HRADEC KRÁLOVÉ: Jak si česká společnost poradila s pandemií nemoci covid-19? Co jsme si z téhle nepříjemné globální události odnesli a nebyla nám v něčem náhodou i přínosem? Odpovědi hledá nová dokumentární tragikomedie Velké nic, kterou téměř tři roky natáčeli režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková. Film v exkluzivní předpremiéře představili režisér a autor dokumentárního hitu V síti v hradeckém Bio Central 14. března.
„To tříleté natáčení byla svého druhu léčba, nenechat se covidem a jeho dopady ovládat, ale přetavit celou tu jeho otravnost do tvořivé energie. Prostě jsem nechtěl zůstat někde zavřenej, tak jsme šli točit. A mám radost, že se nám z toho nevyloupla dokumentární mučivá tryzna, že je ten film přes všechny ty teskné podtóny i tak nečekaně veselej,” říká režisér Vít Klusák. Liduprázdná Praha, záchranáři v pohotovosti, policisté kontrolující roušky v parcích, sportovci v domácích podmínkách, covidová nudapláž nebo antirouškařské demonstrace. Trailer napovídá, že se divák ve filmu dočká mnoha různých obrazů a příběhů. Filmaři se ale nepasovali do role soudce, který rozhoduje, o čem a jak přemýšlet. S kamerou se rozhodli zachytit dennodenní život lidí napříč společností při této bezprecedentní události. Jeden z prvních diváků filmu v rámci crowdfundingové předpremiéry o filmu řekl: „Není to o covidu, je to o nás.”
„Fascinovalo mě prázdno, které covid vyrobil. Prostor, ve kterém jsme dostali příležitost uslyšet naše vnitřní hlasy. Ty, co v každodenním shonu zametáme pod koberec. Bývá náročné si jejich vzkaz pustit k tělu a nám najednou spadla do klína možnost je vnímat na kolektivní úrovni. Filmem jsem chtěla tomu NIC postavit pomník. Zarámovat covidovou zkušenost jinak, než jako dobu temna,” říká o filmu režisérka Marika Pecháčková.
Už samotný trailer působí tragikomicky. Myslíte si, že černobílé pojetí filmu dalo dokumentu také takový rozměr?
Vít Klusák: „My jsme tu černobílou škálu obrazu zvolili proto, abychom hned na první pohled dali divákům najevo, že to je náš osobitý výklad událostí. Chtěli jsme se co nejvíce vzdálit zpravodajství a takové okoukané estetice, kdy se na nás za poslední více než dva roky chrlila spousta reportáží z nemocnic, testovacích center, laboratoří apod. Ukazuje se, že i když to na začátku byla odvážná volba dělat dokumentární film ze současnosti černobíle, diváci to výrazně doceňují a říkají, že jim to pomohlo mít od bezprostředních událostí odstup a koukat se na to jako na film pro pamětníky, ačkoliv jsou tam momenty, které se odehrávají před rokem nebo dvěma. Ještě bych chtěl sdělil jeden rozměr. Se svou manželkou a kolegyní filmařkou Marikou jsme chtěli, aby měl film svou něžnou, jemnou, citlivou povahu a náboj. "
Během natáčení jste určitě byli svědky určitého rozdělení společnosti, jak frustrující byl pro vás jako filmaře tento fakt?
Vít Klusák: „Ten film v podstatě začíná v období laskavosti, solidarity a sounáležitosti. Kamarádi se potkávají ve sklepech a společně šijí stovky roušek a rozváží je do nemocnic, v tu dobu nebylo naštěstí moc nakažených a umírajících. Všechno to byl v podstatě kvas před bouří. Během uplynutí jednoho roku, dochází lidem trpělivost a situace se překotila do demonstrací. My toto přehození výhybky popisujeme na půdorysu filmu. Film začíná laskavě a ústí do těch dramat.“
Velké nic
Česká republika, 2023 | 103 minut | premiéra: 16. března
■ žánr dokumentární
■ režie Vít Klusák, Marika Pecháčková ■ scénář Vít Klusák & Marika Pecháčková ■ kamera Adam Kruliš, Vít Klusák ■ střih Ondřej Nuslauer ■ zvuk Václav Flegl, Petr Plechač, Petr Stuchlík ■ mix zvuku Richard Müller ■ výkonná producentka Anna Poláčková. ■ spolupráce na scénáři a fotograf Adam Hříbal ■ kreativní producentka ČT Kateřina Ondřejková. ■ producenti Vít Klusák, Filip Remunda, Pavla Klimešová ■ koproducenti Jan Barta, Česká televize
■ materiály ke stažení https://aero.capsa.cz/?slozka=8733
■ stránka filmu https://www.aerofilms.cz/velke-nic
■ trailer https://youtu.be/F7BaydXE3_4
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.