Instituce a kulturní zařízení

V závislosti na roli autora výstavou prostupují tři různé přístupy.

V tom prvním figuruje autor jako svědek atmosféry, kterou v určitém místě nalézá a následně zvěčňuje. Autorovo oko reaguje na záblesk energie spojené s místem známým, ale i zcela cizím.

U druhého přístupu se autor stává součástí místa a jeho spolutvůrcem – s místem vnitřně koresponduje, zároveň však k dokreslení atmosféry využívá své zásahy.

Třetí přístup nechává autora vyniknout jako tvůrce místa a jeho atmosféry. Skrze autorovy vlastní myšlenky či představy vzniká místo nové a osobní.

Zastoupení autoři:

Marian Beneš, Kristýna Boleslav, Michael Borek, Dorothea Bylica, Miloš Fic, Jaroslav Fišer, Jiří Hanke, Jiřina Hankeová, Jan Hausner, Richard Horák, Jiří Hřebíček, Josef Husák, Hana Janíčková, Rudolf Jung, Marek Koliha, Kryštof Korč, Vladimíra Kotra, Mária Kudasová, Vladimír Kysela, Zdeněk Lhoták, Andrea Thiel Lhotáková, Jina Nebe, Pavlína Novotná, Matyáš Páleníček, Jan Pohribný, Miloš Sedláček, Marek Christian Schackwitz, Kateřina Sovová, Jan Sucharda, Petr Štěpán, Jiří Tondl, Miroslava Trusková, Radek Uhlíř, Stanislav Zela

Kurátoři výstavy:

Vladimír Kysela – fotograf, člen Asociace profesionálních fotografů

Petr Štěpán – fotograf, člen Asociace profesionálních fotografů

Vernisáž 21. dubna 2023 od 18 hodin.

Výstava potrvá do 31. května 2023

Galerie 4 – galerie fotografie, p. o., Františkánské náměstí 1, Cheb

E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba: ÚT – NE 10:00–18:00 

„To tříleté natáčení byla svého druhu léčba, nenechat se covidem a jeho dopady ovládat, ale přetavit celou tu jeho otravnost do tvořivé energie. Prostě jsem nechtěl zůstat někde zavřenej, tak jsme šli točit. A mám radost, že se nám z toho nevyloupla dokumentární mučivá tryzna, že je ten film přes všechny ty teskné podtóny i tak nečekaně veselej,” říká režisér Vít Klusák. Liduprázdná Praha, záchranáři v pohotovosti, policisté kontrolující roušky v parcích, sportovci v domácích podmínkách, covidová nudapláž nebo antirouškařské demonstrace. Trailer napovídá, že se divák ve filmu dočká mnoha různých obrazů a příběhů. Filmaři se ale nepasovali do role soudce, který rozhoduje, o čem a jak přemýšlet. S kamerou se rozhodli zachytit dennodenní život lidí napříč společností při této bezprecedentní události. Jeden z prvních diváků filmu v rámci crowdfundingové předpremiéry o filmu řekl: „Není to o covidu, je to o nás.”

„Fascinovalo mě prázdno, které covid vyrobil. Prostor, ve kterém jsme dostali příležitost uslyšet naše vnitřní hlasy. Ty, co v každodenním shonu zametáme pod koberec. Bývá náročné si jejich vzkaz pustit k tělu a nám najednou spadla do klína možnost je vnímat na kolektivní úrovni. Filmem jsem chtěla tomu NIC postavit pomník. Zarámovat covidovou zkušenost jinak, než jako dobu temna,” říká o filmu režisérka Marika Pecháčková.

Co v hradeckém Bio Central po premiéře filmu také zaznělo:

Už samotný trailer působí tragikomicky. Myslíte si, že černobílé pojetí filmu dalo dokumentu také takový rozměr? 

Vít Klusák: „My jsme tu černobílou škálu obrazu zvolili proto, abychom hned na první pohled dali divákům najevo, že to je náš osobitý výklad událostí. Chtěli jsme se co nejvíce vzdálit zpravodajství a takové okoukané estetice, kdy se na nás za poslední více než dva roky chrlila spousta reportáží z nemocnic, testovacích center, laboratoří apod. Ukazuje se, že i když to na začátku byla odvážná volba dělat dokumentární film ze současnosti černobíle, diváci to výrazně doceňují a říkají, že jim to pomohlo mít od bezprostředních událostí odstup a koukat se na to jako na film pro pamětníky, ačkoliv jsou tam momenty, které se odehrávají před rokem nebo dvěma. Ještě bych chtěl sdělil jeden rozměr. Se svou manželkou a kolegyní filmařkou Marikou jsme chtěli, aby měl film svou něžnou, jemnou, citlivou povahu a náboj. "

Během natáčení jste určitě byli svědky určitého rozdělení společnosti, jak frustrující byl pro vás jako filmaře tento fakt? 

Vít Klusák: „Ten film v podstatě začíná v období laskavosti, solidarity a sounáležitosti. Kamarádi se potkávají ve sklepech a společně šijí stovky roušek a rozváží je do nemocnic, v tu dobu nebylo naštěstí moc nakažených a umírajících. Všechno to byl v podstatě kvas před bouří. Během uplynutí jednoho roku, dochází lidem trpělivost a situace se překotila do demonstrací. My toto přehození výhybky popisujeme na půdorysu filmu. Film začíná laskavě a ústí do těch dramat.“

Velké nic

Česká republika, 2023 | 103 minut | premiéra: 16. března

■ žánr dokumentární

■ režie Vít Klusák, Marika Pecháčková  ■  scénář Vít Klusák & Marika Pecháčková  ■  kamera Adam Kruliš, Vít Klusák  ■  střih Ondřej Nuslauer  ■  zvuk Václav Flegl, Petr Plechač, Petr Stuchlík ■  mix zvuku Richard Müller  ■  výkonná producentka Anna Poláčková. ■  spolupráce na scénáři a fotograf Adam Hříbal  ■  kreativní producentka ČT Kateřina Ondřejková. ■  producenti Vít Klusák, Filip Remunda, Pavla Klimešová  ■  koproducenti Jan Barta, Česká televize

■ materiály ke stažení https://aero.capsa.cz/?slozka=8733

■ stránka filmu https://www.aerofilms.cz/velke-nic

■ trailer https://youtu.be/F7BaydXE3_4

Samotáři, Šeptej, Jedna ruka netleská, Václav… To je jen malý výběr z filmů, k nimž se pojí jméno Jana P. Muchowa, držitele čtyř ocenění Český lev za nejlepší filmovou hudbu. Jeho popularita začala raketově stoupat hned z kraje 90. let, kdy založil skupinu Ecstasy of Saint Teresa, hvězdu tehdejší hudební scény. Přestože se před ním otevírala možnost jak hudební, tak herecké dráhy, rozhodl se ve své kariéře nakonec věnovat komponování hudby. Během 20 let složil filmovou hudbu k více než 30 filmům.

V Broumově vystoupí Jan P. Muchow v sobotu 15. dubna v sále Dřevník v doprovodu pětice známých hudebníků a jedné herečky. Muchowovu hudební produkci doprovodí pod hlavičkou The Antagonists Ema Brabcová (Luno, Khoiba), Václav Havelka (Please The Trees), Marek Doubrava (Hm..., ex Tatabojs), Jan Janečka (Southpaw, Republic Of Two, Luno), Marie Dorazilová (PKF – Pražská filharmonie, Krása Quartet) a Jenovéfa Boková. Návštěvníci TRE festu se mohou ponořit do dnes již legendárních skladeb jako jsou Lucky Boy z filmu Samotáři, temnou baladu Lay Down ze snímku Ve stínu, aktuální Cowboy of The River z Teorie tygra nebo westernovskou Out of Shadow z polského filmu Yuma.

V sále Dřevník vystoupí rovněž uskupení Manon Meurt, na jejichž deskách spolupracoval právě Jan P. Muchow. Pod hlavičkou stylů shoegaze/post-rock/dream pop se skrývá krása, hluk i jemné chvění. Manon Meurt každým koncertem překračují svůj shoegaze stín a zhmotňují se v prostoru plném intimních emocí, křehkosti a zranitelnosti. Rakovnické kvarteto ve složení Kateřina Elznicová, Kryštof Korčák, David Tichý a Jiří Bend s lehce dekadentním názvem, nechávajícím umírat Nezvalovu osudovou lásku, je vnímáno jako už etablovaná formace domácí nezávislé scény.

TRE festem ožije i broumovský bar Terno, kde se v poslední době opět konají hudební vystoupení. Návštěvníci TRE festu mohou tedy z Dřevníku zamířit na vystoupení Patse Nicholse a po zbytek noci se pohybovat v rytmickém rapu, trapu či housu. Patrick S. Nichols je rapper, vypravěč, skladatel a performer. Jeho lyrický vesmír sahá od klasického rapu a party rapu až po existencionalismus a historii. Ať už jde o trap, disco, boom-bap nebo house, pokaždé je zaručen komplexní zážitek. Pats v současné době pracuje na zastřešujícím projektu First Season, který běží od roku 2021 a bude s ním pokračovat v několika dalších letech. Cílem projektu je zkoumat rap jako žánr, hrát si s hudbou a zkoušet nové výrazové prostředky.

V pátek 14. dubna přitáhne vyznavače experimentální scény hudební nabídka v Soulkostele v lese u Vernéřovic. Ojedinělý, možná až magický prostor zaplní společný projekt zpěváka a skladatele VOJ a DJe a producenta 3SKA v žánru alternativa-elektronika. Dále zde vystoupí táborský experimentální "two men project" Jana Svačiny (Please The Trees, Veena) a Patrika Kučery (ex C, ex Waawe) inspirovaný kraut rockem a psychedelii let 70. let, elektronickou a ambientní hudbou 90. let (Orbital, Aphex Twin, Underworld, Warp Records) a zároveň také soudobou experimentální a noise elektronickou scénou (Health, Holy Fuck, Beak).

Do třetice se v Soulkostele představí dvoučlenná formace Mutanti hledaj východisko, kterou společně založili dva spolužáci z pražské DAMU – rapper a textař Jan Vejražka a Jiří Konvalinka, jenž má na starost instrumentální složku (známý je též jako hráč na elektrifikované housle v pozoruhodné formaci Vložte kočku).

Hudební festival TRE fest se koná v rámci hudebních rezidencí „Hortus Musicalis Broumov – rezidence, kulturní výměna, komunita“. Znamená to, že Jan P. Muchow a Pats Nichols setrvávají v Broumově celý měsíc, aby zde tvořili a také spolupracovali s místními – například Pats Nichols bude tvořit společně s broumovskou ZUŠ, Jan P. Muchow se chystá navázat studiovou spolupráci s místí skupinou Kluci. Oba zde pak budou pracovat na vlastních projektech (Jan P. Muchow například na hudbě k seriálu Kriminálka Anděl) a skládat hudbu inspirovanou broumovským prostředím.

Vstupné na páteční část Tre festu v Soulkostele je za 190 Kč, na sobotní část ve Dřevníku za 290 Kč a vstupné na oba dny je za 380 Kč. Vstupenky je možné zakoupit na smsticket.cz.

Hortus Musicalis Broumov

Projekt “Hortus Musicalis Broumov – rezidence, kulturní výměna, komunita” byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP 2014–2021, z programu KULTURA. Rozšiřuje nabídku Vzdělávacího a kulturního centra Broumov o nové programy, posiluje kapacitu instituce, včetně posílení spolupráce a kulturní výměny mezi Českou republikou a Norskem, a zároveň přispívá k rozvoji regionu a k posílení soudržnosti místní sociálně různorodé komunity.

„S klukama z Trochy Klidu se známe neskutečně dlouho a už jsme spolu leccos zažili, takže přirozená chemie při psaní textu písničky bezesporu fungovala. No a co se muziky týče, tam jsem se tentokrát inspiroval jazzem a gospelem, protože to jednoduše miluju a přišlo mi to k tématu a náladě písně naprosto ideální,“ říká Michal Horák ke kolaboraci s pětičlennou šumperskou partou. Novinka kromě výpravného obrazového doprovodu ve stylu staré dobré gangsterky i typicky „horákovského“ humoru zaujme také skvělým i trochu netypickým zvukem a produkcí dua Jan Vávra (Ewa Farna, Mirai, Za100let.) a Filip Vlček.

Song, který je první ochutnávkou z Michalovy nové řadovky plánované na letošní podzim, je oslavou pevného mužského přátelství a, jak Horák podotýká – „všechny historky z písně jsou naprosto pravdivé“. Samotný klip vznikal během letošního února a jednotlivé fragmenty písně se v něm spojily pod režisérskou taktovkou Vladimíra Špičky do uceleného příběhu a dodaly skladbě jako takové další kontext.

„Na přípravách natáčení jsem se tentokrát podílel víc než obvykle, protože se klip točil v mém rodném Hradci Králové a na vesnici, kde jsem vyrostl. Možná právě díky tomu jsme měli s těmi lokalitami neskutečnou kliku a mohli si dovolit fakt velkolepé záběry. No a s klukama i celým štábem naprosto milujeme hru Mafia a známe nazpaměť všechny hlášky, takže o zábavu bylo na place postaráno, když se vlastně celý klip odehrává přesně v tomtéž prostředí,“ dodává k natáčení Horák, který zároveň vyzdvihuje fakt, že jak píseň, tak i klip jsou výsledkem spolupráce letitých přátel: „Režisér Vláďa Špička, Trocháči a producent nahrávky Filip Vlček jsou kamarádi ze střední, ve videoklipu hraje z většiny naše hradecká a pražská parta, roli četníka si tam dokonce zahrál můj táta…“

A když už je řeč o přátelských, rodinných a jiných blízkých vazbách, nemůžeme opomenout další významnou událost v Michalově kalendáři, kterou bude v úvodu zmíněný koncert pod širým nebem na pomoc Sdružení Neratov s podtitulem „Potřebujeme novou střechu kostela“!

„Ke koncertu ve své rodné Vysoké jsem se odhodlával dlouho, protože mám na domácí půdě trému, a přece jen dost mých písniček vzniklo právě v souvislosti s tímhle místem. Ale s trémou mi dost pomáhá fakt, že uděláme dobrou věc a pomůžeme Sdružení Neratov opravit střechu krásného a proslulého kostela v Orlických horách, kde se koneckonců vdávaly obě moje sestry a kde jsem měl jeden ze svých prvních koncertů. Takže to do sebe vlastně celé zapadá a my se i s celou kapelou budeme moc těšit!“ komentuje mladý písničkář a čerstvý magistr Pedagogické fakulty UK benefiční akci, která proběhne 23. dubna na fotbalovém hřišti ve Vysoké nad Labem a vstupenky na ni pořídíte zde.  

Další informace k tomuto koncertu i ostatním dosud potvrzeným vystoupením Michala Horáka najdete na webu www.michalhorak.eu a jeho sociálních sítích, tedy Facebooku a Instagramu.

Antonín Dvořák inspirující

Jak uvádí ředitel památníku Vojtěch Poláček, Dvořákovu hudbu oceňují jak hudební znalci, tak tvůrci od 19. století až do současnosti. „Přinášela a stále přináší chytlavé motivy. I proto ji také coby hudební doprovod rádi používali někteří čeští filmaři, třeba Miloš Forman a Jan Svěrák,“ říká Poláček. A dodává, že po Dvořákových skladbách sahají i mnozí zahraniční autoři. „Bez nadsázky lze říci, že každý rok vznikne několik filmů, které Dvořákova díla používají. A někteří skladatelé filmové hudby se jimi nechávají inspirovat při psaní vlastních děl. Nejznámějším příkladem je John Williams a jeho soundtrack pro Hvězdné války. A například Novosvětská - její první věta Adagio, Allegro Molto – dala vzniknout i jinému velkému hitu - Initials BB Serge Gainsbourga,“ připomíná ředitel Poláček. Ten je spolu s kurátorkou Kristýnou Maryškovou zároveň spoluautorem výstavy.

Vedle dokumentů, fotografií a dalších předmětů potvrzující Dvořákovu slávu tak památník nabídne i hudební a filmové ukázky. Zvláštní výstavní linka je věnována pěti nejvlivnějším Dvořákovým skladbám a ohlasům na ně. Návštěvníci se tak podrobněji seznámí s Rusalkou, Novosvětskou, Slovanskými tanci, Humoreskou a Stabat Mater.

„Osobnost Antonína Dvořáka necháme vstoupit i do ryze současného umění. Česko-kanadský umělec David Strauzz, známý zejména jako tvůrce streetartových děl, už speciálně pro naši výstavu vytváří Dvořákem inspirovaný obraz. Vzniká metodou upcyklace na fragmentu stropu, který jsme nedávno deinstalovali spolu s naší starou dvořákovskou expozicí. Desítky let se pod ním procházeli obdivovatelé Dvořákova díla a nyní se strop v nové podobě do výstavy vrátí, “ popisuje Poláček. "Na výstavě bude mít také tři originální přípravné kresby pro komiks Antonín Dvořák autorky Renáty Fučíkové," dodává ředitel památníku.

Od poštovních známek po Muchu či Jitku Válovou

Návštěvníky zámečku, který Dvořák miloval a jezdil sem více než dvacet let na letní prázdniny, čekají na výstavě i další zajímavosti. „Díky spolupráci s Poštovním muzeem vystavíme kompletní řadu českých a československých známek s Dvořákovým portrétem, které vznikaly od 30. let minulého století do současnosti. A přidáme také některé zahraniční známky. Dvořák byl na nich vyobrazen i v tak odlehlých zemích, jako jsou třeba Mongolsko či Guinea,“ upozorňuje Vojtěch Poláček.

„Získali jsme zápůjčky z veřejných i soukromých sbírek. Důležitým partnerem je tak pro nás České muzeum hudby. To nám zapůjčí například dekret o udělení Čestného odznaku pro vědu a umění, který Dvořák získal od císaře Františka Josefa, “ dodává. S Galerií Středočeského kraje jedná Památník o vystavení kresby Jitky Válové, k jejímuž vytvoření dala podnět Dvořákova Novosvětská. Na výstavě by se měla objevit také reprodukce Dvořákova portrétu od Alfonse Muchy, který má v držení Nadační fond Richarda Fuxy.

Podoby slavného muže

Výstava poukazuje i na fakt, že Antonín Dvořák byl slavným mužem už za svého života. Vlastní díla jako dirigent uváděl ve velkých koncertních síních Evropy a Ameriky, získal řadu nejrůznějších diplomů, řádů a ocenění. Umělecká kritika i kolegové skladatelé mu prokazovali velký obdiv. Památník představí nejen nejrůznější Dvořákovy umělecké portréty jako busty, sochy, obrazy, poštovní známky, literární a filmová zobrazení, ale věnovat se bude také místům a institucím, která nesou jeho jméno.

„Vystavíme také jeden unikátní Dvořákův rukopis, spojený přímo s Vysokou u Příbrami, kde sídlí náš památník a kde Dvořák pobýval obvykle od jara do podzimu. Jedná se o přímluvný lístek, jímž se Dvořák zasazuje o přijetí jednoho vysockého chlapce na hornickou školu v Příbrami. I tento vzácný dokument, který by nám měl zapůjčit Státní okresní archiv Příbram, dokládá skladatelův vysoký společenský status. A zároveň poodhaluje fenomén protekce, který byl tehdy jevem velmi rozšířeným. Na rozdíl od dnešních časů byl totiž i z mravního hlediska mnohem více akceptován,“ vysvětluje Vojtěch Poláček.

Slavný jako Gott?

Vojtěch Poláček o Dvořákově dobovém renomé říká: „Sláva skladatele v jeho době byla podle mě srovnatelná se slávou dnešních představitelů pop-music. Lidé ho poznávali na ulici. Často se o něm psalo v médiích, v Americe své jméno dokonce propůjčoval pro reklamu. Při osobním i písemném kontaktu mu lidé projevovali mimořádný respekt a úctu. Málokdo mu řekl jinak než mistře. Jeden podstatný rozdíl tu ovšem byl. Před rozvojem automobilové dopravy, internetu a digitální fotografie bylo mnohem snazší utéct před slávou z města právě sem na Vysokou. A zde zažívat soukromí a klid potřebný k tvorbě.“

Samostatnou kapitolou byl velikánův pohřeb.  „Poslední rozloučení s Antonínem Dvořákem bylo spojeno s okázalým průvodem Prahou. Dvořákův pohřeb byl masovou pietní akcí, kterou bychom mohli přirovnat třeba k pohřbu Karla Gotta či k odchodu významných státníků,“ říká Poláček.

Sladký bonbónek: dvořákovské včely

V průběhu letní sezóny můžou návštěvníci ochutnat speciální „dvořákovské medy“, které nasbíraly včely v parku v okolí památníku. Právě zde se skladatel rád procházel, přičemž zároveň komponoval své melodie. „K včelím úlům, které jsou u nás nově umístěny doplníme během sezóny informační panely a možná i některé další exponáty. Našim návštěvníkům tak nabídneme další, tentokrát exteriérovou výstavu. Ta vzniká ve spolupráci s Rodinným včelařstvím Šálkovi z Vysoké,“ láká do památníku jeho ředitel Vojtěch Poláček.

www.antonindvorak.cz

Antonín Dvořák Superstar. Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě, Vysoká u Příbramě 69, 262 42. Otevírací doba od duben-červen út-ne 10-16.00, červenec-srpen 10-17.00, září-říjen 10-16.00.

Víte, že…

…Dvořák je ve světě stále nejslavnějším českým skladatelem? Jeho jméno najdeme ve Wikipedii ve 122 jazycích. Neexistuje žádný jiný Čech, jehož heslo by se v tolika verzích objevovalo. Pro srovnání: Václav Havel (103), Bedřich Smetana (85), Jaroslav Seifert (81), Jan Hus (78), Petr Čech (66). Z osobností narozených a určitý čas žijících na našem území ho v tomto ohledu překonávají jen Franz Kafka (162) a Sigmund Freud (171).

…podle písemných památek i svědectví současníků si Antonín Dvořák udržoval po celý život skromnost a pokoru? „Možná to bude znít přízemně, ale podstatné je, že byl díky slávě finančně zajištěn, a mohl tak relativně nerušeně tvořit. A že svou prací uživil i celou svou početnou rodinu čítající šest dětí. Právě jich výživa byla pro Dvořáka oblíbeným argumentem během vyjednávání finančních podmínek s jeho nakladatelem Simrockem,“ doplňuje ředitel Poláček. A připomíná, že zapůjčením předmětů a odbornou pomocí se na výstavě v Památníku Antonína Dvořáka, příspěvkové organizaci Středočeského kraje, podílí vedle Poštovního muzea a Národního muzea (Českého muzea hudby) rovněž Galerie Středočeského kraje, Státní okresní archiv v Příbrami a další instituce. Práva k filmovým dílům, ve kterých se objeví postava Antonína Dvořáka, poskytla památníku Česká televize. Jedná se o seriál Sňatky z rozumu a televizní film Americké dopisy.

Oran Etkin se narodil v Izraeli, ale většinu svého života žije v New Yorku, kde studoval nejdříve hru na klavír a později i na klarinet. Brzy si uvědomil, že hudba spojuje a je univerzálním jazykem napříč kontinenty a rozhodl se čerpat inspiraci pro svou tvorbu po celém světě. Založil metodu Timbalooloo, která děti učí poznávat hudbu a kulturu dalších zemí. Timbalooloo totiž nestaví na známých dětských písních, ale využívá například jazzové skladby Herbieho Hancocka, ale i africkou, brazilskou nebo indonéskou hudbu.

S metodou slaví Oran Etkin úspěchy nejen v USA, kde si ji oblíbily i děti hollywoodských hvězd, ale i v řadě evropských zemí. Tým kolem festivalu Mladí ladí jazz jeho koncept nadchl natolik, že je již devátým rokem jeho propagátorem a ambasadorem. Tuto vzdělávací metodu se navíc díky lektorům osobně vyškolených Oranem Etkinem daří aplikovat v čím dál větším množství českých škol.

Orana Etkina čekají v dubnu v České republice kromě koncertní tour také dopolední workshopy pro školy, seminář metody Timbalooloo určený pedagogům a lektorům hudby a pražský (14. dubna v JazzDock) a opavský (27. dubna v Kině Mír) večerní koncert pro dospělé posluchače.

Interaktivní koncerty Orana Etkina s kapelou pro děti a jejich rodiče

• 18. 4. 2023 Praha, KD Barikádníků, 17:00 - 18:00 hodin, vstupenky v prodeji v síti GoOut
• 21. 4. 2023 Ústí nad Labem, Klub Hraničář, 16:30 - 17:30, vstupenky v prodeji v síti GoOut
• 24. 4. 2023 Chomutov, Chomutovská knihovna,16:30 - 17:30, vstupenky v prodeji v síti GoOut
• 27. 4. 2023 Opava, Kino Mír, 16:30 – 17:30, vstupenky v prodeji zde
• 28. 4. 2023 Ostrava, klub Parník, 16:30 – 17:30, vstupenky v prodeji v síti GoOut

Koncerty jsou určené pro děti od 3 do 10 let a jsou vedeny v angličtině s českým překladem. V kapele vystoupí na koncertech po boku Orana Etkina Dušan Černák (bicí), Martin Konvička (piano), Taras Vološčuk (kontrabasista), Izabela Chalupníková (zpěv), Jan Pudlák (piano).

Další podrobnosti o interaktivních koncertech najdete na www.mladiladidetem.cz a aktuální informace na sociálních sítích festivalu Mladí ladí jazz, pod jehož křídla projekt Mladí ladí dětem spadá.

Oran Etkin

Užitečné odkazy:

• Seriál Hudební cesta světem: https://youtube.com/playlist?list=PLotLuUqh05ZBEow5jg9DWnBcWI8hsFMp0
• Aftermovie Mladí ladí dětem 2022: www.youtube.com/watch?v=GvqMY-9m_FU
• Youtube kanál: www.youtube.com/channel/UCNkQH82TDFzveqpxZsW5Mrw/featured
  Facebook profil:  www.facebook.com/mladiladijazz
• Album Finding Friends Far from Home: https://open.spotify.com/album/1FPMXPRwNxtZISnOGshyfN
• Webové stránky Orana Etkina: https://oranetkin.com/
• Webové stránky metody Timbalooloo: https://timbalooloo.com

Na výstavě Little John se představí 12 českých i zahraničních umělkyň a umělců (Barbora Benish, Polina Davydenko, Dominik Gajarský, Terike Haapoja a Laura Gustafsson, Anna Hulačová, Zdena Kolečková, Denisa Langrová, Diana Lelonek, Magdaléna Manderlová, Hana Nováková a Vladimíra Večeřová), kteří v zastoupených dílech prezentují různé úhly pohledu na zvířata a jejich vztah s námi. Někdy dramaticky a někdy poeticky mísí symbiotické vztahy s vědeckým, etickým, aktivistickým či uměleckým přemýšlením. Kurátorkou výstavy je Tea Záchová a probíhat bude v prostoru Pragovka Gallery Rear až do 29. června.

Výstava nejen svým názvem odkazuje k výraznému výtvarnému počinu německého umělce a aktivisty Josepha Beuyse v dějinách umění druhé poloviny 20. století. Jeho dílo I Like America and America Likes me používá výstava jako fenomenologickou esenci ducha, který ji prostupuje.

„V umělecké performance z roku 1974 se Beuys po příjezdu do Spojených států amerických zahalil do plsti, nechal se převést místní záchrannou službou a na několik dní se zavřel v kleci s živým divokým kojotem jménem Little John. Performance byla nejen symbolem vytváření určitého nehierarchického vztahu mezi dvěma živými entitami, ale především vzdáním holdu divokému zvířeti, které je symbolem původního obyvatelstva Severní Ameriky,“ popisuje kurátorka výstavy Tea Záchová jeden z inspiračních zdrojů.

Výstava je doplněna také edukační zónou, která vychází z projektu brooklynského nezávislého kurátora a badatele Osacar Salguera Interspecies Library. Mezidruhová knihovna představuje první archiv věnovaný kurátorství a propagaci knih umělců, které se zaměřují na alternativní možnosti mezidruhové existence. Cílem rozrůstající se sbírky je zachytit naše měnící se postoje a vnímání nejen lidských světů.

Umělec Michal Kříž přibližně od roku 2017 soustavně vytváří kresebné deníkové záznamy, v nichž za využití těch nejprimitivnějších výtvarných prostředků glosuje stereotypnost a bezúčelnost svého každodenního života. Jejich výběr prezentuje výstava Úzkost brankáře při penaltě, jejímž kurátorem je Pavel Švec. Výstava v prostoru Pragovka Gallery Pop-Up potrvá do 11. května.

V zásadě je jedno, zda se Marek Kvetan ve své aktuální multimediální instalaci Fyzická nemožnost ticha v nepokoji mysli inspiroval intimně pociťovaným tlakem tísně v kontaktu s individuální konečností, nebo ho zaskočila děsivě nepředvídatelná a nekontrolovatelná epizoda pandemie. Aktuálně realizovaný environment Marka Kvetana je fyzickou invokací duševního neklidu, zprávou o sondáži neklidné mysli, tázáním a pozváním k účasti na výpravách do chaosu, které snad ještě mohou obnovit ztracený smysl. Kurátorem výstavy je Noro Lacko a v prostoru Pragovka Gallery Entry bude k vidění do 11. května.

Ve výstavě Odpovím ti zítra v prostoru The White Room trojice mladých umělkyň – Adéla Kostkanová, Lucie Kultová a Veronika Nemejovská – konfrontuje tři osobité tvůrčí pozice, jejichž společným jmenovatelem je usilovné subjektivně vyhraněné hledání možností sdělení skrze médium malby. Výstava bude otevřena do 11. května.

„Mnohovrstevnaté sebereflexivní studium komplikovaných sociálních a psychologických fenoménů se odehrává v širokém spektru autorských přístupů, počínaje klasickou veristickou zobrazivostí až po experimentální hry na hraně samotné podstaty malířského média,“ doplňuje kurátor Milan Mikuláštík.

Vernisážový večer doplní umělecká performance Viktora Fučka Architektura vnitřních vztahů.  Stejný název nese i performativní metoda, která využívá psychosomatického přístupu k porozumění prostoru. Aktéři delegované performance z kolektivu Aunaki budou svá těla používat nekorektně, tak aby nezapadali do představy, jak by se měla těla v prostoru správně chovat. Pomocí performance naruší zažité kódy. 

Od 14. dubna má navíc Pragovka Gallery otevřeno v prodloužené otevírací době od úterý do pátku mezi 14 a 20 hodinou a v sobotu a v neděli od 12 do 18. Více informací najdete na x.pragovka.com nebo na facebookovém profilu Pragovka Gallery.  Galerii se nachází na adrese Kolbenova 923/34a, Praha 9, 190 00.

Zelený Raoul se zrodil ve vinohradské kavárně Demínka v roce 1994 s podtitulem Nekonečný příběh České republiky očima ufona. Jméno získal podle herce Raoula Schránila. „Někdo ale namítl, že je to málo. Že by to chtělo pro komiks delší název. A potom padl návrh, že by tam mohlo být slovo zelený. A tak to vzniklo,“ upřesnil ilustrátor Štěpán Mareš. Nesmiřitelný komiks se stal pilířem kulturní rubriky Reflexu na více než čtvrt století, ačkoliv byl původně navržen pouze na dvanáct dílů. „Prvních pár měsíců lidé nevěděli, co si o tom mají myslet. Byly velmi rozporuplné reakce,“ dodává výtvarník, který nakonec nakreslil téměř patnáct set epizod. Zelený Raoul se tak stal pravděpodobně nejdéle vycházejícím komiksem v Evropě, který kreslil 28 let jeden autor.

Ačkoliv často vzbuzovaly emoce, neměly komentáře fiktivního mimozemšťana nikoho z politiků účelově urazit ani ponížit. I navzdory tomu stál komiks několikrát u soudu. „Třeba Petra Paroubková se soudila kvůli údajnému vyobrazení pohlavního aktu. Přitom tam nebylo nic vidět, bylo to černé políčko, ve kterém bylo napsáno: hrk hrk. A byl z toho spor na několik let,“ vzpomíná Mareš. Silnou odezvu vzbudil i strip s Karlem Gottem a včelkou Májou nebo plakát Rozjebaná země. „Komiks vždy reagoval na to, co se skutečně stalo. Nikdy to nebylo prvoplánové,“ zůstává přesvědčen.

Exhibice v Galerii Tančící dům představuje autora v celé šíři jeho výtvarné podoby. Historicky poprvé budou k vidění umělcovy nejstarší kresby nebo nově vydané limitované edice grafických listů. Nechybí ani akryly z devadesátých let inspirované surrealismem postavené do kontrastu s plátny ze současného období. V sektoru obrazů bude vystavena prvotina „Grace Kelly a dokonalost krásy“ z roku 1990, stejně jako „Slzy výtvarného umění“ z roku 2022, které představují Štěpána Mareše jako malíře.

Raritou je část originálu nikdy nevydaného hororu „Dívka s tváří z mramoru“ na základě scénáře Ondřeje Neffa, stěna skandálů a kresby na podporu svobody slova.

 „Autora představujeme v polohách, jak ho veřejnost nezná,“ říká ředitel Galerie Tančící dům Robert Vůjtek. „Kromě politiky je zde hromada volných děl inspirovaných ženami, popkulturou, cestami, zbraněmi i auty. Návštěvníci dále uvidí karikatury a kresby známých osobností. Výběr z knih, které autor ilustroval nebo například staré komiksové příběhy z časopisu Kometa a stripy z časopisu Pivní kurýr,“ doplnil. Prostor je věnován také Dezolandu, který volně navazuje na legendu Zeleného Raoula a reflektuje tak dál příběhy české politiky a společnosti. Součástí je tak i originál mimořádně úspěšné titulní strany týdeníku Forum s prezidentem Petrem Pavlem jedoucím na motocyklu a výjev Zemanův zápis do dějin komentující jeho působení ve funkci.

www.galerietancicidum.cz

Expozice s názvem FutureCity bude zájemcům nabízet netradiční zážitek ve formě virtuální cesty do Prahy blízké budoucnosti. „Po nástupu do časoprostorové kapsle vezmeme pasažéry na cestu do budoucnosti. Ocitnou se v Praze poháněné moderními technologiemi, řízenými na základě dat, v metropoli, která je mnohem čistší, tišší, a také daleko zelenější. Během cesty se seznámí s vládcem podzemní říše, navštíví dopravní ústřednu nebo biologickou čističku odpadních vod,“ prozrazuje za organizátory Pavel Renčín, marketingový ředitel společnosti Active Radio.  

Aktuální ročník FutureCity je pak nově rozšířený ještě o interaktivní část, kde se mohou fanoušci dozvědět více o fungování městských společností a jejich plánech na zlepšení života Pražanů a návštěvníků Prahy. Součástí tohoto programu je i speciální šifrovací hra po areálu celého festivalu. V rámci šifrovačky si mohou účastníci vyzkoušet naopak to, jaké by to bylo, kdyby se o každodenní potřeby Pražanů nikdo nestaral. Cílem je představit běžnou práci městských firem a hlavně zapojení moderních technologií do fungování metropole.

Součástí technologické zóny, ve které najdeme právě i FutureCity, bude také expozice Dopravních podniků Praha. Pro zájemce připravili třeba simulátor řízení tramvaje nebo sobotní přednášku o budoucnosti dopravy v Praze z úst náměstka primátora Zdeňka Hřiba. „Neurazíme už ani mnoho světelných let a nastane nová éra pražské hromadné dopravy. Vstupujeme do doby, kdy už brzy Prahou bude brázdit autonomní metro bez řidičů. Tramvaje začnou jezdit po okruhu kolem dokola města tak, jak je to správné, bez nutnosti si vždycky při cestě do centra detailně prohlédnout Pražský hrad. Flotila autobusů poháněných vodíkem začne soupeřit s trolejbusy, o to, kdo je více ECO. To všechno, a nejen to čeká pražskou dopravu budoucnosti. Kdo se bude chtít dozvědět více, ať určitě navštíví letošní přednášku“, říká Zdeněk Hřib, první náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy. 

Před areálem O₂ universum doplní tento spíše technicky zaměřený program ještě poslední výstava, a to Skrytá místa pražského vodárenství. Návštěvníci festivalu tam mohou s pomocí svého mobilního telefonu objevit místa, která jsou zasvěcená vodě. Místa, kde se z říční vody stává pitná, nebo i místa, kde použitá voda prochází očistnou kůrou, aby se opět mohla stát součástí říčního toku. To vše bude okamžitě dostupné po naskenování QR kódu.

FutureCity vzniká ve spolupráci pořadatelů Comic-Con Prague, tedy firem Active Radio a Comic-Con Prague, s Magistrátem hl. m. Prahy, městskými společnostmi Kolektory Praha, Technická správa komunikací, Pražské vodovody a kanalizace a se studiem Brainz Immersive.  

Novinky a aktuality o akci Comic-Con Prague můžete sledovat na webu a sociálních sítích, kam jsou postupně přidávány nové podrobnější informace:

Web: https://www.comiccon.cz/

Facebook: https://www.facebook.com/comicconprague/

Instagram: https://www.instagram.com/comiccon_prague/