Jak knihovny pomáhají Ukrajině – výsledky průzkumu
ČR: Knihovny zareagovaly bezprostředně po vypuknutí konfliktu a s příchodem lidí prchajících před válkou na Ukrajině veřejně deklarovaly, že jejich informační, vzdělávací a komunitní služby jsou k dispozici i nově příchozím. Do podpory se zapojily nejen jednotlivé knihovny, ale také knihovnické spolky a sdružení – Sdružení knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Velmi důležitá byla finanční podpora komunitní a vzdělávací roli knihoven ze strany Nadace OSF, která tyto aktivity v roce 2022 podpořila částkou 902 000 Kč.
Krátkého průzkumu se zúčastnilo 115 knihoven. Ukrajinským uprchlíkům nejvíce pomáhaly knihovny ve větších městech – Městská knihovna v Praze, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, krajské knihovny, regionální knihovny a městské knihovny (celkem 92), ale také obecní knihovny a několik specializovaných knihoven. Nejvíce pomáhajících knihoven bylo ve Středočeském kraji, Královéhradeckém kraji a v Praze.
Knihovny nabízely zejména knihy, tištěná periodika, DVD apod., a také učebnice a elektronické informační zdroje (více než 80 %). Důležitou složkou pomoci bylo poradenství (72 %), kurzy češtiny a další vzdělávací programy (více než 60 %). Důležitým aspektem pomoci knihoven byla spolupráce s dalšími organizacemi zaměřenými na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Nejvíce podporovanými skupinami byly rodiny s dětmi (74 %) a děti do 15 let. Naopak nejméně se knihovny věnovaly aktivitám pro seniory (27 %).
Třetina knihoven se pro podporu Ukrajincům rozhodla s cílem pomoci a být solidární (32 %). Hlavním motivem byla především válka na Ukrajině (16 %) a s tím spojený příchod uprchlíků (20 %), a také zájem o pomoc ze strany příchozích (10 %). Důležitým implusem pro pomoc byla i spolupráce s různými organizacemi nabízejícími pomoc (16 %).
Reakce ze strany ukrajinských uprchlíků na pomoc knihoven byla celkově velmi pozitivní (97 %). Pokud jde o hodnocení pomoci knihovny ukrajinským uprchlíkům ze strany běžných uživatelů knihoven, i zde převažovalo pozitivní hodnocení (81 %).
Velmi pozitivním zjištěním bylo, že naprostá většina knihoven (94 %) mohla konstatovat, že aktivity ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům jejich zřizovatel (obec) podporoval. S negativní reakcí ze strany zřizovatele se setkaly je 3 % knihoven.
Zlepšení služeb pro ukrajinské uprchlíky by pomohlo lepší personální zajištění pomoci (38 %), více knih a dalších informačních zdrojů v ukrajinštině (59 %), obecně také vyšší finanční zajištění pomoci (33 %), ale také kvalitnější propagace nabízených služeb mezi ukrajinskou komunitou (32 %) a v neposlední řadě také lepší spolupráce s dalšími organizacemi nabízejícími pomoc (28 %).
Podrobné informace o průzkumu jsou k dispozici na
https://ipk.nkp.cz/docs/ukrajina/2023_Knihovny_pomahaji_Ukrajine.pdf Průzkum připravila Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Nadací OSF.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818