Vysokomýtští studenti doprovodili letošní pietní akci v Terezíně
TEREZÍN: 18. dubna se uskutečnilo v Terezíně v rámci Jom ha-šoa tradiční čtení jmen obětí holokaustu. Letošní průběh akce byl ale v mnohém jiný. Pietní událost se mimořádně konala v prostoru půdního divadla bývalých Magdeburských kasáren. Navíc proběhla ve spolupráci s městem Vysoké Mýto, tamním Regionáním muzeem a Gymnáziem Vysoké Mýto, jehož studenti v doprovodném programu zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. Zeptali jsme se Soni Krátké, autorky myšlenky vytvořit tuto studentskou dramatizaci, na její dojmy z Terezína.
Byla to pro vás i studenty výjimečná pocta moci se zúčastnit Jom ha-šoa? A jak vůbec došlo k vašemu pozvání do Terezína?
Ano, byla to nesmírná pocta, a nepochybně zůstane v našich vzpomínkách velmi dlouhou dobu. Studenti vysokomýtského gymnázia přijali nabídku ředitele Památníku PhDr. Jana Roubínka. Pro připomínku 80 let od transprotů Židů z Vysokého Mýta vytvořili v loňském roce s vydatnou pomocí zdejšího muzea divadelní představení plné emocí. A právě realizace pásma přímo v prostorách půdního divadla představovala doplněk pietního setkání v Terezíně. Ačkoli v tento den ráno někteří ze studentů plnili povinnosti maturantů, neváhali a okamžitě po dokončení práce s ostatními usedli do autobusu a vydali se do Terezína.
Zástupci studentů, pedagogů i muzea směli spolu s dalšími hosty číst jména obětí holokaustu. Co následovalo poté?
Velmi jímavá modlitba vrchního zemského rabína K. E. Sidona. A pak nastala naše chvíle. Začaly se odvíjet příběhy členů rodin Adlerů, Vohryzků, Frischmannů a Picků – jen některých z mnoha dalších sousedů. Příběhy oživené z archivních materiálů a deníku či fotografií zpočátku poklidně a místy i vtipně nabízely vhled do každodennosti osob. V druhé části přichází zvrat v podobě loučení a odchodu do transportu. Transporty zcela obrátily životy lidem v roce 1942. V mnoha divácích právě tento zvrat a emočně velmi silné zcény zanechaly zcela nepochybně silný otisk ve vzpomínkách.
Jste autorkou celé myšlenky, ve scénáři jste si pro sebe napsala roli vypravěčky, která provází příběhem...
Věděla jsem, že pokud studenti k přípravě a realizaci představení přistoupí, tak budu na prkech stát s nimi. A jsem si jistá tím, že nikdo z nás nelituje ani v nejmenším svého času a energie. Vytvořili jsme dílo, jež nebude zapomenuto, a s ním i příběhy zmizelých vysokomýtských Židů.
Jak jste byli přijati účastníky pietní akce?
Ohlas na zpracování byl velmi silný – potlesk ve stoje snad od všech diváků. Dostali jsme mnoho osobních poděkování, setkali jsme se i s velkým zájmem médií. Krásné poděkování jsme obdrželi během večera také od pana Martina Baxy, ministra kultury ČR.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818