Jak knihovny pomáhají Ukrajině – výsledky průzkumu
ČR: Knihovny zareagovaly bezprostředně po vypuknutí konfliktu a s příchodem lidí prchajících před válkou na Ukrajině veřejně deklarovaly, že jejich informační, vzdělávací a komunitní služby jsou k dispozici i nově příchozím. Do podpory se zapojily nejen jednotlivé knihovny, ale také knihovnické spolky a sdružení – Sdružení knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Velmi důležitá byla finanční podpora komunitní a vzdělávací roli knihoven ze strany Nadace OSF, která tyto aktivity v roce 2022 podpořila částkou 902 000 Kč.
Krátkého průzkumu se zúčastnilo 115 knihoven. Ukrajinským uprchlíkům nejvíce pomáhaly knihovny ve větších městech – Městská knihovna v Praze, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské knihovny, regionální knihovny a městské knihovny (celkem 92), ale také obecní knihovny a několik specializovaných knihoven. Nejvíce pomáhajících knihoven bylo ve Středočeském kraji, Královéhradeckém kraji a v Praze.
Knihovny nabízely zejména knihy, tištěná periodika, DVD apod., a také učebnice a elektronické informační zdroje (více než 80 %). Důležitou složkou pomoci bylo poradenství (72 %), kurzy češtiny a další vzdělávací programy (více než 60 %). Důležitým aspektem pomoci knihoven byla spolupráce s dalšími organizacemi zaměřenými na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Nejvíce podporovanými skupinami byly rodiny s dětmi (74 %) a děti do 15 let. Naopak nejméně se knihovny věnovaly aktivitám pro seniory (27 %).
Třetina knihoven se pro podporu Ukrajincům rozhodla s cílem pomoci a být solidární (32 %). Hlavním motivem byla především válka na Ukrajině (16 %) a s tím spojený příchod uprchlíků (20 %), a také zájem o pomoc ze strany příchozích (10 %). Důležitým implusem pro pomoc byla i spolupráce s různými organizacemi nabízejícími pomoc (16 %).
Reakce ze strany ukrajinských uprchlíků na pomoc knihoven byla celkově velmi pozitivní (97 %). Pokud jde o hodnocení pomoci knihovny ukrajinským uprchlíkům ze strany běžných uživatelů knihoven, i zde převažovalo pozitivní hodnocení (81 %).
Velmi pozitivním zjištěním bylo, že naprostá většina knihoven (94 %) mohla konstatovat, že aktivity ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům jejich zřizovatel (obec) podporoval. S negativní reakcí ze strany zřizovatele se setkaly je 3 % knihoven.
Zlepšení služeb pro ukrajinské uprchlíky by pomohlo lepší personální zajištění pomoci (38 %), více knih a dalších informačních zdrojů v ukrajinštině (59 %), obecně také vyšší finanční zajištění pomoci (33 %), ale také kvalitnější propagace nabízených služeb mezi ukrajinskou komunitou (32 %) a v neposlední řadě také lepší spolupráce s dalšími organizacemi nabízejícími pomoc (28 %).
Podrobné informace o průzkumu jsou k dispozici na
https://ipk.nkp.cz/docs/ukrajina/2023_Knihovny_pomahaji_Ukrajine.pdf Průzkum připravila Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Nadací OSF.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: V listopadu 2024 vychází již 4. upravené vydání praktického a stručného metodického materiálu pro kronikáře, zastupitele a starosty obcí a měst s názvem Jak vést obecní kroniku v elektronické podobě s následným vytištěním?
Z obsahu publikace: Legislativa, Usnesení, Kronikář, Hardware – Software, Titulní list, Schvalovací doložka, Technická příprava kroniky, Přílohy, Tisk, Vazba, Archivace, Internetové zdroje informací, Umělá inteligence.
ČR: Proč se občas potýkáme s problémy, jejichž původ neznáme? Můžeme po předcích zdědit i jiné věci než jen tělesné dispozice? Transgenerační přenos traumatu je stále častěji skloňovaný fenomén, který konečně proniká i do kvalitní beletrie. Společně s dalším fenoménem, a to tzv. ukrývaného dítěte, se stal hlavním motivem nového románu Křivda spisovatele Martina Juna.
OSTRAVA: Zasedání nejvyššího orgánu Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s. – Sněmu AMG – se uskutečnilo ve dnech 15.–16. října 2024 v Konferenčním centru Národního zemědělského muzea Ostrava. Cílem tohoto významného setkání členů Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., byla příprava koncepcí a strategií na léta 2025–2027 a volba nového vedení – Exekutivy AMG a Revizní komise AMG.
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818