako „brána do pekel“, na zámku Stránov na Mladoboleslavsku anebo na starobylém hradě Boskovice na Blanensku. Na líbezném zámku Kněžice připravují na Boží hod velikonoční Velikonoční jarmark a na strohém hradním sídle Dolní Kounice na Brněnsku zahájí víkendové prohlídky poslední víkend v dubnu. Otevřen bude v tomto měsíci i zámek ve Žďáře nad Sázavou, na kterém je celoroční návštěvnický provoz.

Volně lze navíc navštívit parky u zámků Bludov, Hrádek u Sušice anebo Častolovice, tam včetně prohlídky zámeckého zvěřince. A v dubnu se otevírají i Anglická a Francouzská zahrada s oranžérií u zámku Dobříš.

Vyvrcholením začátku sezóny na objektech v péči soukromých majitelů budou pak Dny soukromých hradů a zámků, které se chystají na 25. až 28. května 2023, a to s mottem „Naše historie – Vaše dědictví“. K iniciativě se přihlásilo 19 památek sdružených v AMHZ. Jedná se o následující historické objekty: zámek Blatná, zámek Boskovice, zámek Brodek u Přerova, vodárenská věž Cítoliby, zámek Častolovice, zámek Dobříš, hrad Houska, zámek Hrádek u Sušice, zámek Chyše, zámek Karlova Koruna, zámek Kněžice, hrad Kost, hrad Kurovice, zámek Kvasiny, zámek Neustupov, zámek Palupín, zámek Stránov, zámek Štáblovice, zámek Všechovice. Na těchto objektech připravují jejich majitelé na poslední květnový víkend akce speciálně pro tuto příležitost. Někde budou provázet návštěvníky majitelé osobně, někde zpřístupní jinak nepřístupné prostory a některé objekty se otevřou pouze v těchto dnech.

O Asociaci majitelů hradů a zámků

Asociace majitelů hradů a zámků (AMHZ) je zapsaným spolkem, založeným v roce 1995, sdružujícím majitele hradů, zámků a historicky nebo umělecky hodnotných stavebních objektů a vzácných přírodních útvarů a zahrad v České republice. Zastřešuje téměř padesát historických objektů. Cílem Asociace je přispět k ochraně, uchování a zhodnocování soukromých historických objektů v České republice. Jejími členy jsou majitelé z řad restituentů, ale i noví majitelé, kteří památky milují, koupili si je a pečují o ně. Asociace sjednocuje názory členů a jako právnická osoba je partnerem státu reprezentovaného organizacemi, které pečují o národní kulturní dědictví.

AMHZ je členem European Historic Houses Association (www.europeanhistorichouses.eu) a Europa Nostra (www.europanostra.org), kterou též v České republice zastupuje.

https://www.amhz.cz/

Velikonoční trh je už v broumovském klášteře tradicí a je stejně oblíbený jako prosincový Adventní trh. Letos vychází právě na „apríla“, tedy na 1. dubna. Návštěvníkům se od 8:30 do 13 hodin otevře na nádvoří broumovského kláštera a v přilehlých prostorách. Velikonoční trh je vyhlášený prodejem kvalitních regionálních produktů, velikonočních dekorací, pomlázek spolu s bohatou nabídkou občerstvení a skvělou atmosférou. Mezi prodejci nebudou chybět producenti dřevěných a řezbářských výrobků, keramika, kovářské výrobky, domácí mýdla a další. Populární jsou také stánky lokálních producentů potravin, ať už se jedná o pekařské výrobky z Kvíčerovské pekárny, broumovský sýr Braunauer nebo poctivé uzeniny z Krkonoš. Nabídku jako vždy doplní také marmelády a sirupy, včelařské produkty, jako jsou med i medovina a vína z Benediktinských sklepů. Na trhu se bude prezentovat také Broumov 2028, který kandiduje na Evropské hlavní město kultury.

Velikonoční trh je ovšem také příležitostí k setkávání se s přáteli a sousedy, lidé tráví v družném hovoru společné chvilky na nádvoří kláštera či v přilehlé zahradě. Zvlášť po dlouhé zimě je vždy příjemné pobýt v přátelské atmosféře. „Počasí v návštěvnosti trhu nehraje úplně roli, i když nám zrovna nepřeje, lidé stejně vždy přijdou, neboť vědí, že je zde vždy hojné množství prodejců s kvalitní nabídkou produktů a skvělá atmosféra,“ doplňuje produkční Anna Iljašenková ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov. Na Velikonoční trh pravidelně přijíždějí návštěvníci z blízka i z daleka, kteří mohou návštěvu kláštera spojit s další kulturní nabídkou na Broumovsku.

V rámci Velikonočního trhu je vždy připraven program pro děti a jejich rodiče. Od 9:30 do 12 hodin bude v prostorách Maiwaldovy akademie probíhat tradiční rukodělná dílna pro děti.

Podle Ireny Vítovcové, zakladatelky a předsedkyně spolku ProCit, je osvěta pro rodiny dětí s autismem klíčová: „Mezi lidmi často kolují mylné představy o tom, jak se porucha autistického spektra projevuje. Cílem naší výstavy je ukázat, že děti s autismem žijí svůj život podobně jako my ostatní a jejich jinakosti není třeba se obávat. Naopak, jejich odlišný způsob vnímání pro nás může být velkým obohacením.“

Děti s autismem mívají potíže porozumět světu kolem sebe, tomu, co vidí, co prožívají ony i ostatní lidé. Často se ztrácejí ve spleti sociálních vztahů, občas nerozumějí a neumějí si povídat. Díky putovní výstavě fotografií mohou o svém bohatém vnitřním světě vyprávět prostřednictvím velkoformátových snímků fotografa Kamila Holuba. Výstava fotografií dětí s autismem se vydala na své putování v září 2022 a vystřídala několik míst v Plzni a Plzeňském kraji. Ve foyer Malé scény bude k vidění do konce dubna 2023, poté se přesune do Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje a v červnu do kavárny Pappa Coffee.

Osvětová kampaň „Česko svítí modře“ vznikla v roce 2014 a od této doby se každoročně 2. dubna do modré barvy zahalují významné budovy napříč republikou, Divadlo J. K. Tyla se k akci připojilo v roce 2015. Svět si poprvé připomněl existenci autismu (World Autism Awareness Day) 2. dubna 2008. V Plzni se kromě Nového divadla modře rozsvítí také radnice města Plzně a budova ČEZ. „Vyjádření podpory pro nás hodně znamená, pro rodiny, které se starají o dítě s autismem, jsou porozumění a vstřícnost společnosti nesmírně důležité,“ uvedla Irena Vítovcová.

Občanské sdružení ProCit pomáhá dětem s autismem i jejich rodinám už více než 13 let. Zajišťuje víkendové i týdenní pobyty, logopedický kroužek, plavecké kurzy a cvičení pod vedením odborných lektorů. Rodiny, kterých v současnosti ProCit sdružuje na 255 z celého Plzeňského kraje, se mohou setkávat, vyměňovat si zkušenosti nebo se obrátit na odborníky z celé České republiky. Pro veřejnost pořádá ProCit akreditované kurzy a semináře a také benefiční akce, jejichž prostřednictvím je možné činnost sdružení i rodiny autistických dětí podpořit. Na sobotu 29. dubna chystá sdružení 7. ročník charitativního rodinného běhu Run for ProCit, který se uskuteční v Borském parku. Na září se připravuje tradiční koncert zpěvačky Vlaďky Bauerové, letos s hostem Petrem Kolářem, a sdružení ProCit organizuje také první ročník konference Život s autismem, která se uskuteční 22. listopadu 2023.

Krátkého průzkumu se zúčastnilo 115 knihoven. Ukrajinským uprchlíkům nejvíce pomáhaly knihovny ve větších městech – Městská knihovna v Praze, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské knihovny, regionální knihovny a městské knihovny (celkem 92), ale také obecní knihovny a několik specializovaných knihoven. Nejvíce pomáhajících knihoven bylo ve Středočeském kraji, Královéhradeckém kraji a v Praze.

Knihovny nabízely zejména knihy, tištěná periodika, DVD apod., a také učebnice a elektronické informační zdroje (více než 80 %). Důležitou složkou pomoci bylo poradenství (72 %), kurzy češtiny a další vzdělávací programy (více než 60 %). Důležitým aspektem pomoci knihoven byla spolupráce s dalšími organizacemi zaměřenými na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Nejvíce podporovanými skupinami byly rodiny s dětmi (74 %) a děti do 15 let. Naopak nejméně se knihovny věnovaly aktivitám pro seniory (27 %).

Třetina knihoven se pro podporu Ukrajincům rozhodla s cílem pomoci a být solidární (32 %). Hlavním motivem byla především válka na Ukrajině (16 %) a s tím spojený příchod uprchlíků (20 %), a také zájem o pomoc ze strany příchozích (10 %). Důležitým implusem pro pomoc byla i spolupráce s různými organizacemi nabízejícími pomoc (16 %).

Reakce ze strany ukrajinských uprchlíků na pomoc knihoven byla celkově velmi pozitivní (97 %). Pokud jde o hodnocení pomoci knihovny ukrajinským uprchlíkům ze strany běžných uživatelů knihoven, i zde převažovalo pozitivní hodnocení (81 %).

Velmi pozitivním zjištěním bylo, že naprostá většina knihoven (94 %) mohla konstatovat, že aktivity ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům jejich zřizovatel (obec) podporoval. S negativní reakcí ze strany zřizovatele se setkaly je 3 % knihoven.

Zlepšení služeb pro ukrajinské uprchlíky by pomohlo lepší personální zajištění pomoci (38 %), více knih a dalších informačních zdrojů v ukrajinštině (59 %), obecně také vyšší finanční zajištění pomoci (33 %), ale také kvalitnější propagace nabízených služeb mezi ukrajinskou komunitou (32 %) a v neposlední řadě také lepší spolupráce s dalšími organizacemi nabízejícími pomoc (28 %).

Podrobné informace o průzkumu jsou k dispozici na

https://ipk.nkp.cz/docs/ukrajina/2023_Knihovny_pomahaji_Ukrajine.pdf Průzkum připravila Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Nadací OSF.

Jak souvisí design nebo nový cirkus s přírodou? Proč je umělecké myšlení klíčové pro umělou inteligenci? Může procházka dovést čtenáře k Jiráskově Lucerně? Přesypávání ověřených informací do hlav se stává minulostí. Naopak umění a kreativita člověka učí, aby byl schopen reagovat na neustálé změny světa a společnosti. A právě „proměna“ je tématem třetího ročníku Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání. Tvůrčí přístupy ve vzdělávání přiblíží rozmanitý program přednáškami, workshopy, komentovanými prohlídkami či divadlem. Své si v něm najde odborná i širší veřejnost, děti i dospělí.

Co je to kreativní vzdělávání? Učení prostřednictvím umění a uměleckého myšlení je efektivní cestou, jak se připravit na výzvy současného i budoucího světa. Vytváří nesoutěživé a podnětné prostředí, které podporuje radost z učení, rozvíjí různé cesty poznávání a vnímání a otevírá prostor pro spoluvytváření hodnot. Učitelům, školám, odborníkům i umělcům FUK nabízí  možnosti, jak mohou uměním proměnit vzdělávání. Všem zájemcům pak ukazuje umění jako prostředek k proměně člověka. To vše se odráží v tématu třetího ročníku, jímž je proměna. „Neustálé proměny světa a společnosti vyžadují schopnost umět na změny reagovat. Jako společnost stojíme před novými výzvami v podobě radikalizace, sociálního ‚otevírání nůžek‘, překotného vývoje technologií nebo klimatické změny a právě umění nám může ukázat nové cesty. V učení i v umění se formujeme, utváříme. V umění i v učení vstupujeme do ‚hry‘ a vracíme se proměněni. Zdravé napětí mezi proměnou a návratem zpět je i jedním z principů duševní pohody,“ říká Jiří Raiterman, člen dramaturgického týmu festivalu.

Do festivalu se zapojí přes 50 kulturních subjektů z Prahy a dalších regionů České republiky. Lépe se vžít do různých situací a chápat souvislosti pomůžou účastníkům rozmanité dílny, workshopy, divadelní představení pro děti či komentované prohlídky. Odborná veřejnost může očekávat prezentace příkladů dobré praxe, pedagogické workshopy a představení výzkumů. Část pražského programu se zamýšlí nad budoucností kreativity ve spojení s umělou inteligencí. Umělecké myšlení totiž pomáhá logiku průmyslu a matematiky rozšířit o empatii či překvapivá řešení. Na toto téma připravuje FUK sérii workshopů pro děti i dospělé. Festivalová nabídka v Praze zve také na řadu workshopů spojených s výtvarným uměním. V souvislosti s výstavou Evy Koťátkové Moje tělo není ostrov v Národní galerii si lidé mohou vytvořit „emocionální bundy“. Donesené kusy oblečení ulehčí vyjádřit věci, které je jinak těžké sdílet. S odbouráním stereotypů či strachu pracuje nový výstavní a vzdělávací prostor Úhel pohledu v Centru současného umění DOX, využívá přitom rozšířenou realitu. V Kunsthalle Praha svěří komentovanou prohlídku výstavy Markéty Magidové Moje sladká nejedlá planeta studentům, kteří expozicí provedou své učitele či rodiče a odkryjí tak svůj pohled na současné umění. Na semináři ilustrátorky a autorky animovaných filmů Galiny Miklínové se zájemci mohou přiučit, jak vytvořit autorskou knihu nebo scénář k filmu. Kreativní vzdělávání prostřednictvím divadla zastoupí taneční představení Silnice č. 19. Studentky konzervatoře se spolu s Pamětí národa inspirovaly skutečnými příběhy romských obětí holocaustu. Tancem se vyjadřuje i Marta Trpišovská v inscenaci Kolečko: ověřitelé, která je exkurzí do světa optiky a relativity. Divadlo v Dlouhé organizuje interaktivní procházku Než se rozsvítí Lucerna, cesta plná úkolů se vztahuje k dramatu Aloise Jiráska. 

Třetí ročník Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání probíhá opět také v mimopražských regionech. Jedna z legend české graffiti scény X-Dog povede v Broumově streetartový workshop. Účastníci pod vedením umělce pomalují opuštěnou zeď. V písecké Sladovně na jihu Čech se v rámci programu uskuteční Animárium na cestách,  zájemci si tak mohou vyzkoušet tvůrčí práci animátora na vlastní kůži. V Kounově v Královéhradeckém kraji Kulturní spolek Schule zve na interaktivní workshop Myšlenka, jejíž čas právě nastal, který na pomezí divadla a performance dětem i dospělým ukáže, jaká je síla a cesta myšlenky v současném světě.

Na Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání najdou inspiraci i zábavu jak děti, tak dospělí. Rodiče, i profesionálové z kulturních odvětví i pedagogiky. Díky více než padesáti zapojeným subjektům a organizacím si na své přijde každý na desítkách míst po republice. Předprodej vstupenek na jednotlivé akce se spustí v polovině března na platformě GoOut nebo přímo přes rezervační systém jednotlivých institucí, některé z akcí budou pro návštěvníky volně přístupné.

O Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání:

Už třetí ročník Festivalu umění a kreativity proběhne od 13. do 23. dubna 2023. Jeho cílem je představit široký potenciál kreativního vzdělávání pedagogům, rodičům, dětem, ale i kulturním profesionálům.

https://fuk.education/

Akademie umění každoročně připravují umělce nejen pro tvůrčí, ale i pedagogickou praxi, přesto jsou dosud předměty Dramatická výchova, Taneční a pohybová výchova nebo Filmová a audiovizuální výchova podivně nazývány „doplňujícími“ nebo v Koncepci A dokonce „rozvíjejícími se“. Bylo by na pováženou, kdyby se nerozvíjely, ale tady dochází k zásadnímu střetu starého s novým.

Umění nemá žádné hlavní a doplňující obory. Postavení divadla, hudby, tance, filmu a výtvarného umění je rovnocenné, každý obor je svébytný a má svá specifika a přínosy. Není důvod k výsadnímu postavení dvou „tradičních oborů“. Na navrhované koncepci B je skvělá komplexnost a otevřenost, nikoho nenutí radikálně vše měnit, je to boj progresivní vize s tradičním pojetím. Je až zarážející, že v tomto miléniu někdo obhajuje status quo
z předminulého století.

Vyšší časová dotace pro kreativní rozvoj dětí je něco, na čem se shodují všichni. Zdá se, že postoj ministra školství bude rozhodující, rádi přispějeme konstruktivními argumenty za celou Českou sekci ITI. Vzdělávání považujeme za jednu z nejzásadnějších oblastí pro celospolečenskou změnu a kvalitní život ve 21. století.

Jménem Prezidia Českého střediska ITI Yvona Kreuzmannová, Marta Smolíková, Adriana Světlíková, Jakub Vedral