Instituce a kulturní zařízení

Slavnostními večery i úskalími tanečního parketu diváky provedou Tereza Kostková a Marek Eben, pro kterého je moderování soutěže srdeční záležitostí, a to v pravém slova smyslu. „Je to pořad, který mám opravdu rád, ale taky je na infarkt,“ vysvětluje. Pro Terezu Kostkovou zase znamená kus života: „Pracovního i soukromého. Vše se v něm prolíná a odráží. Těhotenství, kojení, rozvod, svatba, zrání. Je to pro mne také zrcadlo proměn. Mé, kolegů, společnosti, televize, doby.“ Do boje o titul Krále a Královny tanečního parketu dvanácté řady StarDance, celosvětově oblíbeného formátu BBC, vyrazí taneční páry na obrazovce České televize druhou říjnovou sobotu.

„Chceme si to vyzkoušet! Navíc nám přijde vtipné, že budeme stát proti sobě, navzájem však budeme jeden druhému přát,“ vysvětluje olympijská vítězka a mistryně světa ve snowboardingu Eva Adamczyková. Její manžel, herec Marek Adamczyk, doplňuje: „Aspekt soupeření nevnímám jako důležitý. Zajímavější je pro mě to, že se parta lidí snaží naučit něco nového. Koneckonců, do finále se dostanou dva, takže podle mého se z nás soupeři stanou leda až tam.“                                        

Motivace k účasti mají soutěžící různé, zatímco herečka Ivana Chýlková pragmaticky říká, že: „Jednou za život by měl člověk jít do tanečních.“, pro herečku Dariju Pavlovičovou byl jedním z důvodů nedostatek příležitostí tančit: „Jako malá jsem chodila do baletní přípravky a tancovat mne bavilo. Sice si teď nedokážu dosáhnout ani na špičky prstů, natož udělat provaz, ale věřím, že to bude zábava.“ David Prachař s lehkou nadsázkou předpokládá, že pohyb ve zkušebnách i při přímých televizních přenosech bude mít blahodárný vliv na jeho zdravotní stav: „Očekávám prokrvení celého organismu, snížení hladiny cholesterolu, snížení krevního tlaku, příliv endorfinů a docílení lehkého tanečního skluzu!“

Bez většího váhání reagovala na pozvání do tanečního klání zpěvačka Tereza Mašková: „S chutí přijímám výzvy a tohle rozhodně výzva je! Bude to dřina, zábava, stres a hlavně zkušenost.“ Výzvu jako faktor pro rozhodování ostatně zmiňuje i olympijský medailista a mistr světa, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek: „Je to výzva, což dokáže člověka mnohdy posunout víc než plnění kdejakých snů.“ V dovednostní posun a v osvojení si alespoň základů standardních a latinskoamerických tanců věří také herec a zpěvák Richard Krajčo: „Poskakovat po pódiu by mi šlo, ale skutečně tancovat pod dohledem profesionálů, kteří netuší, že neumím ani valčík, bude těžký úkol.“

Vůbec poprvé v historii soutěže se do StarDance podívá pekař a cukrář v jedné osobě. „Jdu absolutně za všechny myslitelné hranice vlastní komfortní zóny, ale jsem člověk zvídavý, “ konstatuje Josef Maršálek a modelka Iva Kubelková jej doplňuje: „Učím se v životě žít bez očekávání a přijímat to, co přijde bez výčitek. Člověk pak nezažívá tolik zklamání. Tohle pro mě bude taková maturita…“ 

Oporou a mentory deseti osobnostem budou profesionální tanečníci. Někteří z nich mohou ke svému tanečnímu umění přidat i cenné zkušenosti z minulých řad. Potřetí se před kamery vrátí Martin Prágr i Lenka Nora Návorková, která StarDance vyhrála s hercem Jiřím Dvořákem. Vítězi se stali také Dominik Vodička, ten tančil s Veronikou Khek Kubařovou a Adriana Mašková v páru s Janem Cinou. Předchozími řadami nezatížený pohled na soutěž naopak letos vnesou Kateřina Bartuněk Hrstková, Zuzana Dvořáková Šťastná, Dominika Rošková, Jakub Mazůch a Daniel Kecskeméti. Unikátem je Jan Tománek, který se z pozice porotce letos vrátí do role tanečníka.

Místo čtyř porotců tak bude výkony soutěžících nově posuzovat trojice osobností Tatiana Drexler, Richard Genzer a Zdeněk Chlopčík. Choreografický dohled nad soutěží bude mít, stejně jako v předchozí řadě, Marek Zelinka. Ten soutěž vyhrál v roce 2015 s Marií Doležalovou. Diváci letos nepřijdou ani o doprovod MoonDance Orchestra Martina Kumžáka.

Dvacet účastníků zatím netuší, v jaké dvojici na podzim vystoupí. S kým budou tvořit pár se totiž dozví až v průběhu června. Vše podstatné budou průběžně přinášet sociální sítě České televize.

režisér: Jan Fronc // kreativní producentka: Lucie Kapounová // vedoucí projektu a scenáristka: Barbora Suchařípová // dramaturg: Matěj Randár // hudební dramaturg: Jan Tengler // manažer realizace: Viktor Průša // hlavní kameraman: Filip Havelka // aranže hudby: Martin Kumžák // zvuk: Mirek Hřebejk, Milan Jílek // architekt: Jaroslav Svoboda // choreograf: Marek Zelinka // střih: Dušan Lajda// Kostýmní výtvarník: Roman Šolc // make – up: Blanka Hašková

Výstava Agrikultura lásky: Příroda a zemědělství z perspektivy současného vizuálního umění má charakter intervencí do stálých expozic Národního zemědělského muzea v Praze. Jejím cílem je obohatit muzeem prezentovaná témata o poetický element uměleckého vyjádření a poznání založeného na jiných než exaktních a měřitelných hodnotách. Jak napovídá samotný název výstavy, půjde zejména o vztahy a emoce, které jako lidé zaujímáme k přírodě, krajině, půdě a dalším živým organismům i procesům, které umožňují život na Zemi. Tyto vazby sice v souvislosti se zemědělskou činností nemáme ve zvyku akcentovat, jsou však klíčové pro celistvější chápání naší vlastní lidské činnosti i pro pohled do budoucnosti. Jako celek výstava poukazuje na neodmyslitelné propojení člověka a přírody a vyzdvihuje obohacující zkušenosti, které kultivace vztahu s naším přírodním okolím přináší.

V Národním zemědělském muzeu se v souvislosti s touto výstavou uskuteční i několik doprovodných akcí a lektorských programů pro školy. Pro návštěvníky budou v předem určené dny připraveny také komentované prohlídky.

Více o výstavě a doprovodném programu zde: Agrikultura Lásky • Na mysli

Na úvod valné hromady prezidentka AMHZ Jana Germenis-Hildprandt uvítala účastníky na zámku, který už přes dvě stě let patří rodině Hildprandtových. „Ať státní, nebo soukromé objekty, máme stejné problémy,“ konstatovala, „proto se snažíme se státní památkovou péčí, jak se říká, tahat za jeden provaz. I my potřebujeme peníze na opravy našich objektů, i my se snažíme přilákat návštěvníky.“

Viceprezident asociace Petr Svoboda pak zmínil strategické cíle, mezi nimiž je na prvním místě posílení vlivu AMHZ na řešení otázek, které majitele trápí a zajímají, a to především díky navýšení počtu členů spolku. Mezi další důležité cíle náleží zajištění informačního servisu pro členy, posílení důrazu na vnímání práv soukromých vlastníků a rozvíjení kontaktů s obdobnými organizacemi v celé Evropě, ale také výměna zkušeností, sdílení kontaktů a podpora nové nastupující generace vlastníků v rámci evropské aktivity NextGen.cz.  Petr Svoboda rovněž informoval o tom, že v  v posledních dvou letech vyšly dvě publikace o asociaci „Naše historie – Vaše dědictví“ a že se připravuje video spot, představující AMHZ z pohledu památkové péče. Pokud jde o zvýšení vlivu AMHZ, plánuje se setkání potenciálních zájemců o členství na jednom ze členských objektů a také aktivní oslovování soukromých vlastníků historických objektů, kteří nejsou zatím členy AMHZ.

Pavel Lejsek, člen Výkonné rady a majitel zámku Hrádek u Sušice, hovořil o dostupných dotačních programech, které mohou využít majitelé soukromých památkových objektů, a v podání Petra Svobody zazněla i zpráva o projektu HERIT, který se věnuje využití IT pro propagaci kulturního dědictví. V jeho rámci se připravuje kurz pro soukromé majitele. 

Valné hromady se zúčastnilo také několik zahraničních hostů. Zejména Alfonso Pallavicini, výkonný ředitel Evropské asociace historických objektů (European Historic Houses Association EHHA), který ocenil podíl české asociace při jednáních soukromých vlastníků s evropskými institucemi a oznámil, že se povedlo pro památkové objekty v Evropské unii vyjednat výjimku z požadavků na energetickou náročnost budov. Dále potvrdil, že v České republice se na podzim, ve dnech 20. až 22. října 2022, bude konat v rámci platformy Circle konference stávajících majitelů památkových objektů z celé Evropy. Hosty setkání v Blatné byli i zástupci obdobných asociací z Řecka, Švýcarska a Rakouska.

Zuzana Pavlík-Šimonková poté informovala o Dnech soukromých hradů a zámků, které jsou naplánovány na poslední květnový víkend ve dnech 25. až 28. května 2023. Zúčastní se jich dvacet členů, kteří připravují pestrý program.  Jedná se jak o známé objekty, jako zámky Dobříš, Karlova Koruna, Hrádek u Sušice, Blatná a hrad Boskovice, ale i o nově zpřístupňované historické objekty, například Palupín či Štáblovice. „Provádím po našich objektech opravdu výjimečně,“ říká k tomu Zuzana Pavlík-Šimonková, majitelka zámku Stránov a hradu Houska, „a proto budu na prohlídkách, které povedu, mluvit o tom, co u nás jinak návštěvníci neuslyší. Na Stránově to budou příběhy mého pradědečka a dědečka a přidám možná i méně veselé historky z doby znárodnění zámku. Na Housce se podělím o svoje „vztahy“ s bytostmi, které jsou součástí hradních legend, a přidám i několik svých osobních zkušeností se zvláštní hradní atmosférou.“ I na zámku Štáblovice majitelka Veronika Marková připravuje speciální kastelánské prohlídky. „Návštěvníci se dozvědí nejen o tajném renesančním schodišti,“ upřesňuje, „ale uslyší i o staré studni schované pod podlahou chodby a řadu dalších zajímavostí.“ „Na zámku Palupín povedu prohlídky, na kterých se s návštěvníky moc ráda podělím o zkušenosti z pětadvaceti let rekonstrukcí tohoto objektu,“ doplňuje majitelka tohoto objektu Johanna Karenová, „ale připravujeme i další program, jako koncerty, ukázky aranžování květin anebo ochutnávky moravských vín.“ Podrobný program Dnů soukromých hradů a zámků najdou zájemci na webu amhz.cz a také na FB a Instagramu asociace.

O Asociaci majitelů hradů a zámků

Asociace majitelů hradů a zámků (AMHZ) je zapsaným spolkem, založeným v roce 1995, sdružujícím majitele hradů, zámků a historicky nebo umělecky hodnotných stavebních objektů a vzácných přírodních útvarů a zahrad v České republice. Zastřešuje téměř padesát historických objektů. Cílem Asociace je přispět k ochraně, uchování a zhodnocování soukromých historických objektů v České republice. Jejími členy jsou majitelé z řad restituentů, ale i noví majitelé, kteří památky milují, koupili si je a pečují o ně. Asociace sjednocuje názory členů a jako právnická osoba je partnerem státu reprezentovaného organizacemi, které pečují o národní kulturní dědictví.

AMHZ je členem European Historic Houses Association (www.europeanhistorichouses.eu) a Europa Nostra (www.europanostra.org), kterou v České republice také zastupuje.

Poutnický předprogram bude zahájen již v pátek 21. dubna v 17 hodin úklidem poutnické stezky v rámci Dne Země. Ve 20 hodin se pak program přesune do otovické Villy Strooikaas, kde se uskuteční koncerty kapel Kvadrata Supro a Audio Attaché. Hlavní program startuje v sobotu 22. dubna Svatojiřskou poutí z Otovic do Martínkovic. Poutníci se shromáždí v 10:30 u kostela sv. Barbory v Otovicích, kde zároveň proběhne komentovaná prohlídka kostela. V 11:00 se pak procesí vydá k martínkovickému kostelu sv. Jiří a Martina, kde ve 12:00 proběhne Mše svatá s doprovodem Clari Cantus. Po ní bude ve 13 hodin následovat vyprávění o pouti s paní Hannelore Erber a tvůrčí dílna na faře Hoprich.  Od 14:00 do 18:00 pak na všechny zájemce čeká v Otovicích „Na písku“ doprovodný program a volná zábava pro děti i dospělé spolu s hudebním programem a občerstvením. V neděli 23. dubna v 10 hodin bude následovat úklid, kde bude vítán každý dobrovolník. Občerstvení zajištěno.

Obnovení dávné tradice se ujaly obce s podporou místních spolků a nadšenců z Martínkovic a Otovic v čele s Annou Smékalovou, Kristýnou Kvapilovou a Štěpánem Přibylem, pro které je význam poutě důležitý zejména v rovině přátelského sousedského setkávání a také v návaznosti na historický kontext přelomu 19. a 20. století.

„S radostí můžeme i letos zvát k sousedskému setkání prostřednictvím Svatojiřské poutě. Po chystání loňského "zkušebního" a možná až nad míru euforicky očekávaného ročníku zbyla hlavně radost z naplnění myšlenky v dnešní době tak potřebného propojování lidí s cílem vzájemné empatie a pomoci. Myslím, že Anna, Kristýna i já vnímáme uvolněnou formu potkávání místních i poutníků vzdálenějších jako podstatný díl skládačky spoluutváření veřejného prostoru. Nyní již s napětím očekáváme predikci počasí a těšíme se na hojnou účast při druhém ročníku znovuobnovené Svatojiřské poutě – z Otovic do Martínkovic,“ říká Štěpán Přibyl.

Svatojiřská pouť je partnerskou akcí Broumova 2028, který kandiduje na Evropské hlavní město kultury. Hlavním tématem kandidatury je myšlenka kreativního poutnictví, které vybízí každého z nás k tomu, abychom aktivně a společně řešili výzvy dnešní Evropy.

 „Nejezdíme po místech, která bychom divákům chtěli vnutit. Navštívili jsme s kamerou ty destinace, kde nás lidé požádali o svolení památník Cimrmanovi vytvořit. Místech, kde se Cimrman stal jejich. Jedna z posledních žádostí byla od majitele staré zděné transformační stanice, který z ní chce vybudovat samoobslužný Cimrmanův výčep,“ upřesňuje dramatik, herec a spisovatel Zdeněk Svěrák, který společně s režisérem Patrikem Ulrichem napsal scénáře nového cestopisu.

Pozoruhodné odkazy legendárního Čecha lze objevovat po celé republice. Rozhlížet se z majáku, od něhož je to k moři stovky kilometrů, napít se z Cimrmanova léčivého pramene nebo se slavnému titánovi poklonit v místech, kde explodoval. Cimrmanovo Pojizeří prozkoumá Zdeněk Svěrák, v jižních Čechách se populární úzkokolejkou sveze Petr Brukner, Cimrmanovu stopu na Moravě budou hledat Petr Reidinger a Ondřej Vetchý. A na pouť Prahou se vydají všichni spoluzakladatelé Divadla Járy Cimrmana spolu s nejmladším členem souboru Vojtěchem Kotkem.

Průvodce celého cyklu, rovněž jeden z členů souboru Divadla Járy Cimrmana, herec Miroslav Táborský vyzkouší v každém díle jiný dopravní prostředek. „Dobře mi bylo ve vlaku, stejně tak v jindřichohradecké úzkokolejce. Docela pohodlné bylo i koňské spřežení, to jsme jezdili na dvoukolovém vozíku. Méně komfortní už byl třeba moped. A u velorexu se o pohodlí už úplně mluvit nedalo. Když jsme točili, bylo ke třiceti stupňům a za mnou ještě hřál motor.“

 „Dokument o Miloni Čepelkovi byl takovou přípravou na Stopy Járy Cimrmana. Během natáčení jsem se ho zeptal, co se za pětapadesát let existence divadla změnilo. A on mi smutně odpověděl, že ho žádné další zajímavé profesní impulsy nečekají. Tak jsem mu nabídl, abychom udělali něco nového. A když jsem si uvědomil, kolik je míst Járy Cimrmana po celé republice, některá jsem navštívil cíleně a jiná objevil úplně náhodně, tak jsem si říkal, že cestopisná série je tím projektem, který by členy souboru mohl zajímat. A oni řekli ano,“ upřesňuje vznik cyklu režisér a scenárista Patrik Ulrich.

námět, hudba, režie: Patrik Ulrich // scénář: Patrik Ulrich, Zdeněk Svěrák // kamera: Jan Kníže // zvuk: Filip Slavík // střih: Lukáš Opatrný, Filip Kašpar // dramaturg: Josef Albrecht // kreativní producentka: Lenka Poláková // výkonná producentka: Olga Grossmannová // průvodce cyklu: Miroslav Táborský // účinkují: Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner, Jan Hraběta, Ondřej Vetchý, Vojtěch Kotek, Marek Šimon, Petr Reidinger, Genadij Rumlena a další

Presskit k cestopisu i fotografie jsou k dispozici pod tímto odkazem: https://www.ceskatelevize.cz/epress/

Platí to pro většinu prohlídkových okruhů otevřených v daných termínech. Výjimkou mohou být akce, které v prostorách našich památek připravují jiné subjekty např. kulturních program nebo speciální prohlídkové trasy. Přesné informace najdete na webových stránkách jednotlivých památek.

Vstupenky si můžete zakoupit přímo na pokladnách nebo online na webových stránkách objektů. Slevu uplatníte v nákupním košíku, kde si nejprve pro každého z vás vyberete vstupenku a v dalším kroku u dětí vložíte slevový kód „2023“. Následně se u dětí cena změní na nulovou. Sleva platí pro všechny, kterým ještě nebylo 18 let.

V matematice je číslo 327 nešťastné – v oblasti památkové péče zase vyjadřuje silnou občanskou společnost, měnící se Česko. Přesně 327 veřejných sbírek usiluje o proměnu kostelů, hradů, zámků, sokoloven nebo drobných památek. „V porovnání s uplynulými lety ubylo projektů na rozhledny, naopak se zvětšuje podíl budov z 20. století,“ popisuje koordinátorka soutěže MÁME VYBRÁNO Zuzana Richterová.

Ještě něco v sobě číslo 327 skrývá: dohromady to jsou miliony hodin dobrovolnické práce. Za každou obnovou stojí konkrétní lidé, kteří dovedou snít a dokáží pro své nápady strhnout ostatní. „Inspirují se navzájem, o čemž svědčí i vzrůstající počet veřejných sbírek. Zájem o památky narůstá, každého z nás se historie dotýká. Češi jsou národ filantropů, rádi přispíváme na dobrou věc,“ popisuje Aleš Kozák, ředitel pořádajícího Institutu pro památky a kulturu.

Širšímu povědomí o sbírkách pomáhá i soutěž, kterou Institut vyhlašuje už 12. rokem. Nový ročník začal právě dnes: na 18. duben už tradičně připadá Mezinárodní den památek. První kolo soutěže potrvá do konce května, do druhého pak postupují krajští vítězové. Finálové klání se odehraje během letních prázdnin. Pořádající Institut pro památky a kulturu rozděluje mezi vítěze částku přesahující 100 tisíc korun. Hlasovat můžete na www.mamevybrano.cz.

Byla to pro vás i studenty výjimečná pocta moci se zúčastnit Jom ha-šoa? A jak vůbec došlo k vašemu pozvání do Terezína?

Ano, byla to nesmírná pocta, a nepochybně zůstane v našich vzpomínkách velmi dlouhou dobu. Studenti vysokomýtského gymnázia přijali nabídku ředitele Památníku PhDr. Jana Roubínka. Pro připomínku 80 let od transprotů Židů z Vysokého Mýta vytvořili v loňském roce s vydatnou pomocí zdejšího muzea divadelní představení plné emocí. A právě realizace pásma přímo v prostorách půdního divadla představovala doplněk pietního setkání v Terezíně. Ačkoli v tento den ráno někteří ze studentů plnili povinnosti maturantů, neváhali a okamžitě po dokončení práce s ostatními usedli do autobusu a vydali se do Terezína.

Zástupci studentů, pedagogů i muzea směli spolu s dalšími hosty číst jména obětí holokaustu. Co následovalo poté?

Velmi jímavá modlitba vrchního zemského rabína K. E. Sidona. A pak nastala naše chvíle. Začaly se odvíjet příběhy členů rodin Adlerů, Vohryzků, Frischmannů a Picků – jen některých z mnoha dalších sousedů. Příběhy oživené z archivních materiálů a deníku či fotografií zpočátku poklidně a místy i vtipně nabízely vhled do každodennosti osob. V druhé části přichází zvrat v podobě loučení a odchodu do transportu. Transporty zcela obrátily životy lidem v roce 1942. V mnoha divácích právě tento zvrat a emočně velmi silné zcény zanechaly zcela nepochybně silný otisk ve vzpomínkách.

Jste autorkou celé myšlenky, ve scénáři jste si pro sebe napsala roli vypravěčky, která provází příběhem...

Věděla jsem, že pokud studenti k přípravě a realizaci představení přistoupí, tak budu na prkech stát s nimi. A jsem si jistá tím, že nikdo z nás nelituje ani v nejmenším svého času a energie. Vytvořili jsme dílo, jež nebude zapomenuto, a s ním i příběhy zmizelých vysokomýtských Židů.

Jak jste byli přijati účastníky pietní akce?  

Ohlas na zpracování byl velmi silný – potlesk ve stoje snad od všech diváků. Dostali jsme mnoho osobních poděkování, setkali jsme se i s velkým zájmem médií. Krásné poděkování jsme obdrželi během večera také od pana Martina Baxy, ministra kultury ČR.

„Péče, kterou Královéhradecký kraj věnuje oblasti kultury, kulturního dědictví a památkové péče, je příkladná, ať už co se týče objemu finančních prostředků, koncepčního přístupu, ale i ochoty a vůli tyto projekty podporovat,“ ocenil ministr kultury Martin Baxa.

Svou cestu do Královéhradeckého kraje ministr zahájil návštěvou magistrátu města Hradce Králové, odkud zamířil do sídla kraje, kde ho přivítali hejtman Martin Červíček a náměstkyně pro kulturu a památkovou péči Martina Berdychová.

„S panem ministrem jsme probírali společenský a kulturní život v našem regionu i projekty, do kterých kraj investuje, a to nejenom při záchraně památek, ale i v rámci podpory a spolupráce s městy a obcemi. Pan ministr nás pochválil za naše aktivity v oblasti kultury a památkové péče. Jednou z nich je například projekt záchrany josefovských kasáren, kde jednáme o spolupráci se státem. Při příležitosti návštěvy jsme se také setkali se studenty architektury, kteří na krajském úřadě představili své návrhy na využití čtvercových kasáren v Josefově,“ uvedl hejtman Martin Červíček.

Zmíněná výstava je nyní k vidění ve vestibulu krajského úřadu a zahrnuje návrhy studentů architektury Technické univerzity v Liberci a Českého vysokého učení technického v Praze pro budoucí podobu části pevnosti Josefov.

„Jsme kraj otevřený kultuře. Naše investice do kultury nezaostávají za oblastmi zdravotnictví, sociální péče ani dopravy. Jako jeden z prvních krajů máme zpracovanou strategii kultury, díky čemuž máme jasnou vizi, co je v oblasti kultury a památkové péče potřeba udělat nejdříve a kam efektivně směřovat naši podporu,“ řekla během jednání s ministrem náměstkyně Martina Berdychová. Zmínila také podporu tradičních kulturních akcí, které kraj každoročně významně podporuje.

Záchrana Vrbenského kasáren

Kromě záchrany pevnostních objektů v Josefově se Královéhradecký kraj snaží také o přestavbu Vrbenského kasáren v Hradci Králové. Projekt na jejich záchranu se vyvíjí posledních 12 let a finance na realizaci se navýšily na třičtvrtě miliardy korun.

Objekt bude sloužit veřejnosti jako velmi moderní a interaktivní historicko-přírodovědecké zážitkové vzdělávací centrum celokrajského Muzea východních Čech v Hradci Králové. Mimo to v něm bude také sídlit kreativní centrum – tzv. Centrum kreativního muzejnictví Královéhradeckého kraje a také krajské digitalizační centrum pro paměťové instituce. 

Kraj a muzeum pro financování tohoto odvážného projektu hledají další zdroje například s využitím evropských a jiných fondů. Uspěli již se dvěma projekty – v Národním plánu obnovy a v Integrovaném regionálním operačním programu. V dalších dvou projektech kraj podává žádost. Celkem tak existuje reálná naděje, že se z grantových zdrojů podaří získat na půl miliardy korun.

Kasárna, veřejnosti známá jako Vrbenského kasárna, stojí uvnitř bývalého vojenského areálu Gayerových kasáren, naproti krajem zrekonstruovaného kasárenského dvojčete, které v současnosti slouží Muzeu východních Čech v Hradci Králové jako hlavní odborné pracoviště. Celý areál se ve spolupráci s městem Hradec Králové postupně změní v kulturně kreativní kampus určený veřejnosti.

„Mé dojmy z návštěvy Muzea východních Čech v Hradci Králové jsou nejenom dobré, ale jsem vlastně oslněn tím, co jsem tu měl příležitost vidět a slyšet. Samozřejmostí je krásná Kotěrova stavba. Ale díky projektům muzea v kasárnách, ať už je to centrum kreativního muzejnictví nebo projekt digitalizace se ukazuje, že se jedná o instituci, která se dívá do budoucnosti a chce naplnit současnou novou definici muzea. Jde o instituci otevřenou, demokratickou, která má oslovit co nejširší část veřejnosti srozumitelnou formou, a přitom zachovat ten hlavní důvod proč muzea jsou, tedy připomenout to, co nás obklopuje a co nás spojuje s minulostí,“ vyjádřil ministr Baxa podporu úsilí zachránit chátrající památku v centru krajské metropole.

Cílem projektu je vybudování jedinečného kulturního centra evropského formátu, jenž poskytne komplexní prostor pro nezávislou tvorbu a prezentaci napříč různými druhy umění. “Rozvoj kulturního centra CO.LABS je pouze reakcí na poptávku, která je v oblasti nezávislého umění v prostředí Brna již několik let velmi aktuální. Díky investičnímu grantu se podaří vybudovat profesionální zázemí a infrastrukturu pro lokální nezávislou uměleckou tvorbu, ale i dovoz mezinárodních projektů. Modernizace a rozšíření prostorů nám umožní posílit seberealizaci umělců a umělkyň v Brně, respektive v brněnském kulturním prostředí. Vybudováním nové infrastruktury se nám podaří, krom performativního umění, rozvíjet i hudební a výtvarnou produkci, tedy zvýšit nabídku koncertů a výstav, či výtvarných instalací.” říká o vizi kulturního centra CO.LABS do budoucích let členka uměleckého a výkonného vedení Alexandra Bolfová.

Rekonstrukcí vznikne velký multifunkční sál s novým vybavením pro prezentaci současného živého umění, nahrávací studio, galerie, sdílený výtvarný ateliér, dále administrativní zázemí či nové ubytovací jednotky. Revitalizace dalších prostorů zajistí zlepšení celkových podmínek pro nezávislé umělce, umělkyně a umělecké kolektivy a zabezpečí tak možnosti pro kontinuální tvorbu a sdílení, zázemí pro rezidenční umělecké pobyty a programy pro umělce a umělkyně jak z celé ČR, tak i zahraničí. CO.LABS se tak stane otevřenější a přístupnější. Prostory budou bezbariérové.

Město Brno tak v zóně CO.LABS získá silného kulturního hráče s komplexem pro naplnění jak diváckých očekávání, tak potřeby tvůrců a tvůrkyň. Rekonstrukcí kulturního centra dojde k částečnému vytvoření tolik potřebné, a v současné době takřka neexistující, infrastruktury pro nezávislé umění v Brně.

Dojde k navýšení kapacity pro umělce a umělkyně i diváky a návštěvníky. Rozvoj kulturního centra CO.LABS znamená větší nabídku kvalitních živých vystoupení, koncertů či výstav, workshopů. Stane se místem k odpočinku, práci či k realizacím domácích i mezinárodních inscenačních projektů, festivalů, společenských akcí s celkovou vyšší kapacitou. CO.LABS tak doplní pestrou paletu brněnských kulturních institucí, jejichž cílem je přinášet divákům a divačkám progresivní současné umělecké tvary, vyživovat diváckou obec nekonvenční a aktuální dramaturgií.

Rozsáhlá rekonstrukce a revitalizace stávajících i nových prostorů zóny nezávislého umění CO.LABS sídlící v budově Sokola Brno I. započne 1.1. 2024. Projekt Rozvoj kulturního centra CO.LABS v celkové výši 92,3 milionů korun bude financován Evropskou unií  programem NextGenerationEU v rámci výzvy Národního plánu obnovy částkou 64,3 milionu korun. Projekt bude kofinancován Statutárním městem Brno ve výši 21 milionů korun a finanční participaci přislíbil také majitel objektu – Sokol Brno I.

Slavnostní otevření nově zrekonstruovaného prostoru by mělo proběhnout na podzim roku 2025. Po dobu rekonstrukce se chce CO.LABS ve své činnosti zaměřit na produkci site specific uměleckých projektů ve veřejném prostoru a v jiných specifických prostředích.

CO.LABS bude……………….…uplatnitelný……………….

……………………neočekávaný……..……….prošmátraný.

……….… zvěčněný…………………………………………….

……………………………………...…prosvícený…………….

…prošitý………………šprýmařský……………………….….

…………..vyšachovaný………………………………………..

CO.LABS – zóna nezávislého umění 

Jsme COllaboration, COproduction, COwork

Jsme art LABoratory

Jsme Zóna nezávislého umění

CO.LABS je otevřená, kreativní a nezávislá platforma, jež aktivně zabezpečuje podporu, rozvíjení a růst uměleckého sektoru s důrazem na angažovanost, posouvání úrovně kvality a hranic uměleckých druhů a žánrů. Vznikla v říjnu 2021 jako reakce na uzavřenost systému zřizovaných repertoárových divadel v Brně.  

www.colabs.cz

https://www.facebook.com/colabs.zona

https://www.instagram.com/colabs_zona/

#colabs_zona