Instituce a kulturní zařízení

Manželé Vondruškovi byli nominováni na Cenu hejtmanky Středočeského kraje za rok 2022. Dne 21. 3. 2023 proběhlo ve Slaném vyhlášení výsledků. V kategorii Cena veřejnosti ze všech 70 nominovaných (mezi kterými byla i taková jména jako Barbora Špotáková či Jitka Čvančarová) se dostali mezi finalisty, do TOP 3.

 

Divadelní spolek VOJAN z Libice nad Cidlinou: okres Nymburk, Středočeský kraj, 1 230 obyvatel

Na anketní otázky odpovídají Jaroslav Vondruška a Helena Vondrušková, zakladatelé divadelního souboru

 

Obec je bez nadsázky jedním z center amatérského divadelního života. Zmínky o amatérském divadle v Libici nad Cidlinou jsou již z roku 1883. První historicky doložený záznam je z ustavující schůze ze dne 20. února 1969, kdy byl Divadelní soubor VOJAN Libice n. C. založen jako místní odbor Středočeského sdružení amatérského divadla (SSAD).

 

„Libický soubor je dnes velice známým a uznávaným pojmem nejen mezi ochotníky. V minulosti organizoval čtrnáct ročníků celostátní přehlídky FEMAD a v posledních letech pak pořádá nesoutěžní festival Libický divadelní podzim. Vojan se pravidelně se svými inscenacemi pro dospělé i dětské diváky úspěšně účastní mnoha různých přehlídek. Nechybí mezi nimi taková místa, jako je Vysoké nad Jizerou, Třebíč, Rakovník i Hronov. Soubor skvěle reprezentoval české amatérské divadlo na mezinárodním festivalu v belgickém městě Marche en Famenne. Do historie Vojanu patří i několik divadelních zájezdů ke krajanům v Chorvatsku nebo představení v české krajanské škole ve Vídni,“ uvedla Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS, v rámci slavnostního zahájení 88. ročníku festivalu Jiráskův Hronov, kdy byla souboru udělena Cena Pavla Dostála.

 

Kdy a za jakých okolností vznikl DS Vojan? Byli jste u toho?

Na podzim roku 1968 se začala scházet parta lidí, kteří chtěli hrát divadlo a my jsme byli samozřejmě u toho.

 

Pane Vondruško, vystudoval jste Stavební fakultu ČVUT, získal titul inženýr. Co bylo vaší profesí nebo profesemi? Co vás jako technicky zaměřeného člověka přivedlo k divadlu? Byla v tom rodinná tradice?

Byl jsem a ještě jsem projektantem vzduchotechniky. K divadlu jsem přišel už na základní škole, poté na Gymnáziu v Poděbradech a neminulo mě ani na vojenské základní službě. Otec hrával divadlo v Činěvsi, ale když jsme se přestěhovali do Libice n. C., věnoval jsem se divadlu už jen já.

 

DS Vojan se za více než padesát let své existence vypracoval mezi respektované neprofesionální divadelní scény, čemuž odpovídá také umístění na přehlídkách. Kolikrát jste se probojovali až na Jiráskův Hronov? Kudy vedla podle vás cesta k úspěchu?

Na Jiráskův Hronov jsme se dostali přes několik národních přehlídek: Divadelní Piknik Volyně, Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou, Popelka Rakovník, Seniorské divadlo Znojmo. Na Jiráskově Hronovu jsme hráli v hlavním programu celkem osmkrát a v doprovodném programu (na pozvání pořadatelů) dvakrát.

 

Do jaké míry je pro vás inspirativní hledisko poroty (lektorů) na přehlídkách? Jak moc vás stanoviska poroty posouvají vpřed?

O každém hodnocení poroty diskutujeme se souborem. Ne vždy souhlasíme se vším, co nám porotci oznámili. Někdy si naopak řekneme: „Jak to, že jsme si tohle neuvědomili?“ Když je hodnocení poroty pro herce nesrozumitelné, pak je můj úkol, abych to vysvětlil. Slova poroty, ale i dalších diváků, se kterými po představení hovoříme, jsou pro nás jakýmsi zrcadlem, co se nám podařilo či nepodařilo přenést do hlediště.

 

Bez nadšeného a motivovaného souboru by to všechno asi nešlo. V čem spočívá to kouzlo, že na diváky z jeviště během představení doléhá neuvěřitelně radostná energie?

Jsme skvělá parta lidí, táhneme za jeden provaz (mladí i staří) a máme rádi divadlo. Děláme ho s velkou pokorou. Během představení neodcházíme do šatny, ale díváme se na ostatní ze zákulisí jeviště a máme radost, když se jim vše hezky daří. Vzájemně se podporujeme.

 

Stojí za tím i pečlivý výběr dramaturgie? Co jsou vaše repertoárové stálice? Uvedli jste někdy také vlastní autorskou hru? Nasazujete do repertoáru hry, které aktuálně uvádějí profesionální divadla, např. letošní premiéra A do pyžam! Vyplatí se to?

Už při zakládání spolku jsme si řekli, že chceme hrát převážně komedie a pohádky. Téměř pravidelně tyto dva žánry střídáme. Na vlastní autorské hry a pohádky dochází až v posledních letech Vojanu. V repertoáru se nám objevily i hry, které uváděla profesionální divadla. Není to jen komedie A do pyžam!, ale např. Prázdniny snů, Popel a pálenka, Blázinec v prvním poschodí, Dva muži v šachu, Měla babka čtyři jabka a další. Profesionální divadla, která uvádějí stejné tituly, zpravidla nejezdí do míst, kde hrajeme my.

 

Spolupracujete nebo jste spolupracovali s profesionály?

Ano, spolupracujeme s profesionály, ale ne na každé inscenaci. Učili jsme se nejen od režisérů a scénografů, ale i od choreografa.

Prvním režisérem, který nás učil v začátcích Vojanu, byl Jan P. Schmidt (1931–1997) z blízkého kolínského divadla. Pod jeho metodickým vedením se Vojan poprvé probojoval v roce 1977 na národní přehlídku do Vysokého n. J. s komedií Bumerang, podruhé pak v roce 1983 s pohádkou Jak rozesmát princeznu. Naposledy J. Schmidt se souborem spolupracoval při pohádce Tři bílé šípy v roce 1988. Jeho laskavý přístup a hlavně trpělivost se začátečníky si mnozí ještě pamatují. Na několik zkoušek hry Kat a blázen přijel poradit i Miloš Švarc. Jedinou inscenací, kterou celou režíroval profesionální režisér Milan Schejbal, byla komedie Půldruhé hodiny zpoždění. Režisér s námi vždy udělal určitou část, my jsme to potom sami na zkouškách pilovali a tak to šlo až do dokončení inscenace. Byla to skvělá zkušenost, která nám hodně dala (situace, pauzy, tečky atd.) Ke spolupráci s Vojanem přistoupila i Kateřina Baranowská (Lakomec – kostýmy, Slaměný klobouk – scéna i kostýmy). Scénu a kostýmy k poslední inscenaci A do pyžam! navrhl scénograf Miroslav Král. S choreografií ve Slaměném klobouku nám velmi pomohl Martin Pacek.

 

Paní Vondrušková, jak se jako manželská dvojice v divadle doplňujete? Máte nějak rozdělené role? Jak řešíte divadelní neshody, pokud se objeví?

Rádi si spolu na jevišti zahrajeme. Proto jsme přistoupili k profesionální režii komedie Půldruhé hodiny zpoždění, která je pro manželský pár. Není dobré, když režisér sám sebe na jevišti režíruje. Některé role máme rozdělené. Já třeba vůbec nemluvím do technické části inscenace a do režie (jen někdy, trošku). Mně vyhovuje organizování všeho ostatního kolem divadla, dlouhou dobu jsem vedla i hospodaření spolku. Také vybírám a navrhuji nové hry k inscenování. Společně pak o nich diskutujeme, ale poslední slovo má tady režisér. Divadlo nás provází celý život. Shodli jsme se na tom, že mu dáme vše, co je v nás a že chceme dělat dobré divadlo. Pokud nějaké neshody byly, tak byly asi tak malé, že si je nepamatujeme.

 

Kolik premiér do roka připravíte? Kde a jak často vůbec hrajete?

Připravujeme zpravidla jednu premiéru za rok. Hrajeme po celé republice – v krásných divadlech, v kulturních domech či sokolovnách, ale i v plenéru. Navštívili jsme u nás už 201 míst, mnohá opakovaně. V poslední době (cca dvaceti let) odehrajeme za rok v průměru 27 představení. V roce 2009 jsme dokonce odehráli 54 představení. Podrobnější informace o skladbě našeho repertoáru, programu a místech zájezdů je možné najít na našich webových stránkách www.vojanlibice.cz a na facebooku www.facebook.com/vojanlibice.

 

Vrátili se po covidu vaši diváci do divadla? Zaznamenali jste pokles nebo naopak nárůst návštěvnosti?

Jsme šťastní, že se naši diváci vrátili. Mnozí pořadatelé si stěžují, že je divácká účast malá. U nás jsme zaznamenali nárůst návštěvnosti. V letošním roce jsme už třikrát vyprodali sál (vždy cca 200 diváků) na naši novou komedii A do pyžam!. V Libici nad Cidlinou ji znovu opakujeme v sobotu 1. 7. 2023. O rezervaci míst je opět velký zájem. Věříme, že nám diváci zůstanou nakloněni i v podzimních měsících, kdy náš spolek pořádá již 22. ročník přehlídky „Libický divadelní podzim 2023“.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou věkové, profesní a genderové charakteristiky členů souboru? Jak se daří získávat nové členy?

Náš spolek má 55 členů ve velkém věkovém rozpětí (16 – 87 let). Většinu tvoří ženy, mužů je pouze 23. Nové členy získáváme hlavně výchovou v dětském divadelním kroužku, který se jmenuje Divadelní spolek Vojan junior.

 

Jak vypadá spolupráce s obcí? Podporují vás i další organizace? Z čeho hradíte výdaje?

Od začátku, tedy od vzniku DS Vojan, máme s obcí Libice nad Cidlinou velmi dobrou spolupráci. Totéž můžeme říci o obci Opolany, odkud jsou někteří členové našeho spolku. Obě obce nám každoročně přispívají na činnost finančními částkami. Další prostředky na činnost získáváme z dotací Středočeského kraje. Neméně významnou pomoc nám poskytuje několik firem v Libici n. C. a blízkém okolí zajištěním výroby dekorací a rekvizit.

 

Na jaký další výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní? Máte ještě nějaké cíle, kterých jste jako spolek zatím nedosáhli?

Máme radost z toho, že se divadelní spolek Vojan propracoval mezi nejlepší ochotnické spolky, o čemž svědčí i udělená Cena Pavla Dostála v roce 2018. Jsme pyšní na to, že už 16 let rozdáváme radost dětem díky nastudované pohádce Měla babka čtyři jabka (a pořád nás to baví).

 

Máte za sebou řadu mezinárodních úspěchů. Jaký je asi ten největší? Letos mohl přijít další, ale k účasti na mezinárodním festivalu v maďarském Debrecenu nakonec nedojde… Proč?

Největším úspěchem pro náš soubor byla účast na mezinárodním festivalu Estivades v belgickém Marche en Famenne v roce 2000 s inscenací Dva muži v šachu. Na festival do Debrecenu bylo navrženo 40 inscenací a do programu mohli zařadit pouze 12. My jsme byli mezi těmi vyřazenými. Co se dá dělat.

 

Co říkáte úsilí o zápis „amatérského divadla (tedy i ochotnického)“ jako kulturního fenoménu na seznam UNESCO? Jaký přínos kromě prestiže by to mohlo mít přímo pro vaše divadlo?

Pokud se to povede, tak to bude něco úžasného. Budeme pyšní na to, že můžeme být součástí tohoto fenoménu.

 

Nadělili jste si k padesátinám něco mimořádného?

Padesátiny spolku proběhly už v roce 2019 a slavilo se po celý rok. Dvě akce byly mimořádné. První premiéra Vojanu se uskutečnila 10. 4. 1969. My jsme přesně po padesáti letech, tedy 10. 4. 2019, uvedli premiéru komedie Slaměný klobouk, ve které byla zapojena většina členů spolku (celkem 32). Další velkou událostí bylo představení hry Maryša v podání profesionálního divadla A. Dvořáka Příbram.

 

Na čem právě pracujete a jaké nové projekty chystáte? Jak vidíte budoucnost souboru v nejbližších letech a jakou vizi byste pro něj měli za dalších padesát let?

V letošním roce to jsou dvě derniéry. Jedna už proběhla (13. 5. 2023 Slaměný klobouk) a druhá bude 16. 12. 2023 – Vernisáž. Chystáme se s komedií A do pyžam! na postupové přehlídky. Připravujeme premiéru pohádky „Popelka: Bylo nebylo?“ – autor a režisér Tomáš Čivrný – člen DS Vojan. V plném proudu jsou přípravy 22. ročníku přehlídky Libický divadelní podzim 2023.

Budoucnost? Věříme, že se nám všem podařilo rozjet soubor tak dobře, že ho jen tak něco nezastaví. Za dalších padesát let? Zkontrolujeme tu naši současnou mládež z „divadelního nebe“, jestli stále předávají radost z jeviště do hlediště. To by měl být jejich hlavní úkol.

 

https://vojanlibice.cz/

www.facebook.com/vojanlibice

 

Helena Vondrušková – spoluzakladatelka DS VOJAN. Dlouhá léta nepřetržitě vykonávala funkci hospodářky, archivářky a organizátorky kulturních akcí. Od 1981 pomáhala zajišťovat zázemí pro okresní a krajské přehlídky v Libici nad Cidlinou a od 1987 také národní přehlídku FEMAD – do r. 2000. Od 2002 dodnes je organizátorkou divadelní přehlídky Divadelní babí léto, později Libický divadelní podzim. Souběžně s těmito aktivitami se věnuje i herectví, za které získala řadu ocenění. 

Jaroslav Vondruška – vedoucí spolku, režisér a herec DS VOJAN. 14 let stál v čele organizování přehlídek okresních, krajských i národní přehlídky FEMAD. Je dlouholetým funkcionářem nejvyšších orgánů Svazu českých divadelních ochotníků, v současné době je místopředsedou svazu. Pracoval jako člen odborných rad NIPOS ARTAMA nebo také jako tajemník porot národních přehlídek, v současné době je členem odborné rady pro amatérské činoherní a hudební divadlo. Společnou, intenzivní a kontinuální prací vychovali několik generací amatérských divadelníků. 

 

 

„Po prezentaci záměru a vznikající studie autory celého záměru i samotného projektu jsme s architektem Markem Marovičem za přítomné signatáře představili stručný přehled příkladů dobré praxe u přestaveb obdobných typů staveb z ČR i zahraničí. Přiblížením realizací, jejichž projekty vzešly ze soutěží, jsme chtěli ilustrovat potřebnost architektonické soutěže při vzniku projektu takto významné veřejné stavby. O tomtéž jsme se posléze rovněž snažili vést diskusi. Ostatně i projekt původní budovy lázní vznikl na základě vítězství v soutěži vypsané městem. Vedení kraje však naši obhajobu architektonické soutěže coby adekvátního způsobu pro nalezení nejlepšího řešení zadání, kterou svými stanovisky podpořily jak Česká komora architektů, tak i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, považuje pouze za náš názor. Zástupci kraje mají názor jiný, podle nich stejně relevantní. Soutěž jsou ochotni uspořádat pouze v případě, kdy ji bude výslovně požadovat legislativa. Nemile nás překvapilo, že kraj ignoruje zmíněná odborná stanoviska obou hlavních profesních komor. Do doby konání panelu například žádný z představitelů kraje neodpověděl na dopis předsedy ČKA Jana Kasla z 20. dubna, adresovaný Plzeňskému kraji. V porovnání například s Královéhradeckým krajem, který zřizuje vlastní Centrum architektury, jež má podporovat trvalý rozvoj kvalitní architektury a urbanismu v regionu, považujeme přístup Plzeňského kraje za velmi krátkozraký,“ komentuje průběh panelu jeden z inicátorů dopisu Petr Klíma.

„Jak komora architektů, tak inženýrská komora se ve svých stanoviscích vyjádřily proti záměru kraje postupovat po vypracování úvodních fází projektu metodou Design & Build, která spojuje realizaci stavby s dodáním výsledného projektu. Takový postup se však používá zejména u liniových staveb, u nichž lze předem velmi dobře definovat požadované parametry, u kulturních staveb a jejich adaptací – a tím spíš u budovy měřítka a významu bývalých městských lázní – však nemá u nás ani v zahraničí precedens. Jsme zklamaní, že představitelé kraje na této metodě stále trvají, aniž by ji byli schopni přesvědčivě obhájit,“ dodávají přítomní signatáři Martin Leška a Aleš Kubalík.

„Od zástupců kraje během panelu otevřeně zaznělo, že zásadní roli v celé věci hraje čas. A že je zapotřebí spěchat, protože nebude-li realizace záměru spuštěna včas, nebude vůbec. Uspořádání soutěže, která by obnášelo přibližně šest měsíců, kraj odmítl s argumentem o hospodárnosti. Při údajné každoroční inflaci ve výši 15 nebo 20 % je podle jednatele Kulturního centra Plzeňského kraje Hynka Glosera zapotřebí se do stavby pustit co nejdřív. Inflace nicméně klesá, stejně jako ceny některých stavebních materiálů. Především však spěch a pochybnou úsporu času v řádů měsíců nelze obhájit u stavby, která bude formovat část nábřeží v centru města desítky let a která se stane jednou z nejvýznamnějších i nejviditelnějších staveb ve městě. A která se má stát vizitkou kulturní vyspělosti celého kraje doma i v zahraničí,“ dodává další ze signatářů dopisu Bohuslav Strejc.

„Během setkání se ukázalo, že vedení kraje už dávno rozhodlo o postupu, který preferuje rychlou realizaci stavby a nehodlá se zdržovat s hledáním nejlepšího architektonického řešení, natož s vážně míněnou diskusí. Apel na vypsání soutěže, která se v tisících případů v Česku i v zahraničí osvědčila coby řešení procesně poctivé, transparentní a v posledku i hospodárné, si vykládá jako osočení z něčeho nezákonného. Vůči našim argumentům kritizujícím dosavadní postup 'napřímo' zaměstnat autorku projektu i s jejím týmem se představitelé kraje hájí tím, že postupují zcela legálně. Jako by nám občanům mělo postačovat, že veřejná instituce pouze dodržuje hranice zákona. Zřeknutím se možnosti nalézt nejlepší řešení kraj naši společnost ochuzuje. Zejména v dnešní době prudkých změn a nejistých ekonomických vyhlídek bychom si však měli být jisti, že to, co stavíme, obstojí ve své celkové kvalitě na desítky let dopředu,“ argumentuje další z inicátorů dopisu Marek Marovič.

„Představitelé kraje zdůrazňovali technologický, ekonomický i ekologický aspekt projektu. Jako přednost zmínili například pozornost, kterou již věnovali koordinaci profesí. Pro způsob přípravy záměru je nicméně příznačné, že způsob vystavování zatím v podstatě neřešili,“ upozorňuje další ze signatářů Marek Sivák.

„Naše pochyby o správnosti postupu kraje a obavy o výsledek záměru diskusní panel nerozptýlil. Vedení Plzeňského kraje si problematické aspekty svého počínání zjevně nepřipouští a ve svém záměru postupuje beze změny dál. Diskutovat konkrétně o představeném projektu nepokládáme ani za náš úkol (nejsme členy poroty soutěže), ani za naši povinnost, a musíme odmítnout tvrzení představitelů kraje, že se nevyjadřováním se k prezentované studii vzdáváme zodpovědnosti. Naopak se cítíme být natolik zodpovědní, že na rizika spojená s postupem kraje důsledně upozorňujeme a za tezemi našeho otevřeného dopisu stojíme i nadále,“ uvádí signatář dopisu Jan Toman.

„Domníváme se, že další diskuse o principech, kterým přikládáme zásadní důležitost, není v této době možná. Velmi si však vážíme účasti asi 20 signatářů na panelu a těší náš, že se v celé věci aktivizovala podstatná část odborné veřejnosti v Plzni. Věříme, že se to ve střednědobém či dlouhodobém horizontu zúročí,“ uzavírá Petr Klíma.

 

 

Palcát, pavéza, houfnice, ale i kropáč nebo bombarda – to jsou názvy spojené s érou husitských válek. Dobu počátků utrakvismu, náboženského vzepětí i vzniku sekt, dobu nových společenských procesů i surového válečnictví představí nová výstava. Vedle časové linky sledující historický vývoj bude velká pozornost věnována rovněž dokladům každodennosti, tedy vybavení domácnosti i průniku husitských idejí do výtvarné kultury, například prostřednictvím výjevů na kamnových kachlích. Stranou samozřejmě nezůstane ani tehdejší vojenství. Nedílnou část výstavy tvoří také vybraná výtvarná díla – sochy, obrazy, grafika a jiné, která odrážejí pohled umělců 19. až 20. století na husitskou dobu. „Východní Čechy jsou s husitstvím spojeny velmi intenzivně, ale delší čas se o této tématice nemluvilo. Výstava, doplněná do budoucna i bohatým edukačním programem, by chtěla tento dluh vůči veřejnosti napravit“, vysvětluje ředitel muzea Petr Grulich.

Výstava se koná v Malém sále Muzea východních  Čech v Hradci Králové a skládá se ze tří hlavních částí.  

Úvodní část návštěvníky stručně seznámí s podobou východních Čech a jejich středověké společnosti před vypuknutím revolučních událostí.

Druhá část prezentuje příchozím doklady hmotné kultury 15. století. Všechny vystavené exponáty jsou archeologické artefakty pocházející z prostředí středověkých měst, tvrzí a hradů. „Ve vitrínách si návštěvník prohlédne kovové předměty včetně drobných součástí oděvů a šperků, dále výrobky z přírodních materiálů jako jsou zvířecí kosti, dřevo, kůže a v neposlední řadě i kuchyňskou a stolní keramiku v podobě hrnců, mís, pohárů a džbánů doplněnou křehkými zlomky skleněných nádob,“ popisuje kurátorka výstavy Petra Rokoská. Velká pozornost je pak věnována kachlům, protože výzdoba reliéfních čelních stěn dosáhla v 15. století rozkvětu i značné rozmanitosti. Na výstavě jsou ke zhlédnutí i kachle s motivy ovlivněnými husitským hnutím a náboženstvím.   

Třetí část výstavy provede návštěvníky hlavními dějinnými událostmi husitského období. V jednotlivých vitrínách se představují zejména doklady dobových zbraní a zbroje, ale i další památky na husitské období, vysvětluje druhý z kurátorů výstavy Radek Bláha: „Za všechny můžeme na tomto místě jmenovat lebku husitského bojovníka se vstřeleným hrotem šípu nebo unikátně dochovanou houfnici z Nového Bydžova. Znalci středověkého válečnictví jistě ocení dochovanou zbroj z Broumova, ale i doklady dalších obranných odění. Z tohoto významného města známe i počet a rozložení jeho obránců z doby husitské. Jejich rekonstrukci zde rovněž vůbec poprvé představujeme.“ Z vystavených modelů si návštěvníci budou moci udělat představu o tom, jak vypadal jeden ze symbolů husitství – bojový vůz.

Model praku a dochovaný kamenný projektil z Velkého Vřešťova zase připomene obléhání hradů i měst doby husitské. Představen je také široký rejstřík dobových chladných i palných zbraní, mezi nimiž čelní místo zaujímají meče, dále pak úderné zbraně, například palcáty. Ze střelných zbraní to jsou kromě již zmíněné houfnice zlomky hlavní píšťal a hákovnic, projektily, dále pak části kuší, hroty šípů a další.        

Své sbírkové předměty a další podklady velmi ochotně a vstřícně poskytlo více než dvacet sbírkových institucí zejména z východních Čech, ale také některé s celostátní působností: Národní muzeum, Národní archiv, Muzeum hlavního města Prahy, Polabské muzeum, Muzeum Podblanicka, České muzeum stříbra v Kutné Hoře, Regionální muzeum v Kolíně, Regionální muzeum v Chrudimi, Městské muzeum a knihovna v Čáslavi, Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě, Husitské muzeum v Táboře, Východočeské muzeum v Pardubicích, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Muzeum Náchodska, Městské muzeum v Jaroměři, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Městské muzeum v Hořicích, Městské muzeum v Novém Bydžově, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Městské muzeum a galerie v Lomnici nad Popelkou, Muzeum Broumovska, Národní památkový ústav, Galerie moderního umění v Hradci Králové.

 

Výstava bude vernisáží zahájena 22. června 2023 od 17 hodin. Od 23. června 2023 do 21. dubna 2024 pak bude přístupná široké veřejnosti. Veškeré informace o otevírací době a vstupném naleznete na stránkách www.muzeumhk.cz.

 

 

 

„Nabídneme všem návštěvníkům - velkým i malým, těm co přijdou s partnerem či partnerkou, ale také skupinám přátel nebo rodinám s dětmi - program, který jim skvěle doplní hudební zážitky. Chceme návštěvníky nejen pobavit, ale také inspirovat. Pro letošní rok jsme vybrali spojující linku ‘odvaha‘. Té není nikdo dost a my chceme také posouvat věci správným směrem. Představíme odvážné lidi i projekty a nabídneme možnost si leccos prohlédnout i vyzkoušet. Celý program připravujeme jako zážitkový a odvážný! Bude se i na co dívat a kde si sednout a odpočinout," prozradila dramaturgyně doprovodného programu Alena Švejnohová.

Můžete si zahrát například únikovou hru, projít virtuální realitou, nahlédnout na festival shora z vyhlídkového kola, natrénovat masáž srdce, zahájit boj se stresem, hledat úplně nové kešky a zatančit si hip hop.

Festival podcastů

Pořadatelé Metronome přichystali spolu s dalšími českými uměleckými institucemi mimořádné venkovní expozice, nebudou chybět zajímavé filmové produkce a novinkou je, že živě se z místa pražského Výstaviště budou natáčet podcasty - Čestmír Strakatý s Prostorem X, Pastoral Brothers, Dobrovský & Šídlo, My děti s odvahou aj. Návštěvníci nepřijdou ani o debaty na aktuální témata například Nadační fond nezávislé žurnalistiky představí kurážná média, profesor Andrej Borisovič Zubov a Libor Dvořák promluví o dějinách Ruska očima dnešních dní, Margit Slimáková o odvaze starat se dobře o své tělo a podobně.

Doprovodný program zahrnuje také výstavy, slam poetry a je přichystaný bohatý program pro děti a mládež čítající divadla, taneční i výtvarné workshopy, skatepark a pumptrack, fotokoutek, vyhlídkové kolo a nejrůznější další zábavy (glitters, tetovačky, počítačové i deskové hry aj.). Speciální zónu o odvaze chystá Český olympijský výbor, který představí odvážnou sportovní gymnastku a trenérku Věru Čáslavskou. 

Koncert rapové party PSH zahájí Metronome projekcí loňského dokumentu PSH - Nekonečný příběh. Vzpomeneme i na ikonickou ženu, návrhářku a aktivistku Vivienne Westwoodovou, která na konci roku 2022 zemřela a která byla ztělesněním odvahy a síly s kapkou punku.

Metronome Prague spolupracuje s Alšovo jihočeskou galerii, díky tomu tak na pražském Výstavišti potkáte stánek, kde bude prezentována chystaná letošní výstava, jež je poctou švýcarskému umělci - malíři, sochaři a návrháři Hansi Ruedimu Gigerovi, zakladateli uměleckého směru biomechanický surrealismus. Rozsáhlou expozici s názvem Metamorphoses, která bude zahrnovat i prototyp ikonického, oscarového Gigerova Vetřelce, mohou zájemci navštívit od června do listopadu v Zámecké galerii v Hluboké nad Vltavou. 

Odvážné neziskovky

Speciální prostor dostanou na Metronome neziskové organizace, které představí své projekty a aktivity, do nichž se budou moci návštěvníci zapojit přímo na místě.

„Někdy je odvaha už jen rozhodnutí, že neziskovým projektům věnujete svoji energii, čas nebo peníze. My dáváme kolegům z organizací na Metronome Prague festival prostor, aby vám ukázali, za co a proč bojují. Jsme ale na hudebním festivalu, takže to musí být nejen zajímavé, letos i odvážné, ale také akční a alespoň trochu zábavné. Vybírali jsme tedy odvážné, inovativní a inspirativní projekty," vysvětluje Alena Švejnohová.

Z takzvaných neziskovek se festivalu zúčastní organizace Člověk v tísni, jež představí novou počítačovou karetní hru BeeCarbonize. Ta umožní hráčům stát se tím, kdo rozhodne o osudu planety, a návštěvníci si ji budou moci na místě zahrát. Spolek Nevypusť duši ukáže zájemcům, jak najít odvahu a postavit se stresu; Charita České republiky nechá diváky vyzkoušet, kterak se žije v provizorním přístřeší uprchlického stanu a seznámí s příběhy těch, kteří se navzdory nepřízni osudu dokázali znovu postavit na vlastní nohy; ENDOTalks.cz je první českou pacientskou organizací zaměřenou na endometriózu a na festivalu se o symptomech nebude bát mluvit; Česká mikrobiomová společnost nabídne unikátní vhled do péče o zdraví našich střev; Konsent.cz připravil workshop Stand Up: Proti obtěžování na veřejnosti a naučí zájemce, jak efektivně a hlavně bezpečně čelit sexuálnímu obtěžování, když jsme jeho svědky; spolek Političtí vězni připomene nedávnou historii a prozradí odvážný krok, jak se rozhodli zachránit „Řetízkárnu“ v Krušných horách, která je součástí areálu stříbrného a později uranového dolu a největšího komunistického pracovního tábora Rovnost u Jáchymova; společnost Loono představí nejen známější #prsakoule, ale také kampaň Žiješ srdcem, která se zabývá prevencí kardiovaskulárních onemocnění a pomocí při jejich akutních stavech;Nadační fond Rodina a my  připravuje výstavu o pěstounské péči, o odvaze vychovávat dítě, které se vám nenarodilo; Organizace pro pomoc uprchlíkům představí své třicetileté působení v oboru pomoci a  Metronome seznámí lidi také s fundraisingovým projektem Music saves Ukraine a na festivalu nechybí ani společnost Nadace rozvoje občanské společnosti s projektem Pomozte dětem. Ikonické Kuře totiž slaví už 25 let a Metronome Prague pro Kuře chystá dárek. Jaký? To je překvapení!

Jednou z atraktivit Metronome je samotná metropole - Praha, město v srdci Evropy. Výstaviště Praha, kde se tato kulturní lahůdka koná, poskytne letos návštěvníkům neokoukatelné historické pavilony i Křižíkovu fontánu. Výhodou místa konání je také dostupnost všech atraktivit - památek, muzeí, galerií, parků - a samotné historické centrum Prahy je doslova na dosah pro výlety či poklidné relaxování v kavárnách.

„Hudební festival Metronome Prague je nejen zajímavou kulturní akcí, ale i ideální výletní příležitostí. V době konání festivalu navštíví naši metropoli tisíce diváků nejen z Prahy, ale i z dalších částí České republiky a ze zahraničí. Praha má co nabídnout, a tak v čase, kdy se zrovna nekonají na festivalu koncerty, mohou si zde všichni dopřát i jiné kulturní vyžití. Ať už jde o památky, galerie, muzea či gastronomii. Jako primátor jsem rád, že Metronome Prague přispívá k šíření dobrého jména města,“ uvedl k akci primátor Hl.m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Více o vstupném a kompletní znění programu najdete na webu www.metronome.cz, kde jsou postupně zveřejňované také aktuality. Ty se dozvíte rovněž ze sociálních sítí Instagram, Twitter a Facebook.

Performativní umělecko-komunitní akce obnovuje a umělecky inovuje lokální tradici martínkovické túry do hor v období svátku Božího těla, tradičně spjatého s konáním poutí, ale také s oslavou Svatojánské noci. Ve třicátých letech minulého století napříč generacemi společně ráno vyrazili na túru, která trvala až do večerních hodin. Každý si nesl své občerstvení. Organizátor túry, Dělnický tělovýchovný spolek, zařizoval pouze malinový sirup, ze kterého se dělala limonáda na pravidelných zastávkách u místních pramenů. Průvod byl vždy doprovázen hudbou a zpěvem díky několika hráčům na mandolíny.

„Obnovení této tradice v podobě meditační túry je do určité míry pokusem o rekonstrukci pouti. Zároveň se jedná o uměleckou událost performativního charakteru, jež má účastníkům poskytnout prostor a čas projít a prožít okolí Martínkovic a kolem Chaty pod Korunou jinak, hlouběji –⁠ jak smyslově, pocitově, tak vědomě historicky,“ popisuje umělecký záměr dramaturgyně a šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová

Túra je rozdělena na pět zastavení, přičemž každé z nich pojednává o jednom fenoménu nebo události spjaté s bezprostředním okolím (např. mariánské zjevení v Suchém dole, historie vlků na Broumovsku, dělnická hnutí, vražda dvou německých farářů v Šonově). Účastníci společně poputují přírodou v okolí Martínkovic a Chaty pod Korunou –⁠ v minulosti významného bodu spolkového, komunitního a kulturního života tohoto místa, kde procesí skončí a završí společnou cestu tancem a posezením u svatojánského ohně, který se právě v tento den na tomto místě zapaloval i v předválečném období.

Inscenace spojuje tvůrce z pražského A studia Rubín a Chemického divadla, kteří se zaměřují na osobité multižánrové tvary se zaměřením na aktuální společensko-politická témata. Divadelní pouť režíruje Vojtěch Bárta, dramaturgicky ji zaštitují Dagmar Fričová a Lucie Ferenzová a historické a mýticky postavy zahrají Vojtěch Hrabák, Šimon Krupa, Tereza Hofová, Halka Třešňáková, Zbyšek Humpolec a spolky i jednotlivci z místní komunity.

Pivo, hlína, pavlišov se uskuteční pouze jednou a to o Svatojánské noci 22. června od 18.00 v Broumově. Divadelní pouť nabídne dva paralelní začátky na dvou různých místech. Historický autobus s účastníky odjede v 18:00 z broumovského nádraží. Další možností je vydat se do Martínkovic po vlastní ose, kde rovněž v 18:00 začne kulturní program pro příchozí, kteří se posléze připojí k osazenstvu autokarového zájezdu. Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz. Tento projekt je spolufinancován z dotace Podpora aktivit spojených s kandidaturou Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028.

 

Galerie Prostora nepředstaví jeho vlastní tvorbu, ale jeho koníček a zálibu dostávat, nacházet, měnit a kupovat obrazy, sochy, kresby svých kolegů umělců z oboru. Největší procento děl zde tvoří věci jeho nedávných studentů AVU, které občasnou koupí jejich výtvarné produkce podpořil. Výstava s názvem MOJE, MOJE... představí díla autorů a autorek jako je: Tomáš Absolon, Ondřej Basjuk, Jiří Baštýř, Ondřej Boušek, Renata Ciroková, Jozef Čižmár, Beatrice Dandová, Štěpán Dlouhý, Michal Drozen, Andros Foros, Tereza Frindová, Veronika Gabrielová, Jakub Gajdošík, Martin Gerboc, Alexander Gryner, Jakub Hubálek, Marek Hyksa, Jakub Janovský, Martin Kolář, Roman Košťál, Anna Tretyakova Krajčová, Kristýna Láníková, Majka, Miloš Mamula, Jiří Marek, Tomáš Mitura, Michal Nesázal, Karolína Netolická, Aleš Novák, Jaromír Novotný, Floriana Oprescu, Marcela Putnová, Michal Rapant, Jaroslav Róna, Ondřej Roubík, Dana Sahánková, Adriana Sarnová, Miroslav Šeda, Klára Sedlo, Martin Šilha, Gabriela Slaninková, Hana Súsová, Ivana Štenclová, Jan Štulíř, Lubomír Typlt, Jakub Tytykalo, Jan Uličný, Jan Vidlička a Jan Vytiska. Součástí výstavy bude i doprovodný audiovizuální program a komentované prohlídky.

 

Jiří Petrbok (*1962) se narodil na Kladně a poté žil dvacet jedna let v Komárově u Hořovic. Po učňovské praxi v době, kdy již x let pracoval v železárnách Buzuluk Komárov se rozhodl přihlásit na Akademii výtvarných umění, kde také v letech 1984–1990 studoval. Od roku 1995 zde působil jako odborný asistent v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové a od roku 2011 do června roku letošního působil v tomto ateliéru jako vedoucí pedagog. Se svými studenty a studentkami navázal velmi blízký vztah a ateliér kresby patřil mezi výrazné ateliéry na AVU. Tvorba jeho i jeho studentů je zastoupena v mnoha galerijních sbírkách, ale i ve sbírkách soukromých sběratelů či milovníků umění. V obrazech Jiřího Petrboka se snoubí jeho osobní zkušenosti, velmi silná imaginace a jeho obrazy mají velmi osobitý, barevný charakter. Právě jakási symbioza mezi pedagogem a studenty, tedy vzájemné konsultace a diskuse, ho i ve své vlastní tvorbě posouvala a provokovala k dalšímu hledání nových možností ve výtvarném projevu.

 

Prostora je nový neziskový projekt architektky Marcely Steinbachové, zakladatelky ateliéru Skupina, spolku Kruhu a ředitelky jeho aktivit (přednáškové cykly o architektuře, festival Den architektury a festival Film a architektura, vydávání publikací). Prostora sídlí v bývalých telefonních ústřednách v Blanické ulici 9 nad náměstím Míru, v 1. patře. Název galerie vychází ze synonyma častěji používaného slova prostor, prostora ale definuje prostředí více vymezené, ohraničené, v tomto případě výstavní.

„Prostora vznikla náhodou. Rozšířili jsme naše kanceláře o industriální prostor v centru města a část věnujeme kultuře. Charakterem interiéru navazujeme na předchozí využívání. Nedokonalosti prostoru/prostory, popraskané nerovné podlahy, zaštukované otvory, díry a praskliny jsou součástí těla galerie, její předností. Kurátorský cyklus představí současné české významné umělce jiným způsobem a měl by ukázat šíři těchto osobností, jejich obliby a záliby“. Říká k využití prostoru pro galerijní účely Marcela Steinbachová

 

Výstava bude zahájena vernisáží 20. 6. 2023 od 18 hodin za přítomnosti Jiřího Petrboka a dalších umělců a umělkyň.

Součástí výstavy budou komentované prohlídky či diskuse s výtvarným umělcem Jiřím Petrbokem (28. 6. od 17:30) a Marcelou Steinbachovou atd.

 

Otevírací doba:

středa–pátek: 14:00–17:30

sobota: 14:00–17:30

či na vyžádání

 

Vstupné dobrovolné, více informací naleznete na www.prostora.org

„Šestý ročník přivede do Plzně například jednu z nejvýraznějších osobností současného mimického divadla v Evropě, uměleckého šéfa Laterny magiky Radima Vizváryho, populární zpěvačky a herečky Báru Basikovou, Sabinu Laurinovou či Žofii Dařbujánovou. Poprvé se na festivalu také představí studenti konzervatoře ze slovenských Košic,“ upozorňuje na novinky letošního ročníku šéf souboru muzikálu Lumír Olšovský.

Hlavní program festivalu otevřou v úterý 20. června posluchači JAMU dílem Frankenstein – skutečný příběh, jehož autorem je Aleš Kohout, bývalý člen souboru muzikálu DJKT. Druhý festivalový večer bude patřit rozpustilé hudební komedii o partnerských vztazích Miluji tě, ale… v podání žáků Mezinárodní konzervatoře Praha. Na čtvrteční večer je naplánován scénický koncert studentů populárního zpěvu Pražské konzervatoře s názvem T.E.R.A.P.I.E., následovat bude představení Soukromé konzervatoře Košice, která do Plzně přiveze inscenaci Au Revoir s písněmi na motivy díla Caspera Ester. Celou přehlídku uzavře v sobotu 24. června Konzervatoř Plzeň, jež nabídne původní pohádku Dalibora Bárty Tři pytle spravedlnosti v režii člena souboru muzikálu a pedagoga konzervatoře Lukáše Ondruše. Všechny představení začínají v 18.00, muzikál Frankenstein – skutečný příběh mohou diváci vidět na Nové scéně, ostatní představení se odehrají na Malé scéně.

Doprovodný program má i letos podobu mnoha rozličných kurzů, workshopů, besed i prohlídek. Samozřejmostí jsou pěvecké a herecké kurzy, které letos povedou například Renáta Podlipská, Peter Strenáčik, Sabina Laurinová, Lumír Olšovský, Radim Vizváry, Petr Štěpán, Lucie Dolejšková či Žofie Dařbujánová. Z tanečních lekcí mohou zájemci navštívit například klasický balet pod vedením sólistky baletu DJKT Jarmily Hruškociové, modern jazz s někdejší sólistkou Národního divadla v Praze Zuzanou Šimákovou, street dance s Tomášem Smičkou nebo step s Kamilou a Antonínem Borovskými. Dále se účastníci mohou zdokonalit v ovládání svého hlasu a řeči na lekci s Evou Spoustovou, nahlédnout do tajů divadelního líčení s maskérem Pavlem Pavlovským nebo si prohlédnout a zjistit, jak se v moderní budově Nového divadla ovládají jevištní technologie. Tvorbu kostýmů přiblíží výtvarnice Andrea Pavlovičová a nebude chybět ani tradiční beseda, tentokrát se zpěvačkou Bárou Basikovou. Jednotlivé části doprovodného programu jsou vhodné pro profesionály, poloprofesionály, studenty i širokou veřejnost.

Kompletní program najdou zájemci na webových stránkách divadla.

Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka. Zájemci o všechna představení mohou využít cenově výhodnější festivalový pas, s nímž jsou vybrané workshopy dostupné za jednu korunu. Navíc držitelé festivalového pasu získají vstupenku „na deku“ na open-air akci Noc s operou.

„Moravská filharmonie pořádá koncert k Evropskému dni hudby úplně poprvé. Zvolili jsme proto program, který staví na souvislostech a schopnostech hudby propojovat lidi i národy, což jsou rovněž myšlenky evropské pospolitosti obecně, ale také samotného Evropského dne hudby.“ říká ke koncertu Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc. Orchestr nastuduje program pod vedením svého šéfdirigenta Zsolta Hamara.

„Symfonií č. 48 „Marie Terezie“ chceme připomenout výročí 275 let od první návštěvy Olomouce císařovnou Marií Terezií, která právě ve dnech 17.–20. června 1748 do našeho města zavítala. Stěžejním dílem ve vývoji hudebně-dramatického žánru, melodramem Médea, pak chceme vyzdvihnout umění českého klasicistního skladatele Jiřího Antonína Bendy, který je však známější i častěni uváděný především v západní Evropě než u nás.“ dodává k programu dirigent Zsolt Hamar.

Bližší informace a vstupenky lze získat na webu filharmonie www.mfo.cz.

 

 

Zsolt Hamar – šéfdirigent MFO
Maďarský rodák, který studoval kompozici a dirigování v Budapešti. V roce 1997 se stal prvním stálým dirigentem Maďarské národní filharmonie. V letech 2000 až 2009 působil jako šéfdirigent a umělecký vedoucí Panonského filharmonického orchestru v Pécsi (Evropské hlavní město kultury 2010) a mezi lety 2002 až 2007 byl prvním stálým hostujícím dirigentem Orchestra di Padova e del Veneto. V roce 2007 debutoval v Curyšské opeře a v letech 2012 až 2016 působil jako generální hudební ředitel Hesenského státního divadla ve Wiesbadenu. Během své kariéry spolupracoval s mnoha významnými maďarskými i zahraničními orchestry, jako je například Německý symfonický orchestr Berlín, Orchestr salcburského Mozartea, Brucknerův orchestr Linec, Ruský národní filharmonický orchestr či Japonský filharmonický orchestr. Pravidelně hostuje i v národních operách, jako je Opera Frankfurt, Opera Göteborg, Teatro Nacional de São Carlos v Lisabonu a Teatro Lirico v Cagliari. Od roku 2009 působí jako stálý hostující profesor dirigování na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti. Za svou uměleckou činnost byl oceněn Rytířským křížem a Cenou Ference Liszta Maďarské republiky. Šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc je od roku 2022.

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár: věnuje se především klasickému symfonickému repertoáru, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Tradičními pořadateli již 28. ročníku jsou Klicperovo divadlo, Divadlo Drak a kulturní neziskovka kontrapunkt. Ojedinělá, pulzující událost, svátek divadla, který je svou atmosférou připodobňován k festivalu v Avignonu, odstartuje v pátek 23. června. Historickým centrem Hradce Králové, divadly, městskými parky, ulicemi, zdmi a v neposlední řadě diváky bude prostupovat po celý týden až do pátku 30. června.

 

Téma Rituál

Společným tématem festivalu bude tentokrát Rituál. Fenomén rituálu provází lidstvo po celou dobu jeho existence a s rituálem je úzce spjat i vznik a vývoj divadla. „Samotný festival je rituálem svého druhu a pro ten hradecký, který tradičně znamená rozloučení s divadelní sezónou, to platí dvojnásob. A aniž bychom si to často vůbec uvědomovali, nebo tomu věnovali pozornost, z nejrůznějších rituálů se skládá i náš běžný, každodenní život. Proto jsme se rozhodli právě na rituály a ritualitu letos zvlášť zaměřit a hledat v nich inspiraci, zdroj radosti i poznání,” přibližuje téma festivalu ředitel Divadla Drak Tomáš Jarkovský.

Téma rituálu se objevuje i ve vizuální identitě letošního ročníku. Autorem je grafický designér Přemysl Zajíček, který s festivalem spolupracuje již třetím rokem. Ten ke spolupráci přizval výtvarnici Adélu Bierbaumer, jejíž hravé kresby jsou již nyní vidět na plakátech po celém městě.

 

Nabitý osmidenní program

„Široká programová nabídka bude letos zahrnovat celkem 302 činoherních, alternativních, loutkových či pohybových divadelních představení, tanečních performancí, nebudou chybět představení pro rodiny s dětmi, improvizace, hudební koncerty a další doprovodný program, který budou připravovat účinkující nejen z celé České republiky, ale tradičně i ze zahraničí. Festivalová mapa letos zahrnuje 37 míst v celém historickém centru Hradce Králové a jeho přilehlém okolí,” říká ředitelka kulturní neziskovky kontrapunkt Barbora Hodonická.

 

Zahraniční hosté

Mezinárodní program letos zahrnuje umělce z celkem 12 evropských zemí. O úvodní představení festivalu se na hlavní scéně Klicperova divadla postará Staatstheater Kassel z Německa, který hradeckému publiku představí Proměnu. Chorvatské Gradsko kazalište Marina Držića Dubrovník přiveze inscenaci Hamlet – záznam zločinů jedné monarchie a maďarské Studio K Színház vystoupí s inscenací Katynka z Heilbronnu. Na scénách Divadla Drak vystoupí Teatr Arlekin z Polska s inscenací Rutka, dánské divadlo Madam Bach
s inscenací Jsi tady, či slovinské Lutkovno gledališče Ljubljana s neobvyklým představením Tunel. Hosty budou i španělská umělkyně Andrea Diáz Reboredo či novocirkusový francouzský soubor Cie SCoM. Vrcholem zahraničního programu na scénách Draku pak budou inscenace Transfiguration francouzského interdisciplinárního umělce Oliviera de Sagazana a Stav ohrožení (15:20 - 16:20) norského Transiteatret Bergen. Na festivalu se dále představí umělci ze Slovenska či Spojeného království.

 

Čeští hosté

Z českých etablovaných scén nebudou chybět divadla Husa na provázku s inscenací Vykouření, Divadlo Petra Bezruče přiveze Sen čarovné noci, dále se představí Horácké divadlo Jihlava s divadelní adaptací filmového scénáře Šepoty a výkřiky, či Divadlo Na zábradlí s autorskou koláží Medvěd s motorovou pilou. Festival bude reflektovat i ukrajinskou krizi, a to prostřednicvím představení Nezlomní Městských divadel pražských. V programu se dále představí i Jihočeské divadlo, Divadlo X10, Divadlo ALFA Plzeň či Naivní divadlo Liberec. Svůj program tradičně představí i domovské Klicperovo divadlo i Divadlo Drak.

Tradičním hostem festivalu je i La Putyka, která v letošním roce odehraje v letním kině Širák hned dvakrát představení Boom, ve kterém se na jednom pódiu setkávají umělci z Cirku La Putyka a kyjevské cirkusové a divadelní akademie.

 

K prameni

Letos poprvé ve své historii představí Regiony premiéru autorského projektu, který vzniká přímo pro samotný festival. Autorem projektu K Prameni je Jakub Gottwald, první držitel Ceny Thálie v kategorii Alternativního divadla (2020). Tato interaktivně didaktická performance, kterou festival produkuje, je rozhodně jednou z největších událostí letošního ročníku festivalu a v průběhu celého týdne se odehraje celkem 16x. Projekt je poctou původním obyvatelům Ameriky, památníkem křivd na nich po staletí páchaných, řekám jejich prolité krve v boji za svá základní lidská práva, za své předky, za své potomky. Je to poklona jejich vytrvalosti, kultuře, jejich vztahu a přístupu k přírodě a vlastnímu životu s ní.

Všechna představení se uskuteční v prostoru Šimkových sadů, kde již teď vzniká s důrazem na ekologii a využití recyklovaných materiálů speciální scénografie. Představení je vhodné i pro školní skupiny, pro které jsou každý den připraveny reprízy v dopoledních hodinách.

 

English Friendly

Vzhledem k velkému zastoupení zahraničních hostů kladou pořadatelé v letošním ročníku důraz i na mezinárodní přístupnost. „Všechna zahraniční představení na našich scénách jsou otitulkována nebo simultánně tlumočena do češtiny. Zároveň ale budeme titulkovat i vybraná česká představení do angličtiny. Taková představení jsou v programu označena jako English Friendly,” říká Eva Mikulková.

 

Ekologický festival

28. ročník mezinárodního divadelního festivalu REGIONY půjde opět vstříc ekologii.
 „Ve všech barech zastřešených pořadateli budeme používat vratné kelímky. Velký akcent budeme klást na třídění odpadu a úklid města obecně, s čímž nám nesmírně pomáhají Hradecké služby, a.s. Dále jsme si ve spolupráci s našimi partnery připravili bonusovou stanici Nextbike přímo v Žižkových sadech. Festivalová scénografie vzniká v maximální míře z recyklovaných materiálů. Udržitelnost životního prostředí je pro nás velmi důležité téma. Věříme, že společně s diváky můžeme přispět k jeho ochraně,” říká Barbora Hodonická.

 

Zpravodaj Hadrián

O každodenní zpravodajství z festivalu se postará tradiční festivalový deník Hadrián. Celofestivalová redakce bude letos opět pracovat pod vedením šéfredaktorky Lenky Dombrovské. Součástí redakce budou renomovaní profesionální kritici a divadelní teoretikové. Každý den si tak diváci budou moci přečíst rozhovory s hosty, recenze i programové tipy. Stejně jako v předchozích letech bude Hadrián distribuován na jednotlivá festivalová místa zdarma.

 

Program a předprodej vstupenek

Bohatý festivalový program, kteří pořadatelé pro hradecké publikum připravili, je zveřejněn na webových stránkách www.festivalregiony.cz. Program je zde možné vyhledávat a filtrovat nejen podle dne konání, lokality, či typu, ale i podle věkové přístupnosti, což využijí například rodiny s dětmi. Webová stránka navíc umožňuje sestavit si svůj festivalový kalendář na míru a uložit jej do záložky Můj program.

Vstupenky je možné zakoupit on-line prostřednictvím festivalových webových stránek, nebo v kamenných předprodejích Klicperova divadla, Divadla Drak, v Informačním centru a v průběhu festivalu také v Žižkových sadech a na divadelních pokladnách. Vstupenky na představení K prameni lze zároveň zakoupit i v síti GoOut. Ve všech prodejních místech jsou k dostání vstupenky na všechna festivalová představení. Více než 90 % open air produkcí ale tradičně zůstává v režimu dobrovolného vstupného.

 

Festivalové highlighty – co si na Regionech nenechat ujít?

• Jakub Gottwald a kolektiv: K prameni (ČR)
• Staatstheater Kassel: Proměna (Německo)
• Studio K Színház: Katynka z Heilbronnu (Maďarsko)
• Divadla P. O. Hviezdoslava: Generácia Z: Krása nevídaná (Slovensko)
• Kazalište Marina Držića: Hamlet - záznam zločinů jedné monarchie (Chorvatsko)
• Uhol_92: Toni Wolff zjistila, že prodělala milióny (Slovensko)
• Teatr Lalek ARLEKIN: Rutka (Polsko)
• Theatre Madam Bach: Jsi tady (Dánsko)
• Lutkovno gledališče Ljubljana: Tunel (Slovinsko)
• Andrea Díaz Reboredo: M.A.R. (Španělsko)
• Transiteatret-Bergen: Stav ohrožení (15:20-16:20) - hodina, která formovala Norsko (Norsko)
• Olivier de Sagazan: Transfiguration (Francie)
• SCoM compagny: Linie (Francie)
• Divadlo Drak a Bratislavské bábkové divadlo: Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník (ČR a Slovensko)
• V.O.S.A. Theatre: Bajka (ČR)
• Ufftenživot: Život on air (ČR)
• jednou z.s.: Dvě čárky (ČR)
• BodyVoiceBand: Meetflannery (ČR)
• KALD DAMU a Tygr v tísni: Zlín (ČR)
• Lachende Bestien: Jako lvi aneb Sestup a vzestup pana B. (ČR)
• Klára Vosecká a Magdalena Malinová: Holky, můžu poprosit? (ČR)
• Domen Šuman a kolektiv, studenti 3. ročníku KALD: Až umřu, pusťte mi (ČR)
• Musaši Entertainment Company: Funus (ČR)
• Divadlo Drak a MAUR film: Promítání Čtyřhlas a filmů z animačních dílen (ČR)
• Fekete Seretlek & Studio Damúza: EXIT (ČR)
• Divadlo X10: Gorgó (ČR)
• Jan Mocek: Virtual Ritual (ČR)
• Jihočeské divadlo: Mimi opera (ČR)
• Městská divadla pražská: Nezlomní (ČR)
• Horácké divadlo Jihlava: Šepoty a výkřiky (ČR)
• Divadlo Petra Bezruče: Sen čarovné noci (ČR)
• Divadlo Na zábradlí: Medvěd s motorovou pilou (ČR)
• Divadlo Husa na provázku: Vykouření (ČR)
• La Putyka: Boom (ČR)

 

festivalregiony.cz